Uzbekistán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Taškentu (Uzbekistán)

Uzbekistán se rozkládá uprostřed Střední Asie na rozloze 447 400 km2 mezi řekami Amudarja a Syrdarja. Sousedí s Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Turkmenistánem a Afghánistánem a přes jeho území procházejí důležité silniční a železniční dopravní tahy.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Republika Uzbekistán 
  • O'zbekiston Respublikasi

Složení vlády:

Předseda a místopředsedové vlády:

  • MIRZIYOYEV Shavkat Miromonovich (Šavkat Miromonovič MIRZIJOJEV) – premiér
  • AZIMOV Rustam Sodiqovich (Rustam Sodikovič AZIMOV) – 1. vicepremiér; ministr financí; řídí Komplex otázek makroekonomického rozvoje, strukturálních přeměn ekonomiky a komplexního územního rozvoje
  • ZOKIROV Botir Irkinovich (Batir Irkinovič ZAKIROV) – vicepremiér; předseda Státního výboru pro architekturu a stavebnictví; řídí Komplex komunální sféry, dopravy, investiční výstavby a strojírenského průmyslu
  • IBRAGIMOV G'ulomjon Inomovich (Gulomžon Inomovič IBRAGIMOV) – vicepremiér; řídí Komplex otázek geologie, energetiky, chemického, ropného a metalurgického průmyslu
  • ROZUKULOV Ulug'bek Ubaydullaevich (Ulugbek Ubajdullajevič ROZUKULOV) – vicepremiér; předseda správní rady akciové společnosti „Uzavtosanoat“, řídí Komplex rozvoje automobilového, elektrotechnického a leteckého průmyslu a standardizace výrobků
  • IKRAMOV Adxam Ilxamovich (Adcham Iĺchamovič IKRAMOV) – vicepremiér; řídí Komplex otázek kultury, školství, zdravotnictví a sociální péče
  • BASITHANOVA Elmira Irkinovna (Elmira Irkinovna BASITCHANOVA) – vicepremiérka; předsedkyně Svazu žen Uzbekistánu

Ministři:

  • AZIMOV Rustam Sodiqovich (Rustam Sodikovič AZIMOV) – ministr financí
  • SAIDOVA Galina Karimovna (Galina Karimovna SAIDOVA) – ministryně ekonomiky
  • ABDUXAKIMOV Aziz Abdukaxarovich (Aziz Abdukacharovič ABDUCHAKIMOV) – ministr práce a sociální péče
  • AXMEDOV Baxodir Majidovich (Bachadir Mažidovič ACHMEDOV) – ministr kultury a sportu
  • AXMEDBAEV Adxam Akramovich (Adcham Akramovič ACHMEDBAEV) – ministr vnitra
  • KAMILOV Abdulaziz Xafizovich (Abdulazíz Hafizovič KAMILOV) – ministr zahraničních věcí
  • G'ANIYEV Elyor Majidovich (Eljyor Madžidovič GANIJEV) – ministr vnějších ekonomických vztahů, investic a obchodu
  • BERDIYEV Qobul Raimovich (Kabul Raimovič BERDIJEV) – ministr obrany
  • VAHABOV Alisher Vosiqovich (Ališer Vosikovič VACHABOV) – ministr vyššího a středního speciálního školství
  • INOYATOV Ulug’bek Ilyasovich (Ulugbek Iljasovič INOJATOV) – ministr národního školství
  • TESHAYEV Shuhrat Jo`raqulovich (Šuchrat Žurakulovič TEŠAEV) – ministr zemědělství a vodního hospodářství
  • IKROMOV Muzraf Muborakxodjaevich (Muzraf Muborakchodžajevič IKROMOV) – ministr spravedlnosti
  • ALIMOV Anvar Valiyevich (Anvar Valijevič ALIMOV) – ministr zdravotnictví
  • XUDAYBERGENOV Tursinxon Aydarovich (Tursinchan Ajdarovič CHUDAJBERGENOV) – ministr pro mimořádné situace
  • MIRZAXIDOV Xurshid Mirsabirovich (Churšid Mirsabirovič MIRZACHIDOV) – ministr rozvoje informačních technologií a komunikací

 Předsedové státních výborů:

  • XIDOYATOV Davron Abdulpattaxovich (Davron Abdulpattachovič CHIDOJATOV) – předseda Státního výboru  pro privatizaci, demonopolizaci a rozvoj konkurence
  • TURAMURATOV Ilxomboy Bekchanovich (Ilchomboj Bekčanovič TURAMURATOV) – předseda Státního výboru pro geologii a minerální zdroje
  • TO'RAEV Botir Eshbaevich (Botir Ešbajevič TURAJEV) – předseda Státního statistického výboru
  • DUSANOV Zoxid Abdukayumovich (Zochid Abdukajumovič DUSANOV) – předseda Státního celního výboru
  • PARPIYEV Botir Rahmatovich (Botir Rachmatovič PARPIJEV) – předseda Státního daňového výboru
  • ZOKIROV Botir Irkinovich (Batir Irkinovič ZAKIROV) – předseda Státního výboru pro architekturu a stavebnictví
  • ARABOV Saidqul Amirovich (Saidkul Amirovič ARABOV) – předseda Státního výboru pro územní zdroje, geodézii, kartografii a státní katastr

 Předseda vlády autonomní Republiky Karakalpakstán:

  • YANGIBOEV Baxodir Yangiboevich (Bachodyr Jangibajevič JANGIBAJEV) – předseda Svazu ministrů Republiky Karakalpakstán

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel Uzbekistánu k 1. 1. 2016 je odhadován na 31,6 mil. Průměrná hustota osídlení je 64 osob na 1 km2. Osídlení je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel žije ve Ferganské dolině, v hlavním městě Taškentu a v Taškentské oblasti. Rozsáhlá území ve středu a na západě země jsou osídlena jen řídce. Růst populace je poměrně dynamický, a to z 6 mil. obyvatel v roce 1950 na uvedených 31,6 mil. na počátku roku 2015.

Vývoj počtu obyvatel v posledních 5 letech dokumentuje následující tabulka:

2015

31,6

2014

30,5

2013

30,2

2012

29,7

2011

29,1

Demografické složení obyvatelstva (odhad dat pro rok 2016):

0-14 let: 24,56% (muži 3 676 029 / ženy 3 496 916)
15-24 let: 19,92% (muži 2 945 837 / ženy 2 869 483)
25-54 let: 43,46% (muži 6 310 206 / ženy 6 379 037)
55-64 let: 7,17% (muži 987 930 / ženy 1 104 347)
65 let a více: 4,9% (muži 610 272/ ženy 819 885)

Městské obyvatelstvo 36,2 %, venkovské 63,8 %. Muži 49,8 %, ženy 52,2 % (odhad k roku 2010 – novější data nejsou k dispozici).

Uzbekistán je multinacionální země s více než 100 národy a národnostmi. Národnostní složení v Uzbekistánu je následující:

  • Uzbeci 84,0 %
  • Tádžici 4,7 %
  • Rusové 2,8 %
  • Kazaši 2,0 %
  • Karakalpakové 1,9 %
  • Korejci 0,8 %
  • Kyrgyzové 0,8 %
  • Tataři 0,5 %
  • Turkmeni 0,5 %
  • ostatní národnosti 1,9 %

Uzbekistán je nábožensky v zásadě velmi tolerantní zemí, přičemž v náboženské orientaci obyvatel převažuje umírněný sunnitský islám s cca 88 %, dále cca 9 % pravoslaví a existují zde též ostatní náboženství jako katolíci, židé, budhisté, šíité, aj. Celkem je v zemi oficiálně registrováno 16 náboženských vyznání.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  2011 2012 2013 2014 2015
HDP nominální (mln. USD) 45 308 51 174 56 780 57 278 59 298
HDP nominální (mld. UZS) 77 751 96 723 118 987 132 394 152 371
Reálný růst HDP (%) 8,3 8,2 8,0 6,5 4,5
HDP na obyvatele (USD v paritě kupní síly) 4 412 4 789 5 168 5 503 5 745
Reálný růst v jednotlivých sektorech ekonomiky (%)  
Zemědělství 6,6 7,0 6,8 6,5 6,0
Průmysl 3,6 4,2 6,0 5,0 4,0
Služby 11,4 11,5 9,9 6,0 3,0
Ceny a finanční ukazatele  
Inflace (CPI, konec období, %) 13,3 11,0 11,9 11,7 8,5
Oficiální směnný kurs UZS/USD 1 789 1 978 2 198 2 412 2 776
Oficiální směnný kurs UZS/EUR 2 314 2 610 3 032 2 929 3 023
Míra nezaměstnanosti 5,0 4,9 4,9 4,8 4,8

Zdroj - Economic Intelligence Unit

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Dle údajů Ministerstva financí Uzbekistánu vykázal státní rozpočet i v roce 2015 malý přebytek ve výši 203 mld. UZS (79 mln. USD, t.j. 0,2% oficiálního nominálního HDP). Výdaje představovaly 36,3 trilionu UZS (14,1 mld. USD) a příjmy 35,5 trilionu UZS. Obdobně jako u většiny jiných oficiálně vykazovaných údajů jsou i rozpočtové příjmy prezentovány jako neovlivněné regionálním hospodářským poklesem. Jsou však dotovány z rozsáhlých mimorozpočtových fondů. Očekává se, že pokračující recese ruské ekonomiky v roce 2016  spolu s dalším poklesem průměrných cen energií na světových trzích omezí možnosti příjmů i uzbeckého státního rozpočtu. Jelikož se neplánuje snížení výdajů na infrastrukturu, mzdy a důchody, dá se předpokládat, že se rozpočet v roce 2016 zřejmě vrátí do mírného deficitu.

Indikátory veřejného sektoru Uzbekistánu (% HDP)
  20112012201320142015
Příjmy 32,0 33,1 32,5 32,6 32,6
Výdaje 31,8 32,5 32,1 32,4 32,4
Saldo 0,2 0,6 0,3 0,2 0,2
Čistý veřejný dluh 8,1 7,2 7,4 9,6 9,6

Zdroj - Economic Intelligence Unit

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Mezinárodní platební pozice Uzbekistánu
  20112012201320142015
Běžný účet platební bilance (mln. USD) 2 627 1 390 1 020 475 -16
Devizové rezervy (mln. USD) 15 000 16 000 17 000 16 800 15 000
Zůstatek zahraniční zadluženosti (mln. USD) 8 435 8 849 10 681 13 389 13 544
Čistý veřejný dluh (% HDP) 8,1 7,2 7,4 9,6 9,6

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V Uzbekistánu existuje klasický dvoustupňový bankovní systém. První stupeň představuje Centrální banka Republiky Uzbekistán. CBU plní klasické funkce, t.j. provádění peněžně – úvěrové politiky, kontrola emise, organizování jednotného systému plateb, regulace a dozor nad činností komerčních bank, zastupování Uzbekistánu v centrálních bankách jiných států a v mezinárodních finančních a úvěrových institucích. Základní kapitál představuje 2 miliardy UZS. Nejvyšším orgánem Centrální banky je představenstvo, které má 11 členů. Předsedu představenstva, který je zároveň předsedou banky, jmenuje a odvolává na návrh prezidenta Senát Olij Mažlisu, stejně tak jako prvního zástupce a ostatní zástupce. Ostatní členy představenstva jmenuje a odvolává Kengaš Senátu Olij Mažlisu.  Pokud jde o organizační strukturu, tak ta je tvořena ústředním aparátem, který sídlí v Taškentu a oblastními správami, které se nacházejí v sídlech jednotlivých oblastí. Kursovní politika je prováděna na principu float kursu.

Druhý stupeň tvoří komerční banky. Patří sem ABN AMRO Bank, AK Alokabank, ČOAKB All Žamol Bank, GAKB ASAKA,  RAKB Gallabank, AIKB Ipak Yuli, AKIB Ipotekabank, AKB Kapitalbank, ČOAKB Kredit-Standart, AKB Mikrokreditbank, Narodnyj bank, ČZAKB Parvinabank, AK Pachta Bank, ČOAKB Ravnaq-Bank, Uzbeksko – Germanskij AKB Savdogar, DB Saderat Iran, ČZAKB Samarkand, ČABB Trastbank, ČOAKIB Turkiston, AK Turonbank, ZAO Uzbeksko-Tureckij bank, AKPSB Uzpromstrojbank, ČOAKB Uktambank, ČOAKB Universalbank, AKB Chamkorbank, ČZAKB DAVRBANK, AOZP UzKDB. 

Přehled bank v Uzbekistánu

National Bank for Foreign Economic Activity of the Republic of Uzbekistan
101, Amir Temur str., 700084, Tashkent
web: http://www.nbu.com/

State Commercial People Bank of the Republic of Uzbekistan
46, Katartal str., 700096, Tashkent
web: http://www.xalqbank.com/

The Central Bank of the Republic of Uzbekistan
6, Uzbekistan Avenue, 700000, Tashkent
web: http://www.cbu.uz/

State Joint-Stock Commercial Bank „Asaka“
67, Nukus, str, 700015, Tashkent
web: http://www.asakabank.com/

Joint-Stock Commercial Mortgage Bank „Ipotekabank
17, Pushkin str., 700000, Tashkent
web: http://www.ipotekabank.uz/

Uzbek Joint-Stock Commercial and Industrial-Building Bank
г. Ташкент, 700000, ул. Пушкина, 5
web: http://www.uzpsb.com/

Joint-Stock Commercial Bank „Pahta Bank
43, Mukimiy, 700096, Tashkent
web: http://www.pakhtabank.com/

Republican Joint-Stock Commercial Bank „Gallabank“
36, Shahrisabz str., 700000, Tashkent
web: http://www.gallabank.com/

Joint-Stock Commercial Bank „Turon Bank
Abay,700011, Tashkent
web: http://www.turonbank.uz

Joint-Stock Commercial Bank „Tadbirkor
52, Sadik Azimov str., 700047, Tashkent
web: http://www.tadbirkorbank.sarkor.uz/

Joint-Stock Commercial Bank of Encouragement of Trade and Commerce
17, Matbuotchilar  str, 700047, Tashkent
web: http://www.savdogarbank.uz/

Joint-Stock Commercial Bank „Alokabank
30, Oybek Avenue, 700015, Taskent
web: http://www.alokabank.uz/

Private Joint-Stock Exchange Bank „Trastbank“
7, Navoi str, 700048, Tashkent
web: http://www.trustbank.uz/

Joint-Stock Innovation Commercial Bank „Ipak Yuli
12, A, Farkhadskaya str., 700135, Tashkent
web: http://www.ipakyulibank.com/

Joint-Stock Commercial Bank „Hamkorbank
85, Bobur str., Andijan
web: http://www.hamkorbank.uz/

Joint-Stock Commercial Bank „Kapital Bank
32, Matbuotchilar str, 700000, Tashkent
web: http://www.kapitalbank.uz/

Private Open Joint-Stock Commercial Bank „Alp Jamol Bank
21, Ota Turka str, 700047, Tashkent
web: http://www.alpjamolbank.com/

Private Close Joint-Stock Commercial Bank „Parvina Bank
30, Oybek Avenue, Mirabaddistrict, 700015, Tashkent

Private Open Joint-Stock Commercial Investment Bank „Turkestan
6, A.Timur str., 70000, Tashkent

Private Close Joint-Stock Commercial Bank „Davr Bank
Block A, Navoi-Zaikainrstreets crossing, 700011, Tashkent

Private Open Joint-Stock Commercial „Uknambank
10, Proektnaya str, 730011, Karshi

Private Open Joint-Stock Commercial Bank „Universal Bank
32, Matbuotchilar str,Uchkupric district, 700083, Tashkent

Private Open Joint-Stock Commercial Bank „Kredit Standard
12, 25, house, Kunaev str,Mirabad region, 700015, Tashkent
web: http://www.credit-standard.uz/

Private Open Joint-Stock Commercial Bank „Ravnak Bank
2, Furkat str., Shayhantaurdistrict,  700077, Tashkent
web: http://www.ravnakbank.uz/

Uzbek-Korean Development Bank
1, Pushkin str., 70000, Tashkent
web: http://www.daewoobank.com/

Close Joint-Stock Society „Uzbek-Turkish Bank“
15, a, Drujba NarodovAvenue, Chilanzar district, 700000, Tashkent
web: http://www.utbk.uz

ABN AMRO Bank
76, Nasirov str, 700084, Tashkent
web: http://www.abnamro.com

Uzbek International Bank of Privatizations and Investments „Uzprivatbank“
51, Uzbekistan Avenue,Chilanzar district, 700003, Tashkent
web: http://www.uzprivatbank.com/

Branch of Saderat Bank of Iran in theRepublic of Uzbekistan
10, Chehov str., 700060, Tashkent

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základním pilířem daňového systému je Daňový kodex v podobě zákona ZRU 136 ze dne 25. 7. 2007 ve znění pozdějších změn a doplňků (viz Daňový kodex).

Daňový systém obsahuje dělení daní na:

  • daně celostátní
  • daně místní

Daně celostátní se dělí na: 

  • jednotnou daň 
  • jednotlivé daně

Platí zásada, že kdo platí jednotnou daň, neplatí žádné další daně, pokud není stanoveno jinak.
Jednotnou daň platí podniky:

  • průmyslu lehkého, potravinářského, kovoobráběcího, nástrojařského, dřevoobráběcího, nábytkářského a stavebních materiálů do 100 zaměstnanců,
  • průmyslu strojírenského, metalurgického, chemického, zpracovatelského a stavebního do 50  zaměstnanců,
  • vědy, dopravy, obchodu, veřejného stravování do 25 zaměstnanců.

Sazba jednotné daně je následující:

  • výrobní podniky 8 % a podniky veřejného stravování 10 %
  • velkoobchodní podniky 5 %, maloobchodní 4 %
  • dodavatelé počítačových programů, pokud 80 % jejich obratu tvoří dodávky takových programů, také 5 %
  • lékárny 3 %

to vše z hrubých příjmů.

Pokud podnik realizuje 15 až 30 % své produkce za volně směnitelnou měnu, snižuje se sazba jednotné daně o 30 %. V případě, že podnik realizuje více než 30% své produkce za volně směnitelnou měnu, tak se snižuje sazba jednotné daně o 50 %.

Jednotlivé celostátní daně

  • daň z přidané hodnoty
  • daň z příjmů fyzických osob
  • daň ze zisku právnických osob
  • akcízní daň
  • daň za využívání přírodních zdrojů
  • daň za využívání vodních zdrojů
  • daň z majetku
  • pozemková daň.

Daň z přidané hodnoty. Tato daň má sazbu 20% z objemu hrubých příjmů. Od DPH jsou osvobozeny např. pojistné operace, peněžní vklady, cenné papíry, valuty, výrobky pro potřebu invalidů, prodej drahých kovů státu, zdravotnické a léčebné služby, dopravní služby pro export, export za zahraniční měnu, převoz cizích nákladů přes území Uzbekistánu, dodávky materiálu a služeb zahraničním firmám provádějícím  průzkumné práce v nalezištích ropy a plynu. Dále jsou na tři roky od zahájení výroby osvobozeny podniky potravinářského průmyslu.

Od DPH je dále osvobozen dovoz prací a služeb, léky a medicínská technika, dovoz technologie pro podniky vyrábějící zboží denní spotřeby, technologie pro podniky ropně plynárenského komplexu.

Daň z příjmů fyzických osob má následující sazby:

  • do 6 násobku minimální mzdy ve výši 13 %
  • od 6 do 10 násobku minimální mzdy ve výši 18 %
  • více než 10 násobek minimální mzdy ve výši 25 %.

Daň ze zisku právnických osob se vztahuje na výrobní podniky a má základní sazbu ve výši 10 %. Tato sazba se snižuje u výrobců některých  druhů zboží dle nařízení vlády o 20 %, u výrobců dětského zboží má sazbu 7 %. Úlevy pro exportéry platí jako u jednotné daně. Daň z majetku je stanovena na 3,5 % účetní hodnoty majetku. Daňové úlevy pro exportéry platí jako u jednotné daně.

Pozemková daň je odstupňována podle různých kritérií. Pokud je na pozemku provozována zemědělská činnost, platí se jednotná zemědělská daň odstupňovaná podle oblastí, velikosti obdělávané půdy a její bonity do 14 zón pevnou částkou.   

Spotřební daň se vztahuje jen na některé, vybrané druhy výrobků. V některých případech plní funkci ochranářského cla, které Uzbekistán nemůže otevřeně zavádět, aby se nedostal do rozporu s politikou WTO. Tak např. dovážená motorová vozidla se zážehovými motory je uvalena akcízní daň ve výši od 2,4 USD do 7,2 USD za jeden kubický centimetr zdvihového objemu. Motorová vozidla se vznětovými motory jsou zatížena akcízem ve výši od 2,5 USD do 3,1 USD za jeden kubický centimetr zdvihového objemu, nákladní automobily potom zatěžuje akcíz ve výši 70 % celní hodnoty + 3 USD za jeden kubický centimetr zdvihového objemu. Ochranářský charakter tohoto akcízu vynikne ve srovnání se zdaněním automobilů vyráběných UZDAEWOO. Zde je daňová sazba pouze 29% z ceny. Dovážené pivo je zdaněno sazbou 70% z celní hodnoty, nejméně však 1 USD/1 litr, domácí pivo potom 1 000 až 1 200 UZS/1 dal*, víno dovážené se zdaňuje 6 USD/l litr, zatímco domácí 3 000 UZS/1 dal*, vodka z dovozu je zdaněna 7 USD/l litr, naproti tomu domácí líh 1 410 UZS/1 dal*.

* jeden dal = 10 litrů, uzbecké daňové sazebníky výslovně používají tuto jednotku.

Dále existuje spotřební daň na dovážené zboží, které podléhají luxusní předměty a případ od případu bývá uvalována na zboží ze sousedních zemí s cílem chránit místní výrobce. Její výše se liší podle druhu zboží, blíže viz kapitola 6. 4. – celní systém.
Ropa a ropné produkty se zdaňují sazbou od 20 do 30%.

Daň za využívání přírodních zdrojů je odstupňována u jednotlivých nerostných surovin z vytěženého objemu následovně:

  • zemní plyn 20 až 30 %
  • drahé kameny 24 %
  • wolfram 10, 4%
  • měď 8,1 %
  • stříbro 8 %
  • zlato 5 %
  • železo 3,9 %
  • uhlí 3,8 %
  • stavební písek 3 %
  • cement 2 %
  • olovo a zinek 1,3 %

Daň za využívání vodních zdrojů je stanovena pevnou sumou následovně:

  • za jeden kubický metr povrchové vody činí částku 17,30 UZS
  • za jeden kubický metr  podzemní vody činí částku 23,0 UZS

Kromě uvedených daní jsou stanoveny odvody. Jednotný sociální odvod představuje 24 % z mzdových nákladů. Odvod do penzijního fondu představuje 0,7 % z hrubých příjmů. Odvod do silničního fondu činí 1–1,5 % z hrubých příjmů. Odvod do fondu školství je 1 %  z hrubých příjmů. 

Místní daně a poplatky jsou následující:

  • daň za poskytování komunálních služeb a na rozvoj infrastruktury
  • daň za udělení práva k obchodování s lihem a drahými kovy
  • daň za registraci fyzických osob za účelem podnikání

Zvláštní podmínky platí pro zdaňování bank. Ty neplatí DPH a sazba daně ze zisku činí 15 % z daňového základu. Tím je hrubý příjem po odečtení odpočitatelných položek.

Úlevy pro zahraniční investory

Zahraniční investoři, kteří investují v oborech radioelektronika, lehký průmysl, výroba hedvábí, výroba stavebních materiálů, masný a mlékárenský průmysl, chemie, farmacie, drůbežářství nebo kteří investují v Republice Karakalpakstan, v oblastech Džizakské, Kaškadarynské, Syrdarjanské, Surchandarijské, Chorézmské  nebo vesnických částech Andižanské, Navoiské, Namangamské a Ferganské oblasti požívají významné daňové úlevy.

Pokud zahraniční investice v penězích nebo novém zařízení představují alespoň 50 % základního jmění podniku pak jsou osvobozeny od všech daní následovně:

  • při investici ve výši od 300 000 USD do 3 milionů USD na dobu 3 let
  • při investici ve výši od 3 milionů USD do 10 milionů USD na dobu 5 let
  • při investici od 10 milionů USD výše na dobu 7 let

Dále platí úlevy v případě reinvestování zisku.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: