Vietnam: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Hanoji (Vietnam)

Republika s politickým systémem vlády jedné strany. Vedoucí úlohu ve státě a společnosti má podle Ústavy Komunistická strana Vietnamu (KSV).  Jiné politické strany v zemi oficiálně neexistují.

Vietnam se od r. 1986 postupně transformuje z centrálně plánovaného hospodářství k socialisticky orientované ekonomice s tržními prvky. Industrializace postupuje, a přestože zemědělství ještě dnes zaměstnává 70% populace, vedoucím sektorem hospodářství jsou služby (43 % HDP), následuje průmysl a stavebnictví (38 %) a zemědělství (18 %).  Od roku 2000 HDP rostl v průměru 6,12% ročně, v uplynulých 3 letech se ekonomika stabilizovala s HDP nad 5%, inflace se zmírnila na 6 % ročně, země vykazuje obchodní přebytky a má stabilní měnu. Země s více než 90 mil. obyvateli, HDP dosáhl v roce 2014 178 mld. USD, což reprezentuje více než 5 200 USD na osobu v paritě kupní síly. Na světové ekonomice  se podílí 0,28% Příliv PZI pokračuje s ročním přílivem nad 20 mld. USD.

V zemi chybí rozvinutá dopravní infrastruktura, systém ochrany životního prostředí (čističky odpadní vody, spalovny odpadu). Začíná se projevovat nedostatek kapacit pro výrobu elektrické energie.

Rozvojová pomoc hraje ve Vietnamu stále důležitou roli, v roce 2013 činila 6,5 mld. USD. Přestože Vietnam dosáhl úrovně středně příjmových zemí  a řada donorů ze země odchází, stejně jako ČR, celková úroveň rozvoje země není vysoká na vysoké úrovni - podle Human Development Index za r. 2012 byl Vietnam na 127. místě.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Vietnamská socialistická republika
  • Nuoc Cong hoa xa hoi chu nghia Viet Nam

Hlavou státu je prezident Tran Dai Quang, zvolen 2. dubna 2016. Prezident navrhuje Národnímu shromáždění VSR ke schválení obsazení či odvolání z postu předsedy vlády, ministrů a dalších ústavních činitelů, je vrchním velitelem ozbrojených sil země, podepisuje zákony, vyhlašuje amnestii, jmenuje velvyslance, generály a admirály ozbrojených sil. Je volen z řad poslanců Národního shromáždění na období 5 let.

Složení vlády:

Dne 7. dubna 2016 byl zvolen Národním shromážděním VSR/NS (parlament) nový premiér Nguyen Xuan Phuc a současně došlo k obměně 3 místopředsedů vlády. Dne 9. dubna 2016 došlo k výměně ministrů v 18 resortech a úřadech. Nová vláda má celkem 27 členů, z toho pět místopředsedů.

Současné složení vlády:

  • Nguyen Xuan Phuc předseda vlády
  • Truong Hoa Binh místopředseda vlády
  • Vuong Dinh Hue místopředseda vlády
  • Vu Duc Dam místopředseda vlády
  • Trinh Dinh Dung místopředseda vlády
  • Pham Binh Minh místopředseda vlády a ministr zahraničí
  • Ngo Xuan Lich ministr národní obrany
  • To Lam ministr veřejného pořádku
  • Le Vinh Tan ministr vnitřních záležitostí
  • Le Thanh Long ministr spravedlnosti
  • Nguyen Chi Dung ministr plánování a investic
  • Dinh Tien Dung ministr financí
  • Tran Tuan Anh ministr průmyslu a obchodu
  • Cao Duc Phat ministr zemědělství a venkovského rozvoje
  • Truong Quang Nghia ministr dopravy
  • Pham Hong Ha ministr stavebnictví
  • Tran Hong Ha ministr přírodních zdrojů a životního prostředí
  • Truong Minh Tuan ministr pro informace a komunikaci
  • Dao Ngoc Dung ministr práce, invalidů a sociálních záležitostí
  • Nguyen Ngoc Thien ministr kultury, sportu a cestovního ruchu
  • Chu Ngoc Anh ministr pro vědu a technologii
  • Phung Xuan Nha ministr školství a vzdělávání
  • Nguyen Thi Kim Tien ministryně zdravotnictví
  • Do Van Chien předseda vládního výboru pro národnostní menšiny
  • Le Minh Hung guvernér Vietnamské národní banky
  • Phan Van Sau generální inspektor vlády
  • Mai Tien Dung ministr a předseda úřadu vlády

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: dne 28.2.2016 počet obyvatel Vietnamu dosáhl 94,1 mil. (13. nejlidnatější země světa).
  • Hustota osídlení (r. 2014): 274 obyv./km2 (jedna z nejvyšších ve světě v zemích s převažujícím zemědělstvím), v deltě Rudé řeky 983 obyv./km2, v deltě Mekongu 432 obyv./km2, v horských oblastech kolem 122 obyv./km2. Nejhustější osídlení je v HCMC (3809 obyv./km2) a v Hanoji (2132 m2).
  • Podíl městského a venkovského obyvatelstva: 29,6 % a 70,4 %
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 53 %
  • Podíl nezaměstnanosti práceschopného obyvatelstva: 1,99% (3,25% ve městě, 1,42% na venkově)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2,11 % (hanojská agentura OSN - UNFPA udává vysoký poměr potratovosti 45 potratů/100 těhotenství, poměr potratů ve skupině vdaných žen 15–49 let činí 65 %, t.j. průměr 2,5 potratů/ženu)

Demografické údaje - věkové složení:

  • 0–4 let 9,52 %
  • 5–9 let 12,00 %
  • 10–14 let 11,96 %
  • 15–17 let 6,91 %
  • 18–19 let 3,85 %
  • 20–24 let 8,87 %
  • 25–29 let 8,49 %
  • 30–34 let 7,87 %
  • 35–39 let 7,28 %
  • 40–44 let 5,90 %
  • 45–49 let 4,07 %
  • 50–54 let 2,80 %
  • 55–59 let 2,36 %
  • 60–64 let 2,31 %
  • 65–69 let 2,20 %
  • 70–74 let 1,59 %
  • 75–79 let 1,10 %
  • 80–84 let 0,54 %
  • nad 85 let 0,38 %
  • celkem 100,00 %

Další demografické ukazatele:

  • procento populace pod 25 let: 53 %
  • složení populace podle pohlaví: muži 49,14 % (43,9 mil.), ženy 50,86 % (44,9 mil.)
  • průměrná délka života: 71,07 let (muži 68,27 let, ženy 74,08 let)
  • průměrná dětská úmrtnost (do 5 let věku) - 24 úmrtí/1000 živě narozených dětí

Národnostní složení:

86 % populace tvoří etničtí Vietnamci (národnost Kinh), soustředění zejména v deltách hlavních vodních toků a pobřežních rovinatých oblastech, 12 % etničtí Číňané. Zbytek populace tvoří Khmerové (kolem 700 000 žijící v jihozápadní deltě Mekongu), Čamové (kolem 60 000 žijící převážně podél pobřeží mezi Nha Trang a Phan Thiet a v provincii An Giang v deltě Mekongu) a dalších 60 národnostně-jazykových menšin soustředěných zejména v horských oblastech.

Náboženské složení:

Buddhismus (převládá mahájánový buddhismus, cca 50 % obyvatel); katolicismus (7–8 miliónů, přibližně 10 % populace, po Filipínách nejvyšší poměr z asijských zemí); protestantismus (asi 200 tis. věřících v oblastech Centrální vrchoviny); islám (přibližně 0,5 % populace, převážně etničtí Khmerové a Čamové); hinduismus (zbytky indické komunity v Ho Či Minově Městě); sekta Cao Dai (přibližně 2 mil. věřících) a sekta Hoa Hao (buddhistická, předpokládá se asi 1,5 mil. věřících), animismus.

Úředním jazykem je vietnamština, nejrozšířenějšími používanými cizími jazyky angličtina, čínština (kantonská a mandarínská), ruština a francouzština (převážně starší generace).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Vývoj hospodářství za 1. kvartál 2016

HDP vzrostl o 5,46%, průmysl a stavebnictví o 6,72%. služby o 6,13% a zemědělství o 1,23%. Export zaznamenal růst o 4,1% a dovoz o 4,8%. Inflace za leden až duben 2016 se mírně zvýšila na 1,76%.

Vývoj hospodářství Vietnamu v roce 2015

Vietnamské hospodářství zaznamenalo v roce 2015 lepší výsledky než očekávané. Ekonomické výsledky ukazují růst hospodářství v roce 2015 o významných  6,68%, příliv přímých zahraničních investic v rekordním objemu 22,8 mld. USD, nízkou inflaci na úrovni 0,63%. Současně ale ukazují i slabiny místního hospodářského systému, kterými jsou špatná struktura zahraničního obchodu z pohledu nositelů proexportních aktivit v podobě zahraničních firem a prohlubující se veřejný dluh v souvislosti s hledáním zdrojů na rozvoj ekonomického růstu.

Vietnamské hospodářství zaznamenalo v posledním roce pětiletého plánu sociálně ekonomického rozvoje na období 2011-15 přírůstek HDP o 6,68%, zatímco byl očekávaný jen na úrovni 6,2%. Přes nepříznivou situaci na globálním trhu a finanční nestabilitu ve světě se jedná o významné oživení hospodářství. Průmysl a stavebnictví zaznamenaly růst o 9,64% (v roce 2014 jen 6,42%), zemědělství s lesnictvím a rybolovem růst o 2,41% (v r. 2014 o 3,44%) a služby vzrostly o 6,33%. Na celkovém přírůstku HDP se průmysl se stavebnictvím podílely 3,2%, služby 2,43% a zemědělství 0,4%. Hrubý domácí produkt na osobu vzrostl o 57 USD na 2 109 USD.

Výkonnost průmyslu měřená indexem průmyslové výroby vzrostla o 9,8% (v r. 2014 o 7,6%), těžební průmysl zaznamenal růst 6,5%, zatímco zpracovatelský o 10,6% a výroba a dodávka energie dokonce o 11,4%. Počet pracovníků v průmyslu se zvýšil o 6,4% a to zejména v podnicích z přímých zahraničních investic/PZI, kde nárůst zaznamenal 8%. Z průzkumu u firem vyplývá pozitivní podnikatelské očekávání, kdy zhruba 91% dotázaných firem předpokládá v roce 2016 vyšší výrobu i zahraniční objednávky ve srovnání s rokem 2015.

V oblasti agrárního sektoru stojí za pozornost podle údajů k 1. říjnu 2015 růst produkce rýže na 45,2 mil. tun, těžba dřeva se zvýšila o 11,9% na 8,3 mil. m3, produkce ryb z chovu i rybolovu dosáhla 6,5 mil. tun a růst o 3,4%. Počet chovaného dobytka vzrostl u prasat o 3,7% na 27,7 mil. kusů a drůbeže o 3,4% na 341 mil. kusů.

V sektoru služeb zaznamenal maloobchod se zbožím a službami meziroční přírůstek o 9,5%, přeprava osob vzrostla o 7,7% a přeprava nákladu o 6%. Počet zahraničních návštěvníků zaznamenal poprvé pokles od roku 2009 o 0,2% na 7,94 mil. osob. Velký přírůstek turistů byl patrný z R. Korea (+31,3%) nebo Singapuru (+16,9%), naopak pokles byl zaznamenán u Číny (-8,5%), Kambodži (-43,8%), Thajska (-13,1%) a Laosu (-16,6%). Z evropských států více turistů přijelo z Nizozemska, Španělska nebo Itálie, naopak méně z Ruska.

Celkové přímé zahraniční investice registrované v roce 2015 dosáhly objemu 22,76 mld. USD a nárůst o 12,5% oproti předchozímu roku. Realizované projekty PZI dosáhly objemu 14,5 mld. USD, nárůst o 17,4%.

Vývoz dosáhl v roce 2015 objemu 164,4 mld. USD (přírůstek o 8,1% oproti předchozímu roku), dovoz činil 165,6 mld. USD (přírůstek 12%) a výsledné záporné saldo činilo 3,2 mld. USD, poprvé po třech letech.

Komoditní skladba vývozu zahrnovala průmyslové zboží a nerosty s podílem 45% (nárůst 1,5%),  výrobky lehkého průmyslu s podílem 39,9% (nárůst 0,6%),  výrobky zemědělského sektoru s podílem 10,5% (pokles  1 %). Z teritoriálního pohledu byly na prvním místě USA s 20,6% celkového exportu a na druhém místě EU s 19%.

Dovoz zahrnoval zejména výrobní prostředky s 91,3% (nárůst o 0,2%) a spotřební zboží s 8,7% (-0,2%). Podle teritoriálního členění je na prvním místě Čína s podílem 28,8%, dále R. Korea s 16,7% a státy ASEAN s 14,4%.

Obchodní deficit se projevil po třech letech přebytků, jen s Čínou činil 32,3 mld. USD (nárůst o 12,5% přes snahu vietnamské vlády snížit zejména závislost na dovozech z Číny) a po letech obchodního přebytku s Japonskem se Vietnam dostal do deficitu 0,3 mld. USD i s tímto tradičním partnerem.

Zajímavá je skladba zahraničního obchodu z pohledu původu vývozců. Na vietnamském vývozu se podílely podniky PZI celými 70%, ale místní firmy jen 30%. Zatímco podniky PZI zaznamenaly růst exportu o 13,8%, místní firmy pokles o 3,5%. Na celkovém dovozu se podniky PZI podílely 59% (růst o 16,4%). Z pohledu obchodní bilance podniky PZI zaznamenaly obchodní přebytek v objemu 17,1 mld. USD, zatímco místní firmy deficit 20,3 mld. USD.

Inflace měřená indexem CPI vzrostla jen o 0,63% a jádrová inflace o 2,05%. Celkem populace Vietnamu čítá 91,7 mil. obyvatel, pracovní síla v produktivním věku má 48,2 mil. Nezaměstnanost činila v roce 2015 2,31% (město 3,29%, venkov 1,83%) Produktivita práce vzrostla o 6,4%.

Státní rozpočet v roce 2015 dosáhl deficitu 226 tril VND (10 mld. USD), tj. 5% HDP. Příjmy činily 990 tril. VND, nárůst o 14,6 % oproti roku 2014. Pro rok 2016 je plánován deficit státního rozpočtu na úrovni 4,95% HDP.

 Celkový veřejný dluh (vládní, vládou garantovaný a provinční dluhy) vzrostl z 51,7% HDP v roce 2010 na 61,3% v roce 2015 (vládou stanovený limit je 65% HDP), státní dluh byl na úrovni 48,9% HDP a zahraniční dluh na úrovni 41,5% HDP.

Půjčky po splatnosti činily v září 2015 2,9%, což je od září 2012 obrovský posun, kdy činily 17,4%, ale současný systém vykupování špatných dluhů státní VAMC (Vietnam Assets Management Corporation) není efektivní, protože není řešen odkup takto nabytých pohledávek.

Shrnutí - hospodářské výsledky Vietnamu naznačují mírné oživení, ale podstata fungování tržního hospodářství a celého ekonomického systému země nebyla dosud dořešena. Stále nedošlo k restrukturalizaci státních podniků, které jsou neefektivní, což mimo jiné ukazuje i struktura vietnamského exportu, kde 70% vývozu tvoří zahraniční firmy. Ani bankovní systém není saturován a přes řadu akvizic je stále roztříštěn a údaje o skutečných nedobytných pohledávkách zkreslují právě údaje o státních podnicích.  Zahraniční podnikatelé současně stále poukazují na přebujelou byrokracii a korupční a klientelistické prostředí.

Dosud štědří donoři pomalu ze země odchází, protože Vietnam se dostal do kategorie středně příjmových zemí a stát se více zadlužuje, aby zajistil rostoucí potřebu zdrojů na financování rozvoje země. Infrastrukturální projekty vyžadují v období 2015-20 zhruba 10-12% HDP ročně, což přesahuje možnosti státního rozpočtu. Dosud byly projekty financovány ze SR přes státní a provinční dluhopisy a ZRS od donorů.  Řešením je efektivní systém PPP, odstranění administrativních bariér a využití korporátních dluhopisů.

Vietnam hledá další zdroje rozvoje i v hlubší mezinárodní spolupráci. Očekává, že jeho účast v projektech jako je FTA EU-Vietnam a TPP zajistí příliv dalšího zahraničního kapitálu do země, ale současně si neuvědomuje (nebo nechce uvědomit) úskalí realizace uvedených aktivit, minimálně v otázce plnění svých závazků a v souvislosti s otevíráním svého trhu zahraničním konkurentům.

Vývoj hospodářství Vietnamu v roce 2014

Výsledky vietnamského hospodářství v zásadě splnily stanovené cíle; HDP vzrostl o 5,98%, zahraniční obchod zaznamenal větší růst exportu než importu a dosáhl přebytek 2 mld. USD, inflace docílila nejlepší výsledky za poslední období s průměrnou hodnotou 4,09%. Tahounem ekonomického růstu byly zahraniční investice a export. Příliv přímých zahraničních investic dosáhl objemu 21,92 mld. USD. Dílčím způsobem, bez významnějších výsledků, byla řešena restrukturalizace bankovního systému a státních podniků. Mezi negativní zprávy patří narůstající veřejný dluh k úrovni nad 60% HDP a rostoucí deficit státního rozpočtu, který se vyšplhal na 5,7% HDP. Východiskem pro rekonstrukci hospodářství jsou reformní opatření na podporu technologického rozvoje země, zvýšení kvalifikace pracovní síly a podpora soukromých firem. Některé kroky k nápravě byly přijaty na 8. zasedání Národního shromáždění v podobě nových zákonných opatření a stanovení priorit rozvoje.

Ekonomika Vietnamu zaznamenala v roce 2014 oživení a nejlepší výsledky od roku 2011 zejména díky podstatnému růstu hospodářství ve 4. kv. o 6,96%, ke kterému přispěl mimořádný prodej 1 mil. tun ropy a 500 tis. tun uhlí. Přírůstek HDP činil za celý rok 5,98%, průmyslová výroba vzrostla o 7,6% (průmysl a stavebnictví o 7,14%), služby o 5,96% a zemědělství vč. lesnictví a rybolovu o 3,49%. HDP ve stálých cenách r. 2010 dosáhl objemu 2 700 trilionů VND, v běžných cenách 3 900 trilionů VND. Struktura HDP podle podílu jednotlivých odvětví zahrnovala služby s podílem 43,38%, dále průmysl se stavebnictvím posílily na 38,5% a zemědělství, lesnictví a rybolov mírně snížily podíl na 18,12%. Z průmyslových odvětví zaznamenala nejdynamičtější růst produkce elektronických výrobků, počítačů a mobilních telefonů, motorových vozidel, kůže a kožených výrobků a obuvi. Investice do sociálního rozvoje se zvýšily na 31% HDP. Maloobchod vzrostl v roce 2014 o 10,6% ve srovnání s předchozím rokem.

Celkový obchodní obrat docílil objemu 298 mld. USD a obchodní přebytek 2 mld. USD. Export dosáhl objemu 150 mld. USD s nárůstem o 13,6% oproti předchozímu roku. Místní firmy vyvezly 48,4 mld. USD, zatímco zahraniční investoři 101,6 mld. USD. Mezi největší exportní komodity patří telefony a komponenty (24,1 mld. USD), textil, obuv, stroje a zařízení, počítače a komponenty. Z teritoriálního hlediska byly největším odběratelem vietnamského zboží USA s 28,5 mld. USD, následovaly státy EU s 27,9 mld. USD a ASEAN s 19,0 mld. USD.

Dovoz se realizoval v objemu 148 mld. USD, nárůst o 12,1% oproti roku 2013. Zahraniční investoři realizovali dovozy v objemu 84,5 mld. USD a domácí firmy v objemu 63,5 mld. USD. Stroje, zařízení a dopravní prostředky tvořily 37,6% dovozu, materiály a palivo 53,6% a spotřební zboží 8,8%. Nejvíce zboží bylo dovezeno z Číny (43,7 mld. USD), dále ze států ASEAN v objemu 23,1 mld. USD a z EU a USA bylo shodně dovezeno zboží za 8,9 mld. USD.

Průměrná inflace za celý rok 2014 měřená indexem CPI činila 4,09%, což je nejnižší údaj za poslední dekádu. Nezaměstnanost se mírně snížila na 2,45% a produktivita práce v celém hospodářství se zvýšila o 4,3%. Přesto je podle statistik z roku 2010 na velmi nízké úrovni (na úrovni 13,2% produktivity práce Japonska, 23,3% Malajsie nebo 37% Thajska). Roční produkce na osobu činí ve Vietnamu 3 800 USD, zatímco v Thajsku 21 200 USD, v Malajsii 33 200 USD a v Číně dokonce 57 100 USD (zdroj: McKinsey Global Institute).

Přímé zahraniční investice zaznamenaly v roce 2014 celkem příliv v objemu 21,92 mld. USD, což je o 1,9% lepší výsledek než v roce předchozím. Celkem 1843 nových projektů v objemu 16,5 mld. USD získalo investiční licenci a 749 stávajících projektů navýšilo kapitál v objemu 5,41 mld. USD. Objem realizovaných investic vzrostl v roce 2014 o 8,7% na 12,5 mld. USD.

Bankovní systém se postupně konsolidoval, došlo ke snížení nevymahatelných pohledávek resp. špatných dluhů a k řadě fúzí a akvizic v sektoru. Objem úvěrů do hospodářství vzrostl za celý rok o 12,62%, objem platebních prostředků vzrostl o 15,99% a mobilizace kapitálu o 15,76 %. Špatné dluhy byly v polovině roku 2014 na úrovni 4,1% z celkového objemu dlužných částek a koncem roku se situace stabilizovala na úrovni 3,0%. Mezinárodní rezervy měly velký přírůstek a koncem roku 2014 dosáhly objemu 36 mld. USD. Směnný kurz centrální banka řídila v rámci stanoveného rozpětí a v průběhu roku dvakrát devalvovala měnu s cílem kontrolovat inflaci a urychlit ekonomický růst (naposledy 6. května 2015 o 1% na 21 673 VND za USD). Úrokové míry se během roku mírně snížily, refinanční sazba byla snížena na 6,5% a diskontní na 4,5%, základní sazba zůstává na úrovni 9%.

Bohužel se prohlubuje veřejný dluh, který koncem roku 2013 činil 54,2 % HDP se zvýšil v roce 2014 na 60% a pro rok 2015 vláda stanovila nepřekročitelnou hranici dokonce na úrovni 64% HDP (v srpnu 2014 činil 83,4 mld. USD). Pro srovnání národní vnější zadluženost činila v r. 2013 37,3% HDP a ve stejné době v hodnotovém vyjádření celkový dluh státu činil 72 mld. USD, z toho vnější zadluženost 36,3 mld. USD a vnitřní 35,7 mld. USD.

Akciový trh Vietnamu patří mezi 5 nejrychleji se rozvíjejících trhů na světě, v roce 2014 zaznamenal růst o 13% (v roce 2013 o 22%). Stát v roce 2014 vydal nebo garantoval cenné papíry v objemu 12,6 mld. USD (nárůst o 16% oproti předchozímu roku) a úspěšně realizoval vydání prvních dluhopisů v objemu 1 mld. USD na americkém trhu.

Příjmy státního rozpočtu v polovině prosince 2014 činily 846,4 tril. VND a výdaje 1 010,0 tril. VND; deficit státního rozpočtu za celý rok činil 5,45% HDP. Na výpadku příjmů a na horším než očekávaném deficitu se podepsal především pokles ceny ropy na mezinárodních trzích.

Sociálně-ekonomické cíle vietnamské vlády pro rok 2015 zahrnují růst HDP o 6,2%, růst exportu o 10% a maximální obchodní deficit do 5% objemu exportu, inflaci do 5%, celkové investice do sociálního rozvoje společnosti na úrovni 32% HDP, vytvoření 1,6 mil. nových pracovních míst a snížení chudoby o 1,7 až 2%.

Vývoj základních makroekonomických ukazatelů během posledních 8 let

Ukazatel

2008

2009

2010

2011

2012 

2013 

2014

2015

HDP v běžných cenách (mld. USD)

88,228

89,113

101,585

107,578

112,989

170,387

187,500

 

přírůstek HDP (v %)

6,2

5,3

6,8

5,9

5,03

5,42

5,98

6,68

HDP/obyvatele (v USD)

1 024

1 055

1 168

1 370

1 658

1 960

2 028

2 109

míra inflace, konec roku (v %)

23

6,9

12

18,6

6,8

 6,6

4,09

0,63

nezaměstnanost: města (odhad v %)

4,6

4,6

4,2

3,6

3,25

 3,58

3,43 

3,29

nezaměstnanost: venkov (odhad v %)

neuved.

 2,2

 2,3

 1,7

 1,42

 

 1,47

1,83

kurs VND k USD (31.12.) SBV, střed

16 989

18 465

19 500

20 800

20 880 

 21 036

21 485

21 908

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Přehled rozpočtové struktury za posledních 7 let (v mld. VND)

Položka

2008

2009

2010

2011

 2012

 2013

2014

Příjmy a granty

399 000

389 900

559 170

674 500

740 500

 790 800

846 400

Výdaje

474 280

439 324

615 640

796 000

 903 100

986 200 

1 010 000

Saldo

-75 280

-49 424

-55 470

-121 500

-162 600 

-195 400 

-163 600

Zdroj: MF VSR

Příjmy státního rozpočtu za rok 2014 činily 846,4 tril. VND a výdaje 1 010 tril. VND; deficit státního rozpočtu za celý rok činil 163,6 tril. VND, což je 5,45% HDP. Na výpadku příjmů a na horším než očekávaném deficitu se podepsal především pokles ceny ropy na mezinárodních trzích.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance za posledních 6 let

Položka

2008

2009

2010

2011

2012 

 2013

2014

Saldo běžného účtu (v mld. USD)

-10,8

-6,6

-4,2

0,2

3,0 

 2,5

10,0

Devizové rezervy (v mld.USD)

23

16

12,5

13,5

 25,6

25,9

36,0

Zdroj: JP Morgan, MMF, MBS

Výrazný nárůst vietnamského exportu spolu s masivním přílivem plateb ze zahraničí (zahraniční Vietnamci poslali v roce 2012 do Vietnamu více než 10 mld. USD) dostal v minulém roce vietnamskou platební bilanci po dlouhé době opět do kladných čísel. Celkový přebytek platební bilance v roce 2011 byl odhadován na 3,1 mld. USD (2009: -8,8 mld. USD, 2010: -3,1). V roce 2012 centrální banka doplnila devizové rezervy nákupem 15 mld. USD, což souvisí se stabilním kurzem, dongu, dobrými výsledky eportu a rostoucím přílivem plateb ze zahraničí.

Podle mezinárodních zdrojů zadluženost Vietnamu v srpnu 2014 činila 83,4 mld. USD, tj. dluh 921 USD na jednoho obyvatele země. Zahraniční dluh na konci roku 2013 činil 37,3 % HDP a na koci r. 2014 je odhadován na 39,9%. Zahraniční zadluženost Vietnamu v posledních letech poměrně rychle narůstá a v roce 2010 dosáhla cca 30% HDP, v roce 2013 činila 37,3% HDP. Ve srovnání se světovým průměrem je zahraniční zadluženost Vietnamu relativně nízká. Údaje uvedené v tabulce vychází z mezinárodních informačních zdrojů, protože vietnamské úřady je nezveřejňují.

Bohužel se prohlubuje veřejný dluh, který v roce 2012 činil 55,4% HDP, z toho dluh státu 43,1% HDP, zadluženost v souvislsoti se státními zárukami 11,7% a dluh místních autorit 0,53%. Veřejný dluh v r. 2013 činil 54,2 % HDP  (státní dluh cca 42%), v roce 2014 již 64% a pro rok 2015 vláda stanovila nepřekročitelnou hranici na úrovni 64% HDP (v srpnu 2014 činil 83,4 mld. USD). Pro srovnání národní vnější zadluženost činila v r. 2013 37,3% HDP a ve stejné době v hodnotovém vyjádření celkový dluh státu činil 72 mld. USD, z toho vnější zadluženost 36,3 mld. USD a vnitřní 35,7 mld. USD. 

Vývoj vnější zadluženosti za posledních 7 let s dostupnými daty

 

2007

2008

2009

2010

2011

 2012

2013

Zahraniční zadluženost (mld. USD)

21,9

21,8

23,0

27,8

33,5

 39,7

36,3

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky:

V současné době ve Vietnamu působí kromě centrální banky 48 bank: 5 státních komerčních bank, 34 komerčních bank – akciových společností, 5 společných podniků, 5 bank stoprocentně vlastněných zahraničním majitelem. Kromě toho zde funguje 100 poboček nebo reprezentačních kanceláří zahraničních bank, 18 finančních firem, 12 finančních leasingových firem a téměř 1100 družstevních úvěrových fondů. Příloha obsahuje přehled bankovních domů. Největší bankou pokud se týká aktiv a sítě poboček je Agribank, podle kapitálu Vietinbank. V roce 2014 a v průběhu roku 2015 bude pokračovat proces slučování bankovních domů. Celková aktiva 48 vietnamských bank činí 6,28 trilionů VND (11/2014).

Bankovní systém se v průběhu roku 2014 postupně konsolidoval, došlo ke snížení nevymahatelných pohledávek resp. špatných dluhů a k řadě fúzí a akvizic v sektoru. Objem úvěrů do hospodářství vzrostl za celý rok o 12,62%, objem platebních prostředků vzrostl o 15,99% a mobilizace kapitálu o 15,76 %. Špatné dluhy byly v polovině roku 2014 na úrovni 4,1% z celkového objemu dlužných částek a koncem roku se situace stabilizovala na úrovni 3,0% (ale neoficiální údaje Moody´s hovoří o 15%). Mezinárodní rezervy měly velký přírůstek a koncem září 2014 dosáhly objemu 35 mld. USD. Směnný kurz centrální banka řídila v rámci stanoveného rozpětí a v průběhu roku 2014 a do května 2015 třikrát devalvovala měnu s cílem kontrolovat inflaci a urychlit ekonomický růst (7. ledna 2015 o 1% na 21 458 VND za USD a naposledy 7. května 2015 na 21 650 VND). Úrokové míry se během roku mírně snížily, refinanční sazba byla snížena na 6,5% a diskontní na 4,5%, základní sazba zůstává na úrovni 9%.

Úsilí v roce 2013 zřízené „banky špatných úvěrů“ Vietnam Asset Management Company/VAMC nepadá na úrodnou půdu. Přestože VAMC odkoupil špatné úvěry za 2,7 mld. USD, není propracovaný program na jejich prodej a na účast zahraničních investorů v tomto systému.

Stávající bankovní systém funguje od roku 1990, kdy byl přijat zákon o centrální bance (Ordinance on the State Bank of Vietnam) a zákon o bankách, úvěrových družstvech a finančních organizacích (Ordinance on Banks, Cooperative Credit Institutions and Financial Institutions). Hlavním přínosem těchto zákonů bylo oddělení centrální banky od komerčních bank a povolení činnosti akciových bank a dalších finančních a úvěrových institucí. 

Řídící bankou a zároveň orgánem, který je zodpovědný za regulaci finanční a měnové politiky země je Státní banka Vietnamu (State Bank of Vietnam).

Údaje z roku 2012, k porovnání se současným stavem: ve Vietnamu ovládá bankovní trh 5 velkých státních komerčních bank (Bank for Foreign Trade of Vietnam – VIETCOMBANK, Bank for Investment and Development of Vietnam - BIDV, Industrial and Commercial Bank of Vietnam – VIETINCOMBANK, Vietnam Bank for Agriculture and Rural Development - VBARD, Mekong Housing Bank). Od roku 2002 funguje rovněž další státní banka (Bank of Social Policie) jejímž hlavním účelem je poskytování malých  úvěrů venkovskému obyvatelstvu. V zemi dále funguje řada menších akciových bank, 5 bank založených formou joint-venture, 33 poboček zahraničních bank a 54 zastoupení zahraničních finančních institucí, 17 společností nabízejících finační služby (mezi nimi také česká Vietnam PPF Finance Company - Home Credit) a 13 leasingových společností.

Tento počet bankovních institucí je některými odborníky kritizován jako příliš velký pro zemi s ročním HDP ve výši 100 mld. USD. Rostoucí zisky vietnamských bank nicméně zvyšují atraktivitu místního bankovního trhu a přitahují další investory.

Vietnamské státní banky měly být podle původního plánu privatizovány do konce roku 2010. Současné pomalé tempo privatizace však nasvědčuje tomu, že privatizace bank potrvá ještě minimálně několik let. VietcomBank byla částečně ekvitizována (privatizována) již v roce 2007. Stát si však v bance ponechal majoritu 70%.

Od roku 2007 mohou zahraniční investoři vytvářet ve Vietnamu bankovní společnosti se 100% zahraničním vlastnictvím. Podmínkou vzniku takovýchto bank je existence dohody mezi vietnamskou státní bankou a centrální bankou investorské země. Tuto dohodu prozatím podepsala Velká Británie, Austrálie, Rusko, Jižní Korea, Malajsie a Tchajwan. V roce 2008 obdržely první licence k založení banky se 100% zahraničním kapitálem 3 následující zahraniční banky: Standard Chartered, Shinhan Bank (Korea), Hong Leong Bank Berhad (Malajsie).

Restriktivní opatření vlády, které prohloubily propad realitního trhu a ztráty státních podniků v roce 2011, ještě více zvýraznily velmi špatný stav vietnamského bankovnictví. Agentura Standard & Poor’s snížila v listopadu 2011 rating vietnamského bankovnictví na nejnižší možnou hodnotu (ve stejné skupině se nyní nachází Řecko a Bělorusko). K podobnému kroku přistoupila již v září i agentura Moody’s. Důvodem ke snížení ratingu je rostoucí podíl nesplácených úvěrů, nárůst úvěrového rizika v souvislosti s pokračujícími makroekonomickými nerovnováhami, nedostatečná transparentnost a špatný regulatorní rámec bankovního sektoru. Vláda proto na konci listopadu ohlásila dlouho očekávané zahájení reformy vietnamského bankovnictví. V nejbližším období hodlá vietnamská státní banka zajistit především likviditu sektoru, zlepšit regulatorní dohled a restrukturalizovat a sloučit některé malé banky nacházející se na pokraji bankrotu (v první fázi půjde o tři menší komerční banky se sídlem v Ho Či Minově Městě, které převezme státní banka BIDV). V delším horizontu (cca 2 let) by pak mělo dojít ke kompletní restrukturalizaci celého bankovního sektoru, tedy zejména největších vietnamských státních bank.

Pojišťovnictví

Ve Vietnamu působilo v r. 2011 již 30 pojišťoven, z toho 2 ve státním vlastnictví, 10 akciových společností a 18 zahraničních investic. Ve Vietnamu dále působí 30 zastoupení zahraničních pojišťovacích společností.  V únoru 2010 obdržela licenci na poskytování pojišťovacích služeb ve Vietnamu také PPF.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V roce 2009 vstoupily v platnost tři novely vietnamských daňových zákonů: zákon o dani z příjmů fyzických osob, zákon o dani z příjmů právnických osob a zákon o dani z přidané hodnoty. Smyslem novelizace těchto zákonů je zvýšit příjmy státního rozpočtu v situaci, kdy po vstupu Vietnamu do WTO došlo k prudkému poklesu příjmů z cel. Vietnamská vláda rovněž očekává, že novely podpoří větší efektivitu výběru daní, která je ve Vietnamu ve srovnání s ostatními zeměmi jihovýchodní Asie poměrně nízká.

Novela daňových zákonů je také dobrou zprávou pro zahraniční investory ve Vietnamu, kteří by vzhledem k celkovému poklesu daňového zatížení měli být schopni získat levnější pracovní sílu a zvýšit své zisky z investovaného kapitálu.

Srovnání daňového zatížení v zemích JV Asie

hrubý příjem ve výši 100 tis. USD po zdanění:

  • Singapur - čistý příjem: 91 000
  • Hong Kong - čistý příjem: 87 000
  • Thajsko - čistý příjem: 76 000
  • Vietnam - čistý příjem: 73 000

Daňové zatížení příjmů ve Vietnamu patří mezi největší v regionu jihovýchodní Asie. Vietnam přesto nadále zůstává jednou z nejatraktivnějších destinací pro přímé zahraniční investice v Asii.

Současný daňový systém zahrnuje následující druhy daní:

  • daň z příjmu právnických osob (novela 2009)
  • daň z příjmů fyzických osob (novela 2009)
  • daň z přidané hodnoty (v platnosti od 1.1.1999, novela 2009)
  • zvláštní spotřební daň (novela 2005)
  • dovozní a vývozní daně (cla)
  • daň z přírodních zdrojů
  • daň z užívání půdy

Daň z příjmu právnických osob

Sjednocená základní sazba daně z příjmu právnických osob (tuzemských i zahraničních) je 25 %.  Při splnění určitých podmínek mohou být aplikovány nižší sazby 20, 15 a 10 %. Podmínky jsou definovány výčtem oborů podnikání, oblastmi, ve kterých právnická osoba provozuje svou činnost, počtem zaměstnanců a výší jejich příjmů. Zákon o dani z příjmu definuje i podmínky, výši a trvání daňových prázdnin.

V červnu 2013 Národní shromáždění schválilo snížení daně z příjmů podniků z 25% na 22% od ledna 2014 a na 20% od r.2016. Pro MSP s příjmem do 950 tis. USD ročně bude od r. 2014 platit daň 20%, zatímco firmy těžící ropu, plyn a další nerostné suroviny budou zatíženy daní v rozpětí 32-50%.

Daň z příjmů fyzických osob                     

U daně z příjmů fyzických osob přinesla novela zákona z roku 2009 největší změny. Na jedné straně se  rozšířil okruh daňových poplatníků a okruh zdanitelných položek, na druhé straně poklesla procentuální sazba daně. K rozšíření okruhu daňových poplatníků došlo zejména změnou definice trvalého pobytu. Za poplatníka trvale pobývajícího ve Vietnamu (rezidenta) se nyní považuje každý, kdo pobývá v zemi více než 183 dnů ročně nebo si pronajímá nemovitost ve Vietnamu déle jak 90 dní za rok. Toto pravidlo se však naštěstí nevztahuje na většinu zahraničních pracovníků ve Vietnamu, jejichž země mají s Vietnamem sjednánu dohodu o zamezení dvojího zdanění (mezi ČR a VSR platí tato dohoda od r. 1999). Zdanitelné položky se rozšířily o řadu příspěvků, které poskytují zaměstnavatelé svým pracovníkům. Dani z příjmů tak nyní podléhá například příspěvek na bydlení, příspěvek na leteckou dopravu na dovolenou, školné pro děti zahraničních pracovníků, příspěvek na stěhování do Vietnamu, členské poplatky a opce na akcie zaměstnavatele. Okruh zdanitelných položek se dále rozšířil o příjmy z investic (úroky, dividendy, příjmy z prodeje nemovitostí). Nejvyšší sazba daně se snížila ze 40% na 35% a poprvé dochází k zavedení nezdanitelné části příjmu ve výši 48 mil. VND ročně. 

Sazby daně z příjmů fyzických osob platné od 1. 1. 2009 (pro poplatníky s trvalým pobytem)

Měsíční příjem v mil.VND

Měsíční příjem v USD

Daňová sazba (%)

do 5

do 300

5

od 5 do 10

300-600

10

od 10 do18

600-1000

15

od 18 do 32

1000-1800

20

od 32 do 52

1800-3000

25

od 52 do 82

3000-4700

30

nad 82

nad 4700

35

Sazby daně z příjmů z kapitálového majetku

 

Daňová sazba (%)

Příjmy z pronájmu

5-35 (progresivně)

Úroky

5

Dividendy

5

Dědictví

10

Cenné papíry

20

Prodej nemovitostí

25

Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty (DPH) je uplatňována na většinu zboží a služeb s výjimkou některých aktivit financovaných ze státního rozpočtu (neziskové aktivity, zemědělství, zdravotnictví, školství...). Od DPH je rovněž osvobozeno zboží určené na export a některé výjimečné druhy zboží, jehož plný výčet není reálné vyjmenovat v rámci tohoto materiálu. Sazby  DPH jsou 10% (základní sazba), 5% (zvýhodněná) a 20% (luxusní zboží). Novelou z roku 2009 byla zrušena daňová výjimka na dovoz fixního kapitálu. Pro uplatnění odpočtu DPH musí být všechny výdaje přesahující 20 mil. VND uskutečněny bankovním převodem.

Sazba DPH 5 % je aplikována na následující druhy zboží a služeb:

  • pitná voda
  • hnojiva a polotovary pro výrobu hnojiv
  • zdravotnická zařízení, hygienické vaty a obvazy
  • léčiva
  • zemědělské produkty (kromě těch, které jsou od DPH osvobozeny)
  • lesní nezpracované produkty (kromě dřeva a bambusu), čerstvé potraviny a živá zvířata
  • výrobky z bambusu, ratanu a listů
  • částečně zpracovaná bavlna
  • krmivo pro chov
  • služby a zboží pro vědecko-výzkumné účely
  • služby v zemědělství

Sazba 10 %:

  • ropa, zemní plyn, uhlí, rudy
  • elektřina
  • elektrické, elektronické a strojírenské výrobky
  • chemikálie
  • papír a výrobky z papíru
  • cukr, mléko, cukroví, limonády a jiné zpracované potraviny
  • porcelán, keramika, skol, kaučuk, plastické hmoty, dřevo a dřevěné výrobky, cement, cihly, krytinové tašky, stavební materiály
  • doprava, nakládka a vykládka zboží
  • poštovní a telekomunikační služby
  • pronájem nemovitostí, skladů, přístavů, průmyslových hal, strojů a zařízení, dopravních prostředků
  • právnické a poradenské služby
  • fotografování a filmování, pronájem nosičů zvuku a obrazu, kopírování, promítání filmů
  • kadeřnictví, krejčovství, žehlení a barvení
  • služby hotelů, restaurací a cestovního ruchu

Sazba 20 %:

  • zlato, stříbro a drahokamy
  • loterie a podobné činnosti
  • služby zastoupení námořních přepravců
  • zprostředkovatelské činnosti

4. Zvláštní spotřební daň

  • osobní automobily (místní i z dovozu)
  • -- s počtem sedadel od 3 do 5 míst: 50 %
  • -- mikrobusy od 6 do 15 míst: 30 %
  • -- minibusy od 16 do 24 míst: 15 %
  • cigarety s filtrem dovezené: 65 %
  • cigarety s filtrem místní výroby:45 %
  • cigarety bez filtru: 25 %
  • alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nad 40 %: 75 %
  • dtto od 20 do 40 %: 30 %, od 1. 1. 2016 55 %, od 1. 1. 2017 60 %, od 1. 1. 2018 dokonce 65 %
  • dtto do 20 %: 20 %, od od 1.1.2016 30% a od 1.1.2018 35 %
  • pivo v lahvích a plechovkách: 75 %
  • točené pivo: 15 %
  • nafta, benzín a jeho příměsi: 10 %
  • klimatizéry s výkonem do 90000 BTU: 15 %
  • hrací karty: 40 %
  • votivní papír: 70 %

Služby:

  • karaoke 35 %
  • zábavní podniky 30 %
  • herny 25 %
  • loterie 15 %
  • golf 10 %

Dovozní a vývozní daně (cla) - viz kapitola 6.4.

Daň z přírodních zdrojů

Daň z přírodních zdrojů (Natural Resources Tax) je aplikována na projekty zabývající se těžbou ropy, plynu a vzácných nebo cenných nerostných zdrojů (uhlí, zlato, drahokamy). Její rozmezí je podle typu projektu a jeho lokalizace 1 % - 40 %. V roce 2010 se připravuje novela Horního zákona, která bude nově upravovat tyto poplatky. Společné podniky, v nichž vietnamský partner použil přírodní zdroje jako vklad do společného podniku, jsou od placení této daně osvobozeny.

Daň z užívání půdy

Podniky se zahraniční kapitálovou účastí a projekty výrobní kooperace, kterým bylo povoleno využívat půdu nebo vodní plochu za účelem realizace svých projektů, jsou povinny platit daň z užívání půdy (Land Use Right Tax). Sazby této daně jsou určovány ministerstvem financí na základě lokalizace (město - venkov), stupně úrovně infrastruktury (dopravní dostupnost, elektřina, vodovodní systém, kanalizace) a typu projektu. Současné oficiální sazby ve městech činí 0,375 – 13,6 USD/m2/rok, přičemž sazby mimo města jsou mnohem nižší.  Projekty BOT, BTO a BT jsou od placení této daně osvobozeny.

V rámci snahy o zatraktivnění podmínek pro zahraniční investice se připravuje další redukce sazeb této daně, především ve venkovských a odlehlých oblastech. Výška daně z užívání půdy je již dlouhou dobu zahraničními investory silně kritizována a i přes nedávné úpravy zůstává v řadě lokalit neúměrně vysoká. 

Poznámka: Mezi Vietnamem a ČR je od roku 1999 v platnosti Smlouva o zamezení dvojího zdanění.

I při snaze o poskytnutí maxima údajů není, vzhledem k prozatímní absenci anglického znění vyhlášek, omezenému rozsahu tohoto materiálu a průběžně měnícím se podmínkám, tato informace v žádném případě vyčerpávající. Českým obchodním subjektům nebo fyzickým osobám, uvažujícím o podnikání ve Vietnamu, proto naléhavě doporučujeme, aby při zvažování svých  projektů tuto oblast konzultovali s odbornými auditorskými, resp. právnickými firmami.

Lze doporučit např.:

Pricewaterhouse Coopers in Vietnam
4/F, International Centre 
17 Ngo Quyen Street
Hanoi
Tel.: (00844) 8251215
Fax: (00844) 8251737

Pricewaterhouse Coopers in Vietnam
4Fl., Saigon Tower
29 Le Duan Street
Ho Chi Minh City
Tel.:(00848) 8230796
Fax: (00848) 8251947

Baker & McKenzie
International Lawyers
13th Floor, Vietcombank Tower
198 Tran Quan Khai Str.
Hanoi, Vietnam
Tel: 00844 8251428, 8251430
Fax: 00844 8251432
E-mail: frederick.burke2@bakernet.com

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: