Švýcarsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

18. 1. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bernu (Švýcarsko)

 

Ekonomický přehled

 

2011

2012

2013

2014

2015

Růst HDP (v %)

2,0

1,0

1,7

 1,2

-0,4

HDP mld. CHF (v běžných cenách)

618 325

624 592

635 331

 648 016

639 731

HDP/obyvatel CHF

71 146

78 013

78 480

78 432

-

Nezaměstnanost (v %)

2,8

2,9

3,2

 3,2

3,3 

Inflace (spotřební ceny) (v %)

0,2

-0,7

-0,2

 0,0

-1,1

Běžný účet platební bilance (mil. CHF)

52 500

66 300

68 000

-

-

Obchodní bilance (mil. CHF)

23 519

23 831

23 571

-

-

Veřejný dluh státu vůči HDP (v %)

33,2

34,2

34,6

34,7

34,4

Import – celkem (mil. CHF)

283 972

277 544

298 394

252 505

242 454

Export – celkem (mil. CHF)

286 460

292 958

332 137

285 179

279 128

Obchodní bilance (mil. CHF)

2 488

15 415

33 743

32 674

36 674

Obchodní výměna ČR – Švýcarsko (tis. EUR) vývoz

1 975 525 

1 984 819 

1 892 000 

2 049 755 

2 246 870 

Obchodní výměna ČR – Švýcarsko (tis. EUR) dovoz

1 157 480

1 152 228

1 131 884

1 128 859

1 283 676

Obchodní výměna ČR – Švýcarsko (tis. EUR) obrat

3 133 005

3 137 047

3 023 884

3 178 614

3 530 546

Obchodní výměna ČR – Švýcarsko (tis. EUR) saldo

818 045

832 591

760 116

920 896

963 194

PZI v ČR (tis. EUR)

-

14 579

625 995

- 69 728

-

PZI ČR ve Švýcarsku (mil CZK)

517,0

586,2

427,9

-

-

Zdroj: Švýcarská národní banka, Staatssekretariat für Wirtschaft SECO, Bruttoinlandprodukt 

květen 2016

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název:

  • Švýcarská konfederace
  • mezinárodní zkratka pro Švýcarsko je CH z latinského Confederatio Helvetica
  • název země v úředních jazycích Švýcarska:
  • německy : Schweizerische Eidgenossenschaft
  • francouzsky: Confédération Suisse
  • italsky: Confederatione svizzera
  • rétorománsky: Confederaziun Svizra
  • anglicky: Swiss Confederation
  • v českém jazyce: Švýcarská konfederace

Složení vlády

Výkonná moc je v rukou Spolkové rady. Tvoří ji 7 členů, představitelů ministerstev. Spolkové shromáždění ji volí vždy na 4 roky. Předsedou je spolkový prezident, kterého volí ze svého středu vždy na jeden rok.

Nadále však plní i funkci ministra rezortu, tzv. departamentu.

Vláda od 1. 1. 2016

  • Johann N. Schneider-Ammann, (FDP), ministerstvo hospodářství a současný předseda Spolkové vlády (prezident Švýcarské konfederace),
  • Simonetta Sommaruga-ová (SP), ministerstvo spravedlnosti a policie, 
  • Didier Burkhalter (FDP), ministerstvo zahraničních věcí,
  • Ueli Maurer (SVP), ministerstvo financí,
  • Doris Leuthard-ová (CVP), ministerstvo životního prostředí, dopravy, energetiky a spojů,
  • Alain Berset (SP), ministerstvo vnitra,
  • Guy Parmelin, ministerstvo obrany, civilní ochrany a sportu

Hlavní politické strany

  • SP - Sozialdemokratische Partei der Schweiz (Sociálnědemokratická strana Švýcarska)
  • FDP - Freisinnig-Demokratische Partei (Liberálnědemokratická strana)
  • SVP - Schweizerische Volkspartei (Lidová strana Švýcarska)
  • CVP - Christlichdemokratische Volkspartei der Schweiz (Křesťanskodemokratická lidová strana Švýcarska)

květen 2016

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha

Švýcarsko (dále CH) leží v centru střední Evropy. Svou rozlohou 41 285 km čtverečních patří mezi nejmenší evropské země (představuje 1/2 rozlohy Rakouska, nebo velikost Holandska).

V celkové délce 1 892 km hraničí s pěti státy: na jihu s Itálií (746 km), na západě s Francií (575 km), na severu s Německem (364 km), na východě s Rakouskem (165 km) a s Lichtenštejnskem (42 km).

Demografické složení

  • Počet obyvatel: 8 237 tis.
  • z toho: muži - 49,5 5; ženy - 50,5 % 
  • Cizinců: 24,3 % (rostoucí trend)
  • Hustota obyvatelstva: 206 obyvatel/km2
  • Přírůstek 2010 - 2013: 3,4 %
  • Občanů pod věkovou hranicí 20 roků: 20,2 %
  • Občanů nad 65 let: 17,8%
  • Průměrný věk: 41,9

 Náboženské složení:

  • katolíci - 38,2%
  • protestanti - 26,9% 
  • muslimové - 4,9%
  • židovské vyznání - 0,3%
  • bez vyznání - 21%, jeden z největších nárůstů za 10 let - z 11%!

 Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky:

  • německý - 63,5%
  • francouzský - 22,5%
  • italský - 8,1%
  • rétorománský - 0,5%
  • srbochorvatsky - 2,5%
  • albánsky - 3,1%
  • portugalsky - 3,4%
  • špaňělsky - 2,2%
  • anglicky - 4,4%
  • ostatní - 6,6%

Územní členění:

Švýcarsko je tvořeno 23 kantony, z nichž 3 jsou rozděleny na tzv. polokantony, t.j. v celku tedy 26 kantonů, které mají v rámci konfederace vysoký stupeň samosprávy s vlastní vládou a parlamentem.

Přehled kantonů: 

Používaný jazyk

  • německy – Curych, Bern, Luzern, Uri, Schwyz, Glarus, Zug, Solothurn, Schaffhausen, St. Gallen, Aargau, Thurgau
  • francouzsky i německy – Valais/Wallis
  • francouzsky – Fribourg, Vaud, Neuchâtel, Ženeva, Jura
  • italsky – Ticino
  • rétorománsky – Graubünden (část)

polokantony: Obwalden, Nidwalden, Basilej-město, Basilej-venkov, Appenzell Ausserrhoden, Appenzell Innerrhoden 

Rozloha, počet obyvatel (v tisících) na konci roku 2014:

  • Zürich (Zürich, 1729 km2, 1446,4)
  • Bern (Bern, 6 050 km2, 1009,4)
  • Luzern (Luzern, 1492 km2, 394,6)
  • Uri (Altdorf, 1076 km2, 36)
  • Schwyz (Schwyz, 908 km2, 152,8)
  • Obwalden-polokanton (Sarnen, 490 km2, 36,8)
  • Nidwalden-polokanton (Stans, 276 km2, 42,1)
  • Glarus (Glarus, 684 km2, 39,8)
  • Zug (Zug, 239 km2, 110,1)
  • Fribourg (Fribourg, 1670 km2, 303,4)
  • Solothurn (Solothurn, 791 km2, 263,7)
  • Basilej - město - polokanton (Basilej, 37 km2, 190,6)
  • Basilej - venkov - polokanton (Liestal, 428 km2, 281,3)
  • Schaffhausen ( Schaffhausen, 298 km2, 79,4)
  • Appenzell A.R. - polokanton (Herisau, 243 km2, 54,1)
  • Appenzell A.I. - polokanton (Appenzell, 172 km2, 15,9 tis.)
  • St. Gallen (St. Gallen, 2014 km2, 495,8)
  • Graubünden (Chur, 7106 km2, 195,9)
  • Aargau (Aarau, 1404 km2, 645,3)
  • Thurgau (Frauenfeld, 1013 km2, 263,7)
  • Ticino (Bellinzona, 2811 km2, 350,4)
  • Vaud (Lausanne, 3219 km2, 761,4)
  • Valais (Sion, 5226 km2, 331,8)
  • Neuchatel (Neuchatel, 797 km2, 177,3)
  • Ženeva (Ženeva, 282 km2, 477,4)
  • Jura (Delémont, 843 km2, 72,4)

Zdroj: Kantonální složení Švýcarska, Statistik SchweizPlacená verze 

květen 2016 - nejaktuálnější údaje z r. 2014

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické údaje

 

2011

2012

2013

2014

2015

Růst HDP (v %)

2,0

1,0

1,7

 1,2

-0,4

HDP mld. CHF (v běžných cenách)

618 325

624 592

635 331

 648 016

639 731

HDP/obyvatel CHF

71 146

78 013

78 480

78 432

-

Nezaměstnanost (v %)

2,8

2,9

3,2

 3,2

3,3 

Inflace (spotřební ceny) (v %)

0,2

-0,7

-0,2

 0,0

-1,1 

Zdroj:

HDP: Staatssekretariat für Wirtschaft SECO

HDP/osoba: Statistik Schweiz, Bruttoinlandprodukt pro Einwohner

Nezaměstnanost: Statistik Schweiz, Registrierte Arbeitslose und Arbeitslosenquote

Inflace: Statistik Schweiz, Allgemeine Preisentwicklung in der Schweiz

Vývoj v teritoriu

Pro rok 2016 je odhadován růst HDP opět v kladných číslech, inlace resp. deflace -0.6%. Švýcarsko zůstane "ostrovem vysokých cen". Švýcarským firmám se posílením švýcarské měny zhoršila konkurenceschopnost. Nadále lze očekávat jak přesouvání firem do výhodnějšího zahraničí, (včetně ČR) tak rušení domácích pracovních míst.

květen 2016

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet

Struktura rozpočtu

 

orientačně 2014

 

 %

Celkově

100,0

Veřejná správa

11,6

Obrana

2,9

Veřejný pořádek a bezpečnost

5,0

Hospodářské záležitosti

11,3

Ochrana živ. prostř.

2,1

Bydlení a komunální záležitosti

0,6

Zdravotnictví

6,7

Volný čas, sport, náboženství

2,4

Vzdělávání

17,8

Sociální

39,7

Státní rozpočet

v mil. CHF                

    

Příjem

  
  

Výdej

  
  

Saldo

  
  

veřejný dluh

  
  

dluh %

  

2011

200 460

198 458

2 002

205 302

33.2

2012

200 769

200 565

204

213 373

34.2

2013

205 938

204 676

1 262

219 749

34.6

2014

206 923

207 500

-577

222 953

34.7

2015

214 366

212 359

2 007

220 742

34.4

2016

215 740

214 837

904

220 746

 

Zdroj: SNB Öffentliche Finanzen

květen 2016

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Běžný účet platební bilance (mil. CHF)

11 900

58 500

84 400

52 500

66 300

68 000

Obchodní bilance (mil. CHF)

19 446

20 347

19 489

23 519

23 831

23 571

Veřejný dluh státu vůči HDP (v %)

36,9

35,2

33,9

33,2

34,2

34,6

Díky exportu finančních služeb a investičním příjmům má Švýcarsko i nadále vysoký přebytek běžného účtu platební bilance - v r. 2013 to bylo 11% HDP.

Přebytek obchodní bilance dosáhl v roce 2014 nového rekordu ve výši 30 mld. CHF (tj. o 6,4 mld. CHF více než v r. 2013). Rozpočtován byl přebytek ve výši 121 mld. CHF.

Platební bilance (v mil. CHF)

Komponenty platební bilance 1) 2) 3)

 

2010

2011

2012

2013

Bilance zboží a služeb, zůstatek

84 617

42 230

60 454

85 767

Zboží, zůstatek

35 660

26 111

37 474

49 820

Příjmy

288 010

306 872

311 737

346 444

Výdaje

252 350

280 761

274 262

296 624

Služby, zůstatek

26 597

22 059

21 636

20 136

Příjmy

98 804

95 581

101 462

105 084

Výdaje

72 208

73 522

79 826

84 948

Primární příjmy, zůstatek

37 461

8 323

15 702

33 518

Příjmy

130 070

97 505

116 582

131 421

Výdaje

92 610

89 182

100 880

97 903

Sekundární příjmy, zůstatek

-15 099

-14 263

-14 359

-17 707

Příjmy

26 859

28 554

34 029

34 292

Výdaje

41 959

42 816

48 388

51 999

Převody majetku, zůstatek

-4 617

-8 382

-2 203

678

Příjmy

359

483

345

1 694

Výdaje

4 975

8 864

2 548

1 017

Kapitálová bilance, zůstatek 

105 889

22 401

92 348

121 213

Přímé investice, zůstatek

53 864

18 740

32 618

59 944

Přímé investice, čistý přísun aktiv

78 952

39 465

49 811

52 492

Podílový kapitál

31 103

4 564

33 466

8 369

Reinvestice výnosů

36 114

7 626

16 030

32 593

Úvěry

11 735

27 274

315

11 530

Přímé investice, Čistý přísun pasiv

25 089

20 725

17 193

-7 452

Podílový kapitál

12 426

4 826

-9 566

-17 041

Reinvestice výnosů

10 527

11 783

14 145

11 213

Úvěry

2 135

4 116

12 615

-1 624

Portfoliové investice, zůstatek

-32 522

12 810

-16 684

15 416

Portfoliové investice, čistý přístup aktiv

-8 251

-6 992

-4 537

17 791

Portfoliové investice, Čistý přísun pasiv

24 271

-19 802

12 147

2 375

Ostatní investice, zůstatek

-53 512

-51 285

-96 692

33 744

Ostatní investice, čistý přísun aktiv

-39 740

11 827

-18 698

73 384

Ostatní investice, Čistý přísun pasiv

13 772

63 112

77 994

39 640

Devizové rezervy, zůstatek

137 802

42 628

174 591

12 939

Deriváty, zůstatek

257

-491

-1 485

-830

Statistický rozdíl

25 889

-11 447

34 097

34 769

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky

Rozsáhlý finanční sektor činí cca 10 % HDP. Bankovní sektor s bankovními aktivy pětinásobně převyšujícími HDP je vysoce koncentrovaný. Zhruba polovina všech aktiv je držena dvěma největšími bankami UBS a Credit Suisse. Švýcarské banky již plní zpřísněné požadavky na kapitálovou přiměřenost a na kvalitativní prvky řízení bank (tzv. Basel III). Kromě toho UBS a Credit Suisse (too-big-to-fail) musí držet dodatečný kapitál, celkem 19 % rizikově vážených aktiv.

Bankovní sektor patří k nejúspěšnějším odvětvím národního hospodářství a je založený na dlouholetých tradicích. Lze ho rozdělit do následujících kategorií: 

Švýcarská národní banka (SNB)

Byla zřízena spolkovým zákonem z roku 1905. Vlastní činnost zahájila 20.6. 1907. Je nezávislá na Spolkové radě/vládě. Při důležitých rozhodnutích, které mají hospodářský, monetární, nebo politický dopad, se bankovní rada schází s vládou a problémy diskutuje. V měnových otázkách banka poskytuje rady spolkovým úřadům.

Akcie jsou vlastněny více než z poloviny kantony, kantonálními bankami a veřejnoprávními institucemi. Stát (spolek) akcie nevlastní.

Činnost banky je řízena spolkovým zákonem. Na základě tohoto zákona volí Spolková rada (vláda) 40 členů bankovní rady, členy direktoria, jmenuje ředitele, schvaluje výroční zprávy a závěrečné účty.

Bilance do 31. 12. 2015

mil. CHF

Aktiva

 
2015
2014
Gold
35 466,7
39 629,6
Devisenanlagen
593 234,1
510 062,4
Reserveposition beim IWF
1 608,4
2 037,3
Internationale Zahlungsmittel
4 707,3
4 413,8
Währungshilfekredite
169,9
213,3
Forderungen aus Repogeschäften in Franken
Wertschriften in CHF
3 972,4
3 978,3
Sachanlagen
396,7
417,4
Beteiligungen
135,5
133,5
Sonstige Aktiven
460,8
316,2
Total Aktiven
640 151,8
561 201,9

 Pasiva

 
2015
2014
Notenumlauf
72 881,9
67 595,8
Girokonten inländischer Banken
402 316,5
328 006,2
Verbindlichkeiten gegenüber dem Bund
10 930,9
9 046,4
Girokonten ausländischer Banken und Institutionen
25 621,4
17 486,9
Übrige Sichtverbindlichkeiten
30 165,5
33 126,8
Verbindlichkeiten aus Repogeschäften in Franken
Eigene Schuldverschreibungen
Verbindlichkeiten in Fremdwährungen
32 521,4
14 753,1
Ausgleichsposten für vom IWF zugeteilte Sonderziehungsrechte (SZR)
4 547,7
4 727,2
Sonstige Passiven
113,9
154,8
Eigenkapital
Rückstellungen für Währungsreserven 1)
56 759,3
54 787,0
Aktienkapital
25,0
25,0
Ausschüttungsreserve 1)
27 518,8
– 6 820,2
Jahresergebnis
– 23 250,6
38 312,9
Total Eigenkapital
61 052,5
86 304,6
Total Passiven
640 151,8
561 201,9

Velké banky 2

Do této kategorie patří UBS - Union Bank of Switzerland a Credit Suisse. Je pro ně charakteristické propojení se světovým hospodářstvím a mezinárodními finančními trhy, disponují sítí poboček a dceřinných společností v zahraničí.

V tuzemsku spočívá jejich činnost především ve spravování privátního majetku, úvěrovém a hypotekárním obchodě. 

Kantonální banky 24

Většina kantonálních bank byla založena již ve druhé polovině 19. století. Jsou to banky, které byly zřízeny zákonným kantonálním výnosem, a za jejich závazky ručí kanton. Hlavním těžištěm práce jsou úspory a hypotekární obchod. Jsou bankami univerzálními.(nejsilnější je Zürcher Kantonalbank) 

Regionální banky a spořitelny 64

Jejich činnost je obdobná jako u kantonálních bank. Mají jinou právní formu a zpravidla působí na omezeném území. Jsou typické pro kantony Bern a Aarau. 

Reiffeisenbanky a výpůjční pokladny

Vyskytují se především v zemědělských a poloměstských oblastech. Jsou družstevně organizovány, jde o lokální instituce. Úložky přijímají i od nečlenů. Půjčky však poskytují zásadně jen členům a proti jistotám, obvyklým v bankovním obchodě. Typickým kantonem pro tyto bankovní ústavy je kanton Waadt. 

Ostatní banky, finanční společnosti

Zde jsou dvě kategorie bank: Banky ve švýcarských rukách a banky švýcarského práva v rukách zahraničních.

Mezi banky švýcarské patří banky zabývající se burzovními operacemi, správou majetku, vydávající pokladní obligace, zabývající se depozitními vklady, spotřebitelskými úvěry, drobnými půjčkami, které nejsou kryty, nebo mají speciální krytí.

Banky švýcarského práva v zahraničních rukách jsou převážně ve styku se zahraniční klientelou, nebo s mezinárodním bankovním obchodem. Mohou být založeny na základě povolení. To se vydává jen tehdy, když obdobnou možnost má v příslušném státě švýcarský subjekt. 

Finanční společnosti

Jde o společnosti podobné bankám, podléhající bankovnímu zákonu. Sem patří i holdingové společnosti švýcarského velkoprůmyslu, které dávají tradičně přednost získání finančních prostředků emisemi obligací, před bankovními zápůjčkami. 

Pobočky zahraničních bank, soukromé, rodinné banky

Jde o pobočky, které právně i hospodářsky podléhají zahraniční mateřské bance.

V bilanci zpravidla dominuje mezibankovní obchod se zahraničím. Zahraniční banka může zřídit ve Švýcarsku svou pobočku, pokud garantuje dlouhodobou solidní obchodní činnost a to jak v organizačním a personálním, tak i finančním ohledu. Taková banka nepodléhá zákonným předpisům o rozdělení rizik a vlastním kapitálu. Musí držet 10% svých aktiv ve Švýcarsku. 

Privátní (rodinné) banky

Z historického pohledu jde o první banky ve Švýcarsku, které byly zakládány již v 18. století. Garance vůči věřitelům představuje nejen majetek banky, ale i soukromý majetek bankéřů. Hlavní činností jsou obchod s cennými papíry, správa majetku a emisní obchody. 

Ústředí zástavních listů a Banka zástavních listů 

Na základě spolkového zákona z roku 1930 a novelizací v letech 1967 a 1982 byly vytvořeny dva instituty:

  • Pfandbriefzentrale der schweizerischen Kantonalbanken AG Zürich. Členy-vlastníky tohoto ústavu je všech 25 kantonálních bank.
  • Pfandbriefbank schweizerischer Hypothekarinstitute AG Zúrich

Zástavní listy mohou vydávat pouze tyto dvě instituce.

Ústřední banka Švýcarského svazu Raiffeisenbank

Vystupuje jako samostatná banka a slouží jako žirocentrála pro Reiffeisenbanky sdružené ve Svazu. 

Celkem je ve Švýcarsku 283 bank s totální bilanční sumou 2 849 mld. CHF, sektor zaměstnává 141 796 zaměstnanců, tj 58% finančního sektoru.

Pojišťovny

Švýcarsko registruje přes 200 pojišťovacích společností, objem pojištění na jednoho obyvatele činí cca 7000 CHF, zaměstnává 57 695 zaměstnanců tj. 23% finanční sektoru. (Ostatní finační služby zaměstnávají 46 745 zaměstanců, tj. 19%.)

Mezi nejdůležitější pojišťovny patří:

Struktura finančního sektoru

Banky: 46% 

  • Private Banking: 21%
  • Retail Banking: 19%
  • Asset Management: 3%
  • Investment banking: 3%

Pojišťovny: 40% 

  • Leben: 7%
  • SUVA: 1%
  • Unfall/Schaden: 13%
  • Obligatorische Krankenkassen: 3%
  • Sonstige Versicherungen: 1%
  • Rückversicherungen: 8%
  • Pensionskassen: 7%

Sonst. Finanz DL: 14%

  • Versicherungsnah: 4%
  • Bankennah: 9% 

SNB dne 15. ledna 2015 zrušila překvapivě a nečekaně směnný kurz 1,20 CHF k 1 EURO, který byl bankou zaveden v roce 2011. Nicméně SNB je neustále přítomna na devizovém trhu.

Švýcarsko má velké devizové rezervy, které činí přes 80% HDP.

květen 2016

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém ve Švýcarsku se vyznačuje tím, že různé daně mohou nakládat jak Spolek, tak autonomně všechny kantony (26), tak i obce - Gemeinde (cca 2600). Autonomnost kantonů vede k tvrdému konkurenčnímu boji.

Švýcarský daňový systém tvoří tři úrovně – federální, kantonální a úroveň obcí. Daňový systém představuje, vzhledem ke své složitosti, vysoké administrativní zatížení firem. Federální/spolkový daňový systém je dvouletý, kantonální systém roční (jde o daně právnických osob; u daní fyzických osob jsou periody vybírání daní velmi různorodé).

Celkově je ale daňová zátěž nižší než ve většině evropských států.

Spolek může zvýšit daně (Bundesstuer) pouze tam, kde mu to dovoluje Ústava. Systém je platný do roku 2020.

Orientační přehled:

Základní informace o daních včetně sazeb lze nalézt na stránkách daňového úřadu: Eidgenössische Steuerverwaltung ESTV

Daň z příjmu

Je progresivní a představuje cca. 8-19% podle kantonů a podle výšky příjmu.

U cizinců, kteří nemají ve Švýcarsku povolení k pobytu, ale jen zde pracují, daň z příjmu strhne z platu zaměstnavatel a zašle ji na daňový úřad (Quellensteuer). 

Daně spotřebního charakteru

DPH, daň z tabáku, z piva, alkoholických nápojů, minerálních olejů zvláštní daň na dovoz automobilů a cla. 

DPH Mehwertsteuer

Z hlediska českého dovozce do Švýcarska je důležitá DPH (daň z přidané hodnoty), která byla zavedena 1. 1. 1995. Tehdy nahradila daň z obratu. Od 1. 1. 1999 do 31. 12. 2000 platila pro zboží a služby v zásadě sazba 7,5 %. Od 1. 1. 2001 došlo ke změně na sazbu 7,6 %, od 01.01.2011 je 8,0 %. K výjimkám se sníženou sazbou 2,5 % patří předměty denní potřeby, jako potraviny a nápoje, živé rostliny, noviny, časopisy apod. Odklon od normální sazby DPH je i v hoteliérství, kde za ubytování se účtuje daň ve výši 3,8 %.

Daň z přidané hodnoty se počítá z celkové částky, která se zaplatí za dodávku nebo službu. Ve Švýcarsku mají za povinnost odvádět DPH firmy, fyzické a právnické osoby v případě, když jejich dodávky, výkon, služby nebo vlastní spotřeba ve vnitrozemí a v zahraničí překročí ročně celkem 100 000 CHF.- (Art. 10 MwSTG).

Výběr DPH (v mld.)

2014

22,614 CHF

2013

22,561 CHF

2012

22,095 CHF

2011

21,687 CHF

2010

20,716 CHF

Vývoj DPH

Od

NS

RS

SS

1. ledna 2011 (Navýšení DPH pro pojišťovnu Invalidenversicherung [IV])

8,0%

2,5%

3,8%

1. leden 2001 Zvýšení DPH z důvodu financování železničních projektů [FinöV])

7,6%

2,4%

3,6%

1. leden 1999 (Navýšení DPH pro pojišťovny Alters - und Hinterlassenenversicherung [AHV] und der Invalidenversicherung [IV])

7,5%

2,3%

3,5%

1. říjen 1996 (Zavedení snížené sazby Sondersatz Beherbergung)

6,5%

2,0%

3,0%

1. leden 1995 (DPH zákonné zavedení)

6,5%

2,0%

 

NS = Normální sazba
RS = redukovaná sazba
SS = tzv. Sondersatz Beherbergung

Spotřebitelské daně se platí při dovozu piva, jiných výrobků s obsahem alkoholu, tabákových výrobků, výrobků z minerálních olejů a u aut. Od 1. 7. 1999 se u alkoholu vyrovnaly daňové rozdíly mezi domácí a zahraniční produkcí - platí jednotná daň 29 CHF na 1 litr stoprocentního alkoholu. 

Mezi daně spotřební a daně související s pobytem patří následující daně:

  • Daň z motorového vozidla. Z daně jsou vyjmuta vozidla ve vlastnictví Spolku, kantonů, obcí a zahraničních zastupitelských úřadů. Základ daně se kanton od kantonu liší. Je jím buď výkon a obsah válců nosnost nebo váha vozidla.
  • Daň ze psů, platí se zpravidla na obcích. Liší se kanton od kantonu, ale i mezi jednotlivými obcemi. Osvobozeny jsou některé kategorie - psy pro nevidomé, asistenční psi, záchranní psi apod.
  • Daň ze zábavních podniků (Vergnügungssteuer) je v šestnácti kantonech jako kantonální, nebo obecní daň. Platí se paušálem nebo z tržby prodaných vstupenek na podniky a události zábavního charakteru. 

Některé kantonální daně:

U kantonálních a obecních daní platí, že řada daní je totožných, resp. o výnos daně se dělí kanton a obec.

Kantonální daně se dělí na daně z příjmu, majetku a další poplatky a na daně spotřební a daně související s pobytem. Mezi daně z příjmu a majetku patří daně fyzických osob. Podkladem je daňové přiznání.

Ne ve všech, ale v řadě kantonů se přiznání pro kanton i pro obec vypisuje na jednom formuláři. U fyzických osob je základním principem skutečnost, že daňovým poplatníkem je rodina, ne osoba. To znamená manžel a manželka vyplňují jeden formulář a jejich příjmy jsou společným základem pro výpočet daně.

  • Daň z hlavy nebo domácnosti (Kopf-,Personal- oder Haushaltungsteuer) není ve všech, ale ve většině kantonů. Jde o přirážku k dani z příjmu.
  • Daň ze zisku a z kapitálu (Gewinn- und Kapitalsteuer) právnických osob. Liší se kanton od kantonu. Platí se daň ze zisku i základního kapitálu a rezerv. U daně z kapitálu jde o sazby v promile.
  • Daň dědická a darovací je typickou daní, která se vybírá jen na úrovni kantonu. Tyto daně jsou v převážné části kantonů.
  • Daň ze zisku z prodeje nemovitosti (Grundstückgewinnsteuer) se platí ve většině kantonů při prodeji pozemků.
  • Daň z výher pokrývá nejen výhry v loterii, ale například i koňské dostihy. V některých kantonech je daň vyměřována z výše výhry, jinde jde o paušál, který se vybírá formou poplatku za povolení podnik uspořádat.
  • Daň z převodu pozemků (Handänderungsteuer) se platí při každém převodu pozemků. V některých kantonech není daň, ale poplatek. Daň většinou platí nabyvatel pozemku. V řadě kantonů se výnos dělí mezi kanton a obec. Sazba je mezi 1–3 % z kupní ceny.
  • Daň z vodních elektráren, Wasserwerksteuer. Čtyři kantony vyžadují od majitelů elektráren daň za profit „z využívání zdarma přírodního bohatství kantonu". 
  • Přímé spolkové daně Direkte Bundessteuer
  • Daň z příjmu fyzických osob, Einkommenssteuer natürlicher Personen
  • Daň ze zisku právnických osob, Gewinnsteuer juristischer Personen
  • Daň z majetku, Vermögungssteuer
  • Kolkové poplatky, Stempelsteuer

Šest kantonů má i další daňové příjmy formou kolků, které se lepí na vyjmenované listiny. Platí zásada, že kanton nesmí požadovat kolky na listiny, kde jsou již kolkové poplatky ve prospěch Spolku. 

Obecní poplatky

Beherbergungsabgabe/Kurtaxe, Poplatky za ubytování

Ve většině kantonů se poplatky vybírají přes místní informační turistickou kancelář 

Sociální pojištění AHV IV
 

Zaměstnavatelský vklad (Arbeitgeberbeitrag)

Zaměstnanecký vklad (Arbeitnehmerbeitrag)

Celkem

AHV

4,2%

4,2%

8,4%

IV

0,7%

0,7%

1,4%

EO

0,25%

0,25%

0,5%

ALV

1,1% für Einkommensteile bis 126'000.-; für   Lohnteile über Fr. 126 000.- 0,5% (ab 1.1.2014 unbeschränkt).

1,1% für Einkommensteile bis 126'000.-; für   Lohnteile über Fr. 126 000.- 0,5% (ab 1.1.2014 unbeschränkt).

2,2% resp. 1%

Celkem

6,25% resp. 5.65%

6,25% resp. 5.65%

12,5% resp. 11,3%

  • AHV – Alters- und Hinterlassenenversicherung, Starobní pojištění
  • IV – Invalidenversicherung
  • EO – Erwerbsersatzordnung
  • ALV – Arbeitslosenversicherung, Nezaměstnanecká pojistka

Zdroj: Sociální pojišťovny AHV IV 

Důchodové pojištění (BVG) příjmu ve výši 21 150 CHF ročně se platí příspěvky na BVG.

Základní nemocenské pojištění paušálně v průměru představuje 240 CHF

Užitečné odkazy v daňové tematice

Zákon o spotřebních daních:

Oficiální stanovisko Celní správy ČR ke spotřební dani všeobecně (a např. zároveň i ke spotřební dani z piva). Pod následujícím linkem lze nalézt informace týkající se přeshraničního poskytování služeb, tedy i údaje o placení DPH (str. 13). 

Velice důležitý je kontakt na Help Desk Celní správy ČR, kam se lze (bezplatně!) se svým dotazem obrátit.

Kromě případného celního poplatku podléhá obchodní zboží dani, která činí 8 % z vyměřovacího základu. U některých druhů zboží, jako např. u potravin, knih, časopisů nebo léků, platí redukovaná sazba daně, která činí 2,5 %.  

Švýcarská celní správa

Pozn.: Vzhledem k mimořádné komplexnosti a složitosti daňového systému v CH ZÚ Bern důrazně doporučuje obrátit se přímo na některou z poradenských, resp. právních kanceláří.

květen 2016

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: