Vietnam

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní město Hanoj
Počet obyvatel 98,51 mil.
Jazyk vietnamština
Náboženství bez vyznání (74 %), buddhismus (15 %), křesťanství (9 %)
Státní zřízení republika
Hlava státu Nguyen Xuan Phuc
Hlava vlády Pham Minh Chinh
Název měny Vietnamský dong (VND)
Cestování
Časový posun +6 hodin (v létě +5)
Kontakty ZÚ
Velvyslanec PhDr. Vítězslav Grepl
Ekonomický úsek Ing. David Jarkulisch
Konzulární úsek Martina Saitlová, M.A.
CzechTrade Mgr. Ivan Nikl
Czechinvest
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 892
Hospodářský růst (%) 2,7
Inflace (%) 1,8
Nezaměstnanost (%) 4,1

Vietnam
je republika s politickým systémem vlády jedné strany. Vedoucí úlohu ve státě a
společnosti má podle Ústavy Komunistická strana Vietnamu. Hlavou státu je prezident,
výkonnou moc má vláda volená jednou za pět let. Z hlediska ekonomického systému
je Vietnam socialisticky orientovanou tržní ekonomikou s vysokým podílem
státního sektoru, který stále tvoří skoro jednu třetinu vietnamské ekonomiky.
 

Vietnam je
šestnáctou nejlidnatější zemí na světě s počtem obyvatel blížícím se sto
milionům a třicátou osmou největší ekonomikou na světě. Z hlediska
ekonomického výkonu na obyvatele je však stále rozvojovou zemí se středním
příjmem. V posledních třiceti letech rostla vietnamská ekonomika průměrným
tempem 6 – 7 procent ročně a její impresivní růst se výrazněji zpomalil pouze
v krizových letech 2020-2021. Rychlost průměrného růstu HDP na hlavu činí
z Vietnamu druhou nejrychleji se rozvíjející zemi na světě hned za Čínou.
Vietnam má ambice stát se v horizontu dvaceti let vyspělou průmyslovou zemí. Vietnamský
ekonomický úspěch je založen na přílivu zahraničních investic a budování
exportního průmyslu využívajícího levnou pracovní sílu. V posledních
letech lze ale pozorovat příliv investic s vyšší přidanou hodnotou a
vietnamská vláda usiluje o postupnou přeměnu růstového modelu směrem
k vyspělým technologiím a průmyslu 4.0. Vietnam je členem zóny volného
obchodu ASEAN zahrnující 10 zemí s více než 600 mil. spotřebitelů. Vietnam je
jednou z nejatraktivnějších zemí pro zahraniční investory v regionu jihovýchodní
Asie (ročně přiláká až 20 mld. USD přímých zahraničních investic).
 

Z hlediska obratu vzájemného obchodu je Vietnam
naším druhým největším obchodním partnerem v rámci zemí ASEAN (za
Malajsií) a v celosvětovém srovnání dvacátým šestým největším obchodním
partnerem hned za Indií. S postupnou proměnou struktury vietnamského
průmyslu se mění také struktura vzájemného obchodu s ČR. Ještě před
několika lety byl Vietnam pro ČR především zdrojem levné obuvi a textilu. Dnes
díky rostoucímu přílivu zahraničních investic do odvětví s vyšší přidanou
hodnotou převažuje ve vietnamských vývozech do ČR elektronika a počítačové
součásti. České firmy se na vietnamském trhu prosazují například v oblasti
obranného průmyslu, v dodávkách strojírenských výrobků a průmyslových
zařízení nebo v energetickém průmyslu. K tradičně úspěšným položkám
českého exportu do Vietnamu patří také české sklo, pivo, slad, chmel a sušené
mléko. Nově se na vietnamském trhu daří také českým environmentálním
technologiím, výrobcům zdravotnických potřeb a vybavení pro nemocnice nebo
poskytovatelům služeb v oblasti ICT. Pozitivní roli ve vzájemných
obchodních vztazích hraje dlouhá tradice spolupráce obou zemí podpořená
početnou vietnamskou komunitou v ČR a množstvím Vietnamců, kteří pobývali
v ČR, zachovali si velmi pozitivní vztah k naší zemi a dnes zastávají
významné posty ve vietnamské státní administrativě nebo státních podnicích.



Souhrnná teritoriální informace (STI) Vietnam (392.44kB)







Mapa globálních oborových příležitostí – Vietnam (MZV) (93.12kB)




1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Vietnamská socialistická republika
se nachází na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře a
sousedí s Kambodžou, Čínou a Laosem. Počtem obyvatel je Vietnam patnáctou
nejlidnatější zemí světa, devátou nejlidnatější v Asii a tudíž jedním z
nejvýznamnějších potenciálních trhů pro české subjekty. Hlavním městem je
Hanoj, hospodářským centrem země je však jih Vietnamu s největším městem –
Hočiminovo Město (dříve Saigon), velmi dynamicky se rozvíjí v posledních letech
město Da Nang ve středním Vietnamu. Oficiálním jazykem je vietnamština.

Oficiální
hlavou státu je prezident republiky, který navrhuje parlamentu (jednokomorové
Národní shromáždění) nominace na premiéra/předsedu vlády, ministry a další
ústavní činitele. Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil země, podepisuje
zákony, vyhlašuje amnestii, jmenuje velvyslance, generály a admirály
ozbrojených sil. Je volen z řad poslanců parlamentu (Národního shromáždění) na
období 5 let. Důležitější úlohu však hraje ve skutečnosti premiér a především
generální tajemník Komunistické strany Vietnamu (KSV) spolu s Ústředním výborem
KSV a politbyrem. 

Politický
systém ve Vietnamu je založen na vedoucí úloze KSV, která je zakotvena v
ústavě. Nejvyššími orgány KSV jsou sjezd (National Congress), ke kterému
dochází jednou za 5 let (13. sjezd proběhl v lednu 2021) a ústřední výbor (175
členů, schází se 2x za rok), v jehož čele stojí generální tajemník jako nejvýše
postavený člen politbyra (19 členů). Výše popsané instituce bývají označovány
jako čtyři mocenské pilíře vietnamského politického uspořádání.

Vietnam
se v posledních letech ekonomicky a sociálně velice rychle rozvíjí a mění do
podoby sociálně-tržní ekonomiky, zatímco politicky zachovává příklon ke
komunistickým idejím. Komunistická strana Vietnamu klade důraz na hospodářské
reformy a na boj proti korupci jako zdroje vlastní prestiže a důvěry
veřejnosti. Monopol státní moci si KSV zachovává bez ohledu na pozoruhodný
hospodářský rozvoj a relativní volnost v hospodářské oblasti. Zakládání jiných
politických stran není povolováno. Organizovaná opozice v zemi neexistuje.

Proces
hospodářských reforem „doi moi“ začal v roce 1986 vlivem tehdy katastrofální
hospodářské situace. Jeho podstatou je pozvolný přechod k „socialisticky
orientovanému tržnímu hospodářství“. Hlavním výsledkem je viditelně se
zlepšující životní úroveň obyvatelstva a vysoké tempo hospodářského růstu.
Vietnam se tak řadí mezi středně rozvinuté země. I přes bohatnutí země jako
celku však mezi velkými městy a venkovskými oblastmi zůstávají stále velké
disproporce.

Většina
vietnamského vedení se vyznačuje pragmatismem a relativním nezájmem o
ideologické otázky, které jsou přenechávány péči stranických kádrů. Čínský
model i vývoj je vietnamským vedením velmi bedlivě sledován, nikoliv však slepě
implementován. Referenční rámec představují také partneři ze zemí Sdružení
národů jihovýchodní Asie (ASEAN).

1.2. Zahraniční politika země

Vietnam
usiluje o vyváženou zahraniční politiku s důrazem na multilaterální fóra,
přísným dodržováním zásady nevměšování a neutrality do vnitropolitických
záležitostí jiných zemí a balancováním mezi největšími hráči v regionu.
Primárním cílem je podpora národních zájmů, ekonomického rozvoje a bezpečnosti.

 

V r.
1992 byla schválena zahraničněpolitická koncepce VSR, která reagovala na rozpad
a transformaci „východního“ bloku. Vietnam zahájil pragmatický kurs, směřující
k rozvoji vztahů se všemi zeměmi s důrazem na obchodně-ekonomickou spolupráci,
posílení sousedských vazeb se zeměmi jihovýchodní Asie a vztahů v asijsko-tichomořské
oblasti. Vietnam věnuje pozornost těm zemím, které mají potenciál přispět k
jeho sociálně-ekonomickému rozvoji (Japonsko, Korejská republika, Indie). I
když Vietnam respektuje politiku jedné Číny, intenzivně rozvíjí také
obchodně-ekonomické vztahy s Tchaj-wanem.
 

Někdejší
úsilí o začlenění do Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), ke kterému
Vietnam přistoupil dne 28. 7. 1995, odpovídalo ekonomickým a geopolitickým
zájmům země. Nemalou roli sehrává snaha o vyvažování mocného souseda – ČLR. V
r. 2020 Vietnam podle rotačního principu zastal předsednickou roli v ASEAN. V r.
1998 se Vietnam stal členem APEC a na podzim 2017 hostil summit APEC v Danangu.

Na
přelomu roku 2006/2007 Vietnam vstoupil do WTO.

Vietnam
v letech 2020-2021 působil jako nestálý člen v Radě bezpečnosti OSN, kam byl v
r. 2019 zvolen jako jediný (endorsovaný) kandidát za příslušnou zeměpisnou
skupinu. Předchozí členství Vietnamu v RB OSN připadalo na roky 2008 – 2009.
 

Vysoce
citlivá je pro Vietnam otázka teritoriálních sporů o oblasti v Jihočínském moři
(pro Vietnam moře „Východní“). Vietnam si přitom uvědomuje svoji ekonomickou
závislost na severním sousedovi. Jedním z největších problémů ve vztahu
Vietnamu s Čínou zůstává teritoriální spor o Spratlyho a Paracelské souostroví,
které Vietnam považuje za součást svého území, a navazující výlučné ekonomické
zóny v Jihočínském moři, na které si zároveň činí nároky i některé další země
regionu. Jihočínské moře představuje hospodářsky, bezpečnostně i politicky
důležitou oblast v západní části Tichého oceánu, přes kterou procházejí
frekventované námořní trasy, nacházejí se zde zásoby ropy a plynu a místa
významná pro rybolov. O některé ostrovy, ostrůvky i skaliska (resp. o
uplatňování ekonomických zón v jejich blízkosti) se vedou dlouholeté
komplikované spory mezi Čínou a vícero zeměmi regionu, kdy se jednotlivé
teritoriální nároky v některých případech překrývají.
 

V
zájmu zajištění diversity zahraničněpolitických azimutů se do popředí zájmu
dostávají také vztahy s blízkými sousedy ASEAN, zejm. s Indií a Japonskem.
Tradičně dobré byť nepříliš intenzivní politické vztahy udržuje Vietnam s
Ruskem. Od r. 2015 probíhá sbližování Vietnamu s USA, které jsou pro Vietnam
důležité nejen ekonomicky (největší odbytiště vietnamského exportu), ale i
bezpečnostně právě z hlediska vyvažování Číny v regionu.
 

EU
vnímá VSR jako jednoho z perspektivních partnerů v regionu. Vietnam je také
druhou zemí ASEAN (po Singapuru) s uzavřenou dohodou o volném obchodu s EU
(EUVFTA). EU jako celek je čtvrtým největším obchodním partnerem Vietnamu.

1.3. Obyvatelstvo

Dle posledního
sčítání lidu z roku 2019 činil počet obyvatel Vietnamu 96,2 mil. lidí. Dle
statistik OSN byl počet obyvatel v květnu 2022 odhadován na 98,5 mil.
Průměrný  přírůstek obyvatelstva ve
Vietnamu činí 0,78%.
 
Hustota obyvatel je 295 na 1 km2,
teritoriálně je nejhustěji zalidněnou oblastí delta Rudé řeky (983 obyv./km2)
a delta Mekongu (432 obyv./km). Absolutně nejhustší osídlení pak je v Ho
Či Minově Městě  (3809 obyv./km2)
a v Hanoji (2132 obyv./km2). Naopak zalidnění v horských
oblastech  je velmi řídké (122 obyv./km2). Podíl
ekonomicky aktivního obyvatelstva činí 70,3 % z celkového počtu obyvatel, tj.
cca 68,53 milionu. Věk ekonomicky aktivního obyvatelstva je 15 až 64 let.
Průměrná délka života v roce 2018 činila 73,7 let (71,2 u mužů a 76,4 u žen).
 

Národnostní složení Vietnamu je poměrně rozmanité. 86 %
populace tvoří etničtí Vietnamci (národnost Kinh), soustředění zejména v
deltách hlavních vodních toků a pobřežních rovinatých oblastech, 12 % etničtí
Číňané. Zbytek populace tvoří Khmerové (kolem 700 000 žijící v jihozápadní
deltě Mekongu), Čamové (kolem 60 000 žijící převážně podél pobřeží mezi Nha
Trang a Phan Thiet a v provincii An Giang v deltě Mekongu) a dalších 60
národnostně-jazykových menšin soustředěných zejména v horských oblastech.
 

Většina obyvatel Vietnamu je bez vyznání (74 %). Zbývajících
26 % obyvatel jsou zejména buddhisté (převládá
mahájánový buddhismus, cca
15 % obyvatel)
a křesťané (9 % populace). Vyskytují se zde také dvě větší náboženské sekty:
sekta Hoa Hao (buddhistická, 1,7%) a sekta Cao Dai (0,9%), nejmenší zastoupení
má ve Vietnamu islám (přibližně 0,1 % populace, převážně etničtí Khmerové a
Čamové).
 

Úředním jazykem je vietnamština, nejrozšířenějšími
používanými cizími jazyky angličtina, čínština (kantonská a mandarínská),
ruština a francouzština (převážně starší generace).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Rok
2021 byl pro vietnamskou ekonomiku jeden z nejobtížnějších v jeho moderní
historii. Zatímco v roce 2020 patřil Vietnam mezi nejrychleji rostoucí
ekonomiky na světě a jeho příkladný způsob kontroly šíření epidemie Covid-19 mu
mohly ostatní země závidět, rozšíření virulentní varianty delta zasadilo
vietnamské ekonomice tvrdou ránu. Rozsáhlé lockdowny, odstávky výroby a
narušené dodavatelské řetězce způsobily ve třetím čtvrtletí dokonce první
negativní růst vietnamského HDP od přelomu tisíciletí. Celkový růst HDP tak v minulém
roce dosáhl pouhých 2,7 %
. Postupné otevírání vietnamské ekonomiky a změna
přísných vládních protiepidemických opatření na strategii „žití s Covidem“ však
povede k opětovnému obnovení ekonomického růstu, který by mohl na konci roku
2022 dosáhnout až 6,8 %. Čtvrtá
vlna pandemie, která zasáhla Vietnam v polovině minulého roku, byla hlavní
příčinou dramatického poklesu ekonomického výkonu. Epicentrem nákazy se stalo
Ho Či Minovo Město a přilehlé provincie, ve kterých je soustředěna podstatná část
vietnamského exportního průmyslu. Koronavirus si tak v minulém roce vybral svou
daň nejen v cestovním ruchu a letecké dopravě, ale poprvé vážně zasáhl v
podstatě všechny sektory vietnamské ekonomiky včetně průmyslových odvětví.
Vietnamská vláda na čtvrtou vlnu pandemie reagovala urychlením procesu
očkování, což umožnilo do konce roku otevřít prakticky celou ekonomiku. Míra
proočkovanosti vietnamské populace vzrostla z 5 % v červenci 2021 na 70 % na
konci minulého roku.
Navzdory
rozsáhlým uzavírkám vietnamských průmyslových podniků byl exportně orientovaný
průmysl hlavním tahounem růstu vietnamské ekonomiky v minulém roce
. Nenarušena zůstala i důvěra zahraničních investorů, kteří do vietnamské
ekonomiky v minulém roce investovali zhruba stejný objem investic, jako v
předchozích dvou letech (cca 20 mld. USD). Objem přislíbených zahraničních
dokonce mírně vzrostl (o 10 %) na 31 mld. USD. Z hlediska vnější stability ekonomiky
se poměrně příznivě vyvíjel i zahraniční obchod Vietnamu. Vývoz vzrostl
meziročně o 19 % na 336 mld. USD a dovoz o 26 % na 332 mld. USD. Celková
obchodní bilance se již šestým rokem nachází v plusových číslech.
Nejpostiženějším
odvětvím byl naopak sektor služeb, jehož ekonomický výkon v minulém roce
vzrostl o pouhých 1,2 %. V rámci tohoto sektoru pak nejvíce utrpělo odvětví
cestovního ruchu, které v předpandemickém období tvořilo až 10% vietnamského
HDP. Zatímco až do roku 2019 navštěvovalo Vietnam ročně okolo 20 mil. turistů,
v minulém roce to bylo pouze několik desítek tisíc, poté co vláda umožnila
omezené návštěvy vybraných turistických destinací na jihu země. Zásadnější
obrat k lepšímu v sektoru cestovního ruchu lze očekávat v tomto roce (15. března 2022 byly plně obnoveny mezinárodní komerční lety a umožněn vstup turistům ze
všech zemí).
Důležitý
impuls pro udržení růstu poskytly vietnamské ekonomice rovněž vládní výdaje.
Vietnamská vláda v minulém roce pokračovala v aplikaci podpůrných ekonomických
balíčků v celkové výši 10,31 mld. USD (2,8 % HDP).
 
Uvolněná
fiskální i monetární politika paradoxně neměla výraznější vliv na růst cenové
hladiny. Inflace měřená indexem CPI v minulém roce dosáhla pouhých 1,8 %.
Nezaměstnanost však vzrostla díky zpomalení růstu ekonomiky o 0,6 % na 4,1 %.
Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti za posledních jedenáct let.
 

Většina mezinárodních
finančních institucí i nezávislých analytiků očekává, že růst vietnamské
ekonomiky v tomto roce opět výrazněji zrychlí. Odhady růstu HDP v roce 2022 se
pohybují mezi 6,5-7,5 %
. Všeobecně je sdílen také pozitivní výhled na dlouhodobý
vývoj vietnamské ekonomiky a jeho rostoucí atraktivitu pro zahraniční
investory. Poměrně vysoká ekonomická a politická stabilita, nízké výrobní náklady
a rostoucí spotřebitelská poptávka budou patřit k hlavním přednostem Vietnamu v
příštích deseti letech. Lze proto očekávat další přesun výrobních kapacit do
Vietnamu zejména z Číny, ale také z ostatních vyspělých asijských zemí včetně
zemí ASEAN. O rychlejší příliv zahraničních investic do nových sektorů s
vysokou přidanou hodnotou usiluje také vietnamské vláda. Nová ekonomická
strategie na léta 2021-2025 schválená národním shromážděním v listopadu 2021
počítá s rozvojem digitální ekonomiky, hi-tech průmyslu a zelených technologií.
V těchto odvětvích budou vznikat nové obchodní a investiční příležitosti i pro
české firmy.

Ukazatel 2019 2020 2021 2022 2023
Růst HDP (%) 7 2,9 2,7 6,8 7,4
HDP/obyv. (USD/PPP) 10 557,60 8 650,10 9 090,00 10 030,00 10 960,0
Inflace (%) 2,8 3,2 1,8 2,7 1,9
Nezaměstnanost (%) 3,1 3,9 4,1 3,6 3,3
Export zboží (mld. USD) 264,3 282,5 335,9 396,2 428,1
Import zboží (mld. USD) 253,4 262,7 331,2 393,2 418,5
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 21,5 30,6 18,7 19,5 27,3
Průmyslová produkce (% změna) 6,6 2,7 1,6 12,8 10,9
Populace (mil.) 96,5 97,3 98,2 99 99,7
Konkurenceschopnost N/A N/A N/A N/A N/A
Exportní riziko OECD 04.VII 04.VII 04.VII N/A N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -5,2
Veřejný dluh (% HDP) 52,5
Bilance běžného účtu (mld. USD) 2,9
Daně 2022
PO 20 %
FO 5 – 35 %
DPH 10 % (dočasně snížena na 8 %)

Až do
krizového roku 2020 vykazovaly vietnamské veřejné finance postupný konsolidační
trend a relativní stabilitu. Vietnamské vládě se dařilo postupně snižovat
každoroční deficity státního rozpočtu až na úroveň kolem 3 % HDP v letech
2017-2019. V roce 2020 pak deficit státního rozpočtu díky podpůrným
fiskálním opatřením v souvislosti s pandemií Covid-19 opět skokově vzrostl na
5,9 % HDP a v roce 2021 se podařilo deficit mírně snížit na 5,2 % HDP. 

Fiskální
a monetární stimulační balíčky aplikované vietnamskou vládou v letech 2020-2021
dosáhly celkové výše 29,5 mld. USD (cca 11 % vietnamského HDP). 

Tlaky
na vietnamský rozpočet by měly být v tomto roce výrazně nižší, přestože budou dobíhat některé stimulační programy vietnamské vlády. Vietnamská vláda by měla v tomto roce pokračovat v aplikaci stimulačních programů pouze na příjmové straně rozpočtu. Předpokládá se zachování snížené DPH z 10 % na 8 % po celý rok 2022. V roce 2023 budou ukončeny také některé daňové investiční pobídky ve zvláštních ekonomických zónách pro nadnárodní korporace (v souladu se strategií OECD pro minimální daň ve výši 15 %). Příjmová stránka rozpočtu pak bude pozitivně ovlivněna celkovým růstem ekonomiky a rostoucími zisky firem. 

V dlouhodobém horizontu lze očekávat postupný konsolidační trend veřejných financí. Na konci roku 2022 by tak mohl deficit státního rozpočtu dosáhnout 3,7 % HDP. V dalších letech lze předpokládat
opětovnou konsolidaci veřejných financí až na 2,7 % HDP v roce 2025. K tomu
by měly přispět zejména výnosy z prodeje státních podniků a výnosy z nepřímých
daní v důsledku rostoucí domácí spotřeby.

2.3. Bankovní systém

Řídící
bankou a zároveň orgánem, který je zodpovědný za regulaci finanční a měnové
politiky země je Státní banka Vietnamu
(State Bank of Vietnam). Kromě centrální banky dnes působí ve Vietnamu
celkem 48 bank: 5 státních komerčních bank (Bank for Foreign Trade of Vietnam –
VIETCOMBANK, Bank for Investment and Development of Vietnam – BIDV, Industrial
and Commercial Bank of Vietnam – VIETINCOMBANK, Vietnam Bank for Agriculture
and Rural Development – VBARD, Mekong Housing Bank), 34 komerčních bank –
akciových společností, 5 společných podniků, 5 bank stoprocentně vlastněných
zahraničním majitelem. Kromě toho zde funguje 100 poboček nebo reprezentačních
kanceláří zahraničních bank, 18 finančních firem (mezi nimi také česká Vietnam
PPF Finance Company – Home Credit), 12 finančních leasingových firem a téměř
1100 družstevních úvěrových fondů. Největší bankou pokud se týká aktiv a sítě
poboček je Agribank, podle kapitálu Vietinbank.

Stávající bankovní systém funguje od roku 1990, kdy byl přijat zákon o
centrální bance (Ordinance on the State Bank of Vietnam) a zákon o bankách,
úvěrových družstvech a finančních organizacích (Ordinance on Banks,
Cooperative Credit Institutions and Financial Institutions). Hlavním přínosem
těchto zákonů bylo oddělení centrální banky od komerčních bank a povolení
činnosti akciových bank a dalších finančních a úvěrových institucí.
 

Bankovní systém se v průběhu
posledních pěti let postupně konsolidoval, došlo ke snížení nevymahatelných
pohledávek resp. špatných dluhů a k řadě fúzí a akvizic v sektoru.
Bankovní sektor je otevřený pro zahraniční investory. Zahraniční investoři
mohou vytvářet ve Vietnamu bankovní společnosti se 100% zahraničním
vlastnictvím. Podmínkou vzniku takovýchto bank je existence dohody mezi
vietnamskou státní bankou a centrální bankou investorské země. Tuto dohodu
prozatím podepsala Velká Británie, Austrálie, Rusko, Jižní Korea, Malajsie a
Tchajwan.

2.4. Daňový systém

Daňové zatížení příjmů ve
Vietnamu patří mezi největší v regionu jihovýchodní Asie, a to i po poslední
novelizaci tří hlavních vietnamských daňových zákonů (zákon o dani
z příjmů fyzických osob, zákon o dani z příjmů právnických osob a
zákon o dani z přidané hodnoty).

Současný
daňový systém zahrnuje následující druhy daní:

Daň z příjmu právnických
osob

Sjednocená základní sazba
daně z příjmu právnických osob (tuzemských i zahraničních) je 20 %. 
Při splnění určitých podmínek mohou být aplikovány nižší sazby 17, 15 a 10 %.
Podmínky jsou definovány výčtem oborů podnikání, oblastmi, ve kterých právnická
osoba provozuje svou činnost, počtem zaměstnanců a výší jejich příjmů. Zákon o
dani z příjmu definuje i podmínky, výši a trvání daňových prázdnin.

Daň z příjmů fyzických
osob   
                  

Progresivní daňová sazba ve
výši 5 -35 %. Nejvyšší sazba ve výši 35 % se aplikuje na měsíční příjem převyšující
80 mil. VND (cca 80 tis. CZK). Za poplatníka trvale pobývajícího ve Vietnamu
(rezidenta) se považuje každý, kdo pobývá v zemi více než 183 dnů ročně nebo
si pronajímá nemovitost ve Vietnamu déle jak 90 dní za rok.

Daň z přidané hodnoty

Sazby  DPH jsou 10 %
(základní sazba dočasně snížená na 8 %), 5 % (zvýhodněná). Zvláštní formou DPH je Special Sales Tax na
některé luxusní druhy zboží (automobily, alkohol, cigarety) ve výši  5-150 %. Pro uplatnění odpočtu DPH musí být
všechny výdaje přesahující 20 mil. VND uskutečněny bankovním převodem.

Daň z přírodních zdrojů

Daň z přírodních zdrojů
(Natural Ressources Tax) je aplikována na projekty zabývající se těžbou ropy,
plynu a dřeva a vzácných nebo cenných nerostných zdrojů (uhlí, zlato,
drahokamy). Její rozmezí je podle typu projektu a jeho lokalizace 1 % – 40 %.

Daň z užívání půdy

Podniky se zahraniční
kapitálovou účastí, kterým bylo povoleno využívat půdu nebo vodní plochu za
účelem realizace svých projektů, jsou povinny platit daň z užívání půdy (Land
Use Right Tax). Sazby této daně jsou určovány ministerstvem financí.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

EU je čtvrtým největším obchodním partnerem Vietnamu
(za Čínou, Koreou a USA). Vzájemná obchodní výměna mezi EU a Vietnamem vykazuje
dynamický růst přerušený pouze v roce 2020 v důsledku negativních dopadů pandemie Covid-19.  Dovozy z Vietnamu do EU trvale převyšují vývozy z EU do
Vietnamu zhruba 3-4 krát a negativní saldo na straně EU se neustále prohlubuje.
Vietnam je pro EU významným zdrojem mnoha levných spotřebních produktů (mobilní
telefony, elektronika, obuv, oděvy, potraviny). 
Největším vývozcem i dovozcem do/z Vietnamu je Německo, které se na
vzájemném obchodu EU – Vietnam podílí zhruba 20 %.  EU je také pátým největším investorem ve
Vietnamu. EU zde doposud investovala 19,4 mld. USD, což
představuje zhruba 6% celkových přímých zahraničních investic ve Vietnamu.

2017 2018 2019 2020 2021
Export z EU (mil. EUR) 9 950,20 10 397,00 11 098,50 8 775,20 10 623,70
Import do EU (mil. EUR) 30 819,20 32 479,40 34 507,40 34 537,70 38 470,60
Saldo s EU (mil. EUR) – 20 869,0 – 22 082,4 – 23 408,9 – 25 762,5 – 27 846,9

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Vietnam
je druhým největším obchodním partnerem ČR 
v rámci zemí ASEAN (za Malajsií). V celosvětovém srovnání je
Vietnam dvacátým šestým největším obchodním partnerem ČR hned za Indií. Stejně
jako ostatní země EU má také ČR trvale negativní saldo v zahraničním
obchodě s Vietnamem. Zatímco z ČR do Vietnamu se vyvážejí především
stroje a průmyslová zařízení, z Vietnamu se do ČR dováží zejména spotřební
zboží (mobilní telefony, elektronika, obuv, oděvy, potraviny).

2017 2018 2019 2020 2021
Export z ČR (mld. CZK) 22 3,1 1,7 1,7 2,0
Import do ČR (mld. CZK) 2,4 22,4 26,8 33,3 43,1
Saldo s ČR (mld. CZK) -19,3 – 19,4 – 25,1 – 31,6 – 41,1

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi
mimo EU

Vzhledem ke svému geografickému umístění realizuje Vietnam převážnou část svého obchodu (93 %) se zeměmi mimo EU.  Největším
obchodním partnerem Vietnamu s podílem 25 % na celkovém obchodním obratu
je Čína (18 % podíl na exportu, 35 % na importu). Největším exportním trhem pro Vietnam
stále zůstávají USA (28 %) před Čínou
(18 %) a EU (12 %). Největšími dovozci do Vietnamu jsou Čína (35 %), Jižní Korea (19 %) a Japonsko (8 %). Ve vzájemném obchodu se zeměmi mimo EU má Vietnam záporné saldo, na kterém se podílí zejména masivní dovozy z Číny.

2017 2018 2019 2020 2021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 172 901,0 196 706,4 213 529,1 231 459,4 274 916,0
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 150 236,5 168 859,2 180 877,0 188 749,5 243 021,1
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) 22 664,5 27 847,2 32 652,1 42 709,9 31 894,9

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Vietnam jako investiční destinace neztratil na
přitažlivosti ani v době pandemie. Navzdory dramatickému poklesu tempa
ekonomického růstu v posledních dvou pandemických letech si Vietnam udržuje
pozici jedné z nejatraktivnějších investičních destinací v asijském
regionu. Vietnam může nabídnout řadu zajímavých investičních příležitostí také
pro české investory.

Přestože
tempo růstu vietnamské ekonomiky spadlo v posledních dvou letech ze 7 %
v roce 2019 na 2,9 % v roce 2020 resp. 2,6 % v roce 2021,
zahraniční investoři zde nijak výrazněji neomezili své investiční aktivity a do
Vietnamu tak přitekl zhruba stejný objem investic jako v předkrizových
letech (cca 20 mld. USD ročně). Stabilní ekonomické
a politické prostředí, dynamický růst populace a její kupní síly, nízké mzdy ve
srovnání s ostatními industrializovanými zeměmi jihovýchodní Asie a
zejména ve srovnání s Čínou činí z Vietnamu jednu
z nejpřitažlivějších zemí pro zahraniční investory v asijském
regionu. Kromě dlouhodobého trendu přesunu výrobních kapacit z Číny do
Vietnamu lze v posledních letech pozorovat také rostoucí trend přílivu
investic ze zemí ASEAN.

K největším
investorům ve Vietnamu dlouhodobě patří Jižní Korea (18 % všech PZI), Japonsko (16 %) a Singapur (16 %).
Investice z těchto zemí tvoří více než polovinu všech přímých zahraničních
investic ve Vietnamu a směřují především do zpracovatelských odvětví (mobilní
telefony, elektronika, oděvy, obuv) využívajících levné pracovní síly. Ve
Vietnamu má již své výrobní závody většina nadnárodních společností
v uvedených sektorech. Vůbec největší zahraniční investicí v této
oblasti ve Vietnamu je závod na výrobu mobilních telefonů a tabletů firmy
Samsung v provincii Bac Ninh, jejíž produkty tvoří významnou část
vietnamského exportu. Samsung doposud ve Vietnamu investoval celkem 18 mld. USD
a zaměstnává zde přes 170,000 pracovníků. Na celkových vietnamských vývozech se
Samsung podílí z více než 20 %.         

Také
v minulém roce patřila trojice Singapur (34%) Korea (25%) a Japonsko (20%)
k největším zahraničním investorům ve Vietnamu. Největším nově ohlášeným
projektem, který získal v minulém roce investiční licenci, byla korejsko-vietnamská
investice do výstavby dvou tepelných elektráren na zkapalněný zemní plyn Long
An I a II v celkové výši 3,1 mld. USD, následovaná investicí firmy LG
Display do rozšíření závodu na výrobu LCD a OLED obrazovek v Haiphongu v hodnotě
2,15 mld. USD. Třetím největším investičním projektem v hodnotě 1,33 mld.
USD byla investice japonské firmy Marubeni do výstavby plynové elektrárny O Mon
II v jihovietnamské provincii Can Tho.

K nejatraktivnějším
sektorům pro přímé zahraniční investice patří ve Vietnamu zpracovatelský
průmysl, realitní sektor, energetika a cestovní ruch. Zpracovatelský sektor
(mobilní telefony, počítače, elektronika, oděvy, obuv, atd.) má přitom
absolutně dominantní postavení a tvoří téměř 60% všech zahraničních investic ve
Vietnamu. Také v minulém roce dominoval přímým zahraničním investicím
zpracovatelský sektor následovaný energetikou, realitním sektorem,
maloobchodním prodejem a logistikou. 
Nejpřitažlivější
investiční lokalitou ve Vietnamu je jižní metropole Ho Či Minovo Město (s celkovým
objemem investic ve výši 49,4 mld. USD), následované sousední provincií Binh
Duong (37,2 mld. USD). Hlavnímu městu Hanoji patří v žebříčku
nepřitažlivějších investičních lokalit ve Vietnamu třetí místo s objemem
37 mld. USD.

České investice ve Vietnamu

Rychlý
ekonomický růst Vietnamu a stabilní politické prostředí přitahuje také české
investory. České firmy doposud investovaly ve Vietnamu do 34 projektů v hodnotě
90 mil. USD. Největším českým investorem ve Vietnamu nadále zůstává firma PPF,
která zde investovala do oblasti bankovnictví a v průběhu několika let si
na vietnamském trhu vybudovala vedoucí postavení v sektoru spotřebitelských
úvěrů. Dle posledních informací však PPF zvažuje postupné utlumení svých
aktivit v asijském regionu, což bude zřejmě zahrnovat i prodej svého
podílu ve firmě Home Credit Vietnam. Druhým největším českým investorem je
společnost Elmich Group, která provozuje závod na výrobu kuchyňských potřeb v
provincii Ha Nam. Třetí největší českou investicí je závod na výrobu kondenzátorů
české firmy Hydra a.s. v provincii Quang Nam. Řada českých
investic ve Vietnamu je realizována také podnikateli vietnamského původu, kteří
v ČR vybudovali úspěšné podniky a nyní rozšiřují své podnikatelské aktivity do
Vietnamu. Tyto investice směřují například do turistického ruchu (luxusní
hotely na pobřeží Vietnamu), průmyslu, zemědělství, potravinářství, distribuce
léčiv a dalších sektorů.

Další
zlepšení investičního prostředí pro české investory ve Vietnamu a nové investiční
možnosti přinese nová Dohoda o ochraně investic mezi EU a Vietnamem, která by
mohla vstoupit v platnost v horizontu dvou let, poté co projde
ratifikačním procesem v jednotlivých členských zemích EU. Součástí dohody
je rozsáhlá kapitola o liberalizaci investičního prostředí obsahující řadu
nových opatření na podporu a ochranu evropských investorů ve Vietnamu.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

V roce
2020 vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem
(EU-Vietnam Free Trade Agreement – EVFTA). Očekává se, že do pěti let od vstupu
EVFTA v platnost se objem vzájemného obchodu mezi EU a Vietnamem zvýší o
padesát procent. Pokles celních sazeb v rámci EVFTA se samozřejmě
pozitivně odrazí také na růstu českého vývozu do Vietnamu. EVFTA je jednou
z nejobsáhlejších a nejambicióznějších dohod EU. Zahrnuje ucelenou škálu
okruhů v oblasti obchodu a investic, od pravidel původu a celních záležitostí a
sanitárních a fytosanitárních opatření, po státní zakázky, práva duševního
vlastnictví, právní a institucionální témata a konkurenceschopnost, až k
ochraně investic a řešení sporů v této oblasti.

Dohoda o ochraně investic
mezi EU a Vietnamem
by
měla vstoupit v platnost v horizontu dvou let po její ratifikaci
jednotlivými členskými zeměmi EU. Dohoda významným způsobem podpoří vstup
nových evropských investorů do Vietnamu. 
Česká republika je jednou z jedenácti zemí EU, které již investiční
dohodu ratifikovaly.

Smlouvy s ČR

Nejvýznamnějšími
dohodami uzavřenými mezi ČR a Vietnamem v ekonomické oblasti jsou Dohoda o
podpoře a vzájemné ochraně investic z roku 1997, Smlouva o zamezení
dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku z roku 1997 a Dohoda o hospodářské
spolupráci z roku 2005. Dohoda o ochraně investic mezi ČR a Vietnamem bude
v horizontu dvou let nahrazena dohodou mezi EU a Vietnamem. V rámci
dohody o hospodářské spolupráci probíhá pravidelný obchodně-ekonomický dialog
mezi ČR a Vietnamem formou zasedání česko-vietnamské mezivládní komise pro
ekonomickou spolupráci. Poslední zasedání mezivládní komise proběhlo
v roce 2018 v Hanoji. Další je plánováno v Praze na konec června 2022.

3.4. Rozvojová spolupráce

Vietnam
je významným příjemcem rozvojové pomoci. K největším donorům ve Vietnamu
patří Japonsko, Světová banka, Asijská rozvojová banka a EU. V souvislosti s
růstem životní úrovně ve Vietnamu a jeho graduací do kategorie zemí se středním
příjmem byl objem rozvojové pomoci ČR ve Vietnamu v posledních letech postupně
utlumován. ČR dnes ve Vietnamu realizuje pouze tzv. malé lokální projekty.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Vietnamská
ekonomika nabízí příležitosti pro české exportéry ve více než dvaceti oborech. Rychlý
růst vietnamské ekonomiky, který postupně mění celkovou strukturu ekonomiky, a
rostoucí příjmy obyvatel budou navíc pozitivně ovlivňovat poptávku i
v dalších průmyslových a spotřebních segmentech. Níže uvádíme příležitosti
pro český export v pěti hlavních prioritních sektorech.

▶ Energetický průmysl

Vietnam
plánuje v příštích deseti letech rozsáhlé investice do výstavby nových
energetických kapacit. Národní energetická strategie počítá s nárůstem celkové
instalované kapacity ze současných 70 GW na 138 GW v roce 2030, což si vyžádá
investice do výstavby nových elektráren ve výši 2840  mld. CZK. Velká část nových investic bude
směřovat do tepelných elektráren (plynových a v menší míře i uhelných), ale
stranou nezůstanu ani investice do nových elektráren využívajících obnovitelné
zdroje (voda, vítr, biomasa).

▶ ICT

Sektor
informačních technologií je ve Vietnamu prudce rostoucím odvětvím a jeho rozvoj
je jednou z klíčových vládních priorit. Národní strategie pro rozvoj
digitalizace a průmyslu 4.0 počítá s růstem podílu digitální ekonomiky na
celkovém HDP do roku 2030 na 30%. Příležitosti pro uplatnění českých firem
budou vznikat zejména v oblasti e-governmentu, e-commerce a kybernetické
bezpečnosti.

▶ Obranný průmysl

Nové
bezpečnostní hrozby a rostoucí riziko ozbrojeného konfliktu v regionu
jihovýchodní Asie vyvolávají potřebu rozsáhlé modernizace vietnamských
ozbrojených složek. Vietnam počítá s růstem obranného rozpočtu ze současných
128 mld. CZK na 170 mld. CZK v roce 2024. Lze proto očekávat další růst
poptávky vietnamské vlády po nových obranných technologiích. Velkou šanci na
úspěch mají české obranné technologie, se kterými již mají vietnamské ozbrojené
složky zkušenosti (cvičná letadla, letecké simulátory, radiolokační technika)
ale i další česká obranná technika.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Rostoucí
ekologická regulace a tlak úřadů na dodržování ekologických norem jsou hybnou
silou rostoucí poptávky po environmentálních technologiích ve Vietnamu. Nárůst
počtu obyvatel a rychlá urbanizace ještě umocňují naléhavou potřebu řešení
zhoršující se ekologické situace. Jen do čištění městských odpadních vod bude
nutné v následujících deseti letech investovat až 214 mld. CZK. Mezi
nejperspektivnější odvětví pro české firmy patří zpracování odpadních vod a
distribuce vody, čištění vodních zdrojů, zajištění kvality vody ve vodních
zdrojích a zpracování tuhého odpadu.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Vietnam
je trh s obrovským potenciálem pro odbyt zdravotnické techniky a
farmaceutických výrobků. Výdaje na zdravotnictví trvale rostou a v roce 2022 by
měly dosáhnout 490 mld. CZK. Je plánována rozsáhlá výstavba nových nemocničních
kapacit. Domácí výroba zdravotnických zařízení a farmaceutik je velmi omezená,
převážná většina zdravotnické techniky a léků pochází z dovozu. Vietnamský trh
nabízí příležitosti pro české dodavatele zdravotnických přístrojů,
laboratorních zařízení, zdravotnických informačních systémů nebo výrobce
doplňků stravy.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Vietnam
je významným dovozcem agrární produkce a potravin. Vietnam ročně doveze
zemědělské produkty a potraviny v celkové hodnotě okolo 435 mld. CZK a poptávka
po kvalitních potravinách z dovozu zde neustále roste. Lze předpokládat, že i prostor
pro českou zemědělskou produkci na vietnamském trhu se bude dále zvětšovat.
Mezi nejperspektivnější české agrární komodity, které mají potenciál uspět na
vietnamském trhu, patří pivo a suroviny pro výrobu piva, mléko a mléčné
produkty, maso a masné produkty, cukrovinky a cereálie, jablka, krmiva pro
hospodářská zvířata a domácí mazlíčky, hnojiva.

Mapa oborových příležitostí

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Obchodní kultura ve Vietnamu se zásadním způsobem neodlišuje od ostatních zemí v regionu jihovýchodní Asie. Důraz je kladen na přímé osobní vazby a pěstování dlouhodobých vztahů s obchodním partnerem. Ve srovnání se západní kulturou je potřeba počítat s pomalejšími procesy při sjednávání obchodu a delšími reakčními lhůtami.

4.2. Oslovení

Protože
mnoho Vietnamců má stejná příjmení, k oslovení se používají obvykle pouze
křestní jména, avšak s oslovením pan/paní. Na vizitkách jsou obvykle tištěna
nejprve příjmení, potom jména. Zpravidla tedy oslovujeme posledním jménem
uvedeným na vizitce. Tituly se používají zejména u lékařských či akademických
hodností (Dr., Prof. atd.). Přečtení celého jména a funkce služebně vysoce
postavené osoby na podávané vizitce je projevem úcty.

Představování
a výměna vizitek patří mezi aspekty společenské etikety, na které se ve
Vietnamu stále ještě klade poměrně velký důraz. Důležitým lidem je vhodné
vizitku podávat oběma rukama, v každém případě je nutno podat a přijmout
vizitku z rukou do rukou a ne vizitku „hodit“ na stůl. Ačkoliv z vietnamské
strany nám není vždy všemi přítomnými vizitka nabídnuta, je vhodné předat svou
vizitku všem. V případě velkých delegací se v úvodu může výměna vizitek odehrát
jen mezi služebně nejstaršími, ostatní si mohou vyměnit vizitky po skončení
jednání. Obsah a úprava vizitek není jednotná a důležitá, vizitky je však nutno
bezpodmínečně mít.

4.3. Obchodní schůzka

Před samotným
prvním setkáním je nezbytné, aby měl vietnamský partner dostatečné informace o
české firmě a projednávaném obchodním záměru. Tuto informaci je třeba zaslat
písemně a včas před navrhovaným termínem setkání. Ačkoliv jsou ve velkých
obchodních firmách pochopitelně zaměstnaní i lidé znalí cizích jazyků
(nejrozšířenější je angličtina), mnoho vedoucích pracovníků a většina lidí v
provinciích hovoří pouze vietnamsky. Dobrým dojmem tedy zapůsobí anglicky
tištěné materiály opatřené dodatečným vietnamským překladem. Teprve po
předchozím písemném představení je vhodné žádat o schůzku, nejlépe opět
písemně, následně telefonicky. Ideální je, jestliže českou firmu vietnamskému
partnerovi může doporučit třetí strana, které partner důvěřuje.
 

Vzhledem k
ustálenému klidnému pracovnímu rytmu je ve Vietnamu vhodné sjednávat schůzky
ráno od devíti hodin, respektive od 2. – 3. hod. odpolední, ačkoliv partner
může navrhnout i jiný (pozdější) termín. Ve Vietnamu se ještě donedávna
pracovalo i v sobotu, dnes je již tento čas považován za soukromý, a proto se
přísluší sobotní termín jednání případně navrhnout pouze vietnamské straně.
 

Vietnamci bývají
až na výjimky překvapivě dochvilní. Jedná se zřejmě o následek úcty k
autoritám. Stává se, že přijdou 5 – 10 minut před sjednaným termínem,
dochvilnost je očekávána i z naší strany a výmluvy na dopravní situaci nejsou
vhodné. Při plnění dohod však lze z vietnamské strany očekávat časté prodlevy z
různých „objektivních“ příčin, ze strany zahraničního partnera je však
vyžadováno striktní dodržování dohodnutých termínů.

Českého
obchodníka většinou při jednání s vietnamskými partnery nejvíce překvapí
asijská zdrženlivost, rozvláčnost a neochota bavit se ihned o konkrétních
podmínkách obchodu. Vietnamský partner Vám také v průběhu jednání většinou
neřekne jasné ne. Je proto třeba klást kontrolní otázky, abyste předešli
případným nedorozuměním.
 

Vietnamští
partneři bývají obvykle na jednání výborně připraveni, především mají dobrou
znalost o cenách konkurence. Je nežádoucí nadsazování kvality vlastního zboží
či pomlouvání kvality konkurence.
 

Podobně jako v
jiných asijských zemích, i život Vietnamců ovlivňuje řada zvyklostí, jejichž
racionální jádro často již ani nelze „vypátrat“, ale striktně se dodržují. Týká
se to všech oblastí života: jsou „šťastná období“, kdy lze uzavírat manželství
(resp. rodit děti), jiná doba je vhodná k uzavření byznysu, lunárním kalendářem
se řídí i stravovací návyky. Tato pověrčivost může ovlivňovat i obchodní
jednání a je potřeba s ní počítat.

Vietnamci jsou
zvyklí celé generace svým způsobem „bojovat“ a toto se projevuje i v obchodě.
Musí mít při uzavření obchodu pocit, že získali enormní výhodu a že v jednání
vyhráli. Je tedy třeba dopředu kalkulovat s významnou slevou a příliš se zjevně
neradovat, pokud se podaří uzavřít obchod s výrazným ziskem. Je lepší chovat se
skromně, ba přímo ustaraně. Lze vyjádřit, že je dobré proniknout na vietnamský
trh, ale produkt byl nabídnout prakticky za „výrobní náklady“. V řadě případů,
není-li obchodní partner konečný uživatel produktu, zejména je-li zaměstnancem
státní firmy, se očekává, že mu bude nabídnuta osobní provize za
zprostředkování. Korupce ve Vietnamu zatím nebyla vymýcena, ačkoliv se o to
současná vláda pokouší nebo alespoň začíná nazývat věci pravými jmény.
 

Obchodní jednání
ve Vietnamu bývají obvykle velmi zdlouhavá a rozvláčná. Během jednání je proto
třeba zachovat trpělivost, i když se mohou zdát dotazy zbytečně opakované a
někdy i hloupé. V naprosté většině vietnamský partner tak testuje objektivitu a
pravdivost argumentace a věc si promýšlí z mnoha hledisek.
 

Při jednání
obvykle Vietnamci umí zachovat kamennou tvář (spíše usmívajícího se Buddhy než
hráče pokeru), výstražným znamením by pro nás měla být zvýšená intenzita
úsměvu, která nemusí vždy vyjadřovat radost, ale naopak rozpaky, rozmrzelost,
nebo i přímo skrývaný hněv. Klidné vystupování je očekáváno i od druhé strany –
vzrušená gestikulace, mimická gesta a podobné projevy jsou pokládány za
nezdvořilé.
 

Rozdíly v
obchodním jednání mezi severním a jižním Vietnamem nejsou příliš výrazné.
Rozdíly lze pozorovat spíše v obecných kulturních odlišnostech mezi severem a
jihem. Obchodní partneři na jihu bývají většinou uvolněnější, štědřejší a
nakloněnější k případným ústupkům, zatímco na severu bývají partneři citlivější
na cenové aspekty smlouvy.
 

Při standardních
obchodních schůzkách většinou nebývá zvykem podávat alkohol. Naproti tomu při
obchodních obědech a večeřích je alkohol podáván téměř vždy. Zatímco pivo je
universální „lidový“ nápoj, při oficiálních (zejména obchodních) společenských
obědech či večeřích hostitel obvykle nabízí značková francouzská vína či
brandy, což je sice drahá záležitost, ale tímto se deklaruje hostitelovo
společenské postavení (resp. solventnost). Není jasné, zda zahraniční vína či
brandy Vietnamcům skutečně chutnají, jedná se však o módní a prestižní
záležitost. Při oficiální společenské akci se obvykle pronáší květnaté
přípitky, vietnamští partneři však ocení i opakované přípitky bez proslovů
během jídla. Při přípitku je vhodné pochválit vietnamský pracovitý a pohostinný
lid a organizaci (firmu) hostitele. Iniciativa k odchodu musí vždy vycházet ze
strany hosta, pozorný vietnamský hostitel si ani v časové tísni nedovolí
naznačit potřebu ukončení oběda či večeře. Míra konzumace se nijak neomezuje a
opilost nebývá na závadu.

4.4. Komunikace

Základem
obchodní komunikace ve Vietnamu je osobní přítomnost. Jen zcela výjimečně se
podaří uzavřít obchod prostřednictvím vzdálené komunikace. Osobní setkání je
nezbytné pro získání důvěry partnera a pro zdárné uzavření obchodu.

Standardním
komunikačním jazykem u většiny velkých firem ve Vietnamu je angličtina. Velká
část vedoucích pracovníků ve státním sektoru však angličtinu neovládá na
dostatečně dobré úrovni. Pro obchodní schůzky s manažery státních podniků
je proto vhodné mít s sebou vždy tlumočníka. Totéž platí i pro komunikaci se
státními institucemi, kde se bez tlumočníka neobejdete.

Koncept
zachování tváře platí ve Vietnamu stejně jako v okolních zemích jihovýchodní
Asie. Zachování tváře je pro Vietnamce nesmírně důležité. Při jednáních je
proto potřeba dávat pozor, aby se vietnamský protějšek nedostal do trapné
situace a dbát na určitou taktnost, citlivost a zdrženlivost.

Obchodní
jednání vždy vede služebně nejvýše postavený člověk. Ostatní účastníci do
jednání zpravidla nevstupují, pouze na vyzvání nadřízeného mohou podat
upřesňující informace. Počet členů jednacího týmu z české strany je
flexibilní a záleží především na velikosti české firmy. V ideálním případě by
měl být složen z obchodního ředitele a alespoň jednoho technického pracovníka,
který je schopen podat podrobné informace o technických detailech nabízeného
produktu. Věk a genderové složení týmu nehraje ve Vietnamu zásadní roli.

Pro
obchodní schůzky ve Vietnamu je také důležité zvolit vhodný společenský
oděv.  Oblečení je v „zimním období“ (tj.
od prosince do března) obvyklé jako v Evropě, tedy oblek s kravatou, při
významných jednáních či večerních příležitostech tmavý oblek, v „letním období“
(od dubna do listopadu) však postačí při běžných jednáních košile s kravatou.
Při velmi oficiálních jednáních na vysoké úrovni je, alespoň pro začátek
jednání, vhodný oblek i v horkém letním období. Vzhledem k místnímu horkému a
vlhkému klimatu a skutečnosti, že řada běžných vietnamských pracovišť
nedisponuje klimatizací, však na jednání přichází Vietnamci často i bez kravat,
aniž by tím chtěli vyjádřit nedostatek úcty. Za zcela nespolečenský nebo přímo
urážlivý oděv jsou však zatím ve Vietnamu považovány šortky. U dámského
oblečení se rovněž nedoporučují minisukně a odhalená ramena.

4.5. Doporučení

Základní
zásady při jednání s vietnamskými partnery, jejichž respektování napomůže
prosazení obchodního záměru:

  • Navázat
    s partnerem osobní vztah (zjistit jeho záliby, pozvat jej do ČR, zde se mu
    řádně věnovat).

  • Kritiku
    udělat nepřímo a vyhnout se konfrontaci.
  • Vždy
    se usmívat, být zdvořilí a příjemní.
  • Nestěžovat
    si kvůli maličkostem.

  • Nikdy
    nedávat najevo rozčílení – hrozí ztráta respektu partnera.
  • Nesnažit
    se očividně o získání výhody před partnerem – je třeba být kooperativní a
    spolupracovat. Jedna vyhraná bitva může někdy prohrát válku.
  • Nespěchat.
    Pozvolné jednání od obecných věcí ke konkrétním pomůže partnerovi lépe se
    vyznat v návrzích.
  • Počítat
    s průtahy – zakalkulovat je do programu.

  • Dobře
    připravit projekt a být v argumentaci konkrétní. Vietnamci mívají dobrý přehled
    o konkurenčních projektech (výrobcích) a v oceňování výhod jsou velmi
    pragmatičtí.

  • Vždy
    kalkulovat se slevami a provizemi. Cenový faktor je na místním trhu rozhodující
    a je často fatální pro dodavatele příliš kvalitního (a tedy drahého) zboží.

4.6. Státní svátky

  • Nový rok (Tet
    Duong lich) – 1. ledna 
  • Lunární Nový rok
    (Tet Nguyen Dan) – čtyři dny (počínaje dnem předcházejícím první den prvního
    lunárního měsíce, v období od konce ledna do poloviny února kalendářního roku)
  • Den vítězství
    (Ngay Chien Thang) – 30. dubna (výročí kapitulace vlády Jihovietnamské
    republiky 30. 4. 1975) 
  • Svátek práce
    (Ngay Quoc te Lao dong) – 1. května
  • Národní den (Ngay
    Quoc Khanh) – 2. září (vyhlášení Deklarace nezávislosti Vietnamské demokratické
    republiky prezidentem Ho Či Minem 2. 9. 1945)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Jednorázové
jednodušší obchodní případy lze realizovat prostřednictvím standardních
exportních dodávek mezi českým výrobcem a místní odběratelem (zákazníkem,
distributorem). V případě zájmu o dlouhodobou přítomnost na místním trhu
je však absolutně nezbytné využívat místního zástupce nebo vlastní firemní
zastoupení v místě. Silné zahraniční firmy mnohdy nevyužívají místní
zástupce, ale po důkladném průzkumu trhu angažují dobře placené místní
odborníky, kteří eliminují rizika při vstupu na místní trh.

Distribuční
a prodejní kanály se liší v závislosti na druhu prodávané komodity či služby.
Obecně však ve Vietnamu není rozšířen systém velkoobchodů, což znamená, že
dovozce zajišťuje distribuci zboží podle jeho povahy maloobchodům (drobné,
potravinářské, spotřební zboží) nebo přímo konečným zákazníkům (strojírenské
zařízení, výrobní materiály, větší technologické celky). Vietnamský distribuční
systém se však v posledních letech velmi rychle vyvíjí. Zvláště
v oblasti maloobchodu lze pozorovat nárůst nových distribučních sítí a sílící
trend koncentrace související se vstupem velkých zahraničních distributorů
(AEON, BIG-C, Mega Market). Vlastní distribuční síť supermarketů a velkých
nákupních center buduje také vietnamská firma Vincom.
 

Vietnamský
celní systém je nadále velmi komplikovaný, heterogenní a ne zcela odpovídající
mezinárodním zvyklostem. Hlavním problémem je existence příliš mnoha sazeb,
která s sebou přináší řadu nejasností a často i nejednoznačnost výkladu. V
praxi se pak lze poměrně často setkat s tím, že výše cla je u některých druhů
zboží do určité míry negociovatelná a jeho skutečná výše pak závisí na
zkušenosti a „šikovnosti“ dovozce. 
Nezkušeným a začínajícím obchodníkům tento stav mnohdy značně komplikuje
život. K dalším problémům pak patří poměrně časté změny v sazbách u řady
komodit a rovněž korupce rozšířená mezi mnoha celními úředníky.
 

Všeobecná
výše dovozních celních sazeb zaznamenala v posledních letech dramatický
pokles v souvislosti s členstvím Vietnamu v regionálních
dohodách o volném obchodu. Vietnam má dnes uzavřenou dohodu o volném obchodu
s drtivou většinou svých obchodních partnerů. Pokles celních sazeb je ale
doprovázen nárůstem nejrůznějších netarifních opatření a technických překážek
obchodu.
 

Pro
české exportéry přinesla zásadní změnu ve výši dovozních cel nová dohoda o
volném obchodu mezi EU a Vietnamem, která vstoupila v platnost 1. srpna
2020. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (EU-Vietnam Free Trade
Agreement – EVFTA) je nejrozsáhlejší a nejambicióznější obchodní dohodou, jakou
kdy EU uzavřela s rozvojovou zemí. Výrazná liberalizace obchodních toků v rámci
dohody by měla umožnit až padesátiprocentní nárůst objemu vzájemného obchodu do
pěti let od vstupu v platnost. Od poloviny roku 2020 dochází tedy nejenom k postupnému
odstraňování cel na 99 procent obchodovaného zboží, ale také ke zjednodušování
celních procedur a odstraňování netarifních překážek obchodu. Dohoda usnadňuje
evropským firmám také přístup k vietnamským státním zakázkám a poskytuje
silnější ochranu práv k duševnímu vlastnictví. Zatímco firmy z EU mají
snadnější přístup na vietnamský trh se stroji, zařízeními, automobily,
alkoholickými nápoji a zemědělskými výrobky, Vietnamu se na základě smlouvy
otevřel evropský trh pro výrobky, jako je textil, obuv, zemědělské produkty,
mořské plody a výrobky ze dřeva. Evropská unie si od dohody slibuje také
celkové zlepšení podnikatelského prostředí ve Vietnamu a usnadnění vstupu
evropských firem do řady doposud chráněných odvětví.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zahraniční
firmy mají možnost působit na vietnamském trhu prostřednictvím čtyř základních
forem společností:

  • společnost s ručením omezeným (Limited Liability Company – LLC)
  • akciová společnost (Joint-Stock Company – JSC)
  • pobočka (Branch)
  • zastupitelská kancelář (Representative Office)
     

Nejjednodušší
formou vstupu na vietnamský trh je zřízení zastupitelské kanceláře. Zřízení
zastupitelské kanceláře nevyžaduje žádné nároky na základní kapitál. Jedinou
podmínkou je trvání mateřské společnosti v domovském státě po dobu
minimálně jednoho roku. Zastupitelské kanceláře jsou vhodné zejména pro
provedení vstupních analýz trhu, neboť nejsou považovány za právnickou osobu
dle vietnamského práva a nemohou
provádět obchodní činnost (prodávat zboží nebo vystavovat faktury). Aktivity
zahraniční kanceláře jsou většinou omezeny pouze na vedení styčných činností a
propagaci mateřské firmy.
 

Pobočka
zahraniční firmy může na rozdíl od zastupitelské kanceláře provádět obchodní
činnost a generovat zisk. Podmínkou pro zřízení pobočky je fungování mateřské
společnosti v domovském státě po dobu minimálně pěti let.  Orgánem zodpovědným za vydávání licencí pro pobočky
a zastupitelské kanceláře zahraničních firem ve Vietnamu je Ministerstvo
průmyslu a obchodu VSR.  
 

Společnost
s ručením omezeným je vhodná pro firmy hledající největší flexibilitu při
rozšiřování svých činností na vietnamském trhu. Společnost může mít od 1 do 50
společníků a umožňuje 100% zahraniční vlastnictví s výjimkou některých
chráněných odvětví.
 

Zřízení
akciové společnosti je vhodné pro firmy, které hodlají pro financování svých
aktivit ve Vietnamu využít místní veřejnou akciovou burzu. Akciová společnost
může být rovněž vlastněna ze 100% zahraničním vlastníkem. Založení akciově
společnosti ve Vietnamu nevyžaduje žádný minimální základní kapitál. Při podání
žádosti o registraci společnosti je však třeba uvést realistické základní jmění
dle druhu předpokládané obchodní činnosti (cca 10 -25 tis. USD) a splatit
základní kapitál do 90 dnů od registrace společnosti. Orgánem zodpovědným za
vydávání podnikatelských oprávnění pro společnosti s ručením omezeným a
akciové společnosti je Ministerstvo plánování a investic. Žádosti o registraci
těchto společností se podávají prostřednictvím místních lidových výborů na
lokálních odborech plánování a investic.

5.3. Marketing a komunikace

Pro
většinu českých výrobků prodávaných na vietnamském trhu (především stroje a
zařízení) lze doporučit propagaci na některém z tematicky zaměřených
mezinárodních a regionálních veletrhů. Obecně lze doporučit spíše veletrhy
v Ho Či Minově Městě, které svým rozsahem i potenciálním dosahem na
zákazníky ve Vietnamu předčí veletrhy a výstavy organizované v Hanoji. Při
propagaci výrobků pro vietnamský státní sektor (obranný a bezpečnostní průmysl,
těžební průmysl, energetika) je naopak vhodnější zúčastnit se některé
z výstav pořádaných v Hanoji.
 

Při
propagaci spotřebního zboží jsou hlavní marketingové kanály ve Vietnamu zhruba
stejné jako v ČR (masmédia, internet, billboardy, reklamy
v supermarketech a nákupních střediscích). Daleko větší význam než
v ČR mají ale reklamy vysílané prostřednictvím sociálních sítí. Vietnam má
poměrně vysoký počet uživatelů facebooku (68 mil., tj. 68% populace) a facebook
je proto využíván jako jeden z důležitých marketingových kanálů.    
 

Při
výběru a správném zacílení marketingových a propagačních aktivit ve Vietnamu
lze využít také služeb česko-vietnamské konzultační firmy Cekindo, která je
realizátorem projektu na podporu ekonomických aktivit českých firem ve
Vietnamu. V rámci projektu PROPEA je z rozpočtu MZV ČR dotováno až
70% nákladů na danou službu.
 

Vzhledem
k významným kulturním odlišnostem doporučujeme jakékoliv marketingové
sdělení předem konzultovat s některou z místních marketingových agentur,
která zajistí nejen správné zacílení reklamního sdělení, ale také jeho vhodnost
a přijatelnost. Obecně je doporučováno vyhnout se v marketingové
komunikaci politickým a náboženským tématům a sdělením, které by mohly urážet
národní hrdost. Zákon výslovně zakazuje reklamu cílenou na děti. Zákonem je
také zakázána reklama obsahující následující výrobky nebo služby: alkohol (nad
15%), cigarety, náhražky mateřského mléka pro děti do dvou let, léky na
lékařský předpis, pornografický materiál, střelné zbraně a náboje, sportovní
zbraně, které mohou podněcovat k násilí, drogy.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana
práv duševního vlastnictví je ve Vietnamu legislativně poměrně dobře ošetřena. Vietnam
uznává důležitost ochrany těchto práv zahrnujících patenty, ochranné známky a
firemní identifikační značky, autorská práva a průmyslové vzory.  Vietnam je dlouholetým signatářem Pařížské
konvence o ochraně práv duševního vlastnictví, Stockholmské konvence a
Madridské dohody o mezinárodní registraci ochranných známek. V r. 1993 se Vietnam
stal členem Paktu o patentové spolupráci. Mezinárodní závazky o ochraně práv
k duševnímu vlastnictví jsou do vietnamské legislativy promítnuty
v Zákoně o duševním vlastnictví z roku 2005 (novelizován v roce
2009). V praxi však stále dochází k častým případům porušování práv
duševního vlastnictví jak v oblasti ochranných známek, tak i např.
uměleckých děl či softwaru a jejich vymahatelnost dosud zaostává za
legislativním zakotvením. Většina případů jejich porušování se řeší převážně
prostřednictvím správních řízení a jejich řešení je ovlivňováno malými
kapacitami a nízkou kvalifikací soudců. 

Nově
uzavřená Dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (v platnosti od srpna
2020) poskytuje evropským firmám další silnější záruky ochrany jejich
autorských práv. V rámci této dohody jsou specificky chráněny i tradiční
česká označení původu jako např. „České pivo“, „Budějovické pivo“ nebo „Žatecký
chmel“. Vietnam se ve smlouvě rovněž zavázal, že na svých
hranicích posílí opatření proti obchodu zbožím s padělanou ochrannou
známkou nebo padělaným zeměpisným označením původu. Evropské malé a střední
podniky se mohou obracet se svými dotazy na bezplatný EU IPR Helpdesk (https://www.southeastasia-iprhelpdesk.eu).

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejná
výběrová řízení ve Vietnamu se řídí zákonem o veřejných zakázkách (Bidding Law)
z roku 2013 a příslušným prováděcím předpisem z roku 2014 (Decree No.
63/2014/ND-CP dated 26 June 2014 guiding Law on Bidding). Podle zákona musí
všechny státní subjekty vyhlašovat veřejná výběrová řízení pro nákupy
přesahující ekvivalent 500 mil. VND (cca 500 tis. Kč). Vzhledem k velké
angažovanosti mezinárodních finančních institucí ve Vietnamu (zvláště Světové
banky a Asijské rozvojové banky), je řada projektů především v oblasti
infrastruktury financována prostřednictvím jejich úvěrů. Na tyto projekty jsou
rovněž vyhlašována veřejná výběrová řízení, která se řídí pravidly příslušné
mezinárodní instituce. Obecným problémem výběrových řízení ve Vietnamu je
skutečnost, že naprostá většina projektů je již od počátku připravována ve
spolupráci s konkrétními „potenciálními“ dodavateli nebo je strukturována a
zaměřena v souladu s jejich zájmy a požadavky. Firmy, které mají ve
Vietnamu své zastoupení, nebo mají ošetřeny své zájmy jiným účinným
způsobem  (např. dohodou o spolupráci s příslušnou vietnamskou firmou),
jsou pak prakticky jedinými možnými kandidáty na úspěch.

Informace
o tendrech jsou zveřejňovány na následujících stránkách vietnamského
ministerstva plánování a investic (pouze ve vietnamštině): www.muasamcong.mpi.gov.vn. Informace o plánovaných tendrech v angličtině lze
získat na následujících placených stránkách po přihlášení: www.tendersinfo.com, www.dau-thau.com.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Nejobvyklejší
platební podmínkou při exportu do Vietnamu je dokumentární neodvolatelný
akreditiv. V případě menších obchodů u neznámých klientů, zvláště malých
soukromých firem je využíván i systém platby předem. Při
nákupu zboží investičního charakteru nebo jakýchkoli větších dodávek je
vietnamskými zákazníky požadováno zajištění výhodného úvěru včetně různě
dlouhých odkladů splátek.
V
poslední době se u určitých druhů zboží rozšiřuje systém platby až po jeho
prodání. Jedná se především o zboží v oborech, ve kterých je velká konkurence –
parfumerie, drobné spotřební zboží.
Platební
morálku vietnamských klientů je možno obecně označit za dobrou. Opatrnosti je
třeba při obchodování s neznámými drobnými soukromými firmami, zvláště pokud je
obchod uzavírán korespondenčně. Může se stát, že po dodání zboží, nebo zaslání
částky za nakupované zboží se kontakt ztratí a na uváděné adrese jej nikdo
nezná.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza

Vízová
povinnost platí pro držitele všech druhů pasů ČR s výjimkou pasů
diplomatických. Platnost cestovního dokladu musí být minimálně o 30 dnů delší
než konec platnosti vydaného vstupního víza. Od r. 2017 je v provozu projekt
vydávání elektronických víz, o něž mohou žádat i občané České republiky.
Upozorňujeme české občany, že není v pravomoci velvyslanectví ČR v Hanoji
proces udělování vietnamských víz jakkoliv ovlivnit. Veškeré dotazy směřující
např. na nevydání víza, jeho opožděné vydání apod. prosím směřujte na Imigrační
úřad Ministerstva veřejné bezpečnosti Vientamu.
Elektronické
vízum
 je
vydáváno pouze k jednomu vstupu s maximální délkou platnosti do 30
dnů. Žádost je možné podat na webové stránce https://www.immigration.gov.vn/, která je vedena v angličtině. Do elektronické
žádosti je třeba vložit/nahrát fotografii a kopii datové stránky cestovního
dokladu žadatele. Během podávání vízové žádosti je také potřeba provést platbu
vízového poplatku. O žádosti má být rozhodnuto do tří pracovních dnů. Žadateli
je po úspěšné registraci žádosti a zaplacení přidělen přístupový kód, který
umožní vytištění víza.
 
Vstup do Vietnamu na
základě elektronického víza je možný pouze na vybraných mezinárodních
hraničních přechodech (mezinárodní letiště Hanoj, Ho Či Minovo Město, Da Nang,
Nha Trang, Hai Phong, Can Tho, Phu Quoc, Hue a několik přístavů a pozemních
hraničních přechodů). Veškeré dotazy ohledně podávání elektronických žádostí o
víza včetně případných technických problémů webových stránek spadají do kompetence Imigračního
úřadu Vietnamu.
Vízum dále vydává
Velvyslanectví Vietnamské socialistické republiky v Praze. Je možné se rovněž
obrátit na některou z českých cestovních kanceláří, které vietnamské vízum pro
žadatele vyřídí za poplatek bez nutnosti návštěvy Velvyslanectví VSR.
Vyřízení tzv.
visa upon arrival“ upravuje článek 18 zákona č. 47/2014/QH13 ze dne
16.6.2014, o vstupu a pobytu cizinců na území Vietnamu (účinného od 1.1.2015),
který přesně stanoví případy, kdy je možno obdržet vízum po příletu na
mezinárodní letiště ve Vietnamu. Těmito případy jsou:

  • cizinec odjíždí ze země, v níž nemá Vietnam své diplomatické zastoupení;
  • cizinec přijíždí do Vietnamu na turistickou cestu organizovanou vietnamskou
    mezinárodní cestovní kanceláří;
  • cizinci přijíždějící na pohřeb příbuzného, příp. na návštěvu vážně nemocného
    příbuzného;
  • cizinci přijíždějící do Vietnamu za účelem záchranných, humanitárních a jiných
    akcí tohoto druhu na pozvání příslušných vietnamských orgánů.

Upozorňujeme,
že tento druh víza nabízejí on-line stovky zprostředkovatelů, jejichž
důvěryhodnost a kvalita poskytovaných služeb se značně liší. Turisté se mohou
obrátit na kteroukoliv cestovní kancelář, která má potřebnou licenci pro
poskytování služeb v oblasti cestovního ruchu ve Vietnamu. Pro ověření, zda je
cestovní kancelář oprávněna poskytovat uvedenou službu, je potřeba kontaktovat
přímo Úřad pro cestovní ruch Vietnamu (VNAT).

Bezvízově lze vstoupit pouze na ostrov Phu Quoc na 30 dnů za turistickým
účelem. Turisté musí přicestovat přes mezinárodní hraniční přechod (letecky či
trajektem z Kambodži) a stejně tak vycestovat. Pokud chtějí cestovatelé z
ostrova Phu Quoc pokračovat dále do Vietnamu, mohou si vyřídit vízum na
imigračním úřadu Phu Quoc – Immigration Department, na adrese: no. 2, 30/4
Road, Duong Dong, Phu Quoc, Kien Giang.
Na
území Vietnamu provádí jakékoli změny víza v době jeho platnosti výhradně
Imigrační úřad Ministerstva veřejné bezpečnosti Vietnamské socialistické
republiky. Pro podrobné informace o vízech je třeba se obrátit na
Velvyslanectví VSR v Praze.

Registrační
povinnost

Cizinec
má povinnost registrace u místních úřadů (lidové výbory, policie) dle
místa ubytování. Tuto povinnost za něj obvykle plní ubytovatel (zpravidla
hotel, příp. rodina, u níž se cizinec zdržuje). V ostatních případech za
registraci odpovídá sám cizinec.
Jak
získat pracovní povolení a kdo ho zajišťuje, platy, minimální mzda (pokud je),
sociální a zdravotní péče a její poskytování.

Cestování do Vietnamu

Letištní
poplatky jsou zahrnuty v cenách letenek, není nutno platit při odletu. Dle
aktuální situace mohou být při vstupu do Vietnamu prováděny lékařské prohlídky
(měření teploty termokamerou). Na území VSR neplatí český ani mezinárodní
řidičský průkaz. Při krátkodobých pobytech je, vzhledem k dopravní situaci,
vhodné si pronajmout vůz či motocykl s řidičem. Cizincům dlouhodobě žijícím ve
VSR policie vystaví vietnamský řidičský průkaz. Mezinárodní očkovací průkaz je
uznáván místními úřady. Při vstupu do země se nevyžaduje žádné povinné
očkování. Doporučuje se však po poradě s lékařem absolvovat základní očkování
pro méně rozvinuté tropické země (hepatitida A a B, tetanus, břišní tyfus, TBC,
japonská encefalitida). Na jihu země se může ve větší míře vyskytovat horečka
dengue, v horských oblastech malárie, v zemi se vyskytují případy
případy ptačí chřipky a chřipky H1N1. V severním Vietnamu je zaznamenáno
onemocnění cholerou. V posledních letech též prudce vzrůstá počet
infikovaných virem HIV. Během pobytu je proto nutné dodržovat základní
hygienické návyky, konzumovat tepelně zpracované potraviny a vyhýbat se
nedůvěryhodným stravovacím zařízením. Balená pitná voda je běžně v prodeji
po celém území státu, je však třeba kontrolovat neporušenost obalu.


Cestování do Vietnamu v
souvislosti s pandemií COVID-19


Vietnamská
vláda dne 15.3.2022 obnovila přijímání i vydávání všech typů víz. Při příjezdu
do Vietnamu je vyžadováno předložení negativního výsledku RT-PCR testu ne
staršího 72 hodin nebo antigenního testu ne staršího 24 hodin (netýká se dětí
do 2 let). Karanténa již není vyžadována stejně tak ani doklad o očkování
proti onemocnění Covid-19 či potvrzení o prodělání onemocnění.
V
zemi je povinné nošení roušek na veřejnosti.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání
cizinců/českých občanů vyžaduje pracovní povolení, které je vydáváno na základě
žádosti zaměstnavatele. K tomu musí cizinec doložit řadu dokumentů (výpis z
trestního rejstříku apod.).
Cizinci
pracující ve Vietnamu méně než 30 dní, a v souhrnu ne více než 90 dní ročně,
nemusí žádat o pracovní povolení. Úřad práce nemusí být informován, ale
zaměstnavatel musí zajistit příslušná víza.

Žádost
o vydání pracovního povolení schvaluje úřad práce, ale místní zaměstnavatel
musí podat zprávu provinčnímu lidovému výboru, pro jakou pracovní pozici vyžaduje
zahraničního pracovníka. Zaměstnavatel nemusí informovat o svých potřebách
využívat zahraniční pracovní sílu, pokud splňuje podmínku práce do 30 dní a
dále v případě studijní stáže.
 

Zahraniční
odborníci a specialisté musí doložit univerzitní vzdělání v daném oboru nebo 5
let doložené praxe pro žádost o pracovní povolení ve Vietnamu. Doba k vydání
pracovního povolení se zkrátila z 10 na 7 pracovních dní. Každý žadatel o pracovní
povolení musí splňovat následující základní podmínky: 

minimální věk 18 let,


dobrý zdravotní stav pro výkon daného povolání,


žadatel musí být manažerem, výkonným ředitelem nebo expertem s potřebnými
technickými dovednostmi vyžadovanými pro danou pracovní pozici,


čistý trestní rejstřík.
Osvědčení
o zdravotní způsobilosti je platné 12 měsíců. Výpis z trestního rejstříku
je požadován ze země trvalého pobytu. V případě, že cizinec má trvalý pobyt ve
Vietnamu, musí výpis vydat vietnamský úřad.
 

Pracovní
povolení se vydává nejdéle na dva roky. Pracovní povolení je možno prodloužit
pouze jednou.
Žádost
o prodloužení/obnovení pracovního povolení je možno podat 45 dní před vypršením
stávajícího povolení. Při žádosti je nutno předložit stávající pracovní
povolení nebo protokol o ztrátě z policejní stanice. Nové žádosti o prodloužení
pracovního povolení musí splňovat požadavky nového zákoníku práce z roku
2019 a doložit následující doklady:
 

– Doklad
ze zahraniční agentury, organizace nebo podniku, že žadatel je specialista v
daném oboru.
 

– Univerzitní
diplom (nebo doklad o vyšším vzdělání) a potvrzení, že žadatel má
zkušenosti/praxi v dané oblasti, která se týká pozice, která je žadateli
nabízena k výkonu ve Vietnamu.

5.9. Veletrhy a akce

Významné
výstavy a veletrhy ve Vietnamu v roce 2022:
 

Veletrhy
v Hanoji:
 


VIETNAM
EXPO (všeobecná výstava), 13. – 16. 4.  

VIETFOOD&PROPACK
VIETNAM (potravinářství),  11. – 13. 8.

MINING
VIETNAM (těžební průmysl) 4. – 6. 10.

VIETNAM
INTERNATIONAL INDUSTRIAL FAIR (strojírenství), 19. – 21. 10.

VIETNAM
SPORT SHOW (sportovní vybavení), 3. – 5. 11. 

VIETNAM
AUTO EXPO (automobilový průmysl), 16. – 18. 11.

VIETNAM
MEDI-PHARM EXPO  (zdravotnictví),  01. – 03. 12
 

Veletrhy
v Ho Či Minově Městě:

VIETBUILD
HO CHI MINH (stavebnictví), 14. – 18. 4.

SMART
CITY ASIA (technologie pro chytrá města), 26. – 28. 5.

LEDTEC
ASIA (osvětlovací technika), 26. – 28. 5.

ICTCOMM
VIETNAM (ICT), 09. – 11. 6.

VIETNAM
ETE & ENERTEC EXPO (energetika), 20. – 22. 7.

ILDEX
VIETNAM (zemědělství), 3. – 5. 8.

VIETNAM
MEDI-PHARM EXPO (zdravotnictví) 11. – 13. 8.

VIETNAM
PHARMEDI (zdravotnictví), 14. – 17. 9.

VIETNAM
PRINTPACK (tiskařské a balící technologie), 21. – 24. 9.

VIETNAM
PLAS (plastikářský průmysl), 21. – 24. 9.
VTG (textilní
a oděvní průmysl), 21. – 24. 9.

VIETSTOCK
(zemědělství), 12. – 14. 10.

VIETNAM
EXPO (všeobecná výstava), 1. – 3. 12.

HARDWARE
& HAND TOOLS EXPO (nástroje, obráběcí stroje), 1. – 3. 12.

VIETNAM
FOODTECH (potravinářství), 7. – 10. 12.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR ve Vietnamu


13
Chu Van An, Hanoi, Vietnam

Tel:
(+84-24) 38 454 131, 38 454 132

Fax:
(+84-24) 38 233 996

Mobilní
telefony: (0084) 917 011 914 – (konzulární pohotovost)

E-mail:
hanoi@embassy.mzv.cz, commerce_hanoi@mzv.cz  (obchodně
ekonomický úsek)

www.mzv.cz/hanoi
 

Kancelář CzechTrade v Ho
Či Minově Městě

Representative
Office of Czech Trade Promotion Agency in HCMC

Unit
1616, Level 16, Bitexco Financial Tower, 2 Hai Trieu Street, District 1, Ho Chi
Minh, Vietnam

Phone:
+84 862 888 689 | Mobile: +84 767 133 953

Ivan
Nikl – ředitel kanceláře

E-mail:
ivan.nikl@czechtrade.cz

www.czechtrade.cz, www.czechtradeoffices.com/vi/vn
 

Realizátor
projektu PROPEA ve Vietnamu:


Cekindo Business
International

Shark
building – 8th Floor, 29 Nguyen Van Mai, Ward 8, District 3Ho Chi Minh City,
Vietnam

Tomáš
Svoboda – ředitel Cekindo Vietnam

Tel:
+420 734243163, +84 944184120

E-mail:
tomas.svoboda@cekindo.com

Web:
cekindo.vn
 

Honorární
konzuláty:
 

HK ČR
HCMC (Honorary Consular Office of the Czech Republic Ho Chi Minh City)

28 bis Mac Dinh Chi, Dist. 1, Ho Chi Minh City

honorární konzul: p. Ngo Hong Chuyen

Tel: (0084-8-829 0585)

Fax: (0084-8-822 6043)

E-mail: hochiminh@embassy.mzv.cz, hoaviener@hcm.vnn.vn
 

HK ČR
Haiphong (Honorary Consular Office of the Czech Republic Haiphong)

Cat Co
3 Beach, Cat Ba Island, Hai Phong

honorární konzul: p. Truong Pham

Tel.: +84 225 388 7360 – 63

Fax:  +84 228 388 7365

E-mail: haiphong@honorary.mzv.cz, truongpham.hkhp@gmail.com
 
 

Hanoj
leží asi 30 minut jízdy od letiště Noi Bai (centrum 45 minut), dopravu
zajišťují letištní autobusy (3 USD, 45 000 VND) nebo taxislužba (cca
15 USD, 330 000 VND). ZÚ Hanoj leží v diplomatické čtvrti, v těsné
blízkosti hlavních státních institucí. (viz www.mzv.cz/hanoi) Cesta
z letiště Tan Son Nhat do centra Ho Či Minova Města trvá asi 20
minut, cena za taxi činí kolem 200 000 VND. Honorární konzulát je umístěn
blízko středu města.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

První
pomoc: 115
Požárníci:
114

Policie:
113
Informace:
116, 1080

Zdravotní
péče/nemocnice:
 

Hanoj:
Hanoi
Family Medical Practice: +84 24 3843 0748, +84 903 401 919 (mobil)

Vietnam-French
Hospital: +84-24 3574 1111
SOS
International: +84 24 3718 6390
 

Ho Či
Minovo Město:

HCMC
Family Medical Practice:+84 28 3822 7848, +84 913 234 911 (mobil)

HCMC
International Hospital: +84 28 6280 3333
Franco-Vietnamese
Hospital: +84 28 54 11 33 33

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

www.mofa.gov.vn
(Ministerstvo zahraničních věcí)

www.mpi.gov.vn
(Ministerstvo plánování a investic)

www.moit.gov.vn (Ministerstvo
průmyslu a obchodu)

www.mt.gov.vn
(Ministerstvo dopravy)

www.mard.gov.vn
(Ministerstvo zemědělství)

www.mof.gov.vn
(Ministerstvo financí)

www.sbv.gov.vn
(Státní banka Vietnamu)

www.gso.gov.vn
(Hlavní statistický úřad)

www.quochoi.vn
(Národní shromáždění VSR)

www.vcci.com.vn (Vietnam Chamber of Commerce and Industry)

www.evn.com.vn
(Vietnamská energetická společnost)

www.vietrade.gov.vn
(Agentura Vietrade)

www.vietnamtradeportal.gov.vn
(internetový portál Vietnamtrade)

www.vir.com.vn
(Vietnam Investment Review)

www.vbf.org.vn
(Vietnam Business Forum)

www.vneconomy.com.vn
(Vietnam Economic Times)

www.vietnamlaws.com
(Phillips Fox Vietnam Laws Online)

http://vietnamlawmagazine.vn/
(Vietnam Law & Legal Forum)

www.worldbank.org/vn
(Světová banka ve Vietnamu)

www.delvnm.ec.europa.eu
(zastoupení Evropské komise ve Vietnamu)

www.eurochamvn.org
(Evropská obchodní komora EuroCham ve Vietnamu)

www.aseansec.org
(ASEAN)

• Teritorium: Asie | Vietnam | Zahraničí