Vietnam: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

9. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Hanoji (Vietnam)

Republika s politickým systémem vlády jedné strany. Vedoucí úlohu ve státě a společnosti má podle Ústavy Komunistická strana Vietnamu (KSV).  Jiné politické strany v zemi oficiálně neexistují.

Vietnam se od r. 1986 postupně transformuje z centrálně plánovaného hospodářství k socialisticky orientované tržní ekonomice. Industrializace postupuje, a přestože zemědělství ještě dnes zaměstnává 40% populace, vedoucím sektorem hospodářství jsou služby (43 % HDP), následuje průmysl a stavebnictví (38 %) a zemědělství (18 %).  Od roku 2000 HDP rostl v průměru 6,12% ročně, v uplynulých 3 letech se ekonomika stabilizovala s ročními přírůstky HDP nad 6%, inflace se zmírnila na 2-4 % ročně, země vykazuje obchodní přebytky a má stabilní měnu. Země s více než 90 mil. obyvateli, roční HDP na obyvatele dosáhl v roce 2017 2 385 USD. Rychlost průměrného růstu HDP na hlavu činí z Vietnamu druhou nejrychleji se rozvíjející zemi na světě hned za Čínou. Vietnam má ambice stát se v horizontu dvaceti let vyspělou průmyslovou zemí. Na světové ekonomice se Vietnam podílí 0,28% (podíl ČR na světovém HDP je 0,27%).

 

Vietnam je vzorovým příkladem přeměny jedné z nejchudších zemí na světě na ekonomiku v kategorii zemí se středním příjmem. Zatímco na začátku 80. let před zahájením ekonomický reforem „Doi Moi“ byl průměrný příjem na hlavu ve Vietnamu okolo 100 USD, dnes se blíží ke 2 400 USD. Podíl lidí žijících v extrémní chudobě klesl z více než 50 procent na počátku roku 1990 na současná 3 %. Přestože Vietnam dosáhl úrovně středně příjmových zemí a řada zahraničních donorů ze země odchází, stejně jako ČR, celková úroveň rozvoje země je stále poměrně nízká  - podle Human Development Index se Vietnam nachází na 115. místě.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Vietnamská socialistická republika
  • Nuoc Cong hoa xa hoi chu nghia Viet Nam

Hlavou státu je prezident Tran Dai Quang, zvolen 2. dubna 2016. Prezident navrhuje Národnímu shromáždění VSR ke schválení obsazení či odvolání z postu předsedy vlády, ministrů a dalších ústavních činitelů, je vrchním velitelem ozbrojených sil země, podepisuje zákony, vyhlašuje amnestii, jmenuje velvyslance, generály a admirály ozbrojených sil. Je volen z řad poslanců Národního shromáždění na období 5 let.

Složení vlády:

Dne 7. dubna 2016 byl zvolen Národním shromážděním VSR (parlament) nový premiér Nguyen Xuan Phuc a současně došlo k obměně 3 místopředsedů vlády. Dne 9. dubna 2016 došlo k výměně ministrů v 18 resortech a úřadech. Nová vláda má celkem 27 členů, z toho pět místopředsedů.

Současné složení vlády:

  • Nguyen Xuan Phuc předseda vlády
  • Truong Hoa Binh místopředseda vlády
  • Vuong Dinh Hue místopředseda vlády
  • Vu Duc Dam místopředseda vlády
  • Trinh Dinh Dung místopředseda vlády
  • Pham Binh Minh místopředseda vlády a ministr zahraničí
  • Ngo Xuan Lich ministr národní obrany
  • To Lam ministr veřejného pořádku
  • Le Vinh Tan ministr vnitřních záležitostí
  • Le Thanh Long ministr spravedlnosti
  • Nguyen Chi Dung ministr plánování a investic
  • Dinh Tien Dung ministr financí
  • Tran Tuan Anh ministr průmyslu a obchodu
  • Cao Duc Phat ministr zemědělství a venkovského rozvoje
  • Truong Quang Nghia ministr dopravy
  • Pham Hong Ha ministr stavebnictví
  • Tran Hong Ha ministr přírodních zdrojů a životního prostředí
  • Truong Minh Tuan ministr pro informace a komunikaci
  • Dao Ngoc Dung ministr práce, invalidů a sociálních záležitostí
  • Nguyen Ngoc Thien ministr kultury, sportu a cestovního ruchu
  • Chu Ngoc Anh ministr pro vědu a technologii
  • Phung Xuan Nha ministr školství a vzdělávání
  • Nguyen Thi Kim Tien ministryně zdravotnictví
  • Do Van Chien předseda vládního výboru pro národnostní menšiny
  • Le Minh Hung guvernér Vietnamské národní banky
  • Phan Van Sau generální inspektor vlády
  • Mai Tien Dung ministr a předseda úřadu vlády

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 94 mil. (15. nejlidnatější země světa).
  • Hustota osídlení: 274 obyv./km 2 (jedna z nejvyšších ve světě v zemích s převažujícím zemědělstvím), v deltě Rudé řeky 983 obyv./km 2, v deltě Mekongu 432 obyv./km 2, v horských oblastech kolem 122 obyv./km 2. Nejhustější osídlení je v HCMC (3809 obyv./km 2) a v Hanoji (2132 m 2).
  • Podíl městského a venkovského obyvatelstva: 35 % a 65 %
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 58 %
  • Podíl nezaměstnanosti práceschopného obyvatelstva: 2,24% (3,18% ve městě, 1,78% na venkově)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,93 % (hanojská agentura OSN - UNFPA udává vysoký poměr potratovosti 45 potratů/100 těhotenství, poměr potratů ve skupině vdaných žen 15–49 let činí 65 %, t.j. průměr 2,5 potratů/ženu)

Demografické údaje - věkové složení:

  • 0-14 let 23,55 %
  • 15-24 let 16,23 %
  • 25-54 let 45,56 %
  • 55-64 let 8,55 %
  • nad 65 let 6,12 %

Další demografické ukazatele:

  • procento populace pod 25 let: 40 %
  • složení populace podle pohlaví: muži 49,3 %, ženy 50,7 %
  • průměrná délka života: 73,7 let (muži 71,2 let, ženy 76,4 let)
  • průměrná dětská úmrtnost (do 5 let věku) - 24 úmrtí/1000 živě narozených dětí

Národnostní složení:

86 % populace tvoří etničtí Vietnamci (národnost Kinh), soustředění zejména v deltách hlavních vodních toků a pobřežních rovinatých oblastech, 12 % etničtí Číňané. Zbytek populace tvoří Khmerové (kolem 700 000 žijící v jihozápadní deltě Mekongu), Čamové (kolem 60 000 žijící převážně podél pobřeží mezi Nha Trang a Phan Thiet a v provincii An Giang v deltě Mekongu) a dalších 60 národnostně-jazykových menšin soustředěných zejména v horských oblastech.

 

Náboženské složení:

Buddhismus (převládá mahájánový buddhismus, cca 7,9% obyvatel); katolicismus (6,6% populace, po Filipínách nejvyšší poměr z asijských zemí); sekta Hoa Hao (buddhistická, 1,7%), sekta Cao Dai (0,9%), protestantismus (asi 200 tis. věřících v oblastech Centrální vrchoviny); islám (přibližně 0,1 % populace, převážně etničtí Khmerové a Čamové); animismus. Bez vyznání: 81,8% obyvatel.

 

Úředním jazykem je vietnamština, nejrozšířenějšími používanými cizími jazyky angličtina, čínština (kantonská a mandarínská), ruština a francouzština (převážně starší generace).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Vývoj hospodářství Vietnamu v roce 2017

Vietnamská ekonomika pokračovala v roce 2017 ve vysokém a stabilním růstu. Tempo růstu HDP zrychlilo z 6,2 % v roce 2016 na 6,8%. Rychlý růst byl doprovázen nízkou inflací (pod 4%) a došlo k celkovému posílení makroekonomické stability. Růst vietnamské ekonomiky byl v roce 2017 založen na silné domácí poptávce, robustním růstu exportně orientovaného průmyslu a postupném oživení v zemědělském sektoru. Průmyslová výroba ve zpracovatelském sektoru v minulém roce vzrostla o 14,4% (nejvíce za posledních 7 let) a sektor služeb zaznamenal přírůstek o 7,4%. Nízká inflace a rostoucí reálné mzdy obyvatelstva podpořily silný růst domácí poptávky a soukromé spotřeby. Globální ekonomická konjunktura zase na druhé straně pomohla růstu vietnamského exportního průmyslu a zemědělství. V následujících letech by se měl růst vietnamské ekonomiky udržet kolem 6,5%. Mezi rizikové faktory ohrožující rychlý a vyrovnaný růst místní ekonomiky dlouhodobě patří neefektivní státní podniky, vysoký podíl rizikových úvěrů v bankovním sektoru a narůstající veřejný dluh. Hlavní překážkou dalšího zrychlení vietnamské ekonomiky zůstává velmi nízká produktivita práce.

 

Výsledky vietnamského hospodářství za rok 2017 potvrdily vysoký stabilní růst. Vietnamská ekonomika v minulém roce rostla tempem 6,8% s poměrně nízkou inflací ve výši 3,52%. Hrubý domácí produkt na osobu vzrostl o 170 USD na 2 385 USD. K nejrychleji rostoucím sektorům patřil v minulém roce exportně orientovaný průmysl a služby. Sektor průmysl a stavebnictví zaznamenal v roce 2017 růst o 8% a pomohl tak celkovému přírůstku HDP o 2,77%. Služby vzrostly o 7,44% a k celkovému růstu HDP přidaly dalších 2,87%. Rychlejšímu růstu napomohlo také oživení v zemědělském sektoru. Tempo růstu HDP v zemědělském sektoru dosáhlo 2,07% a k celkovému růstu vietnamského HDP tento sektor přispěl 0,24%

 

Důkazem atraktivity vietnamské ekonomiky a důvěry zahraničních investorů v její další úspěšný vývoj je také rekordní příliv přímých zahraničních investic v roce 2017 v celkovém objemu 35,9 mld. USD (nárůst o 44% oproti roku 2016). Vietnam zaznamenal rovněž výraznější postup v mezinárodních žebříčcích hodnotících kvalitu podnikatelského prostředí a konkurenceschopnost. V žebříčku Světové banky srovnávajícím kvalitu podnikatelského prostředí (Ease of Doing Business) Vietnam v roce 2017 poskočil o 14 příček na 68. místo na světě. V žebříčku mezinárodní konkurenceschopnosti (WEF Global Competitiveness Index) se Vietnam v tomto roce posunul o pět míst nahoru na 55. příčku.

 

Výkonnost průmyslu měřená indexem průmyslové výroby vzrostla o 9,4% (v r. 2016 o 7,5%), zpracovatelský průmysl vzrostl o 14,4% (největší přírůstek za posledních 7 let).  Impresivní růst zpracovatelského sektoru vycházel především z masivního rozšiřování výroby firmy Samsung, která na začátku roku dokončila výstavbu výrobních závodů na severu Vietnamu a v průběhu roku 2017 zaměstnala 60.000 nových pracovníků. Samsung se tak stává jedním z hlavních tahounů vietnamského ekonomického růstu. Podíl produkce firmy Samsung na celkových vietnamských exportech už dosáhl 25%. Pokračování rychlejšího růstu průmyslové výroby lze očekávat i v roce 2018. Z průzkumu u firem vyplývá pozitivní podnikatelské očekávání, kdy více než polovina dotázaných firem předpokládá v roce 2018 vyšší výrobu i zahraniční objednávky ve srovnání s rokem 2017.

 

Agrární sektor zaznamenal po několika letech nepříznivých klimatických podmínek opětovný růst. Tempo růstu HDP v zemědělském sektoru dosáhlo 2,07% a k celkovému růstu vietnamského HDP tento sektor přispěl 0,24% Nejrychlejší růst bylo možno pozorovat v rybolovném sektoru, který vzrostl o 5,54%. Následovala produkce dřeva, která se zvýšila o 5,14%. Produkce rýže, která je hlavním produktem vietnamského zemědělství, poklesla oproti předchozímu roku o 318,000 tun a dosáhla celkového objemu 42,8 mil. tun. Pokles produkce rýže byl důsledkem jak poklesu celkové osevné plochy, tak i výnosů.  Produkce ryb z chovu i rybolovu dosáhla 7,2 mil. tun (růst o 5,2%). V živočišné produkci byl významný nárůst zaznamenán především v počtu chovaných kusů drůbeže o 6,6% na 385 mil. kusů. Naopak počet chovaných kusů prasat poklesl o 5,7% na 27,4 mil.

 

Růst v sektoru služeb (o 7,4%) se opíral především o velmi čilý turistický ruch (nárůst přílivu turistů v důsledku nové vízové politiky) a růst soukromé spotřeby (meziročně o 7,8%). Maloobchodní prodeje zaznamenaly meziroční přírůstek o 8,4%, finanční, bankovní a pojišťovací služby vzrostly o 8,1%. Růstu sektoru služeb napomohlo také poměrně velké oživení cestovního ruchu. Ubytovací služby zaznamenaly nárůst o 8,9% (nejrychlejší růst v posledních 7 letech). Počet zahraničních návštěvníků vzrostl o 29% na 12,9 mil. osob. Na tomto nárůstu se podíleli zejména turisté z regionu Asie (nárůst o 34%). Největší přírůstek turistů byl patrný u Číny (49%), zatímco přírůstky počtu turistů z ostatních kontinentů byly skromnější (Evropa o 17%, Amerika o 11%).

 

Celkové přímé zahraniční investice registrované v roce 2017 dosáhly objemu 35,9 mld. USD, což představuje nárůst o 44% oproti předchozímu roku. Realizované projekty PZI dosáhly rovněž rekordního objemu 17,5 mld. USD (nárůst o 10,8%).

 

Zahraniční obchod Vietnamu se v roce 2017 vyvíjel rovněž mimořádně příznivě a celkový obrat dosáhl objemu 425 mld. USD.  Vývoz dosáhl v roce 2017 objemu 214 mld. USD (přírůstek o 21% oproti předchozímu roku), dovoz činil 211 mld. USD (přírůstek o 20,8%). Celková obchodní bilance se tak již druhým rokem nachází v plusových číslech. Výsledné kladné saldo činilo 3 mld. USD. V komoditní struktuře vietnamského exportu patřily k největším položkám mobilní telefony (21%), textilní výrobky (12%) a elektronika (12%). Z teritoriálního pohledu byly na prvním místě USA s 19% celkového exportu, dále pak EU se 17% a země ASEAN se 16%. Dovoz zahrnoval zejména elektronické součásti (18%), stroje a zařízení (16%), součásti mobilních telefonů (8%) a látky (5%). Podle teritoriálního členění je na prvním místě Čína s podílem 26%, dále Jižní Korea s 17% a státy ASEAN s 12%. Zajímavá je skladba zahraničního obchodu z pohledu původu vývozců. Na vietnamském vývozu se podílely podniky PZI celými 70%, ale místní firmy jen 30%. Zatímco podniky PZI zaznamenaly růst exportu o 23%, místní firmy jen o 16%. Z pohledu obchodní bilance tak podniky PZI zaznamenaly obchodní přebytek v objemu 29 mld. USD, zatímco místní firmy deficit 26 mld. USD. Rozdíl v exportní výkonnosti mezi domácími formami a firmami se zahraničním kapitálem se každým rokem zvyšuje.

 

Inflace měřená indexem CPI vzrostla o 3,53% a jádrová inflace o 1,41%.

 

Nezaměstnanost činila v roce 2017 2,24% (město 3,18%, venkov 1,78%). Produktivita práce vzrostla o 6%. Celkem populace Vietnamu čítá 93,7 mil. obyvatel (nárůst o 1,07%), pracovní síla v produktivním věku činí 54,8 mil. Pokračující růst vietnamské ekonomiky v posledních třech letech umožnil vznik nových pracovních míst v počtu 2,3 mil. 1,6 mil. nových pracovních míst bylo vytvořeno v průmyslovém sektoru a 700,000 míst ve stavebnictví, maloobchodu a cestovním ruchu. Nová pracovní místa přispěla k celkovému růstu produktivity práce. Nárůst poptávky po pracovní síle se odrazil na rychlejším růstu mezd (o 15% od roku 2014). Pro udržení vysokého tempa růstu vietnamské ekonomiky však bude naprosto nezbytný další růst celkové produktivity, kterou lze zvýšit například investicemi do infrastruktury, vzdělání a hlubšími reformami podnikatelského prostředí.

 

Státní rozpočet v roce 2017 dosáhl deficitu 112 bil. VND (4,9 tril. USD), tj. 3,7% HDP. Příjmy činily 1104 bil. VND a výdaje 1219 bil. VND. Pro rok 2018 je plánován deficit státního rozpočtu na úrovni 3,7% HDP. Do roku 2020 hodlá vláda snížit deficit na úroveň 3,5% HDP. Varovným momentem je pokles veřejných investic v roce 2017 na pouhých 16% celkových vládních výdajů z úrovně 25% v předchozích letech. Při pokračujícím růstu veřejného zadlužení bude velmi obtížné najít další domácí zdroje pro nezbytné investice do infrastruktury.

           

Celkový veřejný dluh dle odhadu IMF v roce 2017 zřejmě překročil vietnamským parlamentem stanovený limit 65% HDP. V posledních sedmi letech vietnamský veřejný dluh strmě roste (z 52% HDP v roce 2011 na 65% v roce 2017). Dle IMF může pokračující nárůst veřejného zadlužení představovat významnou brzdu pro rozvoj vietnamského hospodářství v dalších letech.

 

Mezi rizikové faktory ohrožující rychlý a vyrovnaný růst místní ekonomiky dlouhodobě patří neefektivní státní podniky, vysoký podíl rizikových úvěrů v bankovním sektoru a narůstající veřejný dluh.

 

Státní podniky jsou dnes jednou z největších zátěží vietnamské ekonomiky. Celková aktiva státních podniků tvoří 74% vietnamského HDP, avšak na tvorbě HDP se podílejí jen z jedné třetiny. To je způsobeno především jejich velmi nízkou produktivitou, která dosahuje pouze 20 produktivity zahraničních firem působících ve Vietnamu. Úzké propojení státních podniků se státním bankovním systémem a jejich neefektivní hospodaření navíc generuje většinu vietnamských rizikových úvěrů. Podle analýz IMF a WB je tempo privatizace státních podniků nedostatečné a jejich privilegované postavení na vietnamském trhu ohrožuje další růst soukromých firem.

 

Dlouhodobým problémem vietnamské ekonomiky zůstává také poměrně vysoká zadluženost. Poměr veřejného dluhu k HDP v minulém roce překročil parlamentem stanovený strop 65%. Příčinou pokračujícího růstu veřejného zadlužení jsou permanentní schodky státního rozpočtu. Navzdory ekonomickému růstu, který generuje i vyšší daňové příjmy, dosáhl celkový rozpočtový deficit v minulém roce 3,7% HDP. Vietnamské vládě se daří zabránit dalšímu prohlubování deficitu státního rozpočtu jen díky rostoucím příjmům z prodejů podílů ve státních firmách. 

 

Obavy mezinárodních finančních institucí vyvolává také dlouhodobá udržitelnost vietnamské fiskální pozice. Vietnamská vláda v současné době není schopna efektivně využít celý objem rozvojových úvěrů, k jejichž přijetí se zavázala, a většina vypůjčených peněz zůstává ležet ladem. Například ADB eviduje zvýhodněné úvěry ve výši 20 mld. USD (což odpovídá 10% vietnamského HDP), které vietnamská vláda nebyla doposud schopna distribuovat a vytvořit tak předpoklad pro jejich budoucí ekonomické zhodnocení. Navíc realizace již schválených rozvojových projektů financovaných zvýhodněnými úvěry je až příliš pomalá a tyto projekty tak nebudou dostatečně rychle generovat potřebné finanční prostředky na splácení úvěrů. Celou situaci zhoršuje také nedávný posun Vietnamu z kategorie zemí, které mají nárok na zvýhodněné rozvojové financování (LDC). Světová banka proto k 1.7.2017 vyřadila Vietnam ze skupiny zemí financovaných prostřednictvím IDA (International Development Association) a rozvojové financování tak bude pro Vietnam od tohoto data výrazně dražší.

 

Dle IMF je v současné době největším nebezpečím pro krátkodobou stabilitu ekonomiky zbytečné uvolňování monetární politiky. IMF rovněž varuje před nárůstem rizikových úvěrů v posledním roce. Tento negativní trend může v nejhorším případě vést až k opakování úvěrové krize z roku 2011. IMF proto v současné době doporučuje vietnamské vládě omezit v době silného a zdravého ekonomického růstu jakákoliv další pro-cyklická stimulační opatření.

 

Vývoj základních makroekonomických ukazatelů během posledních 5 let

 

Ukazatel

2013 

2014

2015

  2016

2017

HDP v běžných cenách (mld. VND)

3,584,262

3,937,856 4,192,862 4,520,733 5,007,857

přírůstek HDP (v %)

5,42

5,98

6,68

6,21

6,80

HDP/obyvatele (v USD)

1 960

2 028

2 109

2 215

2 385

míra inflace, konec roku (v %)

 6,6

4,09

0,63

2,66

3,44

nezaměstnanost: města (odhad v %)

 3,58

3,43 

3,29

3,18

2,24

kurs VND k USD (31.12.) SBV, střed

 21 036

21 485

21 908

22 769

22 759

Zdroj: General Statistics Office of Vietnam

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Příjmy a výdaje státního rozpočtu za posledních 5 let

(mld. VND)

 2013

2014

2015

2016

2017

Příjmy a granty

 790 800

846 400

1 014 500

911 100

1 104 000

Výdaje

986 200

1 010 000

1 273 200

1 147 100

1 219 000

Zdroj: MF VSR

 

Státní rozpočet v roce 2017 dosáhl deficitu 112 bil. VND (4,9 tril. USD), tj. 3,7% HDP. Příjmy činily 1104 bil. VND a výdaje 1219 bil. VND. Pro rok 2018 je plánován deficit státního rozpočtu na úrovni 3,7% HDP. Do roku 2020 hodlá vláda snížit deficit na úroveň 3,5% HDP. Varovným momentem je pokles veřejných investic v roce 2017 na pouhých 16% celkových vládních výdajů z úrovně 25% v předchozích letech. Při pokračujícím růstu veřejného zadlužení bude velmi obtížné najít další domácí zdroje pro nezbytné investice do infrastruktury.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance za posledních 5 let

Položka (mld. USD)

 2013

2014

2015

20162017

Běžný účet

 7,7

9,0

-0,3

8,2 6,4

Kapitálový účet

0

0

0

0 0
Finanční účet -0,3 5,6 0,9 10,9 10,7

Devizové rezervy

25,9

36,0

28,6

40,0 43,4

Zdroj: ADB

 

Celkový veřejný dluh dle odhadu IMF v roce 2017 zřejmě překročil vietnamským parlamentem stanovený limit 65% HDP. V posledních sedmi letech vietnamský veřejný dluh strmě roste (z 52% HDP v roce 2011 na 65% v roce 2017). Dle IMF může pokračující nárůst veřejného zadlužení představovat významnou brzdu pro rozvoj vietnamského hospodářství v dalších letech.

 

 

Zahraniční zadluženost Vietnamu v posledních letech poměrně rychle narůstá a v roce 2017 dosáhla cca 30% HDP.

 

Vývoj vnější zadluženosti za posledních 5 let

 

2013

2014

201520162017

Zahraniční zadluženost (mld. USD)

65,4

72,4

77,8 91,2 n.a.

Zdroj: ADB

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky:

V současné době ve Vietnamu působí kromě centrální banky 48 bank: 5 státních komerčních bank (Bank for Foreign Trade of Vietnam – VIETCOMBANK, Bank for Investment and Development of Vietnam - BIDV, Industrial and Commercial Bank of Vietnam – VIETINCOMBANK, Vietnam Bank for Agriculture and Rural Development - VBARD, Mekong Housing Bank), 34 komerčních bank – akciových společností, 5 společných podniků, 5 bank stoprocentně vlastněných zahraničním majitelem. Kromě toho zde funguje 100 poboček nebo reprezentačních kanceláří zahraničních bank, 18 finančních firem (mezi nimi také česká Vietnam PPF Finance Company - Home Credit), 12 finančních leasingových firem a téměř 1100 družstevních úvěrových fondů. Příloha obsahuje přehled bankovních domů. Největší bankou pokud se týká aktiv a sítě poboček je Agribank, podle kapitálu Vietinbank. Tento počet bankovních institucí je některými odborníky kritizován jako příliš velký pro zemi s ročním HDP ve výši 100 mld. USD. Rostoucí zisky vietnamských bank nicméně zvyšují atraktivitu místního bankovního trhu a přitahují další investory.

Bankovní systém se v průběhu posledních pěti let postupně konsolidoval, došlo ke snížení nevymahatelných pohledávek resp. špatných dluhů a k řadě fúzí a akvizic v sektoru. Stávající bankovní systém funguje od roku 1990, kdy byl přijat zákon o centrální bance (Ordinance on the State Bank of Vietnam) a zákon o bankách, úvěrových družstvech a finančních organizacích (Ordinance on Banks, Cooperative Credit Institutions and Financial Institutions). Hlavním přínosem těchto zákonů bylo oddělení centrální banky od komerčních bank a povolení činnosti akciových bank a dalších finančních a úvěrových institucí. 

Řídící bankou a zároveň orgánem, který je zodpovědný za regulaci finanční a měnové politiky země je Státní banka Vietnamu (State Bank of Vietnam).

Největším problémem vietnamského bankovnictví je pomalá privatizace státních bank.  Některé z nich jsou velmi neefektivní a jejich ztráty zatěžují vietnamský státní rozpočet.

Bankovní sektor je otevřený pro zahraniční investory. Zahraniční investoři mohou vytvářet ve Vietnamu bankovní společnosti se 100% zahraničním vlastnictvím. Podmínkou vzniku takovýchto bank je existence dohody mezi vietnamskou státní bankou a centrální bankou investorské země. Tuto dohodu prozatím podepsala Velká Británie, Austrálie, Rusko, Jižní Korea, Malajsie a Tchajwan.

Pojišťovnictví

Ve Vietnamu dnes působí 30 pojišťoven, z toho 2 ve státním vlastnictví, 10 akciových společností a 18 zahraničních investic. Ve Vietnamu dále působí 30 zastoupení zahraničních pojišťovacích společností. 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V roce 2009 vstoupily v platnost tři novely vietnamských daňových zákonů: zákon o dani z příjmů fyzických osob, zákon o dani z příjmů právnických osob a zákon o dani z přidané hodnoty. Smyslem novelizace těchto zákonů je zvýšit příjmy státního rozpočtu v situaci, kdy po vstupu Vietnamu do WTO došlo k prudkému poklesu příjmů z cel. Vietnamská vláda rovněž očekává, že novely podpoří větší efektivitu výběru daní, která je ve Vietnamu ve srovnání s ostatními zeměmi jihovýchodní Asie poměrně nízká.

Novela daňových zákonů je také dobrou zprávou pro zahraniční investory ve Vietnamu, kteří by vzhledem k celkovému poklesu daňového zatížení měli být schopni získat levnější pracovní sílu a zvýšit své zisky z investovaného kapitálu.

 

Srovnání daňového zatížení v zemích JV Asie

hrubý příjem ve výši 100 tis. USD po zdanění:

  • Singapur - čistý příjem: 91 000
  • Hong Kong - čistý příjem: 87 000
  • Thajsko - čistý příjem: 76 000
  • Vietnam - čistý příjem: 73 000

Daňové zatížení příjmů ve Vietnamu patří mezi největší v regionu jihovýchodní Asie. Vietnam přesto nadále zůstává jednou z nejatraktivnějších destinací pro přímé zahraniční investice v Asii.

Současný daňový systém zahrnuje následující druhy daní:

  • daň z příjmu právnických osob (novela 2009)
  • daň z příjmů fyzických osob (novela 2009)
  • daň z přidané hodnoty (v platnosti od 1.1.1999, novela 2009)
  • zvláštní spotřební daň (novela 2005)
  • dovozní a vývozní daně (cla)
  • daň z přírodních zdrojů
  • daň z užívání půdy

Daň z příjmu právnických osob

Sjednocená základní sazba daně z příjmu právnických osob (tuzemských i zahraničních) je 20 %.  Při splnění určitých podmínek mohou být aplikovány nižší sazby 17, 15 a 10 %. Podmínky jsou definovány výčtem oborů podnikání, oblastmi, ve kterých právnická osoba provozuje svou činnost, počtem zaměstnanců a výší jejich příjmů. Zákon o dani z příjmu definuje i podmínky, výši a trvání daňových prázdnin.

Daň z příjmů fyzických osob                     

U daně z příjmů fyzických osob přinesla novela zákona z roku 2009 největší změny. Na jedné straně se  rozšířil okruh daňových poplatníků a okruh zdanitelných položek, na druhé straně poklesla procentuální sazba daně. K rozšíření okruhu daňových poplatníků došlo zejména změnou definice trvalého pobytu. Za poplatníka trvale pobývajícího ve Vietnamu (rezidenta) se nyní považuje každý, kdo pobývá v zemi více než 183 dnů ročně nebo si pronajímá nemovitost ve Vietnamu déle jak 90 dní za rok. Toto pravidlo se však naštěstí nevztahuje na většinu zahraničních pracovníků ve Vietnamu, jejichž země mají s Vietnamem sjednánu dohodu o zamezení dvojího zdanění (mezi ČR a VSR platí tato dohoda od r. 1999). Zdanitelné položky se rozšířily o řadu příspěvků, které poskytují zaměstnavatelé svým pracovníkům. Dani z příjmů tak nyní podléhá například příspěvek na bydlení, příspěvek na leteckou dopravu na dovolenou, školné pro děti zahraničních pracovníků, příspěvek na stěhování do Vietnamu, členské poplatky a opce na akcie zaměstnavatele. Okruh zdanitelných položek se dále rozšířil o příjmy z investic (úroky, dividendy, příjmy z prodeje nemovitostí). Nejvyšší sazba daně se snížila ze 40% na 35% a poprvé dochází k zavedení nezdanitelné části příjmu ve výši 48 mil. VND ročně. 

Sazby daně z příjmů fyzických osob platné od 1. 1. 2009 (pro poplatníky s trvalým pobytem)

Měsíční příjem v mil.VND

Daňová sazba (%)

do 5

5

od 5 do 10

10

od 10 do18

15

od 18 do 32

20

od 32 do 52

25

od 52 do 80

30

nad 80

35

Sazby daně z příjmů z kapitálového majetku

 

Daňová sazba (%)

Příjmy z pronájmu

5-35 (progresivně)

Úroky

5

Dividendy

5

Dědictví

10

Cenné papíry

20

Prodej nemovitostí

25

Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty (DPH) je uplatňována na většinu zboží a služeb s výjimkou některých aktivit financovaných ze státního rozpočtu (neziskové aktivity, zemědělství, zdravotnictví, školství...). Od DPH je rovněž osvobozeno zboží určené na export a některé výjimečné druhy zboží, jehož plný výčet není reálné vyjmenovat v rámci tohoto materiálu. Sazby  DPH jsou 10% (základní sazba), 5% (zvýhodněná) a 20% (luxusní zboží). Novelou z roku 2009 byla zrušena daňová výjimka na dovoz fixního kapitálu. Pro uplatnění odpočtu DPH musí být všechny výdaje přesahující 20 mil. VND uskutečněny bankovním převodem.

 

Sazba DPH 5 % je aplikována na následující druhy zboží a služeb:

  • pitná voda
  • hnojiva a polotovary pro výrobu hnojiv
  • zdravotnická zařízení, hygienické vaty a obvazy
  • léčiva
  • zemědělské produkty (kromě těch, které jsou od DPH osvobozeny)
  • lesní nezpracované produkty (kromě dřeva a bambusu), čerstvé potraviny a živá zvířata
  • výrobky z bambusu, ratanu a listů
  • částečně zpracovaná bavlna
  • krmivo pro chov
  • služby a zboží pro vědecko-výzkumné účely
  • služby v zemědělství

Sazba 10 %:

  • ropa, zemní plyn, uhlí, rudy
  • elektřina
  • elektrické, elektronické a strojírenské výrobky
  • chemikálie
  • papír a výrobky z papíru
  • cukr, mléko, cukroví, limonády a jiné zpracované potraviny
  • porcelán, keramika, skol, kaučuk, plastické hmoty, dřevo a dřevěné výrobky, cement, cihly, krytinové tašky, stavební materiály
  • doprava, nakládka a vykládka zboží
  • poštovní a telekomunikační služby
  • pronájem nemovitostí, skladů, přístavů, průmyslových hal, strojů a zařízení, dopravních prostředků
  • právnické a poradenské služby
  • fotografování a filmování, pronájem nosičů zvuku a obrazu, kopírování, promítání filmů
  • kadeřnictví, krejčovství, žehlení a barvení
  • služby hotelů, restaurací a cestovního ruchu

Sazba 20 %:

  • zlato, stříbro a drahokamy
  • loterie a podobné činnosti
  • služby zastoupení námořních přepravců
  • zprostředkovatelské činnosti

4. Zvláštní spotřební daň

  • osobní automobily (místní i z dovozu)
  • -- s počtem sedadel od 3 do 5 míst: 50 %
  • -- mikrobusy od 6 do 15 míst: 30 %
  • -- minibusy od 16 do 24 míst: 15 %
  • cigarety s filtrem dovezené: 65 %
  • cigarety s filtrem místní výroby:45 %
  • cigarety bez filtru: 25 %
  • alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nad 40 %: 75 %
  • dtto od 20 do 40 %: 30 %, od 1. 1. 2016 55 %, od 1. 1. 2017 60 %, od 1. 1. 2018 dokonce 65 %
  • dtto do 20 %: 20 %, od od 1.1.2016 30% a od 1.1.2018 35 %
  • pivo v lahvích a plechovkách: 75 %
  • točené pivo: 15 %
  • nafta, benzín a jeho příměsi: 10 %
  • klimatizéry s výkonem do 90000 BTU: 15 %
  • hrací karty: 40 %
  • votivní papír: 70 %

Služby:

  • karaoke 35 %
  • zábavní podniky 30 %
  • herny 25 %
  • loterie 15 %
  • golf 10 %

Dovozní a vývozní daně (cla) - viz kapitola 6.4.

Daň z přírodních zdrojů

Daň z přírodních zdrojů (Natural Resources Tax) je aplikována na projekty zabývající se těžbou ropy, plynu a vzácných nebo cenných nerostných zdrojů (uhlí, zlato, drahokamy). Její rozmezí je podle typu projektu a jeho lokalizace 1 % - 40 %. V roce 2010 se připravuje novela Horního zákona, která bude nově upravovat tyto poplatky. Společné podniky, v nichž vietnamský partner použil přírodní zdroje jako vklad do společného podniku, jsou od placení této daně osvobozeny.

Daň z užívání půdy

Podniky se zahraniční kapitálovou účastí a projekty výrobní kooperace, kterým bylo povoleno využívat půdu nebo vodní plochu za účelem realizace svých projektů, jsou povinny platit daň z užívání půdy (Land Use Right Tax). Sazby této daně jsou určovány ministerstvem financí na základě lokalizace (město - venkov), stupně úrovně infrastruktury (dopravní dostupnost, elektřina, vodovodní systém, kanalizace) a typu projektu. Současné oficiální sazby ve městech činí 0,375 – 13,6 USD/m2/rok, přičemž sazby mimo města jsou mnohem nižší.  Projekty BOT, BTO a BT jsou od placení této daně osvobozeny.

V rámci snahy o zatraktivnění podmínek pro zahraniční investice se připravuje další redukce sazeb této daně, především ve venkovských a odlehlých oblastech. Výška daně z užívání půdy je již dlouhou dobu zahraničními investory silně kritizována a i přes nedávné úpravy zůstává v řadě lokalit neúměrně vysoká. 

Poznámka: Mezi Vietnamem a ČR je od roku 1999 v platnosti Smlouva o zamezení dvojího zdanění.

I při snaze o poskytnutí maxima údajů není, vzhledem k prozatímní absenci anglického znění vyhlášek, omezenému rozsahu tohoto materiálu a průběžně měnícím se podmínkám, tato informace v žádném případě vyčerpávající. Českým obchodním subjektům nebo fyzickým osobám, uvažujícím o podnikání ve Vietnamu, proto naléhavě doporučujeme, aby při zvažování svých  projektů tuto oblast konzultovali s odbornými auditorskými, resp. právnickými firmami.

Lze doporučit např.:

Pricewaterhouse Coopers in Vietnam

https://www.pwc.com/vn/en/about-us/vietnam-offices.html

Baker & McKenzie
https://www.bakermckenzie.com/en/locations/asia-pacific/vietnam

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: