Uzbekistán se potýká se znečištěným ovzduším, které mj. z velké části způsobuje automobilová doprava. I proto byl rok 2025 vyhlášen rokem ochrany životního prostředí a zelené ekonomiky. Dochází k masivním investicím do infrastruktury dobíjecích stanic pro elektromobily. Za 2024-2025 má dojít ke zprovoznění přes 32.000 nových nabíjecích stanic. 

Sílící urbanizace v největších uzbeckých městech a masivní výstavba nových čtvrtí přináší zvýšené nároky na řešení infrastruktury a rozvoj veřejné dopravy. Vedení země a vedení konkrétních měst proto pracují na realizaci změn v dopravě, které jsou definovány v Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury na roky 2022–2025. V hl. městě Uzbekistánu využívá městskou dopravu přes 1 mil. cestujících a v nejbližších letech se očekává nárůst na 1,5 mil. V poslední době se v Uzbekistánu věnuje pozornost rozvoji kolejové dopravy – metro, tramvaje, vlaky i rychlovlaky.

Potřeba řešení infrastruktury je však i v dalších významných centrech, jako je Samarkand, Buchara, Fergana a další. Uzbecká města se plánují zaměřit na vytvoření nových tras veřejné dopravy a optimální propojení se stávajícími, výstavbu nových zastávek a přestupních uzlů a nákup nových ekologických dopravních prostředků. 

Počítá se s rozvojem městských cyklotras, parkovacích míst, zaváděním moderních systémů řízení dopravy a její digitalizace, elektronizací platebních systémů (za jízdu, parkování atd.), dochází k omezením nákladní dopravy v centru města. Důležitým aspektem jsou řešení v oblasti bezpečnosti dopravy. Se zvyšující se dostupností automobilů v posledních letech výrazně narostla nehodovost. Dopravní infrastruktura je jednou z regionálních priorit EU v kontextu iniciativy Global Gateway, v případě jakéhokoliv projektu v této oblasti stojí za zvážení žádost o finanční a další podporu EU.

 Pro české firmy se nabízejí příležitosti nejen v dodávkách dopravních prostředků, ale také v poskytování služeb a chytrých řešení pro tento obor. 

Stálé a dostupné dodávky elektřiny bez výpadků, udržitelné ceny a fungování trhu energetiky jsou klíčovými výzvami energetického sektoru v Uzbekistánu. Koncepce zajištění elektrické energie na roky 2020–30 má za cíl zabezpečit dostatečnou výrobu energie s předpokladem její dvojnásobné spotřeby v roce 2030 (aktuálně je spotřeba okolo 66 mld. kWh, předpoklad je 121 mld. kWh). Rok 2025 byl vyhlášen rokem ochrany životního prostředí a zelené ekonomiky. Společnosti, které zavedou ekologická řešení, budou moci od září 2025 získat status Zelené společnosti. Tím dostanou řadu výhod vč. podpory vstupu na mezinárodní trhy. Postupně jsou zaváděny takzvané Zelené tarify, zvýhodněni budou podnikatelé využívající bioplyn, solární či větrné turbíny či obyvatelé prodávající přebytečnou energii státu. 

Prioritu má modernizace stávajících výrobních kapacit a následně výstavba nových. Nedílnou součástí bude modernizace přenosových soustav a distribučních sítí, včetně transformátorových stanic, řídících center apod. V letech 2022–2026 plánuje Uzbekistán prostřednictvím přímých zahraničních investic postavit celkem několik desítek nových elektráren, z nichž by většina měla být z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k tomu, že země má přes 300 slunečných dní v roce, je otázka využití solární energie velmi perspektivní a nabízí nevyužitý potenciál. 

Samostatnou kapitolou v sektoru energetiky je výstavba jaderné elektrárny, o níž se vedou jednání s ruským Rosatomem již několik let. Nově probíhají jednání o společné výstavbě malých modulárních reaktorů. 

Energetická a vodní infrastruktura je jednou z regionálních priorit EU v kontextu iniciativy Global Gateway, v případě jakéhokoliv projektu v této oblasti stojí za zvážení žádost o finanční a další podporu EU. V energetickém sektoru Uzbekistánu existuje velký exportní potenciál pro české společnosti, např. dodávky zařízení při modernizací elektráren (filtrace, kotle, turbíny atd.), při výstavbě elektráren na obnovitelné zdroje energie (vodní, sluneční, větrné); v oblasti infrastruktury (např. výstavba potrubí, rozvody, trafostanice, čerpadla a další součásti). 

Nejen celosvětový vývoj pandemie covidu-19, ale také rostoucí populace a řada dalších socio-ekonomických faktorů, přinesly zvýšený tlak na zdravotnický systém. Uzbecké zdravotnictví má před sebou celou řadu výzev, které jsou v západních zemích dávno překonané, ale ve Střední Asii jsou aktuální. Vedení země se proto snaží toto odvětví aktivně podporovat. Jedná se např. o snížení kojenecké úmrtnosti, zlepšení podmínek v nemocnicích podle mezinárodních standardů, dostupnost kvalitní medicíny pro všechny vrstvy obyvatel, zvýšení kvalifikace lékařů a zdravotnických pracovníků, včasné odhalování dědičných nemocí, onkologie a podobně. 

V zemi existuje tlak na lokalizaci výroby léčiv. Aktuálně domácí výroba léků pokrývá pouze 55 % spotřeby země. Na základě nové strategie na roky 2022–2026 počítá země s přilákáním zahraničních investic a urychleným rozvojem domácí produkce léků. Nástrojem má být rozvoj klastrů a realizace výroby inovativních léků, léčivých přípravků a rozvoj hi-tech zdravotnických zařízení. Pro splnění takových cílů je nezbytná spolupráce se zahraničními firmami, specialisty, předávání zkušeností, moderní technologie, suroviny a léčivé přípravky. Na základě dekretu prezidenta budou mít výrobci, kteří lokalizovali výrobu léků v Uzbekistánu, garantovaný odběr své produkce po dobu minimálně tří až pěti let a řadu dalších ekonomických výhod a pobídek. 

Uzbekistán se taktéž zajímá o spolupráci v oblasti koordinace integrovaného záchranného systému, managementu a logistiky ve zdravotnictví nebo fungování systému zdravotního pojištění. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je v Uzbekistánu řada příležitostí pro vybavení nemocnic, klinik a dalších zdravotnických zařízení – od základního vybavení v podobě lůžek až po speciální diagnostické přístroje a tak dále. S tím souvisí i nutnost předávání zkušeností. V Uzbekistánu bylo doposud registrováno 20 druhů léčiv, 1 typ zdravotnického prostředku a 20 druhů zdravotnického zařízení vyrobených v ČR.

Zemědělství je důležitým odvětvím ekonomiky Uzbekistánu, které zaměstnává téměř třetinu práceschopného obyvatelstva a generuje asi pětinu HDP země. Na základě Strategie rozvoje zemědělství na roky 2020–2030 plánuje Uzbekistán zvýšit efektivitu zemědělského sektoru a zaměřit se na nové obory s cílem zajištění potravinové bezpečnosti a soběstačnosti země.

Vzhledem k příznivým přírodním a klimatickým podmínkám nemá Uzbekistán v rostlinné výrobě problém s produkcí, ale především s jejím zpracováním a následným uplatněním. V této souvislosti se nabízí řada příležitostí v dodávkách zemědělské techniky a strojů, linek pro zpracování potravin a konzervárenství, balicích strojů, skladovacích systémů apod. Na základě strategie stát poskytuje uzbeckým farmářům výhodné podmínky pro nákup strojů, zařízení, technologií, semen a sazenic, výstavbu skleníků a další. 

Export zemědělských strojů je vzhledem k osevním plochám Uzbekistánu velmi perspektivní, avšak je potřeba mít na paměti, že je export nutné doprovázet i souvisejícími službami (dealerská síť, servis, náhradní díly). 

Perspektivní je taktéž živočišná výroba, především spolupráce zaměřená na zlepšování genofondu hovězího dobytka (mléčného i masného) a zavádění nových technologií chovu. V roce 2020 byl živý hovězí skot nejvyváženější položkou českého exportu do Uzbekistánu, proto je řada významných kontaktů nastavena a je možné tuto spolupráci rozšiřovat a prohlubovat. S ohledem na popularitu drůbežího masa a jeho rostoucí spotřebu taktéž existuje poptávka násadových vejcích a jednodenních kuřatech. 

Je zároveň nutné počítat s tím, že oblast agrární spolupráce s Uzbekistánem se potýká s řadou překážek obchodu především ve veterinární a fytosanitární oblasti.

Uzbecká armáda je vyzbrojena 185 letouny (včetně více než 90 útočných letounů a vrtulníků), 420 tanky a více než 1957 dalšími obrněnými vozidly, 98 raketovými systémy a 137 samohybnými dělostřeleckými lafetami. Modernizace armády a další nákupy techniky jsou předurčeny turbulentním vývojem ve Střední Asii, aktivitami mezinárodního terorismu, náboženským extremismem a nárůstem afghánského obchodu s drogami. Prioritou uzbecké vlády je diverzifikace a odstranění závislosti na dodávkách ze zahraničí (především z Ruska). 

Uzbekistán má zájem o nalezení technologického partnera, který bude předávat know-how a pomáhat s lokalizací výroby v nejrůznějších oblastech obranného průmyslu (např. lokalizace výroby dělostřelecké munice, dělostřeleckých min, nábojů středního kalibru a další). Perspektivní je oblast dodávek zařízení, vč. všech potřebných obráběcích strojů. Naskýtají se možnosti v modernizaci zastaralé sovětské techniky a předávání zkušeností a výcviku. V tomto ohledu je možné navázat na v minulosti realizovanou generální opravu letounů L-39 Albatros. 

Ministerstvo obrany Uzbekistánu taktéž projevilo zájem o české zboží z oblasti biologické ochrany, logistické a dekontaminační systémy, prostředky a vybavení pro polní nemocnice pro vojenské jednotky a ozbrojené síly.

Uzbekistán patří do první desítky zemí s největšími zásobami nerostných surovin na světě a jejich těžba je jednou z důležitých položek devizových příjmů v ekonomice země. Klíčové jsou především zásoby zlata (5. místo), uranu (12. místo), mědi (8. místo), potaše (4. místo), fosforitanů a kaolinu. Země navíc zaujímá přední místa v produkci zlata (10. místo) a uranu (7. místo). V zemi se nachází celkem 2537 ložisek nerostných surovin (z toho 1855 jsou stavební materiály,, 296 uhlovodíků – ropa a zemní plyn, 92 drahých kovů, 61 chemické suroviny, 41 radioaktivní kovy, 31 polodrahokamy, 20 neželezné a vzácné kovy, 8 uhlí a ropné břidlice, 5 železné kovy a další. 

V současné době se otevírají nové investiční příležitosti pro zahraniční společnosti – především v oboru geologického průzkumu perspektivních oblastí a rozvoj nových území těžby (zásoby nerostných surovin v Uzbekistánu jsou momentálně prozkoumány pouze ze 40 %). Na oblast geologického průzkumu následně navazují příležitosti v realizaci těžby především v podobě dodávek dobývací techniky a souvisejících strojů. Konkrétně se jedná o zařízení pro povrchovou těžbu, drtiče, svářecí zařízení, kombajny, míchačky, třídicí stroje, jeřáby, bagry, potrubí a nákladní auta.

V oblasti energetických surovin zásoby Uzbekistánu přesahují 3 mld.y tun uhlí, 1,8 bilionu metrů krychlových zemního plynu a 71 milionů barelů ropy. V letech 2022–2026 je v Uzbekistánu plán vybudovat dalších sto ropných a plynových polí, na kterých by mělo být až 290 vrtů. Při těchto pracích země počítá se zapojením domácích společností a specialistů, ale i se zapojením zahraničních firem a subjektů.

Vláda taktéž plánuje realizaci rozsáhlého projektu výroby zkapalněného syntetického paliva (GTL), jehož provoz umožní výrobu 1,5 milionu tun syntetického paliva ročně (letecký petrolej, motorová nafta, zkapalněný ropný plyn, syntetické nafta). V rámci tří projektů dojde k modernizaci výrobních jednotek propanbutanové směsi a vytvoření dalších kapacit pro výrobu 180 000 tun zkapalněného plynu. 

Dobývání nerostů a surovinová politika je jednou z regionálních priorit EU v kontextu iniciativy Global Gateway, v případě jakéhokoliv projektu v této oblasti stojí za zvážení žádost o finanční a další podporu EU.

Vědeckotechnický pokrok je jednou z prioritních oblastí rozvoje země, což je uvedeno ve všech důležitých programových dokumentech: “Digitální Uzbekistán – 2030”, “Strategie pro inovační rozvoj Uzbekistánu do roku 2026” a Strategie Uzbekistán – 2030. Na základě plánů a cílů stanovených prezidentem dnes probíhají rozsáhlá opatření na zvýšení konkurenceschopnosti domácí vědy, vedení Uzbekistánu má ambici stát se  byl předložen tak ambiciózní úkol stát se vzdělávacím a inovačním hubem v regionu.

V roce 2019 byl otevřen v Taškentu IT Park, neboli „inkubátor pro startupové projekty“, první svého druhu v Uzbekistánu. Jedná se extrateritoriální svobodnou ekonomickou zónu pro IT společnosti, prostřednictvím které by měla fungovat integrace s vědeckými a vzdělávacími organizacemi. Od té doby zde vzniklo 28 nových startupů, byly realizovány desítky projektů v oblasti informačních technologií, ale i školení, workshopy a meetupy, které pomáhají přilákat mladé lidi k tomuto oboru a rozšiřují počítačovou gramotnost mezi obyvatelstvem. IT Park má aktuálně více než 2400 rezidentů a 40 inkubačních center. V rámci IT Parku byla otevřena IT univerzita a po celé zemi nabízí více než 200 škol speciální zaměření na výuku IT. V každém regionu Uzbekistánu (celkem 14 regionů) funguje lokální pobočka IT Parku. 

V posledních letech toto odvětví přilákalo investice ve výši 3 mld. dolarů. Počet podniků se zahraniční kapitálovou účastí se ve srovnání s rokem 2017 zvýšil 8,5krát a překročil tisíc. Dnes je každý desátý podnik v tomto odvětví mezinárodní společností. Pokud před sedmi lety v zemi působilo pouze 12 exportních podniků, letos jich je již 650. Do konce roku objem exportu informačních technologií a telekomunikačních služeb přesáhne 900 milionů dolarů. V oblasti IT pracuje více než 129,3 tis. lidí.

V posledních letech vznikají v Uzbekistánu inovační technoparky a každoročně probíhá tzv. Inno-week, neboli Mezinárodní týden inovativních nápadů. Spolupráce v inovační oblasti je možná v celé řadě průmyslových oborů, ve službách atp.

Tento sektor je uzbeckou vládou intenzivně podporován a financován a země má zájem o navázání zahraniční spolupráce (ideálně s evropskými zeměmi) ve všech odvětvích. Nabízí se možnosti společných a mezinárodních projektů ve výzkumu, inovacích, vzdělávání odborníků a výměně zkušeností. Zajímavé příležitosti mohou být také v případě dodávek vybavení pro vznikající “parky” a v rámci předávání zkušeností.

Uzbekistán byl zvolen členem Komise pro vědu a techniku ​​pro rozvoj Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC) na období 2023 až 2026.