Velká část nových investic bude směřovat do obnovitelných zdrojů energie. Vietnam plánuje zdvojnásobit kapacitu solárních elektráren na 30,5 GW do roku 2030. Významnou roli bude hrát i větrná energie, která by měla tvořit až 16 % celkové výroby elektřiny do roku 2035. Vodní elektrárny a biomasa by pak měly dohromady zajišťovat až 48 % výroby elektřiny do roku 2030. Současně Vietnam plánuje snížit svou závislost na uhelných elektrárnách, přičemž jejich instalovaná kapacita by měla být omezena na 30 GW do roku 2030.

Rychle rostoucí ekonomika a populace Vietnamu vedly v posledním desetiletí ke zvyšující se poptávce po energii. Země se spoléhá na rozmanitý energetický mix, který zahrnuje zdroje fosilních paliv jako je uhlí, plyn a ropa, ale také obnovitelné zdroje (vodní a solární). Vietnam je bohatý na energetické zdroje, jako je uhlí a plyn, a jeho přírodní podmínky jsou ideální pro obnovitelné zdroje energie. Těžba uhlí je klíčovým průmyslovým odvětvím, které každý rok dodává stále větší množství uhlí, aby uspokojilo rostoucí domácí poptávku. V důsledku toho je uhlí hlavním zdrojem energie, který tvořil 54 % dodávek v roce 2024. Obnovitelné zdroje energie (vodní energie, solární energie, větrná energie) pokrývají necelých 40 % energetického mixu. Zvyšování energetické produkce je také podmíněno obnovou průmyslové aktivity v sousední Číně, která má úzké vazby na vietnamský průmysl.

Národní energetický plán počítá s postupným omezováním uhelných elektráren a jejich nahrazením plynovými elektrárnami a elektrárnami na obnovitelné zdroje. Podíl uhelných elektráren na celkové instalované kapacitě by tak měl klesnout ze současných 34 % na 27 % v roce 2030 a 18 % v roce 2045. Výstavba nových uhelných elektráren by měla být definitivně zastavena v roce 2025 a původně plánované uhelné elektrárny nahrazeny elektrárnami na zemní plyn. Podíl plynových elektráren by měl vzrůst ze současných 15 % na 23 % v roce 2030 a 25 % v roce 2045. Podíl obnovitelných zdrojů ve vietnamském energetickém mixu by měl naopak zaznamenat podstatnější nárůst na 30,9 % – 39,2 %. Například podíl větrné energie vzroste ze současného zhruba jednoho procenta na 18,5 % instalované kapacity v roce 2030. Podíl solárních elektráren by měl v roce 2030 činit až 14 %. Do roku 2045 by měl podíl všech obnovitelných zdrojů (slunce, vítr, voda) vzrůst až na 53 % celkové instalované kapacity. Země má celkově potenciál pro výrobu solární a větrné energii. Také bylo schváleno zavedení strategie rozvoje vodíkové energie do roku 2030 s vizí do roku 2050. Cílem strategie je vytvořit trh s vodíkovou energii, která by pokryla z 10 % potřeby Vietnamu. Vytvořením strategie se otevírá možnost pro zahraniční investory, zejména v oblasti vědy, technologií a rozvoje lidských zdrojů.

Podíl obnovitelných zdrojů energie ve vietnamském energetickém mixu by měl zaznamenat výrazný nárůst na 30,9–39,2 % do roku 2030. Vietnam má také ambiciózní plány v oblasti jaderné energetiky. Země plánuje obnovit využívání jaderné energie s cílem dosáhnout instalované kapacity až 6,5 GW do roku 2035. Vedle toho již byla schválena strategie rozvoje vodíkové energie do roku 2030 s vizí do roku 2050. Jejím cílem je vytvořit trh s vodíkovou energií, který by pokrýval až 10 % domácí poptávky. Tím se Vietnam otevírá novým příležitostem pro zahraniční investory, zejména v oblasti vědy, technologií a rozvoje lidských zdrojů.

Nový energetický plán zahrnuje kromě investic do nových energetických kapacit také masivní investice do výstavby přenosové soustavy a budování tzv. chytrých sítí. Energetický plán počítá nejen se zaváděním chytrých technologií pro regulaci sítě, ale také s aplikací nových technologií pro dočasné skladování elektrické energie. Vietnam si také stanovil za cíl zvýšit index dostupnosti elektřiny do několika let, kdy provádí změny nejen v energetickém sektoru, ale i v digitální oblasti. Cílem je vytvoření systému kontroly domácí spotřeby prostřednictvím mobilní aplikace.

Plán také podporuje integraci menších producentů elektřiny z obnovitelných zdrojů do lokálních nízkonapěťových sítí a pilotní aplikaci takzvaných mikro sítí. Všechny výše uvedené oblasti nabízejí zajímavé příležitosti pro české firmy, ať už v oblasti poradenství a konzultantských služeb, nebo přímo pro dodávky českých technologických řešení do Vietnamu.

Vietnamská vláda počítá také se širším zapojením soukromého sektoru do výstavby a provozování nových elektráren. Pro české firmy by mohly být velmi zajímavé investice do nových tepelných elektráren, které jsou zároveň na seznamu vládních megaprojektů, jež Vietnam dává k dispozici zahraničním investorům. České firmy by se mohly uplatnit například při výstavbě elektrárny na zkapalněný zemní plyn Nghi Son (investice v objemu 2,4 mld. USD), nebo při výstavbě plynové elektrárny Long An s plánovanou kapacitou 3000 MW. Obě elektrárny budou postaveny na principu BOT. V jednání je přetvoření uhelné elektrárny Cong Thanh na LNG elektrárnu, čímž dojde k navýšení kapacity z 600 MW na 1,5 GW. Projekt po schválení bude vyžadovat investice zhruba 1,2 mld. USD. Českým firmám se zde nabízí příležitosti v subdodávkách technologických zařízení pro tyto elektrárny.

V roce 2024 dosáhly celkové příjmy z informačního a komunikačního průmyslu přibližně 169,3 miliardy USD, což představuje meziroční nárůst o 11 %. Současně pokračoval rychlý rozvoj digitálních technologií a digitálních služeb. Klíčové kroky v roce 2024 se zaměřily na čtyři pilíře ICT sektoru: průmysl, digitalizaci průmyslu, digitální řízení a digitální data, které umožňují komplexní digitální transformaci. Podle Ministerstva informací a komunikací Vietnamu mělo v roce 2024 přístup k internetu 79 % populace, tedy přibližně 79,8 milionu obyvatel, což výrazně podporuje rozvoj digitální ekonomiky, která roste až třikrát rychleji než celkové HDP a tvoří 16,5 % jeho hodnoty. Rok 2024 je rovněž považován za rok univerzálního rozšíření digitální infrastruktury a veřejných digitálních služeb, s cílem zpřístupnit online služby až 70 % populace. Pro rok 2025 se navíc očekává, že počet podniků v oblasti digitálních technologií vzroste až na 75 tisíc.

Vietnamská vláda již v roce 2020 identifikovala 99 prioritních technologií, na které zaměří svou podporu, včetně oblastí jako umělá inteligence, internet věcí, kvantové technologie, bioinformatika, letecké a kosmické technologie, technologie vzdáleného snímání, vývoj vysokorychlostních displejů a pokročilé 3D tiskové technologie. Národní strategie zahrnuje soubor opatření na podporu investic, aplikovaného výzkumu, standardizace a rozvoje oblastí jako kybernetická bezpečnost, logistika a e-commerce. Důležitou prioritou je také rozvoj digitální infrastruktury – vláda se zaměřuje na plošné napojení celého Vietnamu na 5G síť.

Vláda Vietnamu věnuje pozornost také vzdělávání a rozvoji lidských zdrojů v oblasti ICT. Zvýšení počtu kvalifikovaných odborníků a pracovních sil je klíčovým prvkem rozvoje digitální ekonomiky v zemi. Podle zprávy Asociace softwarového průmyslu Vietnamu (VINASA) by mohla být do roku 2025 poptávka po pracovnících v odvětví IT přesahovat 700 tisíc lidí, zatímco stávající nabídka činí pouze 530 000 lidí.

Vietnam má velký počet uživatelů mobilních telefonů a internetu, což vytváří příznivé podmínky pro rychlý růst mobilních aplikací a digitálního marketingu. V roce 2024 vlastní mobilní telefon již 90 % obyvatelstva. Vývoj mobilních aplikací v oblastech jako e-commerce, zábava, zdravotnictví a vzdělávání stále roste. Pokrytí 4G sítí dosáhlo 99,4 %, a testování 5G sítě probíhá v 59 provinciích, přičemž v této oblasti působí i startupy. Vietnam v roce 2024 vyvezl mobilní telefony a součástky v hodnotě 56 miliard USD. Kromě toho se Vietnam i nadále profiluje jako centrum, kam velké nadnárodní technologické společnosti přesouvají svou výrobu. Vietnamský e-commerce sektor je také na vzestupu. Vietnam dosáhl v roce 2024 obratu v e-commerce sektoru přes 12,6 miliardy USD, což představuje meziroční nárůst o 37,4 %. Největší podíl na trhu má Shopee, TikTok Shop & Lazada. Celkový objem prodaných produktů přes tyto platformy přesáhl 3,4 miliardy kusů, což je nárůst o 50,76 % oproti předchozímu roku.

Vietnam se stává významným hráčem v oblasti blockchainu a kryptoměn. Přibližně 21 % obyvatel Vietnamu, což odpovídá 17 milionům lidí, drží kryptoměny. V období mezi lety 2022 a 2024 přesáhl příliv kryptokapitálu do Vietnamu 100 miliard USD. Vietnam je aktuálně 12. největším trhem kryptoměn na světě. Většina vietnamských bank se již připojila k blockchainovému projektu nazvanému BankChain. Trend růstu kryptoměnového trhu v zemi bude pokračovat i v roce 2025.

Zahraniční investoři mají možnost investovat do výroby obranných zařízení a technologií v rámci Vietnamu. Vývojové projekty v oblasti obranného průmyslu mohou být spojeny s technologiemi jako jsou kybernetická bezpečnost (celý IT sektor), umělá inteligence, robotika a další moderní technologie. Investice do těchto projektů mohou být zajímavou možností pro české investory, kteří hledají dlouhodobý růst. 

Vietnamské ozbrojené síly usilují o širokou modernizaci prakticky všech svých složek. Cílem je postupné, i když zatím pomalé, odpoutání od závislosti na ruské vojenské technice, která dosud tvoří páteř vietnamské výzbroje. Vzhledem k tomu, že Rusko omezuje export náhradních dílů kvůli vlastnímu válečnému úsilí, Vietnam aktivně hledá nové dodavatele náhradních dílů pro obrněné transportéry, tanky a letadla sovětské a ruské provenience.

Vietnam má zájem zejména o modernizaci radarových systémů, včetně typů P-18 a P-37, a o dodávky systémů řízení letového provozu, přičemž poptává také letištní primární a sekundární přehledové radary a přesné přistávací radary. Současně plánuje rozšíření flotily vojenských nákladních vozidel a modernizaci jejich podvozků pro potřeby logistiky i jako platformy pro dělostřelecké a protivzdušné systémy. Významnou prioritou je rovněž nákup a vývoj trenažérů pro pěchotu, leteckých simulátorů a monitorovacích systémů určených pro kontrolu hranic a pobřeží.

Rostoucí hrozba kybernetických útoků, zejména ze strany Číny, vede Vietnam k tomu, že klade důraz na rozvoj schopností v oblasti kybernetické bezpečnosti a elektronického boje. V rámci posilování námořních kapacit se Vietnam snaží získat materiály a technologie pro domácí výrobu malých obranných plavidel a současně plánuje nákup nových ponorek.

Modernizace letectva je další klíčovou oblastí, kde Vietnam již realizuje nákup cvičných letounů a náhradních dílů. V oblasti pozemních sil Vietnam usiluje o zvýšení obranyschopnosti své tankové armády, přičemž zvažuje spolupráci s českými firmami, které mají dlouholeté zkušenosti s modernizací sovětských obrněných vozidel.

Významnou oblastí zájmu je i zvýšení kapacit v oblasti chemické ochrany, včetně nákupu ochranných prostředků a dekontaminační techniky pro vojenské nemocnice a specializované jednotky. Vietnam rovněž poptává zkušenosti a technologie českých firem v oblasti C4ISR a elektronického boje, kde český obranný průmysl nabízí kvalitní a konkurenceschopná řešení.

Vietnam se v současnosti řadí mezi 30 největších producentů odpadních vod na světě. Podle Vietnam Supply and Sewerage Association (VWSA) vzniká v zemi každý den přibližně 12 milionů m3 odpadních vod, přičemž až 87 % z tohoto objemu je vypuštěno bez jakéhokoliv čištění přímo do přírody.  V roce 2022 bylo pokryt o pouze 35 % populace odpadním hospodářstvím. Existují problémy s nedostatečným sběrem, čištěním a nakládáním s odpadními vodami, což má negativní dopad na životní prostředí a zdraví obyvatel.

Vietnam má velký potenciál v oblasti vodohospodářství a odpadového hospodářství. V této oblasti existovalo mnoho projektů na zlepšení infrastruktury a vzdělávacích programů. V  lednu 2024 bylo do provozu spuštěno nové zařízení na třídění a recyklaci odpadu v provincii Binh Duong. Zařízení  je schopné zpracovat až 2 520 tun odpadu denně.

Z hlediska příležitostí pro české exportéry se jako nejperspektivnější jeví sektor managementu vodních zdrojů a odpadních vod. Převážná část odpadních vod neprochází před vypuštěním žádnou úpravou. U domácností je čištěno jen 13 % odpadních vod. Vietnamské Ministerstvo zemědělství a životního prostředí předpokládá, že v dalších deseti letech bude potřeba investovat minimálně 214 mld. Kč pouze do čištění městských odpadních vod. Téměř polovina obyvatel ještě stále není napojena na kanalizační systém, jeho vybudování si do roku 2025 vyžádá zhruba 170 mld. Kč. Průmyslové odpadní vody jsou zpracovávány jen ze  60 %, ostatní nezpracovaná průmyslová odpadní voda je vypouštěna do vodních toků. Po několika incidentech masivních otrav vodních živočichů v posledních letech začala vláda připravovat zpřísnění norem pro průmyslové zóny. 

Dalším perspektivním sektorem pro české firmy je zajištění pitné vody.  Necelá polovina rurálních oblastí nemá přístup k centrálním dodávkám pitné vody. Podle plánu hospodaření s vodními zdroji na období 2021–2030 si Vietnam klade za cíl zvýšit podíl obyvatel s přístupem k čisté vodě na 95–100 % ve městech a na 65 % na venkově. K tomu byla přijata legislativa podporující PPP při budování vodovodní infrastruktury. Mnoho měst chystá projekty na výstavbu vodáren, úpraven vody a dalších zařízení. Největšími investory do vodovodních projektů ve Vietnamu jsou v současné době Světová banka a Asijská rozvojová banka. 

Příležitosti pro uplatnění českých technologií nabízí také oblast zpracování tuhého odpadu. Obzvláště pro nemocniční a jiný nebezpečný odpad postrádá řádného a efektivního zpracování. Nezpracovaný odpad je svážen na otevřené skládky, často v blízkosti měst. Vláda tlačí na města i průmyslové zóny, aby začaly systematicky řešit otázku odpadu, a na centrální úrovni přijala plán rozvoje zpracování a recyklace odpadu do roku 2025 – ve městech by mělo být zpracováváno a recyklováno 90 % odpadu, cíl pro rurální oblasti je 60 % zpracovaného odpadu. Většina měst nyní plánuje výstavbu třídíren a spaloven odpadu. Vláda připravila rovněž několik pobídek pro výstavbu spaloven „waste-to-energy“. První větší projekty v této oblasti začaly realizovat japonské a čínské firmy. 

Mezi české environmentální technologie, které by mohly nalézt uplatnění ve Vietnamu, patří například zařízení pro čištění a úpravu vody, systémy kontroly rozvoden vody, vzdálené řízení rozvodu a jeho kontrola, technologie revitalizace odpadních vod a jejich další využití, systémy na monitorování kvality vody, pokročilé čistírny vody (membránová filtrace), úpravny pitné vody, desalinizační zařízení, spalovny odpadu a jejich části (spalovací pece), spalovny odpadů pro energetické využití, třídírny odpadu a zařízení na třídění odpadu, recyklační linky a recyklační technologie.

Vietnam je trh s obrovským potenciálem pro odbyt farmaceutických výrobků, zdravotnických prostředků a zdravotnické techniky. V následujících letech se očekává průměrný růst výdajů na zdravotnictví ve výši 11 % ročně. Rostoucí střední třída a stárnoucí populace bude generovat další růst poptávky po kvalitnější zdravotní péči a specializovaných zdravotnických službách. Zvýšenou poptávku po zdravotních službách a lécích vyvolávají také obavy z negativních dopadů znečištění životního prostředí, špatné kvality potravin nebo nezdravého pracovního prostředí. 

V oblasti farmacie se nadále očekává stávající růst výroby generických léků. Vietnam chce zajistit přístup ke kvalitním, bezpečným a efektivním lékům, aby reagoval na zvýšenou poptávkou po levných a dostupných léčivých přípravcích. Tímto krokem chce země nahradit využívání importovaných léčiv, kdy v současnosti závisí na dovozu léčiv z 55 %. Vietnam v roce 2024 samostatně vyprodukoval 10 z 11 typů vakcín pro rozšíření imunizačního programu. 

Pandemie covidu-19 zdůraznila naléhavost rozšíření omezených kapacit vietnamského zdravotnictví. Vietnamská vláda proto přijala v roce 2020 novou strategii pro urychlení výstavby nových nemocničních zařízení. Ve Vietnamu je dnes k dispozici celkem 1531 nemocnic (z toho 14 % soukromých). V roce 2025 má pak přibýt dalších 10. S ohledem na velkou populaci Vietnamu (101 mil.) se však jedná stále o nedostatečné počty, obsazenost lůžek přesahuje 200 %. Lze proto očekávat další masivní investice do výstavby nových nemocnic.

Výroba zdravotnických zařízení a hi-tech medicínských řešení není ve Vietnamu příliš rozvinuta. Odhaduje se, že by celková velikost trhu zdravotnických zařízení mohla v roce 2025 dosáhnout zhruba 40 mld. Kč, z toho 90 % pochází z dovozu. Pandemie se v této oblasti promítla do zvýšené poptávky po dovozu zdravotnické techniky a zvýšila příležitosti pro české dodavatele laboratorních zařízení, zejména elektronových mikroskopů a zařízení potřebných pro testování. 

Vietnam má také rozvíjející se trh s léky a stále se zlepšující regulaci jejich prodeje a distribuce. Další příležitostí pro investory v roce 2025 jsou rozvoj digitálních technologií v oblasti zdravotnictví a využívání umělé inteligence v diagnostice a léčbě onemocnění. Vietnam má v této oblasti významný potenciál a vláda podporuje rozvoj digitálních technologií ve zdravotnictví. Je zde snaha zlepšit dostupnost zdravotní péče pro obyvatele a zároveň zefektivnit celkový systém zdravotnické péče. Jedním z projektů v této oblasti je například projekt eHospital, který umožňuje pacientům přístup ke svým zdravotnickým záznamům a umožňuje online konzultace s lékaři. To může být zajímavé pro české investory a firmy, specializující se na digitální zdravotnické řešení.

Významné obchodní příležitosti pro české firmy představuje i transfer technologií nebo vzdělávací a školicí programy pro různé úrovně vietnamského zdravotnictví. Pro ČR je Vietnam zajímavý také jako zdrojová země ochranných pomůcek a levného zdravotnického materiálu.

Vietnamský zemědělský sektor zaznamenal v roce 2024 vysoké tempo růstu a agrární export dosáhl rekordní hodnoty 62,4 mld. USD s obchodním přebytkem 18,6 mld. USD. V porovnání s předchozími lety je nárůst o  53,1 %. Import zaznamenal také nárůst na hodnotu  32 mld. USD. Hlavními exportními trhy vietnamských zemědělských produktů jsou asijské země (zejména Čína a Japonsko) , následují Spojené státy a EU .

Vietnam ročně doveze zemědělské produkty a potraviny v celkové hodnotě přes  32 mld. USD a poptávka po kvalitních a bezpečných potravinách z dovozu neustále roste. Lze předpokládat, že se na vietnamském trhu bude zvětšovat také prostor pro českou zemědělskou produkci. Agrární export ČR do Vietnamu je pouze desetinový ve srovnání s importem a tvoří jej většinou speciality jako je pivo a suroviny pro výrobu piva, sperma skotu, živí králíci, jednodenní kuřata, pet food atd. Mezi perspektivní české agrární komodity, které mají potenciál uspět na vietnamském trhu, patří dále mléko a mléčné produkty, maso a masné produkty, zdravá výživa a cereálie, ovoce, alkoholické nápoje nebo hnojiva.

Klasickou českou exportní komoditou do Vietnamu v oblasti agroprůmyslu je pivo a suroviny pro výrobu piva (chmel a slad). Vietnam je největším pivním trhem v regionu jihovýchodní Asie a roční spotřeba piva na obyvatele se zde  pohybuje přibližně okolo 45 litrů. Česká republika patří mezi největší dovozce piva do Vietnamu. V minulosti zde české firmy dodaly i technologie pro minipivovary. Existuje zde i potenciál pro vývoz českého vína a destilátů. Vietnam je třetí největší spotřebitel alkoholu v Asii ( 8 l etanolu na osobu a rok). Tři čtvrtiny spotřeby alkoholu tvoří destiláty, následuje pivo a roste obliba i vína, především červeného. Alkoholické nápoje tvoří 5,5 % celkového importu z EU.

Perspektivní oblastí je dále mléko a mléčné výrobky. Roční produkce mléka  11 mil. hl pokryje pouze  42 % domácí poptávky.  V prvním čtvrtletí 2025 se do Vietnamu dovezly mléčné výrobky za 347 mil. USD, což představuje téměř 42% meziroční nárůst. Nejvíce se dováží sušené mléko a syrovátka pro další zpracování (slazené mléko, mléčné a jogurtové nápoje, kondenzované mléko). Pro české exportéry může být také zajímavý vývoz ošetřeného čerstvého mléka (polotučné UHT), tavených sýrů a mléčných dezertů. Například tvaroh na vietnamském trhu chybí. V roce 2022 se do Vietnamu z ČR dovezly mléčné produkty (hlavně sušená syrovátka) za 33 mil. Kč.

Poměrně velký potenciál má i vývoz českého masa a masných produktů do Vietnamu. Vietnam importuje ročně maso za 1,8 mld. USD a v rámci EU jsou největšími vývozci masa do Vietnamu Polsko a Holandsko. V současné době se jedná o završení získání dovozní licence na české maso a masné produkty do Vietnamu. Velké příležitosti pro uplatnění české produkce vidíme hlavně v oblasti uzenin (trvanlivé salámy apod.), nebo u masa, které na evropských trzích nemá v porovnání s Asií velkou přidanou hodnotu. Například cena vepřových kostí, nožek, uší atd. je na vietnamském trhu srovnatelná s cenou vepřové panenky. Podobné je to v případě kuřecích pařátů v porovnání s kuřecími prsy.

Spotřeba cukrovinek je ve Vietnamu na vzestupu a se spotřebou přes 2 kg na osobu a rok Vietnam stále zaostává za celosvětovým průměrem. . Celková hodnota dovozu za první tři měsíce roku 2025 dosáhla 143 mil. USD.  Možnosti pro české firmy jsou také v oblasti zdravé výživy (müsli, müsli tyčinky, extrudované cereálie).

Jednou z největších vietnamských dovozních komodit jsou nadále krmiva pro hospodářská zvířata. Roste zájem i o petfood. Role, kterou domácí mazlíčci hrají ve vietnamské společnosti, se v posledních letech dramaticky mění. Ve městech se objevují nové obchody s petfood (například supermarkety PetCity a PetMart) i veterinární kliniky.

Zajímavou příležitostí ve Vietnamu může být zpracování tropického ovoce a jeho využití v potravinářství (müsli, džusy, ovocné složky do jogurtů, zmrzlin aj. potravin, džemy, sušené, kandované nebo mražené ovoce, kompoty atd.). Ve Vietnamu se na rozdíl od jiných zemí zpracovává pouze zanedbatelné množství ovoce. Dostupné a využitelné pro zpracování jsou z místních plodin ananas, papája, guava, vodní meloun, aloe, banán a kokos.

V oblasti biotechnologií se objevuje mnoho nových projektů zaměřených na vývoj nových léků a vakcín. Firma VNPT Technology vyvinula průlomovou technologii pro detekci rakoviny prsu pomocí umělé inteligence. V období 2024-28 musí všechna zařízení pro diagnostiku a léčbu nemocí v celé zemi zavést elektronickou zdravotnickou dokumentaci – digitální verzi běžné zdravotnické dokumentace. Ve Vietnamu se také rozvíjí průmysl elektronických zařízení a telekomunikací. V oblasti telekomunikací se rozvíjí nová technologie 5G, což otevírá možnosti pro využití IoT a umožňuje rychlejší přenos dat. Výzkumné projekty v oblasti zdravotnictví a biotechnologií jsou také velmi významné. Vietnam oznámil plány na rozšíření biotechnologického sektoru v zemi a investici více než 2,6 mld. USD do biotechnologického průmyslu do roku 2025.

Významnou oblastí výzkumu je energetika. Vietnam se stává velkým hráčem v oblasti obnovitelných zdrojů energie a plánuje investovat více než 13 mld. USD do solární energie a větrné energie do roku 2030. Toto snažení se o snížení závislosti na fosilních palivech a snížení emisí skleníkových plynů přináší nové příležitosti pro investory a podnikatele v oblasti obnovitelné energie. Vietnam se stává jedním z největších producentů solární energie v jihovýchodní Asii. 

Vietnam se stává přitažlivým pro investory, kteří hledají výzkumná a vývojová centra v oblasti umělé inteligence a průmyslu IoT. Vláda Vietnamu se také snaží přilákat více zahraničních investorů do země. V roce 2023 byla zavedena nová zákonná úprava, která zjednodušuje postupy pro zakládání nových firem a snižuje náklady na zakládání firem. V roce 2024 se Vietnam zaměřil na implementaci Usnesení o vědě a technice, rozvoji technologií a biologie. Koncem roku vietnamská vláda také představila řadu ambiciózních strategií, jejichž cílem je do roku 2030 transformovat odvětví vzdělávání, odborné přípravy, vědy a technologií, mj. zvýšením vládních výdajů na výzkum a vývoj na 2 % HDP.

V plánu je také novelizace zákonů související s oblastí vědy a techniky, nařízení vlády o investicích, financích a mechanismech autonomie. Vláda se snaží využít příležitostí ke stimulaci nových hracích sil, mezi které patří digitální ekonomika, zelená ekonomika a rozvíjející se odvětví a sektory k podpoře inovací, vědy a technologií. Všechny tyto kroky by měly přispět k podpoře vzniku nových technologických společností v zemi a usnadnit příchod zahraničních investorů do vietnamského průmyslu vědy a výzkumu.

V roce 2023 Vietnam představil Provincial Innovation Index (PII), který má být účinným nástrojem měření inovační kapacity a výsledků na místní úrovni. Podle výsledků PII 2024 vede v oblasti inovací Hanoj. Také byly realizovány iniciativy na rozvoj inovativního start-up ekosystému s cílem vytvořit novou generaci podniků, které se spoléhají na duševní vlastnictví a jsou schopné vstupu na mezinárodní trh.

Potenciál pro spolupráci tkví také ve vietnamských univerzitách nejrůznějších, zejména technických, zaměření, které mají zájem o výměnu studentů a pedagogů, spolupráci na vývoji a výzkumu, ale i mnoha jiných sférách, ve kterých naleznou průsečík zájmu se zahraničními univerzitami.