Švýcarsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Bernu (Švýcarsko)

 

Ekonomický přehled

 

2013

2014

2015

 2016

 2017

Růst HDP (v %)

1,7

 1,2

-0,4

 1,3

 1,0

HDP mld. CHF (v běžných cenách)

635 331

 648 016

639 731

 650 250

 668 188

HDP/obyvatel CHF

78 480

78 432

77 943

 78 700

 78 777

Nezaměstnanost (v %)

3,2

 3,2

3,3 

 3,5

 3,3

Inflace (spotřební ceny) (v %)

-0,2

 0,0

-1,1

 0,1

 0,5

Běžný účet platební bilance (mil. CHF)

68 000

56 602

74 386

 73 953

 -

Obchodní bilance (mil. CHF)

23 571

29 752

36 527

 36 931

 -

Veřejný dluh státu vůči HDP (v %)

17,5

16,7

15,9

 15,8

 15,7

Import – celkem (mil. CHF)

298 394

252 505

242 454

 173 542

 264 000*

Export – celkem (mil. CHF)

332 137

285 179

279 128

 210 473

 295 000*

Obchodní bilance ZO (mil. CHF)

33 743

32 674

36 674

 36 931

 31 000*

Obchodní výměna ČR – Švýcarsko (tis. EUR) vývoz

1 892 000 

2 049 755 

2 246 870 

 2 112 839

 2 250 954

Obchodní výměna ČR – Švýcarsko (tis. EUR) dovoz

1 131 884

1 128 859

1 283 676

 1 253 139

 1 391 271

Obchodní výměna ČR – Švýcarsko (tis. EUR) obrat

3 023 884

3 178 614

3 530 546

 3 365 978

 3 642 225

Obchodní výměna ČR – Švýcarsko (tis. EUR) saldo

760 116

920 896

963 194

 859 700

 859 683

Zdroj: Švýcarská národní banka, Staatssekretariat für Wirtschaft SECO, Bruttoinlandprodukt 

 * předběžné údaje

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název:

  • v českém jazyce: Švýcarská konfederace
  • mezinárodní zkratka pro Švýcarsko je CH z latinského Confederatio Helvetica
  • název země v úředních jazycích Švýcarska:
  • německy : Schweizerische Eidgenossenschaft
  • francouzsky: Confédération suisse
  • italsky: Confederazione Svizzera
  • rétorománsky: Confederaziun svizra
  • anglicky: Swiss Confederation

Složení vlády

Výkonná moc je v rukou Spolkové rady. Tvoří ji 7 členů, představitelů ministerstev. Spolkové shromáždění ji volí vždy na 4 roky.

Předsedou je spolkový prezident, kterého volí ze svého středu vždy na jeden rok.

Nadále však plní i funkci ministra rezortu, tzv. departementu.

 

Vláda od 1. 1. 2018

  • Alain Berset (SP), současný předseda Spolkové vlády (prezident Švýcarské konfederace) a ministerstvo vnitra,
  • Ueli Maurer (SVP), místopředseda Spolkové vlády a ministerstvo financí,
  • Doris Leuthard-ová (CVP), ministerstvo životního prostředí, dopravy, energetiky a spojů,
  • Johann N. Schneider-Ammann, (FDP), ministerstvo hospodářství,
  • Simonetta Sommaruga-ová (SP), ministerstvo spravedlnosti a policie, 
  • Guy Parmelin (SVP), ministerstvo obrany, civilní ochrany a sportu
  • Ignazio Cassis (FDP), ministerstvo zahraničních věcí - ve funkci od 1. listopadu 2017,

 

  • Hlavní politické strany
  • SP - Sozialdemokratische Partei der Schweiz (Sociálnědemokratická strana Švýcarska)
  • FDP - Freisinnig-Demokratische Partei (Liberálnědemokratická strana)
  • SVP - Schweizerische Volkspartei (Lidová strana Švýcarska)
  • CVP - Christlichdemokratische Volkspartei der Schweiz (Křesťanskodemokratická lidová strana Švýcarska)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha

Švýcarsko (dále CH) leží v centru střední Evropy. Svou rozlohou 41 285 km čtverečních patří mezi nejmenší evropské země (představuje 1/2 rozlohy Rakouska, nebo velikost Holandska).

V celkové délce 1 892 km hraničí s pěti státy: na jihu s Itálií (746 km), na západě s Francií (575 km), na severu s Německem (364 km), na východě s Rakouskem (165 km) a s Lichtenštejnskem (42 km).

 

Demografické složení

  • Počet obyvatel: 8 482,2 tis. (k 31. 12. 2017)
  • z toho: muži - 49,6; ženy - 50,4 % 
  • Cizinců: 24,9 % (rostoucí trend)
  • Hustota obyvatelstva: 206 obyvatel/km2
  • Přírůstek roční (průměr posl. 5 let): 3,4 %
  • Občanů pod věkovou hranicí 20 roků: 20,1 %
  • Občanů nad 65 let: 18,1%
  • Průměrný věk: 41,9

 Náboženské složení:

  • katolíci - 38,2%
  • protestanti - 26,9% 
  • muslimové - 4,9%
  • židovské vyznání - 0,3%
  • bez vyznání - 21%, jeden z největších nárůstů za 10 let - z 11%!

 Úřední jazyky (*) a ostatní nejčastěji používané jazyky:

  • německý* - 63,5%
  • francouzský* - 22,5%
  • italský* - 8,1%
  • rétorománský* - 0,5%
  • srbochorvatský - 2,5%
  • albánský - 3,1%
  • portugalský - 3,4%
  • španělský - 2,2%
  • anglický - 4,4%
  • ostatní - 6,6%

Územní členění:

Švýcarsko je tvořeno 23 kantony, z nichž 3 jsou rozděleny na tzv. polokantony, t.j. v celku tedy 26 kantonů, které mají v rámci konfederace vysoký stupeň samosprávy s vlastní vládou a parlamentem.

 

Přehled kantonů podle výhradně nebo převážně užívaných jazyků:

  • německy – Curych, Luzern, Uri, Schwyz, Glarus, Zug, Solothurn, Schaffhausen, St. Gallen, Aargau, Thurgau
  • německy (a v malé míře francouzsky) - Bern
  • francouzsky i německy (méně) – Valais/Wallis
  • francouzsky – Fribourg, Vaud, Neuchâtel, Ženeva, Jura
  • italsky – Ticino
  • něměcky a rétorománsky – Graubünden
  • polokantony: Obwalden, Nidwalden, Basilej-město, Basilej-venkov, Appenzell Ausserrhoden, Appenzell Innerrhoden (užívají němčinu)

 

Přehled kantonů s údaji o sídlech, rozloze a počtu obyvatel (v tisících):

  • Zürich (Zürich, 1729 km2, 1446,4)
  • Bern (Bern, 6 050 km2, 1009,4)
  • Luzern (Luzern, 1492 km2, 394,6)
  • Uri (Altdorf, 1076 km2, 36)
  • Schwyz (Schwyz, 908 km2, 152,8)
  • Obwalden - polokanton (Sarnen, 490 km2, 36,8)
  • Nidwalden - polokanton (Stans, 276 km2, 42,1)
  • Glarus (Glarus, 684 km2, 39,8)
  • Zug (Zug, 239 km2, 110,1)
  • Fribourg (Fribourg, 1670 km2, 303,4)
  • Solothurn (Solothurn, 791 km2, 263,7)
  • Basilej - město - polokanton (Basilej, 37 km2, 190,6)
  • Basilej - venkov - polokanton (Liestal, 428 km2, 281,3)
  • Schaffhausen (Schaffhausen, 298 km2, 79,4)
  • Appenzell A.R. - polokanton (Herisau, 243 km2, 54,1)
  • Appenzell A.I. - polokanton (Appenzell, 172 km2, 15,9 tis.)
  • St. Gallen (St. Gallen, 2014 km2, 495,8)
  • Graubünden (Chur, 7106 km2, 195,9)
  • Aargau (Aarau, 1404 km2, 645,3)
  • Thurgau (Frauenfeld, 1013 km2, 263,7)
  • Ticino (Bellinzona, 2811 km2, 350,4)
  • Vaud (Lausanne, 3219 km2, 761,4)
  • Valais (Sion, 5226 km2, 331,8)
  • Neuchatel (Neuchatel, 797 km2, 177,3)
  • Ženeva (Ženeva, 282 km2, 477,4)
  • Jura (Delémont, 843 km2, 72,4)

Zdroj: Kantonální složení Švýcarska, Statistik SchweizPlacená verze 

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické údaje

 

2013

2014

2015

 2016

 2017

Růst HDP (v %)

1,7

 1,2

-0,4

 1,3

 1,0

HDP mld. CHF (v běžných cenách)

635 331

 648 016

639 731

 650 250

 668 188

HDP/obyvatel CHF

78 480

78 432

78 931

 78 700

 -

Nezaměstnanost (v %)

3,2

 3,2

3,5 

 3,5

 3,3

Inflace (spotřební ceny) (v %)

-0,2

 0,0

-1,1 

 -0,1

 0,5

Zdroj:

HDP: Staatssekretariat für Wirtschaft SECO

HDP/osoba: Statistik Schweiz, Bruttoinlandprodukt pro Einwohner

Nezaměstnanost: Statistik Schweiz, Registrierte Arbeitslose und Arbeitslosenquote

Inflace: Statistik Schweiz, Allgemeine Preisentwicklung in der Schweiz

Vývoj v teritoriu

Pro rok 2018 je odhadován růst HDP opět v kladných číslech (2,3 - 2,4%), Švýcarsko zůstane "ostrovem vysokých cen". Švýcarským firmám se posílením švýcarské měny (v lednu 2015) zhoršila konkurenceschopnost, s níž se však poměrně úspěšně vyrovnaly. Slábnutí kurzu švýcarského franku v průběhu roku 2017 pokračuje i v r. 2018 (v květnu dosáhl kurz 1,2 CHF= 1 EUR) opět napomáhá švýcarskému vývozu.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet

 

Výdajová struktura rozpočtu (podle objemu kapitol mandatorních výdajů)

  rok 2017 změna oproti předcházejícímu roku

 

v mil. CHF

v %

v mil. CHF

v %

Celkově

68,288

100

+ 0,7

+ 2

Sociální výdaje

22 908

33,5

+ 364

+ 1,6

Finance a daně

10 003

14,6

+ 142

+ 1,4

Doprava

9 053

13,3

- 54

- 0,6

Vzdělávání a výzkum

7 573

11,1

+ 405

+ 5,7

Obrana státu

4 713

6,9

+ 128

+ 2,8

Zemědělství a výživa

3 652

5,3

- 6

- 0,2

Zahraniční vztahy

3 529

5,2

- 15

- 0,4

Ostatní výdaje

6 858

10,0

+ 353

+ 5,4

 

Pozn. Ostatní výdaje zahrnují: a) institucionální a finanční podmínky, b) pořádek a veřejná bezpečnost, c) kultura a volný čas, d) zdravotnictví, e) ochrana životního prostředí a územní správa, f) hospodářství.

 

Státní rozpočet

v mil. CHF                

    

Příjem

  
  

Výdej

  
  

Saldo

  
  

veřejný dluh

  
  

dluh %

  

2015

67 580

65 243

+ 2 337

103 805

15,9

2016

67 441

66 970

+ 470

104 192

15,8

2017

71 087

68 288

+ 2 799

105 202

15,7

Zdroj: SNB Öffentliche Finanzen

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2013

2014

2015

2016

2017

Platební bilance - saldo (mil. CHF)

72 324

55 350

70 959

62 234

65 536

- příjmy (mil. CHF)

597 211

588 585

582 026

610 539

611 695

- výdaje (mil. CHF)

524 887

533 236

511 067

548 305

546 159

 

 

Platební bilance (v mil. CHF) - komponenty
 

2012

2013

 2014

 2015

 2016

Bilance zboží a služeb, zůstatek

60 454

85 767

   56 602  

74 386

69 503 

Zboží, zůstatek

37 474

49 820

50 764 

51 570 

52 340 

- Příjmy

311 737

346 444

301 544 

291 739 

313 311 

- Výdaje

274 262

296 624

250 780 

240 169 

260 971 

Služby, zůstatek

21 636

20 136

19 406 

17 951 18 860 

- Příjmy

101 462

105 084

110 860 

108 784 

112 644 

- Výdaje

79 826

84 948

91 454 

90 833 

93 784 

Primární příjmy, zůstatek

15 702

33 518

4 135 

17 643 

8 081 

- Příjmy

116 582

131 421

140 049 

149 587 

126 008 

- Výdaje

100 880

97 903

135 914 

131 944 

117 927 

Sekundární příjmy, zůstatek

-14 359

-17 707

-17 702 

-12 778 

- 9 779 

- Příjmy

34 029

34 292

36 041 

36 378 

40 789 

- Výdaje

48 388

51 999

53 743 

49 156 

50 568 

Převody majetku, zůstatek

-2 203

678

 - 10 571

 - 13 674

 - 102

- Příjmy

345

1 694

717 

4 003 

1 162 

- Výdaje

2 548

1 017

11 288 

17 676 

1 263 

Kapitálová bilance, zůstatek 

92 348

121 213

44 052 

95 353 

77 412 

Přímé investice, zůstatek

32 618

59 944

- 8 808 

32 184 

56 646 

Přímé investice, čistý přísun aktiv

49 811

52 492

 9 039

 126 375

39 513

Přímé investice, Čistý přísun pasiv

17 193

-7 452

 17 847

 94 191

- 17 133

Portfoliové investice, zůstatek

- 16 684

15 416

 8 557

 54 028

22 001

Portfoliové investice, čistý přístup aktiv

- 4 537

17 791

 8 302

 39 621

779

Portfoliové investice, Čistý přísun pasiv

12 147

2 375

 - 254

 - 14 407

- 21 222

Ostatní investice, zůstatek

- 96 692

33 744

10 343 

 - 85 293

- 78 310

Ostatní investice, čistý přísun aktiv

- 18 698

73 384

 - 27 884

 - 25 724

- 22 089 

Ostatní investice, Čistý přísun pasiv

77 994

39 640

 - 38 227

 59 569

56 221

Devizové rezervy, zůstatek

174 591

12 939

 33 961

 94 434

77 075

 

Deriváty, zůstatek

-1 485

-830

 - 1 041

 - 2 429

5 506

Statistický rozdíl

34 097

34 769

 - 3 021

 32 212

13 517

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky

Rozsáhlý finanční sektor činí cca 10 % HDP. Bankovní sektor s bankovními aktivy pětinásobně převyšujícími HDP je vysoce koncentrovaný. Zhruba polovina všech aktiv je držena dvěma největšími bankami UBS a Credit Suisse. Švýcarské banky již plní zpřísněné požadavky na kapitálovou přiměřenost a na kvalitativní prvky řízení bank (tzv. Basel III). Kromě toho UBS a Credit Suisse (too-big-to-fail) musí držet dodatečný kapitál, celkem 19 % rizikově vážených aktiv.

Bankovní sektor patří k nejúspěšnějším odvětvím národního hospodářství a je založený na dlouholetých tradicích. Lze ho rozdělit do následujících kategorií: 

Švýcarská národní banka (SNB)

Byla zřízena spolkovým zákonem z roku 1905. Vlastní činnost zahájila 20.6. 1907. Je nezávislá na Spolkové radě/vládě. Při důležitých rozhodnutích, které mají hospodářský, monetární, nebo politický dopad, se bankovní rada schází s vládou a problémy diskutuje. V měnových otázkách banka poskytuje rady spolkovým úřadům.

Akcie jsou vlastněny více než z poloviny kantony, kantonálními bankami a veřejnoprávními institucemi. Stát (spolek) akcie nevlastní.

Činnost banky je řízena spolkovým zákonem. Na základě tohoto zákona volí Spolková rada (vláda) 40 členů bankovní rady, členy direktoria, jmenuje ředitele, schvaluje výroční zprávy a závěrečné účty.

Bilance do 31. 12. 2015

mil. CHF

Aktiva

 
2017
2016
2015
2014
2013
Gold
  42 494,0   39 400,3
35 466,7
39 629,6
  35 565,0
Devisenanlagen
 790 124,8  696 104,2
593 234,1
510 062,4
 443 274,5
Reserveposition beim IWF
       871,3      1 341,2
1 608,4
2 037,3
 2 295,4
Internationale Zahlungsmittel
    4 495,5      4 406,2
4 707,3
4 413,8
 4 293,9
Währungshilfekredite
       210,3        155,4
169,9
213,3
 244,2
Wertschriften in CHF
    3 956,2      3 997,6
3 972,4
3 978,3
 3 689,9
Übriige Aktiven
    1 154,3      1 097,1
460,8
316,2
 1 019,1
Total Aktiven
 843 306,4  746 502,0
640 151,8
561 201,9
 490 382,0

 

Pasiva

 
2017
2016
2015
2014
2013
Notenumlauf
   81 638,9    78 084,4
72 881,9
67 595,8
 65 766,4
Girokonten inländischer Banken
 470 439,4  468 199,2
402 316,5
328 006,2
 317 131,7
Verbindlichkeiten gegenüber dem Bund
   14 754,8      7 229,7
10 930,9
9 046,4
 10 481,8
Girokonten ausländischer Banken und Institutionen
   54 085,6    24 585,0
25 621,4
17 486,9
 11 523,2
Übrige Sichtverbindlichkeiten
   34 398,8    30 035,6
30 165,5
33 126,8
 24 773,7
Verbindlichkeiten in Fremdwährungen
   45 933,6    49 096,3
32 521,4
14 753,1
 8 074,0
Ausgleichsposten für vom IWF zugeteilte Sonderziehungsrechte (SZR)
    4 572,7      4 492,8
4 547,7
4 727,2
 4 510,5
Sonstige Passiven
       314,8         251,6
113,9
154,8
 97,9
Rückstellungen und Eigenkapital
 137 167,8    84 527,4
61 052,5
86 304,6
 48 022,8
Total Passiven
 843 306,4  746 502,0
640 151,8
561 201,9
 490 382,0

 

Velké banky  - 2

Do této kategorie patří UBS - Union Bank of Switzerland a Credit Suisse. Je pro ně charakteristické propojení se světovým hospodářstvím a mezinárodními finančními trhy, disponují sítí poboček a dceřinných společností v zahraničí.

V tuzemsku spočívá jejich činnost především ve spravování privátního majetku, úvěrovém a hypotekárním obchodě. 

Kantonální banky - 24

Většina kantonálních bank byla založena již ve druhé polovině 19. století. Jsou to banky, které byly zřízeny zákonným kantonálním výnosem, a za jejich závazky ručí kanton. Hlavním těžištěm práce jsou úspory a hypotekární obchod. Jsou bankami univerzálními.(nejsilnější je Zürcher Kantonalbank) 

Regionální banky a spořitelny - 64

Jejich činnost je obdobná jako u kantonálních bank. Mají jinou právní formu a zpravidla působí na omezeném území. Jsou typické pro kantony Bern a Aarau. 

Reiffeisenbanky a výpůjční pokladny

Vyskytují se především v zemědělských a poloměstských oblastech. Jsou družstevně organizovány, jde o lokální instituce. Úložky přijímají i od nečlenů. Půjčky však poskytují zásadně jen členům a proti jistotám, obvyklým v bankovním obchodě. Typickým kantonem pro tyto bankovní ústavy je kanton Waadt. 

Ostatní banky, finanční společnosti

Zde jsou dvě kategorie bank: Banky ve švýcarských rukách a banky švýcarského práva v rukách zahraničních.

Mezi banky švýcarské patří banky zabývající se burzovními operacemi, správou majetku, vydávající pokladní obligace, zabývající se depozitními vklady, spotřebitelskými úvěry, drobnými půjčkami, které nejsou kryty, nebo mají speciální krytí.

Banky švýcarského práva v zahraničních rukách jsou převážně ve styku se zahraniční klientelou, nebo s mezinárodním bankovním obchodem. Mohou být založeny na základě povolení. To se vydává jen tehdy, když obdobnou možnost má v příslušném státě švýcarský subjekt. 

Finanční společnosti

Jde o společnosti podobné bankám, podléhající bankovnímu zákonu. Sem patří i holdingové společnosti švýcarského velkoprůmyslu, které dávají tradičně přednost získání finančních prostředků emisemi obligací, před bankovními zápůjčkami. 

Pobočky zahraničních bank, soukromé, rodinné banky

Jde o pobočky, které právně i hospodářsky podléhají zahraniční mateřské bance.

V bilanci zpravidla dominuje mezibankovní obchod se zahraničím. Zahraniční banka může zřídit ve Švýcarsku svou pobočku, pokud garantuje dlouhodobou solidní obchodní činnost a to jak v organizačním a personálním, tak i finančním ohledu. Taková banka nepodléhá zákonným předpisům o rozdělení rizik a vlastním kapitálu. Musí držet 10% svých aktiv ve Švýcarsku. 

Privátní (rodinné) banky

Z historického pohledu jde o první banky ve Švýcarsku, které byly zakládány již v 18. století. Garance vůči věřitelům představuje nejen majetek banky, ale i soukromý majetek bankéřů. Hlavní činností jsou obchod s cennými papíry, správa majetku a emisní obchody. 

Ústředí zástavních listů a Banka zástavních listů 

Na základě spolkového zákona z roku 1930 a novelizací v letech 1967 a 1982 byly vytvořeny dva instituty:

  • Pfandbriefzentrale der schweizerischen Kantonalbanken AG Zürich. Členy-vlastníky tohoto ústavu je všech 25 kantonálních bank.
  • Pfandbriefbank schweizerischer Hypothekarinstitute AG Zúrich

Zástavní listy mohou vydávat pouze tyto dvě instituce.

Ústřední banka Švýcarského svazu Raiffeisenbank

Vystupuje jako samostatná banka a slouží jako žirocentrála pro Reiffeisenbanky sdružené ve Svazu. 

Celkem je ve Švýcarsku 283 bank s totální bilanční sumou 2 849 mld. CHF, sektor zaměstnává 141 796 zaměstnanců, tj 58% finančního sektoru.

Pojišťovny

Švýcarsko registruje přes 200 pojišťovacích společností, objem pojištění na jednoho obyvatele činí cca 7000 CHF, zaměstnává 57 695 zaměstnanců tj. 23% finanční sektoru. (Ostatní finační služby zaměstnávají 46 745 zaměstanců, tj. 19%.)

Mezi nejdůležitější pojišťovny patří:

Struktura finančního sektoru

Banky: 46% 

  • Private Banking: 21%
  • Retail Banking: 19%
  • Asset Management: 3%
  • Investment banking: 3%

Pojišťovny: 40% 

  • Leben: 7%
  • SUVA: 1%
  • Unfall/Schaden: 13%
  • Obligatorische Krankenkassen: 3%
  • Sonstige Versicherungen: 1%
  • Rückversicherungen: 8%
  • Pensionskassen: 7%

Sonst. Finanz DL: 14%

  • Versicherungsnah: 4%
  • Bankennah: 9% 

SNB dne 15. ledna 2015 zrušila vázaný směnný kurz 1,20 CHF k 1 EUR, který byl bankou zaveden v roce 2011. Po období posílení hodnoty CHF se v 1. pololetí r. 2018  kurz ustálil opět na hodnách blízkých 1,20 CHF k 1 EUR.

Švýcarsko má dlouhodobě relativně vysoké devizové rezervy, které činí přes 80% HDP.

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém ve Švýcarsku se vyznačuje tím, že různé daně mohou nakládat jak Spolek, tak autonomně všechny kantony (26), tak i obce - Gemeinde (cca 2600). Autonomnost kantonů vede k tvrdému konkurenčnímu boji.

Švýcarský daňový systém tvoří tři úrovně – federální, kantonální a úroveň obcí. Daňový systém představuje, vzhledem ke své složitosti, vysoké administrativní zatížení firem. Federální/spolkový daňový systém je dvouletý, kantonální systém roční (jde o daně právnických osob; u daní fyzických osob jsou periody vybírání daní velmi různorodé).

Celkově je ale daňová zátěž nižší než ve většině evropských států.

Spolek může zvýšit daně (Bundesstuer) pouze tam, kde mu to dovoluje Ústava. Systém je platný do roku 2020.

Orientační přehled:

Základní informace o daních včetně sazeb lze nalézt na stránkách daňového úřadu: Eidgenössische Steuerverwaltung ESTV

Daň z příjmu

Je progresivní a představuje cca. 8-19% podle kantonů a podle výšky příjmu.

U cizinců, kteří nemají ve Švýcarsku povolení k pobytu, ale jen zde pracují, daň z příjmu strhne z platu zaměstnavatel a zašle ji na daňový úřad (Quellensteuer). 

Daně spotřebního charakteru

DPH, daň z tabáku, z piva, alkoholických nápojů, minerálních olejů zvláštní daň na dovoz automobilů a cla.

 

DPH Mehwertsteuer

Z hlediska českého dovozce do Švýcarska je důležitá DPH (daň z přidané hodnoty), která byla zavedena 1. 1. 1995. Tehdy nahradila daň z obratu. Od 1. 1. 1999 do 31. 12. 2000 platila pro zboží a služby v zásadě sazba 7,5 %. Od 1. 1. 2001 došlo ke změně na sazbu 7,6 %, od 01.01.2011 činila 8,0 % a od 01.01.2018 byla stanovena sazba 7,7 %. K výjimkám se sníženou sazbou 2,5 % patří předměty denní potřeby, jako potraviny a nápoje, živé rostliny, noviny, časopisy, knihy apod. Odklon od normální sazby DPH je i v hoteliérství, kde za ubytování se účtuje daň ve výši 3,7 %.

Daň z přidané hodnoty se počítá z celkové částky, která se zaplatí za dodávku nebo službu. Ve Švýcarsku mají za povinnost odvádět DPH firmy, fyzické a právnické osoby v případě, když jejich dodávky, výkon, služby nebo vlastní spotřeba ve vnitrozemí a v zahraničí překročí ročně celkem 100 000 CHF.- (Art. 10 MwSTG).

Výběr DPH (v mld.)
2017 22,902 CHF
2016 22,458 CHF

2015

22,175 CHF

2014

22,614 CHF

2013

22,561 CHF

2012

22,095 CHF

 

Vývoj DPH

Od

NS

RS

SS

1. ledna 2018

 7,7%  

2,5% 

3,7% 

1. ledna 2011 (Navýšení DPH pro pojišťovnu Invalidenversicherung [IV])

8,0%

2,5%

3,8%

1. leden 2001 (Zvýšení DPH z důvodu financování železničních projektů [FinöV])

   7,6%

2,4%

3,6%

1. leden 1999 (Navýšení DPH pro pojišťovny Alters - und Hinterlassenenversicherung [AHV] und der Invalidenversicherung [IV])

7,5%

2,3%

3,5%

1. říjen 1996 (Zavedení snížené sazby Sondersatz Beherbergung)

6,5%

2,0%

3,0%

1. leden 1995 (DPH zákonné zavedení)

6,5%

2,0%

 

NS = Normální sazba
RS = redukovaná sazba
SS = tzv. Sondersatz Beherbergung (speciální sazba na ubytování)

Spotřebitelské daně se platí při dovozu piva, jiných výrobků s obsahem alkoholu, tabákových výrobků, výrobků z minerálních olejů a u aut. Od 1. 7. 1999 se u alkoholu vyrovnaly daňové rozdíly mezi domácí a zahraniční produkcí - platí jednotná daň 29 CHF na 1 litr stoprocentního alkoholu. 

Mezi daně spotřební a daně související s pobytem patří následující daně:

  • Daň z motorového vozidla. Z daně jsou vyjmuta vozidla ve vlastnictví Spolku, kantonů, obcí a zahraničních zastupitelských úřadů. Základ daně se kanton od kantonu liší. Je jím buď výkon a obsah válců nosnost nebo váha vozidla.
  • Daň ze psů, platí se zpravidla na obcích. Liší se kanton od kantonu, ale i mezi jednotlivými obcemi. Osvobozeny jsou některé kategorie - psy pro nevidomé, asistenční psi, záchranní psi apod.
  • Daň ze zábavních podniků (Vergnügungssteuer) je v šestnácti kantonech jako kantonální, nebo obecní daň. Platí se paušálem nebo z tržby prodaných vstupenek na podniky a události zábavního charakteru. 

Některé kantonální daně:

U kantonálních a obecních daní platí, že řada daní je totožných, resp. o výnos daně se dělí kanton a obec.

Kantonální daně se dělí na daně z příjmu, majetku a další poplatky a na daně spotřební a daně související s pobytem. Mezi daně z příjmu a majetku patří daně fyzických osob. Podkladem je daňové přiznání.

Ne ve všech, ale v řadě kantonů se přiznání pro kanton i pro obec vypisuje na jednom formuláři. U fyzických osob je základním principem skutečnost, že daňovým poplatníkem je rodina, ne osoba. To znamená manžel a manželka vyplňují jeden formulář a jejich příjmy jsou společným základem pro výpočet daně.

  • Daň z hlavy nebo domácnosti (Kopf-,Personal- oder Haushaltungsteuer) není ve všech, ale ve většině kantonů. Jde o přirážku k dani z příjmu.
  • Daň ze zisku a z kapitálu (Gewinn- und Kapitalsteuer) právnických osob. Liší se kanton od kantonu. Platí se daň ze zisku i základního kapitálu a rezerv. U daně z kapitálu jde o sazby v promile.
  • Daň dědická a darovací je typickou daní, která se vybírá jen na úrovni kantonu. Tyto daně jsou v převážné části kantonů.
  • Daň ze zisku z prodeje nemovitosti (Grundstückgewinnsteuer) se platí ve většině kantonů při prodeji pozemků.
  • Daň z výher pokrývá nejen výhry v loterii, ale například i koňské dostihy. V některých kantonech je daň vyměřována z výše výhry, jinde jde o paušál, který se vybírá formou poplatku za povolení podnik uspořádat.
  • Daň z převodu pozemků (Handänderungsteuer) se platí při každém převodu pozemků. V některých kantonech není daň, ale poplatek. Daň většinou platí nabyvatel pozemku. V řadě kantonů se výnos dělí mezi kanton a obec. Sazba je mezi 1–3 % z kupní ceny.
  • Daň z vodních elektráren, Wasserwerksteuer. Čtyři kantony vyžadují od majitelů elektráren daň za profit „z využívání zdarma přírodního bohatství kantonu". 
  • Přímé spolkové daně Direkte Bundessteuer
  • Daň z příjmu fyzických osob, Einkommenssteuer natürlicher Personen
  • Daň ze zisku právnických osob, Gewinnsteuer juristischer Personen
  • Daň z majetku, Vermögungssteuer
  • Kolkové poplatky, Stempelsteuer

Šest kantonů má i další daňové příjmy formou kolků, které se lepí na vyjmenované listiny. Platí zásada, že kanton nesmí požadovat kolky na listiny, kde jsou již kolkové poplatky ve prospěch Spolku. 

Obecní poplatky

Beherbergungsabgabe/Kurtaxe, Poplatky za ubytování

Ve většině kantonů se poplatky vybírají přes místní informační turistickou kancelář 

Sociální pojištění AHV IV
 

Zaměstnavatelský vklad (Arbeitgeberbeitrag)

Zaměstnanecký vklad (Arbeitnehmerbeitrag)

Celkem

AHV

4,2%

4,2%

8,4%

IV

0,7%

0,7%

1,4%

EO

0,225%

0,225%

0,45%

ALV

1,1% für Einkommensteile bis 126'000.- CHF;

0,5% für Lohnteile über Fr. 126 000.- CHF (ab 1.1.2014 unbeschränkt).

1,1% für Einkommensteile bis 126'000.-;

0,5%für   Lohnteile über Fr. 126 0,5% 000.- CHF (ab 1.1.2014 unbeschränkt).

2,2% resp. 1%

Celkem

6,225% resp. 5.625%

6,225% resp. 5.625%

12,45% resp. 11,25%

  • AHV – Alters- und Hinterlassenenversicherung, starobní pojištění
  • IV – Invalidenversicherung, invalidní pojištění
  • EO – Erwerbsersatzordnung
  • ALV – Arbeitslosenversicherung, nezaměstnanecká pojistka

Zdroj: Sociální pojišťovny AHV IV 

Důchodové pojištění (BVG) příjmu ve výši 21 150 CHF ročně se platí příspěvky na BVG.

Základní nemocenské pojištění paušálně v průměru představuje 240 CHF

Užitečné odkazy v daňové tematice

Zákon o spotřebních daních:

Oficiální stanovisko Celní správy ČR ke spotřební dani všeobecně (a např. zároveň i ke spotřební dani z piva). Pod následujícím linkem lze nalézt informace týkající se přeshraničního poskytování služeb, tedy i údaje o placení DPH (str. 13). 

Velice důležitý je kontakt na Help Desk Celní správy ČR, kam se lze (bezplatně!) se svým dotazem obrátit.

Kromě případného celního poplatku podléhá obchodní zboží dani, která činí 8 % z vyměřovacího základu. U některých druhů zboží, jako např. u potravin, knih, časopisů nebo léků, platí redukovaná sazba daně, která činí 2,5 %.  

Švýcarská celní správa

Pozn.: Vzhledem k mimořádné komplexnosti a složitosti daňového systému v CH ZÚ Bern důrazně doporučuje obrátit se přímo na některou z poradenských, resp. právních kanceláří.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: