Turecko: Zahraniční obchod a investice

6. 6. 2017

Části STI jsou celé uloženy pod hlavními kapitolami 1-7 (nikoliv pod podkapitolami např. 1.1, 2.1 atd.)
  1. Zahraniční obchod a investice

Zahraniční obchod byl v roce 2016 realizován v objemu představující 40,1 % podíl na celkovém HDP Turecka, což ve finančním vyjádření činí 341,1 mld. USD (v procentním vyjádření se jedná o pokles o 8,7% ve srovnání s objemem v roce 2015). V roce 2016 klesl vývoz ve srovnání s rokem 2015 o 0,9 % na 142,5 mld. USD. Import v loňském roce také poklesl, a to o 4,2 % na 198,6 mld. USD ve srovnání s dovozem v roce 2015.  Na základě těchto výsledků klesl schodek zahraničního obchodu o 8,9 % na 56,1 mld. USD z 63,4 mld. USD ve srovnání s rokem předešlým.

Zahraniční obchod byl v prvním čtvrtletí 2017 realizován na exportní straně v hodnotě 37,9 mld. USD. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2016 vývoz posílil o 9,7 %. Import dosáhl objemu 50,4 mld. USD, což představuje nárůst o 7,8 % ve srovnání s výsledkem za 1.Q 2016. Výhledově je dlouhodobým cílem turecké vlády realizace vývozu v objemu 500 mld. USD do roku 2023.

  • Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu Turecka 2012 – 2016:

Zahraniční obchod

2012

2013

2014

2015

2016

Export (v mld. USD)

152,6 

151,8    151,8

157,7

143,8

142,5

 Růst exportu (%)

13,1 

-0,4 

3.9

-8,7

-0,9

 Import (v mld. USD)

236,5 

251,65

242,42

207,2

198,6

 Růst importu (%)

- 1,8 

6,4 

-3,7

-14,4

-4,2

Objem obchodu (v mld. USD)

389,1

403,4

400,1

351,1

341,1

Saldo obchodní bilance (v mld. USD)

     - 84

 -99,8

-84,5

-63,4

-56,1

Export / Import (% )

      64,5

      60,3

       65,1 5,1

     69,4

      71,8

Přímé zahraniční investice  mld. USD

13,38

12,4

12,7

16,8

12,3

Zdroj: Turkstat

 

 Predikce vývoje ZO Turecka (v mld. USD):

 Mld. USD

2017

Export

153,3

Import

214,0

Objem obchodu

367,3

Obchodní bilance bbbibilancebilance

-60,7

Export/Import (%)

71,6

* Přepověď: Medium Term Programe, Ministry of Development

Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální skladba vykazuje v posledních letech tendenci ke snižování podílu zemí EU v tureckém zahraničním obchodě, nicméně EU 28 stále zůstává pro Turecko nejvýznamnějším trhem.  Obchodní vazba Turecka s EU je důležitá nejen vzhledem k celní unii mezi těmito subjekty, ale má i politický podtext ve smyslu, jak je Turecko ekonomicky vázáno s EU. Do evropské osmadvacítky míří nyní cca 48 % tureckého exportu, což ve finančním vyjádření činí vývoz zboží v hodnotě 68,4 mld. USD (+6,8% oproti 2015).

Největším exportním odbytištěm je dlouhodobě Německo, kam loni směřovalo cca 9,8% veškerého vývozu (ve finančním vyjádření se jedná o zboží v hodnotě cca 14 mld. USD),  ve srovnání s výkony v roce 2015 se export do Německa navýšil o 4,6% Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem byla Velká Británie, kam směřovalo 8,2 % z celkového objemu vyváženého tureckého zboží (v meziročním srovnání vývoz do Velké Británie  v roce 2016 narostl na  11,7 mld. USD, +11%).  Následuje Irák, vývoz do této země nadále klesá ve srovnání s rokem 2015 o 10,5% (7,6 mld USD), Itálie (+10,3%; 7,5 mld. USD), USA (+3,5%; 6,6 mld. USD) a Francie (+2,9%; 6,0 mld. USD). Rusko vypadlo úplně z TOP 20 zemí pro turecký vývoz, když ještě v roce 2014 bylo na 6. místě, resp 2015 na 11. místě. Vývoz zboží se také výrazně propadl u dalších zemí, jako např. Švýcarsko -52,8%, Egypt -12,5 %. Naopak největší skok z pohledu tureckého vývozu byl zaznamenán u Bulharska +42,2 %; 2,38 mld. USD)

Prodej aut byl hnacím motorem exportu, produkující zisky v hodnotě 19,8 mld. USD (13,9% celkového exportu), na dalším místě pak byla výroba strojů, motorů a pump (12,4 mld. USD, 8,7%, vývoz drahých kovů (12,2 mld. USD, 8,5%), textilie (8,9 mld. USD, 6,2%), elektrické přístroje (7,8mld. USD, 5,5%), železo a ocel (6,2 mld. USD, 4,3%).  Mezi hlavní exportní komodity dále náležíbílé zboží, chemikálie, farmaceutika a lodě. Na straně dovozu převládají chemikálie, polotovary, palivaadopravní zařízení.

K významným importním partnerům Turecka patří Čína, Německo, Rusko, USA, Itálie a Francie.  Z těchto zemí směřuje do Turecka zboží v objemu 45,5% z celkového dovozu (snížení cca o 4% oproti 2015).

Z pohledu dovozu byl v roce 2015 realizován obchod s evropskou osmadvacítkou v hodnotě 77,5 mld. USD. Ve srovnání s předchozím rokem 2015 se jednalo o pokles o 1,5 % procentního bodu. EU se podílelo na dovozu veškerého zboží do Turecka v loňském roce 39 %.

Nejdůležitějším partnerem na straně importu byla Čína, odkud bylo přivezeno zboží v hodnotě 25,4 mld. USD. Tento objem představoval 12,8 % celkového dovezeného zboží. V meziročním srovnání se dovoz z Číny mírně zvýšil o 2,4 %. Za Čínou následuje Německo (21,5 mld. USD, podíl na dovozu: 10,8% změna v meziročním srovnání: +0,1%), Rusko (15,2 mld. USD, 7,6%, pokles o 25% ) a USA (10,9 mld. USD, 5,5%, pokles o 2,4%). 

Obchod, který proudí z Istanbulu, v minulém roce zaujal značnou část vývozu, a to kolem 77 miliard USD. Istanbul byl dále následován Bursou ($8,6 miliard), Izmirem ($8,3 miliard), Kocaeli ($ 7,3 miliard), a Ankarou ($7 miliard).

                   Zahraniční obchod Turecka s EU jako podíl z jeho celkového obchodu v (%):

 

2012

2013

2014

2015

2016

Export

39,0

41,5

43,5

44,5

48

Import

37,1

36,7

36,7

38,0

39

                   Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul

           

 

 

Nejdůležitější destinace tureckého exportu a importu v období 2014 a 2015:

                                                                                                     v tis. USD

             

2015

 

2016

 

 

 

 

 

 

Změna

Státy

Objem

podíl (%)

Objem

podíl (%)

(%)

Export

 

 

 

 

 

Celkem

143 850 376

100,0

142 544 547

100,0

-0,9

Německo

   13 418 068

9,3

14 000 056

9,8

4,6

Velká Británie

10 557 304

7,3

11 686 496

8,2

11

Irák

   8 550 947

5,9

7 637 585

5,4

-10,5

Itálie

6 887 871

4,8

7 581181

4,8

10,3

USA

6 395 981

4,4

6 623445

4,6

3,5

Francie

5 845 727

4,1

6 022 939

4,2

2,9

SAE

4 681 402

3,3

5 407 056

3,8

15,8

Španělsko

4 742 941

3,3

4 989 026

3,5

5,2

Írán

3 664 228

2,5

4 966 524

3,5

35,5

Nizozemí

3 154 867

2,2

3 589 631

2,5

13,6

Import

 

 

 

 

 

Celkem

207 234 359

100,0

198 617 392

100,0

-4,2

Čína

24 873 452

12,0

25 441 025

12,8

2,4

Německo

21 351 984

10,3

24 474 547

10,8

10,8

Rusko

20 399 806

9,8

15 162 363

7,6

-25,7

USA

11 127 970 

5,4

10 867 790

5,5

-2,4

Itálie

10 639 077

5,1

10 218 106

5,1

-3,9

Francie

7 583 968

3,7

7 364 697

3,7

-2,9

Jižní Korea

7 057 381

3,4

6 384 156

3,2

-9,5

Indie

5 613 570

2,7

5 757 172

2,9

2,6

Španělsko

5 588 525

2,7

5 679 305

2,9

1,6

Velká Británie

5 541 277

2,7

5 320 631

2,7

-3,9

      Zdroj: Turkstat

  • Komoditní struktura

Dlouhodobou tendencí tureckého exportu je postupné snižování váhy primárních sektorů (zemědělství a lesnictví, rybářství, ovocnářství a též vývoz nezpracovaných nerostných surovin) ve prospěch průmyslové produkce s vyšší přidanou hodnotou. V loňském roce měly již průmyslové výrobky podíl na vývozu 93,4 %.

         

           

          Hlavní exportní položky Turecka v 2015 a 2016:                    (v mil. USD) 

 

2015

Podíl

2015

2016

Podíl

 2016

Celkem

143,9

100%

142,5

100%

(87)Dopravní prostředky mimo kolejové

21,5

15

19,8

13,9

(84)Stroje a zařízení, boilery a díly

12,3

8,6

12,3

8,7

(72)Železo a ocel

6,6

4,6

6,2

4,3

(85)Elektrické stroje a zařízení

5,5

3,8

7,8

5,5

(61)Oblečení, módní doplňky/

tkaný textil

8,9

6,2

8,9

6,2

(71)Vzácné nerosty, kovy a výrobky z nich

11,2

7,8

12,2

8,5

(27) Minerální paliva a oleje

4,5

3,1

3,2

2,3

(73)Výrobky z železa a oceli

5,5

3,8

4,9

3,5

(62)Oblečení, módní doplňky/netkaný textil

5,9

4,1

5,9

4,2

(39)Plasty a výrobky z nich

5,4

3,7

5,0

3,5

(8)Jedlé plody, ořechy, citrusy, melouny

4,4

3,0

3,9

2,7

Zdroj: Turkstat a dopočty GK

Aktuálně nejdůležitějším tureckým průmyslovým odvětvím je automobilový průmysl, který svým podílem na exportu nahradil tradiční textilní a oděvní produkci. Vývoz v tomto sektoru v roce 2016 představoval téměř 15% celkového exportu země a dosáhl hodnoty přibližně 19,8 mld. USD (pokles o 1,7 mld USD). Textilní průmysl (tkaný i netkaný textil) vykázal na vývozní straně objem ve výši celkem přes 14,5 mld. USD a stále se řadí mezi páteřní exportní odvětví. Významným vývozním artiklem jsou dále strojírenské výrobky včetně bojlerů a jejich dílů, jichž se vyvezlo v hodnotě téměř 12,3 mld. USD ve sledovaném období.

Nejvyšší importní potřebu vykazuje oblast průmyslové výroby.  Sektor stále poptává zboží v objemu více jak 80% celkové hodnoty dovážených produktů. Následuje sektor hornictví a těžebního průmyslu s 13,3%.

           

V roce 2016 došlo v důsledku snížení cen ropy, zvyšování vlastní energetické samostatnosti Turecka a zhoršení vztahů s tradičními odběratelskými partnery k výraznému snížení dovozu minerálních paliv a ropy (pokles o 10,6 mld USD, o 28,6%, snížení podílu na celkovém dovozu z 18% na 13,7%). Pokud jde o objem dovezené ropy došlo ke snížení o 0,4 % (25,06 milionů tun 2015 oproti 24,95 milionů tun v roce 2016). V oblasti dovozu se na první místo dostaly strojírenské výrobky (27,2 mld USD, mírné navýšení o 6,4%), které se stali společně s palivy a elektrickými spotřebiči nejvýznamnější složkou tureckého dovozu. U ostatních komodit, viz tabulka níže, zůstal objem přibližně stejný – došlo k navýšení v oblasti dopravních prostředků (po loňském snížení návrat na původní úroveň) a v sektoru vzácných kovů a nerostů, nadále pokračuje sestupná tendence v oblasti výroby a produkce železa a oceli.

           

          Hlavní importní položky Turecka v roce 2015 a  2016:         (v mil. USD)

 

2015

Podíl

2015

2016

Podíl

2016

Celkem

207,2

100%

198,6

100%

(84)Bojlery, strojírenské výrobky a jejich části

25,6

12,33

27,3

13,8

(27)Minerální paliva, ropa

37,8

18,2

27,2

13,7

(72) Železo a ocel

14,8

7,1

12,6

6,4

(85)Elektrické stroje, elektrické spotřebiče

17,6

8,5

20,1

10,2

(87)Dopravní prostředky (mimo kolejové)

17,5

8,4

17,8

9,0

(39)Plasty a výrobky z plastů

12,3

5,9

11,6

5,9

(71)Vzácné nerosty, kovy a výrobky z nich

4,2

2,0

7,2

3,6

(29)Organické chemikálie

4,7

2,3

4,4

2,2

(90)Optické, fotograf. a podobné přístroje

4,6

2,2

4,6

2,3

(30)Farmaceutické výrobky

4,3

2,1

4,2

2,1

      Zdroj: Turecký statistický úřad, dopočty GK

  • Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

 

V současnosti funguje v Turecku 19 zón volného obchodu. Hodnota obchodu realizovaného v roce 2016 prostřednictvím zón volného obchodu (ZVO) v Turecku činila 19 mld. USD, z tohoto objemu země EU 7 mld USD. Ve srovnání s rokem 2015 došlo ke snížení  o cca 1,2 mld (tj přibližně o 6%). Aktuálně je v ZVO aktivních 2025 firem z toho je 530 firem zahraničních. Zóny volného obchodu aktuálně poskytují pracovní příležitost pro cca 54 tis. zaměstnanců.

 

ZVO Turecko (datum vzniku)

Zdroj: http://www.economy.gov.tr/

 

 

 

 

 

 

Objem obchodu realizovaného v 5 nejvýznamnějších ZVO  2014,  2015, 2016  (USD)

Zóny volného obchodu

2014

2015

2016

 

 

 

Aegean

4.293.268

3.878.767

4.075.581

Mersin

3.509.193

3.389.099

2.856.284

Istanbul Industry & Trade

3.327.829

2.939.480

2.768.535

Europe

2.447.756

2.338.770

1.972.380

Bursa

1.934.424

1.746.803

1.835.456

Zdroj: OECD

Problematiku zón volného obchodu v Turecku upravuje zákon č. 3218 z 6. 6. 1985, který byl novelizován zákonem č. 5946, jenž vstoupil v platnost 22. 4. 2010. V zemi existuje celkem 19 zón, které jsou většinou umístěny v blízkosti hlavních přístavů u Středozemního, Černého a Egejského moře. Jejich seznam včetně adres a webových stránek je uveden na web stránce Ministerstva hospodářství www.ekonomi.gov.tr (v části Legislation/Free zones/) a kromě toho je zde uvedená stručná charakteristika a statistická data o obchodu realizovaném via tyto zóny.

Mezi výhody, které volné zóny zaručují, patří 100 % osvobození od cel, úleva od korporátní daně, úlevy týkající se firemních odvodů, zaměstnávaných osob apod. Neexistují zde žádné restrikce pro repatriaci zisku. Zájemci o podnikání v zónách se mohou obrátit na vládní agenturu na podporu investic  ISPAT (Investment Support and Promotion Agency of Turkey), která má své kanceláře jak v Turecku (Ankara, Istanbul), tak v 15 zemích světa (nikoliv v ČR). Další užitečné informace poskytují v několika světových jazycích její internetové stránky www.invest.gov.tr.

 

Technologické parky

Cílem projektů TDZ (Technology Development Zones – Technoparks) je podpora R&D aktivit a hledání atraktivních investorů v oblasti high-tech. V současnosti je v Turecku aktivních 50 TDZ, dalších 13 je schváleno a v současnosti jsou v procesu stavebních úprav.

Výhody pro investory:

  • osvobození od různých typů daní do roku 2023
  • zaměstnanci TDZ mají daňové úlevy
  • turecká vláda bude přispívat na platbu sociálního pojištění zaměstnanců do konce roku 2023
  • další celní a daňové výhody při vývozu nových produktů

 

Průmyslové zóny

V současnosti je oficiálně schváleno v Turecku 284 tzv. OIZ (Organize Industrial Zones), z nichž je 215 plně funkčních a 69 ve výstavbě.

Výhody pro investory:

-pozemek je prodáván bez DPH

-výjimky a výhody z daňových plateb, které se týkají nemovitostí

- výhodná cena dodávek vody, energií a telekomunikačních poplatků

- daňové výhody v různých oblastech dle zaměření investora

 

  • Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Zájem zahraničních investorů o investice v Turecku byl zaznamenán zejména po zahájení přístupových rozhovorů s EU. Nejvyšší hodnoty přímých zahraničních investic (FDI, Foreign Direct Investment) dosáhly v roce 2007 (22 mld. USD včetně nákupu nemovitostí cizinci). V souvislosti s finanční a ekonomickou krizí ve světě se projevil nižší příliv FDI v r. 2009, kdy FDI dosáhly hodnoty cca 8,66 mld. USD (čisté FDI: 6,2 mld. USD). Následovalo dvouleté období, kdy do Turecka proudily FDI ve vyšším objemu, zejména pak v roce 2011. Čisté FDI v tomto roce dosáhly hodnoty 14,1 mld. USD (ve srovnání s r. 2010: 6,6 mld. USD). V letech 2012-2014 se objem FDI drží na relativně stabilní úrovni 13,6 -12,8 mld USD. Nárůst v roce 2015 17,55 mld je následován návratem k obvyklé hranici 12 mld USD  v roce 2016.

 

Přímé zahraniční investice v letech 2011 – 2015:                                         (v mil. USD)

 

2012

2013

2014

2015*

2016

Přímé zahraniční investice, Celkem (Net)

13,283

12,357

12,146

17,55

12,27

Kapitál přímých zahr. investic

10,647

9,308

7,825

11,71

6,27

  Kapitálové investice (Net)

10,126

9,298

8,448

12,07

6,88

     Příliv 

10,759

9,866

8,702

11.858

16,137

     Likvidita finančních odtoků

633

568

254

364

609

Úvěry společností

864

525

137

1684

2106

Nemovitosti (Net)

2.636

3,049

4,321

4156

3890

     Zdroj: Ivest.gov.tr

   

 

V Turecku nadále platí, že nejvyšší objem FDI proudí do Turecka ze států EU. Za posledních 5 let přiteklo z EU nejvíce FDI v roce 2015 (7,83 mld. USD) a tvořily 46,6% celkových přímých investic.

 

Přímé zahraniční investice v letech 2012 – 2016 podle zemí  - Inflows:  (v mil. USD)

Státy

2012

2013

2014

2015

2016

Evropa/EU (28)

7,303

5,272

5,517

7,830

4,391/3,77

812

Afrika

0

221

42

0

0

Amerika

0

343

334

1630

458

Asijské státy

2,337

2,899

1,764

2,455

2,008

Austrálie a Oceánie

6

3

0

0

24

CELKEM

10,761

9,890

8,631

12,074

6,886

Zdroj: Invest Turkey

 

Investice v loňském roce směřovaly nejvíce do výrobních odvětví (1,7 mld. USD) a do finančního sektoru (1,7 mld. USD).

 

Přímé zahraniční investice v letech 2012 – 2016 podle sektorů -Inflows: (v mil. USD)

Sektory

2012

2013

2014

2015

2016

Zemědělství, lesnictví a rybářství

43

47

61

31

26

Hornictví a dobývací sektor

213

242

449

207

217

Výrobní odvětví

4,343

2,207

2,894

4,111

1,710

     Výroba potravin, nápojů a  tabák            

2,201

400

558

958

585

     Výroba textilu

376

60

139

429

36

     Výroba chemikálií

579

272

486

339

287

     Výroba strojů a zařízení

32

5

4

34

23

     Kancelářské stroje a počítače

143

607

918

142

223

     Výroba motorových vozidel, vleků

121

97

78

147

62

Dodávky elektřiny, vody a plynu

924

2,370

1,325

1,261

740

Stavebnictví

1,427

178

232

106

307

Velkoobchod, maloobchod

221

377

1,165

598

601

Hotely, restaurace

16

59

23

11

235

Doprava, sklady, komunikace

130

300

136

1,524

544

Finanční služby

2,084

3,415

1,535

3,535

1,705

Nemovitosti, pronájem, obch. aktivity

173

128

226

171

277

Zdraví a sociální věci

546

106

200

58

273

 CELKEM

10,759

9,866

8,702

12,074

6,886

Zdroj: FDI, Invest in Turkey

Navzdory potížím v zahraniční politice, vnitřní politické nejistotě (protesty a plánované zavedení prezidentského systému) a oslabování domácí měny, jsou v Turecku podmínky pro investování stále relativně dobré, nicméně je nutná opatrnost.  Zahraniční investoři vyhlíží strukturální změny, jejichž potřeba je obecně uznávaná a zahraničními investory očekávaná. Turecko nezbytně potřebuje zahraniční kapitál, aby udrželo tempo investic do domácí ekonomiky, jelikož domácí zdroje nestačí. Turecko zůstává stále závislé na krátkodobých investicích, kterými z větší části splácí vysoký schodek běžného účtu platební bilance.

Pro tureckou ekonomiku bude v příštích letech důležité postavit hospodářský růst na  sofistikovanějších zdrojích – využívání moderních technologií, inovativních procesů, žádoucí je zvýšení produktivity práce a snížení množství zásahů státu do fungování vnitřního tureckého trhu.

  • Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Turecko nabízí zajímavé podmínky zahraničním investorům, a to zejména vzhledem ke své geografické poloze, rozsáhlé a relativně levné pracovní síle, přírodním zdrojům a potenciálu regionálního trhu s přesahem na třetí trhy (Blízký východ, turkické republiky, země Zálivu apod.). Zákon upravující vstup zahraničního kapitálu do země poskytuje zahraničním investorům stejná práva a povinnosti jako domácímu kapitálu a současně garantuje převod zisků, poplatků a honorářů stejně jako repatriaci kapitálu pro případ likvidace nebo prodeje. K tomu se přidávají nepřímé garance vyplývající z členství země v mezinárodních organizacích typu OECD a v neposlední řadě i četné bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic.

 Turecko dnes láká investory na tyto hlavní faktory:

  1. úspěšná ekonomika
  2. obyvatelstvo (velikost a vyspělost)
  3. kvalifikovaná pracovní síly
  4. liberální investiční klima
  5. infrastruktura
  6. poloha země
  7. energetický koridor a terminál pro Evropu
  8. nízké daně a poplatky
  9. celní unie s EU
  10. silný vnitřní trh

 

Zásadním momentem r. 2012 ve smluvní oblasti byla ratifikace Dohody o vzájemné ochraně a podpoře investic, která vstoupila v platnost dne 18. 3. 2012, a kterou se završilo úsilí ZÚ Ankara o více než dva roky trvající ratifikaci předmětné smlouvy tureckou stranou. Dohoda představuje významný pilíř v jinak dynamických a bohatých obchodně-ekonomických vztazích ČR a TR a rovněž výraznou jistotu pro investory na obou stranách.

Turecká legislativa nepředepisuje povinné rozdělení podílů na společnosti ani nevyžaduje participaci tureckého subjektu. Zahraniční subjekty mohou žádat o snížení, resp. exempci, z daňového zákona (Corporate Income Tax Law). Podrobné informace a návod k jednání s byrokratickým aparátem v této záležitosti poskytne Státní agentura na podporu investic „ISPAT“ www.invest.gov.tr.

Investice do rozvojových programů zaostalejšího jihovýchodu a východu země skýtají zajímavé pobídky pro investory, jde např. o pobídky daňového charakteru, nižší ceny pozemků, jakož i snížení sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců, redukce korporátní daně apod. Materiály k pobídkám, statistické informace, přehledy zahraničních investorů a další podrobné informace k oblasti přímých zahraničních investic (FDI) v Turecku obsahují internetové stránky Ministerstva financí (www.treasury.gov.tr), Ministerstva hospodářství (www.economi.gov.tr) a rovněž Státní agentury na podporu investic „ISPAT“ www.invest.gov.tr (obdoba českého Czech Invest), kde lze nalézt praktické informace pro investory včetně popisu některých úspěšných investic a aktuálních pobídek. Systém pobídek platí stejně jak pro zahraniční, tak i domácí investory.

V dubnu 2012 turecké vládní entity přijaly dlouho avizovaný balík vládních pobídek, které měly generovat zásadní příliv FDI do země, jakož i pomoci vyrovnat nerovnosti mezi ekonomickým potencionálem jednotlivých regionů země. Primárním a nikým nezastíraným cílem implementace nových vládních pobídek je však stimulace domácí produkce, resp. léčba skutečné Achillovy paty turecké ekonomiky, jíž je beze sporu rekordní deficit běžného účtu platební bilance (v r. 2011: 77,1 mld. USD, r. 2012: 46,9 mld. USD, r. 2013: 65,03 mld. USD, r. 2014: 45,8 mld. USD, v r. 2015 32,2 mld. USD) a deficit obchodní výměny Turecka (v r. 2011 bylo generováno záporné saldo obchodní bilance ve výši 105,88 mld. USD, což byl nejhorší výsledek v celé 89-ti leté historii novodobé Turecké republiky, v r. 2012: -83,98 mld. USD, v r. 2013: -100 mld. USD, v r. 2014: -84,7 mld. USD a v r. 2015 se díky inflačním tlakům a propadu cen energetických komodit podařilo stlačit deficit platební bilance na – 63,4). Vládní incentivní balík, byť postaven na stimulačním paketu vládních pobídek z r. 2009, definuje některé nové instrumenty, které co do šíře a hloubky daleko předčí původní koncept z r. 2009.

             Současné vládní pobídky kladou enormní důraz na následující cíle:

  • zvýšení podílu domácí produkce u zbožových skupin s vysokou importní závislostí za účelem snížení deficitu běžného účtu platební bilance a obchodní bilance,
  • vyrovnání nerovností mezi ekonomickým potencionálem jednotlivých regionů,
  • zvýšení efektivity samotných pobídek,
  • podpora a formace clusterů,
  • zvýšení produkce zbožových skupin a služeb s vysokou přidanou hodnotou podporujících technologickou transformaci turecké ekonomiky.

Incentivní balík zahrnuje tzv. strategii „Input Supply Strategy – ISS“, která de facto determinuje snahu o substituci komodit vysoce závislých na importu. Zásadní faktem je retroaktivita incentivního balíčku, který vstoupil v platnost od 1. 1. 2012. 

Vládní balík investičních pobídek determinují následující čtyři pilíře, jež využívají níže uvedené implementační instrumenty:

 

  1. Obecné investice
  2. Regionální investice
 

III. Rozsáhlé investice

  1. Strategické investice

Nástroje implementace:

  • redukce odvodu DPH
  • celní osvobození

 

Nástroje implementace:

  • redukce odvodu DPH
  • celní osvobození
  • snížení sazby korporátní daně
  • snížení sazby sociálního pojištění za zaměstnance
  • dorovnání úrokové míry z poskytnutých úvěrů
  • poskytnutí pozemků zdarma

Nástroje implementace:

  • redukce odvodu DPH
  • celní osvobození
  • snížení sazby korporátní daně
  • snížení sazby sociálního pojištění za zaměstnance
  • poskytnutí pozemků zdarma

 

 

Nástroje implementace:

  • redukce odvodu DPH
  • celní osvobození
  • snížení sazby korporátní daně
  • snížení sazby sociálního pojištění za zaměstnance
  • dorovnání úrokové míry z poskytnutých úvěrů
  • poskytnutí pozemků zdarma
  • refundace DPH

 

  1. pilíř – Obecné investice

Všechny investice převyšující minimální investiční hranici (dosud neurčena) budou benefitovat z možnosti celního osvobození a rovněž na ně bude aplikována redukce odvodů DPH.

  1. pilíř – Regionální investice

Nově definované regionální schéma rozděluje Turecko do šesti regionů (dosud čtyř) v závislosti na socio-ekonomickém stupni rozvoje – Region I je definován jako nevíce rozvinutý a Region VI jako rozvinutý nejméně (viz níže mapa Turecka s definicí provincií do jednotlivých regionů). Pokud nebude možné investici zahrnout do II. pilíře, tj. regionálního systému pobídek, stále je možné předmětnou investici zařadit, a pobídky i čerpat, pod I. pilířem, tedy obecnými investičními pobídkami.

Dle Ministerstva hospodářství Turecké republiky tak bude, např. pro investici ve výši 5 mil. TL (2,1 mil. EUR), vytvářející 40 nových pracovních míst, činit rozsah vládních pobídek 27% v Regionu I až 116% hodnoty původní investice v Regionu VI. V případě, že investor realizuje svůj investiční záměr v méně rozvinuté provincii (např. Mardin – Region VI) bude daňové zvýhodnění poskytováno i jeho ostatním investičním projektům ve více rozvinutých provinciích (např. Konya - s výjimkou investic v Regionech I). Jinými slovy, státní pobídky nebudou jen limitovány novými investicemi a místem realizace, ale pobídky budou aplikovány i na stávající podnikatelské aktivity subjektu, který je oprávněn regionální investiční pobídky čerpat.

Dalším rozměrem II. pilíře je identifikace prioritních sektorů, kterými jsou: investice do důlního průmyslu, obranného průmyslu, železniční a námořní dopravy, certifikačních center pro letecký a obranný sektor, investice v turistice zahrnující kulturní rozměr, investice do vzdělávacích programů ve školství a investice do medicínských technologií převyšující hranici 20 mil. TL. Investice zahrnující tyto prioritní sektory budou zvýhodněny z výše vládních incentiv Regionu V, nehledě na skutečnost jejich alokace v Regionech II, III a IV.

Speciální kategorií v rámci regionálních vládních pobídek, mimo výše uvedené prioritní sektory, bude těžba lignitu a železné rudy. Nehledě na region, ve kterém bude investice spojená s těžbou těchto komodit realizována, investor obdrží speciální vládní pobídky.

  • pilíř – Rozsáhlé investice

Nové schéma vládních pobídek, stejně jako původní balík z r. 2009, cílí na akvizici rozsáhlých investic, které by podpořily konkurenceschopnost Turecka na globálních trzích, rozvoj a vývoj nových technologií. Vybrané sektory zůstávají nezměněny, nicméně minimální hranice, definující investici jako „rozsáhlou“, byla ve většině sektorů snížena (viz tabulka níže).

Rozsáhlé investice

Min. objem investice (v mil. TL)

 (původní – nově definovaná částka)

Chemický průmysl

1000

  200

Rafinérské produkty

1000

1000

Tranzitní produktovody

50

    50

Investice v automobilovém sektoru

250

  200

Investice v automobilovém sektoru (vztahující se na subdodavatele)

 100

      50

Výroba lokomotiv a kolejových vozidel

50

    50

Výstavba přístavů

250

  200

Sektor elektrotechnický

  1000

        50

Zdravotnické a medicínské nástroje a přístroje

50

    50

Farmaceutický sektor

  100

      50

Letecký průmysl

50

    50

Strojírenská produkce

50

    50

Těžební sektor – investice do těžby a zpracování surovin

50

    50

 

Nižší sazby korporátní daně jsou jedním ze základních instrumentů vládních pobídek jak ve II., tak III. pilíři a budou tak aplikovatelné na regionální i rozsáhlé investice. Konkrétně se bude u obou skupin investic jednat o následující snížené sazby korporátní daně: 50% v Regionu I, 55% v Regionu II, 60% v Regionu III, 70% v Regionu IV, 80% v Regionu V a 90% v Regionu VI.

Například investice realizovaná v Regionu VI v rámci takzvaného regionálního schématu obdrží 50-ti % tzv. „investiční příspěvek“ státu z počáteční výše investice (tj. vládní investiční příspěvek vychází celkové výše investice a je realizován prostřednictvím snížené míry korporátní daně během investiční a výrobní fáze) a 90% snížení korporátní daně. Vzhledem ke skutečnosti, že základní sazba korporátní daně v Turecku činí 20%, investor tak bude oprávněn fakticky realizovat 18% snížení korporátní daně (tj. 90% z 20%). Společnost tak bude odvádět na korporátní dani 2% do max. výše 50% počáteční investice.

 Vládní incentivní balík dále zvýhodňuje investice realizované před 31. 12. 2013 v rámci pilíře II a III (regionální a rozsáhlé investice) a determinuje tzv. kategorii „early investments“ (viz níže vedené tabulky):

Výše „investičního příspěvku“ (%)

Region

Regionální investice

Rozsáhlé investice

 

do 31. 12. 2013

po 31. 12. 2013

do 31. 12. 2013

po 31. 12. 2013

I

15

10

25

20

II

20

15

30

25

III

25

20

35

30

IV

30

25

40

35

V

40

30

50

40

VI

50

35

60

45

 

Dále budou regionální a rozsáhlé investice předmětem aplikace snížené sazby odvodů z titulu sociálního pojištění zaměstnanců a to dle níže uvedených pravidel:

Region

Snížená sazba odvodů sociálního pojištění (v letech)

Maximální výše podpory (v % z výše investice)

 

do 31.12.2013

po 31.12.2013

Regionální

Rozsáhlé

I

2

-

10

3

II

3

-

15

5

III

5

3

20

8

IV

6

5

25

10

V

7

6

35

11

VI

10 - 12[1]

7

50

15

Dalším instrumentem vládní pomoci v rámci investic spadajících do kategorie pilíře II a III bude dorovnání úroků z poskytnutých úvěrů (viz níže):

Dorovnání úroků (v procentních bodech)

Region

úvěry v měně TL

úvěry v cizích měnách

Maximální výše podpory

I

-

-

-

II

-

-

-

III

3

1

500 tis. TL

IV

4

1

600 tis. TL

V

5

2

700 tis. TL

VI

7

2

900 tis. TL

 

Koncept tzv. strategických investicí je nejdůležitější novinkou nového balíku vládních pobídek. Strategická investice je definována jako investice mající přímý vliv na snížení importní závislosti turecké ekonomiky a podporující technologický rozvoj a produkci zboží s vyšší přidanou hodnotou. Nicméně „strategické“ sektory v této fázi vládními entitami formulovány nabyly a jsou předmětem následujících kritérií a jednotlivého (ad hoc) posouzení relevantními autoritami:

  • investice do produkce, kde je importní závislost vyšší než 50%,
  • minimální výše investice je stanovena na 50 mil. TL,
  • výše ročního objemu importu v předcházejícím roce musela překročit min. 50 mil. USD (nevztahuje se na komodity, kde neexistuje lokální produkce),
  • produkce vytvářející min. 40% přidané hodnoty.

Všechny strategické investice obdrží stejnou výši podpory nehledě na region, ve kterém jsou alokovány. Mimo snížení odvodů DPH a osvobození od cla jsou strategické investice předmětem podpory, resp. snížených odvodů z titulu sociálního pojištění po dobu 7 let (v Regionu IV pak po dobu 10 let). Investoři realizující strategické investice se pak mohou těšit na 90% snížení korporátní daně, a to do výše 50% původní investice. Tento model je u ostatních pilířů použit pouze pro Regiony VI. Investoři, realizující strategické investice převyšující hranici 500 mil. TL, jsou oprávnění k plné refundaci DPH uhrazeného za stavební a konstrukční práce.  U tohoto typu investic stát nabízí alokaci pozemků zdarma, jakož i dorovnání zaplacený úroků z poskytnutých úvěrů investorovi, a to až do výše 50 mil. TL, přičemž takto poskytnutá pomoc nesmí překročit hranici 5% celkové investice. Energetický sektor není zahrnut do IV. pilíře jako celek - pouze výroba elektrické energie.

Rozložení tureckých provincií dle jejich stupně rozvinutosti:

Zdroj: Ministerstvo hospodářství TR (1= nejvíce rozvinuté, 6=nejméně rozvinuté)

 

 

 

[1] 12 let v případě investice realizované v rámci průmyslové zóny

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: