Uzbekistán

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoTaškent
Počet obyvatel35,27 mil.
Jazykoficiální jazyk uzbečtina, široce rozšířena ruština
Náboženstvíislám (cca 96,5 %)
Státní zřízeníprezidentská republika
Hlava státuŠavkat Miromonovič Mirzijojev
Hlava vládyAbdulla Nigmatovič Aripov
Název měnysum
Cestování
Časový posun+3 hodiny (+4 v zimě)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecMgr. Václav Jílek
Ekonomický úsekIng. Nikola Hrušková
Konzulární úsekMgr. Stanislava Vojtíšková, Ph.D.
CzechTradene
Czechinvestne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 61,2
Hospodářský růst (%) 7,4
Inflace (%) 10,7
Nezaměstnanost (%) 6,6

Uzbekistán se rozkládá uprostřed střední Asie na rozloze 447 400 km2 mezi řekami Amudarja a Syrdarja. Sousedí s Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Turkmenistánem a Afghánistánem a přes jeho území procházejí důležité silniční a železniční dopravní tahy. Uzbekistán je unitární republika. Hlavou státu a výkonné moci je přímo volený prezident. Po nástupu nové vlády v roce 2016 začalo vedení Uzbekistánu prosazovat rozsáhlé reformy zaměřené na liberalizaci trhu, přípravu privatizace vybraných státních podniků a bank a zaměřilo se na vytváření podmínek pro příliv zahraničních investic a získávání technologií. Vztahy s ČR jsou korektní, nejsou zatíženy žádnými politickými problémy. V posledním období dochází k jejich intenzifikaci, která byla přerušena pandemií COVID-19. Jsou vytvořeny solidní základy a politický a legislativně-právní rámec rozvoje vztahů v politické, ekonomické a kulturně-vzdělávací oblasti, i multilaterální diplomacii.

Geopolitický význam regionu Střední Asie (Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán a Turkmenistán) vyplývá z jejich strategické polohy tranzitního území na pomezí Evropy a Asie s bohatými přírodními zdroji a rostoucím vnitřním trhem. Střetávají se zde zájmy RF a Číny, ale také Turecka, Íránu či zemí Zálivu. Země Střední Asie (SA) se snaží balancovat tyto mocenské zájmy posilováním regionální spolupráce a zaměřením se na spolupráci s EU. RF využívá jako hlavní nástroj svého vlivu na země SA členství v regionálních organizacích, ve kterých má dominantní pozici, zejména členstvím v Euroasijské hospodářské unii (EAHU), Uzbekistán má v tomto uskupení však pouze statut „pozorovatele“. Čína úspěšně proniká do teritoria SA mj. prostřednictvím projektu Nové Hedvábné stezky (BRI).  EU uzavírá se zeměmi SA dohody o posíleném partnerství a spolupráci (EPCA). 

Souhrnná teritoriální informace (STI) Uzbekistán (355.67kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Uzbekistán (MZV) (64.7kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Politické uspořádání Uzbekistánu vychází z poslední revize ústavy v prosinci 2014. Největší výkonnou moc má v republice prezident, který jmenuje předsedu vlády i ministry a má právo rozpustit parlament. Oproti předchozím 7-letým funkčním obdobím současná ústava počítá s 5-letým mandátem, který lze vykonávat maximálně dvakrát. Volby proběhly naposledy v říjnu 2021, kdy byl dosavadní prezident Šavkat Mirzijojev znovuzvolen. Hlavou vlády je předseda vlády, který je jmenován prezidentem a schválen parlamentem. Role parlamentu je v Uzbekistánu slabá a v zásadě jen potvrzuje politiku prezidenta. Uzbecký parlament Olij Mažlis je od r. 2002 dvoukomorový. Zákonodárná komora (dolní komora) má 150 poslanců, přičemž 135 poslanců je voleno na období 5 let. 15 míst je permanentně vyhrazeno Ekologickému hnutí Uzbekistánu, což je hnutí ekologů, vědců a dalších veřejných činitelů. Senát (horní komora) má 100 senátorů, z nichž 16 je přímo jmenováno prezidentem, ostatní jsou voleni. V každém kraji, hl. městě Taškentu a autonomním Karakalpakstánu je voleno po šesti senátorech na funkční období 5 let.

Název státu: •  Republika Uzbekistán •  O’zbekiston Respublikasi

Složení vlády: Předseda a místopředsedové vlády:

•        ARIPOV Abdulla Nigmatovich (Abdulla Nigmatovič ARIPOV) – premiér, řídí Sekretariát pro otázky rozvoje telekomunikace, IT-technologií a inovačních aktivit, zajištění informační bezpečnosti; Sekretariát pro rozvoj průmyslu a základních průmyslových sektorů; Sekretariát pro ochranu práv občanů Uzbekistánu, dočasně pracujících v zahraničí, a pro otázky mezinárodní spolupráce; Sekretariát pro organizaci a koordinaci činnosti kanceláře premiéra posuzující žádosti podnikatelů

•        RAMATOV Achilbay Jumaniyazovich (Ačilbaj Džumanijazovič RAMATOV) – 1. vicepremiér; řídí Sekretariát pro otázky komplexního rozvoje území, komunikací, stavebnictví a bytového a komunálního hospodářství

•        QO`CHQOROV Jamshid Anvarovich (Džamšid Anvarovič KUČKAROV) – vicepremiér; ministr ekonomického rozvoje a snížení úrovně chudoby; řídí Sekretariát pro otázky makroekonomických analýz, strukturálních změn ekonomiky, rozvoje finančního a bankovního systému, státních aktiv, rozvoje konkurence, podpory podnikání a snížení úrovně chudoby

•        GANIYEV Shuxrat Madaminovich (Šuchrat Madaminovič GANIJEV) – vicepremiér; řídí Sekretariát pro otázky rozvoje zemědělství a potravinářského průmyslu

•        UMURZOQOV Sardor O`ktamovich (Sardor Uktamovič UMURZAKOV) – vicepremiér, ministr investic a zahraničního obchodu ; řídí Sekretariát pro otázky přílivu investic, podpory vývozu a vnějších ekonomických vztahů

•        ABDUHAKIMOV Aziz Abduqahhorovich (Aziz Abdukachchorovič ABDUCHAKIMOV) – vicepremiér, ministr cestovního ruchu a kulturního dědictví; řídí Sekretariát pro otázky cestovního ruchu, sportu, kultury

•       MAHKAMOVA Zulayho Bahriddinovna (MACHKAMOVA Zulajcho Bachriddinovna) – vicepremiér; Předseda státního výboru pro otázky rodin a žen.

Kompletní přehled vládních institucí a jednotlivých ministrů na www.gov.uz

1.2. Zahraniční politika země

Uzbekistán se postupně otevírá zahraničním partnerům a začíná sebevědomě vystupovat na mezinárodní scéně. Dobré sousedské vztahy se staly nejvyšší prioritou. V této oblasti došlo k výraznému zlepšení vztahů, budování důvěry, odblokování řešení dlouholetých regionálních konfliktů a nárůstu obchodu, k zahájení skutečné regionální spolupráce. V popředí je i spolupráce se strategickými partnery (RF, CN, KR, JN, TR, EU, USA a dalšími). Zvláštní místo v zahraniční politice zaujímá Afghánistán. UZ má ambice stát se regionálním hráčem, aktivně se zapojuje do všech mezinárodních formátů vytvořených s cílem urovnat situaci v AFG. Posiluje rovněž vztahy s dalšími muslimskými zeměmi. Do popředí se dostává ekonomická diplomacie a ochrana zájmů občanů v zahraničí. UZ je velkým zastáncem multilaterální diplomacie, aktivizoval své působení v mezinárodních organizacích, především v OSN, OBSE, ŠOS, SNS, OIC, Turkické radě a dalších.

Země je daleko aktivnější a asertivnější (předložila kandidaturu do RLP a žádost o vstup do WTO). Rozhodnutí EU o poskytnutí Uzbekistánu GSP+ v roce 2021 vytváří další nové možnosti pro aktivizaci obchodně ekonomické spolupráce s evropskými zeměmi. Vedle podpory prováděným reformám EU pozorně sleduje dodržování lidských práv a svobod v zemi.

Prezident Mirzijojev prosazuje vyváženou a otevřenou zahraniční politiku, jejímž cílem je nespoléhat se na jedinou hlavní moc. Ve světle ruské invaze na Ukrajinu se podstatně zvýšila globální ekonomická a bezpečnostní rizika. Uzbecká vláda oznámila, že je proti násilí a drží si „neutrální“ postoj. Tato neutralita je však pod (nejen ekonomickým a politickým) tlakem Ruska. Výsledek války je nejistý, ale ekonomický šok v Rusku v důsledku sankcí bude mít globální i regionální důsledky. V důsledku očekávané hluboké recese v Rusku je nutné počítat s negativními dopady na ekonomiku Uzbekistánu, a to kvůli relativně úzkým obchodním a investičním vazbám mezi oběma zeměmi.



1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Uzbekistánu k 1. 2. 2022 je odhadován na 35,27 mil. Průměrná hustota obyvatelstva je 78,6 osob na 1 km2. Osídlení je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel žije ve Ferganské dolině na východě země, v hlavním městě Taškentu a v Taškentské oblasti. Rozsáhlá území ve středu a na západě země jsou osídlena jen řídce.

Demografické složení obyvatelstva (odhad pro rok 2020):

  • 0–14 let: 23,19 % (muži 3 631 693 / ženy 3 456 750)
  • 15–24 let: 16,63 % (muži 2 601 803 / ženy 2 481 826)
  • 25–54 let: 45,68 % (muži 6 955 260 / ženy 7 006 172)
  • 55–64 let: 8,63 % (muži 1 245 035 / ženy 1 392 263)
  • 65 let a více: 5,06 % (muži 768 769 / ženy 1 025 840)

Zdroj – CIA Factbook  

Podle Statistického výboru UZ ale v roce 2021 bylo v zemi 31,1 % z celkového počtu obyvatel mladší než v produktivním věku, 58 % – v produktivním věku a 10,9 % – starší než v produktivním věku.

Městské obyvatelstvo tvoří 50,8 %, venkovské 49,2 % obyvatelstva. Muži 49,9 %, ženy 50,1 % (odhad k roku 2021). Uzbekistán je multinacionální země s více než 100 národy a národnostmi.

Národnostní složení v Uzbekistánu je následující:

  • Uzbeci 84,0 %
  • Tádžici 4,7 %
  • Rusové 2,8 %
  • Kazaši 2,0 %
  • Karakalpakové 1,9 %
  • Korejci 0,9 %
  • Kyrgyzové 0,8 %
  • Tataři 0,5 %
  • Turkmeni 0,5 %
  • ostatní národnosti 1,9 %

Uzbekistán je nábožensky v zásadě tolerantní zemí, přičemž v náboženské orientaci obyvatel převažuje sunnitský islám s cca 96 %, dále pravoslaví a existují zde též ostatní náboženství jako katolicismus, judaismus, budhismus aj. Celkem je v zemi oficiálně registrováno 16 náboženských vyznání.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Hlavní prioritou vlády je liberalizace ekonomiky. Její hlavní politikou je v tomto ohledu masová privatizace státních podniků a bank s cílem snížit vliv státu na ekonomiku a zlepšit podnikatelské prostředí. Očekává se však zpomalení růstu v důsledku vedlejších účinků ruské invaze na Ukrajinu a následných mezinárodních sankcí. Vysoká globální poptávka a ceny zlata podpoří ekonomiku, ale zrychlující se inflace bude brzdit spotřebu. Centrální banka implementuje opatření aby se zabránilo opětovnému vzniku neoficiálního směnného kurzu a také aby se chránila před nadměrnou volatilitou sumu.

V roce 2021 zaznamenal Uzbekistán podle předběžných vládních údajů silný hospodářský růst 7,4 %. Hospodářská krize v Rusku pravděpodobně povede k výraznému poklesu pracovní migrace. Investiční výhled je rovněž negativní, protože velká část ruských investorů v Uzbekistánu pravděpodobně zastaví své operace kvůli finančním a provozním potížím doma. Inflace dosáhla v roce 2021 v průměru 10,7 %. Navzdory silným externím inflačním tlakům, vysokým globálním cenám energií a potravin a silnému výkonu domácí ekonomiky inflace v roce 2021 zpomalovala. Dle odhadů EIU, se schodek běžného účtu v roce 2021 zvýšil na 6,1 % HDP, protože byly obnoveny dodavatelské řetězce a vzrostl dovoz zboží. Vzhledem ke zvýšeným zahraničním rezervám ve výši 34,4 miliardy USD na konci ledna 2022 (což představuje asi 18 měsíců dovozního krytí) bude Uzbekistán snadno schopen plnit své závazky v oblasti vnějšího financování v krátkodobém až střednědobém horizontu.

V důsledku očekávané hluboké recese v Rusku EIU snížil své prognózy růstu reálného HDP v Uzbekistánu, a to kvůli relativně úzkým obchodním a investičním vazbám mezi oběma zeměmi. Očekává se růst pouze 3,9 % v roce 2022 (ve srovnání s 7,4 % o rok dříve). Rostoucí dovozní ceny v kombinaci se ztrátou remitencí povedou v letošním roce k prohloubení schodku běžného účtu. Nyní se očekává deficit ve výši 8,2 % HDP (revidováno z 5,9 % dříve). Válka na Ukrajině povede ke skokům ve světových cenách komodit. Roční inflace v Uzbekistánu by měla v roce 2022 v být průměru 11,4 %, oproti dřívějším 8,8 %, a to kvůli vyšším dovozním cenám a narušení obchodu s Ruskem.

Hlavní položky v dovozu Uzbekistánu v roce 2021 byly kotle, stroje a mechanická zařízení, nerostná paliva, železo a ocel. Co se týče exportu, vyvážely se hlavně drahé kovy, paliva, oleje, bavlna, plasty a výrobky z nich.


Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 5,61,67,43,96
HDP/obyv. (USD/PPP) 8 540,009 131,209 980,0010 670,0011 450,0
Inflace (%) 14,612,910,711,48
Nezaměstnanost (%) 5,57,56,66,96,4
Export zboží (mld. USD) 13,91114,51215
Import zboží (mld. USD) 20,114,320,817,120,9
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -7,3-6,2-7,4-6-7
Průmyslová produkce (% změna) N/AN/AN/AN/AN/A
Populace (mil.) 3333,533,934,434,8
Konkurenceschopnost N/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 05.VII05.VII05.VIIN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -5,2
Veřejný dluh (% HDP) 39,2
Bilance běžného účtu (mld. USD) -3,9
Daně 2022
PO 15 %
FO 12 %
DPH 15 %

V roce 2021 se očekává oživení rozpočtových příjmů, protože bude obnoveno pravidelné zdanění. Vláda se bude snažit zajistit udržitelný růst a pokračovat v programu podpory nových podniků. Oproti očekávanému 1,3 % HDP rozpočet zaznamenal schodek 5,2 % HDP, protože vláda výrazně zvýšila výdaje. Na rok 2022 se předpovídá, že schodek zůstane vysoký, na úrovni 5 % HDP, protože pomalejší ekonomický růst omezuje příjmy. 

Rozpočtové příjmy činily 22,4 % HDP, a výdaje – 27,6 % HDP.  Vláda bude i nadále podporovat ekonomický růst v širokém pásmu oblastí, včetně energetiky a dopravní infrastruktury. Příjmy vzrostou nadále  v důsledku rozsáhlé privatizace státních podniků, a také z výběru daní, což poskytne určitou podporu rozvaze. Hlavní daňové sazby zůstanou stejné, což částečně odrazí od vyhýbání se daňovým povinnostem a podpoří podnikatelské prostředí. V roce 2022 se zachová expanzivní fiskální politika, protože se snaží podpořit růst.

Vláda podle rozpočtu zvýší výdaje v oblastech, jako je zdravotnictví a školství, ale bude investovat také do zlepšení konkurence soukromého sektoru a podpory podnikání v úsilí o zvýšení domácí poptávky. V letech 2023-26 se deficit sníží v průměru na 3,4 % HDP. Vláda navíc zvyšuje úsilí v boji proti šedé ekonomice, což by mělo zajistit zvýšení daňových příjmů.

Veřejný dluh se v roce 2022 zvýší na 39,7 % HDP. Existuje však riziko, že vládní dluh překročí hranici 50 %, protože vláda spoléhá na více externího financování svého ambiciózního ekonomického programu. Rozpočet historicky zaznamenával přebytky; nedávný posun k deficitu je důsledkem expanzivní fiskální politiky vlády na podporu jejího programu ekonomických reforem. Úřady upravily daňový zákoník a snížily sazby daně z příjmu fyzických osob, právnických osob, majetku a malých podniků; zvýšené místní výdaje; a zvýšily mzdy ve veřejném sektoru..

Deficit běžného účtu se snížil v roce 2021 a tvořil 3,9 miliard USD (5,4 miliardy USD pro rok 2020), i když se předpovídalo, že se sníží záporné saldo běžného účtu v důsledku pandemie a postupným oživováním vývozu a dovozu, poklesem primárního důchodu při zachování objemu přeshraničních remitencí na úrovni odpovídajícího období předchozího roku. Mezinárodní devizové rezervy Uzbekistánu činí 35,5 mld. USD v roce 2020.

2.3. Bankovní systém

V Uzbekistánu existuje dvoustupňový bankovní systém. První stupeň představuje Centrální banka Republiky Uzbekistán. CBU plní emisní funkce, je správcem měnových rezerv a státního dluhu, provádí peněžně úvěrovou politiku, zajišťuje regulaci a dozor nad činností komerčních bank, zastupuje Uzbekistán v mezinárodních finančních a úvěrových institucích. Nejvyšším orgánem Centrální banky je představenstvo, které má 11 členů. Organizační struktura je tvořena ústředním aparátem, který sídlí v Taškentu a oblastními správami, které se nacházejí v sídlech jednotlivých oblastí. Kursovní politika je prováděna na principu float kursu.

Druhý stupeň tvoří komerční banky. Patří sem NBU – National Bank for Foreign Economic Activity, AK Alokabank, GAKB ASAKA,  AIKB Ipak Yuli, AKIB Ipotekabank, AKB Kapitalbank, AKB Mikrokreditbank, ČABB Trastbank, ČOAKIB Turkiston, AK Turonbank, Ziraat Bank Uzbekistan, AKPSB Uzpromstrojbank, Chamkorbank, ČZAKB DAVRBANK, AOZP UzKDB, GKB Xalq Banki, AKB Agrobank, AKB Qishloq Qurilish Bank aj.

K 1. prosinci 2021 činil majetek bankovního systému republiky 427,4 bilionu sum (růst ve srovnání s 1. prosincem 2020 činil 21,9 %), závazky – 360,3 bilionu sum (růst 23,2 %), kapitál – 67,1 bilionu sum (nárůst o 15,7 %). V současné době bankovní systém zaměstnává přes 55 tisíc lidí. Mezi nejsilnější banky patří k 1.12.2021:

Kapital bank – velmi dobré výsledky v kapitálové přiměřenosti, ziskovosti a kvalitě řízení

Trastbank – jedna z předních bank z hlediska kapitálové přiměřenosti, kvality řízení, ziskovosti a likvidity. Poměr krytí likvidity je zejména 5,2 krát vyšší než norma stanovená CBU

Alokabank – jedna z největších bank se státním podílem. Tato banka si vedla dobře ve finančním zprostředkování, kapitálové přiměřenosti a kvalitě aktiv

Uzbecký bankovní sektor se postupně otevírá pro inovační technologie a mezinárodní platební systémy. 

Dle nařízení prezidenta Mirzijojeva „O strategii reformování bankovního sektoru UZ na roky 2020-2025“ z 12.5.2020 začala privatizace 6 bank (Ipoteka bank, UzPSB, Asaka bank, Aloqa bank, Qishloq qurilish bank a Turon bank) ve spolupráci s maďarskou OTP bankou a dalšími evropskými bankovními institucemi.

Uzbekistán v posledních letech přilákal významné úvěrové zdroje z Ruska. Hlavně z bank, které jsou nyní na sankčním seznamu kvůli invazi Ruska do Ukrajiny – Gazprombank, VTB, VEB a další. Vzhledem k tomu, že tyto banky mají financovat velké ekonomické projekty v zemi, existuje riziko, že by Uzbekistán mohl o toto financování kvůli sankcím přijít. Banky Uzbekistánu přilákaly mezinárodní konzultanty, aby se vyhnuly riziku sekundárních sankcí při splácení půjček ruským sankcionovaným bankám. Banky v Uzbekistánu doporučují svým klientům, aby mezinárodní vyrovnání se zahraničními partnery převáděli z ruských bank, na které se vztahují sankce, na jiné, aby se předešlo nechtěnému blokování prostředků.

Centrální banka UZB sdělila, že pro snížení míry dolarizace vzniká pod ministerstvem financí hedgeový fond a při získávání úvěrů v cizí měně se bude uplatňovat „opatrná politika“. Podíl státu v bankovním sektoru se plánuje v roce 2025 snížit ze současných 82 % na 40 %.

2.4. Daňový systém

V posledních letech uzbecká vláda postupně modernizuje všechny oblasti ekonomické a sociální sféry. Při rozhodování o zdokonalení daňového systému v zemi se úřady v Uzbekistánu rozhodly pro vyplácení dividend. Cílem reformy je snížení daňového zatížení občanů a podniků, sjednocení sazeb osobních příjmů a sociálních daní na 12 procent, racionalizace plateb DPH a snížení počtu daní a povinných plateb. Rovněž jsou sníženy jednotlivé daně z majetku, daň z dividend a jednotná daň pro mikropodniky a malé podniky. 

Podle Daňového  zákoníku č. 136 ze dne 25. 7. 2007 (viz Daňový kodex), se daně dělí na celostátní a místní. Mezi celostátní daně patří daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob, daň ze zisku právnických osob, akcízní daň (20 %), daň za využívání přírodních zdrojů aj. 

Daň z přidané hodnoty –  15%. Od DPH jsou osvobozeny např. pojistné operace, peněžní vklady, cenné papíry, valuty, výrobky pro potřebu invalidů, prodej drahých kovů státu, zdravotnické a léčebné služby aj. 

Daň z příjmů fyzických osob – 12 %. Rezidenti podléhají zdanění z celosvětového příjmu. Nerezidenti – pouze z příjmů získaných v Uzbekistánu.

Daň ze zisku právnických osob – 15 %. Subjekt je rezidentem v Uzbekistánu, pokud dokončil státní registrační postup v zemi.

Daňový systém musí být předvídatelnější a jednodušší. Ačkoli daňový zákon stanoví klíčové základy daně a sazby daně z příjmu fyzických osob a DPH, další sazby daně však stanovuje vláda v ročních usneseních o rozpočtu (zákon na rok 2020). Daňová reforma zůstává prioritou i ke zvýšení atraktivity pro zahraniční investice.

Sazba daně z majetku právnických osob se snižuje v roce 2022 z 2 na 1,5 %. Snižuje se také sazba daně u staveb nedokončených ve standardní lhůtě ze 4 na 3 %. Pokračuje postupné sbližování snížené sazby daně pro právnické osoby na základní sazbu daně. V roce 2022 by u fyzických osob (kromě fyzických osob podnikatelů) neměla výše daně překročit výši daně vzniklé v roce 2021 více než 1,3krát, aby se zabránilo prudkému nárůstu daňové zátěže v roce 2022. Dne 1. ledna 2022 vypršelo prezidentským dekretem ze dne 01. dubna 2017 období daňových výhod poskytovaných soukromým lékařským organizacím.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů UZ v roce 2021 byla Evropská unie s 15,2% podílem na dovozu (celkový objem dovozu v roce 2021 – 15,1 mld. EUR) a 2,1% podílem na vývozu UZ (celkový objem vývozu v roce 2021 – 24,1 mld. EUR). Významný podíl na vzájemném obchodu EU-UZ má Polsko, Litva, Lotyšsko, Česká republika a Německo. Export ze zemí EU do UZ je tvořen zejména stroji, dopravním zařízením, chemickými a farmaceutickými výrobky, spotřebním zbožím apod. UZ export do EU je tvořen zejména bavlnou a výrobky z bavlny, mědi, plastu, také sušeným ovocem, ořechy aj.

Přelomovým momentem ve vztazích UZ-EU v roce 2021 se stalo rozhodnutí EU z 9. dubna 2021 o poskytnutí UZ přístupu do speciálního systému preferencí EU pro udržitelný rozvoj a řádnou správu veřejných věcí (GSP+), což mu umožňuje při vývozu zboží na evropský trh využívat jednostranné celní preference.


20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 1 652,902 245,602 494,302 224,002 291,80
Import do EU (mil. EUR) 218,5168,1189,8199,7476,5
Saldo s EU (mil. EUR) -1 434,4-2 077,5-2 304,5-2 024,3-1 815,3

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Uzbekistán je druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR v regionu Střední Asie (po Kazachstánu). V roce 2020 pokračoval růst českého exportu do Uzbekistánu a údaje za rok 2021 ukazují, že trend by měl zůstat nezměněn.

Pandemie Covid-19 tak vzájemnou relaci zasáhla jen minimálně. V komoditní struktuře českého vývozu dominují: léky a farmaceutické výrobky, telefonní přístroje, dobytek hovězí živý, jednotky na automatické zpracování dat, stroje pro výrobu buničiny, součásti motorových vozidel. V komoditní struktuře českého dovozu dominují: tkaniny a bavlněné příze, textil, zelenina a ovoce, polymery a etyleny v primárních formách.


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 0,211,61,81,5
Import do ČR (mld. CZK) 1,70,10,10,20,2
Saldo s ČR (mld. CZK) 2-0,8-1,5-1,6-1,3

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Uzbekistán obchoduje se 179 zeměmi světa. Za období leden-září 2021 dosáhl obrat zahraničního obchodu (podle statistik Uzbekistánu) hodnoty 28,22 miliardy USD, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 nárůst o 680,4 milionu USD (o 2,5 %). Z celkového objemu činil vývoz 10,33 miliardy USD (což je pokles o 17,2 % oproti stejnému období roku 2020) a dovoz – 17,88 miliardy USD (nárůst o 18,7 %). V důsledku toho dosáhla bilance zahraničního obchodu pasivního salda ve výši 7,55 miliardy USD. Hodnota exportu klesla především z důvodů snížení vývozu zlata. V roce 2020 Uzbekistán exportoval z důvodu vysokých „pandemických“ cen do zahraničí 100 tun zlata. V letošním roce došlo k poklesu cen drahých kovů, což byl jeden z faktorů poklesu objemů prodejů.

Nejdůležitějšími obchodními partnery Uzbekistánu (mimo EU) jsou: ČLR (19,1 %), Ruská federace (18,1 %), Kazachstán (9,9 procenta), Turecko (8,6 %), Korejská republika (4,9 %), Kyrgyzstán (2,4 %). Mezi 20 hlavními partnerskými zeměmi má Uzbekistán aktivní saldo zahraničního obchodu pouze se čtyřmi zeměmi (s Afghánistánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem a Tureckem).

Ve struktuře vývozu převládá průmyslové zboží (30,3 %), potravinářské výrobky a živá zvířata (8,9 %), chemikálie a podobné výrobky (7,2 %), zlato a drahé kovy (19,7 %), služby (16,1 %). Ve struktuře dovozu dominují stroje a zařízení, potraviny, chemikálie, služby a další.


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 6 984,47 432,29 319,58 683,410 033,2
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 10 011,414 547,416 894,015 157,417 179,7
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -3 027,1-7 115,2-7 574,4-6 474,1-7 146,5

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Celkový objem využitých investic v roce 2021 činil 254 bilionů sum s tempem růstu 109 % ve srovnání s rokem 2020, z toho přímé zahraniční investice činily 8,6 miliardy USD (údaje Ministerstva investic a zahraničního obchodu UZ). Ve sledovaném období bylo v rámci státního investičního programu realizováno 318 velkých investičních projektů v hodnotě 5,9 mld. USD a v rámci regionálních investičních programů – 15 710 projektů v hodnotě 7,4 mld. USD.

Příliv přímých zahraničních investic v roce 2020 činil přibližně 6,6 miliardy USD ve srovnání s 9,3 miliardy USD v roce 2019 – což je nepochybně výsledek předpandemických reforem. K 1. lednu 2021 působilo v Uzbekistánu více než 11 780 společností se zahraničním kapitálem, včetně 1 399 vytvořených v roce 2020. Zatímco vláda povzbuzovala investory, aby rozvíjeli zpracovatelský průmysl na podporu své politiky náhrady dovozu a diverzifikace vývozu, došlo k pozoruhodnému nárůstu PZI v sektoru služeb, maloobchodu a bankovnictví. V listopadu 2021 Uzbekistán úspěšně umístil 750 milionů dolarů ve dvoutranšových suverénních mezinárodních dluhopisech denominovaných jak v amerických dolarech, tak v uzbeckých sum, na londýnské burze cenných papírů.

Vláda Uzbekistánu stanovila přilákání přímých zahraničních investic (FDI) za jednu ze svých hlavních politických priorit a uznala, že větší zapojení soukromého sektoru je zásadní pro hospodářský růst a řešení sociálních problémů způsobených relativně vysokou mírou nezaměstnanosti a chudoby. V roce 2020 vláda Uzbekistánu zlepšila podnikatelské prostředí vytvořením dodatečných daňových pobídek pro podniky postižené pandemií, snížením vládního zapojení do ekonomiky, podporou projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru, oznámením plánů na reorganizaci a privatizaci státních podniků a zavedením dalších antikorupční opatření. Nový daňový zákoník, který vstoupil v platnost 1. ledna 2020, snížil daně z příjmů právnických a fyzických osob téměř o 50 % a výrazně zjednodušil daňové postupy pro soukromé podnikatele. Prezident Mirzijojev vyzval všechny regionální administrace, aby zvýšily atraktivitu svých území pro zahraniční investory, a aby jednou za 4 roky poskytovaly zprávy o vývoji přímých zahraničních investic. Zákon o investicích a investičních aktivitách, který vstoupil v platnost 27. ledna 2020, zaručuje neomezený přesun finančních prostředků mimo Uzbekistán a ochranu investic před znárodněním.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Dohoda o partnerství a spolupráci zakládající partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé z 21.6.1996, zahrnuje široké spektrum otázek, jako je obchod zbožím, hospodářská spolupráce včetně podpory a ochrany investic, energetika, životní prostředí, doprava, cestovní ruch, kromě finanční spolupráce, přeshraniční poskytování služeb a další.

Prozatimní Dohoda o obchodu a doplňkových opatřeních z 14.11.1996

Dohoda o obchodu textilními produkty z 18.6.1996

Od 10. dubna 2021 začala EU uplatňovat preferenční cla na výrobky dovážené z Uzbekistánu (GSP+).

Smlouvy s ČR

Ke dnešnímu dni platí mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán následující dohody a vládní smlouvy:

Dohoda mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán o vzájemné podpoře a ochraně investic z 15. 1. 1997.  

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Uzbekistán o spolupráci v boji s trestnou činností z 17. června 1998. 

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o mezinárodních přepravách cestujících a nákladů silniční dopravou z 20. 4. 1999.

Smlouva mezi vládou České republiky a Uzbecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku z 2. 3. 2000. 

Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán o právní pomoci a právních vztazích v občanských a trestních věcech z 18. 1. 2002.

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o ekonomické, průmyslové a vědecko-technické spolupráci z 28. 6. 2004. Je v ní zakotveno i založení společné Mezivládní komise pro ekonomickou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci.

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Uzbekistán o leteckých službách z 8.11.2011.

3.4. Rozvojová spolupráce

EU poskytuje zemím Střední Asie rozvojovou pomoc zaměřenou zejména na realizaci programů podpory venkova a vodních zdrojů, zlepšení životní úrovně. Uzbekistán byl rovněž zařazen do evropského programu podpory vysokoškolského vzdělání ERASMUS+, jehož realizační náklady představují celkově 115 mil. EUR. EU a Uzbekistán podepsali červenci 2017 dohodu o realizaci projektu rozvoje ovocnářství v hodnotě téměř 22 mil. EUR. Uvedený projekt je součástí širšího programu rozvoje ovocnářství financovaného uzbeckou vládou (70 mil. USD) a Světovou bankou (150 mil. USD). Hlavním motivem programu je postupné nahrazování utlumovaného pěstování bavlny ovocnářskou výrobou s hlavním zaměřením na export. Kromě toho se realizuje projekt Zlepšení systému likvidace pevného odpadu ve městě Samarkand na období 2014 – 2021 v celkové hodnotě 31,5 mil. EUR. Projekt předpokládá modernizaci systému likvidace pevného odpadu a skládkování odpadů, výstavbu nových skládek. Roční objem odpadů v Samarkandu činí 6 mil. tun.

Uzbekistán těží z několika regionálních programů, jako je vysokoškolské vzdělávání a TVET, regionální dialog o vodě a energii, spolupráce v oblasti změny klimatu a snižování rizika katastrof, právní stát a regionální obchod ve Střední Asii a s Afghánistánem. Tematické programy podporují mimo jiné stabilitu a sanaci starších uranových lokalit. Uzbekistán je zapojen do investičního nástroje pro Střední Asii, který poskytuje granty na přilákání finančních zdrojů od finančních institucí a dalších veřejných a soukromých partnerů na investice, technickou pomoc nebo operace rizikového kapitálu.

V období 2014–2020 dosáhla finanční pomoc EU Uzbekistánu 168 milionů EUR, což je o 124 % více než v období 2007–2013. V rámci víceletého indikativního programu se rozvojová pomoc EU pro Uzbekistán v letech 2014 až 2020 soustředila na rozvoj venkova. Tato podpora zahrnovala projekty v oblasti udržitelného hospodaření s vodními zdroji a zavlažování, zahradnictví, chovu dobytka, odborného vzdělávání a reformy místní správy.

Evropská unie vyčlenila 76 milionů EUR na první čtyři roky (2021–2024) svého sedmiletého víceletého indikativního programu na období 2021–2027 (Multi-Annual Indicative Programme MIP 2021–2027). Další prostředky jsou vyčleněny na podporu lidských práv (předběžná alokace je 3,6 milionu EUR na období 2021–2024) a Organizaci občanské společnosti (3,4 milionu EUR na období 2021–2024).

MIP 2021-2027 má tři hlavní priority:

  • Efektivní správa a digitální transformace.
  • Inkluzivní, digitální a zelený růst.
  • Rozvoj inteligentního agropotravinářského sektoru šetrného k životnímu prostředí.

Priority v programu se zaměří na rozpočtovou podporu reformy zemědělství (včetně reformy řízení veřejných financí) a přenos know-how prostřednictvím technické pomoci nebo twinningových projektů s členskými státy Evropské unie.   

Na úrovni ČR:

Česká republika realizovala v Uzbekistánu v roce 2021 v rámci zahraniční rozvojové spolupráce „Malý lokální projekt – vybavení sanitních vozů prostředky pro dočasnou imobilizaci pacientů s úrazy pohybového aparátu během přepravy“ ve spolupráci s firmou EGO Zlín. 

Na rok 2022 je schválena ve spolupráci s ČRA realizace B2B projektu na podporu místních farmářů pro zefektivnění inseminace skotu (za účasti české firmy ISB Genetics).




3.5. Perspektivní obory (MOP)

Dopravní průmysl a infrastruktura 

Rozvoj dopravní infrastruktury a veřejné dopravy je jedna z priorit uzbecké vlády. Rostoucí populace a sílící urbanizace zvyšují nároky na efektivní řešení tohoto oboru. Aktuálně každý den veřejná doprava v Taškentu obsluhuje téměř 1 mil. cestujících. Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury počítá v letech 2022-25 s nákupem ekologických dopravních prostředků, výstavbou nových tras a silnic, zvýšením bezpečnosti na silnicích a zaváděním moderních technologií. To vše nabízí možnosti pro uplatnění českých firem.

Energetický průmysl

Energetický průmysl nabízí uplatnění ve všech odvětvích od jaderné energetiky až po obnovitelné zdroje. Vzhledem k tomu, že v roce 2030 bude Uzbekistán muset vyrábět dvojnásobné množství energie, aby zabezpečil domácí spotřebu, je nutná velká reforma tohoto oboru a celého trhu. Kromě příležitostí v tradičních oblastech jako je jaderná energetika, tepelné elektrárny apod. se Uzbekistán chce nově zaměřit také na výrobu energie z obnovitelných zdrojů – větrných a slunečních elektráren.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Uzbekistán usiluje o urychlený rozvoj  farmaceutického průmyslu a rozšíření výrobní základny. Během následujících pěti let chce ztrojnásobit domácí produkci léků a zajistit, aby 80 % léků dostupných na uzbeckém trhu bylo vyráběno na území Uzbekistánu. Zájem je o zahraniční technologie a zkušenosti. Celkový rozvoj zdravotnického sektoru a zvýšené nároky na zdravotnický systém přináší taktéž možnosti pro dodávky zdravotnického vybavení.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství je v Uzbekistánu klíčovým odvětvím ekonomiky a produkuje 28 % HDP. Země má zájem o navyšování produktivity živočišné výroby s využití nových technologií a rovněž zlepšování genofondu hovězího dobytka, na čemž se již české firmy podílí. Vzhledem k popularitě drůbežího masa a nízké domácí produkci je prostor pro dovoz násadových vajec. Perspektivní jsou dodávky zemědělské techniky, balících strojů, linek pro zpracování potravin, konzervárenství a další.

Obranný průmysl

Uzbecké armádní a bezpečnostní složky státu jsou zatím vybaveny hlavně zastaralým sovětským vybavením. Probíhá postupná modernizace všech úrovní složek v souvislosti s posilování vnější a vnitřní bezpečnosti země. V posledních dvou letech Uzbekistán obnovil asi 30-35 % vojenské techniky a státní program počítá s pokračováním. V roce 2021 dosáhly výdaje Uzbekistánu na obranu hodnoty 3,6 mld. USD.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Příležitosti se nabízí především v oblasti geologického průzkumu, jeho zintenzivnění a zpracování nerostných surovin s cílem zvýšení přidané hodnoty exportu. Do roku 2024 počítá Uzbekistán s prováděním rozsáhlých geologických prací, výstavbou závodu na zpracování mědi a vápenky. Velmi žádané je zařízení pro povrchovou těžbu, drtiče, svářecí zařízení, kombajny, míchačky, třídicí stroje, jeřáby, bagry, potrubí a nákladní auta.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Obchodování s Uzbekistánem má velice dobrý potenciál, je však nutné počítat s tím, že vstup na tento trh je zatím (nejen z hlediska kultury jednání) dost komplikovaný, nákladný a zejména časově náročný nehledě na to, že v zemi v posledních letech probíhají výrazné změny a reformy. V komunikaci s Uzbeky doporučujeme dávat přednost osobnímu kontaktu, případně telefonátu. Znalost ruštiny je základní podmínkou pro nastavení efektivních obchodních vztahů, stejně tak jako využívání služeb místního zástupce/partnera firmy.

4.2. Oslovení

Je velmi pravděpodobné, že zpočátku na emailovou komunikaci nedostanete odpověď. V případě prvotního oslovení je efektivnější zaslání emailem naskenovaného oficiálního dopisu a následné telefonické prověření, zda partner korespondenci obdržel. Telefonická urgence odpovědi je možná a často nutná.  Vyhledávání kontaktů a informací na internetu nemusí být efektivní, jelikož málokterý subjekt má webové stránky. Z elektronických forem komunikace se v zemi výrazně více využívá mobilní telefon (nejpopulárnější je aplikace Telegram).

V Uzbekistánu se klade akcent na osobní kontakt. Bez osobního jednání obtížně dojde k výraznějšímu posunu při navázání obchodních vztahů nebo projednání kontraktu. Standardním způsobem sjednání schůzky je formální oslovení v dostatečném předstihu, následné zjištění telefonního kontaktu na osobu, která má organizaci schůzky na starosti. S danou osobou pak dojednat termín a místo schůzky. V předstihu cca týdne se připomenout. Je potřebné počítat s možností změny místa a času schůzky na poslední chvíli (včetně přesunutí do večerních hodin). Klíčovým zadáním přípravy na schůzku je zjištění, se kterou konkrétní osobou má smysl jednat. V uzbeckých reáliích je obvyklá koncentrace rozhodovacích pravomocí (ne vždy na formálně nejvyšší místo), delegace pravomocí není častá. Zejména ve státních a polostátních společnostech je možné vystopovat základní princip, kdy rozhodování o využití financí je koncentrováno u CEO (muže), zatímco jeho asistentka zařizuje veškerou práci a operativu a pro hladký průběh projektu je naprosto nezbytná.

4.3. Obchodní schůzka

Uzbekové jsou v převážné většině muslimové sunnitského vyznání. Význam víry zesiluje a vytlačuje dřívější relaxovaný post-sovětský přístup. Nedoporučujeme plánovat jednání s UZ partnery v době Ramadánu, který dodržuje stále více Uzbeků. Stejně tak není vhodné směřovat jednání na páteční poledne/brzké odpoledne z důvodu páteční modlitby. Pracovní doba začíná cca od devíti, polední pauza trvá přes hodinu, ale na druhé straně se často pracuje až do pozdních večerních hodin. Většina úřadů pracuje běžně i o sobotách (někdy nedělích). Opakované přesunutí hodiny a dne schůzky je naprosto běžné, jednání často bývají potvrzována na poslední chvíli.

Kultura jednání a zvyklosti se odlišují v regionech a v hlavním městě Taškentu, jež je v podstatě nově vybudovaným administrativním centrem země, které slouží jako hlavní místo k distribuci financí, získaných z těžby ropy a nerostných surovin. Jsou v něm koncentrovány státní instituce, ministerstva, vedení polostátních firem, které se vyznačují direktivním přístupem k rozhodování a další organizace. 

Vyjednávání s Uzbeky se v mnohém odlišuje od středoevropských zvyklostí. Není vhodné přeceňovat případné projevy přátelství (někdy spojené se společnou konzumací alkoholu), stejně jako dopad situace, kdy by Vám, podle našeho chápaní, měl být UZ partner zavázán. Častým zdrojem nedorozumění je situace, kdy UZ partner při jednání testuje možnosti zahraničního partnera změnou klíčových parametrů, jako je možnost navýšení dodávek na 10 násobek atd. V takovém případě je vhodné reagovat neutrálně a požádat o poskytnutí daného návrhu písemnou formou.  UZ partneři se na jednání připravují především v rovině zjištění s kým budou jednat, výrazně méně pak zjišťují záležitosti, spojené s technickými parametry nabízeného zboží/služeb. Jednání usnadňuje, pokud je vedoucí českého týmu muž. Při klíčových jednáních je na české straně důležitá přítomnost CEO nebo zástupce nejvyššího managementu. Technicky zaměřený tým by měl být zastřešen obchodním manažerem z vedení společnosti. Starší věk je vnímán uctivěji, nicméně s příchodem mladé a vzdělané generace se začíná prosazovat větší věková rovnost.

Místo schůzky: Pokud ke schůzce dochází v kanceláři, může se jednat o čistě formální jednání, pokud UZ strana navrhne jednání v jiných prostorách (např. v restauraci), často jde o pozitivní signál a významný posun vpřed. Co se týče nabízení alkoholu během jednání, velice záleží na národnosti a religiozitě partnera, nicméně pokud se jednání odehrává v administrativní budově, není to zvykem. Pokud dojde k setkání v restauraci, pak zatímco v některých případech je to téměř vyžadováno, v jiných by to pravověrný muslim považoval za urážku. Tuto otázku doporučujeme nechat na rozhodnutí partnera, jehož rozhodnutí bude také značně ovlivňovat, zda se z UZ strany účastní sám, nebo je přítomno více osob. Obecně spotřeba alkoholu v zemi klesá, ovšem české pivo se nadále těší značné oblibě. Pouze pokud dojde k navázání dlouhodobé spolupráce, může dojít k pozvání domů. Pak je vhodné počítat se zvýšenou spotřebou alkoholu.

Dresscode je obdobný jako v ČR, dámy by měly volit více konzervativní oblečení, zejména při jednání na jihu země.

Vizitky: Zejména pracovníci UZ státní správy poskytují své vizitky, na druhé straně od Vás budou očekávat poskytnutí Vašich kontaktů (vizitku).

Výměna dárků: Ohledně výměny dárků je dobré se na tuto možnost připravit, proto že je zvykem dávat dárky partnerům s cílem se sblížit a usnadnit dosažení vhodného výsledku pro UZ stranu. Iniciování výměny dárků však spíše nechat na UZ straně, respektive sledovat, jestli UZ strana jednostranné poskytnutí daru z Vaší strany očekává.

4.4. Komunikace

Komunikačním jazykem je ruština, angličtina výrazně méně. Řada výše postavených Uzbeků, v soukromém i státním sektoru, angličtinu na určité úrovni ovládá. Pokud neovládáte plynnou ruštinu, je přítomnost tlumočníka nutná. Při komunikaci se státní správou se dokumenty vypracovávají hlavně v ruštině. Při dlouhodobé přítomnosti je lepší, pokud komunikaci s koncovými zákazníky zajišťuje místní zástupce.

V komunikaci s Uzbeky doporučujeme dávat přednost osobnímu kontaktu, případně telefonátu. E-mailové komunikaci je přikládán menší význam, i když se to postupně mění. Veškerá elektronická či písemná komunikace by měla mít za cíl dosáhnout osobní schůzky. První jednání většinou proběhne v Uzbekistánu, následně je vhodné pozvat partnery do ČR.

Co se týče komunikačních tabu, jednoznačně není vhodné se kriticky vyjadřovat ke státnímu zřízení v Uzbekistánu a zejména k osobě prezidenta. Dále doporučujeme vyhnout se otevírání politických otázek, jako např. transparentnost prezidentských voleb, vztahů se sousedními zeměmi a Ruskem, se kterým UZ sdílí značnou část své historie a např. vítězství ve 2. světové válce je jedním ze zdrojů národní hrdosti.. Citlivá jsou také témata islámského extremismu. 

4.5. Doporučení

V Uzbekistánu neočekávejte rychlý a bezproblémový průběh, je nezbytná notná dávka tolerance a trpělivosti, čas nemá pro Uzbeky zvláštní důležitost; na přesné dodržování termínů, plnění dohod nebo časů schůzek se nelze spoléhat.

Pokud se chystáte, zejména poprvé, do Uzbekistánu za účelem obchodu, je potřebné zjistit maximum informací o místních partnerech, zejména o jejich vztazích k vládní administrativě. Pro jednání s konečnými zákazníky je téměř nezbytné mít místního zástupce/partnera. Připravit se na to, že období od prvních kontaktů do podpisu kontraktu bude trvat dost dlouho. Zvýšenou pozornost je potřeba věnovat platebním podmínkám. I po uzavření kontraktu není do okamžiku uhrazení první platby nic jisté. Spolupráce bude vyžadovat průběžný kontakt a kontrolu. Uzbekistán se vyznačuje přítomností korupce, což vyplývá mimo jiné ze značného vlivu státu v ekonomice.

Při jednání se státní a polostátní sférou je podpora ze strany velvyslanectví plusem pro navázání prvních kontaktů. Přítomnost zástupce ambasády pomáhá při prvních formálních schůzkách, na druhé straně vede místní partnery ke zvýšené obezřetnosti. ZÚ Taškent, v rámci možností, podporu při jednáních se státní správou poskytuje, a taktéž organizuje též řadu různých aktivit, vedle podpory účasti na veletrzích, organizací podnikatelských misí a seminářů také např. představování konkrétních společností na jednáních v regionech země.


4.6. Státní svátky

Uzbekistán se po převratu stal nábožensky tolerantní zemí. Vedle sebe žijí příznivci islámu, pravoslavného křesťanství a ateisté. Islám vyznává 95 % obyvatel, v kalendáři jsou především státní svátky, ale je nutné počítat s tím, že často jsou k některým významným (muslimským) svátkům, rozhodnutím prezidenta nebo vlády, přidávány další volné dny, případně jsou prováděny různé přesuny. Je vhodné se včas informovat, jak přesně budou dny pracovního volna konkrétně pro daný rok určeny. 

Státní svátky:

31. prosince – 1. ledna – Nový rok

7. ledna – pravoslavné Vánoce

14. ledna – Den vojáků a obránců vlasti

8. března – Mezinárodní den žen

21. března – Navruz, jarní rovnodennost, nemá nic společného s islámem

9. května – Den památky a úcty

1. září – Den nezávislosti

1. října – Den učitelů a vychovatelů

8. prosince – Den ústavy


Pohyblivé svátky:

Ramadan – slaví se v závislosti od islámského lunárního kalendáře (volno bývá v jeho závěru, tzv. „Ramadan Chajit“)

„Kurban Chajit“ -slaví se v závislosti od islámského lunárního kalendáře

Obvyklá pracovní doba ve státních i v ostatních institucích je od 9 až 10 hod. do 18 až 19 hod. Prodejní doba v obchodech s potravinami je od 9 do22 hod., v prodejnách spotřebního zboží od 10 do 19 hod. Ve větších městech je provozován dostatečný počet prodejen základních potravin s nepřetržitým provozem.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Koordinace zahraničně obchodní operací je svěřena Ministerstvu investic a vnějšího obchodu. Toto ministerstvo zastřešuje řadu organizací, které se zabývají vývozními a dovozními operacemi. Kontakty na státní podniky zabývající se exportně – importními operacemi jsou k dispozici na www.gov.uz.

Je rovněž možné navazovat kontakty s celou řadou obchodních firem. Vždy je však důležité při uzavírání konkrétního obchodního případu ověřit, zda: – daný výrobek nespadá mezi ty, u kterých je dovoz resp. vývoz státem regulován (nutnost speciální licence, obchod vyhrazen pouze pro některé organizace, vývoz, dovoz či přeprava zakázány; má partner k obchodování s nabízenou komoditou opravdu přístup a oprávnění; má partner reálnou možnost získat volně směnitelnou měnu; má vlastní devizový účet a dostatek domácí měny pro směnu; zda je možné nakoupit za ni zboží, nebo služby dále obchodovatelné – např. na surovinové burze exportní komodity (ale mnoho zboží prodávaného na burze lze koupit opět pouze za volně směnitelnou měnu). Využívání místních zástupců je možné a řada firem tuto praxi uplatňuje. 

Pro prosazení nabízeného zboží v Uzbekistánu jsou důležité osobní kontakty. Nelze stavět své obchodní aktivity pouze na zasílání e-mailů a odkazech na internetové stránky. Pokud uzbecký obchodník o nabídku či kontakt nemá zájem, nereaguje. Obdobně se chová, jestli zaslané nabídce nerozumí. Pro komunikaci s partnerem je nutná dobrá znalost ruštiny, používání jiných jazyků, jak v písemném, tak ústním projevu, může způsobit problémy.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V Uzbekistánu lze zřizovat následující organizační formy podnikání.

Obchodní zastoupení

Zřízení obchodního zastoupení upravuje usnesení vlády č. 410 ze dne 23. 10. 2000. Podle tohoto usnesení zastoupení nemá právní subjektivitu. Podléhá registraci v MVESIT. Žádost o akreditaci musí být podána písemně na firemním formuláři, podepsána zmocněnou osobou, opatřena razítkem a připojeným překladem do uzbečtiny nebo ruštiny. V žádosti je třeba uvést:

  • informaci o činnosti zastoupení
  • adresu sídla hlavní firmy
  • telefon, fax a e-mail
  • vedení firmy
  • počet zaměstnanců firmy
  • předmět činnosti
  • objem prodeje/obrat za poslední zdaňovací období
  • podíly jednotlivých předmětů činnosti ve firemním obratu
  • nomenklatura výroby/zboží
  • údaje o vlastnících nebo hlavních akcionářích
  • hlavní závody (dceřiné společnosti, filiálky atd./ adresy a předmět činnost)
  • historie firmy (zakladatelé a etapy rozvoje. další údaje (ochranné známky, vlastnictví nemovitostí, výrobní kapacity, dopravní prostředky)
  • podrobná informace o podnikatelských a jiných vztazích s podniky a organizacemi Uzbekistánu
  • perspektivy spolupráce
  • dobu požadované akreditace (rozhodnutí o akreditaci se vydává na jeden až tři roky). Akreditaci nutno obnovovat.

Žádost by měla být vyřízena do 10 dnů. Akreditace nastává dnem vydání rozhodnutí o akreditaci. 


Podnik s účastí zahraničního kapitálu

Základním předpisem upravujícím registraci podniku se zahraničním kapitálem je usnesení vlády číslo N 237 ze dne 22. 8. 2003. Registrace se provádí na základě žádosti. K žádosti se přikládá:

  • dva originály notářsky ověřených zakládajících listin
  • doklad o poštovní adrese podnikatelského subjektu
  • bankovní doklady o úhradě poplatku za registraci
  • potvrzení o názvu firmy vydané orgány statistiky
  • otisky kulatého a hranatého razítka v třech exemplářích
  • výpis z obchodního rejstříku podle místa registrace a doporučující dopis banky legalizovaný konzulárním útvarem Uzbekistánu
  • pokud základní kapitál podniku převyšuje 20 mil. USD také kopie rozhodnutí vlády Uzbekistánu o založení společného podniku
  • doklad o vložení 30% podílu základního kapitálu  každým ze zřizovatelů

Podnikem se zahraniční investicí se rozumí podnik:

  • v němž zahraniční investice představuje nejméně 30 % základního kapitálu,
  • jedním ze zakladatelů je zahraniční investor – právnická osoba,
  • minimální výše základního kapitálu činí částku odpovídající ekvivalentu 150 000 USD (v Republice Karakalpakstan a Chorézmské oblasti 75 000 USD).

5.3. Marketing a komunikace

Reklamní a propagační činnost lze provádět v Uzbekistánu zcela standardními postupy, tj. s využitím tisku, rozhlasu, televize, reklamních ploch na veřejných prostranstvích – billboardů, bannerů atp. V Uzbekistánu jsou běžné plakátové nebo elektronické poutače atd. Kromě toho působí v Uzbekistánu různé reklamní, marketingové a consultigové společnosti.

Efektivní reklamou a propagací v Uzbekistánu je pro české firmy jejich účast na specializovaných mezinárodních výstavách i veletrzích. Doporučuje se akceptovat místní zvyklosti, čímž je míněna zejména komunikace s potenciálními místními zákazníky v ruském jazyce, katalogy a další propagační materiály připravit také v ruštině. 

Velmi dobrou příležitostí k propagaci českého zboží a služeb je účast firem na výstavách či veletrzích v rámci tzv. oficiální účasti ČR (akce pod záštitou MPO ČR a některých dalších ministerstev – MMR, MZe, kdy je zúčastněným firmám poskytován příspěvek na výstavní plochu atd.). Přehled těchto propagačních akcí na příslušný rok je publikován na internetových stránkách příslušných ministerstev. Také  velvyslanectví podporuje  české firmy v případě jejich zájmu o účast na veletrzích či dalších akcích.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Uzbekistán přijal celou řadu právních předpisů upravující problematiku duševního vlastnictví. Navíc vytvořil orgány, které by měly poskytovat ochranu právům zajištěným uvedenými právními předpisy. Uzbekistán tedy podniká kroky, aby se dostal na úroveň běžných světových standardů. Státní patentový úřad Republiky Uzbekistán Podle přílohy číslo 2 k usnesení vlády Uzbekistánu číslo N 209 ze dne 14. 6. 2002 byl vytvořen

Státní patentový úřad Republiky Uzbekistán

Jeho základním úkolem je tvorba a provádění jednotné státní politiky na úseku ochrany průmyslového vlastnictví. Zabezpečuje mj. plnění povinností vyplývajících pro Uzbekistán z mezinárodních smluv v této oblasti. V čele Úřadu je ředitel jmenovaný vládou. Sídlí v Taškentu, územní orgány nemá.

Uzbecká republiková agentura pro autorská práva  

Podle výnosu prezidenta číslo N UP 3358 ze dne 9. 12. 2003 a navazujícího usnesení vlády číslo N 286 ze dne 16. 6. 2004 byla vytvořena Uzbecká republiková agentura pro autorská práva. Jejím hlavním úkolem je ochrana autorských a s nimi spojených práv. V čele agentury je generální ředitel, který má postavení ministra. 

Přestože má Uzbekistán na ochranu práv duševního vlastnictví poměrně kvalitní legislativu, v poslední době na jeho trh velmi často postupují padělky značkového zboží. Zboží takového původu se zpravidla prodává v tržnicích. Uzbecká agentura pro standardizaci, metrologii a certifikaci oznámila, že bude podporovat výše uvedené úřady v boji proti falzifikátům na uzbeckém trhu.

5.5. Trh veřejných zakázek

Problematika veřejných zakázek je upravena několika předpisy. Základní právní úprava je provedena přílohou k usnesení vlády č. 456 ze dne 21. 11. 2000 ve znění pozdějších usnesení, poslední novela byla provedena usnesením vlády č. 206 z 8.9.2005. Tento předpis se vztahuje prakticky na všechny státní zakázky s výjimkou těch, které se realizují na základě samostatných rozhodnutí vlády ad hoc nebo pokud podmínky zahraničních úvěrů nebo grantů stanoví jiné podmínky než uvedený předpis.

Pokud jde o dodávky podle jedné smlouvy přesahující hodnotu ekvivalentu 100 000 USD, je možno realizovat zakázku pouze na základě tendrového řízení. To se nezřídka obchází a předmět dodávky se rozdělí na několik kontraktů. Tendrové řízení provádí komise, kterou zřizuje objednatel, pokud hodnota zakázky nepřevýší ekvivalent 1 milionu USD. Pokud převýší tuto hodnotu, musí složení komise odsouhlasit vláda. Tendrová komise musí mít lichý počet členů, zpravidla 9–11. Počet členů komise jmenovaných objednatelem nesmí převýšit 30 %. Dále jsou členy komise jmenování zástupci ministerstev, bank, expertních organizací atd.

Kromě tendrové komise se vytváří ještě „pracovní orgán“ komise, což je orgán provádějící tendrové řízení v praxi. Při dodávkách do 1 milionu USD na jednu smlouvu jej jmenuje objednatel, při dodávkách nad 1 milion je třeba souhlasu vlády. Tendry jsou otevřené nebo uzavřené. Otevřených tenderů se může zúčastnit každý, uzavřené jsou výjimečné a vyhlašují se se souhlasem vlády, resp. příslušného místopředsedy. 

Oznámení o tenderu vyhlásí pracovní orgán nejpozději 30 dnů předem, a to v hromadných sdělovacích prostředcích. V podmínkách Uzbekistánu to jsou zejména noviny: Narodnoje slovo (Xalq so´zi), Pravda vostoka, Bizněs Věstnik Vostoka. Následuje předložení tendrové nabídky a zaslání tendrové dokumentace zájemci o účast v tenderu. Tendrová dokumentace musí obsahovat: instrukci pro účastníka tenderu, technickou část, obchodní část, předběžný návrh smlouvy.  Poté pracovní orgán provede předběžný kvalifikační výběr, který schválí tendrová komise. Následuje hodnocení. Výsledky se publikují do tří dnů v hromadných sdělovacích prostředcích (jak uvedeno výše). Tendry financované ze zahraničních úvěrů jsou prováděny podle pravidel banky poskytující úvěr.

Důvody, pro které byla zakázka přidělena určitému dodavateli, se obvykle dají zjistit jen velice obtížně. Právě skutečnost, že problematika veřejných zakázek není regulována zákonem, umožňuje různé manipulace s tendery (např. odklady, opakování apod.).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební morálka v Uzbekistánu může být nepředvídatelná, proto doporučujeme chtít po partnerovi platbu předem nebo některý ze zajištěných platebních prostředků (např. dokumentární akreditiv). Doporučujeme k obchodu využít pojištění EGAP, která aktuálně řadí dle Konsenzu OECD Uzbekistán do kategorie zemí 5 (ze 7), což je v rámci zemí Střední Asie jedno z nejlepšího hodnocení.

Ačkoliv v zemi dochází k reformám a výraznému boji proti korupci, je nutné počítat s tím, že změny ve vnímání úplatků (ať už na úrovni běžných lidí, či podnikatelů a úředníků) není možné očekávat okamžitě a stoprocentní. 

Základem uzbeckého obchodního soudnictví je soustava hospodářských soudů. Skládá se z hospodářských soudů sídlících v jednotlivých oblastech a hlavním městě Taškent a Nejvyššího hospodářského soudu se sídlem v Taškentu. Tato soustava existuje nezávisle na systému obecných soudů. Vedle řádných hospodářských soudů bylo zákonem číslo ZRU 64 z roku 2006 o rozhodčích soudech, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2007, zavedeno rozhodčí soudnictví. Podle tohoto zákona mohou být zřízeny stálé rozhodčí soudy a ad hoc rozhodčí soudy. Tyto soudy jsou příslušné pro řešení hospodářských sporů mezi podnikatelskými subjekty, pokud zákon nestanoví jinak. Spory podle tohoto zákona se řeší podle uzbeckého práva. Pravomoc rozhodčího soudu lze založit pouze písemně, a to buď rozhodčí smlouvou nebo rozhodčí doložkou v příslušné smlouvě.  Spory před rozhodčími soudy rozhodují buď samorozhodci nebo rozhodčí senáty. Soudní přezkum rozhodnutí rozhodčího soudu je možný jen  výjimečně z důvodů výslovně uvedených v zákoně, a to na základě návrhu na zrušení rozhodnutí rozhodčího soudu. Tento návrh má odkladný účinek. Obecný soud však nemůže přezkoumávat skutkový stav zjištěný rozhodčím soudem ani jeho rozhodování ve věci samé.  Zavedení rozhodčího soudnictví je oficiálně odůvodněno  zájmem Uzbekistánu na zavedení mezinárodních standardů v rámci hospodářských reforem. Ve skutečnosti jde ovšem o pragmatickou reakci na dosavadní široce uplatňované mimosoudní urovnávání obchodních sporů. Nicméně zkušenosti s činností rozhodčích soudů jsou zatím převážně pozitivní. Zejména se oceňuje rychlost, dostupnost a hlavně levné řízení.


5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Od 1.2.2019 mohou občané ČR cestovat do Uzbekistánu bez víz, pobyt však nesmí přesáhnout 30 dní. V případě výdělečného pobytu nebo pobytu delšího než 30 dní platí povinnost získat před vstupem do země uzbecké vízum. Zastupitelské úřady Uzbekistánu vydávají širokou paletu víz dle účelu pobytu žadatele (pracovní, studentská, akademická, zdravotní, poutní, krajanská, apod.). Bližší informace k podmínkám vydávání víz poskytují zastupitelské úřady Uzbekistánu v zahraničí. Uzbekistán nemá v ČR zastupitelský úřad, nejbližšími úřady jsou uzbecké velvyslanectví v Berlíně a ve Vídni. Pro občany České republiky je místně příslušné velvyslanectví Uzbekistánu v Berlíně.

Kontaktní informace na uzbecká velvyslanectví naleznete na webu Ministerstva zahraničních věcí Uzbekistánu (https://mfa.uz/en/consular/consular/).

S účinností od 5.11.2019 došlo v souvislosti s přijetím Zákona Republiky Uzbekistán č. 579 ke snížení pokut pro cizince za překročení počtu dnů povoleného pobytu na území Uzbekistánu. Občanům ČR je od 1.2.2019 umožněno pobývat v Uzbekistánu bez víza, ale platnost povoleného pobytu nesmí překročit 30 dnů. Dojde-li k překročení povolené doby pobytu v rozmezí 10 – 30 dnů, bude cizinci stanovena pokuta ve výši 580 EUR (cca 14 700 CZK). Dojde-li k překročení povolené doby pobytu o více jak 30 dnů, bude cizinci stanovena pokuta ve výši 1160 EUR (cca 29 500 CZK). Při pobytu v Uzbekistánu platí pro cizince povinnost registrace. Tuto registraci za Vás vyřídí automaticky a bezplatně hotel, v němž jste ubytováni.

Pokud budete ubytováni v soukromí, máte povinnost se do 3 dnů od překročení uzbeckých hranic zaregistrovat na příslušném oddělení policie, které má zkratku UVViOG, obvykle se mu ale říká dřívější zkratkou OViR. Dodržování registrační povinnosti je přísně kontrolováno při opuštění země. V případě, že došlo k porušení registrační povinnosti, není dotyčné osobě umožněno opustit Uzbekistán, a to do doby uhrazení pokuty případně do rozhodnutí soudu. Pokuta za nedodržení povinnosti registrace začíná na 1000 euro a může být i vyšší.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Základním pracovněprávním předpisem v Uzbekistánu je zákoník práce. Pokud jde o zaměstnávání cizinců, je doplněn Usnesením vlády N 408 z  19. 10. 1995 o pracovní činnosti občanů Uzbekistánu v zahraničí a cizinců v Uzbekistánu ve znění pozdějších předpisů, poslední novela N 203 ze dne 29. 04. 2004.

Dále je to vyhláška o získávání a využívání cizích pracovníků v Uzbekistánu, která tvoří přílohu číslo 2 k uvedenému usnesení vlády a nakonec vyhláška o způsobu akreditace a činnosti obchodních zastoupení cizích komerčních organizací na území Uzbekistánu, která tvoří přílohu číslo 1 k usnesení vlády číslo 410 ze dne 23.10.2000 ve znění usnesení vlády číslo 162 ze dne 06.04.2001. Podle těchto předpisů  mohou cizinci pracovat na území Uzbekistánu na základě povolení k získání zahraniční pracovní síly. Toto povolení se vydává uzbeckému zaměstnavateli. Vydává ho územní orgán Agentury pro otázky vnější pracovní migrace příslušný podle sídla zaměstnavatele.

Zaměstnavatel je povinen předložit agentuře následující doklady:

  • žádost
  • návrh pracovní smlouvy nebo jiné dokumenty potvrzující předběžnou dohodu s cizími občany nebo cizími firmami o úmyslu a podmínkách získání zahraničních specialistů
  • dotazník zahraničního specialisty s fotografií
  • doklad o zaplacení poplatku za vydání povolení
  • lékařské potvrzení o bezinfekčnosti na HIV   
  • další dokumenty na žádost Agentury

Agentura musí vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů ode dne podání žádosti. V případě odmítnutí se rozhodnutí vydává do jednoho týdne písemně s odůvodněním. Na základě tohoto rozhodnutí obdrží zahraniční pracovník potvrzení o právu pracovat na území Uzbekistánu. Potvrzení se vydává na dobu jednoho roku. Prodloužení potvrzení se vydává na dobu platnosti pracovní smlouvy. V příloze 2 k usnesení vlády číslo 408 je uveden podrobný výčet osob, na které se tento postup nevztahuje.

Pro potřeby našich podnikatelů je třeba uvést zejména zakladatele a společníky firem zakládaných v Uzbekistánu, kteří se zdržují na území Uzbekistánu po dobu nejvýše tří měsíců. Taktéž se nevztahuje na pracovníky obchodních zastoupení zahraničních komerčních organizací, kteří jsou akreditováni v Ministerstvu zahraničního obchodu. Zmíněné předpisy nestanoví žádná omezení pro zaměstnávání cizinců. Vydání povolení je čistě na úvaze uzbeckého státního orgánu. Pokud jde o zaměstnávání místních občanů, tak žádná omezení neexistují. Nutno však počítat s tím, že v případě služebních cest do zahraničí musí mít občan Uzbekistánu výjezdní povolení. V podmínkách levné a relativně kvalifikované pracovní síly mnohé zahraniční firmy dávají přednost zaměstnávání občanů Uzbekistánu. To dělají i některé české firmy. Je výhodné získat jako zástupce firmy uzbeckého občana s co nejlepšími konexemi na oficiální struktury.

Uzbecký právní řád umožňuje i spolupráci na základě živnostenského oprávnění (tzv. švarcsystém).

Podrobnější informace lze najít na www.norma.uz.

5.9. Veletrhy a akce

Přehled mezinárodních výstav v Uzbekistánu v roce 2021, organizovaných firmou International Expo Group.

UzMedExpo  21. – 23. 9. 2022 – medicinské zařízení, farmaceutika, stomatologie

UzEnergyExpo 26. – 28. 10. 2022 – energetika, obnovitelné zdroje energie

UzStroyExpo 26. – 28. 10. 2022 – strojírenství, inženýrství, systémy topení

UzAgroExpo 23. – 25. 11. 2022 – agrární průmysl, produkce

UzProdExpo 23. – 25. 11. 2022 – potravinářský průmysl, balení a balicí materiály

InterPackExpo 23. – 25. 11. 2022 – technologie pro polygrafii, tisk, značení, výrobu balení

Přehled mezinárodních výstav v Uzbekistánu v roce 2021, organizovaných firmou Iteca Uzbekistan

Oil and Gas Uzbekistan 18. – 20. 5. 2022 – ropný a plynárenský průmysl, technologie a zařízení

Power Uzbekistan 18. – 20. 5. 2022 – energetika, zásobování energií, atomová energetika, alternativní zdroje enrgie

CAiTME 7. – 9. 9. 2022 – nástroje na zpracování bavlny, spřádání a točení vlny

AquaTherm 28. – 30. 9. 2022 – zařízení na topení, klimatizaci

UZ E-TECH EXPO 28. – 30. 9. 2022 – elektronika, elektrická technika, kabely a vodiče, zelená energetika, technologie a výroba

UZuPack-UzbekPrint 5. – 7. 10. 2022 – zařízení pro polygrafii, tisk

Plastex Uzbekistan 12. – 14. 10. 2022 – suroviny pro chemický průmysl; anorganická chemie a organická syntéza; zařízení pro výrobu a obrábění plastů a pryže

MiningMetals Uzbekistan 2. – 4. 11. 2022 – zařízení pro důlní a těžební průmysl

TransLogistica Uzbekistan 2. – 4. 11. 2022 – doprava a logistika

Securex Uzbekistan 2. – 4. 11. 2022 – bezpečnost a ochrana zdraví, zařízení

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Taškentu:

Embassy of the Czech Republic

3-Navnihol ko’chasi, 6-uy

Mirzo-Ulug’bek tumani Toshkent shahri, 

100041 Тashkent / Uzbekistan

e-mail: tashkent@mzv.cz 

web: www.mzv.cz/tashkent/ru/index.html


česky:

Velvyslanectví České republiky

Třetí ulice Navnichol 6

Mirzo-Ulugbekský rajon

100041 Taškent, Uzbekistán

tel.: +998 711 206 071

e-mail: tashkent@mzv.cz 

web: www.mzv.cz/tashkent

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

hasiči – 101

policie – 102

záchranná služba – 103

Ministerstvo pro mimořádné situace (stálá služba) – 1050

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Uzbecké vládní zdroje:

www.gov.uz – oficiální informace nejvyšších uzbeckých státních orgánů

www.president.uz – tisková služba prezidenta Uzbekistánu

www.lex.uz – legislativa, veškeré publikované zákony

www.mift.uz – Ministerstvo investic a zahraničního obchodu

www.mfa.uz – Ministerstvo zahraničních věcí

www.stat.uz – Státní statistický výbor Uzbekistánu

Všeobecné:

www.uzreport.com – ekonomika, finance, kultura a sport UZ

www.gazeta.uz – zpravodajství

www.cer.uz – Uzbecké centrum ekonomických výzkumů

www.tashkent.org – internetová stránka hl.m. Taškent

Ostatní:

www.academy.uz – Akademie věd UZ

www.edu.uz – vzdělání a věda

www.apteka.uz – medicína a zdraví

• Teritorium: Asie | Uzbekistán | Zahraničí