Turecko: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Ankaře (Turecko)

2.     Zahraniční obchod a investice

Zahraniční obchod byl v roce 2015 realizován v objemu představující 48,8% podíl na celkovém HDP, což ve finančním vyjádření činí 351,06 mld. USD (v procentním vyjádření se jedná o pokles o 12,2% ve srovnání s objemem v roce 2014) V roce 2015 klesl vývoz ve srovnání s rokem 2014 o 8,7% na 143,850 mld. USD. Import v loňském roce také poklesl, a to o 14,4% na 207,206 mld. USD ve srovnání s dovozem v roce 2014.  Na základě těchto výsledků klesl schodek zahraničního obchodu o 25,1% na 63,356 mld. USD z 84,5 mld. USD ve srovnání s rokem předešlým. Zahraniční obchod byl v prvním čtvrtletí 2016 realizován na exportní straně v hodnotě 34,74 mld. USD. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2015 se vývoz propadl o 6,2%. Import dosáhl objemu 46,78 mld. USD, což představuje téměř 11% pokles ve srovnání s výsledkem za 1.Q 2015. Výhledově je dlouhodobým cílem turecké vlády realizace vývozu v objemu 500 mld. USD do roku 2023.

2.1.  Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu Turecka 2011 – 2015:

Zahraniční obchod

2011

2012

2013

2014

2015

Export (v mld. USD)

135,0

152,6 

151,8    151,8

157,7

143,8

 Růst   exportu (%)

18,4

13,1 

-0,4 

3.9

-8,7

 Import   (v mld. USD)

241,0

236,5 

251,65

242,42

207,2

 Růst   importu (%)

29,6

- 1,8 

6,4 

-3,7

-14,4

Objem obchodu (v mld. USD)

376,0

389,1

403,4

400,1

351,1

Saldo obchodní bilance (v mld. USD)

-106,0

     - 84

 -99,8

-84,5

-63,4

Export /   Import (% )

      56,1

      64,5

      60,3

       65,1 5,1

69,4

Přímé zahraniční   investice  mld.   USD

16,19

13,38

12,4

12,7

16,8

Zdroj: Turkstat

 

 Predikce vývoje ZO Turecka (v mld. USD):

 Mld. USD

2016

Export

155,5

Import

210,7

Objem obchodu

366,2

Obchodní bilance bbbibilancebilance

-55,2

Export/Import (%)

73,8

* Přepověď: Medium Term Programe, Ministry of Development

Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální skladba vykazuje v posledních letech tendenci ke snižování podílu zemí EU v tureckém zahraničním obchodě, nicméně EU 28 stále zůstává pro Turecko nejvýznamnějším trhem.  Obchodní vazba Turecka s EU je důležitá nejen vzhledem k celní unii mezi těmito subjekty, ale má i politický podtext ve smyslu, jak je Turecko ekonomicky vázáno s EU. Do evropské osmadvacítky míří nyní cca 44,5% tureckého exportu, což ve finančním vyjádření činí vývoz zboží v hodnotě 64 mld. USD.

Největším exportním odbytištěm je dlouhodobě Německo, kam loni směřovalo cca 9,3% veškerého vývozu (ve finančním vyjádření se jedná o zboží v hodnotě cca 13,4 mld. USD), a to navzdory faktu, že ve srovnání s výkony v roce 2014 se export do Německa propadl o 11,4% Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem byla Velká Británie, kam směřovalo 7,3 % z celkového objemu vyváženého tureckého zboží (v meziročním srovnání vývoz do Velké Birtánie  v roce 2015 narostl na  10,5 mld. USD).  Následuje Irák, vývoz do této země se propadl ve srovnání s rokem 2014 o 21,5% (5,9%; 8,5mld. USD), Itálie (4,8%; 6,9 mld. USD), USA (4,4%; 6,4 mld. USD) a Francie (4,1%; 5,8 mld. USD). Největší pokles ve vývozu byl v loňském roce zaznamenán u Ruska, kde se export snížil o 39,6% v porovnání s rokem 2014. Podíl na celkovém vývozu do této země činí 2,5% a představuje nyní 11. nejvýznamnější vývozní trh. Ve finančním vyjádření bylo do Ruska vyvezeno zboží v ceně za 3,9 mld. USD. Vývoz zboží se také výrazně propadl u dalších zemí, jako např. Ázerbájdžán (-33,9%, Čína -15,6%, Belgie -13%) Naopak největší skok z pohledu tureckého vývozu byl zaznamenán u Švýcarska (76,9%; 5,7 mld. USD)

Prodej aut byl hnacím motorem exportu, produkující zisky v hodnotě 17,5 mld. USD (12,1% celkového exportu), na dalším místě pak byla výroba strojů, motorů a pump (12,3 mld. USD, 8,6%, vývoz drahých kovů (11,3 mld. USD, 7,8%), textilie (8,9 mld. USD, 6,2%), elektrické přístroje (8,3 mld. USD, 5,8%), železo a ocel (6,6 mld. USD, 5,8%).  Mezi hlavní exportní komodity dále náleží bílé zboží, chemikálie, farmaceutika a lodě. Na straně dovozu převládají chemikálie, polotovary, paliva a dopravní zařízení.

K významným importním partnerům Turecka patří Čína, Německo, Rusko, USA, Itálie a Francie.  Z těchto zemí směřuje do Turecka zboží v objemu téměř 50% z celkového dovozu.

Z pohledu dovozu byl v roce 2015 realizován obchod s evropskou osmadvacítkou v hodnotě 78,67 mld. USD. Ve srovnání s předchozím rokem 2014 se jednalo o pokles o 11,4% procentní body. EU se podílelo na dovozu veškerého zboží do Turecka v loňském roce 38%.

Nejdůležitějším partnerem na straně importu byla Čína, odkud bylo přivezeno zboží v hodnotě 24,9 mld. USD. Tento objem představoval 12% celkového dovezeného zboží. V meziročním srovnání dovoz z Číny mírně klesl o 0,2%. Za Čínou následuje Německo (21,3 mld. USD, podíl na dovozu: 10,3%, změna v meziročním srovnání: -4,5%), Rusko (20,4 mld. USD, 9,8%, pokles o 19,3% ) a USA (11,1 mld. USD, 5,4%, pokles o 12,4%). 

Obchod, který proudí z Istanbulu, v minulém roce zaujal značnou část vývozu, a to kolem 77 miliard USD. Istanbul byl dále následován Bursou ($8,6 miliard), Izmirem ($8,3 miliard), Kocaeli ($ 7,3 miliard), a Ankarou ($7 miliard).

                   Zahraniční obchod Turecka s EU jako podíl z jeho celkového obchodu v (%):

 

2011

2012

2013

2014

2015

Export

46,4

39,0

41,5

43,5

44,5

Import

38,0

37,1

36,7

36,7

38,0

Obrat

40,8

37,7

38,5

39,3

40,6

                   Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul

           

Nejdůležitější destinace tureckého exportu a importu v období 2014 a 2015:

                                                                                                     v tis. USD

             

2014

 

2015

 

 

 

 

 

 

Změna

Státy

Objem

podíl (%)

Objem

podíl (%)

(%)

Export

 

 

 

 

 

Celkem

157 620 427

100,0

143 850 376

100,0

-8,7

Německo

15 148 193

9,6

   13 418   068

9,3

-11,4

Irák

10 888 632

6,9

   8 550 947

5,9

-21,5

Velká   Británie

9 904 328

6,3

10 557 304

7,3

6,6

Itálie

7 141 454

4,5

6 887 871

4,8

-3,5

Francie

6 464 349

4,1

5 845 727

4,1

-9,6

Rusko

5 943 129

3,8

3 589 464

2,5

-39,6

USA

6 342 188

4,0

6 395 981

4,4

0,9

Španělsko

4 750 094

3,0

4 742 941

3,3

-0,1

SAE

4 655 837

3,0

4 681 402

3,3

0,6

Írán

3 886 376

2,2

3 664 228

2,5

-5,7

Švýcarsko

 

 

5 675 424

3,9

76,9

Import

 

 

 

 

 

Celkem

242 176 944

100,0

207 206 509

100,0

-14,4

 

 

 

 

 

 

Rusko

25 288 470

10,4

20 399 806

9,8

-19,3

Čína

24 918 284

10,3

24 873 452

12,,0

-0,2

Německo

22 369 405

9,2

21 351 984

10,3

-4,5

USA

12 727 560

5,3

11 127 970 

5,4

-12,6

Itálie

12 055 976

5,0

10 639 077

5,1

-11,8

Írán

9 833 335

4,1

6 096 242

2,9

-38,0

Francie

8 122 565

3,4

7 583 968

3,7

-6,6

Jižní Korea

7 548 319

3,1

7 057 381

3,4

-6,5

Indie

6 898 575

2,8

5 613 570

2,7

-18,6

Španělsko

6 075 852

2,5

5 588 525

2,7

-8,0

      Zdroj: Turkstat

2.2. Komoditní struktura

Dlouhodobou tendencí tureckého exportu je postupné snižování váhy primárních sektorů (zemědělství a lesnictví, rybářství, ovocnářství a též vývoz nezpracovaných nerostných surovin) ve prospěch průmyslové produkce s vyšší přidanou hodnotou. V loňském roce měly již průmyslové výrobky podíl na vývozu 93,4 %.

         

          Export dle odvětví národního hospodářství v letech 2013 až 2015:     (v mil. USD) 

 

2013

Podíl

2013

2014

Podíl

 2014

2015

Podíl

 2015

Export   celkem

151 803

 

88 293

100%

 

100%

157 620

100%

143 850

100%

z toho:

 

 

 

 

 

 

     Zemědělství a lesnictví

 

llnnnnlllrlesnictvílesnictví

5 653

3,7

6 030

3,81

5 756

4,0

     Rybářství

 258

0,17

346,5

0,23

368

0,26

     Hornictví a dobývací sektor

3 879

2,6

3 407

2,17

2 799

1,9

     Průmyslová výroba

141 358

93,1

147 069

93,3

134 401

93,4

     Ostatní sektory

 655

0,4

767,5

0,49

526

0,37

Zdroj: Turkstat, dopočty GK

          Hlavní exportní položky Turecka v 2014 a 2015:                    (v mil. USD) 

 

2014

Podíl

2014

2015

Podíl

2015

Celkem

157 620

100%

143 850

100%

(87)Dopravní   prostředky mimo kolejové

18 064

11,4

21 512

15

(84)Stroje   a zařízení, boilery a díly

13 592  

8,6

12 333

8,6

(72)Železo   a ocel

9 244

5,9

6 556

4,6

(85)Elektrické   stroje a zařízení

9 693

6,1

5 465

3,8

(61)Oblečení,   módní doplňky/

tkaný   textil

10 026

6,3

8 928

6,2

(71)Vzácné   nerosty, kovy a výrobky z nich

7 717

4,9

11 263

7,8

(27)   Minerální paliva a oleje

6 112

3,9

4 518

3,1

(73)Výrobky   z železa a oceli

6 357

4,0

5 466

3,8

(62)Oblečení,   módní doplňky/netkaný textil

6 233

3,9

5 917

4,1

(39)Plasty   a výrobky z nich

6 098

3,8

5 358

3,7

(8)Jedlé plody,   ořechy, citrusy, melouny

4 327

2,7

4 355

3,0

Zdroj: Turkstat a dopočty GK

Nejdůležitějším tureckým průmyslovým odvětvím se průběhem let stal automobilový průmysl, který svým podílem na exportu předstihl i tradiční textilní a oděvní produkci. Vývoz v tomto sektoru v roce 2015 představoval téměř 15% celkového exportu země a dosáhl hodnoty přibližně 21,3 mld. USD. Textilní průmysl (tkaný i netkaný textil) vykázal na vývozní straně objem ve výši celkem přes 13,5 mld. USD a stále se řadí mezi páteřní exportní odvětví. Významným vývozním artiklem jsou dále strojírenské výrobky včetně bojlerů a jejich dílů, jichž se vyvezlo v hodnotě téměř 12,3 mld. USD ve sledovaném období.

Nejvyšší importní potřebu vykazuje oblast průmyslové výroby.  Sektor stále poptává zboží v objemu více jak 80% celkové hodnoty dovážených produktů. Následuje sektor hornictví a těžebního průmyslu s 13,3%.

                    Import dle odvětví národního hospodářství v letech 2013 až 2015:        (v mil. USD)

 

    2013

Podíl

2013

2014

Podíl

2014

2015

Podíl

2015

Import celkem

251   661

100%

242   177

100%

207   206

100%

z toho:

 

 

   

 

 

Zemědělství a lesnictví

7   718

3,1

8 588  

3,5

7   177

3,4

Rybářství

 58

0,02

69

0,03

88

0,04

Hornictví a dobývací sektor

38   205

15,2

37   126

15,3

27   608

13,3

Průmyslová výroba a výrobky

198   812

79,0

187   742

77,5

166   792

80,5

Ostatní sektory

8   857

3,5

8   652

3,6

8   652

4,1

 

Zdroj: TZdroj: Turkstat, dopočty GK

Vzhledem k energetickému mixu Turecka a jeho vysoké závislosti na dovozu energetických komodit, vykazuje dlouhodobě nejvyšší dovozní potřebu položka minerální paliva a plyn, která se podílí na celkovém importu za celý loňský rok  22,7%. V meziročním srovnání za stejné období došlo k mírnému poklesu dovozu této komodity o 1,8 %. Ve finančním vyjádření se dovoz minerálních olejů a paliv realizoval za cca 54,9 mld. USD. U ostatních komodit, viz tabulka níže, se objem dovozu v meziročním srovnání snížil (pokles zaznamenal import u dopravních prostředků, který se propadl o 6,4%; dále strojírenské výrobky, železo a ocel), případně jen nepatrně zvýšil.

           

          Hlavní importní položky Turecka v roce 2014 a  2015:         (v mil. USD)

 

2014

Podíl

2014

2015

Podíl

2015

Celkem

242 176

100%

207 206

100%

(27)Minerální   paliva, ropa

54 889

22,7

37 841

18,2

(84)Bojlery,   strojírenské výrobky a jejich části

28 104

11,6

25 559

12,33

(72) Železo   a ocel

17 576

7,3

14 775

7,1

(85)Elektrické   stroje, elektrické spotřebiče

17 949

7,4

17 637

8,5

(87)Dopravní   prostředky (mimo kolejové)

15 736

6,5

17 543

8,4

(39)Plasty   a výrobky z plastů

14 151

5,8

12 268

5,9

(71)Vzácné   nerosty, kovy a výrobky z nich

8 121

3,4

4 183

2,0

(29)Organické   chemikálie

5 833

2,4

4 715

2,3

(90)Optické,   fotograf. a podobné přístroje

4 878

2,0

4 621

2,2

(30)Farmaceutické   výrobky

4 428

1,8

4 296

2,1

      Zdroj: Turecký statistický úřad, dopočty GK

2.3. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Hodnota obchodu realizovaného v roce 2015 prostřednictvím zón volného obchodu (ZVO) v Turecku činila 20,26 mld. USD. Zóny volného obchodu aktuálně poskytují pracovní příležitost pro cca 54 tis. zaměstnanců.

 

Objem obchodu realizovaného via zóny volného obchodu,  2014 a 2015  (tis.USD)

Zóny volného obchodu

2014

2015

změna (%)

Istanbul Industry & Trade

3.327.829

2.939.480

-11,67

Aegean

4.293.268

3.878.767

-9,65

Istanbul Atatürk Airport

1.518.438

1.271.014

-16,29

Mersin

3.509.193

3.389.099

-3,42

Istanbul Thrace

1.633.496

1.320.836

-19,14

Bursa

1.934.424

1.746.803

-9,70

Europe

2.447.756

2.338.770

-4,45

Antalya

833.450

682.537

-18,11

Kocaeli

700.819

419.707

-40,11

Kayseri

806.459

737.563

-8,54

Izmir

319.987

242.664

-24,16

Samsun

111.085

120.920

8,85

Adana-Yumurtalık

515.598

570.263

10,60

Gaziantep

134.455

86.296

-35,82

TUBITAK-MAM TECH.

174.486

76.052

-56,41

Trabzon

46.569

375.695

706,75

Denizli

121.408

61.012

-49,75

Rize

3.522

3.185

-9,56

Mardin

0

0

0,00

CELKEM

22.432.242

20.260.661

-3,48

Zdroj: Ministry of Economy Republic of Turkey (www.economy.gov.tr) /yatirim/Yatirim Tesvik Sistemi/Serbest Bölger/Istatistikler

Problematiku zón volného obchodu v Turecku upravuje zákon č. 3218 z 6. 6. 1985, který byl novelizován zákonem č. 5946, jenž vstoupil v platnost 22. 4. 2010. V zemi existuje celkem 19 zón, které jsou většinou umístěny v blízkosti hlavních přístavů u Středozemního, Černého a Egejského moře. Jejich seznam včetně adres a webových stránek je uveden na web stránce Ministerstva hospodářství www.ekonomi.gov.tr (v části Legislation/Free zones/) a kromě toho je zde uvedená stručná charakteristika a statistická data o obchodu realizovaném via tyto zóny.

Mezi výhody, které volné zóny zaručují, patří 100 % osvobození od cel, úleva od korporátní daně, úlevy týkající se firemních odvodů, zaměstnávaných osob apod. Neexistují zde žádné restrikce pro repatriaci zisku. Zájemci o podnikání v zónách se mohou obrátit na vládní agenturu na podporu investic  ISPAT (Investment Support and Promotion Agency of Turkey), která má své kanceláře jak v Turecku (Ankara, Istanbul), tak v 15 zemích světa (nikoliv v ČR). Další užitečné informace poskytují v několika světových jazycích její internetové stránky www.invest.gov.tr. Další informace jsou i v turečtině na adrese:

http://www.ekonomi.gov.tr/index.cfm?sayfa=790C7AE3-19DB-2C7D-3D034B137591651F.

2.4.Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Zájem zahraničních investorů o investice v Turecku byl zaznamenán zejména po zahájení přístupových rozhovorů s EU. Nejvyšší hodnoty přímých zahraničních investic (FDI, Foreign Direct Investment) dosáhly v roce 2007 (22 mld. USD včetně nákupu nemovitostí cizinci). V souvislosti s finanční a ekonomickou krizí ve světě se projevil nižší příliv FDI v r. 2009, kdy FDI dosáhly hodnoty cca 8,66 mld. USD (čisté FDI: 6,2 mld. USD). Následovalo dvouleté období, kdy do Turecka proudily FDI ve vyšším objemu, zejména pak v roce 2011. Čisté FDI v tomto roce dosáhly hodnoty 14,1 mld. USD (ve srovnání s r. 2010: 6,6 mld. USD). Počínaje rokem 2012 objem FDI však již postupně klesá. V  roce 2014 dosahovaly FDI 12,14 mld. USD (objem čistých FDI činil 7,8 mld.). V roce 2015 činil celkový objem FDI 16,8 mld.USD

Přímé zahraniční investice v letech 2011 – 2015:                                         (v mil. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015*

Přímé   zahraniční investice, Celkem (Net)

16,136

13,283

12,357

12,146

16,800

Kapitál přímých   zahr. investic

14,123

10,647

9,308

7,825

 

  Kapitálové   investice (Net)

14,146

10,126

9,298

8,448

 

     Příliv 

16,137

10,759

9,866

8,702

11.858

     Likvidita   finančních odtoků

-1,991

-633

-568

-254

 

Úvěry   společností

-23

462

10

-623

 

Nemovitosti   (Net)

2,013

2.636

3,049

4,321

 

     Zdroj: Central Bank of the Republic of Turkey  (CBRT)

    *) data za rok 2015 budou uveřejněná 17.6.2016

 

Nejvyšší objem FDI proudí do Turecka ze států EU. Za posledních 5 let přiteklo z EU nejvíce FDI v roce 2011 (11,5 mld. USD) a tvořily 71,3% celkových přímých investic. V loňském roce investovaly státy z EU cca 7,83 mld. USD. Podíl FDI ze zemí EU činil 46,6% celkových FDI, které země v roce 2015 obdržela. V prvních třech měsících roku 2016 činily FDI  1,028 mld. USD.

Pořadí zemí, ze kterých byl v r. 2015 generován největší objem FDI bylo následující:  Nizozemí (2,017 mld. USD), U.K. (1,05 mld. USD), SRN (693 mil. USD), Itálie (490 mil. USD). 

Přímé zahraniční investice v letech 2011 – 2015 podle zemí  - Inflows:  (v mil. USD)

Státy

2011

2012

2013

2014

2015

leden-březen

2015

2016

EU (28)

11,495

7,303

5,272

5,517

7,830

1,943

812

      Německo

665

491

1,968

693

383

56

41

     Rakousko

2,418

1,519

647

50

45

11

232

       Francie            

999

86

217

280

167

72

3

     Nizozemí

1,425

1,381

918

2,017

1,187

515

296

     Velká   Británie

906

2,044

300

1,049

596

185

120

     Itálie

111

154

146

490

180

31

35

     Španělsko

2,252

193

506

74

2,178

0

5

     Ostatní státy EU

4,971

1,628

1,076

938

*

*

*

Ostatní   evropské státy

1,093

622

1,128

1,054

759

743

0

Afrika

0

0

221

42

0

*

*

     USA

1,403

439

326

325

1,568

45

41

     Kanada

20

32

16

0

0

0

0

Centrální   Amerika a Karibik

62

20

1

0

0

0

0

Asijské státy

2,055

2,337

2,899

1,764

2,455

1,326

170

  Státy Blízkého a Středního východu

1,558

1,593

2,286

1,231

1,263

800

86

        Arabské   státy Zálivu

195

940

880

425

457

14

48

Ostatní státy   Blízkého a Středního  východu

1,359

653

1,406

788

798

786

37

Ostatní   asijské státy

497

744

613

533

1.192

526

84

Ostatní   státy

9

6

3

0

0

0

0

CELKEM

16,137

10,759

9,866

8,702

11,858

3,314

1,028

Zdroj: Central Bank of the Republic of Turkey  (CBRT), předbězné údaje u dat z r.2015

*) Údaje nebyly uvedené

Investice v loňském roce směřovaly nejvíce do výrobních odvětví (2,9 mld. USD) a do finančního sektoru (1,5 mld. USD).

Přímé zahraniční investice v letech 2011 – 2015 podle sektorů -Inflows:     (v mil. USD)

Sektory

2011

2012

2013

2014

2015

leden-březen

2015

2016

Zemědělství,   lesnictví a rybářství

32

43

47

61

47

4

8

Hornictví   a dobývací sektor

146

213

242

449

202

164

6

Výrobní   odvětví

3,597

4,343

2,207

2,894

4,111

792

277

       Výroba potravin, nápojů a  tabák            

650

2,201

400

558

958

153

102

     Výroba   textilu

148

376

60

139

429

17

15

     Výroba   chemikálií

348

579

272

486

339

46

65

     Výroba   strojů a zařízení

76

32

5

4

34

1

18

     Kancelářské stroje a počítače

464

143

607

918

142

12

14

     Výroba motorových vozidel, vleků

93

121

97

124

134

23

8

     Ostatní   výroba

1,818

891

766

665

 

 

 

Dodávky   elektřiny, vody a plynu

4,295

924

2,370

1,325

1,261

999

217

Stavebnictví

301

1,427

178

232

76

29

46

Velkoobchod,   maloobchod

709

221

377

1,165

569

317

61

Hotely,   restaurace

122

16

59

23

23

3

50

Doprava,   sklady, komunikace

222

130

300

136

1,524

562

41

Finanční   služby

5,883

2,084

3,415

1,535

3,535

324

64

Nemovitosti,   pronájem, obch. aktivity

300

173

128

226

169

138

6

Zdraví   a sociální věci

232

546

106

200

59

15

212

Ostatní   spol., sociál., a osobní služby

298

639

437

456

 

 

 

 CELKEM

16,137

10,759

9,866

8,702

11,858

3,314

1,028

Zdroj: Central Bank of the Republic of Turkey  (CBRT), předběžné údaje u dat z r. 2015, předběžné údaje u dat 2015 a 2016

Navzdory uprchlické vlně, politické nejistotě, která se odvíjí od snah  zavést prezidentský systém vládnutí, vyostření vztahů s Ruskem i výraznému oslabení domácí měny, jsou v Turecku podmínky pro investování dobré, nicméně je nutná opatrnost, zejména ve vztahu k hospodářské politice současné turecké vlády a k turecko-ruským vztahům.  Zahraniční investoři vyhlíží strukturální změny, jejichž potřeba je obecně uznávaná a zahraničními investory očekávaná. Turecko nezbytně potřebuje zahraniční kapitál, aby udrželo tempo investic do domácí ekonomiky, jelikož domácí zdroje totiž nestačí. Turecko zůstává stále závislé na krátkodobých investicích, kterými z větší části splácí vysoký schodek běžného účtu platební bilance.

Pro tureckou ekonomiku bude v příštích letech důležité postavit hospodářský růst na  sofistikovanějších zdrojích – využívání moderních technologií, inovativních procesů, žádoucí je zvýšení produktivity práce.

2.5.   Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Turecko nabízí zajímavé podmínky zahraničním investorům, a to zejména vzhledem ke své geografické poloze, rozsáhlé a relativně levné pracovní síle, přírodním zdrojům a potenciálu regionálního trhu s přesahem na třetí trhy (Blízký východ, turkické republiky, země Zálivu apod.). Zákon upravující vstup zahraničního kapitálu do země poskytuje zahraničním investorům stejná práva a povinnosti jako domácímu kapitálu a současně garantuje převod zisků, poplatků a honorářů stejně jako repatriaci kapitálu pro případ likvidace nebo prodeje. K tomu se přidávají nepřímé garance vyplývající z členství země v mezinárodních organizacích typu OECD a v neposlední řadě i četné bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic.

Zásadním momentem r. 2012 ve smluvní oblasti byla ratifikace Dohody o vzájemné ochraně a podpoře investic, která vstoupila v platnost dne 18. 3. 2012, a kterou se završilo úsilí ZÚ Ankara o více než dva roky trvající ratifikaci předmětné smlouvy tureckou stranou. Dohoda představuje významný pilíř v jinak dynamických a bohatých obchodně-ekonomických vztazích ČR a TR a rovněž výraznou jistotu pro investory na obou stranách.

Turecká legislativa nepředepisuje povinné rozdělení podílů na společnosti ani nevyžaduje participaci tureckého subjektu. Zahraniční subjekty mohou žádat o snížení, resp. exempci, z daňového zákona (Corporate Income Tax Law). Podrobné informace a návod k jednání s byrokratickým aparátem v této záležitosti poskytne Státní agentura na podporu investic „ISPAT“ www.invest.gov.tr.

Zejména investice do rozvojových programů zaostalejšího jihovýchodu a východu země skýtají zajímavé pobídky pro investory, jde např. o pobídky daňového charakteru, nižší ceny pozemků, jakož i snížení sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců, redukce korporátní daně apod. Materiály k pobídkám, statistické informace, přehledy zahraničních investorů a další podrobné informace k oblasti přímých zahraničních investic (FDI) v Turecku obsahují internetové stránky Ministerstva financí (www.treasury.gov.tr), Ministerstva hospodářství (www.economi.gov.tr) a rovněž Státní agentury na podporu investic „ISPAT“ www.invest.gov.tr (obdoba českého Czech Invest), kde lze nalézt praktické informace pro investory včetně popisu některých úspěšných investic a aktuálních pobídek. Systém pobídek platí stejně jak pro zahraniční, tak i domácí investory.

V dubnu 2012 turecké vládní entity přijaly dlouho avizovaný balík vládních pobídek, které měly generovat zásadní příliv FDI do země, jakož i pomoci vyrovnat nerovnosti mezi ekonomickým potencionálem jednotlivých regionů země. Primárním a nikým nezastíraným cílem implementace nových vládních pobídek je však stimulace domácí produkce, resp. léčba skutečné Achillovy paty turecké ekonomiky, jíž je beze sporu rekordní deficit běžného účtu platební bilance (v r. 2011: 77,1 mld. USD, r. 2012: 46,9 mld. USD, r. 2013: 65,03 mld. USD, r. 2014: 45,8 mld. USD, v r. 2015 32,2 mld. USD) a deficit obchodní výměny Turecka (v r. 2011 bylo generováno záporné saldo obchodní bilance ve výši 105,88 mld. USD, což byl nejhorší výsledek v celé 89-ti leté historii novodobé Turecké republiky, v r. 2012: -83,98 mld. USD, v r. 2013: -100 mld. USD, v r. 2014: -84,7 mld. USD a v r. 2015 se díky inflačním tlakům a propadu cen energetických komodit podařilo stlačit deficit platební bilance na – 63,4). Vládní incentivní balík, byť postaven na stimulačním paketu vládních pobídek z r. 2009, definuje některé nové instrumenty, které co do šíře a hloubky daleko předčí původní koncept z r. 2009.

             Současné vládní pobídky kladou enormní důraz na následující cíle:

  • zvýšení podílu      domácí produkce u zbožových skupin s vysokou importní závislostí za      účelem snížení deficitu běžného účtu platební bilance a obchodní bilance,
  • vyrovnání      nerovností mezi ekonomickým potencionálem jednotlivých regionů,
  • zvýšení efektivity      samotných pobídek,
  • podpora a formace      clusterů,
  • zvýšení produkce zbožových skupin a služeb s vysokou přidanou hodnotou podporujících technologickou transformaci turecké ekonomiky.

Incentivní balík zahrnuje tzv. strategii „Input Supply Strategy – ISS“, která de facto determinuje snahu o substituci komodit vysoce závislých na importu. Zásadní faktem je retroaktivita incentivního balíčku, který vstoupil v platnost od 1. 1. 2012. 

Vládní balík investičních pobídek determinují následující čtyři pilíře, jež využívají níže uvedené implementační instrumenty:

 

I. Obecné   investice

II. Regionální   investice

III. Rozsáhlé   investice

IV. Strategické   investice

Nástroje   implementace:

-         redukce odvodu DPH

-         celní osvobození

 

Nástroje   implementace:

-         redukce odvodu DPH

-         celní osvobození

-         snížení sazby korporátní daně

-         snížení sazby sociálního pojištění za zaměstnance

-         dorovnání úrokové míry z poskytnutých úvěrů

-         poskytnutí pozemků zdarma

Nástroje   implementace:

-         redukce odvodu DPH

-         celní osvobození

-         snížení sazby korporátní daně

-         snížení sazby sociálního pojištění za zaměstnance

-         poskytnutí pozemků zdarma

 

 

Nástroje   implementace:

-         redukce odvodu DPH

-         celní osvobození

-         snížení sazby korporátní daně

-         snížení sazby sociálního pojištění za zaměstnance

-         dorovnání úrokové míry z poskytnutých úvěrů

-         poskytnutí pozemků zdarma

-         refundace DPH

 

  1. I.                   pilíř – Obecné investice

Všechny investice převyšující minimální investiční hranici (dosud neurčena) budou benefitovat z možnosti celního osvobození a rovněž na ně bude aplikována redukce odvodů DPH.

  1. II.                pilíř – Regionální investice

Nově definované regionální schéma rozděluje Turecko do šesti regionů (dosud čtyř) v závislosti na socio-ekonomickém stupni rozvoje – Region I je definován jako nevíce rozvinutý a Region VI jako rozvinutý nejméně (viz níže mapa Turecka s definicí provincií do jednotlivých regionů). Pokud nebude možné investici zahrnout do II. pilíře, tj. regionálního systému pobídek, stále je možné předmětnou investici zařadit, a pobídky i čerpat, pod I. pilířem, tedy obecnými investičními pobídkami.

Dle Ministerstva hospodářství Turecké republiky tak bude, např. pro investici ve výši 5 mil. TL (2,1 mil. EUR), vytvářející 40 nových pracovních míst, činit rozsah vládních pobídek 27% v Regionu I až 116% hodnoty původní investice v Regionu VI. V případě, že investor realizuje svůj investiční záměr v méně rozvinuté provincii (např. Mardin – Region VI) bude daňové zvýhodnění poskytováno i jeho ostatním investičním projektům ve více rozvinutých provinciích (např. Konya - s výjimkou investic v Regionech I). Jinými slovy, státní pobídky nebudou jen limitovány novými investicemi a místem realizace, ale pobídky budou aplikovány i na stávající podnikatelské aktivity subjektu, který je oprávněn regionální investiční pobídky čerpat.

Dalším rozměrem II. pilíře je identifikace prioritních sektorů, kterými jsou: investice do důlního průmyslu, obranného průmyslu, železniční a námořní dopravy, certifikačních center pro letecký a obranný sektor, investice v turistice zahrnující kulturní rozměr, investice do vzdělávacích programů ve školství a investice do medicínských technologií převyšující hranici 20 mil. TL. Investice zahrnující tyto prioritní sektory budou zvýhodněny z výše vládních incentiv Regionu V, nehledě na skutečnost jejich alokace v Regionech II, III a IV.

Speciální kategorií v rámci regionálních vládních pobídek, mimo výše uvedené prioritní sektory, bude těžba lignitu a železné rudy. Nehledě na region, ve kterém bude investice spojená s těžbou těchto komodit realizována, investor obdrží speciální vládní pobídky.

  1. III.             pilíř – Rozsáhlé investice

Nové schéma vládních pobídek, stejně jako původní balík z r. 2009, cílí na akvizici rozsáhlých investic, které by podpořily konkurenceschopnost Turecka na globálních trzích, rozvoj a vývoj nových technologií. Vybrané sektory zůstávají nezměněny, nicméně minimální hranice, definující investici jako „rozsáhlou“, byla ve většině sektorů snížena (viz tabulka níže).

Rozsáhlé   investice

Min.   objem investice (v mil. TL)

 (původní –   nově definovaná částka)

Chemický   průmysl

1000

  200

Rafinérské   produkty

1000

1000

Tranzitní   produktovody

50

    50

Investice   v automobilovém sektoru

250

  200

Investice   v automobilovém sektoru (vztahující se na subdodavatele)

 100

      50

Výroba   lokomotiv a kolejových vozidel

50

    50

Výstavba přístavů

250

  200

Sektor   elektrotechnický

  1000

        50

Zdravotnické   a medicínské nástroje a přístroje

50

    50

Farmaceutický   sektor

  100

      50

Letecký   průmysl

50

    50

Strojírenská   produkce

50

    50

Těžební   sektor – investice do těžby a zpracování surovin

50

    50

 

Nižší sazby korporátní daně jsou jedním ze základních instrumentů vládních pobídek jak ve II., tak III. pilíři a budou tak aplikovatelné na regionální i rozsáhlé investice. Konkrétně se bude u obou skupin investic jednat o následující snížené sazby korporátní daně: 50% v Regionu I, 55% v Regionu II, 60% v Regionu III, 70% v Regionu IV, 80% v Regionu V a 90% v Regionu VI.

Například investice realizovaná v Regionu VI v rámci takzvaného regionálního schématu obdrží 50-ti % tzv. „investiční příspěvek“ státu z počáteční výše investice (tj. vládní investiční příspěvek vychází celkové výše investice a je realizován prostřednictvím snížené míry korporátní daně během investiční a výrobní fáze) a 90% snížení korporátní daně. Vzhledem ke skutečnosti, že základní sazba korporátní daně v Turecku činí 20%, investor tak bude oprávněn fakticky realizovat 18% snížení korporátní daně (tj. 90% z 20%). Společnost tak bude odvádět na korporátní dani 2% do max. výše 50% počáteční investice.

 Vládní incentivní balík dále zvýhodňuje investice realizované před 31. 12. 2013 v rámci pilíře II a III (regionální a rozsáhlé investice) a determinuje tzv. kategorii „early investments“ (viz níže vedené tabulky):

Výše „investičního příspěvku“ (%)

Region

Regionální investice

Rozsáhlé investice

 

do   31. 12. 2013

po   31. 12. 2013

do   31. 12. 2013

po   31. 12. 2013

I

15

10

25

20

II

20

15

30

25

III

25

20

35

30

IV

30

25

40

35

V

40

30

50

40

VI

50

35

60

45

 

Dále budou regionální a rozsáhlé investice předmětem aplikace snížené sazby odvodů z titulu sociálního pojištění zaměstnanců a to dle níže uvedených pravidel:

Region  

Snížená sazba odvodů sociálního   pojištění (v letech)

Maximální výše podpory (v %   z výše investice)

 

do 31.12.2013

po 31.12.2013

Regionální

Rozsáhlé

I

2

-

10

3

II

3

-

15

5

III

5

3

20

8

IV

6

5

25

10

V

7

6

35

11

VI

10   - 12[1]

7

50

15

Dalším instrumentem vládní pomoci v rámci investic spadajících do kategorie pilíře II a III bude dorovnání úroků z poskytnutých úvěrů (viz níže):

Dorovnání úroků (v procentních   bodech)

Region

úvěry v měně TL

úvěry v cizích měnách

Maximální výše podpory

I

-

-

-

II

-

-

-

III

3

1

500   tis. TL

IV

4

1

600   tis. TL

V

5

2

700   tis. TL

VI

7

2

900   tis. TL

 

Koncept tzv. strategických investicí je nejdůležitější novinkou nového balíku vládních pobídek. Strategická investice je definována jako investice mající přímý vliv na snížení importní závislosti turecké ekonomiky a podporující technologický rozvoj a produkci zboží s vyšší přidanou hodnotou. Nicméně „strategické“ sektory v této fázi vládními entitami formulovány nabyly a jsou předmětem následujících kritérií a jednotlivého (ad hoc) posouzení relevantními autoritami:

  • investice do produkce, kde je importní závislost vyšší než 50%,
  • minimální výše investice je stanovena na 50 mil. TL,
  • výše ročního objemu importu v předcházejícím roce musela překročit min. 50 mil. USD (nevztahuje se na komodity, kde neexistuje lokální produkce),
  • produkce vytvářející min. 40% přidané hodnoty.

Všechny strategické investice obdrží stejnou výši podpory nehledě na region, ve kterém jsou alokovány. Mimo snížení odvodů DPH a osvobození od cla jsou strategické investice předmětem podpory, resp. snížených odvodů z titulu sociálního pojištění po dobu 7 let (v Regionu IV pak po dobu 10 let). Investoři realizující strategické investice se pak mohou těšit na 90% snížení korporátní daně, a to do výše 50% původní investice. Tento model je u ostatních pilířů použit pouze pro Regiony VI. Investoři, realizující strategické investice převyšující hranici 500 mil. TL, jsou oprávnění k plné refundaci DPH uhrazeného za stavební a konstrukční práce.  U tohoto typu investic stát nabízí alokaci pozemků zdarma, jakož i dorovnání zaplacený úroků z poskytnutých úvěrů investorovi, a to až do výše 50 mil. TL, přičemž takto poskytnutá pomoc nesmí překročit hranici 5% celkové investice. Energetický sektor není zahrnut do IV. pilíře jako celek - pouze výroba elektrické energie.

Rozložení tureckých provincií dle jejich stupně rozvinutosti:

                       

Zdroj: Ministerstvo hospodářství TR (1= nejvíce rozvinuté, 6=nejméně rozvinuté)

 

 



[1] 12 let v případě investice realizované v rámci průmyslové zóny

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu Turecka 2010–2014

Zahraniční obchod

2010

2011

2012

2013

2014

Export (v mld. USD)

113,9

135,0

152,6

151,8

157,7

 Růst exportu (%)

11,5

18,4

13,1

-0,4

3.9

 Import (v mld. USD)

185,5

241,0

236,5

251,65

242,42

 Růst importu (%)

31,7

29,6

-1,8

6,4

-3,7

Objem obchodu (v mld. USD)

299,4

376,0

389,1

403,4

400,1

Saldo obchodní bilance (v mld. USD)

-71,6

-106,0

-84

-99,8

-84,5

Export / Import (% )

61,4

56,1

64,5

60,3

65,1

Přímé zahraniční investice – Inflows, mld. USD

6,3

15,9

10,8

9,9

8,7

Zdroj: Turkstat

Predikce vývoje ZO Turecka v následujících letech (v mld. USD):

 

2015/I.Q

  2015*

 2016*

Export

37,13

184

202,5

Import

52,29

282

305

Objem obchodu

89,42

466

507,5

Obchodní bilance

-15,16

-98

-102,5

Export/Import (%)

71,0

65,2

66,4

* Přepověď: Medium Term Programe, Ministry of Development, 2014-2016

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální skladba vykazuje v posledních letech tendenci ke snižování podílu zemí EU v tureckém zahraničním obchodě. Obchodní vazba Turecka s EU je důležitá nejen vzhledem k celní unii mezi těmito subjekty, ale má i politický podtext v tom smyslu, jak je Turecko ekonomicky vázáno s EU. Turecký export do EU v posledních 10 letech klesl o cca 13 procentních bodů a do evropské osmadvacítky míří nyní cca 43,5% tureckého exportu, což ve finančním vyjádření činí vývoz zboží v hodnotě 68,52 mld. USD.

Největším exportním odbytištěm je dlouhodobě Německo, kam loni směřovalo cca 9,6% veškerého vývozu (ve finančním vyjádření se jedná o zboží v hodnotě cca 15,1 mld. USD). Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem je navzdory bezpečnostní situaci Irák, kam směřovalo 6,9 % z celkového objemu vyváženého tureckého zboží (v meziročním srovnání se však vývoz do Iráku v roce 2014 propadl o 8,8%; 10,8 mld. USD).  Následuje Velká Británie (6,3%; 9,9 mld. USD), Itálie (4,5%; 7,1 mld. USD), Francie (4,1%; 6,5 mld. USD) a USA (4,0%; 6,3 mld. USD).  Největší pokles ve vývozu byl zaznamenán u Ruska. Přestože se export snížil o 14,6% v porovnání s rokem 2013, tak podíl na celkovém vývozu do této země činí 3,8% a představuje 7. nejvýznamnější vývozní trh. Ve finančním vyjádření bylo do Ruska vyvezeno zboží v ceně za 5,9 mld. USD. K významným importním partnerům Turecka patří Rusko, Německo, Čína, USA, Itálie či Írán.

Prodej aut byl hnacím motorem exportu, produkující zisky v hodnotě 19,2 mld. USD, na dalším místě pak byla výroba železa a oceli (16,6 mld. USD), textilie (15,4 mld. USD) a výroba potravin a nápojů (11,1 mld. USD). Mezi hlavní exportní komodity dále náleží bílé zboží, chemikálie, farmaceutika a lodě. Na straně dovozu převládají chemikálie, polotovary, paliva a dopravní zařízení.

Z pohledu dovozu byl realizován obchod v loňském roce (2014) obchod s evropskou osmadvacítkou v hodnotě 88,78 mld. USD. Ve srovnání s předchozím rokem 2013 se jednalo o pokles o 4 procentní body. EU se podílelo na dovozu veškerého zboží do Turecka v loňském roce 36,7%.

Nejdůležitějším partnerem na straně importu bylo Rusko, odkud bylo přivezeno zboží v hodnotě 25,29 mld. USD. Tento objem představoval 10,4% celkového dovezeného zboží. V meziročním srovnání vzrostl dovoz z RF o 0,9% navzdory ukrajinské krizi. Za RF následuje Čína (24,92 mld. USD, podíl na dovozu: 10,3%, změna v meziročním srovnání: +0,9%), Německo (22,37 mld. USD) a USA (12,73 mld. USD). 

Obchod, který proudí z Istanbulu, v minulém roce zaujal značnou část vývozu, a to kolem 82 miliard USD. Istanbul byl dále následován Izmirem ($9,6 miliard), Bursou ($9,3 miliard), Kocaeli ($ 8,9 miliard), a Ankarou ($8,1 miliard).

Zahraniční obchod Turecka s EU jako podíl z jeho celkového obchodu v (%)
 

2010

2011

2012

2013

2014

Export

46,5

46,4

39,0

41,5

43,5

Import

39,0

38,0

37,1

36,7

36,7

Obrat

41,7

40,8

37,7

38,5

39,3

  Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul
*) Období leden-červenec 2014

10 nejdůležitějších destinací tureckého exportu a importu v období 2013 a 2014 v tis. USD

             

2014

2013

 Změna

Státy

Objem

podíl (%)

Objem

podíl (%)

(%)

Export

Celkem

157 620 427

100,0

151 802 637

100,0

3,8

Německo

15 148 193

9,6

   13 702 577

9,0

10,5

Irák

10 888 632

6,9

  11 948 905

7,9

-8,9

Velká Británie

9 904 328

6,3

8 785 124

5,8

12,7

Itálie

7 141 454

4,5

6 718 355

4,4

6,3

Francie

6 464 349

4,1

6 376 704

4,2

1,4

Rusko

5 943 129

3,8

6 964 209

4,6

-14,7

USA

6 342 188

4,0

5 640 247

3,7

12,4

Španělsko

4 750 094

3,0

4 334 196

2,9

9,6

SAE

4 655 837

3,0

4 965 630

3,3

-6,2

Írán

3 886 376

2,2

4 192 511

2,8

-7,3

Import

Celkem

242 176 944

100,0

251 661 250

100,0

-3,8

Rusko

25 288 470

10,4

25 064 214

10,0

0,9

Čína

24 918 284

10,3

24 685 885

9,8

0,9

Německo

22 369 405

9,2

24 182 422

9,6

-7,5

USA

12 727 560

5,3

12 596 170

5,0

1,0

Itálie

12 055 976

5,0

12 884 864

5,1

-6,4

Írán

9 833 335

4,1

10 383 217

4,1

-5,3

Francie

8 122 565

3,4

8 079 840

3,2

0,5

Jižní Korea

7 548 319

3,1

6 088 318

2,4

24,0

Indie

6 898 575

2,8

6 367 791

2,5

8,3

Španělsko

6 075 852

2,5

6 417 719

2,6

-5,3

  Zdroj: Turkstat

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Dlouhodobou tendencí tureckého exportu je postupné snižování váhy primárních sektorů (zemědělství a lesnictví, rybářství, ovocnářství a též vývoz nezpracovaných nerostných surovin) ve prospěch průmyslové produkce s vyšší přidanou hodnotou. V loňském roce měly již průmyslové výrobky podíl na vývozu 93,3 %.

Export dle odvětví národního hospodářství v letech 2012 až 2014 (v mil. USD)
 

2012

Podíl 2012

2013

Podíl 2013

2014

Podíl 2014

Export celkem

152 462

100 %

151 803

100 %

157 620

100 %

z toho: 

Zemědělství a lesnictví

5 191

3,4

5 653

3,7

6 030

3,81

Rybářství

190

0,1

 258

0,17

346,5

0,23

Hornictví a dobývací sektor

3 161

2,1

3 879

2,6

3 407

2,17

Průmyslová výroba

143 267

93,9

141 358

93,1

147 069

93,3

Ostatní sektory

728

0,5

 655

0,4

767,5

0,49

Zdroj: Turkstat, dopočty GK

Hlavní exportní položky Turecka v 2013 a 2014 (v mil. USD) 

 

2013

Podíl 2013

2014

Podíl 2014

Celkem

151 812

100%

157 620

100%

Dopravní prostředky mimo kolejové

17 002

11,2

18 064

11,4

Stroje a zařízení, boilery a díly

12 994

8,6

13 592

8,6

Železo a ocel

9 922

6,5

9 244

5,9

Elektrické stroje a zařízení

9 547

6,2

9 693

6,1

Oblečení, módní doplňky/ tkaný textil

9 250

6,1

10 026

6,3

Vzácné nerosty, kovy a výrobky z nich

6 978

4,6

7 717

4,9

Minerální paliva a oleje

6 715

4,4

6 112

3,9

Výrobky z železa a oceli

6 149

4,1

6 357

4,0

Oblečení, módní doplňky/netkaný textil

5 716

3,8

6 233

3,9

Plasty a výrobky z nich

5 610

3,7

6 098

3,8

Jedlé plody, ořechy, citrusy, melouny

3 969

2,6

4 327

2,7

Zdroj: Turkstat a dopočty GK

Nejdůležitějším tureckým průmyslovým odvětvím se průběhem let stal automobilový průmysl, který svým podílem na exportu předstihl i tradiční textilní a oděvní produkci. Vývoz v tomto sektoru v roce 2014 představoval téměř 11,4% celkového exportu země a dosáhl hodnoty přes 18 mld. USD. Textilní průmysl (tkaný i netkaný textil) vykázal na vývozní straně objem ve výši celkem přes 17 mld. USD a stále se řadí mezi páteřní exportní odvětví. Významným vývozním artiklem jsou dále strojírenské výrobky včetně bojlerů a jejich dílů, jichž se vyvezlo v hodnotě za téměř 10 mld. USD ve sledovaném období.

Nejvyšší importní potřebu vykazuje oblast průmyslové výroby (cca 77,4% v období leden-července 2014). Následuje sektor hornictví a těžebního průmyslu s 15,4%.

Import dle odvětví národního hospodářství v letech 2012 až 2014 (v mil. USD)

 

    2012

Podíl 2012

    2013

Podíl 2013

2014

Podíl 2014

Import celkem

236 545

100 %

251 661

100 %

242 177

100 %

z toho:

Zemědělství a lesnictví

7 447

3,1

7 718

3,1

8 588

3,5

Rybářství

56

0,02

 58

0,02

69

0,03

Hornictví a dobývací sektor

42 247

17,9

38 205

15,2

37 126

15,3

Průmyslová výroba a výrobky

176 244

74,5

198 812

79,0

187 742

77,5

Ostatní sektory

10550

4,5

8 857

3,5

8 652

3,6

 Zdroj: Turkstat, dopočty GK

Vzhledem k energetickému mixu Turecka a jeho vysoké závislosti na dovozu energetických komodit, vykazuje dlouhodobě nejvyšší dovozní potřebu položka minerální paliva a plyn, která se podílí na celkovém importu za celý loňský rok  22,7%. V meziročním srovnání za stejné období došlo k mírnému poklesu dovozu této komodity o 1,8 %. Ve finančním vyjádření se dovoz minerálních olejů a paliv realizoval za cca 54,9 mld. USD. I v loňském roce nejvýrazněji poklesl dovoz drahých kovů. V meziročním srovnání ve sledovaném období se dovoz propadl v roce 2014 o 50%. Dovoz vzácných kovů a výrobků z nich dosáhl ve finančním vyjádření hodnoty 8,1 mld. USD. U ostatních komodit, viz tabulka níže, se objem dovozu v meziročním srovnání snížil (pokles zaznamenal import u dopravních prostředků, který se propadl o 6,4%; dále strojírenské výrobky, železo a ocel), případně jen nepatrně zvýšil.

Hlavní importní položky Turecka v roce 2013 a 2014 (v mil. USD)
 

2013

Podíl 2013

2014

Podíl 2014

změna (%) 2014

Celkem

251 661

100 %

242 176

100 %

-3,8

Minerální paliva, ropa

55 917

22,2

54 889

22,7

-1,8

Bojlery, strojírenské výrobky a jejich části

30 157

12,0

28 104

11,6

 -6,8

Železo a ocel

18 691

7,4

17 576

7,3

-5,9

Elektrické stroje, elektrické spotřebiče

17 759

7,0

17 949

7,4

1,1

Dopravní prostředky (mimo kolejové)

16 808

6,7

15 736

6,5

-6,4

Plasty a výrobky z plastů

13 881

5,5

14 151

5,8

 2,0

Vzácné nerosty, kovy a výrobky z nich

16 234

6,4

8 121

3,4

-50,0

Organické chemikálie

5 314

2,1

5 833

2,4

9,8

Optické, fotograf. a podobné přístroje

4 558

1,8

4 878

2,0

7,0

Farmaceutické výrobky

4 151

1,6

4 428

1,8

6,3

 Zdroj: Turecký statistický úřad, dopočty GK

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Hodnota obchodu realizovaného v roce 2014 prostřednictvím zón volného obchodu (ZVO) v Turecku činila 22,43 mld. USD. V meziročním srovnání se jedná o pokles o 3,48%. Zóny volného obchodu aktuálně poskytují pracovní příležitost pro cca 46 tis. zaměstnanců.


Objem obchodu realizovaného via zóny volného obchodu v letech 2013 a 2014 (tis. USD)

Zóny volného obchodu

2013

2014

změna (%)

Istanbul Industry & Trade

3 367 671

3 327 829

-1,18

Aegean

4 680 242

4 293 268

-8,27

Istanbul Atatürk Airport

1 797 352

1 518 438

-15,52

Mersin

3 552 257

3 509 193

-1,21

Istanbul Thrace

1 723 958

1 633 496

-5,25

Bursa

1 907 397

1 934 424

1,42

Europe

2 439 927

2 447 756

0,32

Antalya

902 379

833 450

-7,64

Kocaeli

662 729

700 819

5,75

Kayseri

798 250

806 459

1,03

Izmir

368 283

319 987

-13,11

Samsun

91 521

111 085

21,38

Adana-Yumurtalık

397 467

515 598

29,72

Gaziantep

199 045

134 455

-32,45

TUBITAK-MAM TECH.

233 652

174 486

-25,32

Trabzon

57 828

46 569

-19,47

Denizli

56 783

121 408

113,81

Rize

3 657

3 522

-3,69

Mardin

0

0

0,00

CELKEM

23 240 397

22 432 242

-3,48

Problematiku zón volného obchodu v Turecku upravuje zákon č. 3218 z 6. 6. 1985, který byl novelizován zákonem č. 5946, jenž vstoupil v platnost 22. 4. 2010. V zemi existuje celkem 19 zón, které jsou většinou umístěny v blízkosti hlavních přístavů u Středozemního, Černého a Egejského moře. Jejich seznam včetně adres a webových stránek je uveden na web stránce Ministerstva hospodářství www.ekonomi.gov.tr (v části Legislation/Free zones/) a kromě toho je zde uvedená stručná charakteristika a statistická data o obchodu realizovaném via tyto zóny.

Mezi výhody, které volné zóny zaručují, patří 100 % osvobození od cel, úleva od korporátní daně, úlevy týkající se firemních odvodů, zaměstnávaných osob apod. Neexistují zde žádné restrikce pro repatriaci zisku. Zájemci o podnikání v zónách se mohou obrátit na vládní agenturu na podporu investic  ISPAT (Investment Support and Promotion Agency of Turkey), která má své kanceláře jak v Turecku (Ankara, Istanbul), tak v 15 zemích světa (nikoliv v ČR). Další užitečné informace poskytují v několika světových jazycích její internetové stránky www.invest.gov.tr. Další informace jsou i v turečtině.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Zájem zahraničních investorů o investice v Turecku byl zaznamenán zejména po zahájení přístupových rozhovorů s EU. Nejvyšší hodnoty přímých zahraničních investic (FDI, Foreign Direct Investment) dosáhly v roce 2007 (22 mld. USD včetně nákupu nemovitostí cizinci). V souvislosti s finanční a ekonomickou krizí ve světě se projevil nižší příliv FDI v r. 2009, kdy FDI dosáhly hodnoty cca 8,66 mld. USD (čisté FDI: 6,2 mld. USD). Následovalo dvouleté období, kdy do Turecka proudily FDI ve vyšším objemu, zejména pak v roce 2011. Čisté FDI v tomto roce dosáhly hodnoty 14,1 mld. USD (ve srovnání s r. 2010: 6,6 mld. USD). Počínaje rokem 2012 objem FDI však již postupně klesá. V loňském roce 2014 dosahovaly FDI 12,14 mld. USD (objem čistých FDI činil 7,8 mld.). Ve srovnání s předchozím rokem poklesl jejich objem o 1,7% z cca 12,4 mld. USD.

Přímé zahraniční investice v letech 2010–2014 (v mil. USD)
 

2010

2011

2012

2013

2014

Přímé zahraniční investice, Celkem (Net)

9,086

16,136

13,283

12,357

12,146

Kapitál přímých zahr. investic

6,592

14,123

10,647

9,308

7,825

Kapitálové investice (Net)

6,221

14,146

10,126

9,298

8,448

Příliv

6,256

16,137

10,759

9,866

8,702

Likvidita finančních odtoků

-35

-1,991

-633

-568

-254

Úvěry společností

371

-23

462

10

-623

Nemovitosti (Net)

2,494

2,013

2.636

3,049

4,321

Zdroj: Central Bank of the Republic of Turkey (CBRT)

Příliv FDI v prvních dvou měsících roku 2015 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku poklesl o 2,4%, ve finančním vyjádření činily FDI v daném období 2,7 mld. USD. Z pohledů toků FDI nejvíce profitoval energetický sektor, kam směřovalo ve sledovaném období 921 mil. USD.

Přímé zahraniční investice v období leden a únor 2015 (v mil. USD)
 

Leden - Únor

Změna (%)

2014

2015

Přímé zahraniční investice, Celkem (Net)

2,779

2,711

-2,4

Kapitál přímých zahraničních investic

2,141

2,121

-0,9

Kapitálové investice (Net)

1,987

2,118

6,6

Příliv

1,991

2,212

11,1

Likvidita finančních odtoků

-4

-94

 

Úvěry společností

154

3

-98,1

Nemovitosti (Net)

638

590

-7,5

Zdroj: Central Bank of the Republic of Turkey (CBRT)

Nejvyšší objem FDI proudí do Turecka ze států EU. Za posledních 5 let přiteklo z EU nejvíce FDI v roce 2011 (11,5 mld. USD) a tvořily 71,3% celkových přímých investic. V loňském roce investovaly státy z EU cca 5,5 mld. USD. Podíl FDI ze zemí EU činil 45,4% celkových FDI, které země v roce 2014 obdržela. V prvních dvou měsících roku 2015 činily FDI 759 mil. USD, což představuje propad o cca 960 mil. USD ve srovnání se stejným obdobím roku 2014.

Pořadí zemí, ze kterých byl v r. 2014 generován největší objem FDI bylo následující: Nizozemí (2,017 mld. USD), U.K. (1,05 mld. USD), SRN (693 mil. USD), Itálie (490 mil. USD).

Přímé zahraniční investice v letech 2010–2014 podle zemí - Inflows (v mil. USD)

Státy

2010

2011

2012

2013

2014

Leden - Únor

2014

2015

EU (27)

4,737

11,495

7,303

5,272

5,517

1,718

759

Německo

597

665

491

1,968

693

95

36

Rakousko

1,584

2,418

1,519

647

50

14

13

Francie

623

999

86

217

280

47

71

Nizozemsko

486

1,425

1,381

918

2,017

1,114

313

Velká Británie

245

906

2,044

300

1,049

33

65

Itálie

25

111

154

146

490

323

18

Ostatní státy EU

1,177

4,971

1,628

1,076

938

92

243

Ostatní evropské státy

202

1,093

622

1,128

1,054

23

785

Afrika

0

0

0

221

42

6

0

USA

323

1,403

439

326

325

81

14

Kanada

55

20

32

16

0

0

0

Centrální Amerika a Karibik

6

62

20

1

0

0

0

Asijské státy

928

2,055

2,337

2,899

1,764

163

649

Státy Blízkého a Středního východu

473

1,558

1,593

2,286

1,231

74

135

Arabské státy Zálivu

388

195

940

880

425

42

21

Ostatní státy Blízkého a Středního východu

45

1,359

653

1,406

788

32

114

Ostatní asijské státy

455

497

744

613

533

89

514

Ostatní státy

5

9

6

3

0

0

5

CELKEM

6,256

16,137

10,759

9,866

8,702

1,991

2,212

Zdroj: Central Bank of the Republic of Turkey (CBRT)

Investice v loňském roce směřovaly nejvíce do výrobních odvětví (2,9 mld. USD) a do finančního sektoru (1,5 mld. USD).

Přímé zahraniční investice v letech 2010–2014 podle sektorů- Inflows (v mil. USD)

Sektory

2010

2011

2012

2013

2014

Leden - Únor

2014

2015

Zemědělství, lesnictví a rybářství

81

32

43

47

61

43

1

Hornictví a dobývací sektor

136

146

213

242

449

15

163

Výrobní odvětví

924

3,597

4,343

2,207

2,894

890

290

Výroba potravin, nápojů a tabák

124

650

2,201

400

558

283

170

Výroba textilu

94

148

376

60

139

12

17

Výroba chemikálií

120

348

579

272

486

16

38

Výroba strojů a zařízení

64

76

32

5

4

1

1

Kancelářské stroje a počítače

177

464

143

607

918

534

9

Výroba motorových vozidel, vleků

38

93

121

97

124

11

20

Ostatní výroba

307

1,818

891

766

665

33

35

Dodávky elektřiny, vody a plynu

1,827

4,295

924

2,370

1,325

110

921

Stavebnictví

310

301

1,427

178

232

33

20

Velkoobchod, maloobchod

435

709

221

377

1,165

58

122

Hotely, restaurace

113

122

16

59

23

2

2

Doprava, sklady, komunikace

183

222

130

300

136

33

359

Finanční služby

1,621

5,883

2,084

3,415

1,535

707

247

Nemovitosti, pronájem, obch. aktivity

241

300

173

128

226

27

31

Zdraví a sociální věci

112

232

546

106

200

12

9

Ostatní spol., sociál., a osobní služby

273

298

639

437

456

61

47

CELKEM

6,256

16,137

10,759

9,866

8,702

1,991

2,212

Zdroj: Central Bank of the Republic of Turkey (CBRT)

S ohledem na blížící se všeobecné parlamentní volby v Turecku (7. 6. 2015) jsou aktivity zahraničních investorů poněkud utlumeny a očekávají následující vývoj, jakož i toužebně očekávané strukturální změny, jejichž potřeba je obecně uznávaná a zahraničními investory očekávána. Turecko nezbytně potřebuje zahraniční kapitál, aby udrželo tempo investic do domácí ekonomiky. Domácí zdroje totiž nestačí. Turecko zůstává stále závislé na krátkodobých investicích, kterými splácí z větší části vysoký schodek běžného účtu platební bilance.

Pro tureckou ekonomiku bude v příštích letech důležité postavit hospodářský růst i na více sofistikovanějších zdrojích – využívání moderních technologií, inovativních procesů, žádoucí je zvýšení produktivity práce.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Turecko nabízí zajímavé podmínky zahraničním investorům, a to zejména vzhledem ke své geografické poloze, rozsáhlé a relativně levné pracovní síle, přírodním zdrojům a potenciálu regionálního trhu s přesahem na třetí trhy (BV, turkické republiky, země Zálivu apod.). Zákon upravující vstup zahraničního kapitálu do země poskytuje zahraničním investorům stejná práva a povinnosti jako domácímu kapitálu a současně garantuje převod zisků, poplatků a honorářů stejně jako repatriaci kapitálu pro případ likvidace nebo prodeje. K tomu se přidávají nepřímé garance vyplývající z členství země v mezinárodních organizacích typu OECD a v neposlední řadě i četné bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic.

Zásadním momentem r. 2012 ve smluvní oblasti byla ratifikace Dohody o vzájemné ochraně a podpoře investic, která vstoupila v platnost dne 18. 3. 2012, a kterou se završilo úsilí ZÚ Ankara o více než dva roky trvající ratifikaci předmětné smlouvy tureckou stranou. Dohoda představuje významný pilíř v jinak dynamických a bohatých obchodně-ekonomických vztazích ČR a TR a rovněž výraznou jistotu pro investory na obou stranách.

Turecká legislativa nepředepisuje povinné rozdělení podílů na společnosti ani nevyžaduje participaci tureckého subjektu. Zahraniční subjekty mohou žádat o snížení, resp. exempci, z daňového zákona (Corporate Income Tax Law). Podrobné informace a návod k jednání s byrokratickým aparátem v této záležitosti poskytne Státní agentura na podporu investic „ISPAT“ www.invest.gov.tr.

Zejména investice do rozvojových programů zaostalého jihovýchodu a východu země skýtají zajímavé pobídky pro investory, jde např. o pobídky daňového charakteru, nižší ceny pozemků, jakožto i snížení sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců, redukce korporátní daně apod. Materiály k pobídkám, statistické informace, přehledy zahraničních investorů a další podrobné informace k oblasti přímých zahraničních investic (FDI) v Turecku obsahují internetové stránky Ministerstva financí (www.treasury.gov.tr), Ministerstva hospodářství (www.economi.gov.tr) a rovněž Státní agentury na podporu investic „ISPAT“ www.invest.gov.tr (obdoba českého Czech Invest), kde lze nalézt praktické informace pro investory včetně popisu některých úspěšných investic a aktuálních pobídek. Systém pobídek platí stejně jak pro zahraniční, tak i domácí investory.

V dubnu 2012 turecké vládní entity přijaly dlouho avizovaný balík vládních pobídek, které měly generovat zásadní příliv FDI do země, jakož i pomoci vyrovnat nerovnosti mezi ekonomickým potencionálem jednotlivých regionů země. Primárním a nikým nezastíraným cílem implementace nových vládních pobídek je však stimulace domácí produkce, resp. léčba skutečné Achillovy paty turecké ekonomiky, jíž je beze sporu rekordní deficit běžného účtu platební bilance (v r. 2011: 77,1 mld. USD, r. 2012: 46,9 mld. USD, r. 2013: 65,03 mld. USD, r. 2014: 45,8 mld. USD) a deficit obchodní výměny Turecka (v r. 2011 bylo generováno záporné saldo obchodní bilance ve výši 105,88 mld. USD, což byl nejhorší výsledek v celé 89-ti leté historii novodobé Turecké republiky, v r. 2012: -83,98 mld. USD, v r. 2013: -100 mld. USD, v r. 2014: -84,7 mld. USD). Vládní incentivní balík, byť postaven na stimulačním paketu vládních pobídek z r. 2009, definuje některé nové instrumenty, které co do šíře a hloubky daleko předčí původní koncept z r. 2009.

Současné vládní pobídky kladou enormní důraz na následující cíle:

  • zvýšení podílu domácí produkce u zbožových skupin s vysokou importní závislostí za účelem snížení deficitu běžného účtu platební bilance a obchodní bilance,
  • vyrovnání nerovností mezi ekonomickým potencionálem jednotlivých regionů,
  • zvýšení efektivity samotných incentiv,
  • podpora a formace clusterů,
  • zvýšení produkce zbožových skupin a služeb s vysokou přidanou hodnotou podporujících technologickou transformaci turecké ekonomiky.

Incentivní balík zahrnuje tzv. strategii „Input Supply Strategy – ISS“, která de facto determinuje snahu o substituci komodit vysoce závislých na importu. Zásadní faktem je retroaktivita incentivního balíčku, který vstoupil v platnost od 1. 1. 2012.


Vládní balík investičních pobídek determinují následující čtyři pilíře, jež využívají níže uvedené implementační instrumenty:

I. Obecné investice

II. Regionální investice

III. Rozsáhlé investice

IV. Strategické investice

Nástroje implementace:

- redukce odvodu DPH
- celní osvobození

 

Nástroje implementace:

- redukce odvodu DPH
- celní osvobození
- snížení sazby korporátní daně
- snížení sazby sociálního pojištění za zaměstnance
- dorovnání úrokové míry z poskytnutých úvěrů
- poskytnutí pozemků zdarma

Nástroje implementace:

- redukce odvodu DPH
- celní osvobození
- snížení sazby korporátní daně
- snížení sazby sociálního pojištění za zaměstnance
- poskytnutí pozemků zdarma

Nástroje implementace:

- redukce odvodu DPH
- celní osvobození
- snížení sazby korporátní daně
- snížení sazby sociálního pojištění za zaměstnance
- dorovnání úrokové míry z poskytnutých úvěrů
- poskytnutí pozemků zdarma
- refundace DPH

I. pilíř – Obecné investice

Všechny investice převyšující minimální investiční hranici (dosud neurčena) budou benefitovat z možnosti celního osvobození a rovněž na ně bude aplikována redukce odvodů DPH.

II. pilíř – Regionální investice

Nově definované regionální schéma rozděluje Turecko do šesti regionů (dosud čtyř) v závislosti na socio-ekonomickém stupni rozvoje – Region I je definován jako nevíce rozvinutý a Region VI jako rozvinutý nejméně (viz níže mapa Turecka s definicí provincií do jednotlivých regionů). Pokud nebude možné investici zahrnout do II. pilíře, tj. regionálního systému pobídek, stále je možné předmětnou investici zařadit, a pobídky i čerpat, pod I. pilířem, tedy obecnými investičními pobídkami.

Dle Ministerstva hospodářství Turecké republiky tak bude, např. pro investici ve výši 5 mil. TL (2,1 mil. EUR), vytvářející 40 nových pracovních míst, činit rozsah vládních pobídek 27% v Regionu I až 116% hodnoty původní investice v Regionu VI. V případě, že investor realizuje svůj investiční záměr v méně rozvinuté provincii (např. Mardin – Region VI) bude daňové zvýhodnění poskytováno i jeho ostatním investičním projektům ve více rozvinutých provinciích (např. Konya - s výjimkou investic v Regionech I). Jinými slovy, státní incentivy nebudou jen limitovány novými investicemi a místem realizace, ale pobídky budou aplikovány i na stávající podnikatelské aktivity subjektu, který je oprávněn regionální investiční pobídky čerpat.

Dalším rozměrem II. pilíře je identifikace prioritních sektorů, kterými jsou: investice do důlního průmyslu, obranného průmyslu, železniční a námořní dopravy, certifikačních center pro letecký a obranný sektor, investice v turistice zahrnující kulturní rozměr, investice do vzdělávacích programů ve školství a investice do medicínských technologií převyšující hranici 20 mil. TL. Investice zahrnující tyto prioritní sektory budou zvýhodněny z výše vládních incentiv Regionu V, nehledě na skutečnost jejich alokace v Regionech II, III a IV.

Speciální kategorií v rámci regionálních vládních pobídek, mimo výše uvedené prioritní sektory, bude těžba lignitu a železné rudy. Nehledě na region, ve kterém bude investice spojená s těžbou těchto komodit realizována, investor obdrží speciální vládní pobídky.

III. pilíř – Rozsáhlé investice

Nové schéma vládních pobídek, stejně jako původní balík z r. 2009, cílí na akvizici rozsáhlých investic, které by podpořily konkurenceschopnost Turecka na globálních trzích, rozvoj a vývoj nových technologií. Vybrané sektory zůstávají nezměněny, nicméně minimální hranice, definující investici jako „rozsáhlou“, byla ve většině sektorů snížena (viz tabulka níže).

Rozsáhlé investice

Min. objem investice (v mil. TL) (původní – nově definovaná částka)

Chemický průmysl

1000

200

Rafinérské produkty

1000

1000

Tranzitní produktovody

50

50

Investice v automobilovém sektoru

250

200

Investice v automobilovém sektoru (vztahující se na subdodavatele)

100

50

Výroba lokomotiv a kolejových vozidel

50

50

Výstavba přístavů

250

200

Sektor elektrotechnický

1000

50

Zdravotnické a medicínské nástroje a přístroje

50

50

Farmaceutický sektor

100

50

Letecký průmysl

50

50

Strojírenská produkce

50

50

Těžební sektor – investice do těžby a zpracování surovin

50

50

Nižší sazby korporátní daně jsou jedním ze základních instrumentů vládních pobídek jak ve II., tak III. pilíři a budou tak aplikovatelné na regionální i rozsáhlé investice. Konkrétně se bude u obou skupin investic jednat o následující snížené sazby korporátní daně: 50% v Regionu I, 55% v Regionu II, 60% v Regionu III, 70% v Regionu IV, 80% v Regionu V a 90% v Regionu VI.

Například investice realizovaná v Regionu VI v rámci takzvaného regionálního schématu obdrží 50-ti % tzv. „investiční příspěvek“ státu z počáteční výše investice (tj. vládní investiční příspěvek vychází celkové výše investice a je realizován prostřednictvím snížené míry korporátní daně během investiční a výrobní fáze) a 90% snížení korporátní daně. Vzhledem ke skutečnosti, že základní sazba korporátní daně v Turecku činí 20%, investor tak bude oprávněn fakticky realizovat 18% snížení korporátní daně (tj. 90% z 20%). Společnost tak bude odvádět na korporátní dani 2% do max. výše 50% počáteční investice.

Vládní incentivní balík dále zvýhodňuje investice realizované před 31. 12. 2013 v rámci pilíře II a III (regionální a rozsáhlé investice) a determinuje tzv. kategorii „early investments“ (viz níže vedené tabulky):

Výše „investičního příspěvku“ (%)

Region

Regionální investice

Rozsáhlé investice

 

do   31. 12. 2013

po   31. 12. 2013

do   31. 12. 2013

po   31. 12. 2013

I

15

10

25

20

II

20

15

30

25

III

25

20

35

30

IV

30

25

40

35

V

40

30

50

40

VI

50

35

60

45

Dále budou regionální a rozsáhlé investice předmětem aplikace snížené sazby odvodů z titulu sociálního pojištění zaměstnanců a to dle níže uvedených pravidel:

Region  

Snížená sazba odvodů sociálního pojištění (v letech)

Maximální výše podpory (v % z výše investice)

 

do 31.12.2013

po 31.12.2013

Regionální

Rozsáhlé

I

2

-

10

3

II

3

-

15

5

III

5

3

20

8

IV

6

5

25

10

V

7

6

35

11

VI

10   - 12*

7

50

15

* 12 let v případě investice realizované v rámci průmyslové zóny

Dalším instrumentem vládní pomoci v rámci investic spadajících do kategorie pilíře II a III bude dorovnání úroků z poskytnutých úvěrů (viz níže):

Dorovnání úroků (v procentních bodech)

Region

úvěry v měně TL

úvěry v cizích měnách

Maximální výše podpory

I

-

-

-

II

-

-

-

III

3

1

500 tis. TL

IV

4

1

600 tis. TL

V

5

2

700 tis. TL

VI

7

2

900 tis. TL

Koncept tzv. strategických investicí je nejdůležitější novinkou nového balíku vládních pobídek. Strategická investice je definována jako investice mající přímý vliv na snížení importní závislosti turecké ekonomiky a podporující technologický rozvoj a produkci zboží s vyšší přidanou hodnotou. Nicméně „strategické“ sektory v této fázi vládními entitami formulovány nabyly a jsou předmětem následujících kritérií a jednotlivého (ad hoc) posouzení relevantními autoritami:

  • investice do produkce, kde je importní závislost vyšší než 50%,
  • minimální výše investice je stanovena na 50 mil. TL,
  • výše ročního objemu importu v předcházejícím roce musela překročit min. 50 mil. USD (nevztahuje se na komodity, kde neexistuje lokální produkce),
  • produkce vytvářející min. 40% přidané hodnoty.

Všechny strategické investice obdrží stejnou výši podpory nehledě na region, ve kterém jsou alokovány. Mimo snížení odvodů DPH a osvobození od cla jsou strategické investice předmětem podpory, resp. snížených odvodů z titulu sociálního pojištění po dobu 7 let (v Regionu IV pak po dobu 10 let). Investoři realizující strategické investice se pak mohou těšit na 90% snížení korporátní daně, a to do výše 50% původní investice. Tento model je u ostatních pilířů použit pouze pro Regiony VI. Investoři, realizující strategické investice převyšující hranici 500 mil. TL, jsou oprávnění k plné refundaci DPH uhrazeného za stavební a konstrukční práce.  U tohoto typu investic stát nabízí alokaci pozemků zdarma, jakož i dorovnání zaplacený úroků z poskytnutých úvěrů investorovi, a to až do výše 50 mil. TL, přičemž takto poskytnutá pomoc nesmí překročit hranici 5% celkové investice. Energetický sektor není zahrnut do IV. pilíře jako celek - pouze výroba elektrické energie. 

Rozložení tureckých provincií dle jejich stupně rozvinutosti:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: