Uzbekistán

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Uzbekistán se rozkládá uprostřed Střední Asie na rozloze 447 400 km2 mezi řekami Amudarja a Syrdarja. Sousedí s Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Turkmenistánem a Afghánistánem a přes jeho území procházejí důležité silniční a železniční dopravní tahy. Uzbekistán je unitární republika. Hlavou státu a výkonné moci je přímo volený prezident. Po nástupu vlády v roce 2016 prosazuje vedení Uzbekistánu rozsáhlé reformy zaměřené na liberalizaci trhu, přípravu privatizace vybraných státních podniků a bank a zaměřilo se na vytváření podmínek pro příliv zahraničních investic a získávání technologií. Vztahy s ČR jsou korektní, nejsou zatíženy žádnými politickými problémy. V posledním období dochází k jejich intenzifikaci, která byla přerušena pandemií COVID-19. Jsou vytvořeny solidní základy a politický a legislativně-právní rámec rozvoje vztahů v politické, ekonomické a kulturně-vzdělávací oblasti, i multilaterální diplomacii.

Geopolitický význam regionu Střední Asie (Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán a Turkmenistán) vyplývá z jejich strategické polohy tranzitního území na pomezí Evropy a Asie s bohatými přírodními zdroji a rostoucím vnitřním trhem. Střetávají se zde zájmy RF a Číny, ale také Turecka, Íránu či zemí Zálivu. Země Střední Asie (SA) se snaží balancovat tyto mocenské zájmy posilováním regionální spolupráce a zaměřením se na spolupráci s EU. RF využívá jako hlavní nástroj svého vlivu na země SA členství v regionálních organizacích, zejména členstvím v Euroasijské hospodářské unii (EAHU), Uzbekistán má v tomto uskupení však pouze statut „pozorovatele“. Situace se ale změnila po únoru 2022, po ruské invazi na Ukrajinu. Politika a ekonomika především evropských zemí se začala orientovat na alternativní trhy, což velice pomohlo rozvoji oboustranné spolupráce EU-Uzbekistán.  EU pokračuje v projednávání  zeměmi SA dohody o posíleném partnerství a spolupráci (EPCA). Také Čína úspěšně proniká do teritoria SA mj. prostřednictvím projektu Nové Hedvábné stezky (BRI) a její účast ve velkých infrastrukturních projektech názorně ukazuje záměr čínské vlády využít příležitosti posílit svůj vliv v tomto teritoriu.

Uzbecká vláda nechce být závislá na žádné z mocností, a proto bravurně balancuje své zájmy (především ty ekonomické) mezi všemi aktéry rovnoměrně a zachovává si „neutrální“ přístup. 

Mapa globálních oborových příležitostí – Uzbekistán (MZV) (64.7 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Uzbekistán (356.23 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Politické uspořádání Uzbekistánu vychází z poslední revize Ústavy v dubnu 2023. Největší výkonnou moc má v republice prezident, který jmenuje předsedu vlády i ministry a má právo rozpustit parlament. Oproti dřívějšímu pětiletému funkčnímu období prezidenta současná Ústava počítá se sedmiletým mandátem, který lze vykonávat maximálně dvakrát. Volby proběhly naposledy v říjnu 2021, kdy byl dosavadní prezident Šavkat Mirzijojev znovuzvolen. Po revizi Ústavy jsou nové prezidentské volby stanoveny na 9. července. Hlavou vlády je předseda vlády, který je jmenován prezidentem a schválen parlamentem. Role parlamentu je v Uzbekistánu slabá a v zásadě jen potvrzuje politiku prezidenta. Uzbecký parlament Olij Mažlis je od r. 2002 dvoukomorový. Zákonodárná komora (dolní komora) má 150 poslanců, přičemž 135 poslanců je voleno na období 5 let. 15 míst je permanentně vyhrazeno Ekologickému hnutí Uzbekistánu, což je hnutí ekologů, vědců a dalších veřejných činitelů. Senát (horní komora) má nyní podle nové Ústavy jen 65 senátorů (oproti minulým 100), z nichž 16 je přímo jmenováno prezidentem, ostatní jsou voleni. V každém kraji, hl. městě Taškentu a autonomním Karakalpakstánu je voleno po šesti senátorech na funkční období 5 let.

Současná ekonomická liberalizace a následné reformy ukazují, že prezident Mirziyoyev se cítí bezpečně a má podporu ústředních elitních osob. Bude se snažit vyvážit sílu konkurenčních elitních skupin, aby zamezil případnému odporu proti jeho vládě. Význam vyváženého a obezřetného přístupu k reformám bude vzrůstat, když se bude snažit zavést některé prvky ekonomické liberalizace. Schválené změny Ústavy jsou předloženy jako součást celkové reformní agendy prezidenta  – např. zrušení trest smrti, reforma ekonomických, environmentálních a pracovních práv a revize zákonů o soukromém vlastnictví půdy.

Název státu: •  Republika Uzbekistán •  O’zbekiston Respublikasi

Složení vlády:

Předseda a místopředsedové vlády:

•        ARIPOV Abdulla Nigmatovich (Abdulla Nigmatovič ARIPOV) – premiér-ministr; 

•        RAMATOV Achilbay Jumaniyazovich (Ačilbaj Džumanijazovič RAMATOV) – vicepremiér; 

•        QO`CHQOROV Jamshid Anvarovich (Džamšid Anvarovič KUČKAROV) – vicepremiér;

•        XODJAYEV Jamshid Abduhakimovich (Džamšid Abduchakimovič CHODŽAJEV) – vicepremiér; 

•        MAHKAMOVA Zulayho Bahriddinovna ( Zulajcho Bachriddinovna MACHKAMOVA) – vicepremiér;

•        ERMANOV Farhod Urazbayevich (Farchod Urazbajevič ERMANOV) – předseda Rady ministrů autonomné Republiky Karakalpakstán.

Kompletní přehled vládních institucí a jednotlivých ministrů na www.gov.uz

1.2. Zahraniční politika země

Uzbekistán se postupně otevírá zahraničním partnerům a začíná sebevědomě vystupovat na mezinárodní scéně. Dobré sousedské vztahy se staly nejvyšší prioritou. V této oblasti došlo k výraznému zlepšení vztahů, budování důvěry, odblokování řešení dlouholetých regionálních konfliktů a nárůstu obchodu, k zahájení skutečné regionální spolupráce. V popředí je i spolupráce se strategickými partnery (RF, CN, KR, JN, TR, EU, USA a dalšími). Zvláštní místo v zahraniční politice zaujímá Afghánistán. UZ má ambice stát se regionálním hráčem, aktivně se zapojuje do všech mezinárodních formátů vytvořených s cílem urovnat situaci v AFG. Posiluje rovněž vztahy s dalšími muslimskými zeměmi. Uzbekistán se postavil do čela a vyzval regionální aktéry, aby oficiálně uznali vládu Talibanu v Afghánistánu. Uzbecká vláda pokusila se znovu začlenit Afghánistán do mezinárodního systému prostřednictvím řady konferencí a mezinárodních akcí konaných v uzbeckém hlavním místě.

Do popředí se dostává ekonomická diplomacie a ochrana zájmů občanů v zahraničí. UZ je velkým zastáncem multilaterální diplomacie, aktivizoval své působení v mezinárodních organizacích, především v OSN, OBSE, ŠOS, SNS, OIC, Turkické radě a dalších.  Země je daleko aktivnější a asertivnější (předložila kandidaturu do RLP a žádost o vstup do WTO). Rozhodnutí EU o poskytnutí Uzbekistánu GSP+ v roce 2021 vytváří další nové možnosti pro aktivizaci obchodně ekonomické spolupráce s evropskými zeměmi. Vedle podpory prováděným reformám EU pozorně sleduje dodržování lidských práv a svobod v zemi. EU a USA oznámily velké investiční projekty na podporu diverzifikace obchodních tras ve Střední Asii, a to hlavně kvůli narušení dodavatelského řetězce v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Prezident Mirzijojev prosazuje vyváženou a otevřenou zahraniční politiku, jejímž cílem je nespoléhat se na jedinou hlavní mocnost. Ve světle ruské invaze na Ukrajinu se podstatně zvýšila globální ekonomická a bezpečnostní rizika. Uzbecká vláda oznámila, že je proti násilí a drží si „neutrální“ postoj. Tato neutralita je však pod (nejen ekonomickým a politickým) tlakem Ruska. Výsledek války je nejistý, ale ekonomický šok v Rusku v důsledku sankcí bude mít globální i regionální důsledky. Zatím nelze jednoznačně tvrdit, zda je vliv na ekonomiku Uzbekistánu pozitivní nebo negativní. UZ export do RF se zvýšil, inflace zůstává na podobné úrovni, z RF do UZ se přestěhovalo velké množství mladých odborníků (především z oblasti IT, managementu apod.). Svůj vliv v zemi se snaží prosazovat i stále aktivnější Čína – prostřednictvím strategického partnerství a investicemi napříč všemi obory ekonomiky

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Uzbekistánu k 1. 4. 2023 je odhadován na 36,19 mil. Průměrná hustota obyvatelstva je 80,2 osob na 1 km². Osídlení je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel žije ve Ferganské dolině na východě země, v hlavním městě Taškentu a v Taškentské oblasti. Rozsáhlá území ve středu a na západě země jsou osídlena jen řídce.

Podle Statistického výboru UZ bylo v roce 2022 v zemi 31,7 % z celkového počtu obyvatel mladší než je produktivní věk, 56,8 % – v produktivním věku a 11,5 % – starší než v produktivním věku.

Městské obyvatelstvo tvoří 50,8 %, venkovské 49,2 % obyvatelstva. Muži 49,9 %, ženy 50,1 % (odhad k roku 2022). Uzbekistán je multinacionální země s více než 100 národy a národnostmi.

Národnostní složení v Uzbekistánu je následující:

• Uzbeci 84,0 %
• Tádžici 4,7 %
• Rusové 2,8 %
• Kazaši 2,0 %
• Karakalpakové 1,9 %
• Korejci 0,9 %
• Kyrgyzové 0,8 %
• Tataři 0,5 %
• Turkmeni 0,5 %
• ostatní národnosti 1,9 %

Uzbekistán je nábožensky v zásadě tolerantní zemí, přičemž v náboženské orientaci obyvatel převažuje sunnitský islám s cca 96 %, dále pravoslaví a existují zde též ostatní náboženství jako katolicismus, judaismus, budhismus aj. Celkem je v zemi oficiálně registrováno 16 náboženských vyznání.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Hlavní prioritou vlády je liberalizace ekonomiky. Její hlavní politikou je v tomto ohledu masová privatizace státních podniků a bank s cílem snížit vliv státu na ekonomiku a zlepšit podnikatelské prostředí. Očekává se však zpomalení růstu v důsledku vedlejších účinků ruské invaze na Ukrajinu a následných mezinárodních sankcí. Vysoká globální poptávka a ceny zlata podpoří ekonomiku, ale zrychlující se inflace bude brzdit spotřebu. 

V roce 2021 zaznamenal Uzbekistán podle vládních údajů silný hospodářský růst 7,4 %. V roce 2022 se růst reálného HDP se snížil na 5,50 (prognózy EIU na rok 2023 – 4,70 %), což bylo způsobeno slabší vnější poptávkou a zpomalením ve zpracovatelském průmyslu a odvětvích výroby plynu a elektřiny. Tempo růstu Uzbekistánu však patřilo k nejsilnějším v regionu, zároveň s pokračujícími přímými zahraničními investicemi (FDI), rostoucí populací a rostoucími vládními výdaji. 

Dle odhadů EIU, činil schodek běžného účtu v roce 2022 4,5 % HDP a v roce 2023 se sníží do 3,8 %. Stále vysoké globální dovozní ceny udrží obchodní deficit hluboký, ale také přinutí vládu, aby prosazovala politiku podpory domácí výroby. Remitence pracovních migrantů (především v RF) jsou velkou hnací silou bilance příjmů a jejich výhled je nejistý. Vzhledem ke zvýšeným zahraničním rezervám ve výši 33,0 miliardy USD na konci 2022 (což představuje asi 18 měsíců dovozního krytí) bude Uzbekistán snadno schopen plnit své závazky v oblasti vnějšího financování v krátkodobém až střednědobém horizontu.

Navzdory silným externím inflačním tlakům, vysokým globálním cenám energií a potravin a silnému výkonu domácí ekonomiky inflace v roce 2021 zpomalovala. V roce 2022 ale dosáhla průměru 11,4 %.  Roční inflace v Uzbekistánu by měla v roce 2023 být v průměru 16,6 %, oproti dřívějším 11,4 %, a to kvůli vyšším dovozním cenám a narušení obchodu s Ruskem.

Navzdory silnému vývozu v roce 2022 kvůli vysoké celosvětové poptávce a cenám plynu a zlata je zahraniční obchod Uzbekistánu strukturálně deficitní a jeho vývozní základna zůstává nediverzifikovaná a vystavená vnějším rizikům. Válka na Ukrajině vedla ke skokům u světových cen komodit. 

Hlavní položky v dovozu Uzbekistánu v roce 2022 byly kotle, stroje a mechanická zařízení, nerostná paliva, železo a ocel. Co se týče exportu, vyvážely se hlavně drahé kovy, paliva, oleje, bavlna, plasty a výrobky z nich.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Podle statistik EIU se předpokládá deficit rozpočtu v roce 2023 ve výši 3,8 % HDP (snížení ze 4,5 % HDP v roce 2022), počítá se, že vláda zvýší výběr daní. Vzhledem k tomu, že mezi obyvateli narůstá nespokojenost z důvodu rychlejšího růstu cen, v krátkodobém horizontu se očekává prodloužení podpory domácností. 

Rozpočtové příjmy činily 21,4 % HDP, a výdaje – 25,9 % HDP.  Podle rozpočtu na rok 2023 zvýší se výdaje v oblastech zdravotnictví a školství, plánuje se také zvýšení investic do podpory konkurenceschopnosti soukromého sektoru a podpory podnikání ve snaze posílit domácí poptávku. Očekává se nárůst příjmů v důsledku rozsáhlé privatizace státních podniků. Vláda navíc zvyšuje úsilí v boji proti šedé ekonomice, což by mělo zajistit zvýšení daňových příjmů. Veřejný dluh by se měl nepatrně snížit z 34,2 % HDP na konci roku 2023 na 33,1 % na konci roku 2024 a na této úrovni by měl setrvat do roku 2027.

Veřejný dluh se v roce 2022 snížil na 33,5 % HDP. Existuje však riziko, že vládní dluh překročí hranici 50 %, protože vláda čím dál tím více spoléhá na externí financování při realizaci svých ambiciózních ekonomických reforem. Rozpočet historicky zaznamenával přebytky; nedávný posun k deficitu je důsledkem expanzivní fiskální politiky vlády na podporu programu ekonomických reforem. Úřady upravily daňový zákoník a snížily sazby daně z příjmu fyzických, právnických osob, majetku a malých podniků; zvýšené místní výdaje; a zvýšily mzdy ve veřejném sektoru.

Deficit běžného účtu se v roce 2022 snížil a tvořil 3,25 miliard USD (3,9 miliard USD pro rok 2021). Mezinárodní devizové rezervy Uzbekistánu v roce 2022 činily 33,0 mld. USD.

2.3. Bankovní systém

V Uzbekistánu existuje dvoustupňový bankovní systém. První stupeň představuje Centrální banka Republiky Uzbekistán. CBU plní emisní funkci, je správcem měnových rezerv a státního dluhu, provádí peněžně úvěrovou politiku, zajišťuje regulaci a dozor nad činností komerčních bank, zastupuje Uzbekistán v mezinárodních finančních a úvěrových institucích. Nejvyšším orgánem Centrální banky je představenstvo, které má 11 členů.  Kursovní politika je prováděna na principu float kursu.

Druhý stupeň tvoří komerční banky. Patří sem NBU – National Bank for Foreign Economic Activity, AK Alokabank, GAKB ASAKA,  AIKB Ipak Yuli, AKIB Ipotekabank, AKB Kapitalbank, AKB Mikrokreditbank, ČABB Trastbank, ČOAKIB Turkiston, AK Turonbank, Ziraat Bank Uzbekistan, AKPSB Uzpromstrojbank, Chamkorbank aj.

K 1. prosinci 2022 činil majetek bankovního systému republiky 555,0 bilionu sum (růst ve srovnání s 1. prosincem 2021 činil 29,9 %), závazky – 476,9 bilionu sum. V současné době bankovní systém zaměstnává přes 58 tisíc lidí. Mezi nejsilnější banky patří k 1.2.2023:

Kapital bank – velmi dobré výsledky v kapitálové přiměřenosti, ziskovosti a kvalitě řízení

Chamkor bank – jedna z předních bank z hlediska kapitálové přiměřenosti, kvality řízení, ziskovosti a likvidity. Poměr krytí likvidity je zejména 6,0 krát vyšší než norma stanovená CBU

Asia Alliance Bank – jedna z největších bank se státním podílem. Tato banka si vedla dobře ve finančním zprostředkování, kapitálové přiměřenosti a kvalitě aktiv

Dle nařízení prezidenta Mirzijojeva „O strategii reformování bankovního sektoru UZ na roky 2020-2025“ z 12.5.2020 začala privatizace 6 bank (Ipoteka bank, UzPSB, Asaka bank, Aloqa bank, Qishloq qurilish bank a Turon bank) ve spolupráci s maďarskou OTP bankou a dalšími evropskými bankovními institucemi. V rámci tohoto programu byl prodán státní podíl v Ipoteka bank za 324 mil. USD květnu 2023.

Podíl státu v bankovním sektoru se plánuje v roce 2025 snížit ze současných 82 % na 40 %.

2.4. Daňový systém

V posledních letech uzbecká vláda postupně modernizuje všechny oblasti ekonomické a sociální sféry.  Cílem reformy je snížení daňového zatížení občanů a podniků, sjednocení sazeb daní z příjmu a sociálních daní na 12 %, racionalizace plateb DPH a snížení počtu daní a povinných plateb. Rovněž jsou sníženy jednotlivé daně z majetku, daň z dividend a jednotná daň pro mikropodniky a malé podniky. 

Podle Daňového zákoníku č. 136 ze dne 25. 7. 2007, se daně dělí na celostátní a regionální. Mezi celostátní daně patří daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob, daň ze zisku právnických osob, akcízní daň (20 %), daň za využívání přírodních zdrojů aj. 

Daň z přidané hodnoty –  12% (od 1. ledna 2023). Od DPH jsou osvobozeny např. pojistné operace, peněžní vklady, cenné papíry, valuty, výrobky pro potřebu invalidů, prodej drahých kovů státu, zdravotnické a léčebné služby, služby poskytované v oblasti geologie, vědy a výzkumu aj

Daň z příjmů fyzických osob – 12 %. Rezidenti podléhají zdanění z celosvětového příjmu. Nerezidenti – pouze z příjmů získaných v Uzbekistánu.

Daň ze zisku právnických osob – 15 %. Subjekt je rezidentem v Uzbekistánu, pokud dokončil státní registrační postup v zemi.

Od 1. února 2023 jsou sazby spotřební daně u ropných produktů, stejně jako u alkoholu a tabákových výrobků, indexovány (zvyšovány) o 10 %. Od 1. ledna 2023 se sazby spotřební daně při dovozu alkoholu a tabákových výrobků snižují o 5 %.

Daňový systém musí být předvídatelnější a jednodušší. Ačkoli daňový zákon stanoví klíčové základní sazby daně a sazby daně z příjmu fyzických osob a DPH, další sazby daně však stanovuje vláda v ročních usneseních o rozpočtu (zákon na rok 2020). Daňová reforma zůstává prioritou i s cílem zvýšení atraktivity pro zahraniční investice.

Sazba daně z majetku právnických osob se snížila v roce 2022 z 2 na 1,5 %. Snížila se také sazba daně u staveb nedokončených ve standardní lhůtě ze 4 na 3 %. Pokračuje postupné sbližování snížené sazby daně pro právnické osoby na základní sazbu daně.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Druhý nejvýznamnější obchodní partner ČR v regionu SA (po Kazachstánu). V roce 2022 došlo k růstu českého exportu do UZ (mj. i v souvislosti s ruskou agresí na UA).

V komoditní struktuře českého vývozu dominují: léky a farmaceutické výrobky, telefonní přístroje, stroje textilní a kožedělné. V komoditní struktuře českého dovozu dominují: tkaniny a bavlněné příze, textil, zelenina, polymery aj.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Významný podíl na vzájemném obchodu EU-UZ má Německo (2,1 %), Litva, Polsko, Lotyšsko, Česká republika aj. Export ze zemí EU do UZ: stroje, živá zvířata, chemické a farmaceutické výrobky a spotřební zboží. UZ export do EU je tvořen zejména bavlnou a výrobky z bavlny, mědi, plastu, také sušeným ovocem, ořechy aj.

Kategorie výrobků největšího růstu: chemické výrobky, textil a potravinářské výrobky. Přelomový moment: poskytnutí 9. dubna 2021 Uzbekistánu přístupu do speciálního systému preferencí EU (GSP+), což umožnilo Uzbekistánu při vývozu zboží na evropský trh využívat jednostranné celní preference.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Podle UZ oficiálních statistik činil obrat zahraničního obchodu UZ za rok 2022 – 50,0 mld. USD (nárůst o 7,83 mld. USD – 18,6 %). V celkovém objemu zahraničního obchodu UZ činil vývoz 19,3 mld. USD (nárůst o 15,9 %) a dovoz – 30,7 mld. USD (nárůst o 20,4 %). Záporné saldo obratu zahraničního obchodu 11,4 mld. USD.

Největší obchodní partneři: země SNS – 18,0 mld. USD, z toho 16,1 mld. USD země EAEU, ostatní země – 26,9 mld. USD, včetně zemí EU – 3,9 mld. USD (7,8 %).

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V letech 2022 až 2024 plánuje Uzbekistán realizovat investiční projekty v hodnotě zhruba 52,15 miliardy dolarů. S uvedenou částkou se počítá v prezidentském výnosu O investičním programu Uzbekistánu na léta 2022 až 2024.

V roce 2022 dosáhly investice hodnoty 16,57 miliardy USD, z nichž 6 miliard byly přímé zahraniční investice. Z celkové sumy dosáhly hodnoty 7,51 miliardy USD projekty v oblasti geologie, energetiky a průmyslu. V roce 2023 plánuje Uzbekistán realizovat projekty v hodnotě 17,34 miliardy dolarů. Objem přímých zahraničních investic by měl činit 7,06 miliardy USD. Stejně jako v roce 2022 bude většina prostředků (9,24 miliardy dolarů) směřovat do geologie, energetiky a průmyslu. V roce 2024 je plánována realizace projektů za 18,2 mld. USD a zároveň se očekává příliv přímých zahraničních investic ve výši 7,73 mld. USD.

Země s největším podílem na objemu zahraničních investic a úvěrů v Uzbekistánu: Čína – 19,9 % Rusko – 15,7 % Saúdská Arábie – 13,5 % Turecko – 6,1 % Kypr – 5,4 % Německo – 3,3 % Švýcarsko – 3 % Singapur – 2,9 % Hongkong – 2,8 % Spojené království – 2,7 %.

Uzbekistán je považovaný z hlediska podmínek pro investice za nejpřívětivější zemi Střední Asie. Od roku 2016 probíhá v zemi řada reforem a snahy přilákat zahraniční investory a vytvořit jim příznivé a předvídatelné podmínky. Zákon o investicích a investičních aktivitách z 27. ledna 2020, zaručuje neomezený přesun finančních prostředků mimo Uzbekistán a ochranu investic před znárodněním.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Dohoda o partnerství a spolupráci zakládající partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé z 21. 6. 1996, zahrnuje široké spektrum otázek, jako je obchod zbožím, hospodářská spolupráce včetně podpory a ochrany investic, energetika, životní prostředí, doprava, cestovní ruch, kromě finanční spolupráce, přeshraniční poskytování služeb a další.

Prozatímní Dohoda o obchodu a doplňkových opatřeních z 14.11.1996

Dohoda o obchodu textilními produkty z 18.6.1996

Od 10. dubna 2021 začala EU uplatňovat preferenční cla na výrobky dovážené z Uzbekistánu (GSP+).

Smlouvy s ČR

K dnešnímu dni platí mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán následující dohody a vládní smlouvy:

Dohoda mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán o vzájemné podpoře a ochraně investic z 15. 1. 1997.  

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Uzbekistán o spolupráci v boji s trestnou činností z 17. 6. 1998. 

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o mezinárodních přepravách cestujících a nákladů silniční dopravou z 20. 4. 1999.

Smlouva mezi vládou České republiky a Uzbecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku z 2. 3. 2000. 

Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán o právní pomoci a právních vztazích v občanských a trestních věcech z 18. 1. 2002.

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o ekonomické, průmyslové a vědecko-technické spolupráci z 28. 6. 2004. Je v ní zakotveno i založení společné Mezivládní komise pro ekonomickou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci.

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Uzbekistán o leteckých službách z 8. 11. 2011.

3.4. Rozvojová spolupráce

Uzbekistán je příjemcem rozvojové pomoci prostřednictvím nejrůznějších fondů a programů z celého světa.

USAID – od roku 1993 poskytla Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) více než 500 milionů dolarů na pomoc při diverzifikaci ekonomiky země a zvýšení regionálního obchodu, urychlení reforem soudnictví, posílení občanské společnosti a modernizaci základního vzdělávacího systému. USAID také řeší také vážné zdravotní hrozby, včetně COVID-19 a tuberkulózy (TBC).

UNDP – od roku 1993 spolupracuje s vládou při hledání řešení problémů národního rozvoje. Pomoc UNDP v Uzbekistánu se zaměřuje na dva celkové, vzájemně propojené cíle; podporovat vládu při prosazování hospodářských a demokratických reforem; a posilování a podpora účasti občanské společnosti na rozvojových procesech na národní a místní úrovni. UNDP pracuje ve třech tematických oblastech – inkluzivní a udržitelný růst, inkluzivní a demokratická správa věcí veřejných, změna klimatu a životní prostředí.

Evropská unie vyčlenila 76 milionů EUR na první čtyři roky (2021–24) – Multi-Annual Indicative Programme 2021-27. Další prostředky jsou vyčleněny na podporu lidských práv (předběžně 3,6 mil. EUR na 2021–2024) a Organizaci občanské společnosti (3,4 mil. EUR na 2021–2024).  MIP 2021-2027 má tři hlavní priority: Efektivní správa a digitální transformace, inkluzivní, digitální a zelený růst a rozvoj inteligentního agropotravinářského sektoru šetrného k životnímu prostředí.

EBRD – Uzbekistán je hlavním příjemcem finančních prostředků EBRD ve Střední Asii s investicemi do nejrůznějších odvětvích od obnovitelných zdrojů po bankovnictví. Doposud bylo realizováno asi 129 projektů v hodnotě přesahující 4 mld. EUR. 

Na úrovni ČR:

V rámci zahraniční rozvojové spolupráce byl v roce 2021 realizován ZÚ ČR v Uzbekistánu: „Malý lokální projekt – vybavení sanitních vozů prostředky pro dočasnou imobilizaci pacientů s úrazy pohybového aparátu během přepravy“ ve spolupráci s firmou EGO Zlín. 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Dopravní průmysl a infrastruktura 

Rozvoj dopravní infrastruktury a veřejné dopravy je jedna z priorit vlády. Rostoucí populace a sílící urbanizace zvyšují nároky na efektivní řešení. MHD v Taškentu obsluhuje téměř 1 mil. cestujících denně. Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury počítá v letech 2022-2025 s nákupem ekologických dopravních prostředků, výstavbou nových tras a silnic, zvýšením bezpečnosti na silnicích a zaváděním moderních technologií. Strategicky důležitým je rozvoj železniční dopravy v zemi. To se týká sítě taškentského metra (v délce 59,5 km a se 43 stanicemi) a sítě meziměstských elektrických vlaků. To vše nabízí možnosti pro uplatnění českých firem.

Energetický průmysl

Energetika nabízí uplatnění ve všech odvětvích od jaderné energetiky až po obnovitelné zdroje. V roce 2022 vyrobil Uzbekistán 74,3 mld. kWh elektřiny. Vzhledem k tomu, že v roce 2030 bude muset vyrábět dvojnásobné množství energie, aby zabezpečil domácí spotřebu, je nutná velká reforma tohoto oboru a celého trhu. Kromě příležitostí v tradičních oblastech, jako je jaderná energetika, tepelné elektrárny a podobně, se Uzbekistán chce nově zaměřit také na výrobu energie z obnovitelných zdrojů – větrných a slunečních elektráren. V dubnu 2023 je aktuální otázka vyřešení problémů topení domácností v zimní době prostřednictvím levných systémů a zařízení. Dnes pouze 8 % produkce elektřiny v Uzbekistánu připadá na obnovitelné zdroje energie, přičemž z většiny se jedná o vodní energetiku.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Uzbekistán usiluje o urychlený rozvoj  farmaceutického průmyslu a rozšíření výrobní základny. Během následujících pěti let chce ztrojnásobit domácí produkci léků a zajistit, aby 80 % léků dostupných na uzbeckém trhu bylo vyráběno na území Uzbekistánu. Zájem je o zahraniční technologie a zkušenosti. Celkový rozvoj zdravotnického sektoru a zvýšené nároky na zdravotnický systém přináší taktéž možnosti pro dodávky zdravotnického vybavení.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství je klíčovým odvětvím ekonomiky a produkuje 28 % HDP. Země má zájem o zvýšení produktivity živočišné výroby s využitím nových technologií a rovněž má zájem o zlepšování genofondu hovězího dobytka, na čemž se již české firmy podílí. Vzhledem k popularitě drůbežího masa a nízké domácí produkci je prostor pro dovoz násadových vajec. Perspektivní jsou dodávky zemědělské techniky, balících strojů, linek pro zpracování potravin, konzervárenství a další.

Obranný a bezpečnostní průmysl

Uzbecké armádní a bezpečnostní složky státu jsou zatím vybaveny hlavně zastaralou sovětskou technikou. Probíhá postupná modernizace všech úrovní složek v souvislosti s posilováním vnější a vnitřní bezpečnosti země. V posledních dvou letech Uzbekistán obnovil asi 30-35 % vojenské techniky a státní program počítá s pokračováním. V roce 2021 dosáhly výdaje Uzbekistánu na obranu hodnoty 3,6 mld. USD.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Uzbekistán patří do první desítky zemí s největšími zásobami nerostných surovin na světě a jejich těžba je jednou z důležitých položek devizových příjmů v ekonomice země. Příležitosti se nabízí především v oblasti geologického průzkumu a jeho zintenzivnění a také ve zpracování nerostných surovin s cílem zvýšení přidané hodnoty exportu. Do roku 2024 počítá Uzbekistán s prováděním rozsáhlých geologických prací, výstavbou závodu na zpracování mědi a výstavbou vápenek. Velmi žádané je zařízení pro povrchovou těžbu, drtiče, svářecí zařízení, kombajny, míchačky, třídicí stroje, jeřáby, bagry, potrubí a nákladní auta.

Výzkum, vývoj, inovace, vzdělávání

Uzbekistán se v posledních letech snaží směřovat své úsilí k digitalizaci, inovacím a modernizaci. V této souvislosti bylo přijato několik strategií jako například “Digitální Uzbekistán – 2030” nebo “Strategie pro inovační rozvoj Uzbekistánu do roku 2026”.  V Taškentu byl nedávno otevřen první IT park, vznikají inovační centra a další infrastruktura nezbytná pro rozvoj těchto moderních oborů.  Možnosti se nabízí ve společném výzkumu, mezinárodních projektech, vzdělávání nebo ve vybavovaní nově vznikajících institucí. V roce 2022 byl Uzbekistán podle žebříčku Global Innovation Index na 82. místě.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obchodování s Uzbekistánem má velice dobrý potenciál, je však nutné počítat s tím, že vstup na tento trh je zatím (nejen z hlediska kultury jednání) dost komplikovaný, nákladný a zejména časově náročný nehledě na to, že v zemi v posledních letech probíhají výrazné změny a reformy. V komunikaci s Uzbeky doporučujeme dávat přednost osobnímu kontaktu, případně telefonátu. Znalost ruštiny je základní podmínkou pro nastavení efektivních obchodních vztahů, stejně tak jako využívání služeb místního zástupce/partnera firmy.

4.2. Oslovení

Je velmi pravděpodobné, že zpočátku na emailovou komunikaci nedostanete odpověď. V případě prvotního oslovení je efektivnější zaslání emailem naskenovaného oficiálního dopisu a následné telefonické prověření, zda partner korespondenci obdržel. Telefonická urgence odpovědi je možná a často nutná (i opakovaně).  Vyhledávání kontaktů a informací na internetu nemusí být efektivní, jelikož málokterý subjekt má webové stránky. Z elektronických forem komunikace se v zemi výrazně více využívá mobilní telefon (nejpopulárnější je aplikace Telegram).

V Uzbekistánu se klade akcent na osobní kontakt. Bez osobního jednání obtížně dojde k výraznějšímu posunu při navázání obchodních vztahů nebo projednání kontraktu. Standardním způsobem sjednání schůzky je formální oslovení v dostatečném předstihu, následné zjištění telefonního kontaktu na osobu, která má organizaci schůzky na starosti. S danou osobou pak dojednat termín a místo schůzky. V předstihu cca týdne se připomenout. Je nutné počítat s tím, že místo a čas schůzky se na poslední chvíli několikrát změní (včetně možného přesunutí do večerních hodin). V případě, že bude mít uzbecký partner zájem o cokoliv z vaší strany, nebo od vás bude něco potřebovat, bude Vás neoblomně urgovat (telefonáty o víkendech a ve večerních hodinách jsou naprosto běžné. Uzbeci jsou mistři improvizace a zařizování záležitostí na poslední chvíli, proto je při jednáních nutná trpělivost.

Klíčovým zadáním přípravy na schůzku je zjištění, se kterou konkrétní osobou má smysl jednat. V uzbeckých reáliích je obvyklá koncentrace rozhodovacích pravomocí (ne vždy na formálně nejvyšší místo), delegace pravomocí není častá. Zejména ve státních a polostátních společnostech je možné vystopovat základní princip, kdy rozhodování o využití financí je koncentrováno u CEO (muže), zatímco jeho asistentka zařizuje veškerou práci a operativu a pro hladký průběh projektu je naprosto nezbytná.

4.3. Obchodní schůzka

Uzbekové jsou v převážné většině muslimové sunnitského vyznání. Význam víry zesiluje a vytlačuje dřívější relaxovaný post-sovětský přístup. Nedoporučujeme plánovat jednání s UZ partnery v době Ramadánu, který dodržuje stále více Uzbeků. Stejně tak není vhodné směřovat jednání na páteční poledne/brzké odpoledne z důvodu páteční modlitby. Pracovní doba začíná cca od devíti, polední pauza trvá přes hodinu, ale na druhé straně se často pracuje až do pozdních večerních hodin. Většina úřadů pracuje běžně i o sobotách (někdy nedělích). Opakované přesunutí hodiny a dne schůzky je naprosto běžné, jednání často bývají potvrzována na poslední chvíli.

Kultura jednání a zvyklosti se odlišují v regionech a v hlavním městě Taškentu, jež je v podstatě nově vybudovaným administrativním centrem země, které slouží jako hlavní místo k distribuci financí, získaných z těžby ropy a nerostných surovin. Jsou v něm koncentrovány státní instituce, ministerstva, vedení polostátních firem, které se vyznačují direktivním přístupem k rozhodování a další organizace.

Vyjednávání s Uzbeky se v mnohém odlišuje od středoevropských zvyklostí. Není vhodné přeceňovat případné projevy přátelství (někdy spojené se společnou konzumací alkoholu), stejně jako dopad situace, kdy by vám, podle našeho chápaní, měl být UZ partner zavázán. Častým zdrojem nedorozumění je situace, kdy UZ partner při jednání testuje možnosti zahraničního partnera změnou klíčových parametrů, jako je možnost navýšení dodávek na 10 násobek atd. V takovém případě je vhodné reagovat neutrálně a požádat o poskytnutí daného návrhu písemnou formou.  UZ partneři se na jednání připravují především v rovině zjištění s kým budou jednat, výrazně méně pak zjišťují záležitosti, spojené s technickými parametry nabízeného zboží/služeb. Jednání usnadňuje, pokud je vedoucí českého týmu muž. Při klíčových jednáních je na české straně důležitá přítomnost CEO nebo zástupce nejvyššího managementu. Technicky zaměřený tým by měl být zastřešen obchodním manažerem z vedení společnosti. Starší věk je vnímán uctivěji, nicméně s příchodem mladé a vzdělané generace se začíná prosazovat větší věková rovnost.

Místo schůzky: Pokud ke schůzce dochází v kanceláři, může se jednat o čistě formální jednání, pokud UZ strana navrhne jednání v jiných prostorách (např. v restauraci), často jde o pozitivní signál a významný posun vpřed. Co se týče nabízení alkoholu během jednání, velice záleží na národnosti a religiozitě partnera, nicméně pokud se jednání odehrává v administrativní budově, není to zvykem. Pokud dojde k setkání v restauraci, pak zatímco v některých případech je to téměř vyžadováno, v jiných by to pravověrný muslim považoval za urážku. Tuto otázku doporučujeme nechat na rozhodnutí partnera, jehož rozhodnutí bude také značně ovlivňovat, zda se z UZ strany účastní sám, nebo je přítomno více osob. Obecně spotřeba alkoholu v zemi klesá, ovšem české pivo se nadále těší značné oblibě. Pouze pokud dojde k navázání dlouhodobé spolupráce, může dojít k pozvání domů. 

Dresscode je formálnější než v ČR, dámy by měly volit více konzervativní oblečení, zejména při jednání na jihu země.

Vizitky: Zejména pracovníci UZ státní správy poskytují své vizitky, na druhé straně od Vás budou očekávat poskytnutí Vašich kontaktů (vizitku).

Výměna dárků: Ohledně výměny dárků je dobré se na tuto možnost připravit, proto že je zvykem dávat dárky partnerům s cílem se sblížit a usnadnit dosažení vhodného výsledku pro UZ stranu. Iniciování výměny dárků však spíše nechat na UZ straně, respektive sledovat, jestli UZ strana jednostranné poskytnutí daru z Vaší strany očekává.

4.4. Komunikace

Komunikačním jazykem je ruština, angličtina výrazně méně. Řada výše postavených Uzbeků, v soukromém i státním sektoru, má dobrou angličtinu. Pokud neovládáte plynnou ruštinu, je přítomnost tlumočníka nutná. Při komunikaci se státní správou se dokumenty vypracovávají hlavně v ruštině. Při dlouhodobé přítomnosti je lepší, pokud komunikaci s koncovými zákazníky zajišťuje místní zástupce. Stále více (především mladých) Uzbeků však rozumí pouze uzbečtině, jejíž vliv sílí v souvislosti s posilováním národní hrdosti. 

V komunikaci s Uzbeky doporučujeme dávat přednost osobnímu kontaktu, případně telefonátu. E-mailové komunikaci je přikládán menší význam, i když se to postupně mění. Veškerá elektronická či písemná komunikace by měla mít za cíl dosáhnout osobní schůzky. První jednání většinou proběhne v Uzbekistánu, následně je vhodné pozvat partnery do ČR. Klíčovou sociální a komunikační sítí je Telegram.

Co se týče komunikačních tabu, jednoznačně není vhodné se kriticky vyjadřovat ke státnímu zřízení v Uzbekistánu a zejména k osobě prezidenta. Dále doporučujeme vyhnout se otevírání politických otázek, jako např. transparentnost prezidentských voleb, vztahů se sousedními zeměmi a Ruskem, se kterým UZ sdílí značnou část své historie a např. vítězství ve 2. světové válce, jež je jedním ze zdrojů národní hrdosti. Není možné skládat poklony ženám ohledně postavy, navíc v případě návštěvy doma. 

Citlivá jsou také témata islámského extremismu.

4.5. Doporučení

V Uzbekistánu neočekávejte rychlý a bezproblémový průběh, je nezbytná notná dávka tolerance a trpělivosti, čas nemá pro Uzbeky zvláštní důležitost; na přesné dodržování termínů, plnění dohod nebo časů schůzek se nelze spoléhat.

Pokud se chystáte, zejména poprvé, do Uzbekistánu za účelem obchodu, je potřebné zjistit maximum informací o místních partnerech, zejména o jejich vztazích k vládní administrativě. Pro jednání s konečnými zákazníky je téměř nezbytné mít místního zástupce/partnera. Připravit se na to, že období od prvních kontaktů do podpisu kontraktu bude trvat dost dlouho. Zvýšenou pozornost je potřeba věnovat platebním podmínkám. I po uzavření kontraktu není do okamžiku uhrazení první platby nic jisté. Spolupráce bude vyžadovat průběžný kontakt a kontrolu. Uzbekistán se vyznačuje přítomností korupce, což vyplývá mimo jiné ze značného vlivu státu v ekonomice.

Při jednání se státní a polostátní sférou je podpora ze strany velvyslanectví plusem pro navázání prvních kontaktů. Oslovení uzbeckých partnerů (těch ze státního sektoru) má větší šanci na úspěch pokud proběhne prostřednictvím diplomatické nóty. Přítomnost zástupce ambasády pomáhá při prvních formálních schůzkách, na druhé straně vede místní partnery ke zvýšené obezřetnosti. ZÚ Taškent, v rámci možností, podporu při jednáních se státní správou poskytuje, a taktéž organizuje řadu různých aktivit jako např. podpora účasti na veletrzích, organizace podnikatelských misí a seminářů. 

4.6. Státní svátky

Uzbekistán se po převratu stal nábožensky tolerantní zemí. Vedle sebe žijí příznivci islámu, pravoslavného křesťanství a ateisté. Islám vyznává 95 % obyvatel, v kalendáři jsou především státní svátky, ale je nutné počítat s tím, že často jsou k některým významným (muslimským) svátkům, rozhodnutím prezidenta nebo vlády, přidávány další volné dny, případně jsou prováděny různé přesuny. Je vhodné se včas informovat, jak přesně budou dny pracovního volna konkrétně pro daný rok určeny. 

Státní svátky:

31. prosince – 1. ledna – Nový rok

7. ledna – pravoslavné Vánoce

14. ledna – Den vojáků a obránců vlasti

8. března – Mezinárodní den žen

21. března – Navruz, jarní rovnodennost (nemá nic společného s islámem)

9. května – Den památky a úcty

1. září – Den nezávislosti

1. října – Den učitelů a vychovatelů

8. prosince – Den ústavy

Pohyblivé svátky:

Ramadan – slaví se v závislosti od islámského lunárního kalendáře (volno bývá v jeho závěru, tzv. „Ramadan Chajit“)

„Kurban Chajit“ – slaví se v závislosti od islámského lunárního kalendáře

Obvyklá pracovní doba ve státních i v ostatních institucích je od 9 až 10 hod. do 18 až 19 hod. Prodejní doba v obchodech s potravinami je od 9 do 22 hod., v prodejnách spotřebního zboží od 10 do 19 hod. Ve větších městech je provozován dostatečný počet prodejen základních potravin s nepřetržitým provozem.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Koordinace zahraničně obchodních operací je svěřena Ministerstvu investic, průmyslu a obchodu. Toto ministerstvo zastřešuje řadu organizací, které se zabývají vývozními a dovozními operacemi. Kontakty na státní podniky zabývající se exportně – importními operacemi jsou k dispozici na www.gov.uz.

Je rovněž možné navazovat kontakty s celou řadou obchodních firem. Vždy je však důležité při uzavírání konkrétního obchodního případu ověřit, zda: – daný výrobek nespadá mezi ty, u kterých je dovoz resp. vývoz státem regulován (nutnost speciální licence, obchod vyhrazen pouze pro některé organizace, vývoz, dovoz či přeprava zakázány; má partner k obchodování s nabízenou komoditou opravdu přístup a oprávnění; má partner reálnou možnost získat volně směnitelnou měnu; má vlastní devizový účet a dostatek domácí měny pro směnu; zda je možné nakoupit za ni zboží, nebo služby dále obchodovatelné – např. na surovinové burze exportní komodity (ale mnoho zboží prodávaného na burze lze koupit opět pouze za volně směnitelnou měnu).

Využívání místních zástupců je možné a často nezbytně nutné.  Pro prosazení nabízeného zboží v Uzbekistánu jsou důležité osobní kontakty. Nelze stavět své obchodní aktivity pouze na zasílání e-mailů a odkazech na internetové stránky. Pokud uzbecký obchodník o nabídku či kontakt nemá zájem, nereaguje. Obdobně se chová, jestli zaslané nabídce nerozumí. Pro komunikaci s partnerem je nutná dobrá znalost ruštiny, používání jiných jazyků, jak v písemném, tak ústním projevu, může způsobit problémy.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V Uzbekistánu lze zřizovat následující organizační formy podnikání.

Obchodní zastoupení – zřízení obchodního zastoupení upravuje usnesení vlády č. 410 ze dne 23. 10. 2000. Podle tohoto usnesení zastoupení nemá právní subjektivitu. Podléhá registraci v MVESIT. Žádost o akreditaci musí být podána písemně na firemním formuláři, podepsána zmocněnou osobou, opatřena razítkem a připojeným překladem do uzbečtiny nebo ruštiny. V žádosti je třeba uvést:

• informaci o činnosti zastoupení
• adresu sídla hlavní firmy
• telefon, fax a e-mail
• vedení firmy
• počet zaměstnanců firmy
• předmět činnosti
• objem prodeje/obrat za poslední zdaňovací období
• podíly jednotlivých předmětů činnosti ve firemním obratu
• nomenklatura výroby/zboží
• údaje o vlastnících nebo hlavních akcionářích
• hlavní závody (dceřiné společnosti, filiálky atd./ adresy a předmět činnost)
• historie firmy (zakladatelé a etapy rozvoje. další údaje (ochranné známky, vlastnictví nemovitostí, výrobní kapacity, dopravní prostředky)
• podrobná informace o podnikatelských a jiných vztazích s podniky a organizacemi Uzbekistánu
• perspektivy spolupráce
• dobu požadované akreditace (rozhodnutí o akreditaci se vydává na jeden až tři roky). Akreditaci nutno obnovovat.

Žádost by měla být vyřízena do 10 dnů. Akreditace nastává dnem vydání rozhodnutí o akreditaci. 

Podnik s účastí zahraničního kapitálu

Základním předpisem upravujícím registraci podniku se zahraničním kapitálem je usnesení vlády číslo N 237 ze dne 22. 8. 2003. Registrace se provádí na základě žádosti. K žádosti se přikládá:

• dva originály notářsky ověřených zakládajících listin
• doklad o poštovní adrese podnikatelského subjektu
• bankovní doklady o úhradě poplatku za registraci
• potvrzení o názvu firmy vydané orgány statistiky
• otisky kulatého a hranatého razítka v třech exemplářích
• výpis z obchodního rejstříku podle místa registrace a doporučující dopis banky legalizovaný konzulárním útvarem Uzbekistánu
• pokud základní kapitál podniku převyšuje 20 mil. USD také kopie rozhodnutí vlády Uzbekistánu o založení společného podniku
• doklad o vložení 30% podílu základního kapitálu  každým ze zřizovatelů

Podnikem se zahraniční investicí se rozumí podnik:

• v němž zahraniční investice představuje nejméně 30 % základního kapitálu,
• jedním ze zakladatelů je zahraniční investor – právnická osoba,
• minimální výše základního kapitálu činí částku odpovídající ekvivalentu 150 000 USD (v Republice Karakalpakstan a Chorézmské oblasti 75 000 USD).

5.3. Marketing a komunikace

Reklamní a propagační činnost lze provádět v Uzbekistánu zcela standardními postupy, tj. s využitím tisku, rozhlasu, televize, reklamních ploch na veřejných prostranstvích – billboardů, bannerů atp. V Uzbekistánu jsou běžné plakátové nebo elektronické poutače atd. Kromě toho působí v Uzbekistánu různé reklamní, marketingové a consultigové společnosti.

Efektivní reklamou a propagací v Uzbekistánu je pro české firmy jejich účast na specializovaných mezinárodních výstavách i veletrzích. Doporučuje se akceptovat místní zvyklosti, čímž je míněna zejména komunikace s potenciálními místními zákazníky v ruském jazyce, katalogy a další propagační materiály připravit také v ruštině. 

Velmi dobrou příležitostí k propagaci českého zboží a služeb je účast firem na výstavách či veletrzích v rámci tzv. oficiální účasti ČR (akce pod záštitou MPO ČR a některých dalších ministerstev – MMR, MZe, kdy je zúčastněným firmám poskytován příspěvek na výstavní plochu atd.). Přehled těchto propagačních akcí na příslušný rok je publikován na internetových stránkách příslušných ministerstev. Také  velvyslanectví podporuje  české firmy v případě jejich zájmu o účast na veletrzích či dalších akcích.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Uzbekistán přijal celou řadu právních předpisů upravující problematiku duševního vlastnictví. Navíc vytvořil orgány, které by měly poskytovat ochranu právům zajištěným uvedenými právními předpisy. Uzbekistán tedy podniká kroky, aby se dostal na úroveň běžných světových standardů.

Státní patentový úřad Republiky Uzbekistán

Podle přílohy číslo 2 k usnesení vlády Uzbekistánu číslo N 209 ze dne 14. 6. 2002 byl vytvořen Státní patentový úřad Republiky Uzbekistán. Jeho základním úkolem je tvorba a provádění jednotné státní politiky v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví. Zabezpečuje mj. plnění povinností vyplývajících pro Uzbekistán z mezinárodních smluv v této oblasti. V čele Úřadu je ředitel jmenovaný vládou. Sídlí v Taškentu, územní orgány nemá.

Uzbecká republiková agentura pro autorská práva  

Podle výnosu prezidenta číslo N UP 3358 ze dne 9. 12. 2003 a navazujícího usnesení vlády číslo N 286 ze dne 16. 6. 2004 byla vytvořena Uzbecká republiková agentura pro autorská práva. Jejím hlavním úkolem je ochrana autorských a s nimi spojených práv. V čele agentury je generální ředitel, který má postavení ministra.  Přestože má Uzbekistán na ochranu práv duševního vlastnictví poměrně kvalitní legislativu, v poslední době na jeho trh velmi často postupují padělky značkového zboží. Zboží takového původu se zpravidla prodává v tržnicích.

Uzbecká agentura pro standardizaci, metrologii a certifikaci oznámila, že bude podporovat výše uvedené úřady v boji proti falzifikátům na uzbeckém trhu.

5.5. Trh veřejných zakázek

Problematika veřejných zakázek je upravena několika předpisy. Základní právní úprava je provedena přílohou k usnesení vlády č. 456 ze dne 21. 11. 2000 ve znění pozdějších usnesení, poslední novela byla provedena usnesením vlády č. 206 z 8.9.2005. Tento předpis se vztahuje prakticky na všechny státní zakázky s výjimkou těch, které se realizují na základě samostatných rozhodnutí vlády ad hoc nebo pokud podmínky zahraničních úvěrů nebo grantů stanoví jiné podmínky než uvedený předpis.

Pokud jde o dodávky podle jedné smlouvy přesahující hodnotu ekvivalentu 100 000 USD, je možno realizovat zakázku pouze na základě tendrového řízení. To se nezřídka obchází a předmět dodávky se rozdělí na několik kontraktů. Tendrové řízení provádí komise, kterou zřizuje objednatel, pokud hodnota zakázky nepřevýší ekvivalent 1 milionu USD. Pokud převýší tuto hodnotu, musí složení komise odsouhlasit vláda. Tendrová komise musí mít lichý počet členů, zpravidla 9–11. Počet členů komise jmenovaných objednatelem nesmí převýšit 30 %. Dále jsou členy komise jmenování zástupci ministerstev, bank, expertních organizací atd.

Kromě tendrové komise se vytváří ještě „pracovní orgán“ komise, což je orgán provádějící tendrové řízení v praxi. Při dodávkách do 1 milionu USD na jednu smlouvu jej jmenuje objednatel, při dodávkách nad 1 milion je třeba souhlasu vlády. Tendry jsou otevřené nebo uzavřené. Otevřených tenderů se může zúčastnit každý, uzavřené jsou výjimečné a vyhlašují se se souhlasem vlády, resp. příslušného místopředsedy. 

Oznámení o tenderu vyhlásí pracovní orgán nejpozději 30 dnů předem, a to v hromadných sdělovacích prostředcích. Např. na webu: https://etender.uzex.uz/home

Následuje předložení tendrové nabídky a zaslání tendrové dokumentace zájemci o účast v tenderu. Tendrová dokumentace musí obsahovat: instrukci pro účastníka tenderu, technickou část, obchodní část, předběžný návrh smlouvy.  Poté pracovní orgán provede předběžný kvalifikační výběr, který schválí tendrová komise. Následuje hodnocení. Výsledky se publikují do tří dnů v hromadných sdělovacích prostředcích (jak uvedeno výše). Tendry financované ze zahraničních úvěrů jsou prováděny podle pravidel banky poskytující úvěr.

Důvody, pro které byla zakázka přidělena určitému dodavateli, se obvykle dají zjistit jen velice obtížně. Právě skutečnost, že problematika veřejných zakázek není regulována zákonem, umožňuje různé manipulace s tendery (např. odklady, opakování apod.).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební morálka v Uzbekistánu může být nepředvídatelná, proto doporučujeme chtít po partnerovi platbu předem nebo některý ze zajištěných platebních prostředků (např. dokumentární akreditiv). Doporučujeme k obchodu využít pojištění EGAP, která aktuálně řadí dle Konsenzu OECD Uzbekistán do kategorie zemí 5 (ze 7), což je v rámci zemí Střední Asie jedno z nejlepšího hodnocení.

Ačkoliv v zemi dochází k reformám a výraznému boji proti korupci, je nutné počítat s tím, že změny ve vnímání úplatků (ať už na úrovni běžných lidí, či podnikatelů a úředníků) není možné očekávat okamžitě a stoprocentní. 

Základem uzbeckého obchodního soudnictví je soustava hospodářských soudů. Skládá se z hospodářských soudů sídlících v jednotlivých oblastech a hlavním městě Taškent a Nejvyššího hospodářského soudu se sídlem v Taškentu. Tato soustava existuje nezávisle na systému obecných soudů. Vedle řádných hospodářských soudů bylo zákonem číslo ZRU 64 z roku 2006 o rozhodčích soudech, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2007, zavedeno rozhodčí soudnictví. Podle tohoto zákona mohou být zřízeny stálé rozhodčí soudy a ad hoc rozhodčí soudy.  Zavedení rozhodčího soudnictví je oficiálně odůvodněno  zájmem Uzbekistánu na zavedení mezinárodních standardů v rámci hospodářských reforem. Ve skutečnosti jde ovšem o pragmatickou reakci na dosavadní široce uplatňované mimosoudní urovnávání obchodních sporů. Nicméně zkušenosti s činností rozhodčích soudů jsou zatím převážně pozitivní. Zejména se oceňuje rychlost, dostupnost a hlavně levné řízení.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Od 1.2.2019 mohou občané ČR cestovat do Uzbekistánu bez víz, pobyt však nesmí přesáhnout 30 dní. V případě výdělečného pobytu nebo pobytu delšího než 30 dní platí povinnost získat před vstupem do země uzbecké vízum. Zastupitelské úřady Uzbekistánu vydávají širokou paletu víz dle účelu pobytu žadatele (pracovní, studentská, akademická, zdravotní, poutní, krajanská, apod.). Bližší informace k podmínkám vydávání víz poskytují zastupitelské úřady Uzbekistánu v zahraničí. Uzbekistán nemá v ČR zastupitelský úřad, nejbližšími úřady jsou uzbecké velvyslanectví v Berlíně a ve Vídni. 

Pro občany České republiky je místně příslušné velvyslanectví Uzbekistánu v Berlíně. Kontaktní informace na uzbecká velvyslanectví naleznete na webu Ministerstva zahraničních věcí Uzbekistánu (https://mfa.uz/ru/pages/about-missions).

S účinností od 5. 11. 2019 došlo v souvislosti s přijetím Zákona Republiky Uzbekistán č. 579 ke snížení pokut pro cizince za překročení počtu dnů povoleného pobytu na území Uzbekistánu.  Dojde-li k překročení povolené doby pobytu v rozmezí 10 – 30 dnů, bude cizinci stanovena pokuta ve výši od 5 až do10násobku základní výpočtové hodnoty (330 tisíc sum – přibližně 30 USD). Dojde-li k překročení povolené doby pobytu o více jak 30 dnů, bude cizinci stanovena pokuta ve výši 20násobku základní výpočtové hodnoty (cca 600 USD). Při pobytu v Uzbekistánu platí pro cizince povinnost registrace. Tuto registraci za Vás vyřídí automaticky a bezplatně hotel, v němž jste ubytováni. Pokud budete ubytováni v soukromí, máte povinnost se do 3 dnů od překročení uzbeckých hranic zaregistrovat na portálu E-MEHMON (http://www.emehmon.uz/). Dodržování registrační povinnosti je kontrolováno při opuštění země. V případě, že došlo k porušení registrační povinnosti, není dotyčné osobě umožněno opustit Uzbekistán, a to do doby uhrazení pokuty případně do rozhodnutí soudu. 

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Prezident Uzbekistánu Šavkat Mirzijojev podepsal 28. října 2022 nové vydání Zákoníku práce. Dokument vstoupil v platnost o šest měsíců později, 30. dubna 2023. 

Kodex v novém vydání je výrazně rozšířen a zahrnuje 7 oddílů, 34 kapitol a 581 článek (v minulé verzi – 294 články).

Hlavní změny:

• v pracovní smlouvě nelze stanovit podmínky diskriminující práva zaměstnance;
• zákaz platby v naturáliích;
• odstupné se vyplácí až do výše 200 %. Pokud podle minulé právní úpravy nemohla být výše odstupného nižší než průměrná měsíční mzda, podle nového zákoníku se výše odstupného odvíjí od délky zaměstnání u zaměstnavatele.
• pokud se víkend a svátek shodují, převádí se den volna na následující den;
• zaměstnavatel nesmí požadovat po zaměstnanci práci, která není předepsána v pracovní smlouvě;
• při výkonu práce různé kvalifikace hradí zaměstnavatel práci zaměstnance s vyšší kvalifikací;
• délka základní dovolené za kalendářní rok je 21 kalendářních dnů;
• zaměstnanci mají nárok na dodatečnou dovolenou s částečnou mzdou;
• ženy dostávají další dny k mateřské dovolené;
• zvýšil se seznam důvodů pro propouštění žen s dětmi mladšími 3 let;
• u určitých kategorií pracovníků se zkušební doba prodlužuje ze 3 na 6 měsíců;
• nadefinoval seznam dokumentů požadovaných pro zařazení do práce;
• přemístění zaměstnavatele je základem pro změnu pracovní smlouvy.

5.9. Veletrhy a akce

Tashkent Fashion and Textile Exhibition 2023, 19. – 21. 7. 2023

• módní trendy, oblečení, obuv, kůže, textil

SECUREX UZBEKISTAN, 6. – 8. 9. 2023 

• technologie průmyslové bezpečnosti 
• požární systémy

UZ E-TECH EXPO, 6. – 8. 9. 2023

• automatizace a robotika
• elektronické součástky

UzMedExpo 2023, 20. – 22. 9. 2023  

• zdravotnická technika, léčiva, vybavení nemocnic

Education and Job, 25. – 29. 9. 2023 (Fergana, Andižan, Namangan)

• studijní programy v zahraničí
• prezentace vysokých škol

AQUA THERM 2023, 4. – 6. 10. 2023

• topení, klimatizace
• vodovodní systémy, průmyslové chlazení

PLASTEX Uzbekistan, 4. – 6. 10. 2023 

• zařízení pro výrobu a zpracování plastů
• polymerní materiály a přísady
• chemická výroba

AgriTek Uzbekistan 2023, 10. – 12. 10. 2023

• zemědělství, chov zvířat
• obiloviny
• krmivo, hnojivo

FoodWeek Uzbekistan, 10. – 12. 10. 2023

• jídlo a pití, horeca
• technologie zpracování potravin a nápojů
• balení

Education and Job, 13. – 25. 10. 2023 (Taškent, Samarkand, Navoi, Buchara, Urgenč, Chiva, Nukus)

• studium v zahraničí, prezentace vysokých škol 

Uzbekistan Textile Expo, 18. – 20. 10. 2023 

• příze a vlákna, tkaniny a pleteniny, textilie a oblečení 

Tashkent International Textile Machinery Exhibition, 18. – 20. 10. 2023 

• textilní a oděvní a obuvní výrobu, zpracování kůže
• úprava vody, ochrana životního prostředí

UzEnergyExpo & UzStroyExpo, 25. – 27. 10. 2023

• úspora energie
• kabely, stavebnictví, nábytek,
• topení, chlazení, ventilace

Mining Metals, 1. – 3. 11. 2023

• zpracování minerálů, těžba
• IT-technologie
• hutnictví

TransLogistica Uzbekistan, 1. – 3. 11. 2023 

• dopravní a logistické služby
• kolejová a železniční infrastruktura, letectví

Tashkent International Tourism Fair „Tourism on the Silk Road“, 15. – 17. 11. 2023

• cestovní ruch
• cestovní kanceláře
• dopravní společnosti

UzAgroExpo & UzProdExpo & InterPackExpo,  22. – 24. 11. 2023 

• zemědělství
• živočišná a rostlinná výroba
• veterinářství, farmářství, obaly

Food Week & Horeca Uzbekistan, 28. – 30. 11. 2023

• potravinářský průmysl a balení
• maso, drůbež, mořské plody
• koření

BuildExpo Uzbekistan, 28. – 30. 11. 2023 

• stavebnictví
• okna a dveře, nábytek a textil

AgroTechMashExpo Uzbekistan, 29. 11. – 1. 12. 2023 

• skleníkové zemědělství
• zavlažovací technologie

Více informací na stránkách výstavních společností: https://www.iteca.uz/ru/index.php а https://www.ieg.uz/ru

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Taškentu:

Embassy of the Czech Republic

3-Navnihol ko’chasi, 6-uy

Mirzo-Ulug’bek tumani Toshkent shahri, 

100041 Тashkent / Uzbekistan

e-mail: tashkent@mzv.cz 

web: www.mzv.cz/tashkent/ru/index.html

česky:

Velvyslanectví České republiky

Třetí ulice Navnichol 6

Mirzo-Ulugbekský rajon

100041 Taškent, Uzbekistán

tel.: +998 711 206 071

e-mail: tashkent@mzv.cz 

web: www.mzv.cz/tashkent

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

hasiči – 101

policie – 102

záchranná služba – 103

Ministerstvo pro mimořádné situace (stálá služba) – 1050

Tísňová linka – 112

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Uzbecké vládní zdroje:

www.gov.uz – oficiální webová stránka vlády Uzbekistánu

www.president.uz – tisková služba prezidenta Uzbekistánu

www.lex.uz – legislativa, veškeré publikované zákony

www.miit.uz – Ministerstvo investic, průmyslu a zahraničního obchodu

www.mfa.uz – Ministerstvo zahraničních věcí

www.stat.uz – Státní statistická agentura při prezidentu Republiky Uzbekistán

Všeobecné:

www.uzreport.news – ekonomika, finance, kultura a sport UZ

www.gazeta.uz – zpravodajství

www.cer.uz – Uzbecké centrum ekonomických výzkumů

www.tashkent.uz – internetová stránka hl.m. Taškent

Ostatní:

www.uzbekistan.travel – největší turistický portál Uzbekistánu, Discover Uzbekistan

www.academy.uz – Akademie věd UZ

www.edu.uz – Ministerstvo vyššího školství, vědy a inovací Republiky Uzbekistán

www.apteka.uz – medicína a zdraví