Plánované investice zahrnují výstavbu nových elektráren, rozvoj přenosové infrastruktury, zavádění chytrých sítí, budování kapacit pro ukládání energie i infrastrukturu pro plyn a LNG. Vedle samotné výroby elektřiny se důraz klade i na celkový rozvoj energetické infrastruktury. Národní plán předpokládá, že celková dodávka primární energie dosáhne až 155 milionů tun ropného ekvivalentu do roku 2030 a 294–311 milionů tun do roku 2050.

Významná část investic bude směřovat do obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2030 by se měla výroba elektřiny přibližně zdvojnásobit, přičemž podíl obnovitelných zdrojů (bez započtení vodní energie) by měl dosáhnout 28–36 % a do roku 2050 vzrůst až na zhruba 75 %. Největší podíl mezi obnovitelnými zdroji má mít solární energie, jejíž instalovaná kapacita by měla do roku 2030 dosáhnout 46–73 GW (25–31 %) a do roku 2050 se podílet na výrobě zhruba 35–37 %.

Významnou roli bude hrát také větrná energie. U pevninských a pobřežních (onshore a nearshore) projektů se očekává instalovaný výkon 26–38 GW, zatímco offshore větrné elektrárny by mohly do let 2030–2035 dosáhnout až 17 GW. Do roku 2050 by větrná energie mohla tvořit přibližně 25–27 % energetického mixu. Podíl vodních elektráren (včetně přečerpávacích) bude postupně klesat a kolem roku 2030 se bude pohybovat mezi 14–18 %, s dalším poklesem v následujících dekádách.

Součástí transformace je i postupné omezování uhelné energetiky. Instalovaná kapacita uhelných elektráren má být do roku 2030 omezena přibližně na 31 GW a do roku 2050 by uhlí mělo z energetického mixu zcela vymizet.

Rychlý hospodářský růst a demografický vývoj Vietnamu v posledních letech výrazně zvýšily poptávku po energii. Energetický mix země je diverzifikovaný a zahrnuje jak fosilní paliva, tak obnovitelné zdroje. Vietnam disponuje významnými zásobami uhlí a plynu a zároveň má velmi příznivé podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Přesto uhlí nadále zůstává klíčovým palivem – v roce 2025 se podílelo přibližně 46 % na výrobě elektřiny, zatímco obnovitelné zdroje (vodní, solární a větrné) pokrývaly zhruba 44 %.

Další rozvoj energetiky úzce souvisí s obnovou průmyslové výroby a globálních dodavatelských řetězců, na něž je vietnamská ekonomika silně navázána.

Národní plán počítá s postupným útlumem uhelných elektráren a jejich částečným nahrazením plynovými (zejména LNG) a obnovitelnými zdroji. Podíl uhlí na instalované kapacitě by měl klesnout na 25–28 % do roku 2030 a dále na 15–20 % do roku 2045. Výstavba nových uhelných zdrojů byla po roce 2025 zastavena a řada projektů se převádí na LNG. Vietnam se zároveň zaměřuje na maximální využití domácích zásob plynu. Podíl plynových elektráren by měl do roku 2030 dosáhnout 10–12 %.

V únoru 2024 byla schválena Národní vodíková strategie, která stanovuje cíl produkce 100–500 tisíc tun vodíku ročně do roku 2030 a 10–20 milionů tun do roku 2050. Vodík by měl v dlouhodobém horizontu pokrývat přibližně 10 % finální spotřeby energie. Vietnam rovněž plánuje rozvoj jaderné energetiky, včetně výstavby dvou jaderných elektráren o celkové kapacitě 4–6,4 GW v období 2030–2035.

Vedle výroby energie klade plán důraz i na modernizaci přenosové soustavy. Do roku 2030 se počítá s výstavbou přibližně 12 300 km vedení o napětí 500 kV a s využitím HVDC linek pro integraci obnovitelných zdrojů. Součástí strategie je také rozvoj technologií pro regulaci sítí a ukládání energie.

Vietnamská energetická soustava je podle instalovaného výkonu druhá největší v rámci zemí ASEAN. Ke konci roku 2025 mělo přístup k elektřině 100 % obcí a 99,85 % domácností, včetně 99,77 % venkovských domácností. Společnost Vietnam Electricity zároveň modernizuje systém měření spotřeby s cílem dosáhnout 95% podílu elektronických měřidel do roku 2025 a 100% do roku 2030, což umožní zákazníkům sledovat spotřebu online.

Plán podporuje také modernizaci distribučních sítí a integraci menších výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů do lokálních soustav a pilotních mikrosítí. Tyto oblasti představují zajímavé příležitosti pro české firmy, a to jak v oblasti poradenství, tak v dodávkách technologických řešení.

Vláda zároveň počítá s širším zapojením soukromého sektoru, zejména formou projektů typu BOT. Pro české společnosti mohou být atraktivní velké projekty, jako jsou Nghi Son, Long An či přestavba elektrárny Cong Thanh na LNG, stejně jako příležitosti v oblasti subdodávek technologických zařízení.

Podíl digitální ekonomiky na HDP dosáhl v roce 2025 hodnoty 14,02 %, což odpovídá přibližně 72 miliardám USD. Vietnam si zároveň klade za cíl zařadit se v následujících letech mezi 50 nejlepších zemí v indexu rozvoje ICT i v globálním indexu konkurenceschopnosti a mezi 35 nejlepších zemí v globálním indexu inovací. Rozvoj sektoru se opírá o čtyři hlavní pilíře: práci s digitálními daty, digitalizaci veřejné správy, rozvoj digitálního průmyslu a digitalizaci jednotlivých hospodářských odvětví.

Podle Ministerstva informací a komunikací (MIC) mělo na začátku roku 2025 přístup k internetu 78,8 % populace, tedy přibližně 79,8 milionu obyvatel. Období let 2024–2025 je vnímáno jako fáze masivního rozšiřování digitální infrastruktury a veřejných digitálních služeb. Počet aktivních podniků v oblasti digitálních technologií dosáhl ke konci roku 2025 zhruba 80 000, což představuje meziroční nárůst o 10 % a potvrzuje dynamický rozvoj odvětví i posilování domácího ekosystému.

Vláda zároveň definovala prioritní technologické oblasti, na které směřuje svou podporu. Patří mezi ně zejména umělá inteligence, internet věcí, kvantové technologie, bioinformatika, letecké a kosmické technologie, dálkový průzkum Země či pokročilé metody 3D tisku. Národní strategie zahrnuje opatření na podporu investic, aplikovaného výzkumu a standardizace, stejně jako rozvoj oblastí, jako jsou kybernetická bezpečnost, logistika a e-commerce. Klíčovou prioritou zůstává budování digitální infrastruktury – plošné pokrytí 5G sítěmi již bylo do značné míry realizováno (společnost Viettel například překročila cíl 20 000 nových vysílacích stanic do konce roku 2025, s pokrytím přibližně 90 % venkovních a 70 % vnitřních prostor).

Významná pozornost je věnována také vzdělávání a rozvoji lidských zdrojů v ICT. Sektor se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaných odborníků, zejména v oblastech umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti. V následujících letech se očekává výrazný deficit pracovníků v oblasti kyberbezpečnosti, který by mohl dosáhnout až 700 000 osob. Předpokládá se, že v následujících třech letech nebude mít více než polovina organizací v zemi dostatečné kapacity v oblasti informační bezpečnosti.

Vietnam se zároveň vyznačuje vysokou penetrací mobilních telefonů a internetového připojení, což vytváří velmi příznivé podmínky pro rozvoj mobilních aplikací a digitálního marketingu. Pokrytí 4G sítěmi dosahuje téměř 100 %, zatímco 5G je komerčně dostupné ve všech provinciích. Země se rovněž profiluje jako významné regionální centrum, kam nadnárodní technologické společnosti přesouvají část své výroby.

Sektor e-commerce vykazuje výrazný růst. V roce 2025 dosáhl obrat přibližně 31 miliard USD, což představuje meziroční nárůst o 25,5 %. Mezi hlavní hráče na trhu patří platformy Shopee, TikTok Shop, Lazada a Tiki. Celkový objem prodaného zboží prostřednictvím těchto platforem dosáhl 3,9 miliardy kusů, což je o 15,23 % více než v roce 2024, přičemž jejich tržby vzrostly meziročně o 34,75 %.

Vietnam se postupně profiluje jako významný hráč v oblasti blockchainu a kryptoměn. Při vysoké míře adopce – kryptoměny využívá téměř 20 % obyvatel – přesáhl v roce 2025 příliv kryptokapitálu do země 220 miliard USD, což představuje meziroční nárůst o 55 %. Vietnam se tak řadí mezi tři největší kryptoměnové trhy v asijsko-pacifickém regionu a podílí se přibližně 10 % na celkovém objemu transakcí v této oblasti. Kryptoměny se ve Vietnamu stále častěji využívají zejména pro převody peněz, online zábavu včetně hazardních her i jako forma spoření. Do rozvoje technologie se zapojují také velké vietnamské banky, které implementují vlastní blockchainová řešení pro platební služby. Další růst kryptoměnového trhu se očekává i v souvislosti se zavedením pilotního regulovaného rámce pro obchodování s kryptoměnami, který byl stanoven vládní rezolucí.

Modernizace ozbrojených sil probíhá postupně s důrazem na diverzifikaci dodavatelů a posilování technologické soběstačnosti. V tomto kontextu existuje prostor pro uplatnění českých obranných technologií, se kterými mají vietnamské ozbrojené složky dlouhodobé zkušenosti (zejména v oblasti cvičných letounů, leteckých simulátorů, radiolokační techniky, ručních zbraní a střeliva). Perspektivní jsou rovněž další segmenty, například systémy pro pěchotní vozidla a prostředky protichemické ochrany.

Zahraniční investoři mají možnost zapojit se do výroby obranných zařízení a technologií přímo na území Vietnamu. Projekty v oblasti obranného průmyslu jsou stále více propojeny s technologiemi, jako jsou kybernetická bezpečnost, umělá inteligence či robotika. Tyto oblasti představují potenciálně zajímavé investiční příležitosti s dlouhodobým růstovým potenciálem.

Vietnamské ozbrojené síly usilují o modernizaci všech složek s cílem postupně snížit závislost na ruské technice, která dosud tvoří páteř výzbroje. V důsledku omezení dodávek náhradních dílů z Ruské federace, souvisejících s válkou na Ukrajině, Vietnam aktivně hledá alternativní dodavatele pro údržbu sovětské a ruské vojenské techniky, včetně obrněných vozidel, tanků a letecké techniky.

Vietnam plánuje postupnou obměnu zastaralého vybavení s cílem reagovat na současné bezpečnostní výzvy. V tomto kontextu se očekává pořízení stíhacích a víceúčelových letounů, obrněných vozidel, námořních plavidel, hlídkových lodí, letounů pro námořní dohled a moderních sledovacích systémů.

Rostoucí význam mají rovněž kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti a elektronického boje. V námořním sektoru Vietnam pokračuje v rozvoji domácí výroby menších obranných plavidel, mimo jiné prostřednictvím společných podniků. Modernizace letectva byla podpořena dodávkami českých cvičných letounů L-39NG. V oblasti pozemních sil probíhá modernizace sovětské obrněné techniky, například prostřednictvím projektů vycházejících z platformy BMP-1.

Další významnou oblastí je rozvoj kapacit chemické ochrany, včetně pořizování ochranných prostředků a dekontaminační techniky pro vojenské zdravotnické zařízení a specializované jednotky. Vietnam rovněž rozvíjí systémy C4ISR a elektronického boje, přičemž klíčovou roli v této oblasti hraje společnost Viettel.

České obranné technologie mají i nadále potenciál uplatnění na vietnamském trhu, a to jak v tradičních segmentech (např. cvičné letouny L-39NG, simulátory, radiolokační technika, ruční zbraně a střelivo), tak v nových oblastech, jako jsou systémy pro pěchotní vozidla, prostředky protichemické ochrany, komponenty pro bezpilotní prostředky či náhradní díly pro ruskou vojenskou techniku.

Vietnam zároveň patří mezi největší producenty odpadních vod v jihovýchodní Asii, přičemž před vypuštěním do životního prostředí je čištěna pouze jejich menší část. Podle Vietnam Water Supply and Sewerage Association (VWSA) vzniká v zemi denně zhruba 12 milionů m³ odpadních vod, z nichž až 87 % je vypuštěno bez jakéhokoli čištění. V průmyslových zónách sice došlo k výraznému pokroku – do roku 2023 zavedlo centralizované systémy čištění přibližně 92 % aktivních zón – situace v průmyslových klasterech a řemeslných vesnicích však zůstává problematická. Řádnými systémy disponuje pouze 17,2 % průmyslových klastrů a 16 % řemeslných vesnic.

Ani v městském prostředí není situace ideální. Přibližně 60 % domácností sice odvádí odpadní vody do kanalizace, značná část z nich však končí v dešťových systémech a skutečně čištěno je jen asi 10 % odpadních vod. Kanalizační infrastruktura pokrývá zhruba 60 % poptávky a často není napojena na centrální čistírny, což výrazně snižuje její efektivitu. Negativní roli hraje také běžná praxe kombinování splaškové a dešťové kanalizace.

Navzdory těmto výzvám má Vietnam v oblasti vodního a odpadového hospodářství značný rozvojový potenciál. V posledních letech byly realizovány významné projekty, například moderní zařízení na třídění a recyklaci odpadu v provincii Bình Dương (kapacita 2 520 tun denně). V letech 2025–2026 přibyly další velké investice do waste-to-energy projektů, například Seraphin v Hanoji a nový závod v provincii Hưng Yên.

Z pohledu českých exportérů se jako nejperspektivnější jeví oblast hospodaření s vodními zdroji a čištění odpadních vod. Odhaduje se, že v příštích deseti letech bude nutné investovat do čištění městských odpadních vod minimálně 20–30 miliard USD. Řada měst již proto připravuje projekty výstavby nových kanalizací a čistíren.

Další významnou příležitostí je oblast zásobování pitnou vodou. Podle Národního plánu hospodaření s vodními zdroji na období 2021–2030 si Vietnam klade za cíl zajistit přístup k nezávadné vodě pro 95–100 % obyvatel ve městech a přibližně 65 % na venkově. Tento cíl je podporován i legislativou umožňující realizaci projektů formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Výstavbu vodárenské infrastruktury navíc podporují mezinárodní instituce, jako je Světová banka či Asijská rozvojová banka.

Perspektivní je rovněž sektor nakládání s tuhým a nebezpečným odpadem. Vláda systematicky tlačí na zlepšení odpadového hospodářství a přijala plán, podle něhož by mělo být do roku 2035 recyklováno až 95 % odpadu ve městech a 80 % na venkově, zatímco podíl skládkování má klesnout pod 50 %. Součástí těchto snah je i rozvoj moderních třídících linek a zařízení na energetické využití odpadu ve velkých městech.

Uplatnění zde mohou najít i české technologie, zejména v oblasti úpravy a čištění vody, monitoringu a řízení vodovodních sítí, recyklace a opětovného využití odpadních vod či pokročilých filtračních systémů. Perspektivní jsou také technologie pro úpravu pitné vody, zařízení pro odsolování, systémy pro energetické využití odpadu, třídící a recyklační linky i řešení pro zpracování nebezpečného, včetně nemocničního, odpadu.

Klíčovým trendem, který formuje vietnamský zdravotnický systém, je rychlý nárůst výdajů na soukromou zdravotní péči. V posledních pěti letech se výdaje na veřejnou zdravotní péči zvyšovaly průměrným ročním tempem 7,1 %, zatímco výdaje na soukromou zdravotní péči rostly rychleji, a to tempem 9 % ročně. V období 2024–2029 se tento rozdíl dále prohloubí – veřejné výdaje by měly růst tempem 12,9 % CAGR, zatímco soukromé výdaje až o 21,2 %. Růst celého sektoru je tažen zvyšováním standardů péče, rostoucí poptávkou související se stárnutím populace a rozšiřující se střední třídou, ale také rostoucím zájmem o nové technologie a inovace.

Ve farmaceutickém sektoru se očekává další rozvoj výroby generických léčiv, podporovaný růstem domácího trhu a poptávkou po cenově dostupných přípravcích. Tržby vietnamského farmaceutického průmyslu dosáhly v roce 2025 téměř 8 miliard USD, přičemž do roku 2034 se očekává růst kolem 7 % ročně.

Vietnam představuje trh s významným potenciálem pro odbyt farmaceutických výrobků, zdravotnických prostředků i technologií. Výdaje na zdravotnictví by měly v následujících letech růst průměrným tempem 7,6 % ročně. Další poptávku generuje rostoucí střední třída a stárnoucí populace – podíl obyvatel starších 65 let by měl do roku 2036 dosáhnout 14 %. Roli hrají také obavy z dopadů znečištění životního prostředí, kvality potravin či pracovních podmínek.

Podle zprávy společnosti DMSpro (2025) patřil vietnamský farmaceutický trh v roce 2024 k nejrychleji rostoucím na světě, s očekávanou reálnou CAGR ve výši 6–8 % v období 2023–2028. Domácí léčiva představují přibližně 60 % z hlediska spotřebovaného množství a 46 % z hlediska hodnoty, což odráží posilování kapacit i postavení místních výrobců. Hodnota produkce domácích léků dlouhodobě roste tempem 12–15 % ročně. Vietnam však stále dováží přibližně 60 % celkové poptávky po farmaceutických výrobcích. Do roku 2030 si země klade za cíl zajistit plné a včasné zásobování léčivy, zvýšit podíl domácí produkce na pokrytí 80 % poptávky a 70 % tržní hodnoty a posílit roli generických léčiv.

Pandemie covidu-19 zároveň zdůraznila potřebu rozšíření zdravotnické infrastruktury. Vláda proto pokračuje v urychlené výstavbě nových nemocnic. Veřejné nemocnice tvoří přibližně 86 % všech zdravotnických zařízení, většina z nich je však zastaralá a dlouhodobě přetížená. Při populaci přes 101 milionů obyvatel zůstává kapacita lůžek nedostatečná – průměrná obsazenost často dosahuje kolem 120 %, přičemž velké nemocnice ve městech fungují až na 200 % své plánované kapacity a ošetřují zhruba 60 % pacientů v zemi. Očekávají se proto další významné investice do rozšiřování kapacit.

Výroba zdravotnických zařízení a hi-tech řešení je zatím méně rozvinutá. Trh zdravotnické techniky dosáhl v roce 2025 hodnoty téměř 1,8 miliardy USD, přičemž více než 90 % vybavení je dováženo, zejména z Japonska, Německa, USA, Číny a Singapuru. Vietnam se stal osmým největším trhem v asijsko-pacifickém regionu s CAGR 10,2 %. Dynamika sektoru, podpořená rostoucími výdaji a posilováním infrastruktury, vytváří významné příležitosti pro expanzi a investice.

Perspektivní oblastí je rovněž digitalizace zdravotnictví. V letech 2025–2026 se očekává rozvoj online konzultací, elektronických zdravotních záznamů a využití umělé inteligence v diagnostice a léčbě. Tyto trendy otevírají prostor i pro české firmy zaměřené na digitální zdravotnická řešení.

Další příležitosti pro české společnosti spočívají v transferu technologií a realizaci vzdělávacích a školících programů napříč různými úrovněmi vietnamského zdravotnictví. Zároveň je Vietnam zajímavý i jako výrobce a potenciální dodavatel ochranných pomůcek a levného zdravotnického materiálu, zejména jednorázových produktů, jako jsou rukavice, roušky či základní spotřební vybavení.

Rostoucí význam má také trh s tzv. čistými potravinami, který dynamicky expanduje díky zvyšující se poptávce po kvalitních, bezpečných a zdravějších produktech. Tento segment nabízí zajímavé příležitosti pro zahraniční značky, zejména v oblasti biopotravin a produktů z udržitelného zemědělství. Růst je podporován jak rozšiřující se střední třídou, tak rozvojem e-commerce. 

Hlavními exportními trhy vietnamských agrárních produktů zůstává Asie (zejména Čína a Japonsko), následovaná Spojenými státy a Evropskou unií. Agrární export České republiky do Vietnamu je zatím relativně nízký, nicméně vietnamská strana projevuje zájem o tradiční česká odvětví, jako jsou pivovarnictví, masný průmysl, výroba lihovin či technologie pro chov hospodářských zvířat.

Významnou exportní komoditou z Česka je dlouhodobě pivo a suroviny pro jeho výrobu, zejména chmel a slad. Vietnam je největším pivním trhem v jihovýchodní Asii a díky početné populaci a silné spotřebitelské základně si udržuje významné postavení i v globálním měřítku. České firmy zde navíc v minulosti realizovaly dodávky technologií pro minipivovary. Rychlý růst zaznamenává také trh s vínem, který patří k největším v regionu a v následujících letech by měl dále expandovat, s očekávaným průměrným ročním tempem růstu 10,93 %.

Perspektivní oblast představuje rovněž sektor mléka a mléčných výrobků. Očekává se, že vietnamský trh poroste v letech 2025–2030 průměrným tempem 8,21 % ročně. Domácí produkce přitom pokrývá pouze přibližně 40 % poptávky, což vytváří značnou závislost na dovozu, zejména u sušeného mléka, sýrů či syrovátky. Spotřeba mléčných výrobků roste v souvislosti se zvyšujícím se povědomím o zdraví a výživě i s proměnou životního stylu. Rozšiřuje se nabídka produktů – od základních kategorií až po funkční a prémiové výrobky či rostlinné alternativy.

Potenciál má i vývoz českého masa a masných výrobků. Vietnam v roce 2025 dovezl maso a vedlejší živočišné produkty za přibližně 2 miliardy USD. Mezi hlavní dodavatele patří Indie, Rusko, Brazílie, Spojené státy a Austrálie. Od února 2026 mají vybrané české podniky povolení k vývozu hotových masných výrobků na vietnamský trh, což navazuje na dřívější otevření trhu pro chlazené a mražené vepřové a hovězí maso. Zajímavé příležitosti existují zejména v segmentu uzenin a vedlejších produktů, jako jsou vepřové kosti, nožky či uši, které mají na vietnamském trhu vysokou poptávku.

Vietnam se zároveň stává jedním z nejrychleji rostoucích trhů s cukrovinkami v jihovýchodní Asii, s očekávaným růstem kolem 9 % ročně. Perspektivní je i segment zdravé výživy, zahrnující například tyčinky, sušené ovoce či ořechové směsi. Tento vývoj je tažen urbanizací, rostoucími příjmy a větším důrazem na zdravý životní styl.

Důležitou dovozní komoditou zůstávají krmiva pro hospodářská zvířata. Vietnamský krmivářský průmysl v roce 2025 vykázal stabilní růst s meziročním nárůstem 2,9 % a nadále se opírá o dovoz základních surovin, zejména kukuřice a sójové moučky. Rostoucí význam má také trh s krmivy pro domácí mazlíčky. S proměnou životního stylu a posilující střední třídou se zvyšuje poptávka po kvalitních a prémiových produktech. Ve městech se proto rozšiřuje síť specializovaných prodejen, veterinárních klinik i online prodejních kanálů. 

Zajímavé příležitosti nabízí rovněž zpracování tropického ovoce. Přestože ve vývozu stále dominují čerstvé produkty, segment zpracovaného ovoce a zeleniny postupně roste díky vyšší přidané hodnotě. Vietnam disponuje širokou základnou surovin vhodných pro další zpracování, jako jsou ananas, banány, kokos či marakuja, které nacházejí uplatnění v potravinářském a nápojovém průmyslu.

Významnou prioritou je oblast biotechnologií a zdravotnického výzkumu. Vzniká řada projektů zaměřených na vývoj nových léčiv, vakcín včetně mRNA technologií a biologických přípravků. K zajímavým inovacím patří například řešení společnosti Viettel využívající umělou inteligenci pro detekci rakoviny prsu z mamografických snímků, které uspělo v mezinárodní soutěži. Vietnam se zároveň snaží posílit spolupráci mezi státem, akademickou sférou a soukromým sektorem, přesto však nadále čelí výzvám v oblasti komercializace výzkumu a rozvoje domácích inovativních produktů.

Digitalizace představuje další klíčový pilíř rozvoje. V rámci národní digitální transformace bylo zdravotnictví označeno za prioritní sektor, přičemž cílem je zavedení elektronických zdravotních záznamů, e-receptů a bezhotovostních plateb. Tyto ambiciózní plány však narážejí na omezené kapacity zejména v menších a venkovských zdravotnických zařízeních. To otevírá prostor pro mezinárodní poskytovatele cloudových řešení a služeb typu SaaS, které mohou nabídnout efektivnější alternativu k nákladným systémům.

Vietnam zároveň rychle rozvíjí telekomunikační infrastrukturu, zejména prostřednictvím sítí 5G, které již pokrývají velkou část populace. Tento technologický pokrok vytváří podmínky pro rozvoj nových aplikací v oblasti internetu věcí (IoT), digitální ekonomiky i modernizace zemědělství.

Významnou oblastí zůstává také energetika. Vietnam se postupně profiluje jako klíčový hráč v oblasti obnovitelných zdrojů energie a již dnes patří mezi největší producenty solární energie v jihovýchodní Asii. Podle revidovaného plánu PDP8 plánuje do roku 2030 instalovat až 73 GW solární a 50 GW větrné energie. S tím souvisí i vysoké investiční potřeby – ročně přibližně 11 až 14 miliard USD do energetických zdrojů a přenosové infrastruktury, přičemž celkové kapitálové výdaje do roku 2030 se odhadují na 113 až 135 miliard USD. Přechod od fosilních paliv tak vytváří významné příležitosti pro zahraniční investory v oblasti zelené energetiky.

Ambiciózní strategie v oblasti vzdělávání, vědy a technologií zároveň otevírají prostor pro mezinárodní spolupráci. Vláda podporuje rozvoj digitální a zelené ekonomiky i inovativních sektorů s cílem posílit vznik technologických firem a přilákat zahraniční investice. Součástí těchto snah je také Provincial Innovation Index (PII), zavedený v roce 2023, který hodnotí inovační výkonnost jednotlivých provincií – dlouhodobě přitom vede Hanoj. Paralelně se rozvíjí startupový ekosystém s důrazem na ochranu duševního vlastnictví a mezinárodní expanzi.

Potenciál pro spolupráci existuje i na úrovni vysokých škol, zejména technicky zaměřených univerzit, které mají zájem o rozvoj partnerství se zahraničními institucemi. Perspektivními oblastmi jsou výměnné programy, společný výzkum, transfer technologií i další formy akademické a inovační spolupráce.