Uzbekistán usiluje o urychlený rozvoj farmaceutického průmyslu a rozšíření výrobní základny. Na konci roku 2024 se prodej léků a doplňků stravy z lékáren v národní měně zvýšil o 19 % a dosáhl hodnoty přibližně 2 miliardy USD. Uzbecké úřady plánují do roku 2026 realizovat 104 projektů v hodnotě 1,25 miliardy USD, čímž chtějí zajistit soběstačnost domácího trhu ze současných 55 % na 80 %.

Existuje zájem o zahraniční technologie a know-how. Celkový rozvoj státního zdravotnického sektoru, soukromých klinik a zvyšující se nároky na zdravotnický systém přináší možnosti pro dodávky zdravotnického vybavení.

Od roku 2026 se státem regulované ceny přibližně 2 600 léků na předpis sníží v průměru o 40–50 %. Tato reforma si klade za cíl zlepšit přístup pacientů k lékům a zároveň zvýšit transparentnost při zadávání veřejných zakázek a distribuci. Všechny státní zakázky na léky a zdravotnické prostředky budou centralizovány prostřednictvím jednotného elektronického systému. Účast bude omezena pouze na výrobce a distributory s platnými certifikáty GMP, GDP a GPP, čímž se zvýší standardy kvality a dodržování předpisů.

Uzbecký farmaceutický trh přesahuje 2,1 miliardy USD s ročním růstem 10–12 %. Domácí produkce se nadále rozšiřuje a její hodnota činí více než 5 bilionů uzbeckých somů, což podporuje substituci dovozu a růst exportu. Zavádějí se nové regulační postupy, které urychlují registraci produktů vyráběných v zemi prostřednictvím transferu technologií, a které zároveň povzbuzují zahraniční společnosti k lokalizaci výroby v Uzbekistánu.

Nejen pandemie covidu-19, ale také rostoucí populace a řada dalších socioekonomických faktorů zvýšila tlak na zdravotnický systém. Uzbecké zdravotnictví má před sebou celou řadu výzev, které jsou v západních zemích dávno překonané, ale ve Střední Asii aktuální. Vedení země se proto snaží toto odvětví aktivně podporovat. Jedná se například o snížení kojenecké úmrtnosti, zlepšení podmínek v nemocnicích podle mezinárodních standardů, dostupnost kvalitní medicíny pro všechny vrstvy obyvatel, zvýšení kvalifikace lékařů a zdravotnických pracovníků, včasné odhalování dědičných nemocí, onkologii a podobně.

V zemi existuje tlak na lokalizaci výroby léčiv. Aktuálně domácí výroba léků pokrývá pouze 55 % spotřeby země. Na základě nové strategie na roky 2022–2026 proto země počítá s přilákáním zahraničních investic a urychleným rozvojem domácí produkce. Nástrojem má být rozvoj klastrů a realizace výroby inovativních léků, léčivých přípravků a high-tech zdravotnických zařízení. Pro splnění těchto cílů je nezbytná spolupráce se zahraničními firmami, specializovanými odborníky, předávání zkušeností, moderní technologie, suroviny a léčivé přípravky.

Na základě dekretu prezidenta budou mít výrobci, kteří lokalizovali výrobu léků v Uzbekistánu, garantovaný odběr své produkce po dobu minimálně tří až pěti let a řadu dalších ekonomických výhod a pobídek.

V prezidentské administraci se aktuálně věnuje pozornost rozvoji soukromých klinik. S rychlým růstem počtu klinik se značně rozšířil i rozsah zdravotnických služeb. Počet specializací nabízených soukromými poskytovateli se zvýšil z 39 na 116, zatímco celková kapacita lůžek se zvýšila z 16 tisíc na 57 tisíc. V důsledku toho se očekává, že podíl soukromého sektoru na celkové kapacitě lůžek vzroste z 12 % na 31 %.

V této souvislosti vznikne potřeba zavést evropské mechanismy kontroly soukromého sektoru. Regulační dohled posílí zavedení dálkového monitorování prostřednictvím elektronického informačního systému.

Pro stimulaci růstu soukromého sektoru plánuje vláda vyčlenit 16,8 milionu USD v podobě preferenčních úvěrů na nové kliniky v odlehlých oblastech. Projekty mohou získat financování až do výše 836 820 USD na dobu až 10 let, přičemž bude dotováno až 50 % základní úrokové sazby. Mezi další pobídky patří snížená 1% sazba sociální daně pro zahraniční lékařské specialisty a celní osvobození na dovážené zdravotnické vybavení.

Uzbekistán se zajímá také o spolupráci v oblasti koordinace integrovaného záchranného systému, managementu a logistiky ve zdravotnictví nebo fungování systému zdravotního pojištění. V Uzbekistánu je řada příležitostí pro vybavení nemocnic, klinik a dalších zdravotnických zařízení – od základního vybavení v podobě lůžek až po speciální diagnostické přístroje. S tím souvisí i nutnost předávání zkušeností. V Uzbekistánu bylo doposud registrováno 20 druhů léčiv, 1 typ zdravotnického prostředku a 20 druhů zdravotnického zařízení vyrobených v České republice.

Vzhledem k příznivým přírodním a klimatickým podmínkám nemá Uzbekistán v rostlinné výrobě problém s produkcí, ale především s jejím zpracováním a následným uplatněním. V této souvislosti se nabízí řada příležitostí v dodávkách zemědělských strojů, linek pro zpracování potravin, konzerváren, balicích strojů a skladovacích systémů. Na základě strategie stát poskytuje uzbeckým farmářům výhodné podmínky pro nákup strojů, zařízení, technologií, semen, sazenic, výstavbu skleníků a dalších investic.

Dalším klíčovým faktorem je strategická orientace uzbecké vlády na rozvoj zemědělsko-potravinářského sektoru s vyšší přidanou hodnotou. Na základě Strategie rozvoje zemědělství na roky 2020–2030 plánuje Uzbekistán zvýšit efektivitu zemědělského sektoru a zaměřit se na nové obory s cílem zajištěním potravinové bezpečnosti a soběstačnosti země. Důraz se klade na modernizaci potravinářského průmyslu, podporu investic, zavádění moderních technologií, rozvoj kapacit pro balení, logistiku a chladírenská skladování a posilování exportu zpracovaných potravinářských výrobků.

Perspektivy tohoto odvětví dále posiluje rychle rostoucí domácí trh a dynamický růst poptávky po exportovaných výrobcích, zejména po ovoci, zelenině a zpracovaných potravinářských výrobcích. Rostoucí urbanizace, měnící se spotřebitelské návyky a ambice Uzbekistánu získat pozici na zahraničních trzích s vlastními značkami podtrhují důležitost moderního a technologicky vyspělého zpracování potravin.

Slibné jsou také příležitosti v živočišné výrobě, především spolupráce zaměřená na zlepšování genofondu hovězího dobytka (mléčného i masného) a zavádění nových technologií chovu. V roce 2020 byl živý hovězí skot nejvyváženější položkou českého exportu do Uzbekistánu, proto je řada významných kontaktů již nastavena a je možné tuto spolupráci dále rozšiřovat a prohlubovat. S ohledem na popularitu drůbežího masa a jeho rostoucí spotřebu také existuje poptávka po násadových vejcích a jednodenních kuřatech. Uzbekistán má rovněž zájem o zlepšování genofondu hovězího dobytka a navýšení kapacit produkce drůbežího masa, což přináší příležitosti v dodávkách plemenných zvířat, genetiky a násadových vajec. 

Velmi relevantním tématem jsou udržitelná a chytrá řešení zavlažování v zemědělství a vysazování odolných plodin. Na všechny uvedené obory navíc mohou uzbečtí zemědělci získat státní dotace, což může ulehčit financování. Je však třeba počítat s tím, že oblast agrární spolupráce s Uzbekistánem se potýká s řadou překážek, především ve veterinární a fytosanitární oblasti.

Uzbekistán patří do první desítky zemí s největšími zásobami nerostných surovin na světě a jejich těžba je jednou z důležitých položek devizových příjmů v ekonomice země. Klíčové jsou především zásoby zlata (5. místo), uranu (12. místo), mědi (8. místo), potaše (4. místo), fosforitanů a kaolinu. Země navíc zaujímá přední místa v produkci zlata (10. místo) a uranu (7. místo). 

V zemi se nachází celkem 2537 ložisek nerostných surovin. Z toho 1855 tvoří stavební materiály, 296 uhlovodíky – ropa a zemní plyn, 92 drahé kovy, 61 chemické suroviny, 41 radioaktivní kovy, 31 polodrahokamy, 20 neželezné a vzácné kovy, 8 uhlí a ropné břidlice, 5 železné kovy a další. 

V současné době se otevírají nové investiční příležitosti pro zahraniční společnosti – především v oboru geologického průzkumu perspektivních oblastí a rozvoj nových území těžby (zásoby nerostných surovin v Uzbekistánu jsou momentálně prozkoumány pouze ze 40 %). Na oblast geologického průzkumu následně navazují příležitosti v realizaci těžby především v podobě dodávek dobývací techniky a souvisejících strojů. Konkrétně se jedná o zařízení pro povrchovou těžbu, drtiče, svářecí zařízení, kombajny, míchačky, třídicí stroje, jeřáby, bagry, potrubí a nákladní auta.

V oblasti energetických surovin zásoby Uzbekistánu přesahují 3 mld. tun uhlí, 1,8 bilionu metrů krychlových zemního plynu a 71 milionů barelů ropy. V letech 2022–2026 země plánuje vybudovat dalších sto ropných a plynových polí, na kterých by mělo být až 290 vrtů. Při těchto pracích se počítá se zapojením domácích společností a specialistů, ale i se zapojením zahraničních firem a subjektů.

Vláda taktéž plánuje realizaci rozsáhlého projektu výroby zkapalněného syntetického paliva (GTL), jehož provoz umožní výrobu 1,5 milionu tun syntetického paliva ročně (letecký petrolej, motorová nafta, zkapalněný ropný plyn, syntetická nafta). V rámci tří projektů dojde k modernizaci výrobních jednotek propanbutanové směsi a vytvoření dalších kapacit pro výrobu 180 000 tun zkapalněného plynu. 

Dobývání nerostů a surovinová politika je jednou z regionálních priorit EU v kontextu iniciativy Global Gateway, v případě jakéhokoliv projektu v této oblasti stojí za zvážení žádost o finanční a další podporu EU.

Uzbekistán se v posledních letech zaměřuje na digitalizaci, inovace a modernizaci, přičemž klade důraz na rozvoj digitální ekonomiky, umělé inteligence a vědeckotechnického pokroku. V této souvislosti byly přijaty klíčové strategie, jako je „Digitální Uzbekistán – 2030“ a „Strategie pro inovační rozvoj Uzbekistánu do roku 2026“, které jsou součástí širšího rámce „Uzbekistán – 2030“ (aktualizovaného pro období 2026–2030).V Global Innovation Index 2025 se Uzbekistán umístil na 79. místě, čímž dosáhl svého historicky nejlepšího výsledku a poprvé se zařadil do top 80 nejinovativnějších zemí světa. V rámci skupiny zemí s nižším středním příjmem obsadil 7. místo a v regionu Střední a Jižní Asie je 3. nejlepším (za Indií a Íránem). Uzbekistán je navíc čtvrtý rok v řadě „overperformerem“ – tedy zemí, která v inovacích předčila očekávání odpovídající jejímu stupni hospodářského rozvoje. Cílem země je do roku 2030 vstoupit do top 50 nejinovativnějších ekonomik světa.

V roce 2019 byl v Taškentu otevřen IT Park Uzbekistan – extrateritoriální svobodná ekonomická zóna pro IT společnosti, která slouží jako inkubátor pro startupové projekty a platforma pro integraci s vědeckými a vzdělávacími organizacemi. Od svého vzniku se IT Park stal jedním z největších technologických parků ve Střední Asii s více než 2 800 členy (z toho 1 500 aktivních startupů, které společně získaly investice ve výši přes 300 milionů USD) a 40 inkubačními centry. V rámci IT Parku byla otevřena IT univerzita, a po celé zemi nabízí více než 200 škol se speciálním zaměřením na výuku IT. V každém z 14 regionů Uzbekistánu funguje lokální pobočka IT Parku, která podporuje místní startupy a digitální podnikání.

IT Park Uzbekistan nabízí řadu výhod pro rezidenty, včetně daňových úlev (0 % DPH, daň z příjmů právnických osob a sociální odvody) a zjednodušených postupů při dovozu/vývozu, zrychlené registrace společností (3–6 týdnů) a přístup k moderní infrastruktuře. IT Visa je víceleté vízum pro investory a odborníky, které umožňuje dočasný pobyt, přístup ke zdravotní péči a vzdělávání na stejné úrovni jako občané, a možnost koupě nemovitostí. V rámci programu 1+1 Co-Funding vláda spolufinancuje startupy, které získaly zahraniční investice, a přispívá až 100 000 USD na projekt. Zero Risk Program nabízí zdarma kancelářské prostory po dobu až 12 měsíců pro startupy v počáteční fázi. Soft-landing programy slouží k podpoře zahájení podnikání zahraničních firem v Uzbekistánu. IT Park Ventures – 10milionový fond pro podporu startupů v oblastech AI, GreenTech, EdTech, FinTech a vývoje her – investoval např. do startupů jako Datatruck (působící na trhu USA) či Geomotive (expanzí do regionu CIS a Blízkého východu).

Počet inovativních podniků se zahraniční kapitálovou účastí se ve srovnání s rokem 2017 zvýšil 8,5krát a jejich počet překročil tisíc, přičemž dnes je každý desátý podnik v tomto odvětví mezinárodní společností. Pokud před sedmi lety v zemi působilo pouze 12 exportních podniků, v roce 2026 jich je již 650 a objem exportu informačních technologií a telekomunikačních služeb má do konce roku 2026 přesáhnout 1 miliardu USD. V oblasti IT pracuje více než 129 300 lidí a ekosystém se ve Střední Asii řadí na 2. místo.  

V posledních letech vznikají v Uzbekistánu inovační technoparky a každoročně probíhá InnoWeek (Mezinárodní týden inovativních nápadů). Spolupráce v inovační oblasti je možná v celé řadě průmyslových oborů a služeb, včetně AI, kybernetické bezpečnosti, digitálního vládnutí či zelených technologií. Uzbekistán v roce 2026 hostí Mezinárodní olympiádu v informatice (IOI 2026), což potvrzuje jeho rostoucí potenciál v oblasti vzdělávání a rozvoje technologických talentů. Kromě toho probíhá každý rok v září ICT Week a nedávno byl spuštěn veletrh kreativního a herního průmyslu GameFest Uzbekistan. 

V rámci strategie „Digitální Uzbekistán – 2030“ se počítá s nejméně 2,5násobným nárůstem podílu digitální ekonomiky do konce roku 2026, digitalizací 70 % veřejných služeb a zvýšením objemu IT služeb na 100 bilionů sumů (přibližně 8,5 miliardy USD). Strategie pro rozvoj umělé inteligence do roku 2030 předpokládá alokaci 50 milionů USD na rozvoj infrastruktury a cíle zvýšit podíl AI služeb na Portálu interaktivních veřejných služeb na 10 %. Kybernetická bezpečnost je podpořena první národní strategií pro období 2026–2030, která stanovuje pět klíčových cílů: posílení národní odolnosti, ochranu kritické digitální infrastruktury, boj proti kyberkriminalitě, rozvoj AI v kybernetické bezpečnosti a rozšíření mezinárodní spolupráce.

Pro české firmy se nabízí možnost společných a mezinárodních projektů ve výzkumu, inovacích, vzdělávání odborníků a výměně zkušeností. Zajímavé příležitosti mohou být také v dodávkách vybavení pro vznikající IT parky, v rámci předávání know-how či v oblasti kybernetické bezpečnosti.