Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP)

16. 6. 2016 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Kapitoly článku

motiv článku - Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) V červenci 2013 zahájila Evropská unie a Spojené státy americké vícekolová jednání o budoucí komplexní obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. Cílem vyjednávání je uzavření Transatlantické dohody obchodu a investicích TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership).

Co je Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP)?

Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Vyjednávání o dohodě byla zahájena v červenci 2013. V tuto chvíli nelze dopředu určit přesný termín dokončení, vyjednávání obchodních dohod je velmi komplexní záležitostí, která z pravidla vždy zabere řadu let. Ambicí obou stran je však vyjednávání dokončit v co nejkratším termínu, aby oba kontinenty mohly z výsledků liberalizace co nejdříve profitovat.

Realitou dnešního světa je, že USA a EU zůstávají největšími světovými obchodníky i investory obecně, sobě navzájem i pro většinu třetích zemí. Celková obchodní výměna mezi EU a USA dosáhla v roce 2013 hodnoty 790 miliard euro. Každý den mezi EU a USA probíhá obchod se zbožím a službami za 2 miliardy euro. Vzájemné přímé investice dosahují výše téměř 3 biliony euro. V současné době EU a USA společně vytváří téměř polovinu světového HDP (celkem 47 % - EU přes 25 %, USA přes 21 %) a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu (EU 17 % a USA 13,4 %).

Očekává se, že dohoda o volném obchodu mezi EU a USA by byla bezprecedentně nejvýznamnější bilaterální obchodní dohodou vůbec, a to jak ve smyslu objemu mezinárodního obchodu, který by podléhal jejím pravidlům, tak pokud jde o formativní vliv na pravidla mezinárodního obchodu.

Kromě podstatných ekonomických aspektů je třeba zdůraznit, že dohoda má i zásadní zahraničně–politický aspekt. Ekonomická krize na obou březích Atlantiku na konci první dekády 21. století spolu s rostoucí nestabilitou v oblasti jižního a východní evropského sousedství spolu s výrazným nástupem asijských velmocí zdůraznila důležitost transatlantických ekonomických vazeb, ukázala naši propojenost a relevanci vzájemné relace pro státy EU a USA. I s ohledem na přesun těžiště světového obchodu směrem k Asii a Latinské Americe se z evropského hlediska jako nejlepší alternativa jeví další zvýšení vlastní efektivity a konkurenceschopnosti právě cestou prohloubení transatlantické vazby. Transatlantická zóna volného obchodu tak může představovat návrat globálního hospodářského těžiště zpět do euroatlantického prostoru.

Společná obchodní zóna EU a USA s intenzivní regulatorní spoluprací bude mít vysoké šance stát se referencí pro globální technologické standardy i pravidla. Do jisté míry sdílený regulatorní rámec založený na společných vyšších hodnotách jako je význam demokracie, svobody, lidských práv ale i např. respekt k životnímu prostředí, vysoký stupeň pracovně právní ochrany či ochrana zdraví napomůže k posílení těchto hodnot a ke zvýšení možnosti jejich celosvětového prosazení.

Podle předpokladů a předběžných analýz by uzavření TTIP mohlo do roku 2027 zvýšit HDP Evropské unie o 0,5 % (a o 0,4 % HDP USA). V případě EU to podle propočtů Evropské komise znamená minimálně 86 miliard euro ročních příjmů navíc. Podle nezávislé dopadové studie zpracované londýnským Studie Centre for Economic Policy Research by zisky plynoucí z dohody mohly dosáhnout v případě EU mezi 68 – 119 miliardami euro ročně, pro USA 50 – 95 miliard euro ročně. Pro lepší představu – číslo pro EU představuje tři roční rozpočty České republiky.

Vývoz EU do USA by podle odhadů Evropské komise i Studie Centre for Economic Policy Research měl díky dohodě vzrůst až o 28 %, což znamená vývoz zboží a služeb zhruba v hodnotě 187 miliard euro. V některých segmentech, perspektivních i z hlediska České republiky, by nárůst mohl být velmi významný, např. export automobilů z EU do USA by mohl vzrůst až o 149%. Z globálního pohledu by vývoz EU tím vzrostl přibližně o 6 %.

Dopad dohody TTIP na svět

Uzavření dohody by mohlo mít pozitivní dopad i na celosvětovou ekonomiku. Studie Center for Economic Studies & Ifo Institute odhaduje zvýšení celosvětového blahobytu o 1,6 %[1]. Navíc v důsledku zvýšené poptávky po surovinách, subdodávkách a dalších vstupech existují předpoklady, že by došlo ke zvýšení obchodu EU se třetími zeměmi. Jak již bylo uvedeno výše, uznávání ekvivalence či v některých případech i harmonizace vybraných technických norem EU a USA (například v sektoru automobilového průmyslu či zdravotnické techniky) by se mohly stát základem celosvětových standardů, jejichž aplikace by se vyplatila i výrobcům ze třetích států. Výroba dle jednotných specifikací by tak celosvětový obchod zjednodušila a v konečném dopadu i zlevnila.

Podle údajů Světové obchodní organizace je průměrná celní sazba USA 3,5 % a EU 5,2 %, přičemž obě strany mají maximální hodnoty cel právě v sektorech nejvyššího ekonomického zájmu druhého partnera (v případě USA existují tzv. tariff peaks pro některé segmenty s clem v úrovni desítek procent). Jakkoli je tarifní zatížení vzájemného obchodu relativně nízké, dopadové studie prokazují, že zejména s ohledem na velikost objemu vzájemného obchodu by plánovaná eliminace cel znamenala významné úspory. Pokud by byla sjednána pouze nejméně ambiciózní verze dohody spočívající jen na odstranění cel, i to by znamenalo podle EK do roku 2027 zvýšení HDP EU zhruba o 0,1 %. Značný význam má podle studií eliminace cel zejména v sektorech jako jsou zpracované zemědělské produkty, textil, oděvy, obuv, výrobky z kůže atd., kde tarifní zatížení v řádu dvouciferných čísel stále znamená značnou překážku samo o sobě.

Studie Evropské komise uvádí, že dodatečné (tzv. netarifní) náklady při vzájemném obchodu jsou pro obchodníky srovnatelné s uplatňováním celní sazby ve výši 10 % a v některých citlivých sektorech dokonce 20 %. Regulatorní oblast je oběma dopadovými studiemi identifikována jako ta, kde se nachází největší potenciální benefity z dohody. Studie Centre for Economic Policy Research říká, že až 80 % potenciálních zisků by mělo vzniknout v důsledku snížení nákladů způsobených byrokracií a regulacemi (včetně liberalizace obchodu se službami a zlepšení přístupu k veřejným zakázkám).

Uzavření komplexní dohody by rovněž mělo pozitivní dopad na situaci v důležité otázce pracovních míst. Analýzy ukazují, že nárůst obchodu by mohl vést k vytvoření dalších cca 1.3 milionu nových pracovních míst v Evropské unii. V rámci EU by z dohody získaly nejvíce státy, které již dnes s USA intenzivně obchodují, především pak Velká Británie. Nadprůměrně by z dohody získaly i státy tzv. jižního křídla EU, které jsou dnes nejvíce postiženy ekonomickou krizí. Pozitivní očekávání od dohody má však i Česká republika

Důraz na transparentnost vyjednávání

Dohodu TTIP se Spojenými státy vyjednávání jménem Evropské unie Evropská komise, která pro negociace dostala mandát od členských států EU. Jak Evropská komise, tak i členské státy si maximálně uvědomují potřebu být při vyjednávání co nejvíce otevřené a sdílet co nejvíce informací s veřejností a občanskou společností. Význam transparentnosti procesu si uvědomuje i americká strana (viz factsheet USTR „Transparency and the Obama Trade Agenda“).

V listopadu 2014 oznámila komisařka Cecilia Malmströmová ještě další posílení transparentnosti procesu sjednávání TTIP. Byl rozšířen přístup k průběžným textům všem členům Evropského parlamentu, tedy nad rámec přístupu poslanců Výboru pro mezinárodní obchod, a publikace se dočkaly další konkrétní návrhy předložené americké straně. Tyto návrhy naleznete zde.

Nepolevuje ani úsilí o udržování pravidelné komunikace mezi EU a občany. Sledovat můžete vyjednávací tým EU na jejich Oficiálním Twitterové účtu.

I v České republice probíhá dialog se všemi dotčenými skupinami a veřejností. Hlavní gestor za ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu, v loňském roce pořádalo celou řadu akcí, kde seznamovali veřejnost, včetně podnikatelského sektoru, s tím, co je TTIP, a rok 2015 nebude jiný.  Seznam uskutečněných a připravovaných akcí naleznete v souvisejícím článku.

Navíc pro zájemce z řad podnikatelských a obchodních kruhů je připraven i interaktivní formulář, jehož pomocí mohou kdykoliv kontaktovat Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR jakožto gestora agendy v rámci ČR, se svými prioritami a problémy spojenými s vývozem / dovozem zboží a služeb z/do USA. Ministerstvo všechny impulzy z řad veřejnosti velmi uvítá a využije je pro další komunikaci s Evropskou komisí, které podněty z členských států napomohou ve formulaci evropských priorit a ofenzivních a defenzivních zájmů ve vztahu k USA.

Poznámky:

[1] G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin. Macroeconomic Potentials of Transatlantic Free Trade: A High Resolution Perspective for Europe and the World. Center for Economic Studies & Ifo Institute, říjen 2014. Dostupné z www.cesifo-group.de/ifoHome/publications/working-papers/CESifoWP/CESifoWPdetails?wp_id=19126564

Česká republika a její priority v TTIP

Jaká je pozice České republiky k dohodě TTIP? O co ČR v rámci TTIP usiluje? Jaká má ČR od TTIP očekávání?

ČR se svojí otevřenou, tržní ekonomikou se řadí mezi ty státy, které vždy podporovaly ideu volného obchodu jakožto prostředku pro zajištění hospodářského růstu a prosperity napříč národy a kontinenty. Z tohoto důvodu Česká republika vítá i myšlenku sjednání dohody o Transatlantickém partnerství (TTIP) mezi EU a USA. Tuto budoucí dohodu bereme jako unikátní příležitost nejenom pro naše exportně orientované hospodářství, ale i jako šanci dále prohloubit politické a mezilidské vztahy napříč Atlantikem.

V rámci vyjednávání, které jménem Evropské unie a členských států povede Evropská komise, bude ČR vždy klást důraz na to, aby byly patřičně zohledněny všechny zájmy českého hospodářství, které spočívají především v odstranění klíčových překážek vývozu našeho zboží a služeb do Spojených států. Bariérou pro obchod dnes v převážné míře nejsou vysoká cla, ale spíše komplikované administrativní a netarifní překážky v podobě odlišnosti systémů technických standardů, certifikací, homologací a regulatorních systémů obecně. To všechno jsou právě oblasti, na které se evropští a američtí vyjednávači hodlají zaměřit.

V této souvislosti je třeba připomenout, že Spojené státy je pro ČR tradiční obchodním partnerem a prioritní zemí z hlediska exportu. USA pro nás představují druhý největší vývozní trh mimo země EU s hodnotou vývozu téměř 4 mld. USA (r. 2012), a to zejména s ohledem na vysokou míru přidané hodnoty dle parametrů TiVA. USA jsou jednou z nejvýznamnějších destinací pro naše nejsofistikovanější technologické produkty a meziprodukty. Další rozvoj obchodu s USA tak může přinést prohloubení právě této klíčové specializace České republiky a posílení našeho technologického know-how s pozitivním dopadem na zaměstnanost a hrubý domácí produkt. 

Od dohody má Česká republika především příznivá očekávání. Samozřejmě, že se dá předpokládat, že jednání nebudou snadná a diskutována bude řada velmi citlivých témat jako obchod se zemědělskými produkty, ale ČR věří, že i u těchto témat se podaří nalézt kompromisní řešení.

Dohoda TTIP nebude znamenat, že se z obchodního hlediska uzavřeme zbytku světa mimo EU a USA, ale právě naopak, ambicí TTIP je dát impulz i pro další pokrok ve stagnujících jednáních o další liberalizaci obchodu v rámci Světové obchodní organizace. Společný blok EU a USA s jednotnými a vzájemně uznávanými standardy bude mít mimořádně vysoké šance stát se referencí pro technologické a jiné standardy na celém světě.

Jednání nebudou probíhat v utajení za uzavřenými dveřmi, ale v maximální míře se zapojením občanské veřejnosti a zástupců nevládních a zájmových organizací. Každý bude mít příležitost být o vyjednávání informován a vyjádřit k procesu i podmínkám jednání svůj názor. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR bude na svých webových stránkách, na serveru BusinessInfo.cz i prostřednictvím médií pravidelně informovat o aktuálním vývoji ve vyjednávání. Byl vytvořen i expertní tým složený ze představitelů obchodních asociací a českých institucí, který tvoří platformu pro výměnu názorů a informací.  Pro zástupce širších podnikatelských a obchodních kruhů byl připraven interaktivní formulář, který je nástrojem po zasílání podnětů, dotazů a názorů na priority České republiky ve vztahu s vývozem/dovozem z/do USA a vyjednávané obchodní dohodě TTIP.

TTIP je pro malé a střední podniky, shodují se experti

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Evropskou komisí, vládou USA a dalšími partnery pořádalo v pondělí 6. června konferenci zaměřenou na transatlantické obchodní vztahy a problematiku malých a středních podniků. Akce s názvem „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) a region V4: Co přinese mojí firmě?" se konala v rámci českého předsednictví ve Visegrádské skupině a zúčastnili se jí zástupci desítek firem, experti z řad státní správy či specializovaných agentur a hlavní vyjednavači kapitoly TTIP věnované malým a středním podnikům.

Malé a střední podniky tvoří více než 98 % všech firem v EU. Jejich významnou roli dokládá také fakt, že vytvářejí dvě třetiny pracovních míst v soukromé sféře a podílejí se na více než polovině vytvořené přidané hodnoty. Podle průzkumu Asociace malých a středních podniků tvoří exportní aktivity průměrně 45 % obratu firem, což je klíčový podíl. Téměř polovina z nich navíc plánuje v budoucnu rozšířit své exportní portfolio i do Spojených států, které jsou pro Evropu klíčovým obchodním partnerem a pro ČR největším vývozním trhem mimo EU.

"Chceme poskytnout těmto firmám informace o vyjednávání dohody TTIP z první ruky. Proto jsme do Prahy pozvali vyjednavače kapitoly o malých a středních podnicích i účastníky evropsko—amerického programu na podporu malých a středních podniků,"vysvětlil ve svém úvodním příspěvku náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.

Malé a střední firmy při pronikání na americký trh čelí mnoha obchodním překážkám, ať už se jedná o cla či zdlouhavé administrativní procedury. Tyto překážky představují vysoké dodatečné náklady, k jejichž pokrytí nemají malé a střední firmy na rozdíl od těch velkých dostatek finančního ani lidského kapitálu. Z tohoto důvodu se mnoho z nich o vstup do USA ani nepokusí.

Panely se proto zaměřily na témata, která malé a střední podniky zajímají nejvíce. Jedná se například o odstranění cel, regulatoriku, služby, veřejné zakázky či usnadnění obchodu. Představeny byly již existující nástroje pro podporu malých a středních podniků v rámci transatlantického obchodu, a to například v oblasti e-commerce, sdílení informací či prostřednictvím spolupráce obchodních komor.

V současnosti se spolupráce mezi Evropou a Spojenými státy zaměřuje mimo jiné na pomoc start-upům, na poskytování poradenství a sdílení informací o nových technologiích a normách, které musí firma při vývozu do USA dodržovat. Efektivním prostředek jsou také B2B konference, kde mohou malé a střední podniky získat cenné kontakty pro své obchodní aktivity.

"Uspořádáním této akce jsme chtěli odpovědět na časté otázky firem, které zvažují expanzi za oceán. Věřím, že díky užitečným radám a informacím, které si účastníci konference odnesli, se zvýší zájem firem o zapojení do již existujících projektů i do vyjednávání TTIP," uzavřel náměstek Bärtl.

Materiály z konference ke stažení (conferencebook-ttip-v4.pdf, 992 kB)

Ministerstvo průmyslu a obchodu se dále aktivně účastní veřejné debaty na téma TTIP. Prioritou je, aby veřejnost měla o TTIP dostatek informací, a proto jeho zástupci velmi vítají pozvání na semináře či debaty, kde je prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami ČR i Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP je i nadále prioritou ČR i EU.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s dalšími partnery usiluje o maximální informování veřejnosti o procesu vyjednávání TTIP. Kromě využívání tištěných i nových médií je prioritou i osobní setkání. Na této stránce naleznete informace o proběhlých či připravovaných akcích. 

Příležitost k diskuzím bude nejenom v Praze ale určitě i ve Vašem městě, ve Vašem Eurocentru či na Vaší universitě. Pokud máte zájem uspořádat setkání k debatě o TTIP, využijte náš kontaktní formulář, maximálně se Vám pokusíme vyjít vstříc a zajistit naši účast. Těšíme se na viděnou na některé z našich akcí.

Plánované pro 1. pol. 2016

6.6. Konference s workshopy „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) a region V4: Co přinese mojí firmě?“, Praha

Uskutečněné v roce 2016

25.4. Představení národní dopadové studie TTIP na ČR, Praha
11.4. Seminář „TTIP - Transatlantické obchodní a investiční partnerství“, Brno
6.4. Setkání expertního týmu TTIP - dopadová studie, Praha
31.3. Seminář „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP)“, Liberec
22. – 23.3. Strojírenské fórum, Praha („Co přinese TTIP strojařům?“ 22.3.)
17.2. Beseda "TTIP - naděje, nebo hrozba pro celou společnost?", České Budějovice
16.2. Setkání expertního týmu TTIP  - příprava 12. kola, výsledky dopadové studie  
3.2. Seminář „TTIP – zájmy, moc a demokracie“, Poslanecká sněmovna, Praha

Uskutečněné v roce 2015

18.11. Seminář „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) - aktuální stav vyjednávání“, Senát PČR, Praha
23.10. Seminář „Jak podnikat v USA?“, Praha
22.10. Seminář „Jak podnikat v USA?“, Brno
12.10. Setkání expertního týmu TTIP k regulatorní spolupráci a investicím
18.9. Kulatý stůl k TTIP, Eurocentrum / Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice
17.9. Transatlantický obchod:  TTIP (EU-USA) a dohoda EU-Kanada (CETA) - Expertní den na stánku Ministerstva průmyslu a obchodu na 57. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně
16.9. Setkání expertního týmu TTIP k dopadové studii TTIP, k problematice zemědělství a k informačním technologiím (ICT)
23.6. Panel k TTIP na Masarykově demokratické akademii, Praha
22. 6. Panel k TTIP na Ústavu mezinárodních vztahů, Praha
17.6 TTIP: Transatlantická obchodní dohoda mezi EU a USA Co může přinést a proč vyvolává tolik otázek? Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava
8.-9.6. Návštěva Shermane Katze – host US vlády k TTIP (spolupráce s US velvyslanectvím)
5.6 Veřejné vystoupení komisařky C. Malmström na Univerzitě Karlově, Praha
28.5. TTIP: odvážné palce – debata Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova, 17:30
25.5 Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) – mýty a fakta, Eurocentrum Jihlava
23.5. Hlavolam jménem TTIP, 13:00, Praha
22.5 Národní konvent k TTIP , Praha
11.5. Mají se čeští spotřebitelé bát dohody mezi EU a USA? Eurocentrum Praha
28.4. Prezentace k TTIP, Západočeská universita, Plzeň
28.4. Kulatý stůl k obchodu s USA a k prezentaci TTIP, Plzeň
21.4. Prezentace k TTIP, Universita Palackého v Olomouci
4.2. Náměstek MPO V. Bärtl v Hyde parku, ČT 24
6.2. Setkání J. Mungengové s poslanci a senátory Parlamentu ČR u kulatého stolu, Praha
6.2. Expertní tým TTIP s J. Mungengovou, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha
12.2. Debata k TTIP pořádaná Radou pro mezinárodní vztahy, Evropský dům, Praha
20.2. Debata k TTIP se zástupci politických stran, Ústav mezinárodních vztahů, Praha

Uskutečněné v roce 2014

18. 3. Kulatý stůl k TTIP s firmami Moravskoslezského kraje za účasti Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy, Ostrava  
18. 3. Přednáška k TTIP na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava  
10. 4. Přednáška pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, Praha  
10. 4. Kulatý stůl k TTIP v Americkém centru, Praha  
15. 4. Prezentace k TTIP pro představitele chemického průmyslu ČR, Praha  
23. 4. Přednáška k TTIP pro členy Nordic Chamber, Praha  
24. 4. Přednáška pro studenty cyklu International Business na VŠE, Praha  
19. 5. Prezentace TTIP a oblasti textilního průmyslu na valné hromadě ATOK, Strážnice  
25. 9. Prezentace TTIP a bilaterálních vztahů ČR–USA pro studenty Lipscomb University Nashville, Praha  
29. 9. Prezentace TTIP pro studenty ENA, Praha  
1. 10. Prezentace TTIP a oblasti strojírenství v rámci odpoledního bloku 10 let v EU, MSV Brno  
9. 10. Prezentace TTIP na přednášce pro veřejnost v Eurocentru, Praha  
29. 10. Prezentace TTIP pro setkání s novináři, Zastoupení Evropské komise v ČR, Praha  
6. 11. Mezinárodní konference k TTIP, VŠE, Praha  
21. 11. Prezentace TTIP pro společné setkání členů Parlamentu ČR a europoslanců, Poslanecká sněmovna, Praha  

Vybrané akce ve větším detailu

TTIP stručně: Co přinese mně a mojí firmě?

Co je to TTIP?

Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP) je název komplexní obchodní a investiční dohody, která je v současnosti vyjednávána mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými s cílem prohloubit vzájemné hospodářské vztahy. Obě strany usilují o to, aby základní architektura dohody byla vypracována během roku 2015 s tím, aby se podařilo vyjednávání dokončit v horizontu nejbližších let. Obecné informace co je to TTIP.

Co je cílem TTIP?

Ambicí dohody TTIP je eliminovat přetrvávající překážky ve vzájemném obchodě (mj. cla, netarifní překážky a přebytečné regulace, omezení v rámci investic) tak, aby se oběma partnerům usnadnily vzájemné investice a výměna zboží a služeb.

Proč je tato dohoda důležitá?

TTIP je unikátní příležitostí pro zlepšení hospodářských vztahů napříč Atlantikem, zejména s ohledem na současný ekonomický vývoj na obou kontinentech. USA a EU již dnes společně vytváří téměř polovinu světového HDP a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu. Uzavření dohody by podle předběžných odhadů do roku 2027 zvýšilo HDP Evropské unie o 0,5 % (a o 0,4 % HDP USA). V případě EU to podle propočtů Evropské komise znamená více než 86 miliard euro ročních příjmů navíc (pro USA 65 miliard euro).

Vývoz EU do USA by podle odhadů Evropské komise i Centre for Economic Policy Research měl díky dohodě vzrůst až o 28 %, což znamená vývoz zboží a služeb zhruba v hodnotě 187 miliard euro. V některých segmentech by nárůst mohl být velmi významný, např. vývoz automobilů z EU do USA by mohl vzrůst až o 149 %. Celkově by vývoz EU tím vzrostl přibližně o 6 %. Uzavření ambiciózní dohody by tak vedlo k dalšímu prohloubení vzájemných hospodářských vztahů s pozitivními dopady na všechny zúčastněné včetně ČR. Výše uvedenou studii analyzující dopady TTIP na EU naleznete na stránkách EK

Vyjednávání regionálních dohod o volném obchodě je celosvětovým trendem. USA v současnosti vyjednávají Transpacifické partnerství s 12 státy Asie a Latinské Ameriky.

Je důležité, abychom v TTIP získali stejně rovné podmínky na americkém trhu, jako získávají další státy světa. TTIP je jedinečná možnost pro EU jak si zachovat pozici významného globálního hráče, který si zachová vliv na tvorbu mezinárodních pravidel pro obchod postavených na hodnotách jako je demokracie a absolutní respekt k lidským právům.

Kdo o dohodě vyjednává? Kdo zaručí, že budou zohledněny i národní zájmy ČR?

Jménem Evropské unie a jejích členských států dohodu s USA vyjednává tým Evropské komise vedený komisařkou pro obchod Cecilii Malmströmovou. Vyjednávání za EU  probíhají v souladu s mandátem odsouhlaseným všemi členskými státy včetně ČR v červnu 2013, který byl na podzim 2014 zveřejněn. Mandát naleznete zde. Cíle americké administrativy pro TTIP jsou formulovány v dopise USTR Kongresu z března 2013.

Členské státy a tedy i Česká republika plně zapojeny do přípravy jednotlivých vyjednávacích kol a o vývoji jsou pravidelně a na všech úrovních informovány. Česká republika v rámci formulace svých priorit úzce spolupracuje s představiteli podnikatelských a obchodních asociací, odborů i nevládních organizací tak, aby byly dostatečně reflektovány jejich zájmy.

Evropská komise v rámci úsilí o maximální transparentnost zveřejnila všechny své pracovní poziční materiály i pracovní verze všech návrhů kapitol TTIP. Evropská veřejnost tak texty dostává prakticky ve stejném okamžiku jako američtí partneři. Podrobnosti o pozicích a cílech americké strany jsou k nalezení na webu zmocněnce amerického prezidenta pro obchod (USTR - United States Trade Representative)  

Po dokončení vyjednávacího procesu bude kompletně celý text zveřejněn na internetu Evropské komise, stejně jako k tomu došlo v případě všech unijních obchodních dohod v minulosti. Před zahájením ratifikace bude minimálně rok na to, aby si veřejnost i zákonodárci text mohli podrobně prostudovat.

Následně bude nutné, aby dohodu schválila Rada (kde zasedají zástupci členských států na úrovni ministrů) a občany přímo volený Evropský parlament, a s největší pravděpodobností i národní parlamenty jednotlivých členských států a americký Kongres. Tyto instituce pak budou mít plné právo dojednaný text dohody schválit či odmítnout. Bez jejich souhlasu nemůže dohoda vstoupit v platnost.

Co bude TTIP znamenat pro ČR?

Česká republika podporuje vyjednávání dohody TTIP s USA a má od této dohody pozitivní očekávání. Koncept dohody, tedy liberalizace obchodu a investic je plně v souladu s dlouhodobými českými hospodářskými zájmy, mezi které se řadí i další prohloubení obchodních vazeb s USA, které již dnes patří k našim nejvýznamnějším obchodním partnerům. Liberalizace obchodu se třetími státy se ČR zatím vždy velmi vyplatila. Podobná pozitivní očekávání má ČR i od TTIP.

ČR věří, že potenciál vzájemného obchodu s USA dosud nebyl plně vyčerpán a další liberalizace pravidel by mohla přispět k jeho dalšímu nárůstu s kladnými dopady na výsledky české ekonomiky. Skutečností je, že USA jsou cílem především pro ty nejsofistikovanější české výrobky, což dokládá i hodnocení významu USA z hlediska přidané hodnoty dle parametru TiVA. Jak tomu bylo i vždy v minulosti, jakékoliv snížení bariér pro náš vývoz znamenal více práce pro domácí firmy a více pracovních míst pro české zaměstnance.

Jaký přínos bude mít TTIP pro mě jako občana?

Očekává se, že uzavření dohody a s tím související nárůst vzájemného obchodu by se mohl promítnout v rozpočtu každé evropské domácnosti ušetřením částky cca 545 EUR. Tento zisk by pramenil z nižších cen za dovážené zboží a služby a z vyššího disponibilního příjmu. Zjednodušila by se a zlevnila by celá řada procedur, nákupem zboží přes internet počínaje, přes nákup potravin, přihlášením dovezeného automobilu z USA konče.

Americké produkty prodávané na evropském trhu jsou často dražší než by musely být a to například i díky clům, které tvoří v průměru 5,2 % hodnoty zboží.  U některých výrobků, například amerických aut, je cena díky clu tak vysoká, že se ani nevyplatí určité modely na evropský trh dovážet. Zrušení cel v rámci TTIP  může rozšířit výběr na unijním trhu, a prakticky znamenat i to, že například Vaše nové auto americké provenience může být minimálně o 10 % levnější.

TTIP posílí i ochranu Vašich práv jako spotřebitele pokud nakupujete přes internet z USA. TTIP zpřehlední pravidla pro online obchodování a zaručí spotřebitelská práva při domáhání se kompenzace za vady při online nákupu z druhého kontinentu. Navíc dojde k posílení spolupráce při vymáhání práv spotřebitele a práv hospodářské soutěže. I tady může výšená konkurence na trhu pro evropského spotřebitele znamenat širší nabídku, lepší kvalitu a za nižší ceny.

Prohloubení obchodu s USA může pro naše firmy znamenat více zakázek, což v konečném důsledku znamená více pracovních příležitostí pro české pracovníky a podnikatele. USA jsou jako takové nejenom perspektivním trhem, ale do jisté míry i bránou pro jiné státy například Střední a Jižní Ameriky, kde naše firmy nejsou dosud plně etablovány.  

Německá Bertelsmannova nadace předpokládá v Evropě vytvoření až 2 milionu nových pracovních míst. V ČR až 22 tisíc. TTIP také zjednoduší uznávání kvalifikací, což bude platit i pro naše inženýry, architekty, vědce, kteří by byli svou firmou vysláni do USA či se rozhodli v USA podnikat.

Jaký bude přínos TTIP pro moji firmu?

Byť jsou již dnes průměrná cla mezi EU a USA relativně nízká, v USA existuje řada výjimek, tzv. tariff peaks, některé dovozní cla do USA jsou proto nadprůměrně vysoká  - v řádu desítek procent. Dohoda TTIP má ambici eliminovat cla a další netarifní překážky ve vzájemném obchodu což v konečném důsledku zjednoduší i vývoz zboží a služeb z ČR do USA.

Pro firmy, které již dnes vyváží do USA, to znamená zlevnění jejich produktů na americkém trhu a tím zvýšení jejich konkurenceschopnosti. A pro takové, které jsou subdodavateli jiných firmem z EU vyvážejících finální produkty do USA, to nepřímo může znamenat další navýšení zakázek, jelikož dojde ke zlevnění finálních výrobků vyvážených do USA.

TTIP může rovněž znamenat otevření nového odbytiště. Například malé a střední podniky budou nově moci uvažovat o rozvoji za Oceánem, protože bariéry, které pro ně byly dosud z finančních i právních důvodů nepřekonatelné, mohou být díky TTIP do značné míry odstraněny. Život se zjednoduší i dovozcům z USA.

Dalším významným pozitivním dopadem může být i posílení spolupráce amerických a evropských regulačních orgánů při tvorbě technických standardů v řadě oblastí, což pro firmy může v dlouhodobém horizontu přinést odbourání povinností přizpůsobovat své výrobky různým národním standardům, které výrobu vždy prodražují. Právě odstranění netarifních překážek může tvořit až 80 % ekonomického přínosu TTIP. Spolupráce v odstraňování těchto překážek – tj. eliminace často banálních technických rozdílů a byrokracie, může ušetřit našim firmám spoustu peněz i starostí, u některých produktů mohou odpadnout náklady na dodatečné testování či certifikace. Díky tomu bude export především pro malé a střední výhodnější.

TTIP navíc pomůže odstranit jistou diskriminaci, které dnes evropské firmy na americkém trhu mohou pociťovat. Například každý půllitr evropského piva vyváženého menším pivovarem vyžaduje o 157 % větší federální daň než půllitr od amerického pivovaru. Odstranění této „nerovnosti“ by např. přispělo k růstu a rozvoji pivního průmyslu a vytvořilo nová pracovní místa.

Dalším nerovným podmínkám musí naše firmy čelit v oblasti veřejných zakázek díky tzv. „Buy America(n)“ legislativě, která upřednostňuje americké výrobce před zahraničními, a brání tak větší účasti našich firem na veřejných zakázkách v USA, které mají dnes zahraničním dodavatelem otevřeno pouze 32 % trhu. V rámci TTIP EU usiluje o zlepší přístup i českých firem na americký trh na úrovni federální i jednotlivých amerických států.

Obavy a pochybnosti spojené s TTIP

Obava 1 – Novodobé obchodní dohody a la TTIP jsou složité a nesrozumitelné a tajemné. A z toho jde strach….

Transatlantické obchodní a investiční partnerství neboli dohoda TTIP je do značné míry standardní dohodou o volném obchodu, které EU uzavírá či vyjednává i s jinými zeměmi a integračnímu uskupeními po celém světě. V současné době je EU smluvní stranou 37 dohod o volném obchodu (se třemi zeměmi má dohoda podobu celní unie – Turecko, Andora a San Marino), a vyjednává s dalšími 12 zeměmi nebo regionálními uskupeními [1]. V případě TTIP jsou „nestandardní“ pouze velikost a význam partnera – tj. USA a vzájemné ambice.

Dohody o volném obchodu jsou nástrojem k otevírání nových trhů, k vytváření nových příležitostí pro evropské podniky a k přilákání přílivu investic. Jsou prostředkem k omezování obchodních bariér a zlevňování obchodu jako takového, což má přínosy i pro spotřebitele v podobě nižších cen a většího výběru. Kromě toho dohody o volném obchodu činí mezinárodní obchodní prostředí více čitelné a poskytuje ochranu podnikům, jejich investicím a inovativním nápadům. 

Bariéry mezinárodního obchodu 21. století, díky vlnám liberalizace v nedávné minulosti, nespočívají již tolik v celních překážkách. Hlavní omezení dnes představují tzv. netarifní opatření bránící nebo ztěžující přístup na trh, nedostatečná podpora obchodování se službami, omezení toku investic nebo legislativní překážky na trhu veřejných zakázek.

A na tyto výzvy se snaží reagovat EU skrze uzavírání komplexních dohod o volném obchodu jako je právě TTIP. Dosud EU takovou dohodu uzavřela s Jižní Koreou nebo příkladem je i právě dokončená dohoda s Kanadou, jejíž finální text byl zveřejněn v září 2014 a u které by měl během roku 2015 započít ratifikační proces. Jak je zřejmé i na příkladu finální podoby dohody s Kanadou, jde o standardní mezinárodní smlouvu, která je plně transparentní bez tajných dodatků či protokolů.

zpět na začátek

Obava 2 – TTIP je tajná dohoda vyjednává za zavřenými dveřmi

Dohoda TTIP je standardní dohodou nejen co do jejího obsahu, ale i dle procesu jejího vzniku. Vyjednávání obchodních dohod spadá do oblasti společné obchodní politiky, která patří mezi výlučné pravomoci EU. To znamená, že členské státy přenesly svou pravomoc utvářet vnější obchodní politiku na EU a nemohou ji provádět samostatně [2]. Z tohoto důvodu je vyjednáváním za všechny členské státy pověřena, podle předem daných pravidel [3], Evropská komise. Členské státy v tomto vyjednávacím procesu přesto hrají důležitou roli, protože zmocňují Komisi k zahájení takových jednání a jejich obsah je vymezen směrnicí o jednání. Tato směrnice stanovující základní požadavky a nepřekročitelní podmínky dohody byla zveřejněna na podzim 2014. Text smarnice k nahlédnutí.

Při vyjednávání obchodních, stejně jakýchkoli jiných dohod, je nezbytná určitá míra diskrétnosti. Není zcela praktické, aby jednání probíhala v přímém televizním přenosu a ani by takový postup nebyl vzhledem k taktickým důvodům vhodný. Takový postup by nezaručil, že se podaří dojednat maximum možného.

Evropská komise si je vědoma, že ostatní aktéři na její straně mohou mít někdy pocit jistého vyloučení s procesu vyjednávání. Proto zachovává maximální úroveň transparentnosti ve vztahu k členským státům v Radě, poslancům Evropského parlamentu, dotčeným subjektům, zájmovým skupinám a občanské společnosti. Komise posiluje právě prvek zapojování veřejnosti do procesu skrze veřejné konzultace a dialog s občanskou společností. Součástí přípravy a procesu vyjednávání je rovněž zpracovávána nezávislá studie shrnující ekonomické, sociální a environmetální dopady, která je následně konzultována s občanskou společností. Zapojení všech subjektů ale nekončí přípravnou fází, vzájemná spolupráce probíhá po celou dobu vyjednávacího procesu, ale i též v době monitoringu již dokončené a implementované dohody.

V listopadu 2014 oznámila komisařka Cecilia Malmströmová ještě další posílení transparentnosti procesu sjednávání TTIP [4]. Podnětem k tomuto kroku byly přetrvávající obavy ohledně údajně nadměrného stupně tajností spojených s vyjednáváním. Transparentnost bude ještě dále posílena dvěma způsoby:

  • bude rozšířen přístup k průběžným konsolidovaným textům všem členům Evropského parlamentu, tedy nad rámec přístupu poslanců Výboru pro mezinárodní obchod, a
  • dále budou publikovány specifické unijní vyjednávací návrhy. [5]  

V souladu s tímto přístupem bylo 7. ledna 2015 zveřejněno prvních 8 právních textů předložených druhé straně, které pokrývají oblast hospodářské soutěže, bezpečnosti potravin a zdraví živočichů a rostlin, celní otázky, technické obchodní bariéry, malé a střední podniky a mezivládního urovnávání sporů. Navíc Komise zveřejnila evropské pozice týkající se strojírenství, dopravních prostředků a udržitelného rozvoje. Kromě toho v zájmu přístupnosti dokumentů i neodborné veřejnosti byl zveřejněn tzv. Reader's Guide a série shrnutí evropských požadavků a cílů pro jednotlivé oblasti TTIP: Web s texty Reader`s Giudee. Další texty budou zveřejňovány v souvislosti s tím, jak budou Evropskou unií vnitřně vytvářeny a dokončovány.

“Jsem ráda, že začínáme nový rok potvrzením našich slibů i našimi činy a že plníme závazek posílení transparentnosti, který jsme dali před necelým měsícem. Dnešní zveřejnění konkrétních právních kroků je dalším poprvé v evropské obchodní politice. Jsem zvláště ráda, že jsme zveřejnili i vysvětlení našich cílů i v neodborném a technickém jazyce spolu s právními texty. Je obzvláště důležité, aby si všichni mohli prohlédnout a pochopit, co navrhujeme v TTIP, a stejně tak, co v TTIP nenavrhujeme,“ prohlásila komisařka Malmströmová ve středu 7. 1. 2015.[6]

V každém případě budou po dokončení vyjednávání konečnou podobu dohody TTIP schvalovat Rada (zástupci vlád všech členských států, tj. ministři), přímo volený Evropský parlament (včetně 21 českých europoslanců) a podle praxe u smíšených dohod i národní parlamenty všech členských států EU včetně toho českého (Poslanecká sněmovna a Senát). Výsledný text bude samozřejmě v dostatečném, v praxi nejméně jednoletém, předstihu dán veřejnosti k dispozici. Například u zmiňované dohody EU‑Kanada byl text zveřejněn na konci září 2014 [7] a ratifikační proces nezačne dříve než po právním čištění textu a překladech do všech oficiálních jazyků, včetně češtiny – tedy asi až ke konci roku 2015.

zpět na začátek

Obava 3 – Dohoda TTIP bude výhodná pouze pro USA

Součástí každého začínajícího vyjednávání je provedení základní studie na posouzení potenciálu a celkových předpokládaných dopadů vyčíslujícího pozitivní i negativní efekty z uzavření takové obchodní dohody, jakož i případné environmentální a sociální dopady. Obsahem posouzení dopadů je vyčíslování dopadů na různých modelových úrovních liberalizace v TTIP. Výsledkem těchto prací byly závěry, které ukázaly, že čím větší míra liberalizace v TTIP bude obsažena, tím větší ekonomický přínos bude TTIP pro EU a její členské státy mít.

Jako základ pro vypracování komplexního posouzení dopadů Komise využila jednu z nezávislých studií zpracovanou Londýnským Centrem pro výzkum hospodářské politiky (CEPR) s názvem „Reducing barriers to Transatlantic Trade”, která vypočítává ekonomické dopady na EU i USA.[8] Tato studie však není jediná, která se zabývá dopady TTIP na obě ekonomiky. Stejně tak činí i studie Centra ekonomických studií & Ifo Institut zvaná „Macroeconomic Potentials of Transatlantic Free Trade“, která vyčísluje dopady pomocí jiné metodologie.

Obě studie dochází k odlišným výsledkům, což vyplývá zejména z odlišné metodiky výpočtu ekonomických přínosů [9]. I přes rozdíly v cifrách přínosů se obě studie shodují na tom, že, že přínosy TTIP pocítí obě budoucí smluvní strany, tedy nejenom USA, ale rovněž EU.

Studie Centra pro výzkum hospodářské politiky (CEPR, Londýn) odhaduje:

  • přínosy mezi 68 až 120 miliard euro ročně pro EU (odpovídající 0,5 % až 0,9 % HDPEU v roce 2013), což v přepočtu na obyvatele odpovídá pro tu vyšší částku úrovni až 545 EUR na rodinu
  • nárůst exportu EU do USA o 28 % a nárůst celkového exportu EU o 6 %
  • pro USA by přínos byl mezi 49,5 až 95 miliardami euro (odpovídající 0,4 % až 0,75 % HDPUSA v roce 2013)
  • nárůst exportu USA do EU o 37 % a nárůst celkového exportu EU o 8 %

Studie Centra ekonomických studií & Ifo Institutu (G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin) předpokládá:

  • pro EU růst HDP průměrně o 3,9 % a
  • nárůst reálného příjmu v USA o 4,9 %
  • obecně přírůstek světového bohatství o 1,6 %.

Z výsledků druhé studie je patrné, že USA mohou procentuálně z TTIP získat větší prospěch. Jedním z faktorů je přetrvávající jistá roztříštěnost EU na jednotlivé členské státy a dosud existující vnitřní bariéry, což snižuje potenciál zisky EU z TTIPu. Pokud bychom uvažovali o EU jako o jednotném prostoru, pak se rozdíl mezi potenciálním přínosem EU a USA sníží. Studie však nepoukazuje na to, že by USA získaly „na úkor“ Evropské unie, ale jasně prokazuje, že z TTIP budou mít přínos oba kontinenty.

Navýšit potenciál přínosů pro EU zůstane „domácím úkolem“ pro Unii samotnou a její členské státy včetně České republiky. Tímto směrem míří i zásadní priority Evropské komise vedené J.C.Junckerem zaměřené na dokončení vnitřního trhu, zvyšování konkurenceschopnosti i akceschopnosti Evropy cestou jednotného digitálního trhu, energetické unie či reformy měnové unie, které by byly klíčovými úkoly pro EU i bez kontextu TTIP.

zpět na začátek

Obava 4 – Volný obchod s USA poškodí české hospodářství. TTIP povede pouze ke ztrátě pracovních míst

Česká republika je z globálního pohledu velmi malou ekonomikou, jejíž prosperita se značně odvíjí od její schopnosti účastnit se mezinárodního obchodu. Jsme příliš malý trh na to, abychom dokázali pokrýt všechny naše potřeby. Zároveň jsme natolik průmyslově výkonní, že zdaleka překonáváme míru poptávky na našem domácím trhu. Z tohoto důvodu je pro nás důležité zůstat otevřeni  vůči světu. To se České republice vždy vyplatilo, na otevřenosti je do značné míry životně závislá. V této souvislosti je na místě i připomenout, že ČR dováží i většinu energetických surovin.  Tato otevřenost však není podstatná pouze ve smyslu hospodářské výkonnosti, ale je kriticky důležitá i pro české občany, kterým přináší pracovní příležitosti. Přeneseně je význam patrný i pro občany jako spotřebitele, kterým zahraniční obchod přináší příležitosti nakupovat zboží a výrobky, které se v ČR nevyrábějí, nevyplácí vyrábět, či by z geografických důvodů nebyly dostupné.  

Větší integrace do světové ekonomiky, ať šlo o Středoevropskou zónu volného obchodu, naší účast na vnitřním trhu EU či participací na obchodní politice EU, vždy přinesla pro naši zemi pozitivní impulz. Pokud se podíváme na dříve vyjednané dohody např. s Mexikem (2000) či Chile (2003), lze dle statistických údajů Komise [10] rostoucí hodnotu vývozů EU – pro Mexiko je zde nárůst z 14,398 na 27,435 mil. EUR mezi lety 2003 až 2013 (u importů z 6,554 na 17,517 mil. EUR), pro Chile je zde nárůst z 2,963 na 9,298 mil. (pro Chile do roku 2012 EU vykazovala zápornou obchodní bilanci, v roce 2013 byla bilance obchodu mírně přebytková). Totéž platí i pro vývozy ČR do těchto zemí: vývoz z ČR do Koreje vzrostl za první dva roky provádění dohody o cca 65 % oproti nárůstu dovozu do ČR z Koreje  o 27 %.  U Chile pak vzrostl z 249 mil. Kč v roce 2004 na 1,2 mld. Kč v roce 2013, u Mexika dokonce z 2,4 mld. Kč na 9, 4 mld. Kč.

Pozitivní přínosy jsou analogicky předpokládány u TTIP. Podle odhadů studie Bertelsmann Stiftung lze čekat celkové pozitivní dopady TTIP na ekonomiku ČR a předpokládat nárůst HDP v rozmezí o 0,17–2,58 % v souvislosti s možnými variantami. To by v praxi mohlo znamenat 6–22 tisíc nových pracovních míst, tj. celkový pokles nezaměstnanosti o 0,1 resp. 0,4 %. [11] Studie Centra ekonomických studií & Ifo Institutu [12] pak dopady na českou ekonomiku předvídá ještě pozitivněji s tím, že  předpokládá přírůstek hrubého domácího produktu  na úrovni až 3,04 % [13].

zpět na začátek

Obava 5 – TTIP omezí suverenitu České republiky i EU a sníží evropské standardy

Vytvoření zóny volného obchodu v rámci TTIP neznamená, že s USA budujeme vnitřní trh. Nejde tedy o harmonizaci všech pravidel, ale jednáme pouze o tom, jak náš obchod dále zjednodušit, zlevnit a zefektivnit. V EU panuje naprostá shoda v tom, že naše interní standardy v oblasti životního prostředí, pracovních předpisů, ochrany spotřebitele, nastavení sociálního státu či hygienických předpisů nejsou tématy pro vyjednávání, neboť jsou klíčové pro zachování našeho způsobu života a jsou výsledkem naší historické zkušenosti a do jisté míry i filozofie. To lze doložit i závazkem vyplývající ze směrnice pro jednání o TTIP [14], kde bod 8 stanoví:

„…V dohodě by se mělo uvádět, že strany nebudou podporovat obchod nebo přímé zahraniční investice tím, že ve svých právních předpisech a normách sníží nároky v oblasti životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo tím, že zmírní důležité normy nebo programové dokumenty a právní předpisy, jejichž cílem je ochrana a prosazování kulturní rozmanitosti.“

Dodržování směrnice při vyjednávání je důsledně kontrolováno a veškeré výsledky jednání jsou vůči závazkům Komise vůči Radě a Evropskému parlamentu posuzovány.

V dohodě totiž nepůjde o hledání společných technických norem a o harmonizaci. V praxi již řada norem je fakticky podobná, a tak cílem TTIP je podpora odstraňování nadbytečné byrokracie, hledání úspor nákladů obchodu a větší kooperace a předávání zkušeností.

Detaily o regulatorní spolupráci:

a) regulatorní spolupráce

Cílem regulatorní spolupráce je dosáhnout větší kompatibility obou systémů tam, kde je to možné, a tím i úspor pro podniky s důrazem na malé a střední aniž by byla snižována úroveň ochrany spotřebitelů, životního prostředí a dalších citlivých oblastí.

  • Záměrem EU je stanovit mechanismy pro vzájemné informování při tvorbě nové regulace a posílení vzájemné spolupráce založené na výměně informací včetně například vědeckých studií a analýz a konzultačních mechanismech, jakož i úzké kooperaci v určitých oblastech, například v automobilovém průmyslu, chemickém průmyslu, strojírenství, zdravotnické technice či farmaceutickém průmyslu.
  • Spolupráce však bude na bázi informativní s tím, že nikterak neomezí práva na samostatnou regulaci ve veřejném zájmu dle politických rozhodnutí i vlastních analýz či preferencí, tak jak je tomu doposud. I v budoucnu tedy bude docházet k situacím, že EU i USA se budou v přístupu k některým otázkám lišit. Cílem v této oblasti není dosažení harmonizace, ale lepší výměna informací.

b) technické bariéry pro obchod

Cílem EU je:

  • zlepšení spolupráce při stanovování technických požadavků pro výrobky, [15]
  • posílení směřování ke globální aplikaci mezinárodních standardů,
  • odstranění nadbytečných dvojích požadavků na kontrolu a certifikaci výrobků

c)  sanitární a fytosanitární opatření

Cílem EU je zjednodušit obchod se zemědělskými produkty díky opatřením v následnících oblastech:

  • zrychlení a zjednodušení procedur rozhodování,
  • sjednocení povolovací procedury pro všechny členské státy EU,
  • větší přehlednost a transparentnost procedur,
  • posílení spolupráce v oblasti animal welfare

Naopak, cílem TTIP není změnit evropskou legislativu v oblasti geneticky modifikovnaých organismů, pesticidů, použití růstových hormonů v zemědělské produkci či použití chlorovaných roztoků pro desinfekci kuřecího masa.

zpět na začátek

Obava 6 – TTIP s mechanismem řešení sporů skrze arbitráže ohrozí právo státu demokraticky rozhodovat ve veřejném zájmu. Díky TTIPu korporace získají moc nad státy. TTIP tedy ohrozí naši demokracii

Mechanismus řešení sporů investor-stát (ISDS) se stal jedním z hlavních zdrojů pochybností o TTIP  – myslíme si však, že neprávem.

Z pohledu ČR je nutné nejdříve uvést, že zahrnutím mechanismu ISDS  do dohody TTIP se pro Českou republiku hrozba mezinárodních arbitráží nezvýší, ba naopak. V dané oblasti můžeme mnohem spíše jenom získat, protože od 90. let máme uzavřenu s USA dohodu o ochraně a podpoře investic, která tento mechanismus již obsahuje. Další desítky obdobných smluv má ČR uzavřené s jinými členskými státy EU či třetími zeměmi.

Jak USA, tak členské státy EU mají dobře vyvinuté právní systémy, nicméně ani toto není zárukou, že se vždy evropským investorům dostane v USA přístupu k spravedlnosti a nestrannému rozhodování.

Proto chceme, aby TTIP obsahoval moderní mechanismus řešení sporů mezi investorem a státem, který bude vyvážený a nebude ohrožovat právo států na přijímání opatření pro naplňování cílů veřejných politik v oblastech jako je ochrana společnosti (bezpečnost, ochrana spotřebitele, zaručení pracovních standardů), životního prostředí, veřejného zdraví, zajištění stability finančních systémů, zachování kulturní diversity atd.

ISDS je naprosto standardní nástroj dohod o podpoře a ochraně investic. Ano, v minulosti lze identifikovat ze strany investorů příklady „zneužití“ tohoto nástroje. Komise a členské státy z tohoto důvodu dbají na to, aby kapitola ochrany investic byla moderní a reformním přístupem.  Největší přínosy i dle studie Friedrich-Ebert Stiftung [16] zabývající se pohledem odborových organizací na tento mechanismus je:

  • Vyloučení společností, které jsou pouze poštovními schránkami zneužívající lepší postavení investorů ze smluvních stran z působnosti dohody,
  • Vyloučení procedurálních otázek z aplikace doložky nejvyšších výhod, které brání rozšiřování práv investorů nad dohodnutou míru,
  • Vyjasnění a omezení rozsahu spravedlivého a rovného zacházení a nepřímého vyvlastnění, což opět brání zneužívání,
  • Povinná aplikace pravidel transparentnosti založených na UNCITRAL
  • Povinný soulad pravidel chování rozhodců s normami Mezinárodní asociace advokátů, které přesně definují povinnosti rozhodců,
  • Vyloučení zastřešující klauzule z působnosti, která může být zneužita investorem k zisku odškodnění nad rámec působnosti dohody.   

Evropská komise i členské státy si jsou vědomy citlivosti tématu ISDS pro veřejnost. Proto byla k této otázce uspořádána i veřejná konzultace, jejíž výstupy byly prezentovány 13. ledna 2015.[17] Komise konstatuje, že o účast na veřejné konzultaci byl velký zájem, celkový počet odpovědí byl témě 150 tisíc, přičemž většina z nich byla zadána skrze on-line platformy s předdefinovanými odpověďmi. 3 000 odpovědí získala EK od individuálních respondentů pokrývající široké spektrum dotčených subjektů a zástupců občanské společnosti. Odpovědi lze rozčlenit do tří následujících kategorií:

1. skupina mající výhrady k TTIP obecně,

2. skupina mající výhrady nebo odmítající zahrnutí ochrany investic a ISDS do TTIP,

3. skupina zabývající se konkrétními prvky ochrany investic zahrnující i konkrétní návrhy, jak ustanovení zlepšit.

Komise ve své zprávě dodává, že v současné chvíli podmiňuje zmocňovací směrnice k jednání s USA zahrnutí investiční kapitoly a ISDS do finální verze dohody, jen pokud bude odpovídat evropským zájmům. Tento prvek kondicionality tedy umožňuje v koncových fázích rozhodnout o jeho zařazení do TTIP, nebo jeho vyloučení. Nicméně toto rozhodnutí musí být skutečně činěno až podle výsledku snahy Komise o významnou reformu nástrojů investiční ochrany, které staví právě na zkušenostech z bilaterálních dohod. Třetí skupina je zajímavou zejména z toho pohledu, že v jejím rámci nacházíme různé, často diametrálně odlišné postoje respondentů.

Výsledkem konzultace je definování čtyřech klíčových oblastí, v nichž se Komise zavazuje hledat zlepšení. Jde o následující oblasti:

  • ochrana práva státu regulovat,
  • vznik a fungování rozhodčích panelů,
  • vztah mezi domácím soudním systémem a ISDS, a
  • přezkum rozhodnutí v odvolacím mechanismu.

Debata tedy není uzavřená a výsledná podoba mechanismu bude během roku 2015 předmětem veřejné diskuse s dotčenými subjekty, členy Evropského parlamentu a členskými státy EU.

zpět na začátek

Obava 7 – TTIP prospěje pouze nadnárodním gigantům

Ano, TTIP jistě těmto společnostem prospěje. Ale tyto firmy již dnes mají dost zdrojů, aby různé překážky v obchodě překonaly a cla či administrativní překážky nemusí vnímat jako podstatné.

Ale je tu i řada malých a středních podniků, které se právě kvůli těmto překážkám o export na druhý kontinent ani nepokouší.[18] Pokud ano, tak jen za cenu velkých nákladů. A právě eliminace bariér je něco, po čem tyto společnosti volají.

TTIP je primárně určen pro malé a střední podniky, protože jim prospěje nejvíce. Právě tyto firmy chceme podporovat, protože jsou motorem evropské resp. české ekonomiky a mají – zvlášť v našem případně – excelentní inovační potenciál. Proto jim chceme otevřít dveře do světa, v případě tohoto vyjednávání na trh USA s více než 300 miliony potencionálních zákazníků.

A jaké konkrétní přínosy bude pro malé a střední firmy s méně než 250 zaměstnanci TTIP mít?

  • odstranění celních sazeb učiní jejich zboží na trzích nákladově konkurenceschopnější,
  • zjednodušení a posílení transparentnosti celních procedur odstranění překážky rozšíření za Atlantik,
  • větší přístup na trh získají poskytovatelé služeb, jejichž kvalifikace bude uznána,
  • skrze TTIP se otevře malým a středním podnikům trh s veřejnými zakázkami, což může znamenat možnost poskytování dodávek nebo subdodávek
  • inovativnost malých a středních podniků bude zaručena pravidly na ochranu duševního vlastnictví
  • významný rozvoj skrze TTIP nastane na trhu elektronického obchodu, který umožňuje využívat tohoto nástroje ke komunikaci a poskytování služeb zákazníkům i na druhé straně oceánu

Důležitou součástí TTIP, která ukazuje význam SMEs pro obě vyjednávací strany je zvláštní kapitola zaměřena právě na jejich podporu. Skrze konzultační a podpůrné mechanismy poskytované na základě TTIP bude takovým podnikům, tvořící páteř obou ekonomik, poskytována asistence, aby se mohly rozšiřovat a získávat z TTIP. Bude zřízena informační služba, specificky zaměřený právě na SME, kde budou dostupná všechna ustanovení a pravidla, které se jich týkají, jakož i informace o podmínkách přístupu na trh. Navíc EU předpokládá, že zástupce malých a středních podniků budou vtaženy do procesu implementace a na SMEs bude zaměřena zvláštní informační kampaň.

zpět na začátek

Obava 8 – TTIP povede k privatizaci veřejných služeb a ohrozí evropský „sociální stát“

Veřejné služby nebudou dohodou TTIP nijak ovlivněny, jak jasně deklarovali vyjednávači za EU i USA. Na současné fungování a kvalitu veřejných služeb v EU nebude mít TTIP žádný dopad.

TTIP, shodně jako u jiných obchodních dohod EU, zahrnuje tři garance ve vztahu k veřejným službám [19]:

  • Tyto služby mohou být podle dohody i nadále předmětem veřejných monopolů, tedy poskytovány jedním poskytovatelem, kterým bude státní nebo soukromá firma s právem výhradního poskytování, a to jak na státní, tak i lokální úrovni.
  • V sektorech veřejného zdravotnictví, sociálních služeb, školství nebo vodohospodářství nemusí státy poskytnout přístup na svůj trh a zaručovat národní zacházení. To znamená, že mohou zvýhodňovat evropské podniky před zahraničními, zabránit zahraničním podnikům v poskytování takových služeb a investování do nich, nebo změnit svou politiku a přístup na trh odebrat.
  • Poslední garancí je právo regulovat veřejné služby. Tedy státy mohou poskytovat licence, stanovovat standardy kvality a to na jakékoli úrovni státu nebo samosprávy.

Jediným omezením je, pokud již došlo k povolení přístupu na trh pro zahraniční podniky. V tom případě stát musí garantovat stejné zacházení dotčeným subjektům jako by poskytovat těm evropským.

Dohoda také jasně stanoví, že v její působnosti nejsou služby prováděné ve výkonu vládní moci.

zpět na začátek

Obava 9 – TTIP znamená návrat ACTA a narušení ochrany osobních dat

Dohoda TTIP neznamená skrytý a nenápadný návrat dohody ACTA, tedy Obchodní dohody proti padělatelství, jejíž přijetí bylo odmítnuto Evropským parlamentem. TTIP představuje komplexnější obchodní dohodu pokrývající vícero oblastí včetně ustanovení týkající se ochrany práv duševního vlastnictví.

Obě vyjednávající strany mají vysokou míru ochrany těchto práv, i když v některých případech volí odlišné metody jejího poskytování. Cílem TTIP není harmonizace pravidel, ale hledání sdílených principům ochrany, které budou založeny na existujících úpravách. Cílem je najít správnou rovnováhu mezi držiteli práv duševního vlastnictví a mezi uživateli zboží a služeb, které takové ochraně podléhá.

Cílem EU i USA je zvýšit povědomí ochraně autorských práv a tím podpořit rozvoj inovativnosti a kreativity obou ekonomik a podpořit i sdílení a výměnu těchto nápadů. Současně TTIP cílí konkrétně i na některé oblasti IPR jako je zeměpisné označování.

Otázky vymáhání ochrany těchto práv jsou však ponechány domácím právním řádům, proto TTIP na rozdíl od ACTA neobsahuje pravidla trestněprávního postihu a odpovědnosti poskytovatele internetových služeb.

Současně TTIP, na základě rozhodnutí EU i USA není tím správným místem pro řešení rozdílů ochrany dat, k níž obě strany přistupují odlišně. Proto tato vyjednávání probíhají paralelně pod vedení komisařky Věry Jourové. 

zpět na začátek

Poznámky:

[1] Přesný seznam dohod je dostupný zde: http://rtais.wto.org/UI/PublicSearchByMemberResult.aspx?MemberCode=918&lang=1&redirect=1.

[2] Výlučná pravomoc v oblasti společné obchodní politiky je zakotvena v čl. 3 odst. 1 Smlouvy o fungování EU (SFEU). Pro více informací viz zde: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT

[3] Proces vyjednávání je zakotven v čl. 218 SFEU Pro více informací viz zde: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT

[4] Tisková zpráva zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1201&title=Commission-to-further-boost-TTIP-transparency.

[5] Viz webová stránka Evropské komise k TTIP – složka „Resources“; http://ec.europa.eu/trade/policy/in-focus/ttip/resources/index_en.htm#_documents

[6] Tisková zpráva zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1231&title=European-Commission-publishes-TTIP-legal-texts-as-part-of-transparency-initiative.

[7] Konsolidovaný text CETA; http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2014/september/tradoc_152806.pdf

[8] Dostupná zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2013/march/tradoc_150737.pdf.

[9] Studie Centra ekonomických studií (G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin ) využívá strukturálně odhadovaný všeobecný rovnovážný model, který se snaží být doplňkovým přístupem k CGE modelu studie CEPR.

[10] Dostupné zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113418.pdf a http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113364.pdf.

[11]; Bertelsmann Stiftung, Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP) Who benefits from a free trade  deal? http://www.bfna.org/sites/default/files/TTIP-GED%20study%2017June%202013.pdf

[12] Autory studie jsou G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin.

[13] Tento přírůstek je o 0,9 % nižší než Unijní průměr, což je ale způsobeno tím, že ČR je zemí nacházející se v jádru EU, nikoliv na její periferii, proto její náklady obchodu jsou nižší a navíc ČR je otevřenou ekonomikou s podílem otevřenosti na úrovni 0,72 % v roce 2012[13], což rovněž snižuje přínosy TTIP pro bohatství ekonomiky.

[14] Směrnice pro jednání o Transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11103-2013-DCL-1/cs/pdf .

[15] Technické požadavky jsou pravidla definující, jak má výrobek vypadat – jeho velikost, tvar, design, označení a balení, funkce a výkon.

[16] Studie je dostupná zde: http://library.fes.de/pdf-files/bueros/bruessel/11044.pdf.

[17] Celá zpráva Evropské komise je k dispozici zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153044.pdf.

[18] Viz též  zpráva „The Transatlantic Trade and Investment Partnership: Big Opportunities for Small Business“ Atlantic Council, 14.11.2014, http://www.atlanticcouncil.org/images/publications/TTIP_SME_Report.pdf.

[19] Pro více informací, viz zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1115.

zpět na začátek

TTIP a malé a střední podniky

Evropská unie si je vědoma toho, že malé a střední podniky jsou zdrojem růstu a pracovních míst. 99 % všech evropských firem (přes 20 milionů) jsou MSP. V Evropské unii, malé a střední podniky poskytují dvě třetiny všech pracovních míst v soukromém sektoru a 85 % nových pracovních míst v letech 2002 – 2010 bylo vytvořeno právě těmito podniky.

Malé a střední podniky dnes musí čelit obchodními překážkám, které jim často brání v expanzi na transatlantickém trhu (viz též analýza Atlantic Council – Big Opportunities for Small Business). EU chce v TTIP zajistit, aby se evropské podniky dostaly na americký trh rychleji a levněji, a proto má v plánu do TTIP zahrnout speciální kapitolu věnovanou MSP.

Až 80 % ekonomického přínosu TTIP může přinést odstranění netarifních překážek. Omezení tohoto typu překážek a obecně byrokracie umožní firmám splňovat předpisy EU i USA bez dodatečných nákladů např. díky vzájemnému uznávání certifikace, jednotným požadavkům na značení a informacím o produktu, lepší předvídatelnosti nových regulací, společnému vývoji globálních standardů na nová průmyslová odvětví. Dále by TTIP měl pomoci malým a středním podniků například vytvořením helpdesků a přehledných míst na internetu, kde by si na jednom místě mohli nechat poradit s podnikáním na americkém trhu, systému „one stop shop“, který by jim poradil s celními formalitami a přehledného webového portálu, který by je navedl krok za krokem.

TTIP ale přinese výhody i firmám, které do zahraničí přímo nevyvážejí. Větší poptávka u exportních firem totiž zpravidla zvyšuje také produkci jejich tuzemských či jiných evropských subdodavatelů.  Nejlépe to ilustruje příklad českého automobilového průmyslu, jehož díly se dají najít prakticky ve všech vozidlech vyráběných v Evropě.

Na webových stránkách Komise věnovaných malým a středním podnikům v rámci Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství můžeme najít factsheet k MSP v TTIP, shrnující základní fakta a důvody pro vyjednávání speciální kapitoly o MSP. Komise na svých stránkách zveřejnila i první návrh této kapitoly. Dále Komise vytvořila dokument obsahující přehled výhod, které by TTIP malým a středním podnikům přinesl. Můžeme se seznámit i s příběhy devíti evropských firem, které již do USA vyvážejí a jejich konkrétními příklady toho, jak by jim uzavření Dohody obchodování usnadnilo.  

V kontextu vyjednávání Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) uspořádala Evropská komise průzkum mezi malými a středními podniky vyvážejícími do USA, s cílem získat informace o konkrétních existujících obchodních překážkách v USA. Průzkum byl ukončen k 5. 1. 2015. Výsledky zprávy ukázaly, že již v současné době podíl evropských malých a středních podniků na celkovém evropském exportu do USA dosahuje úrovně 28%, což ještě umocňuje význam tohoto sektoru pro evropskou ekonomiku. Jen v roce 2012 evropské MSP exportovaly do USA zboží a služby v hodnotě 77 mld. EUR. Průzkum však rovněž poukázal na velké množství tarifních či netarifních překážek na americké straně, které našim MSP brání v plném využití potenciálu amerického trhu.

Perspektivou rozšíření exportu do USA se intenzivně zabývají i české firmy, jak doložil průzkum provedený pro Asociací malých a středních podniků a živnostníků, který ukázal, že z pohledu českých MSP nejčastější země pro potenciální rozšíření exportu představuje právě USA a dále Rusko. Již v dnešní době přitom do USA úspěšně vyváží 14% českých MSP.

Investiční ochrana a mechanismus řešení sporů mezi investorem a státem

Co jsou to dohody o podpoře a ochraně investic?

Dohody o podpoře a ochraně investic (dále také „BITs“ nebo „investiční dohody“) jsou mezinárodní smlouvy, ve kterých se smluvní strany zavazují, že budou poskytovat zahraničním investorům investujícím na jejich území určité standardy zacházení, jako je například nediskriminační zacházení, spravedlivé a rovné zacházení, garanci volného převodu kapitálu souvisejícího s investicí a zákaz vyvlastnění bez náhrady.

Tyto dohody se sjednávají od počátku 50. let dvacátého století a v současné době existuje ve světě okolo 3 000 dohod, z čehož členské státy EU uzavřely asi 1400 se svými partnery nebo mezi sebou. Investiční kapitolu lze také nalézt v některých obchodních dohodách. Mezi nejvýznamnější dohody takového typu patří zejména Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA), která je uzavřena mezi Spojenými státy americkými, Kanadou a Mexikem.

Prvotní důvody pro uzavírání investičních dohod byly motivovány zejména zájmem zemí vyvážejících kapitál na zajištění ochrany svých investorů působících v rozvojových státech, ve kterých je často nestabilní právní prostředí, které obsahuje nižší standardy, než ty které jsou obsaženy v právních řádech rozvinutých států. Bylo tak dosaženo sjednocení standardů ochrany skrze mezinárodní právo. Toto sjednocování se projevuje i na to, a vyplývá tak i ze současných přehledů investičních dohod, že dohody o podpoře a ochraně investic jsou uzavírány i mezi vyspělými státy se stabilním právním prostředím a mezi rozvojovými zeměmi navzájem.

Ani Česká republika nezůstala stranou tohoto vývoje na poli investiční politiky a má v současné době uzavřeno 80 platných BIT, a to včetně dohody s USA, která byla sjednána v 90. letech.

Jak jsou řešeny vzniklé spory?

V případě, že se investor domnívá, že se hostitelský stát dopustil porušení závazků obsažených v investiční dohodě, může se domáhat nápravy tohoto stavu. Jednou z možností řešení sporů, které BIT obsahují, je mezinárodní arbitráž prostřednictvím mechanismu řešení sporů investor - stát (dále také „ISDS“). Konkrétně se investor může domáhat porušení zákazu diskriminace, ochrany před vyvlastněním bez nároku na kompenzaci, zaručení spravedlivého a rovného zacházení, kam spadá zákaz odmítnutí spravedlnosti (přístupu k soudům a správním orgánům) a zaručení možnosti volného převodu prostředků, které investor investoval ze země.

Jednoduše řešeno, ISDS je způsob, jak vyřešit spor nezávisle na národním soudním systému. To zjednodušuje a zaručuje investorovi přístup ke spravedlnosti, jelikož orientace v národních soudních systémech může být komplikovaná. Navíc mezinárodní arbitráž poskytuje záruku, že proběhne v poměrně krátkém časovém horizontu. Procesní pravidla arbitráže zaručují rychlost a efektivnost rozhodování. Navíc jak investorovi, tak státu je zaručeno rovné postavení před rozhodci.

Možná některé napadá otázka, proč je v BIT vůbec způsob řešení sporů obsažen. Na rozdíl od mezinárodních obchodních transakcí, pro které je typická krátkodobost a nárazová směna zboží či služby za peníze, jsou mezinárodní investice charakterizovány svojí dlouhodobostí. Přijetím rozhodnutí postavit a provozovat např. přehradu ve státě X., vstupuje investor do dlouhodobého vztahu s konkrétní hostitelskou zemí, ve které je investice zřízena. Na začátku musí investor do projektu vložit často značné finanční či jiné prostředky s tím, že očekávaný zisk se dostaví až za další časové období.

Uvedenému dlouhodobému vztahu jsou vlastní určitá rizika (obchodní, právní, politická). Cílem investičních dohod je ochránit investory od politických rizik, kterým mohou být vystaveni, mimo jiné např. v případech změn vlád, kdy z různých důvodů může docházet k závažným jednostranným změnám podmínek, které si investor dohodl s hostitelským státem nebo na které spoléhal v době zřízení investice, a dát jim návod, jak tato svá práva vymáhat.

Před tím, než státy přistoupily k uzavírání BITs a zahrnutí ISDS, se investoři, kteří se neuspěli u národních soudů hostitelského státu, mohli obrátit na svůj domovský stát s žádostí o poskytnutí diplomatické ochrany. Investor na uvedenou ochranu ovšem neměl právní nárok a rozhodnutí o tom, zda mu bude poskytnuta, záleželo vždy na rozhodnutí jeho domovského státu, který byl od jejího výkonu často odrazen např. obavou ze zhoršení vzájemných vztahů s druhým státem.

Jako problematické se ukázali i mechanismy řešení sporů na úrovní stát – stát. Ty jsou politicky velice citlivou záležitostí a země se k nim uchylují jen výjimečně. S nárůstem objemu zahraničních investic zejména po konci druhé světové války se státy rozhodly, že je vhodné uvedené spory odpolitizovat a poskytnout zahraničním investorům možnost domáhat se porušení omezeného počtu základních standardů v rámci mezinárodních arbitrážních řízení, ve kterých je řešení sporu předloženo skupině nezávislých odborníků, které nominují strany sporu.

Vzhledem ke skutečnosti, že státy mají tendenci mezinárodní závazky dodržovat, zahrnutí ISDS do mezinárodní dohody dává investorům větší důvěru ve stabilitu investičního prostředí konkrétních států tím, že jim poskytuje garanci, že jejich případné žaloby budou řešeny nestranným způsobem a zároveň umožňuje i státům se slabším a méně předvídatelným právním systémem, například v tranzici, přitáhnout mezinárodní investice, o které by bez existence uvedené dohody mohly přijít.

Jaký je přístup EU k investiční ochraně a konkrétně k investiční ochraně v TTIP?

Společná obchodní politika EU od platnosti Lisabonské smlouvy zahrnuje přímé zahraniční investice. Tedy právě ty dlouhodobé investice, které jsou předmětem bilaterálních dohod členských států. Proto EU jako do nově vyjednávaných obchodních dohod zahrnuje i investiční kapitolu včetně mechanismu řešení sporů investor stát. Nicméně ve své snaze zahrnout do moderních obchodních a investičních dohod, jakými jsou Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) mezi EU, jejími členskými státy a USA, nebo CETA sjednávána mezi EU a Kanadou, není EU osamocena. Investiční kapitolu včetně ISDS má obsahuje sjednávané Trans-pacifické partnerství (TPP), kterého se účastní Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Singapur, USA a Vietnam.

TTIP nastaví stejné podmínky pro všechny investory ze zemí Evropské unie v USA. V současné době má řada členských států EU, včetně ČR, uzavřenou s USA bilaterální investiční dohodu o ochraně a podpoře investic, která umožňuje investorům domáhat se jejího porušení u mezinárodní arbitráže. Uvedené dohody budou nahrazeny TTIP, která sjednotí investiční pravidla, takže z nich budou moci profitovat investoři ze všech členských států EU stejným způsobem.

USA a EU patří k největším globálním vývozcům i příjemcům přímých zahraničních investic, jednání o TTIP proto představuje nejlepší možnost pro zlepšení dosavadního systému investiční ochrany. Přesto, že stávající investiční dohody poskytují investorům vysokou míru ochrany, řada z nich byla sjednána před poměrně značnou dobou a rozhodovací praxe arbitrážních tribunálů ukazuje, že uvedený systém vyžaduje určitou reformu, která povede k zpřesnění investičních standardů a zacelí případné mezery, které mohly vést k zneužití uvedeného mechanismu a neodůvodněným žalobám vůči státům.

Vhledem k těmto některým nedostatkům systému investičních dohod, budoucí dohoda by měla přesněji definovat, co je možné považovat za investici a koho za investora, aby nedocházelo k situacím, kdy je investiční ochrana zneužívána prostřednictvím nastrčených společností, které v domovském státě svého založení nevykonávají žádnou obchodní činnosti.

Další podstatnou změnou, kterou unijní dohody, potažmo TTIP přinesou, je začlenění transparentnosti do ISDS, kdy bude samozřejmostí zveřejňování rozhodčích nálezů, zpřístupňování dokumentace k případu, veřejná slyšení (s výjimkou skutečností, jež mohou mít vliv na obchodní tajemství nebo utajovaných skutečností) či umožnění podání třetím stranám, které osvědčí veřejný zájem na případu. Začlenění transparentnosti do ISDS umožní veřejnosti získat informace o investičních sporech a jejích dopadech na veřejné rozpočty, což doposud není standardem.

Nutnosti změn systému v této oblasti si je vědomo i mezinárodní společenství, které ukončilo v roce 2013 v rámci Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) práci na Pravidlech transparentnosti pro investiční spory, na jejichž tvorbě se EU aktivně podílela a které budou tvořit součást nejpoužívanějších arbitrážních pravidel z dílny UNCITRAL. Základním paradigmatem, ze kterého jednání o TTIP vychází, je to, že investiční ochrana nesmí v žádném případě zasahovat do práva státu na regulaci. Cílem jednání je proto nastavení moderních pravidel, která zajistí rovnováhu mezi zájmy soukromých a veřejných subjektů.

Za příklad současného evropského přístupu lze dát sjednané investiční kapitoly dohod s Kanadou (CETA) a Singapurem. I když jsou vždy texty kompromisem odrážející také vyjednávací pozice druhé strany, EU se v obou případech podařilo ve většině případů přesvědčit své partnery o správnosti svého přístupu. Dohody tedy v substantivní části obsahují tyto progresivní prvky: detailní definice investice a investora, zabránění zneužití doložky nejvyšších výhod, detailní definice standardu spravedlivého a rovnocenného zacházení, návod pro posuzování nepřímého vyvlastňování. V procesní části (ISDS) lze nalézt ustanovení upravující: mediaci, výběr arbitrů a požadavky na jejich kvalifikaci, kodex chování arbitrů, možnost stran namítat podjatost arbitrů, regulaci výloh a jiných nákladů arbitrů podle pravidel ICSID, vyloučení paralelních a manipulativních žalob, mechanismus proti neopodstatněným a nepodloženým žalobám, konsolidaci, lhůtu pro vznesení žaloby, plnou transparentnost, detailní úpravu formy nálezu, hrazení nákladů řízení a možnost stran provádět závazný výklad. Použití mechanismu ISDS je také v dohodách omezeno pouze na post-investiční fázi. Je tak vyloučeno řešení sporů skrze ISDS v otázkách práva přístupu na trh.

Proč je mechanismus ISDS ale často tedy kritizován?

ISDS se stal jedním z hlavních terčů kritika TTIP obecně. Oponenti vyzdvihují hlavně několik zásadních bodů, mezi které patří:

  • Nezbytnost ISDS v TTIP

Zpochybňována už je sama nezbytnost ISDS v investiční kapitole TTIP. Vzhledem k vyspělosti právních systému v EU i USA se může zdát, že mechanismus je nadbytečný a investoři by se měli spolehnout na národní soudy či na mezistátní způsob řešení sporů. Jak je výše uvedeno, jedním z hlavních motivů k tvorbě BIT a ISDS byla snaha smluvních států odpolitizovat vznikající spory. Proto bylo investorovi umožněno, aby se samostatně obracel na rozhodčí soud, aniž by musel spoléhat na to, že stát převezme jeho nárok skrze diplomatickou ochranu nebo mechanismus řešení sporů stát-stát.

Jak ukazují příklady z praxe, ne vždy se investoři mohou spoléhat na to, že se jim podaří dosáhnout nápravy u národních soudů, a to ani pokud jde o vyspělé země. V řadě případů se investoři mohou odůvodněně obávat, že národní soudy se k nim nemusí chovat nestranně, popřípadě mohou být pod tlakem, a to i skrytým, výkonné moci daného státu, která vůči investorovi příslušná opatření přijala. S rostoucí vlnou protekcionalismu navíc v některých zemích mohou být investoři vystaveni diskriminačnímu zacházení a odepření spravedlivého zacházení, kdy jim je znemožněn či ztížen přístup k soudům.

Navíc spoléhání se na národní soudy se nemusí vyplatit, protože uvedené soudy neaplikují mezinárodní právo, ale právo národní (dohody nejsou mnohdy přímo aplikovatelné u národních soudů), což například neumožňuje zahraničním subjektům domáhat se závazků nediskriminace u amerických soudů.

  • Ohrožení práva státu nezávisle regulovat

Obavy vyplývají i z toho, že ISDS by mohli zahraniční investoři využívat ISDS k tomu, aby napadali opatření, která státy přijaly ve veřejném zájmu v oblastech, jako jsou např. ochrana zdraví, spotřebitele či životního prostředí, čímž oslabují právo státu na regulaci. Zmiňovány jsou konkrétní případy jako např. spor vedený švédským investorem proti Německu ve věci odklonu od jaderné energetiky (Vattenfall) nebo případ týkající se tabákové společnosti Phillip Morris, která napadá u mezinárodní arbitráže australské opatření vztahující se k označování cigaret.

Je však třeba zdůraznit, že ve většině případů investoři napadají individuální opatření, která jsou směrována proti nim samotným a nikoliv normy obecného charakteru. I v případě, kdy investor napadá obecné opatření, musí být jeho žaloba dobře podložena a zároveň musí prokázat, že mu byla způsobena škoda. Je navíc potřebné říci, že na rozdíl od jiných systémů řešení sporů, např. probíhajících mezi státy v rámci Světové obchodní organizace, kde je v současnosti opatření Austrálie upravující označování cigaret taktéž napadáno, mezinárodní arbitráž nemůže přikázat státu, aby svou napadanou legislativu změnil.

V případě, že je stát arbitrážním tribunálem shledán vinným z porušení BIT, může mu být toliko uloženo nahradit investorovi utrpěnou škodu, ale nikoliv odvolání či změna napadeného opatření. Přes výše uvedené jsou jednání o budoucích EU dohodách vedena s cílem, aby plně zachovávaly možnost EU a jejích členských států i nadále naplňovat veřejné cíle prostřednictvím regulace v sociální oblasti, ochraně životního prostředí, bezpečnosti, veřejného zdraví atp.

  • Přílišná práva pro soukromé nadnárodní společnosti

Investiční dohody obsahují jen omezené množství standardů, které např. chrání investory před diskriminačním zacházením, neoprávněným vyvlastněním, za které není investorovi poskytnuta náhrada, popřípadě mu zaručují, že s ním hostitelský stát bude zacházet rovným a spravedlivým způsobem. Řada z uvedených standardů patří mezi všeobecně uznávané zásady mezinárodního práva, které stanoví, jakým způsobem by se státy měly chovat k cizím příslušníkům, tj. i zahraničním investorům.

Vzhledem k tomu, že ne ve všech státech světa jsou uvedené zásady součástí vnitrostátního práva a není tedy možné se jich domáhat u národních soudů, tkví hlavní výhoda investičních dohod v tom, že investorům dávají k dispozici fórum v rámci, kterého mohou porušení uvedených principů domáhat. Cílem EU je zlepšit uvedený mechanismus, aby byl mimo jiné lépe dostupný i pro malé a střední podniky.

  • Riziko, že arbitrážní rozhodnutí nebude nestranné a nezávislé

Spory jsou ve většině případů rozhodovány profesionálními právníky. Kritici se obávají, že někteří z nich mohou vystupovat v jednom řízení jako arbitři a v jiných jako obhájci, což zvyšuje pochybnosti o tom, zda nemůže docházet k neobjektivnímu rozhodování, ve kterém arbitři straní investorům, kteří představují jejich hlavní zákazníky.

Je faktem, že z důvodu úzké specializace se oblastí mezinárodního investičního práva zaobírá pouze omezený okruh specialistů, což je ovšem typické i pro jiné obdobné disciplíny na národní i mezinárodní úrovni. Pravdou je i to, že někteří z těchto odborníků zastávají jak role rozhodců, tak právních poradců stran, což může vyvolávat pochybnosti o konfliktu zájmů. Cílem EU je v budoucnu uvedený střet zájmu vyloučit, a to prostřednictvím Kodexu chování, který bude tvořit součást sjednávaných dohod a podle, kterého budou arbitři povinni vystupovat. Jeho nedodržení je z uvedené funkce bude diskvalifikovat. EU chce zároveň prosadit změnu ve způsobu jmenování rozhodců.

V současné době se arbitrážní tribunál skládá ze tří rozhodců, kdy po jednom rozhodci jmenují strany sporu s tím, že předsedající je jmenován dvěma nominovanými rozhodci. I v EU dohodách bude zachováno možnost stran jmenovat jednoho rozhodce s tím, že však i předsedající bude jmenován na základě dohody stran sporu. V případě, že dohody nebude dosaženo, bude arbitr jmenován ze seznamu rozhodců, který bude pro účely dohody sestaven jejími smluvními stranami.

Veřejná konzultace k ISDS

Na základě dialogu s veřejností a vzrůstajícím obavám a výhradám vůči zahrnutí ISDS do sjednávané investiční kapitoly TTIP se Evropská komise rozhodla uskutečnit veřejnou konzultaci zaměřenou výlučně na ISDS. Tato konzultace probíhala během jara 2014 a zapojit se do ní mohla celá široká veřejnost, od zástupců akademické obce, podnikatelského sektoru, neziskových organizací nebo občanů. Výstupy konzultace byly prezentovány 13. ledna 2015.

Prozatím Komise, i vzhledem k množstvím odpovědí, vydala faktickou zprávu o výsledku konzultace. Další práce se získanými poznatky a další dialog bude veden během následujících měsíců roku 2015 a finální podoba návrhu mechanismus investor-stát by měla být dokončena v květnu 2015. Je však třeba vnímat, že veřejná konzultace ale není hlasováním v referendu, cílem Komise bylo získat relevantní reakce na jednotlivé prvky ISDS včetně návrhů na zlepšení.

Komise konstatovala, že o účast na veřejné konzultaci byl velký zájem. Celkový počet odpovědí byl témě 150 tisíc. Většina (97 %) z nich byla zadána skrze on-line platformy s předdefinovanými odpověďmi. 3 000 odpovědí získala EK od individuálních respondentů pokrývající široké spektrum dotčených subjektů a zástupců občanské společnosti. Odpovědi lze rozčlenit do tří následujících kategorií:

  • skupina mající výhrady k TTIP obecně,
  • skupina mající výhrady nebo odmítající zahrnutí ochrany investic a ISDS do TTIP,
  • skupina zabývající se konkrétními prvky ochrany investic včetně textových návrhů.

Zahrnutí ISDS do investiční kapitoly je ze strany členských států ale podmíněné a bude záležet na finální podobě, která se Komisi povede vyjednat. Nejedná se tedy o nějaký bianco šek. Ve finálních fázích vyjednávání bude možné rozhodnout o tom, zda ISDS zůstane, nebo bude vyloučena. 

Výsledkem konzultace bylo definování čtyř klíčových oblastí, v nichž se Komise zavazuje hledat zlepšení. Jde o následující oblasti:

  • ochrana práva státu regulovat,
  • vznik a fungování rozhodčích panelů,
  • vztah mezi domácím soudním systémem a ISDS, a
  • přezkum rozhodnutí v odvolacím mechanismu.

Vaše podněty a návrhy!

Chcete o TTIPu vědět víc? Čelí Vaše firma překážkám při vývozu zboží či služeb do USA? Co by zjednodušilo Vaše obchodování napříč Atlantikem? Ozvěte se a přispějte k formulaci priorit České republiky!  

Na všechny Vaše podněty budeme reagovat. Vaše návrhy budou následně posouzeny v rámci expertního týmu MPO k TTIP a dále komunikovány Evropské komisi, aby je zohlednila v procesu vyjednávání s americkou stranou.

Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP)

Budeme rádi za každý váš podnět, nebo připomínku k dané problematice.

Pole označená hvězdičkou (*) jsou povinná

Zajímavé odkazy k TTIP

Odkazy na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, vyjednávací tým Evropské komise, Spojených států a na zveřejněné dokumenty.

Zkrácený odkaz na tento dokument je www.businessInfo.cz/ttip.
V tištěných publikacích uvádějte: BusinessInfo.cz/TTIP

Ministerstvo průmyslu a obchodu

businessinfo.cz/ttip
ttip@mpo.cz

Evropská komise

Generální ředitelství pro obchod k TTIP
Rozcestník Zastoupení Evropské komise v ČR k TTIP
Oficiální twitter účet vyjednávacího týmu pro TTIP

USA

Oficiální stránky amerického představitele (ministra) pro zahraniční obchod k TTIP
Stránky delegace USA při Evropské komisi k TTIP 

Dokumenty zájmových organizací

Asociace BUSINESSEUROPE

Stránky asociace BUSINESSEUROPE k dohodě TTIP

Publikace z ledna 2015 TTIP – What's in it for small and medium-sized enterprises

Publikace z dubna 2014 Why TTIP matters to European business

Americká obchodní komora v EU

Americká obchodní komora v EU k TTIP

Zpráva z března 2015 The Transatlantic Economy Report 2015

Evropská odborová konfederace

Stránky Evropské odborové konfederace k Transatlantickému dialogu

Společný poziční dokument Evropské odborové konfederace a amerických odborů AFL-CIO

Evropská spotřebitelská organizace

Stránky Evropské spotřebitelské organizace k obchodu a TTIP

Factsheet k TTIP Evropské spotřebitelské organizace

Dokumenty Evropské komise

Mandát členských států EU Komisi k vyjednávání TTIP

Poziční dokumenty, textové návrhy a vysvětlující factsheety

Publikace Partnerství TTIP zblízka (2015)

Publikace 10 největších mýtů o TTIP (2015)

Akce k TTIP i v novém roce

TTIP - fakta a číslaDohoda TTIP byla jedním z aktuálních a často diskutovaných témat v roce 2015 a ani letošní rok nebude jiný. Vyjednávání dohody mezi EU a USA započala v roce 2013 a v týdnu od 22. února 2016 se uskuteční již 12. vyjednávací kolo.

TTIP má hospodářsky provázat oba kontinenty s více než 800 miliony obyvateli a propojit dvě ekonomiky vytvářející téměř polovinu světového bohatství. Česká republika se svojí otevřenou ekonomikou myšlenku volného obchodu podporuje. Vždyť jedno ze šesti nově vzniklých pracovních míst  v ČR bylo vytvořeno právě díky exportu. USA jsou pro ČR tradičním obchodním partnerem a prioritní zemí z hlediska vývozu, daří se tam našim nejsofistikovanějším technologickým produktům a meziproduktům. Z českého pohledu se jedná o největší mimounijní vývozní trh s roční hodnotou exportu téměř 4 mld. USD, v posledních letech navíc český vývoz do USA ještě narostl.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude i letos komunikovat s českými firmami, aby dále zjišťovalo, jakým konkrétním překážkám ve vývozu na americký trh čelí a aby s nimi konzultovalo průběh vyjednávání. Budou představeny výsledky dopadové studie na ČR. Na programu jsou setkání se zástupci firem a dalších organizací. Malé a střední podniky se v druhém čtvrtletí mohou těšit na konferenci s praktickými workshopy, která bude šitá na míru právě jim. Zástupce MPO budete moci potkat také na seminářích a konferencích k TTIP v regionech, například v Českých Budějovicích, Liberci nebo v Hradci Králové. Nadále se bude pravidelně scházet expertní tým MPO k TTIP, který tvoří platformu pro výměnu názorů a informací a účastní se ho jak zástupci tripartity, tak představitelé firem a nevládního a akademického sektoru.

Prostřednictvím portálu BusinessInfo.cz – www.businessinfo.cz/ttip – Vás i nadále budeme o těchto akcích a aktualitách informovat. Společnými silami diskutujeme pro ČR zásadní otázky tak, aby TTIP byl skutečným impulzem pro rozvoj vztahů mezi EU, a tedy i ČR, a USA. TTIP vyjednáváme s Vámi a pro Vás!

Proběhlo 11. vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP)

Vyjednávání TTIP pokračovalo ve dnech 14. – 23. října jedenáctým kolem. Místem setkání byl tentokrát Washington D. C. a Miami. Rozhovory pokryly široké spektrum oblastí. Již tradičně se v rámci vyjednávacího kola konala také konzultace se stakeholdery, které se zúčastnilo téměř 120 zástupců občanské společnosti.

Dne 6. listopadu zveřejnila Komise na svých stránkách komplexní zprávu z proběhlého vyjednávacího kola. Komise tak plné svůj příslib v rámci nastavené politiky transparentnosti a otevřenosti vyjednávání.

V oblasti přístupu na trh si strany vyměnily revidované tarifní nabídky, které stanovily položky, u nichž má dojít k odstranění dovozních cel. Nabídky pokryly 97 procent celních položek. V případě zemědělských produktů představila EU svůj textový návrh k obecným pravidlům v kapitole o zemědělství. EU také vyzvala k nalezení řešení překážek v netarifní oblasti, kterým evropské zemědělské produkty čelí. Například se jedná o zákaz přímého zasílání vína koncovým zákazníkům na americkém trhu.

Diskutovalo se také o veřejných zakázkách. Evropská strana zdůraznila, že u veřejných zakázek musí být zvažována také environmentální a sociální rovina. Na technické diskuze by měla v únoru 2016 navázat výměna nabídek k veřejným zakázkám.

Strany si vyměnily pohledy na další možné kroky v oblasti dohod o vzájemném uznávání pro profesní kvalifikace. Probíraly se také telekomunikační služby a e-commerce, konkrétně návrh EU k e-commerce a návrh USA k nediskriminaci digitálních produktů, k síťové neutralitě a ochraně spotřebitele. V kapitole o pravidlech původu strany pracovaly na konsolidovaném textu. Došlo k výměně dílčích návrhů obsahující pravidla a kritéria, které výrobce musí splnit, aby byl průmyslovému výrobku přiznán původu a preferenční zacházení.

V případě regulatoriky se diskutovalo o správných regulatorních postupech, regulatorní spolupráci, ale i o technických překážkách obchodu. V poslední jmenované oblasti šlo například o posuzování shody produktů a vzájemné uznávání certifikátů jedné strany na území druhé strany. V případě sanitárních a fytosanitárních opatření byla přezkoumána část týkající se ekvivalence. Strany se dohodly na dokončení návrhu textu včetně příloh. U jednotlivých sektorů proběhly technické diskuze nad cíli a způsoby, jak jich dosáhnout.

V oblasti pravidel předložila EU návrh kapitoly o udržitelném rozvoji. Hlavním cílem EU je respektování mezinárodní principů a pravidel týkajících se práv pracovníků a správy životního prostředí.  Opatření týkající se institucionálních a procedurálních aspektů budou předmětem pozdějších jednání. EU rovněž vyjádřila požadavek, aby byla v dohodě TTIP samostatná kapitola týkající se energetiky a surovin. Strany se také zabývaly kapitolou k malým a středním podnikům, například způsobem jak zlepšit informovanost těchto subjektů o podmínkách na našich trzích a sdílení informací mezi těmito subjekty.  Jako klíčová priorita v TTIP byla zdůrazněna ochrana zeměpisných označení.

Obě strany se shodly na tom, že je třeba urychlit práci i mezi samotnými vyjednávacími koly. K některým tématům se proto skupiny sejdou ještě před dalším kolem. „Toto kolo bylo o převedení politické vůle do konkrétních kroků vpřed. A právě toho se dosáhlo: pokroku a zintenzivnění jednání v mnoha oblastech. Doufám, že se i nadále bude pokračovat stejným tempem, aby bylo dosaženo dobré dohody pro spotřebitele, pracovníky a podniky v EU,“ uvedl k 11. kolu hlavní vyjednavač EU Ignacio G. Bercero.

Více informací k 11. kolu:

Společná tisková konference

Zpráva EK z 11. kola

Prohlášení hlavního vyjednavače EU Ignacia G. Bercery

Expertní tým MPO k TTIP diskutoval přípravu 11. vyjednávacího kola TTIP, regulatorní otázky i kapitolu o investicích

V třetím říjnovém týdnu se po jedenácté sejdou vyjednavači EU a USA. V americkém Miami budou pokračovat vyjednávání Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Jako před každým vyjednávacím kolem Ministerstvo průmyslu a obchodu uspořádalo další setkání Expertního týmu k TTIP za účasti tripartity a nevládních organizací, kde kromě nadcházejícího kola proběhla diskuse k otázkám regulatorní spolupráce a investic v TTIP.

Hlavními tématy 11. kola v Miami je nová výměna tarifních nabídek. Příprava nabídky byla v součinnost s členskými státy dokončována do posledních chvil před zahájením kola tak, abychom udrželi vysokou míru ambicí a zároveň byly zohledněny naše defenzivní zájmy v zemědělství a energeticky náročné výrobě.

EU také přichází s návrhem kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji. Dosud v žádné obchodní dohodě nebyla EK natolik ambiciózní jako v návrhu pro TTIP. EU si za cíl klade s odvoláním na mnohé mezinárodní instrumenty ochrany životního prostředí a pracovněprávních standardů zakotvit v dohodě základní principy udržitelnosti.

Dne 12. října se konalo na MPO další setkání Expertního týmu k TTIP. Na setkání byli pozváni mj. i zástupci iniciativy Vttip.cz/ Iuridicum Remedium, Hnutí Duha, Pirátská strana a řada dalších. V rozšířeném formátu tak jednali zástupci odborů, podnikatelských svazů, státní správy a také občanské společnosti o prioritách EU na 11. kole a následně o dvou velmi důležitých tématech v TTIP – horizontální regulatorní spolupráci a investiční kapitole.  

Ministerstvo průmyslu a obchodu do agendy říjnového expertního týmu zařadilo téma regulatorní spolupráce zejména s ohledem na obavy vyjádřené v publikaci Hnutí Duha a Iuridicum Remedium. K původně avizované prezentaci tohoto materiálu bohužel nedošlo (zástupce NGO se nedostavil).   Diskuse se zejména týkala návrhu platformy, která by regulatorní spolupráci měla zaštítit a sloužit k identifikaci perspektivních oblastí pro vzájemnou spolupráci.

V odpolední části byl detailně představen návrh Evropské komise na reformu investiční kapitoly, a to na základě výstupů z veřejné konzultace. V mnohém návrh navazuje na významné pokroky učiněné v dohodách CETA a FTA se Singapurem. Avšak jde ještě dál u mechanismu řešení sporů, které budou řešeny skrze mechanismus investičního soudu. Zástupci Pirátské strany, kteří k TTIP vznáší řadu kritických podnětů, ocenili předmětný návrh Komise jako významný krok vpřed, zejména pokud jde o otázky transparentnosti mechanismu. V této souvislosti přednesli i podněty, které by dále měli posílit zpřístupnění materiálů veřejnosti elektronickou cestou.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude dále pokračovat v komunikační kampani k TTIP a zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU.

Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP)

Setkání expertního týmu TTIP v Praze a panelová diskuze v Českých Budějovicích

V třetím zářijovém týdnu se v ČR konalo hned několik akcí, kde se diskutovalo téma Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA. Ve středu 16. září se v Praze v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu konalo setkání expertního týmu TTIP k dopadové studii TTIP na ČR, k problematice zemědělství a k informačním technologiím (ICT). V pátek se dění přesunulo do jižních Čech, konkrétně do Českých Budějovic, kde Jihočeský kraj a regionální Hospodářská komora pořádaly panelovou diskuzi s europoslanci a dalšími odborníky na tuto oblast.

Setkání expertního týmu se zúčastnili zástupci tripartity, ale také firem a nevládního a akademického sektoru. V úvodní části vystoupili zpracovatelé dopadové studie TTIP z Asociace pro mezinárodní otázky, kteří se věnovali jak charakteristice vzájemných obchodní vztahů ČR-USA, tak metodologii využité ve studii a například také problematice veřejných zakázek. Finální verze studie bude představena v průběhu listopadu letošního roku.

Druhá část setkání byla věnována TTIP a zemědělství. Se svými příspěvky vystoupili Karolína Bartošová z Ministerstva zemědělství, Josef Vitásek ze Státní veterinární správy ČR a Michal Slanina z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Přiblížili jak oblasti, kterých se dohoda dotkne, tak konkrétní české zájmy a problémy, se kterými se čeští vývozci v současnosti potýkají při svém exportu do USA.

V třetím bloku byla prezentována problematika informačních a komunikačních technologií. Adam Gazda a Marino Radačič přiblížili oblasti, kterých se dohoda bude týkat. V prezentaci se věnovali službám - elektronickému obchodu, ale také mobilitě pracovníků, konkrétně možnosti dočasného vstupu a pobytu poskytovatelů služeb na území druhé strany a vzájemnému uznávání kvalifikací a regulatorice.

Panelová diskuze v Českých BudějovicíchPanelové diskuze v Českých Budějovicích se zúčastnili poslanci Evropského parlamentu Dita Charanzová a Pavel Poc, kteří přiblížili vyjednávání z pohledu členů Evropského parlamentu. Vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal účastníky debaty seznámil s tím, co se v dohodě vyjednává, jaké jsou její cíle a jaké má mít přínosy. Se svým příspěvkem vystoupil také zástupce MPO z oddělení Amerik Matyáš Pelant, zástupce České podnikatelské reprezentace při EU Tomáš Hartman a ředitel Jihočeské hospodářské komory Luděk Keist.

Užitečné odkazy:

Factsheet Evropské komise – TTIP a veřejné zakázky

Factsheet Evropské komise – TTIP a zeměpisná označení (GIs) a ochrana duševního vlastnictví

Factsheet Evropské komise – TTIP a bezpečnost potravin a sanitární a fytosanitární opatření (SPS)

Factsheet Evropské komise – TTIP a informační a komunikační technologie

Nabídka EU v oblasti služeb včetně e-commerce a reading guide k nabídce

Vysvětlující factsheety, poziční dokumenty Evropské komise a unijní návrhy textu kapitol naleznete na stránkách Evropské komise

Proběhlo desáté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP)

Vyjednávání TTIP má za sebou desáté kolo, které se zaměřilo zejména na výměnu nabídek v oblasti služeb. Svou nabídku po předání americké straně Evropská komise zveřejnila i na svém webu. Z nabídky jasně vyplývá, že Komise dostála svým příslibům, že bude plně zajištěna ochrana veřejných služeb v EU -  a to jak v dohodě TTIP, tak TiSA i jiných dohodách vyjednávaných Evropskou komisí.

Prezentace výstupů z desátého kola – vyjednávač za EU I.G.Bercero a za USA D. Mullaney

Desáté vyjednávání kolo pokrylo většinu kapitol budoucí dohody TTIP. V oblasti přístupu na trh se kromě nabídky ve službách probírala pravidla původu, přístup na trh zboží a zemědělských komodit. V regulatorní oblasti pokračovala jednání o regulatorní koherenci a spolupráci, technických překážkách obchodu a o sanitárních a fytosanitárních předpisech. Rovněž pokračovala technická jednání o regulatorních překážkách v devíti specifických sektorech, kterými jsou automobilový průmysl, strojírenství, zdravotnická technika, farmaceutika, kosmetika, ICT.  V oblasti pravidel se diskuze zaměřily zejména na témata hospodářské soutěže, státních podniků a malých a středních podniků. Evropská komise přitom avizovala, že v září připraví text k otázce udržitelného rozvoje.   

Podrobnosti o výstupech z 10. kola v souhrnu

V souvislosti s úsilím o zajištění lepšího informování evropské veřejnosti Evropská komise připravila po desátém kole podrobný materiál Inside TTIP, detailně popisující obsah a cíle vyjednávání ve všech kapitolách. Všechny poziční dokumenty a návrhy kapitol připravené Evropskou komisí jsou k dispozici na stránkách Evropské komise.

Z dalších zpráv:

  • USA zůstávají pro Evropsku unii klíčovým trhem i pro zemědělské produkty. Dle analýzy DG AGRI zaznamenal export unijních zemědělských do USA meziroční rekordní nárůst o 15%.
  • Evropská komise oznámila dne dosažení shody s Vietnamem o obdobě TTIP (dohoda o volném obchodu).

Desáté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná

Vyjednávání TTIP pokračuje tento týden v Bruselu desátým kolem, které se zaměří zejména na výměnu nabídek v oblasti služeb. Evropská komise znovu potvrdila, že bude plně zajištěna ochrana veřejných služeb v EU.  Kromě toho budou pokračovat vyjednávání i o všech dříve rozjednaných oblastech přičemž se naváže na hlavní výstupy devátého kola, které se uskutečnilo v týdnu od 24.4.2015 v New Yorku. Původně předpokládaná debata k udržitelnému rozvoji byla odložena na podzim.

Hlavní vyjednávač TTIP za USA (Dan Mullaney) a za EU (Ignacio Garcia Bercero)

Foto: Hlavní vyjednávač TTIP za USA (Dan Mullaney) a za EU (Ignacio Garcia Bercero)

Před vyjednávacím kolem proběhla jako obvykle řada přípravných mítinků Evropské komise a členských států zaměřených na detailní přípravy strategie a vyjednávacích cílů. Dne 22.6 organizovala Komise setkání s členskými státy k problematice udržitelného rozvoje, dne 26.6 se uskutečnilo jednání k problematice pravidel původu, dne 7. 7. pak k aktuálnímu stavu v oblasti regulatorní kapitoly, k udržitelném rozvoji a veřejným zakázkám. Všech těchto jednání se zúčastnili zástupci ČR.

V návaznosti na tyto schůzky v Bruselu se 8. 7. 2015 v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP za účasti zástupců státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání, cíli nadcházejícího kola a stavu prosazováním českých priorit v TTIP.

Aktuální stav TTIP diskutovala i vláda na svém zasedání ve stejný den, kde ministr průmyslu a obchodu představil materiál k o průběhu projednávání dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy o

Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, komunikaci TTIP k odborné i občanské veřejnosti a o přípravě dopadové studie na Českou republiku.   

TTIP byl i jedním z klíčových témat pro plenární zasedání Evropského parlamentu, který 8.7 dvoutřetinovou většinou přijal své doporučení Evropské komisi k TTIP. Parlament jasně konstatoval, že obchodní dohoda mezi Evropskou unií a USA musí firmám z EU otevřít přístup na americké trhy, zároveň však nesmí oslabit unijní standardy.

Debata o TTIP v České republice pokračuje

Veřejná debata o TTIP v ČR pokračovala i v průběhu května a června. Úřad vlády ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu zorganizoval Národní konvent k TTIP dne 22.5.2015, kde měli zástupci tripartity i nevládního sektoru příležitost diskutovat o národních prioritách České republiky.

Národní konvent k TTIP, 22.5.2015, Praha

Národní konvent k TTIP, 22.5.2015, Praha

Výstupem ze schůzky byla série následujících doporučení vládě.

1. České priority a očekávání by měly být co nejintenzivněji prosazovány při vyjednáváních o TTIP, a to v úzké koordinaci s ostatními členskými státy a Evropskou komisí. V tomto smyslu je nutné, aby vláda ČR co možno nejaktivněji využívala příležitosti k prosazování zájmů České republiky v této vznikající dohodě.

2. Hlavní sektory, jež musí ČR v jednáních prosazovat, jsou automobilový průmysl, zdravotnická technika, farmaceutický průmysl a strojírenství. Strategickým zájmem ČR je i podpora lepšího přístupu na americký trh s veřejnými zakázkami a co nejužší zapojení do vytváření návrhu nového mechanismu řešení sporů mezi investorem a státem.

3. V sektoru energetiky je ve strategickém zájmu ČR jeho začlenění do TTIP a zároveň podpora stanoviska EU ve všech předmětných jednáních včetně bilaterálních s USA. V oblasti digitální agendy je potřeba, aby se vláda pokusila precizovat zájmy a pozici, která by mohla být prosazována (v návaznosti na doporučení č. 5).

4. Ambicí ČR by mělo být takové nastavení TTIP, které by řešilo ty bariéry v transatlantickém obchodu, jež nejvíce omezují české a v České republice působící firmy, a to zejména z řad malých a středních podniků. Je proto nutno pracovat se vstupy firem ze sektorů, které s USA přímo nebo nepřímo obchodují.

5. Vláda ČR by měla pozorně a pečlivě sledovat postoje jednotlivých aktérů (podnikatelských svazů, asociací, občanské společnosti, zástupců občanů v Evropském parlamentu, Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR a široké veřejnosti). Vývoj jednání o TTIP by také měl být pravidelně a aktivně komunikován se všemi zainteresovanými subjekty.

6. I navzdory faktu, že jednání o TTIP probíhají, je nutno analyzovat potenciální přínosy a rizika pro ČR. V této souvislosti je potřeba zpracovat a vyhodnotit dopadovou studii, která by mohla přiblížit a poukázat na konkrétní konsekvence TTIP pro ČR.

Na pozvání ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka navštívila dne 5.6.2015 Českou republiku komisařka pro obchod Cecilie Malmströmová, která v rámci své návštěvy absolvovala setkání s poslanci a senátory, schůzku se zainteresovanými z řad tripartity, jednání s ministrem Mládkem a premiérem Sobotkou a projev a diskuzi s veřejností v Karolínu, kterou zaznamenala kamera ČT24.

Setkání s komisařkou Malmströem, 5.6.2015, Praha

Setkání s komisařkou Malmströem, 5.6.2015, Praha

V rámci svých aktivit zaměřených na objektivní a vyvážené informování o TTIP se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu zúčastnili řady debat k transatlantické dohodě – na Konferenci Mladých sociálních demokratů ( Hlavolam jménem TTIP, 23.5, Praha), v prostorech Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (TTIP Odvážné palce, 28.5, Praha), na konferenci „TTIP: Transatlantická obchodní dohoda mezi EU a USA“  ( Co může přinést a proč vyvolává tolik otázek?, 17.6, Ostrava) či v na prezentaci v Eurocentru (Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) - mýty a fakta 25.5, Jihlava).

Na tyto akce navázalo dne 29. 6. setkání expertního týmu MPO k TTIP v rozšířeném formátu, tj. i se zástupci nevládního a akademického sektoru se zpracovateli dopadové studie TTIP. Dopadová studie byla zadána formou otevřené veřejné zakázky, ve které zvítězila Asociace pro mezinárodní otázky. Na setkání byl představen koncept studie včetně metodologie, která bude aplikována a všichni členové týmu měli příležitost klást zpracovatelům dotazy a uvádět doporučení ke studii. Předpokládá se, že národní dopadová studie bude dokončena do konce října 2015.

Setkání expertního týmu k TTIP se zpracovateli dopadové studie, 29.6.2015, Praha

Setkání expertního týmu k TTIP se zpracovateli dopadové studie, 29.6.2015, Praha

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude dále pokračovat v komunikační kampani k TTIP a zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU.

Deváté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná

Vyjednávání TTIP pokračuje tento týden v New Yorku devátým kolem, které se zaměří zejména na kapitolu o regulatorní spolupráci, sanitární a fytosanitární problematiku, veřejné zakázky a celní a obchodní facilitaci.

Před vyjednávacím kolem proběhla řada přípravných mítinků Evropské komise a členských států zaměřených na detailní přípravy strategie a vyjednávacích cílů.

Dne 19. března se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k diskuzi o existujících ekonomických studií o dopadech TTIP na evropské hospodářství. Na toto setkání navázalo setkání k sanitárním a fytosanitárním pravidlům a problematice zemědělského sektoru. Následné dvě schůzky (27.3 a 13.4) se zaměřily na finalizaci aktualizovaného unijního návrhu kapitoly o regulatorní spolupráci v TTIP.  

V návaznosti na tyto schůzky v Bruselu se 14. 4. 2015 v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP za účasti zástupců státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Expertní tým MPO se následně sešel se zástupci občanské společnosti a akademického sektoru (mezi pozvanými byli mj. zástupci Iuridicum Remedium / VTTiP.cz, think-tanku Glopolis, Vysoké školy ekonomické, Asociace pro mezinárodní otázky aj.).

Tripartita (Rada hospodářské a sociální dohody ČR) projednávala TTIP i na své pracovní úrovni dne 10.4.2015, kdy se zaměřila především na diskuzi o přípravě národní studie analyzující dopady TTIP na české hospodářství. 

Evropská komise v mezičase od osmého kola publikovala další aktualizované materiály vysvětlující cíle EU v TTIP, mj. brožuru 10 mýtů o TTIP či sérii factsheets / poziční materiály k jednotlivým sektorovým prioritám (pesticidy; automobily – problematika světlometů; práva duševního vlastnictví / IPR; kosmetika)  

Diskuze k TTIP pokračuje i v České republice – v parlamentu, v expertním týmu k TTIP za účasti nevládních organizací či v televizi

V Bruselu proběhlo minulý týden 8. vyjednávací kolo

Jolana Mungengová, členka kabinetu evropské komisařky pro obchod Cecilie Malmströmové, v pátek 6. února zavítala do Prahy na pozvání náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla. Její mise v ČR měla jeden primární cíl  – v duchu nově prosazované politiky transparentnosti posílit dialog mezi Evropskou komisí, která se Spojenými státy vyjednává dohodu o Transatlantickém a investičním partnerství (TTIP), a členskými státy, zástupci národních parlamentů a občanskou veřejností.

Na úvod své návštěvy se Jolana Mungengová v doprovodu náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla setkala se zástupci poslanců a senátorů na společné schůzi Výboru pro záležitosti EU Senátu a Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Nový kurz transparentnosti evropské obchodní politiky označila jako nezbytný: „Bez zásad transparentnosti reálná faktická debata nemůže začít,“ uvedla.

V reakci na dotazy poslanců a senátorů vyvracela paní Mungengová obavy, že by TTIP mohl znamenat ohrožení evropských norem, příliv geneticky modifikovaných potravin nebo měl jakýkoliv vliv např. na stanovování délky pracovní doby v EU. Stejně tak potvrdila, že Komise v žádném případě není ochotna obětovat evropské hodnoty, mezi nimi i ochranu lidských práv, na úkor byznysu. „Toto je obecně platná zásada, které se Komise drží nejen při vyjednávání s USA, ale i při jednání s Čínou, Vietnamem, Japonskem nebo zeměmi Afriky.“

Zároveň vysvětlila záměr Komise shodnout se s americkou stranou na celé architektuře dohody ještě do léta letošního roku, aby na podzim mohly započít jednání o nejcitlivějších otázkách dohody, jako třeba investiční kapitola. Nicméně zdůraznila, že „za žádnou cenu není Komise ochotna obětovat kvalitu dohody na úkor tohoto časového rámce“.

Dále se Jolana Mungengová zúčastnila zvláštního zasedání expertního týmu Ministerstva průmyslu a obchodu k TTIP za účasti zástupců nevládních organizací a akademické sféry. Pro účastníky odpoledního setkání to byla jedinečná příležitost položit přímo své dotazy zástupkyni Komise.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl informoval, že setkání se všemi zájemci z řad odborné veřejnosti k TTIP budou organizována i nadále. „Na jednání expertního týmu k TTIP, který již dnes tvoří kompletní tripartita, naváží v budoucnu expertní setkání se zástupci nevládního sektoru,“ uvedl Bärtl.

Paní Mungengová své hlavní poselství všem zúčastněným shrnula do ujištění, že „obě strany se zavazují respektovat právo druhé strany spravovat své záležitosti a regulovat.“  Potvrdila, že toto pravidlo bude součástí finálního textu dohody. Během diskuse opakovaně zdůraznila, že TTIP nepovede ke sjednocení standardů na minimálních společnou úroveň. TTIP znamená hledání styčných bodů pro spolupráci, které budou důležité nejen pro naše dvoustranné vztahy, ale mohou být inspirací i pro širší mezinárodní diskusi. Otevřená debata o regulaci znamená přínos zejména pro malé a střední podniky, protože větší předvídatelnost jim umožní snáze expandovat přes Atlantik.

Paní Mungengová dostala příležitost se vyjádřit i k problematice veřejných služeb. Komise navazuje na mnohaletou praxi vyjednávání a veřejné služby z působnosti obchodní dohody vylučuje, a to i s ohledem na jejich specifickou úpravu ve zřizovacích smlouvách EU a zásadu ochrany evropského sociálního modelu.

Na závěr návštěvy paní Mungengové proběhla ještě veřejná debata se studenty a dalšími zájemci na Universitě Karlově, nejen k dohodě TTIP, ale i k dalším aspektům obchodní politiky EU.

Pozvání pro členku kabinetu komisařky pro obchod je další ze série aktivit Ministerstva průmyslu a obchodu s cílem podpořit otevřenou a konstruktivní diskusi k TTIP. Již ve středu 4. února se uskutečnil televizní duel Hyde Park za účasti náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a jednatelky nevládní organizace Iuridicum Remedium Heleny Svatošové, kteří v hodinovém programu diskutovali výhody či rizika TTIP a věnovali se zodpovídání dotazů televizních diváků. Pořad je možné shlédnout z archivu vysílání ČT 24.

8. vyjednávací kolo TTIP, 2. 2. – 6. 2. 2015 Brusel

Minulý týden hostila Evropská komise v Bruselu osmé vyjednávací kolo TTIP. Jde o první kolo pod vedením nové komisařky pro obchod Cecilie Malmströmové a tato bruselská jednání mají odstartovat novou transparentnější etapu vyjednávání. 

Hlavní vyjednavač EU Ignacio Garcia Bercero v pátek spolu se svým americkým protějškem Danem Mullaneynem shrnuli týdenní jednání na tiskové konferenci. Předmětem rozhovorů byla tři témata, která, dle slov Garcia Bercery, mají v úmyslu dokončit v nejbližších měsících: přístup na trh a konkrétně cla, služby a veřejné zakázky; regulatorika a kapitola pravidel.

Poprvé se povedlo projednat všechny tři dílčí problematiky kapitoly přístupu na trh. Obě strany předložily své návrhy a zdůraznily své priority a citlivé oblasti. „Tento otevřený přístup nám umožňuje lépe pochopit naše pozice a umožní nám dosáhnout kompromisu,“ řekl evropský hlavní vyjednavač. EU chce zintenzivnit jednání o veřejných zakázkách a otevírání trhů na úrovni federálních států, oproti tomu USA prosazují větší flexibilitu v oblasti odstraňování dovozních cel a otevírání trhu služeb.

Bruselské rozhovory se detailně zabývaly i kapitolou regulatoriky, a to jak opatření horizontální povahy, tak sektorových pravidel. Je to právě tato kapitola, která významně odlišuje TTIP od jiných dohod o volném obchodu. Nosnými principy je sdílení zkušeností a posílená regulatorní spolupráce. EU předložila americké straně konkrétní písemný návrh, který v souladu s politikou transparentnosti bude v nejbližších dnech zveřejněn. Garcia Bercero označil jednání o regulatorice jako významný krok vpřed a v nejbližších kolech budou vyjednávací týmy již pracovat se společnými tzv. konsolidovanými texty návrhů.

Konečně třetí nejdůležitější část jednání se týkala kapitoly pravidel. Ingacio G. Bercera na tiskové konferenci vysvětlil, proč je tato kapitola v obchodních dohodách zvláštností: „Jak víte, považujeme za důležité, že se TTIP bude zabývat i otázkami, které jsou nad rámec našich bilaterálních obchodních vztahů. Věříme, že právě shoda nad pravidly v těchto konkrétních oblastech může přispět k lepšímu prosazování našich hodnot a k rozvoji budoucích globálních pravidel a standardů.“ Diskuse byly tak vedeny o udržitelném rozvoji nebo ochraně životního prostředí.

Kromě těchto kapitol se jednání vedla i o otázkách duševního vlastnictví, pravidel původu, obchodu s energiemi a surovinami nebo o kapitole o malých a středních podnicích. Právě téma malých a středních podniků bylo hlavním bodem dialogu s dotčenými subjekty a diskuse o přínosu TTIP právě pro MSP bude dále rozvíjena i na plánovaném workshopu během příštího vyjednávacího kola.

Jak bylo naznačeno, práce zdaleka nejsou u konce. Během tiskové konference byl odhalen i plán jednání pro příští měsíce. Počítá se s dalšími dvěma koly do léta a s dalšími jednáními některých vyjednávacích skupin mezi formálními sezeními. 

Osmé vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná

Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Bruselu osmým kolem, které se zaměří zejména na horizontální a sektorovou regulatorní koherenci.

V letošním roce se s největší pravděpodobností uskuteční celkově pět vyjednávacích kol, které budou v pravidelném sledu navazovat na setkávání komisařky pro obchod C. Malmstroemové a zmocněnce pro obchod M. Fromana. TTIP bude předmětem i diskuzí ministrů pro obchod členských států EU a to i na nejbližší neformální radě FAC pro obchod v Rize dne 25. března 2015. 

V souladu s úsilím o co největší transparentnost, které předcházela i publikace pozičních materiálů EK a unijních návrhu kapitol TTIP dne 7.1.2015,  vyjednání proběhla před osmým vyjednávacím kolem řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie pro toto kolo, které se nese v duchu „nového startu“ po nástupu nové Evropské komise v listopadu 2014.

Ve dnech 14. – 15. ledna. 2015 se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání obecné regulatorní spolupráce, dále vývoje vyjednávání v oblasti chemického průmyslu a strojírenství, v oblasti cel a zjednodušování obchodu, hospodářské soutěže a při podpoře malých a středních podniků, kterým bude v TTIP věnována speciální kapitola.

Dne 26. 1. 2015 následoval mítink k finalizaci unijního návrhu kapitoly o regulatorní spolupráci v TTIP, který bude předložen americké straně v rámci 8. kola.

Dne 23. 1. 2015 téma diskutovali přípravu osmého kola zástupci členských států v rámci setkání Výboru pro obchodní politiku (TPC) na úrovni náměstku (za Českou republiku náměstkem ministra průmyslu a obchodu ing. Vladimír Bärtl), dne 30. 1. 2015 pak TPC na pracovní úrovni.

V návaznosti na tyto schůzky se 21. 1. 2015 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za účasti zástupců státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností, členy tripartity i občanské společnosti, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů.

Dne 6. 2. 2015 Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje setkání expertního týmu pod vedením náměstka Vladimíra Bärtla a za účasti Jolany Mungengové, členky kabinetu komisařky Malmstroemové, se zástupci občanské společnosti a akademického sektoru, k diskuzi o aktuálních otázkách vyjednávání a o tématech, které v TTIP občanský sektor vnímá citlivě. 

Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU.

 

Evropská komise zveřejnila výsledky veřejné konzultace k investiční ochraně a mechanismu ISDS v dohodě s USA

Přesně půl roku od ukončení veřejné konzultace ohledně podoby ustanovení o investiční ochraně a mechanismu řešení sporů investor - stát (ISDS), jež mají být součástí připravované dohody o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), zveřejnila dnes Evropská komise (EK) na svých internetových stránkách zprávu o jejích výsledcích.

Vyhodnocení veřejné konzultace je ryze faktickým shrnutím téměř 150 tisíc zaslaných odpovědí a jeho obsah bude sloužit jako jeden z podkladů pro další diskusi, která bude o podobě investiční kapitoly vedena v následujících měsících mezi Evropskou komisí, členskými státy EU, Evropským parlamentem a dalšími zainteresovanými aktéry.

"Věřím, že dnes zveřejněné výsledky veřejné konzultace k ISDS přispějí ke správnému vymezení pravidel investiční ochrany v rámci TTIP. Chceme takovou podobu ISDS, která zpřehlední postavení investorů, posílí práva státu a zvýší jistotu, že ISDS nebude zneužíván. Ochrana investic ale není jen o arbitrážích, ale především o vytvoření atraktivního podnikatelského prostředí, které láká potřebné zahraniční investice," řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek k dnes zveřejněným výsledkům veřejné konzultace.

Konzultace, která díky živé veřejné debatě přilákala bezprecedentní množství respondentů, probíhala od 27. března do 13. července 2014 a jejím spuštěním Evropská komise znovu potvrdila svůj závazek k transparentnímu vedení jednání o TTIP a aktivnímu zapojení veřejnosti do tvorby unijních politik. Trvání veřejné konzultace bylo z rozhodnutí EK dokonce prodlouženo, aby příležitost vyjádřit se dostali skutečně všichni zájemci, neboť v průběhu posledního týdne jejího konání způsobilo množství zasílaných odpovědí problémy internetového systému.

V rámci veřejné konzultace mohli zájemci vyjádřit svůj názor a komentáře k přístupu Evropské komise v oblasti ochrany investic, stejně jako přijít s vlastními podněty na jeho zlepšení. S největší odezvou se pak konzultace setkala v západoevropských zemích, přičemž více než 95% odpovědí pocházelo z pěti států – Velké Británie, Německa, Rakouska, Francie a Belgie.  Z České republiky své příspěvky do veřejné konzultace zaslalo celkem 176 subjektů.

Kompletní text Zprávy je přístupný na webových stránkách Evropské komise

Více informací k investiční ochraně, ISDS a ČR naleznete zde.

TTIP zůstává prioritou pro rok 2015

Vyjednávání o Transatlantické obchodní a investiční dohodě mezi EU a USA vstupuje do roku 2015. TTIP je prioritou pro novou Evropskou komisi i nastupující litevské předsednictví EU, které se kromě dosažení významných pokroků v rozhovorech hodlají zaměřit i na další posílení transparentnosti vyjednávacího procesu a informovanosti veřejnosti. O hlubší spolupráci s občanskou veřejností bude usilovat i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

TTIP je klíčovým tématem pro Evropskou komisi i litevské předsednictví  

Vyjednávání TTIP zůstává prioritou pro Evropskou komisi vedenou Jean Claude Junckerem, která dokončení TTIP zařadila mezi desítku svých hlavních cílů. Komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová se po svém nástupu do funkce zaměřila na iniciativy směřující k posílení přístupu veřejnosti k unijním materiálům vztahujícím se k TTIP. To bylo předmětem i pracovního setkání komisařky s americkým zmocněncem pro obchod (USTR) Michalem Fromanem v prosinci 2014.

V souladu s přijatým „Sdělení Evropské komise k transparentnosti TTIP“ hodlá Komise ještě detailněji informovat o výstupech z jednotlivých vyjednávacích kol, připravovat podrobnější online materiály vysvětlující vyjednávací pozice a přístupy EU, posilovat vztahy s občanskou veřejností a dále zvyšovat intenzitu komunikace se všemi zainteresovanými.

TTIP je prioritou i pro litevské předsednictví Rady Evropské unie pro první pololetí roku 2015, které se ve svém programu zavázalo k maximálnímu úsilí k dosažení pokroku ve vyjednávání. 

Komise zveřejnila nové poziční materiály EU a prvních textových návrhy kapitol TTIP

V souladu s úsilím o maximální transparentnost procesu vyjednávání TTIP Evropská komise dne 7.1.2015 na svých internetových stránkách zveřejnila soubor textových návrhů kapitol TTIP z pera EU (oblast hospodářské soutěže, sanitárních a fytosanitárních pravidla, celní záležitosti, technické překážky obchodu, malé a střední podniky, řešení sporů).

Dále Komise publikovala sérii pozičních materiálů EU v oblasti strojírenství, automobilového průmyslu a udržitelného rozvoje spolu s příslušnými vysvětlujícími materiály (factsheets).

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek podpořil vyjednávání TTIP

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek ve svém článku pro deník Právo ze dne 29.12.2014 vyjádřil podporu pokračování vyjednávání TTIP s cílem dosáhnout kvalitní, vyvážené a komplexní dohody. Ujistil zároveň veřejnost, že cílem TTIP není snižovat evropské standardy či omezovat právo regulovat. Vyzval ke spolupráci s občanskou společností a zavázal se k maximální komunikaci s veřejností s cílem rozptýlit obavy, které se mohou v souvislosti s TTIP objevit.

MPO spolupořádalo mezinárodní konferenci k TTIP

V Praze dne 6. listopadu proběhla mezinárodní konference na téma Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Tato již více než rok vyjednávaná a velmi často diskutovaná smlouva si klade za cíl odstranit obchodní bariéry mezi EU a USA. Svůj pohled na TTIP představili zástupci nejen českých ministerstev, firem, ale i představitelé Evropské komise a britské, švédské nebo americké vlády či českých a evropských odborů. Pozváni byli rovněž představitelé českých nevládních organizací, které k TTIP vznáší kritické hlasy.

Akci společně pořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zahraničních věcí, Asociace pro mezinárodní otázky, Vysoká škola ekonomická, Britské velvyslanectví, Evropská komise a další partneři.

Záznam z celé konference je k dispozici v archivu iVysílání ČT24. Informace o konferenci přinášel i Twitter.

Konferenci otevřely krátké proslovy děkana Fakulty Mezinárodních vztahů VŠE Štěpán Müllera,  náměstka ministra obchodu a průmyslu Vladimíra Bärtla a náměstka ministra zahraničí Martina Tlapy, které se věnovaly možným přínosům TTIP z pohledu České republiky a potřebě komunikace o mezinárodním obchodě včetně problematiky TTIP s firmami, akademickou sférou i veřejností.

Konference TTIP

První panel za účasti Ignacia Garcia Bercera (hlavní vyjednávač TTIP za Evropskou unii)Eleny Bryan (Senior Trade Representative, Mise USA při Evropské unii), a profesora Gabriela Felbermayra, ředitele IFO (Centre for International Economics, Mnichov) diskutoval priority EU a Spojených států v rámci TTIP, potenciální dopady TTIP na hospodářství Evropské unie a aktuální globální trendy v zahraničním obchodě včetně procesů v rámci Světové obchodní organizace. Tento panel moderoval Ivan Hodač, člen správní rady Aspen, bývalý generální ředitel Evropské asociace výrobců automobilu a v současnosti člen poradního sboru Evropské komise pro TTIP.

Konference TTIP - řečníci

V návaznosti na tento panel se uskutečnila krátká tisková konference pro česká i zahraniční média.

KOnference TTIP - řečníci

Druhý panel moderovaný Petrem Kolářem, bývalým velvyslancem ČR v USA či v Ruské federaci, za účasti Daniela Basso (poradce při Evropské konfederaci odborových svazů), Dity Charanzové (členky Evropského parlamentu), Davida Heniga (představitele britského Department for Business, Innovation and Skills) a Andersa Wahlberga ze švédského ministerstva zahraničních věcí diskutoval potenciální přínosy či rizika TTIP z pohledu jednotlivých států, institucí či organizací.

Konference TTIP - řečníci

Na tento panel navázala prezentace analýzy Asociace pro mezinárodní otázky, která ve svých závěrečných doporučeních nastiňuje strategii pro ČR, jak by mohla maximalizovat potenciální přínosy TTIP:

Konference TTIP - řečníci

Třetí panel za moderace Martina Tlapy, náměstka ministra zahraničních věcí, se zaměřil na předpokládané dopady TTIP na české a evropské hospodářství. Panelu se zúčastnil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, ředitelka bruselské kanceláře Trans-Atlantic Business Council Hendrike Kuehl, ředitelka odboru mezinárodních vztahů BusinessEurope Luisa Santos, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a místopředseda Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Konference TTIP

Poslední panel moderovaný náměstkem ministra průmyslu Vladimírem Bärtlem byl příležitostí debatovat očekávání od TTIP ze strany českých či zahraničních firem či asociací. V panelu vystoupili Jiří Grund, ředitel firmy Grund, a.s, Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků, Ivan Hodač, člen správní rady Aspen, bývalý generální ředitel Evropské asociace výrobců automobilů, Milena Jabůrková, Government Programs Executive u IBM ČR a členka expertního týmu k EU Svazu průmyslu a dopravy ČR a Peter Stračár, ředitel General Electric pro Střední a východní Evropu.

Konference TTIP

Pro podrobné informace o účastnících a programu konference klikněte na stažení „Conference Book“.

Sedmé vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná

Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Chevy Chase (Maryland) sedmým kolem, které se zaměří zejména na horizontální a sektorovou regulatorní koherenci.

Do konce letošního roku se uskuteční ještě jedno vyjednávací kolo (prosinec), kterému bude předcházet setkání amerického pověřence pro obchod +Michala Fromana s ministry členských států EU v rámci setkání Rady ministrů ve formátu ministrů pro obchod (FAC-Trade) v Římě dne 14.října 2014.

V rámci úsilí o co největší transparentnost jednání proběhla před sedmým vyjednávacím kolem řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie.

Dne 16. 9. 2014 se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání regulatoriky obecně, dále automobilového a chemického průmyslu, kosmetiky a zdravotnické techniky, farmaceutického průmyslu, práv k duševnímu vlastnictví a sanitárních a fytosanitárních pravidel. Dne 17. 9. 2014 následoval mítink k diskuzi o posílení komunikace tématu TTIP v rámci členských států Evropské unie.  Dne 19. 9. 2014 téma diskutovali zástupci členských států v rámci setkání Výboru pro obchodní politiku (TPC).

V návaznosti na tyto schůzky se 22. 9. 2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za účasti zástupců státní správy a tripartity (Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů aj.) k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Na 1. 10. 2014 Ministerstvo připravilo odpolední blok „Dohoda o volném obchodu mezi EU a USA (TTIP) – Příležitost pro Českou republiku“ v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Dne 9. 10. 2014 se zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu zúčastní debaty v Eurocentru Praha s názvem „Transatlantické partnerství - obnoví dohoda o investicích vzájemnou důvěru?“. Na 6. listopadu 2014 pak Ministerstvo průmyslu ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Asociací pro mezinárodní otázky (AMO), Centrem evropských studií (CES) Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, Zastoupením Evropské komise v ČR, Velvyslanectvím Spojených států amerických v ČR, Velvyslanectvím Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Praze, Velvyslanectvím Švédska v Praze a Zastoupením Konrad Adenauer Stiftung v ČR připravuje mezinárodní konferenci: “TTIP - Hlavní výzvy, přínosy a rizika pro Českou republiku a Evropskou unii."

Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU.

Proběhlo šesté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP)

V týdnu od 14. – 18. července 2014 proběhlo v Bruselu šesté vyjednávací kolo TTIP, které se zaměřilo na posílení horizontální regulatorní koherence, odstraňování technických překážek obchodu, posílení regulatorní spolupráce ve specifických sektorech (mj. automobily, strojírenství, farmaceutika, zdravotnická technika, kosmetika, pesticidy, textil), energetiku a suroviny, dále na zemědělská témata, zeměpisná označení, na témata související se službami (mj. proběhla první výměna nabídek mezi EU a USA), veřejnými zakázkami a agendu pravidel včetně udržitelného rozvoje, celních formalit a zjednodušování obchodu, hospodářské soutěže a problematiky malých a středních podniků.

Toto vyjednávací kolo se zabývalo především technickými diskuzemi a slaďováním ambicí v jednotlivých oblastech. Do konce letošního roku se uskuteční další dvě vyjednávací kola (září, prosinec) a politické vyhodnocení pokroku na úrovni komisaře pro obchod Karla de Guchta a amerického pověřence pro obchod Michala Fromana. Předpokládá se, že nové impulzy do vyjednávání přijdou po ustavení nové Evropské komise a volbách do části amerického Kongresu (tzv. midterm elections).

V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla po vyjednávacím kole řada mítinků Evropské komise se sociálními partnery a NGOs cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání. Členské státy měly příležitost podrobně diskutovat výsledky vyjednávacího kola na pracovní skupině TPC dne 25.7.2014. Dne 22.7.2014 diskutovali stav vyjednávání TTIP i nově zvolení europoslanci v rámci Výboru pro mezinárodní obchod , kde pozice Evropské komise představil komisař de Gucht.

V den zahájení šestého kola publikovala Evropská komise dokument podrobně mapující stávající stav vyjednávání. Evropská komise zároveň vydala informaci s cílem ujistit veřejnost, že TTIP ani další vyjednávané obchodní dohody nebudou mít dopad na poskytování veřejných služeb v členských státech EU. Zároveň připravila přehledný dokument mapující vztah TTIP, kulturní politiky a audiovizuálních služeb. Ke dni 14. července byla rovněž ukončena veřejná konzultace k problematice řešení sporů investor – stát (tzv. ISDS). Vzhledem k velké odezvě ze strany veřejnosti bude po předběžné zprávě následovat několikaměsíční vyhodnocení došlých odpovědí, na které naváže publikování finální substantivní zprávy s doporučeními.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. V tuto chvíli připravuje mj. prezentaci k TTIP na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně 1.10.2014. Před sedmým vyjednávacím kolem výhledově v září Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž zorganizuje expertní tým TTIP, kde jsou zastoupeni představitelé tripartity, s cílem vyhodnotit dosavadní vyjednávání a zformulovat priority ČR pro další kolo.

Šesté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná (14. 7. 2014)

Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Bruselu šestým kolem, které se zaměří na horizontální regulatorní koherenci, technické překážky obchodu, specifické sektory, energetiku a suroviny, dále na zemědělská témata, regulatorní otázky a zeměpisná označení původu, na témata související se službami, investicemi a veřejnými zakázkami a agendu pravidel včetně udržitelného rozvoje, celních formalit, hospodářské soutěže a problematiky malých a středních podniků.

Předpokládá se, že do konce letošního roku se uskuteční další dvě vyjednávací kola (září, prosinec) a politické vyhodnocení pokroku na úrovni komisaře pro obchod Karla de Guchta a amerického pověřence pro obchod Michala Fromana.

V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla před vyjednávacím kolem řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie.  

Dne 3. 7. 2014 se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání kapitoly k sanitárním a fytosanitárním předpisům. Ve stejný den uspořádala Evropská komise konferenci s nevládními organizacemi zaměřenou především na témata regulatoriky v oblasti životního prostřední, zejména chemikálií. Dne 8. 7. 2014 měly členské státy EU příležitost diskutovat s Evropskou komisí strategii v oblasti státních podniků, trvale udržitelného rozvoje, práv duševního vlastnictví (IPR), zeměpisných označení původu (GIs), k veřejným zakázkám, k usnadňování celních procedur a k regulatorice.  

V návaznosti na tuto schůzku se 10. 7. 2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za účasti zástupců státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP.  Ve stejný den bylo téma TTIP i předmětem diskuze pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity) pro EU pořádané na Úřadu vlády ČR.

V den zahájení šestého kola publikovala Evropská komise dokument podrobně mapující stávající stav vyjednávání. Evropská komise zároveň vydala informaci s cílem ujistit veřejnost, že TTIP ani další vyjednávané obchodní dohody nebudou mít dopad na poskytování veřejných služeb v členských státech EU.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU.

Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP)

Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU-USA (TTIP) vstupují do pátého kola (15. 5. 2014)

Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 19. do 24. května se v USA uskuteční páté jednací kolo, které se zaměří specificky na oblast regulatorních otázek a to nejenom v rámci budoucí horizontální kapitoly, ale též v sektorech automobilového, chemického a farmaceutického průmyslu, kosmetiky a textilu. Evropská unie nastíní americké straně i své představy o prohloubení spolupráce v oblasti strojírenství, což je jedna z priorit České republiky. Pokračovat bude vyjednávání v kapitolách veřejných zakázek, technických překážek obchodu, sanitárních a fytosanitárních pravidel, podpory malých a středních podniků, zjednodušování celních formalit a závazků v rámci trvale udržitelného rozvoje zaměřujících se na ochranu vysokých standardů v oblasti pracovních předpisů a životního prostředí.

V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla před vyjednávacím kolem řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie. Dne 8.5 projednali další směřování jednání o TTIP ministři pro obchod členských států EU v rámci setkání Rady EU (FAC Trade).

Dne 12.5.2014 se uskutečnilo technické setkání členských států EU s Evropskou komisí k detailní přípravě priorit pátého kola v oblasti strojírenství, trvale udržitelného rozvoje, práv k duševního vlastnictví (IPR), zeměpisným označením původu (GIs), k veřejným zakázkám, k usnadňování celních procedur a zjednodušování obchodu a k problematice sanitárních a fytosanitárních předpisů.  

V návaznosti na tuto schůzku se 14.5.2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za účasti zástupců státní správy a tripartity (tj. představitelů podnikatelských svazů a odborů - ČMKOS) k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. 

Ve stejný den Evropská komise publikovala řadu nových pozičních dokumentů EU mapujících priority v oblasti chemického průmyslu, u motorových vozidel, v textilu a ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Evropska komise zprovoznila velmi podrobnou stránku otázek a odpovědí k TTIP (Q&A) v češtině. 

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU.

Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP)

Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU – USA (TTIP) pokračují dle očekávání (11. 4. 2014)

Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 10. do 14. března se v Bruselu uskutečnilo čtvrté jednací kolo, které se zaměřilo - kromě pokračování diskuzí nad dlouhodobými tématy v oblasti regulatorních otázek, i na problematiku veřejných zakázek, technických překážek obchodu, řešení sporů, zjednodušování celních formalit, zajištění trvale udržitelného rozvoje; hospodářské soutěže, podpory a státních podniků.

Dne 26. 3. 2014 se poté v Bruselu uskutečnil Summit EU-US za účasti nejvyšších představitelů Unie a Spojených států včetně prezidenta Baracka Obamy. V rámci jednání se obě strany přihlásily k hlavním ambicím budoucí dohody TTIP. Závěrečné prohlášení summitu tak obsahuje závazek obou stran rychle uzavřít komplexní a ambiciózní TTIP, který posílí vzájemné hospodářské partnerství. Obě strany si přitom uvědomují, že je třeba získat podporu veřejnosti, zavazují se proto k maximální míře otevřenosti.

Zároveň se oba partneři na Summitu znovu přihlásili k cílům závěrečné zprávy High Level Working Group on Jobs and Growth z roku 2013, která vyjednávání o TTIP iniciovala.  Mezi cíli se řadí rozšíření přístupu na trh pro zboží, služby a investice a veřejné zakázky, posílení regulatorní kompatibility za současného zachování vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti, práce a životního prostředí.

Stejně tak se EU a USA na Summitu zavázali k formulaci společných postojů při řešení globálních výzev, které se obou dotýkají. Závěrečná část odstavce prohlášení k TTIP uvádí, že TTIP pomůže EU i USA k posílení jejich globální konkurenceschopnosti, podpoří hospodářství a tvorbu pracovních míst a napomůže malým a středním podnikům. Právě tyto podniky budou mít přitom potenciálně z TTIP největší přínosy, které ilustruje informační podklad připravený Evropskou komisí.

V souladu s deklarovanou transparentností proběhla po vyjednávacím kole řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem zajistit jejich detailní informování o stavu procesu. Dne 20. března byl diskutován pokrok v oblasti regulatorních otázek, dne 24. března sanitární a fytosanitární předpisy, energetika, trvale udržitelný rozvoj a 31. března veřejné zakázky, práva duševního vlastnictví, technické překážky obchodu, pravidla původu, celní záležitosti. Zároveň byl členským státům doručen velmi podrobný zápis ze čtvrtého kola. Brífink ze čtvrtého kola proběhl také v rámci strategické debaty k TTIP dne 28. 3. na neformální setkání Výboru pro obchodní politiku na úrovni náměstků ministrů. Zároveň Evropská komise odstartovala veřejnou konzultaci k otázce investic resp. mechanismu řešení sporů investor - stát  - tzv. ISDS. Přehledná informace o této otázce je k dispozici v detailním podkladu připraveném MPO pro server BusinessInfo.cz.

V  roce 2014 se plánuje uskutečnit celkem pět vyjednávacích kol k TTIPu s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosažení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k TTIPu, jehož součástí jsou kromě zástupců státní správy, i představitelé českých podnikatelských svazů (Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy atd.) i zástupci odborů (Českomoravská konfederace odborových svazů).

Pokračovat budou i informační aktivity směrem k veřejnosti. Na kulatý stůl s firmami v Moravskoslezském kraji pořádaný dne 18.3.2014 v Ostravě a seminář pro akademickou obec na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava , navázal dne 10.4 kulatý stůl k TTIP v Americkém centru pořádaný ve spolupráci s Velvyslanectvím USA a za účasti náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a zástupkyně Department of Commerce USA Silvie Savich. Ve stejný den se uskutečnila i přednáška ředitele odboru zahraničně-ekonomických politik II MPO Richarda Hlavatého pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahů VŠE. Další akce budou pokračovat, mj. dne 23.4.2014 se za podpory MPO uskuteční diskuze k TTIP v rámci programu Nordic Chamber of Commerce.

Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU.

Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU - USA (TTIP) pokračují dle očekávání (7. 3. 2014)

Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 10. do 14. března se v Bruselu uskuteční čtvrté jednací kolo, které se zaměřilo - kromě pokračování diskuzí nad dlouhodobými tématy v oblasti regulatorních otázek, i na problematiku veřejných zakázek, technických překážek obchodu, řešení sporů, zjednodušování celních formalit, zajištění trvale udržitelného rozvoje; hospodářské soutěže, podpory a státních podniků.

Dne 26. 3. 2014 se poté v Bruselu uskutečnil Summit EU-US za účasti nejvyšších představitelů Unie a Spojených států včetně prezidenta Baracka Obamy. V rámci jednání se obě strany přihlásily k hlavním ambicím budoucí dohody TTIP. Závěrečné prohlášení summitu tak obsahuje závazek obou stran rychle uzavřít komplexní a ambiciózní TTIP, který posílí vzájemné hospodářské partnerství. Obě strany si přitom uvědomují, že je třeba získat podporu veřejnosti, zavazují se proto k maximální míře otevřenosti.

Zároveň se oba partneři na Summitu znovu přihlásili k cílům závěrečné zprávy High Level Working Group on Jobs and Growth z roku 2013, která vyjednávání o TTIP iniciovala.  Mezi cíli se řadí rozšíření přístupu na trh pro zboží, služby a investice a veřejné zakázky, posílení regulatorní kompatibility za současného zachování vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti, práce a životního prostředí.

Stejně tak se EU a USA na Summitu zavázali k formulaci společných postojů při řešení globálních výzev, které se obou dotýkají. Závěrečná část odstavce prohlášení k TTIP uvádí, že TTIP pomůže EU i USA k posílení jejich globální konkurenceschopnosti, podpoří hospodářství a tvorbu pracovních míst a napomůže malým a středním podnikům. Právě tyto podniky budou mít přitom potenciálně z TTIP největší přínosy, které ilustruje informační podklad připravený Evropskou komisí Závěrečné prohlášení summitu.

V souladu s deklarovanou transparentností proběhla po vyjednávacím kole řada mítinků Evropské komise s členskými státy s cílem zajistit jejich detailní informování o stavu procesu. Dne 20. března byl diskutován pokrok v oblasti regulatorních otázek, dne 24.března sanitární a fytosanitární předpisy, energetika, trvale udržitelný rozvoj a 31. března veřejné zakázky, práva duševního vlastnictví, technické překážky obchodu, pravidla původu, celní záležitosti. Zároveň byl členským státům doručen velmi podrobný zápis ze čtvrtého kola. Brífink ze čtvrtého kola proběhl také v rámci strategické debaty k TTIP dne 28. 3. na neformální setkání Výboru pro obchodní politiku na úrovni náměstků ministrů. Zároveň Evropská komise odstartovala veřejnou konzultaci k otázce investic resp. mechanismu řešení sporů investor - stát.

V  roce 2014 se plánuje uskutečnit celkem pět vyjednávacích kol k TTIPu s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosažení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k TTIPu, jehož součástí jsou kromě zástupců státní správy, i představitelé českých podnikatelských svazů (Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy atd.) i zástupci odborů (Českomoravská konfederace odborových svazů).

Pokračovat budou i informační aktivity směrem k veřejnosti. Na kulatý stůl s firmami v Moravskoslezském kraji pořádaný dne 18.3.2014 v Ostravě a seminář pro akademickou obec na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava , navázal dne 10.4 kulatý stůl k TTIP v Americkém centru pořádaný ve spolupráci s Velvyslanectvím USA a za účasti náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a zástupkyně Department of Commerce USA Silvie Savich. Ve stejný den se uskutečnila i přednáška ředitele odboru zahraničně-ekonomických politik II MPO Richarda Hlavatého pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahů VŠE. Další akce budou pokračovat, mj. dne 23.4.2014 se za podpory MPO uskuteční diskuze k TTIP v rámci programu Nordic Chamber of Commerce.

Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. S ohledem na míru dostupnosti informací, aktivitách MPO, Evropské komise a dalších aktérů tak některá medializovaná prohlášení o utajovaných jednáních o TTIP za zavřenými dveřmi v Bruselu ostře kontrastují se skutečností…

Uzavírá se první fáze vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU- USA (TTIP) (6. 1. 2014)

V týdnu od 16. do 20. prosince 2013 se ve Washingtonu uskutečnilo třetí kolo o vyjednávání komplexní obchodní dohody TTIP mezi oběma partnery.  Tímto kolem se uzavřel první roky negociací a zároveň i první fáze vyjednávání, která se především zaměřila na mapování společných zájmů.  

Jednání třetího kola navázalo na předchozí diskuze, přičemž největší pozornost byla věnována regulatorice, technickým překážkám obchodu (TBT), textilu, zeměpisným označením (tzv. GIs) a veřejným zakázkám.

Jak již bylo dříve avizováno, po třetím jednacím kole se začátkem února 2014 plánuje uskutečnit setkání na vyšší politické úrovni mezi unijním komisařem de Guchtem a šéfem amerického Úřadu obchodního zmocněnce Fromannem s cílem vyhodnotit pokroky ve vyjednávání.

Pokračovat nadále budou i i práce na nižších, expertních úrovních. Dne 16.1.2014 se v Bruselu uskuteční expertní schůzka k otázkám regulatorní spolupráce, což je i dle dostupných analýz právě tou oblastí, kde je potenciální přínos dohody největší. Pro tuto schůzku připravila Evropská komise velmi podrobnou anotovanou agendu s řadou detailních dotazů na členské státy a jejich podnikatelské asociace. Expertní tým Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k TTIPu v současnosti pracuje ve spolupráci s dalšími rezorty a podnikatelskými komorami na přípravě odpovědí za Českou republiku.    

Pro rok 2014 se plánuje uskutečnění pěti vyjednávacích kol, přičemž již od března 2014 mají být zahájeny práce na draftování méně komplikovaných částí budoucí dohody TTIP.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude s ohledem na svůj dlouhodobý závazek maximálně transparentnosti nadále pokračovat v pravidelném informování o stavu vyjednávání a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a podnikatelskou a obchodní sférou.

Začíná třetí vyjednávací kolo o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU- USA (TTIP) (16. 12. 2013)

V týdnu od 16. do 20. prosince se ve Washingtonu uskuteční třetí kolo o vyjednávání komplexní obchodní dohody TTIP mezi oběma partnery. Vyjednávání navazuje na druhé kolo, které se konalo mezi 11 až 15. listopadem se zaměřením především na témata investic, služeb, energetiky a regulatoriky.

Jednání třetího kola bude v mnoha tématech navazovat na předchozí diskuze, přičemž největší pozornost bude věnována regulatorice, technickým překážkám obchodu (TBT), textilu, zeměpisným označením (tzv. GIs) a veřejným zakázkám.

I tomuto kolu předcházela intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státům a zástupcům podnikatelských a obchodních kruhů sérii pozičních non-paperů, které nastiňují společnou pozici EU ke všem projednávaným kapitolám spolu s klíčovými cíli a řešeními, které EU v budoucí smlouvě navrhuje.

V rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dne 9.12.2013 přípravné setkání expertního týmu složeného ze zástupců českých institucí, rezortů a představitelů českého hospodářského života s cílem identifikovat národní priority u konkrétních témat a definovat oblasti, které je třeba s Evropskou komisí dále vyjasnit. Prostor k tomu dalo technické setkání zástupců členských států s Evropskou komisí konané následujícího dne, tj. 10.12.2013 v Bruselu, kde se na pracovní úrovni projednaly všechny zbývající otevřené otázky, tak aby EU mohla vůči USA vystupovat jednotně. Politicko-ekonomickou dimenzi přípravy třetího kolo poté projednala v Bruselu dne 13.12.2013 pracovní skupina Trade Policy Commitee (TPC).

Po třetím jednacím kole se výhledově začátkem února 2014 uskuteční setkání na vyšší politické úrovni mezi eurokomisařem de Guchtem a šéfem amerického Úřadu obchodního zmocněnce Fromannem s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a identifikovat oblasti, které budou potřebovat politický impulz.

Paralelně budou probíhat i práce na nižších, expertních úrovních. Dne 16.1.2014 se plánuje expertní schůzka k otázkám regulatorní spolupráce, což je i dle dostupných analýz právě tou oblastí, kde je potenciální přínos dohody největší. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k TTIPu.

Celkově se v příštím roce plánuje pět vyjednávacích kol s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosažení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a podnikatelskou a obchodní sférou, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolů. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále klíčovou prioritou ČR i EU.

Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství má za sebou druhé kolo (20. 11. 2013)

Dohoda o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) je ambiciózní projekt plné liberalizace obchodu a investic mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií.

Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených států amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na časovém harmonogramu prací.  Po sérii technických jednání, videokonferencí a zdržení způsobené rozpočtovými problémy v USA se  se mezi 11. až 15. listopadem uskutečnilo druhé vyjednávací kolo, které pokrylo témata investic, služeb, energetiky a regulatoriky.  

V oblasti investic jednání zaměřilo na porovnání přístupů k otázkám liberalizace a ochrany investic s tím, že v příštích kolech by se mohlo již přistoupit k pracím na formulaci příslušných kapitol dohody TTIP. V oblasti služeb se vyjednávači zaměřili na přeshraniční služby, finanční služby, telekomunikace a elektronický obchod. V otázkách regulatoriky oba partneři dosáhli shody nad důležitostí horizontálních pravidel a specifických sektorálních podkapitol, mj. v oblasti zdravotnických zařízení, kosmetiky, farmaceutických produktů, pesticidů, ICT technologií, automobilů a produktů chemického průmyslu. U otázek energetiky a surovin obě strany sdílely potřebu zajištění předvídatelného trhu, který zaručí spolehlivé dodávky těchto komodit. 

Dne 27.11.2013 se dále uskuteční setkání k problematice finančních služeb. V nadcházejících týdnech se rovněž předpokládá další série videokonferencí k problematice celních tarifů a udržitelného rozvoje.

Předpokládá se, že   od 16. do  20. prosinci 2013 proběhne ještě třetí vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání spolu s identifikací oblastí, kde bude třeba politického impulzu.

Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky budou o projednávaných tématech nadále s maximální otevřeností informovat veřejnost.  Proto bylo na webových stránkách www.mpo.cz a www.businessinfo.cz  zřízeno speciální „okno“, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromážděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně.

Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství pokračuje druhým jednacím kolem (7. 11. 2013)

Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Současná jednání byla iniciována na základě výsledků High-Level Working Group on Jobs and Growth (HLWG)a po osobní podpoře ze strany amerického prezidenta Obamy a předsedy Evropské komise Barrosa v únoru letošního roku. 

Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených států amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na časovém harmonogramu prací.  Obě strany shodně vyjádřily přání završit rozhovory v horizontu dvou let. Po letní pauze a sérii technických jednání, videokonferencí a výměny informací a zdržení způsobené rozpočtovými problémy v USA se   v týdnu od 11 do 15. listopadu rozběhne druhé vyjednávací kolo, které se zaměří především na témata investic, služeb, energetiky a regulatoriky. Druhému kolu předcházela intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státům a zástupcům podnikatelských a obchodních kruhů řadu diskusních non-paperů. I v rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dvě setkání expertního týmu složeného ze zástupců českých institucí a rezortů a představitelů českého hospodářského života (mj. Hospodářské komory, Potravinářské komory, Agrární komory, Svaz průmyslu a dopravy, Sdružení automobilového průmyslu, Asociace malých a středních podniků a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů) s cílem identifikovat priority a nastavit komunikační strategie TTIP pro českou širší i odbornou veřejnost.

Výstupy z technických setkání organizovaných vyjednávači EK a USA budou sloužit k identifikaci prioritních cílů Evropské unie. Ve druhém kole se očekává, že se hlavní úsilí zaměří na o regulatorní oblast, resp. na hledání shody na tom, jaké oblasti bude dohoda řešit. Jednat se bude především o automobilovém a chemickém průmyslu, farmaceutickém průmyslu a zdravotnické technice. Přístup na trh nebude hlavním tématem; zde se očekává posun nejdříve až v prvním čtvrtletí 2014. Očekává se, že Spojené státy představí své hlavní okruhy zájmů, které formulují na základě neveřejných analýz United States International Trade Commission a následných slyšení v americkém Kongresu.

Předpokládá se, že   od 16. do  20. prosinci 2013 proběhne ještě jedno vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání. Ve stejné době již jednání přejde od obecnějších okruhů k detailním návrhům jednotlivých kapitol a sektorů. Nejcitlivější témata, mezi které se řadí otázky přístupu na trh zemědělských produktů, přijdou na pořad jednání v pozdějším období. Ambicí obou hlavních vyjednávačů je dosáhnout nejzásadnějšího pokroků v prvních třech čtvrtletích roku 2014.

Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky hodlají o projednávaných tématech s maximální otevřeností informovat veřejnost.  Jak upozornil ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala, Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) bude usilovat o to, aby při vyjednávání transatlantické dohody byly co nejlépe reprezentovány zájmy českých podnikatelů i široké veřejnosti. Za klíčový princip vyjednávání pak ministr označil maximální transparentnost. A to pokud jde o sdílení informací, tak i o možnost vyjádřit se a přispět k vytváření pozice země. Cílem MPO proto bude zprostředkovat co největší objem informací co nejširší veřejnosti. Proto na webových stránkách www.mpo.cz a www.businessinfo. cz bude zřízeno speciální „okno“, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromážděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně (LINK*). Stránky nabídnou rovněž potřebnou interaktivitu a tak díky nim bude možné v souvislosti s TTIP také MPO přímo oslovit s podnětem a názorem (*LINK), které MPO vždy velmi uvítá.

Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství pokračuje (7. 10. 2013)

Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Současná jednání byla iniciována na základě výsledků High-Level Working Group on Jobs and Growth (HLWG)a po osobní podpoře ze strany amerického prezidenta Obamy a předsedy Evropské komise Barrosa v únoru letošního roku. 

Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených států amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na časovém harmonogramu prací.  Obě strany shodně vyjádřily přání završit rozhovory v horizontu dvou let. Po letní pauze a sérii technických jednání, videokonferencí a výměny informací se  výhledově v říjnu, po vyřešení americké rozpočtové situace, rozběhne druhé vyjednávací kolo. Druhému kolu bude předcházet intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státům a zástupcům podnikatelských a obchodních kruhů řadu diskusních non-paperů. I v rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dvě setkání expertního týmu složeného ze zástupců českých institucí a rezortů a představitelů českého hospodářského života (mj. Hospodářské komory, Potravinářské komory, Agrární komory, Svaz průmyslu a dopravy, Sdružení automobilového průmyslu, Asociace malých a středních podniků a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů) s cílem identifikovat priority a nastavit komunikační strategie TTIP pro českou širší i odbornou veřejnost.

Výstupy z technických setkání organizovaných vyjednávači EK a USA budou sloužit k identifikaci prioritních cílů Evropské unie. Ve druhém kole se očekává, že se hlavní úsilí zaměří na o regulatorní oblast, resp. na hledání shody na tom, jaké oblasti bude dohoda řešit. Jednat se bude především o automobilovém a chemickém průmyslu, farmaceutickém průmyslu a zdravotnické technice. Přístup na trh nebude hlavním tématem; zde se očekává posun nejdříve až v prvním čtvrtletí 2014. Očekává se, že Spojené státy představí své hlavní okruhy zájmů, které formulují na základě neveřejných analýz United States International Trade Commission a následných slyšení v americkém Kongresu.

Předpokládá se, že v průběhu prosince 2013 proběhne ještě jedno vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání. Ve stejné době již jednání přejde od obecnějších okruhů k detailním návrhům jednotlivých kapitol a sektorů. Nejcitlivější témata, mezi které se řadí otázky přístupu na trh zemědělských produktů, přijdou na pořad jednání v pozdějším období. Ambicí obou hlavních vyjednávačů je dosáhnout nejzásadnějšího pokroků v prvních třech čtvrtletích roku 2014.

Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky hodlají o projednávaných tématech s maximální otevřeností informovat veřejnost.  Jak upozornil ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala, Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) bude usilovat o to, aby při vyjednávání transatlantické dohody byly co nejlépe reprezentovány zájmy českých podnikatelů i široké veřejnosti. Za klíčový princip vyjednávání pak ministr označil maximální transparentnost. A to pokud jde o sdílení informací, tak i o možnost vyjádřit se a přispět k vytváření pozice země. Cílem MPO proto bude zprostředkovat co největší objem informací co nejširší veřejnosti. Proto na webových stránkách www.mpo.cz a www.businessinfo.cz bude zřízeno speciální „okno“, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromážděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně (LINK*). Stránky nabídnou rovněž potřebnou interaktivitu a tak díky nim bude možné v souvislosti s TTIP také MPO přímo oslovit s podnětem a názorem, které MPO vždy velmi uvítá.

Studie dopadů uzavření Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) na ČR a její hospodářství byla na základě rozhodnutí expertního týmu zveřejněna v pondělí 25. dubna 2016. Její text je k dispozici na odkazu níže.

Studie dopadů TTIP na ČR a její hospodářství (5 MB)

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek