Vietnam

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoHanoj
Počet obyvatel98,51 mil.
Jazykvietnamština
Náboženstvíbez vyznání (74 %), buddhismus (15 %), křesťanství (9 %)
Státní zřízenírepublika
Hlava státuNguyen Xuan Phuc
Hlava vládyPham Minh Chinh
Název měnyVietnamský dong (VND)
Cestování
Časový posun+6 hodin (v létě +5)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecPhDr. Vítězslav Grepl
Ekonomický úsekIng. David Jarkulisch
Konzulární úsekMartina Saitlová, M.A.
CzechTradeMgr. Ivan Nikl
Czechinvest
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 892
Hospodářský růst (%) 2,7
Inflace (%) 1,8
Nezaměstnanost (%) 4,1

Vietnam je republika s politickým systémem vlády jedné strany. Vedoucí úlohu ve státě a společnosti má podle Ústavy Komunistická strana Vietnamu. Hlavou státu je prezident, výkonnou moc má vláda volená jednou za pět let. Z hlediska ekonomického systému je Vietnam socialisticky orientovanou tržní ekonomikou s vysokým podílem státního sektoru, který stále tvoří skoro jednu třetinu vietnamské ekonomiky.  

Vietnam je šestnáctou nejlidnatější zemí na světě s počtem obyvatel blížícím se sto milionům a třicátou osmou největší ekonomikou na světě. Z hlediska ekonomického výkonu na obyvatele je však stále rozvojovou zemí se středním příjmem. V posledních třiceti letech rostla vietnamská ekonomika průměrným tempem 6 – 7 procent ročně a její impresivní růst se výrazněji zpomalil pouze v krizových letech 2020-2021. Rychlost průměrného růstu HDP na hlavu činí z Vietnamu druhou nejrychleji se rozvíjející zemi na světě hned za Čínou. Vietnam má ambice stát se v horizontu dvaceti let vyspělou průmyslovou zemí. Vietnamský ekonomický úspěch je založen na přílivu zahraničních investic a budování exportního průmyslu využívajícího levnou pracovní sílu. V posledních letech lze ale pozorovat příliv investic s vyšší přidanou hodnotou a vietnamská vláda usiluje o postupnou přeměnu růstového modelu směrem k vyspělým technologiím a průmyslu 4.0. Vietnam je členem zóny volného obchodu ASEAN zahrnující 10 zemí s více než 600 mil. spotřebitelů. Vietnam je jednou z nejatraktivnějších zemí pro zahraniční investory v regionu jihovýchodní Asie (ročně přiláká až 20 mld. USD přímých zahraničních investic).  

Z hlediska obratu vzájemného obchodu je Vietnam naším druhým největším obchodním partnerem v rámci zemí ASEAN (za Malajsií) a v celosvětovém srovnání dvacátým šestým největším obchodním partnerem hned za Indií. S postupnou proměnou struktury vietnamského průmyslu se mění také struktura vzájemného obchodu s ČR. Ještě před několika lety byl Vietnam pro ČR především zdrojem levné obuvi a textilu. Dnes díky rostoucímu přílivu zahraničních investic do odvětví s vyšší přidanou hodnotou převažuje ve vietnamských vývozech do ČR elektronika a počítačové součásti. České firmy se na vietnamském trhu prosazují například v oblasti obranného průmyslu, v dodávkách strojírenských výrobků a průmyslových zařízení nebo v energetickém průmyslu. K tradičně úspěšným položkám českého exportu do Vietnamu patří také české sklo, pivo, slad, chmel a sušené mléko. Nově se na vietnamském trhu daří také českým environmentálním technologiím, výrobcům zdravotnických potřeb a vybavení pro nemocnice nebo poskytovatelům služeb v oblasti ICT. Pozitivní roli ve vzájemných obchodních vztazích hraje dlouhá tradice spolupráce obou zemí podpořená početnou vietnamskou komunitou v ČR a množstvím Vietnamců, kteří pobývali v ČR, zachovali si velmi pozitivní vztah k naší zemi a dnes zastávají významné posty ve vietnamské státní administrativě nebo státních podnicích.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Vietnam (392.44kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Vietnam (MZV) (93.12kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Vietnamská socialistická republika se nachází na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře a sousedí s Kambodžou, Čínou a Laosem. Počtem obyvatel je Vietnam patnáctou nejlidnatější zemí světa, devátou nejlidnatější v Asii a tudíž jedním z nejvýznamnějších potenciálních trhů pro české subjekty. Hlavním městem je Hanoj, hospodářským centrem země je však jih Vietnamu s největším městem – Hočiminovo Město (dříve Saigon), velmi dynamicky se rozvíjí v posledních letech město Da Nang ve středním Vietnamu. Oficiálním jazykem je vietnamština.

Oficiální hlavou státu je prezident republiky, který navrhuje parlamentu (jednokomorové Národní shromáždění) nominace na premiéra/předsedu vlády, ministry a další ústavní činitele. Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil země, podepisuje zákony, vyhlašuje amnestii, jmenuje velvyslance, generály a admirály ozbrojených sil. Je volen z řad poslanců parlamentu (Národního shromáždění) na období 5 let. Důležitější úlohu však hraje ve skutečnosti premiér a především generální tajemník Komunistické strany Vietnamu (KSV) spolu s Ústředním výborem KSV a politbyrem. 

Politický systém ve Vietnamu je založen na vedoucí úloze KSV, která je zakotvena v ústavě. Nejvyššími orgány KSV jsou sjezd (National Congress), ke kterému dochází jednou za 5 let (13. sjezd proběhl v lednu 2021) a ústřední výbor (175 členů, schází se 2x za rok), v jehož čele stojí generální tajemník jako nejvýše postavený člen politbyra (19 členů). Výše popsané instituce bývají označovány jako čtyři mocenské pilíře vietnamského politického uspořádání.

Vietnam se v posledních letech ekonomicky a sociálně velice rychle rozvíjí a mění do podoby sociálně-tržní ekonomiky, zatímco politicky zachovává příklon ke komunistickým idejím. Komunistická strana Vietnamu klade důraz na hospodářské reformy a na boj proti korupci jako zdroje vlastní prestiže a důvěry veřejnosti. Monopol státní moci si KSV zachovává bez ohledu na pozoruhodný hospodářský rozvoj a relativní volnost v hospodářské oblasti. Zakládání jiných politických stran není povolováno. Organizovaná opozice v zemi neexistuje.

Proces hospodářských reforem „doi moi“ začal v roce 1986 vlivem tehdy katastrofální hospodářské situace. Jeho podstatou je pozvolný přechod k „socialisticky orientovanému tržnímu hospodářství“. Hlavním výsledkem je viditelně se zlepšující životní úroveň obyvatelstva a vysoké tempo hospodářského růstu. Vietnam se tak řadí mezi středně rozvinuté země. I přes bohatnutí země jako celku však mezi velkými městy a venkovskými oblastmi zůstávají stále velké disproporce.

Většina vietnamského vedení se vyznačuje pragmatismem a relativním nezájmem o ideologické otázky, které jsou přenechávány péči stranických kádrů. Čínský model i vývoj je vietnamským vedením velmi bedlivě sledován, nikoliv však slepě implementován. Referenční rámec představují také partneři ze zemí Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN).

1.2. Zahraniční politika země

Vietnam usiluje o vyváženou zahraniční politiku s důrazem na multilaterální fóra, přísným dodržováním zásady nevměšování a neutrality do vnitropolitických záležitostí jiných zemí a balancováním mezi největšími hráči v regionu. Primárním cílem je podpora národních zájmů, ekonomického rozvoje a bezpečnosti.  

V r. 1992 byla schválena zahraničněpolitická koncepce VSR, která reagovala na rozpad a transformaci „východního“ bloku. Vietnam zahájil pragmatický kurs, směřující k rozvoji vztahů se všemi zeměmi s důrazem na obchodně-ekonomickou spolupráci, posílení sousedských vazeb se zeměmi jihovýchodní Asie a vztahů v asijsko-tichomořské oblasti. Vietnam věnuje pozornost těm zemím, které mají potenciál přispět k jeho sociálně-ekonomickému rozvoji (Japonsko, Korejská republika, Indie). I když Vietnam respektuje politiku jedné Číny, intenzivně rozvíjí také obchodně-ekonomické vztahy s Tchaj-wanem.  

Někdejší úsilí o začlenění do Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), ke kterému Vietnam přistoupil dne 28. 7. 1995, odpovídalo ekonomickým a geopolitickým zájmům země. Nemalou roli sehrává snaha o vyvažování mocného souseda – ČLR. V r. 2020 Vietnam podle rotačního principu zastal předsednickou roli v ASEAN. V r. 1998 se Vietnam stal členem APEC a na podzim 2017 hostil summit APEC v Danangu. Na přelomu roku 2006/2007 Vietnam vstoupil do WTO.

Vietnam v letech 2020-2021 působil jako nestálý člen v Radě bezpečnosti OSN, kam byl v r. 2019 zvolen jako jediný (endorsovaný) kandidát za příslušnou zeměpisnou skupinu. Předchozí členství Vietnamu v RB OSN připadalo na roky 2008 – 2009.  

Vysoce citlivá je pro Vietnam otázka teritoriálních sporů o oblasti v Jihočínském moři (pro Vietnam moře „Východní“). Vietnam si přitom uvědomuje svoji ekonomickou závislost na severním sousedovi. Jedním z největších problémů ve vztahu Vietnamu s Čínou zůstává teritoriální spor o Spratlyho a Paracelské souostroví, které Vietnam považuje za součást svého území, a navazující výlučné ekonomické zóny v Jihočínském moři, na které si zároveň činí nároky i některé další země regionu. Jihočínské moře představuje hospodářsky, bezpečnostně i politicky důležitou oblast v západní části Tichého oceánu, přes kterou procházejí frekventované námořní trasy, nacházejí se zde zásoby ropy a plynu a místa významná pro rybolov. O některé ostrovy, ostrůvky i skaliska (resp. o uplatňování ekonomických zón v jejich blízkosti) se vedou dlouholeté komplikované spory mezi Čínou a vícero zeměmi regionu, kdy se jednotlivé teritoriální nároky v některých případech překrývají.  

V zájmu zajištění diversity zahraničněpolitických azimutů se do popředí zájmu dostávají také vztahy s blízkými sousedy ASEAN, zejm. s Indií a Japonskem. Tradičně dobré byť nepříliš intenzivní politické vztahy udržuje Vietnam s Ruskem. Od r. 2015 probíhá sbližování Vietnamu s USA, které jsou pro Vietnam důležité nejen ekonomicky (největší odbytiště vietnamského exportu), ale i bezpečnostně právě z hlediska vyvažování Číny v regionu.  

EU vnímá VSR jako jednoho z perspektivních partnerů v regionu. Vietnam je také druhou zemí ASEAN (po Singapuru) s uzavřenou dohodou o volném obchodu s EU (EUVFTA). EU jako celek je čtvrtým největším obchodním partnerem Vietnamu.

1.3. Obyvatelstvo

Dle posledního sčítání lidu z roku 2019 činil počet obyvatel Vietnamu 96,2 mil. lidí. Dle statistik OSN byl počet obyvatel v květnu 2022 odhadován na 98,5 mil. Průměrný  přírůstek obyvatelstva ve Vietnamu činí 0,78%.   Hustota obyvatel je 295 na 1 km2, teritoriálně je nejhustěji zalidněnou oblastí delta Rudé řeky (983 obyv./km2) a delta Mekongu (432 obyv./km). Absolutně nejhustší osídlení pak je v Ho Či Minově Městě  (3809 obyv./km2) a v Hanoji (2132 obyv./km2). Naopak zalidnění v horských oblastech  je velmi řídké (122 obyv./km2). Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva činí 70,3 % z celkového počtu obyvatel, tj. cca 68,53 milionu. Věk ekonomicky aktivního obyvatelstva je 15 až 64 let. Průměrná délka života v roce 2018 činila 73,7 let (71,2 u mužů a 76,4 u žen).  

Národnostní složení Vietnamu je poměrně rozmanité. 86 % populace tvoří etničtí Vietnamci (národnost Kinh), soustředění zejména v deltách hlavních vodních toků a pobřežních rovinatých oblastech, 12 % etničtí Číňané. Zbytek populace tvoří Khmerové (kolem 700 000 žijící v jihozápadní deltě Mekongu), Čamové (kolem 60 000 žijící převážně podél pobřeží mezi Nha Trang a Phan Thiet a v provincii An Giang v deltě Mekongu) a dalších 60 národnostně-jazykových menšin soustředěných zejména v horských oblastech.  

Většina obyvatel Vietnamu je bez vyznání (74 %). Zbývajících 26 % obyvatel jsou zejména buddhisté (převládá mahájánový buddhismus, cca 15 % obyvatel) a křesťané (9 % populace). Vyskytují se zde také dvě větší náboženské sekty: sekta Hoa Hao (buddhistická, 1,7%) a sekta Cao Dai (0,9%), nejmenší zastoupení má ve Vietnamu islám (přibližně 0,1 % populace, převážně etničtí Khmerové a Čamové).  

Úředním jazykem je vietnamština, nejrozšířenějšími používanými cizími jazyky angličtina, čínština (kantonská a mandarínská), ruština a francouzština (převážně starší generace).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Rok 2021 byl pro vietnamskou ekonomiku jeden z nejobtížnějších v jeho moderní historii. Zatímco v roce 2020 patřil Vietnam mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky na světě a jeho příkladný způsob kontroly šíření epidemie Covid-19 mu mohly ostatní země závidět, rozšíření virulentní varianty delta zasadilo vietnamské ekonomice tvrdou ránu. Rozsáhlé lockdowny, odstávky výroby a narušené dodavatelské řetězce způsobily ve třetím čtvrtletí dokonce první negativní růst vietnamského HDP od přelomu tisíciletí. Celkový růst HDP tak v minulém roce dosáhl pouhých 2,7 %. Postupné otevírání vietnamské ekonomiky a změna přísných vládních protiepidemických opatření na strategii „žití s Covidem“ však povede k opětovnému obnovení ekonomického růstu, který by mohl na konci roku 2022 dosáhnout až 6,8 %. Čtvrtá vlna pandemie, která zasáhla Vietnam v polovině minulého roku, byla hlavní příčinou dramatického poklesu ekonomického výkonu. Epicentrem nákazy se stalo Ho Či Minovo Město a přilehlé provincie, ve kterých je soustředěna podstatná část vietnamského exportního průmyslu. Koronavirus si tak v minulém roce vybral svou daň nejen v cestovním ruchu a letecké dopravě, ale poprvé vážně zasáhl v podstatě všechny sektory vietnamské ekonomiky včetně průmyslových odvětví. Vietnamská vláda na čtvrtou vlnu pandemie reagovala urychlením procesu očkování, což umožnilo do konce roku otevřít prakticky celou ekonomiku. Míra proočkovanosti vietnamské populace vzrostla z 5 % v červenci 2021 na 70 % na konci minulého roku. Navzdory rozsáhlým uzavírkám vietnamských průmyslových podniků byl exportně orientovaný průmysl hlavním tahounem růstu vietnamské ekonomiky v minulém roce. Nenarušena zůstala i důvěra zahraničních investorů, kteří do vietnamské ekonomiky v minulém roce investovali zhruba stejný objem investic, jako v předchozích dvou letech (cca 20 mld. USD). Objem přislíbených zahraničních dokonce mírně vzrostl (o 10 %) na 31 mld. USD. Z hlediska vnější stability ekonomiky se poměrně příznivě vyvíjel i zahraniční obchod Vietnamu. Vývoz vzrostl meziročně o 19 % na 336 mld. USD a dovoz o 26 % na 332 mld. USD. Celková obchodní bilance se již šestým rokem nachází v plusových číslech. Nejpostiženějším odvětvím byl naopak sektor služeb, jehož ekonomický výkon v minulém roce vzrostl o pouhých 1,2 %. V rámci tohoto sektoru pak nejvíce utrpělo odvětví cestovního ruchu, které v předpandemickém období tvořilo až 10% vietnamského HDP. Zatímco až do roku 2019 navštěvovalo Vietnam ročně okolo 20 mil. turistů, v minulém roce to bylo pouze několik desítek tisíc, poté co vláda umožnila omezené návštěvy vybraných turistických destinací na jihu země. Zásadnější obrat k lepšímu v sektoru cestovního ruchu lze očekávat v tomto roce (15. března 2022 byly plně obnoveny mezinárodní komerční lety a umožněn vstup turistům ze všech zemí). Důležitý impuls pro udržení růstu poskytly vietnamské ekonomice rovněž vládní výdaje. Vietnamská vláda v minulém roce pokračovala v aplikaci podpůrných ekonomických balíčků v celkové výši 10,31 mld. USD (2,8 % HDP).   Uvolněná fiskální i monetární politika paradoxně neměla výraznější vliv na růst cenové hladiny. Inflace měřená indexem CPI v minulém roce dosáhla pouhých 1,8 %. Nezaměstnanost však vzrostla díky zpomalení růstu ekonomiky o 0,6 % na 4,1 %. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti za posledních jedenáct let.  

Většina mezinárodních finančních institucí i nezávislých analytiků očekává, že růst vietnamské ekonomiky v tomto roce opět výrazněji zrychlí. Odhady růstu HDP v roce 2022 se pohybují mezi 6,5-7,5 %. Všeobecně je sdílen také pozitivní výhled na dlouhodobý vývoj vietnamské ekonomiky a jeho rostoucí atraktivitu pro zahraniční investory. Poměrně vysoká ekonomická a politická stabilita, nízké výrobní náklady a rostoucí spotřebitelská poptávka budou patřit k hlavním přednostem Vietnamu v příštích deseti letech. Lze proto očekávat další přesun výrobních kapacit do Vietnamu zejména z Číny, ale také z ostatních vyspělých asijských zemí včetně zemí ASEAN. O rychlejší příliv zahraničních investic do nových sektorů s vysokou přidanou hodnotou usiluje také vietnamské vláda. Nová ekonomická strategie na léta 2021-2025 schválená národním shromážděním v listopadu 2021 počítá s rozvojem digitální ekonomiky, hi-tech průmyslu a zelených technologií. V těchto odvětvích budou vznikat nové obchodní a investiční příležitosti i pro české firmy.

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 72,92,76,87,4
HDP/obyv. (USD/PPP) 10 557,608 650,109 090,0010 030,0010 960,0
Inflace (%) 2,83,21,82,71,9
Nezaměstnanost (%) 3,13,94,13,63,3
Export zboží (mld. USD) 264,3282,5335,9396,2428,1
Import zboží (mld. USD) 253,4262,7331,2393,2418,5
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 21,530,618,719,527,3
Průmyslová produkce (% změna) 6,62,71,612,810,9
Populace (mil.) 96,597,398,29999,7
Konkurenceschopnost N/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 04.VII04.VII04.VIIN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -5,2
Veřejný dluh (% HDP) 52,5
Bilance běžného účtu (mld. USD) 2,9
Daně 2022
PO 20 %
FO 5 – 35 %
DPH 10 % (dočasně snížena na 8 %)

Až do krizového roku 2020 vykazovaly vietnamské veřejné finance postupný konsolidační trend a relativní stabilitu. Vietnamské vládě se dařilo postupně snižovat každoroční deficity státního rozpočtu až na úroveň kolem 3 % HDP v letech 2017-2019. V roce 2020 pak deficit státního rozpočtu díky podpůrným fiskálním opatřením v souvislosti s pandemií Covid-19 opět skokově vzrostl na 5,9 % HDP a v roce 2021 se podařilo deficit mírně snížit na 5,2 % HDP.  Fiskální a monetární stimulační balíčky aplikované vietnamskou vládou v letech 2020-2021 dosáhly celkové výše 29,5 mld. USD (cca 11 % vietnamského HDP). 

Tlaky na vietnamský rozpočet by měly být v tomto roce výrazně nižší, přestože budou dobíhat některé stimulační programy vietnamské vlády. Vietnamská vláda by měla v tomto roce pokračovat v aplikaci stimulačních programů pouze na příjmové straně rozpočtu. Předpokládá se zachování snížené DPH z 10 % na 8 % po celý rok 2022. V roce 2023 budou ukončeny také některé daňové investiční pobídky ve zvláštních ekonomických zónách pro nadnárodní korporace (v souladu se strategií OECD pro minimální daň ve výši 15 %). Příjmová stránka rozpočtu pak bude pozitivně ovlivněna celkovým růstem ekonomiky a rostoucími zisky firem. 

V dlouhodobém horizontu lze očekávat postupný konsolidační trend veřejných financí. Na konci roku 2022 by tak mohl deficit státního rozpočtu dosáhnout 3,7 % HDP. V dalších letech lze předpokládat opětovnou konsolidaci veřejných financí až na 2,7 % HDP v roce 2025. K tomu by měly přispět zejména výnosy z prodeje státních podniků a výnosy z nepřímých daní v důsledku rostoucí domácí spotřeby.

2.3. Bankovní systém

Řídící bankou a zároveň orgánem, který je zodpovědný za regulaci finanční a měnové politiky země je Státní banka Vietnamu (State Bank of Vietnam). Kromě centrální banky dnes působí ve Vietnamu celkem 48 bank: 5 státních komerčních bank (Bank for Foreign Trade of Vietnam – VIETCOMBANK, Bank for Investment and Development of Vietnam – BIDV, Industrial and Commercial Bank of Vietnam – VIETINCOMBANK, Vietnam Bank for Agriculture and Rural Development – VBARD, Mekong Housing Bank), 34 komerčních bank – akciových společností, 5 společných podniků, 5 bank stoprocentně vlastněných zahraničním majitelem. Kromě toho zde funguje 100 poboček nebo reprezentačních kanceláří zahraničních bank, 18 finančních firem (mezi nimi také česká Vietnam PPF Finance Company – Home Credit), 12 finančních leasingových firem a téměř 1100 družstevních úvěrových fondů. Největší bankou pokud se týká aktiv a sítě poboček je Agribank, podle kapitálu Vietinbank.

Stávající bankovní systém funguje od roku 1990, kdy byl přijat zákon o centrální bance (Ordinance on the State Bank of Vietnam) a zákon o bankách, úvěrových družstvech a finančních organizacích (Ordinance on Banks, Cooperative Credit Institutions and Financial Institutions). Hlavním přínosem těchto zákonů bylo oddělení centrální banky od komerčních bank a povolení činnosti akciových bank a dalších finančních a úvěrových institucí.  

Bankovní systém se v průběhu posledních pěti let postupně konsolidoval, došlo ke snížení nevymahatelných pohledávek resp. špatných dluhů a k řadě fúzí a akvizic v sektoru. Bankovní sektor je otevřený pro zahraniční investory. Zahraniční investoři mohou vytvářet ve Vietnamu bankovní společnosti se 100% zahraničním vlastnictvím. Podmínkou vzniku takovýchto bank je existence dohody mezi vietnamskou státní bankou a centrální bankou investorské země. Tuto dohodu prozatím podepsala Velká Británie, Austrálie, Rusko, Jižní Korea, Malajsie a Tchajwan.

2.4. Daňový systém

Daňové zatížení příjmů ve Vietnamu patří mezi největší v regionu jihovýchodní Asie, a to i po poslední novelizaci tří hlavních vietnamských daňových zákonů (zákon o dani z příjmů fyzických osob, zákon o dani z příjmů právnických osob a zákon o dani z přidané hodnoty).

Současný daňový systém zahrnuje následující druhy daní:

Daň z příjmu právnických osob

Sjednocená základní sazba daně z příjmu právnických osob (tuzemských i zahraničních) je 20 %.  Při splnění určitých podmínek mohou být aplikovány nižší sazby 17, 15 a 10 %. Podmínky jsou definovány výčtem oborů podnikání, oblastmi, ve kterých právnická osoba provozuje svou činnost, počtem zaměstnanců a výší jejich příjmů. Zákon o dani z příjmu definuje i podmínky, výši a trvání daňových prázdnin.

Daň z příjmů fyzických osob                     

Progresivní daňová sazba ve výši 5 -35 %. Nejvyšší sazba ve výši 35 % se aplikuje na měsíční příjem převyšující 80 mil. VND (cca 80 tis. CZK). Za poplatníka trvale pobývajícího ve Vietnamu (rezidenta) se považuje každý, kdo pobývá v zemi více než 183 dnů ročně nebo si pronajímá nemovitost ve Vietnamu déle jak 90 dní za rok.

Daň z přidané hodnoty

Sazby  DPH jsou 10 % (základní sazba dočasně snížená na 8 %), 5 % (zvýhodněná). Zvláštní formou DPH je Special Sales Tax na některé luxusní druhy zboží (automobily, alkohol, cigarety) ve výši  5-150 %. Pro uplatnění odpočtu DPH musí být všechny výdaje přesahující 20 mil. VND uskutečněny bankovním převodem.

Daň z přírodních zdrojů

Daň z přírodních zdrojů (Natural Ressources Tax) je aplikována na projekty zabývající se těžbou ropy, plynu a dřeva a vzácných nebo cenných nerostných zdrojů (uhlí, zlato, drahokamy). Její rozmezí je podle typu projektu a jeho lokalizace 1 % – 40 %.

Daň z užívání půdy

Podniky se zahraniční kapitálovou účastí, kterým bylo povoleno využívat půdu nebo vodní plochu za účelem realizace svých projektů, jsou povinny platit daň z užívání půdy (Land Use Right Tax). Sazby této daně jsou určovány ministerstvem financí.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

EU je čtvrtým největším obchodním partnerem Vietnamu (za Čínou, Koreou a USA). Vzájemná obchodní výměna mezi EU a Vietnamem vykazuje dynamický růst přerušený pouze v roce 2020 v důsledku negativních dopadů pandemie Covid-19.  Dovozy z Vietnamu do EU trvale převyšují vývozy z EU do Vietnamu zhruba 3-4 krát a negativní saldo na straně EU se neustále prohlubuje. Vietnam je pro EU významným zdrojem mnoha levných spotřebních produktů (mobilní telefony, elektronika, obuv, oděvy, potraviny).  Největším vývozcem i dovozcem do/z Vietnamu je Německo, které se na vzájemném obchodu EU – Vietnam podílí zhruba 20 %.  EU je také pátým největším investorem ve Vietnamu. EU zde doposud investovala 19,4 mld. USD, což představuje zhruba 6% celkových přímých zahraničních investic ve Vietnamu.


20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 9 950,2010 397,0011 098,508 775,2010 623,70
Import do EU (mil. EUR) 30 819,2032 479,4034 507,4034 537,7038 470,60
Saldo s EU (mil. EUR) – 20 869,0– 22 082,4– 23 408,9– 25 762,5– 27 846,9

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Vietnam je druhým největším obchodním partnerem ČR  v rámci zemí ASEAN (za Malajsií). V celosvětovém srovnání je Vietnam dvacátým šestým největším obchodním partnerem ČR hned za Indií. Stejně jako ostatní země EU má také ČR trvale negativní saldo v zahraničním obchodě s Vietnamem. Zatímco z ČR do Vietnamu se vyvážejí především stroje a průmyslová zařízení, z Vietnamu se do ČR dováží zejména spotřební zboží (mobilní telefony, elektronika, obuv, oděvy, potraviny).


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 223,11,71,72,0
Import do ČR (mld. CZK) 2,422,426,833,343,1
Saldo s ČR (mld. CZK) -19,3– 19,4– 25,1– 31,6– 41,1

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Vzhledem ke svému geografickému umístění realizuje Vietnam převážnou část svého obchodu (93 %) se zeměmi mimo EU.  Největším obchodním partnerem Vietnamu s podílem 25 % na celkovém obchodním obratu je Čína (18 % podíl na exportu, 35 % na importu). Největším exportním trhem pro Vietnam stále zůstávají USA (28 %) před Čínou (18 %) a EU (12 %). Největšími dovozci do Vietnamu jsou Čína (35 %), Jižní Korea (19 %) a Japonsko (8 %). Ve vzájemném obchodu se zeměmi mimo EU má Vietnam záporné saldo, na kterém se podílí zejména masivní dovozy z Číny.


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 172 901,0196 706,4213 529,1231 459,4274 916,0
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 150 236,5168 859,2180 877,0188 749,5243 021,1
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) 22 664,527 847,232 652,142 709,931 894,9

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Vietnam jako investiční destinace neztratil na přitažlivosti ani v době pandemie. Navzdory dramatickému poklesu tempa ekonomického růstu v posledních dvou pandemických letech si Vietnam udržuje pozici jedné z nejatraktivnějších investičních destinací v asijském regionu. Vietnam může nabídnout řadu zajímavých investičních příležitostí také pro české investory.

Přestože tempo růstu vietnamské ekonomiky spadlo v posledních dvou letech ze 7 % v roce 2019 na 2,9 % v roce 2020 resp. 2,6 % v roce 2021, zahraniční investoři zde nijak výrazněji neomezili své investiční aktivity a do Vietnamu tak přitekl zhruba stejný objem investic jako v předkrizových letech (cca 20 mld. USD ročně). Stabilní ekonomické a politické prostředí, dynamický růst populace a její kupní síly, nízké mzdy ve srovnání s ostatními industrializovanými zeměmi jihovýchodní Asie a zejména ve srovnání s Čínou činí z Vietnamu jednu z nejpřitažlivějších zemí pro zahraniční investory v asijském regionu. Kromě dlouhodobého trendu přesunu výrobních kapacit z Číny do Vietnamu lze v posledních letech pozorovat také rostoucí trend přílivu investic ze zemí ASEAN.

K největším investorům ve Vietnamu dlouhodobě patří Jižní Korea (18 % všech PZI), Japonsko (16 %) a Singapur (16 %). Investice z těchto zemí tvoří více než polovinu všech přímých zahraničních investic ve Vietnamu a směřují především do zpracovatelských odvětví (mobilní telefony, elektronika, oděvy, obuv) využívajících levné pracovní síly. Ve Vietnamu má již své výrobní závody většina nadnárodních společností v uvedených sektorech. Vůbec největší zahraniční investicí v této oblasti ve Vietnamu je závod na výrobu mobilních telefonů a tabletů firmy Samsung v provincii Bac Ninh, jejíž produkty tvoří významnou část vietnamského exportu. Samsung doposud ve Vietnamu investoval celkem 18 mld. USD a zaměstnává zde přes 170,000 pracovníků. Na celkových vietnamských vývozech se Samsung podílí z více než 20 %.         

Také v minulém roce patřila trojice Singapur (34%) Korea (25%) a Japonsko (20%) k největším zahraničním investorům ve Vietnamu. Největším nově ohlášeným projektem, který získal v minulém roce investiční licenci, byla korejsko-vietnamská investice do výstavby dvou tepelných elektráren na zkapalněný zemní plyn Long An I a II v celkové výši 3,1 mld. USD, následovaná investicí firmy LG Display do rozšíření závodu na výrobu LCD a OLED obrazovek v Haiphongu v hodnotě 2,15 mld. USD. Třetím největším investičním projektem v hodnotě 1,33 mld. USD byla investice japonské firmy Marubeni do výstavby plynové elektrárny O Mon II v jihovietnamské provincii Can Tho.

K nejatraktivnějším sektorům pro přímé zahraniční investice patří ve Vietnamu zpracovatelský průmysl, realitní sektor, energetika a cestovní ruch. Zpracovatelský sektor (mobilní telefony, počítače, elektronika, oděvy, obuv, atd.) má přitom absolutně dominantní postavení a tvoří téměř 60% všech zahraničních investic ve Vietnamu. Také v minulém roce dominoval přímým zahraničním investicím zpracovatelský sektor následovaný energetikou, realitním sektorem, maloobchodním prodejem a logistikou.  Nejpřitažlivější investiční lokalitou ve Vietnamu je jižní metropole Ho Či Minovo Město (s celkovým objemem investic ve výši 49,4 mld. USD), následované sousední provincií Binh Duong (37,2 mld. USD). Hlavnímu městu Hanoji patří v žebříčku nepřitažlivějších investičních lokalit ve Vietnamu třetí místo s objemem 37 mld. USD.

České investice ve Vietnamu

Rychlý ekonomický růst Vietnamu a stabilní politické prostředí přitahuje také české investory. České firmy doposud investovaly ve Vietnamu do 34 projektů v hodnotě 90 mil. USD. Největším českým investorem ve Vietnamu nadále zůstává firma PPF, která zde investovala do oblasti bankovnictví a v průběhu několika let si na vietnamském trhu vybudovala vedoucí postavení v sektoru spotřebitelských úvěrů. Dle posledních informací však PPF zvažuje postupné utlumení svých aktivit v asijském regionu, což bude zřejmě zahrnovat i prodej svého podílu ve firmě Home Credit Vietnam. Druhým největším českým investorem je společnost Elmich Group, která provozuje závod na výrobu kuchyňských potřeb v provincii Ha Nam. Třetí největší českou investicí je závod na výrobu kondenzátorů české firmy Hydra a.s. v provincii Quang Nam. Řada českých investic ve Vietnamu je realizována také podnikateli vietnamského původu, kteří v ČR vybudovali úspěšné podniky a nyní rozšiřují své podnikatelské aktivity do Vietnamu. Tyto investice směřují například do turistického ruchu (luxusní hotely na pobřeží Vietnamu), průmyslu, zemědělství, potravinářství, distribuce léčiv a dalších sektorů.

Další zlepšení investičního prostředí pro české investory ve Vietnamu a nové investiční možnosti přinese nová Dohoda o ochraně investic mezi EU a Vietnamem, která by mohla vstoupit v platnost v horizontu dvou let, poté co projde ratifikačním procesem v jednotlivých členských zemích EU. Součástí dohody je rozsáhlá kapitola o liberalizaci investičního prostředí obsahující řadu nových opatření na podporu a ochranu evropských investorů ve Vietnamu.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

V roce 2020 vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (EU-Vietnam Free Trade Agreement – EVFTA). Očekává se, že do pěti let od vstupu EVFTA v platnost se objem vzájemného obchodu mezi EU a Vietnamem zvýší o padesát procent. Pokles celních sazeb v rámci EVFTA se samozřejmě pozitivně odrazí také na růstu českého vývozu do Vietnamu. EVFTA je jednou z nejobsáhlejších a nejambicióznějších dohod EU. Zahrnuje ucelenou škálu okruhů v oblasti obchodu a investic, od pravidel původu a celních záležitostí a sanitárních a fytosanitárních opatření, po státní zakázky, práva duševního vlastnictví, právní a institucionální témata a konkurenceschopnost, až k ochraně investic a řešení sporů v této oblasti.

Dohoda o ochraně investic mezi EU a Vietnamem by měla vstoupit v platnost v horizontu dvou let po její ratifikaci jednotlivými členskými zeměmi EU. Dohoda významným způsobem podpoří vstup nových evropských investorů do Vietnamu.  Česká republika je jednou z jedenácti zemí EU, které již investiční dohodu ratifikovaly.

Smlouvy s ČR

Nejvýznamnějšími dohodami uzavřenými mezi ČR a Vietnamem v ekonomické oblasti jsou Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic z roku 1997, Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku z roku 1997 a Dohoda o hospodářské spolupráci z roku 2005. Dohoda o ochraně investic mezi ČR a Vietnamem bude v horizontu dvou let nahrazena dohodou mezi EU a Vietnamem. V rámci dohody o hospodářské spolupráci probíhá pravidelný obchodně-ekonomický dialog mezi ČR a Vietnamem formou zasedání česko-vietnamské mezivládní komise pro ekonomickou spolupráci. Poslední zasedání mezivládní komise proběhlo v roce 2018 v Hanoji. Další je plánováno v Praze na konec června 2022.

3.4. Rozvojová spolupráce

Vietnam je významným příjemcem rozvojové pomoci. K největším donorům ve Vietnamu patří Japonsko, Světová banka, Asijská rozvojová banka a EU. V souvislosti s růstem životní úrovně ve Vietnamu a jeho graduací do kategorie zemí se středním příjmem byl objem rozvojové pomoci ČR ve Vietnamu v posledních letech postupně utlumován. ČR dnes ve Vietnamu realizuje pouze tzv. malé lokální projekty.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Vietnamská ekonomika nabízí příležitosti pro české exportéry ve více než dvaceti oborech. Rychlý růst vietnamské ekonomiky, který postupně mění celkovou strukturu ekonomiky, a rostoucí příjmy obyvatel budou navíc pozitivně ovlivňovat poptávku i v dalších průmyslových a spotřebních segmentech. Níže uvádíme příležitosti pro český export v pěti hlavních prioritních sektorech.

▶ Energetický průmysl

Vietnam plánuje v příštích deseti letech rozsáhlé investice do výstavby nových energetických kapacit. Národní energetická strategie počítá s nárůstem celkové instalované kapacity ze současných 70 GW na 138 GW v roce 2030, což si vyžádá investice do výstavby nových elektráren ve výši 2840  mld. CZK. Velká část nových investic bude směřovat do tepelných elektráren (plynových a v menší míře i uhelných), ale stranou nezůstanu ani investice do nových elektráren využívajících obnovitelné zdroje (voda, vítr, biomasa).

▶ ICT

Sektor informačních technologií je ve Vietnamu prudce rostoucím odvětvím a jeho rozvoj je jednou z klíčových vládních priorit. Národní strategie pro rozvoj digitalizace a průmyslu 4.0 počítá s růstem podílu digitální ekonomiky na celkovém HDP do roku 2030 na 30%. Příležitosti pro uplatnění českých firem budou vznikat zejména v oblasti e-governmentu, e-commerce a kybernetické bezpečnosti.

▶ Obranný průmysl

Nové bezpečnostní hrozby a rostoucí riziko ozbrojeného konfliktu v regionu jihovýchodní Asie vyvolávají potřebu rozsáhlé modernizace vietnamských ozbrojených složek. Vietnam počítá s růstem obranného rozpočtu ze současných 128 mld. CZK na 170 mld. CZK v roce 2024. Lze proto očekávat další růst poptávky vietnamské vlády po nových obranných technologiích. Velkou šanci na úspěch mají české obranné technologie, se kterými již mají vietnamské ozbrojené složky zkušenosti (cvičná letadla, letecké simulátory, radiolokační technika) ale i další česká obranná technika.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Rostoucí ekologická regulace a tlak úřadů na dodržování ekologických norem jsou hybnou silou rostoucí poptávky po environmentálních technologiích ve Vietnamu. Nárůst počtu obyvatel a rychlá urbanizace ještě umocňují naléhavou potřebu řešení zhoršující se ekologické situace. Jen do čištění městských odpadních vod bude nutné v následujících deseti letech investovat až 214 mld. CZK. Mezi nejperspektivnější odvětví pro české firmy patří zpracování odpadních vod a distribuce vody, čištění vodních zdrojů, zajištění kvality vody ve vodních zdrojích a zpracování tuhého odpadu.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Vietnam je trh s obrovským potenciálem pro odbyt zdravotnické techniky a farmaceutických výrobků. Výdaje na zdravotnictví trvale rostou a v roce 2022 by měly dosáhnout 490 mld. CZK. Je plánována rozsáhlá výstavba nových nemocničních kapacit. Domácí výroba zdravotnických zařízení a farmaceutik je velmi omezená, převážná většina zdravotnické techniky a léků pochází z dovozu. Vietnamský trh nabízí příležitosti pro české dodavatele zdravotnických přístrojů, laboratorních zařízení, zdravotnických informačních systémů nebo výrobce doplňků stravy.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Vietnam je významným dovozcem agrární produkce a potravin. Vietnam ročně doveze zemědělské produkty a potraviny v celkové hodnotě okolo 435 mld. CZK a poptávka po kvalitních potravinách z dovozu zde neustále roste. Lze předpokládat, že i prostor pro českou zemědělskou produkci na vietnamském trhu se bude dále zvětšovat. Mezi nejperspektivnější české agrární komodity, které mají potenciál uspět na vietnamském trhu, patří pivo a suroviny pro výrobu piva, mléko a mléčné produkty, maso a masné produkty, cukrovinky a cereálie, jablka, krmiva pro hospodářská zvířata a domácí mazlíčky, hnojiva.

Mapa oborových příležitostí

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Obchodní kultura ve Vietnamu se zásadním způsobem neodlišuje od ostatních zemí v regionu jihovýchodní Asie. Důraz je kladen na přímé osobní vazby a pěstování dlouhodobých vztahů s obchodním partnerem. Ve srovnání se západní kulturou je potřeba počítat s pomalejšími procesy při sjednávání obchodu a delšími reakčními lhůtami.

4.2. Oslovení

Protože mnoho Vietnamců má stejná příjmení, k oslovení se používají obvykle pouze křestní jména, avšak s oslovením pan/paní. Na vizitkách jsou obvykle tištěna nejprve příjmení, potom jména. Zpravidla tedy oslovujeme posledním jménem uvedeným na vizitce. Tituly se používají zejména u lékařských či akademických hodností (Dr., Prof. atd.). Přečtení celého jména a funkce služebně vysoce postavené osoby na podávané vizitce je projevem úcty.

Představování a výměna vizitek patří mezi aspekty společenské etikety, na které se ve Vietnamu stále ještě klade poměrně velký důraz. Důležitým lidem je vhodné vizitku podávat oběma rukama, v každém případě je nutno podat a přijmout vizitku z rukou do rukou a ne vizitku „hodit“ na stůl. Ačkoliv z vietnamské strany nám není vždy všemi přítomnými vizitka nabídnuta, je vhodné předat svou vizitku všem. V případě velkých delegací se v úvodu může výměna vizitek odehrát jen mezi služebně nejstaršími, ostatní si mohou vyměnit vizitky po skončení jednání. Obsah a úprava vizitek není jednotná a důležitá, vizitky je však nutno bezpodmínečně mít.

4.3. Obchodní schůzka

Před samotným prvním setkáním je nezbytné, aby měl vietnamský partner dostatečné informace o české firmě a projednávaném obchodním záměru. Tuto informaci je třeba zaslat písemně a včas před navrhovaným termínem setkání. Ačkoliv jsou ve velkých obchodních firmách pochopitelně zaměstnaní i lidé znalí cizích jazyků (nejrozšířenější je angličtina), mnoho vedoucích pracovníků a většina lidí v provinciích hovoří pouze vietnamsky. Dobrým dojmem tedy zapůsobí anglicky tištěné materiály opatřené dodatečným vietnamským překladem. Teprve po předchozím písemném představení je vhodné žádat o schůzku, nejlépe opět písemně, následně telefonicky. Ideální je, jestliže českou firmu vietnamskému partnerovi může doporučit třetí strana, které partner důvěřuje.  

Vzhledem k ustálenému klidnému pracovnímu rytmu je ve Vietnamu vhodné sjednávat schůzky ráno od devíti hodin, respektive od 2. – 3. hod. odpolední, ačkoliv partner může navrhnout i jiný (pozdější) termín. Ve Vietnamu se ještě donedávna pracovalo i v sobotu, dnes je již tento čas považován za soukromý, a proto se přísluší sobotní termín jednání případně navrhnout pouze vietnamské straně.  

Vietnamci bývají až na výjimky překvapivě dochvilní. Jedná se zřejmě o následek úcty k autoritám. Stává se, že přijdou 5 – 10 minut před sjednaným termínem, dochvilnost je očekávána i z naší strany a výmluvy na dopravní situaci nejsou vhodné. Při plnění dohod však lze z vietnamské strany očekávat časté prodlevy z různých „objektivních“ příčin, ze strany zahraničního partnera je však vyžadováno striktní dodržování dohodnutých termínů.

Českého obchodníka většinou při jednání s vietnamskými partnery nejvíce překvapí asijská zdrženlivost, rozvláčnost a neochota bavit se ihned o konkrétních podmínkách obchodu. Vietnamský partner Vám také v průběhu jednání většinou neřekne jasné ne. Je proto třeba klást kontrolní otázky, abyste předešli případným nedorozuměním.  

Vietnamští partneři bývají obvykle na jednání výborně připraveni, především mají dobrou znalost o cenách konkurence. Je nežádoucí nadsazování kvality vlastního zboží či pomlouvání kvality konkurence.  

Podobně jako v jiných asijských zemích, i život Vietnamců ovlivňuje řada zvyklostí, jejichž racionální jádro často již ani nelze „vypátrat“, ale striktně se dodržují. Týká se to všech oblastí života: jsou „šťastná období“, kdy lze uzavírat manželství (resp. rodit děti), jiná doba je vhodná k uzavření byznysu, lunárním kalendářem se řídí i stravovací návyky. Tato pověrčivost může ovlivňovat i obchodní jednání a je potřeba s ní počítat.

Vietnamci jsou zvyklí celé generace svým způsobem „bojovat“ a toto se projevuje i v obchodě. Musí mít při uzavření obchodu pocit, že získali enormní výhodu a že v jednání vyhráli. Je tedy třeba dopředu kalkulovat s významnou slevou a příliš se zjevně neradovat, pokud se podaří uzavřít obchod s výrazným ziskem. Je lepší chovat se skromně, ba přímo ustaraně. Lze vyjádřit, že je dobré proniknout na vietnamský trh, ale produkt byl nabídnout prakticky za „výrobní náklady“. V řadě případů, není-li obchodní partner konečný uživatel produktu, zejména je-li zaměstnancem státní firmy, se očekává, že mu bude nabídnuta osobní provize za zprostředkování. Korupce ve Vietnamu zatím nebyla vymýcena, ačkoliv se o to současná vláda pokouší nebo alespoň začíná nazývat věci pravými jmény.  

Obchodní jednání ve Vietnamu bývají obvykle velmi zdlouhavá a rozvláčná. Během jednání je proto třeba zachovat trpělivost, i když se mohou zdát dotazy zbytečně opakované a někdy i hloupé. V naprosté většině vietnamský partner tak testuje objektivitu a pravdivost argumentace a věc si promýšlí z mnoha hledisek.  

Při jednání obvykle Vietnamci umí zachovat kamennou tvář (spíše usmívajícího se Buddhy než hráče pokeru), výstražným znamením by pro nás měla být zvýšená intenzita úsměvu, která nemusí vždy vyjadřovat radost, ale naopak rozpaky, rozmrzelost, nebo i přímo skrývaný hněv. Klidné vystupování je očekáváno i od druhé strany – vzrušená gestikulace, mimická gesta a podobné projevy jsou pokládány za nezdvořilé.  

Rozdíly v obchodním jednání mezi severním a jižním Vietnamem nejsou příliš výrazné. Rozdíly lze pozorovat spíše v obecných kulturních odlišnostech mezi severem a jihem. Obchodní partneři na jihu bývají většinou uvolněnější, štědřejší a nakloněnější k případným ústupkům, zatímco na severu bývají partneři citlivější na cenové aspekty smlouvy.  

Při standardních obchodních schůzkách většinou nebývá zvykem podávat alkohol. Naproti tomu při obchodních obědech a večeřích je alkohol podáván téměř vždy. Zatímco pivo je universální „lidový“ nápoj, při oficiálních (zejména obchodních) společenských obědech či večeřích hostitel obvykle nabízí značková francouzská vína či brandy, což je sice drahá záležitost, ale tímto se deklaruje hostitelovo společenské postavení (resp. solventnost). Není jasné, zda zahraniční vína či brandy Vietnamcům skutečně chutnají, jedná se však o módní a prestižní záležitost. Při oficiální společenské akci se obvykle pronáší květnaté přípitky, vietnamští partneři však ocení i opakované přípitky bez proslovů během jídla. Při přípitku je vhodné pochválit vietnamský pracovitý a pohostinný lid a organizaci (firmu) hostitele. Iniciativa k odchodu musí vždy vycházet ze strany hosta, pozorný vietnamský hostitel si ani v časové tísni nedovolí naznačit potřebu ukončení oběda či večeře. Míra konzumace se nijak neomezuje a opilost nebývá na závadu.

4.4. Komunikace

Základem obchodní komunikace ve Vietnamu je osobní přítomnost. Jen zcela výjimečně se podaří uzavřít obchod prostřednictvím vzdálené komunikace. Osobní setkání je nezbytné pro získání důvěry partnera a pro zdárné uzavření obchodu.

Standardním komunikačním jazykem u většiny velkých firem ve Vietnamu je angličtina. Velká část vedoucích pracovníků ve státním sektoru však angličtinu neovládá na dostatečně dobré úrovni. Pro obchodní schůzky s manažery státních podniků je proto vhodné mít s sebou vždy tlumočníka. Totéž platí i pro komunikaci se státními institucemi, kde se bez tlumočníka neobejdete.

Koncept zachování tváře platí ve Vietnamu stejně jako v okolních zemích jihovýchodní Asie. Zachování tváře je pro Vietnamce nesmírně důležité. Při jednáních je proto potřeba dávat pozor, aby se vietnamský protějšek nedostal do trapné situace a dbát na určitou taktnost, citlivost a zdrženlivost.

Obchodní jednání vždy vede služebně nejvýše postavený člověk. Ostatní účastníci do jednání zpravidla nevstupují, pouze na vyzvání nadřízeného mohou podat upřesňující informace. Počet členů jednacího týmu z české strany je flexibilní a záleží především na velikosti české firmy. V ideálním případě by měl být složen z obchodního ředitele a alespoň jednoho technického pracovníka, který je schopen podat podrobné informace o technických detailech nabízeného produktu. Věk a genderové složení týmu nehraje ve Vietnamu zásadní roli.

Pro obchodní schůzky ve Vietnamu je také důležité zvolit vhodný společenský oděv.  Oblečení je v „zimním období“ (tj. od prosince do března) obvyklé jako v Evropě, tedy oblek s kravatou, při významných jednáních či večerních příležitostech tmavý oblek, v „letním období“ (od dubna do listopadu) však postačí při běžných jednáních košile s kravatou. Při velmi oficiálních jednáních na vysoké úrovni je, alespoň pro začátek jednání, vhodný oblek i v horkém letním období. Vzhledem k místnímu horkému a vlhkému klimatu a skutečnosti, že řada běžných vietnamských pracovišť nedisponuje klimatizací, však na jednání přichází Vietnamci často i bez kravat, aniž by tím chtěli vyjádřit nedostatek úcty. Za zcela nespolečenský nebo přímo urážlivý oděv jsou však zatím ve Vietnamu považovány šortky. U dámského oblečení se rovněž nedoporučují minisukně a odhalená ramena.

4.5. Doporučení

Základní zásady při jednání s vietnamskými partnery, jejichž respektování napomůže prosazení obchodního záměru:

  • Navázat s partnerem osobní vztah (zjistit jeho záliby, pozvat jej do ČR, zde se mu řádně věnovat).
  • Kritiku udělat nepřímo a vyhnout se konfrontaci.
  • Vždy se usmívat, být zdvořilí a příjemní.
  • Nestěžovat si kvůli maličkostem.
  • Nikdy nedávat najevo rozčílení – hrozí ztráta respektu partnera.
  • Nesnažit se očividně o získání výhody před partnerem – je třeba být kooperativní a spolupracovat. Jedna vyhraná bitva může někdy prohrát válku.
  • Nespěchat. Pozvolné jednání od obecných věcí ke konkrétním pomůže partnerovi lépe se vyznat v návrzích.
  • Počítat s průtahy – zakalkulovat je do programu.
  • Dobře připravit projekt a být v argumentaci konkrétní. Vietnamci mívají dobrý přehled o konkurenčních projektech (výrobcích) a v oceňování výhod jsou velmi pragmatičtí.
  • Vždy kalkulovat se slevami a provizemi. Cenový faktor je na místním trhu rozhodující a je často fatální pro dodavatele příliš kvalitního (a tedy drahého) zboží.

4.6. Státní svátky

  • Nový rok (Tet Duong lich) – 1. ledna 
  • Lunární Nový rok (Tet Nguyen Dan) – čtyři dny (počínaje dnem předcházejícím první den prvního lunárního měsíce, v období od konce ledna do poloviny února kalendářního roku)
  • Den vítězství (Ngay Chien Thang) – 30. dubna (výročí kapitulace vlády Jihovietnamské republiky 30. 4. 1975) 
  • Svátek práce (Ngay Quoc te Lao dong) – 1. května
  • Národní den (Ngay Quoc Khanh) – 2. září (vyhlášení Deklarace nezávislosti Vietnamské demokratické republiky prezidentem Ho Či Minem 2. 9. 1945)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Jednorázové jednodušší obchodní případy lze realizovat prostřednictvím standardních exportních dodávek mezi českým výrobcem a místní odběratelem (zákazníkem, distributorem). V případě zájmu o dlouhodobou přítomnost na místním trhu je však absolutně nezbytné využívat místního zástupce nebo vlastní firemní zastoupení v místě. Silné zahraniční firmy mnohdy nevyužívají místní zástupce, ale po důkladném průzkumu trhu angažují dobře placené místní odborníky, kteří eliminují rizika při vstupu na místní trh.

Distribuční a prodejní kanály se liší v závislosti na druhu prodávané komodity či služby. Obecně však ve Vietnamu není rozšířen systém velkoobchodů, což znamená, že dovozce zajišťuje distribuci zboží podle jeho povahy maloobchodům (drobné, potravinářské, spotřební zboží) nebo přímo konečným zákazníkům (strojírenské zařízení, výrobní materiály, větší technologické celky). Vietnamský distribuční systém se však v posledních letech velmi rychle vyvíjí. Zvláště v oblasti maloobchodu lze pozorovat nárůst nových distribučních sítí a sílící trend koncentrace související se vstupem velkých zahraničních distributorů (AEON, BIG-C, Mega Market). Vlastní distribuční síť supermarketů a velkých nákupních center buduje také vietnamská firma Vincom.  

Vietnamský celní systém je nadále velmi komplikovaný, heterogenní a ne zcela odpovídající mezinárodním zvyklostem. Hlavním problémem je existence příliš mnoha sazeb, která s sebou přináší řadu nejasností a často i nejednoznačnost výkladu. V praxi se pak lze poměrně často setkat s tím, že výše cla je u některých druhů zboží do určité míry negociovatelná a jeho skutečná výše pak závisí na zkušenosti a „šikovnosti“ dovozce.  Nezkušeným a začínajícím obchodníkům tento stav mnohdy značně komplikuje život. K dalším problémům pak patří poměrně časté změny v sazbách u řady komodit a rovněž korupce rozšířená mezi mnoha celními úředníky.  

Všeobecná výše dovozních celních sazeb zaznamenala v posledních letech dramatický pokles v souvislosti s členstvím Vietnamu v regionálních dohodách o volném obchodu. Vietnam má dnes uzavřenou dohodu o volném obchodu s drtivou většinou svých obchodních partnerů. Pokles celních sazeb je ale doprovázen nárůstem nejrůznějších netarifních opatření a technických překážek obchodu.  

Pro české exportéry přinesla zásadní změnu ve výši dovozních cel nová dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem, která vstoupila v platnost 1. srpna 2020. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (EU-Vietnam Free Trade Agreement – EVFTA) je nejrozsáhlejší a nejambicióznější obchodní dohodou, jakou kdy EU uzavřela s rozvojovou zemí. Výrazná liberalizace obchodních toků v rámci dohody by měla umožnit až padesátiprocentní nárůst objemu vzájemného obchodu do pěti let od vstupu v platnost. Od poloviny roku 2020 dochází tedy nejenom k postupnému odstraňování cel na 99 procent obchodovaného zboží, ale také ke zjednodušování celních procedur a odstraňování netarifních překážek obchodu. Dohoda usnadňuje evropským firmám také přístup k vietnamským státním zakázkám a poskytuje silnější ochranu práv k duševnímu vlastnictví. Zatímco firmy z EU mají snadnější přístup na vietnamský trh se stroji, zařízeními, automobily, alkoholickými nápoji a zemědělskými výrobky, Vietnamu se na základě smlouvy otevřel evropský trh pro výrobky, jako je textil, obuv, zemědělské produkty, mořské plody a výrobky ze dřeva. Evropská unie si od dohody slibuje také celkové zlepšení podnikatelského prostředí ve Vietnamu a usnadnění vstupu evropských firem do řady doposud chráněných odvětví.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zahraniční firmy mají možnost působit na vietnamském trhu prostřednictvím čtyř základních forem společností:

  • společnost s ručením omezeným (Limited Liability Company – LLC)
  • akciová společnost (Joint-Stock Company – JSC)
  • pobočka (Branch)
  • zastupitelská kancelář (Representative Office)  

Nejjednodušší formou vstupu na vietnamský trh je zřízení zastupitelské kanceláře. Zřízení zastupitelské kanceláře nevyžaduje žádné nároky na základní kapitál. Jedinou podmínkou je trvání mateřské společnosti v domovském státě po dobu minimálně jednoho roku. Zastupitelské kanceláře jsou vhodné zejména pro provedení vstupních analýz trhu, neboť nejsou považovány za právnickou osobu dle vietnamského práva a nemohou provádět obchodní činnost (prodávat zboží nebo vystavovat faktury). Aktivity zahraniční kanceláře jsou většinou omezeny pouze na vedení styčných činností a propagaci mateřské firmy.  

Pobočka zahraniční firmy může na rozdíl od zastupitelské kanceláře provádět obchodní činnost a generovat zisk. Podmínkou pro zřízení pobočky je fungování mateřské společnosti v domovském státě po dobu minimálně pěti let.  Orgánem zodpovědným za vydávání licencí pro pobočky a zastupitelské kanceláře zahraničních firem ve Vietnamu je Ministerstvo průmyslu a obchodu VSR.    

Společnost s ručením omezeným je vhodná pro firmy hledající největší flexibilitu při rozšiřování svých činností na vietnamském trhu. Společnost může mít od 1 do 50 společníků a umožňuje 100% zahraniční vlastnictví s výjimkou některých chráněných odvětví.  

Zřízení akciové společnosti je vhodné pro firmy, které hodlají pro financování svých aktivit ve Vietnamu využít místní veřejnou akciovou burzu. Akciová společnost může být rovněž vlastněna ze 100% zahraničním vlastníkem. Založení akciově společnosti ve Vietnamu nevyžaduje žádný minimální základní kapitál. Při podání žádosti o registraci společnosti je však třeba uvést realistické základní jmění dle druhu předpokládané obchodní činnosti (cca 10 -25 tis. USD) a splatit základní kapitál do 90 dnů od registrace společnosti. Orgánem zodpovědným za vydávání podnikatelských oprávnění pro společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti je Ministerstvo plánování a investic. Žádosti o registraci těchto společností se podávají prostřednictvím místních lidových výborů na lokálních odborech plánování a investic.

5.3. Marketing a komunikace

Pro většinu českých výrobků prodávaných na vietnamském trhu (především stroje a zařízení) lze doporučit propagaci na některém z tematicky zaměřených mezinárodních a regionálních veletrhů. Obecně lze doporučit spíše veletrhy v Ho Či Minově Městě, které svým rozsahem i potenciálním dosahem na zákazníky ve Vietnamu předčí veletrhy a výstavy organizované v Hanoji. Při propagaci výrobků pro vietnamský státní sektor (obranný a bezpečnostní průmysl, těžební průmysl, energetika) je naopak vhodnější zúčastnit se některé z výstav pořádaných v Hanoji.  

Při propagaci spotřebního zboží jsou hlavní marketingové kanály ve Vietnamu zhruba stejné jako v ČR (masmédia, internet, billboardy, reklamy v supermarketech a nákupních střediscích). Daleko větší význam než v ČR mají ale reklamy vysílané prostřednictvím sociálních sítí. Vietnam má poměrně vysoký počet uživatelů facebooku (68 mil., tj. 68% populace) a facebook je proto využíván jako jeden z důležitých marketingových kanálů.      

Při výběru a správném zacílení marketingových a propagačních aktivit ve Vietnamu lze využít také služeb česko-vietnamské konzultační firmy Cekindo, která je realizátorem projektu na podporu ekonomických aktivit českých firem ve Vietnamu. V rámci projektu PROPEA je z rozpočtu MZV ČR dotováno až 70% nákladů na danou službu.  

Vzhledem k významným kulturním odlišnostem doporučujeme jakékoliv marketingové sdělení předem konzultovat s některou z místních marketingových agentur, která zajistí nejen správné zacílení reklamního sdělení, ale také jeho vhodnost a přijatelnost. Obecně je doporučováno vyhnout se v marketingové komunikaci politickým a náboženským tématům a sdělením, které by mohly urážet národní hrdost. Zákon výslovně zakazuje reklamu cílenou na děti. Zákonem je také zakázána reklama obsahující následující výrobky nebo služby: alkohol (nad 15%), cigarety, náhražky mateřského mléka pro děti do dvou let, léky na lékařský předpis, pornografický materiál, střelné zbraně a náboje, sportovní zbraně, které mohou podněcovat k násilí, drogy.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana práv duševního vlastnictví je ve Vietnamu legislativně poměrně dobře ošetřena. Vietnam uznává důležitost ochrany těchto práv zahrnujících patenty, ochranné známky a firemní identifikační značky, autorská práva a průmyslové vzory.  Vietnam je dlouholetým signatářem Pařížské konvence o ochraně práv duševního vlastnictví, Stockholmské konvence a Madridské dohody o mezinárodní registraci ochranných známek. V r. 1993 se Vietnam stal členem Paktu o patentové spolupráci. Mezinárodní závazky o ochraně práv k duševnímu vlastnictví jsou do vietnamské legislativy promítnuty v Zákoně o duševním vlastnictví z roku 2005 (novelizován v roce 2009). V praxi však stále dochází k častým případům porušování práv duševního vlastnictví jak v oblasti ochranných známek, tak i např. uměleckých děl či softwaru a jejich vymahatelnost dosud zaostává za legislativním zakotvením. Většina případů jejich porušování se řeší převážně prostřednictvím správních řízení a jejich řešení je ovlivňováno malými kapacitami a nízkou kvalifikací soudců. 

Nově uzavřená Dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (v platnosti od srpna 2020) poskytuje evropským firmám další silnější záruky ochrany jejich autorských práv. V rámci této dohody jsou specificky chráněny i tradiční česká označení původu jako např. „České pivo“, „Budějovické pivo“ nebo „Žatecký chmel“. Vietnam se ve smlouvě rovněž zavázal, že na svých hranicích posílí opatření proti obchodu zbožím s padělanou ochrannou známkou nebo padělaným zeměpisným označením původu. Evropské malé a střední podniky se mohou obracet se svými dotazy na bezplatný EU IPR Helpdesk (https://www.southeastasia-iprhelpdesk.eu).

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejná výběrová řízení ve Vietnamu se řídí zákonem o veřejných zakázkách (Bidding Law) z roku 2013 a příslušným prováděcím předpisem z roku 2014 (Decree No. 63/2014/ND-CP dated 26 June 2014 guiding Law on Bidding). Podle zákona musí všechny státní subjekty vyhlašovat veřejná výběrová řízení pro nákupy přesahující ekvivalent 500 mil. VND (cca 500 tis. Kč). Vzhledem k velké angažovanosti mezinárodních finančních institucí ve Vietnamu (zvláště Světové banky a Asijské rozvojové banky), je řada projektů především v oblasti infrastruktury financována prostřednictvím jejich úvěrů. Na tyto projekty jsou rovněž vyhlašována veřejná výběrová řízení, která se řídí pravidly příslušné mezinárodní instituce. Obecným problémem výběrových řízení ve Vietnamu je skutečnost, že naprostá většina projektů je již od počátku připravována ve spolupráci s konkrétními „potenciálními“ dodavateli nebo je strukturována a zaměřena v souladu s jejich zájmy a požadavky. Firmy, které mají ve Vietnamu své zastoupení, nebo mají ošetřeny své zájmy jiným účinným způsobem  (např. dohodou o spolupráci s příslušnou vietnamskou firmou), jsou pak prakticky jedinými možnými kandidáty na úspěch.

Informace o tendrech jsou zveřejňovány na následujících stránkách vietnamského ministerstva plánování a investic (pouze ve vietnamštině): www.muasamcong.mpi.gov.vn. Informace o plánovaných tendrech v angličtině lze získat na následujících placených stránkách po přihlášení: www.tendersinfo.com, www.dau-thau.com.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Nejobvyklejší platební podmínkou při exportu do Vietnamu je dokumentární neodvolatelný akreditiv. V případě menších obchodů u neznámých klientů, zvláště malých soukromých firem je využíván i systém platby předem. Při nákupu zboží investičního charakteru nebo jakýchkoli větších dodávek je vietnamskými zákazníky požadováno zajištění výhodného úvěru včetně různě dlouhých odkladů splátek. V poslední době se u určitých druhů zboží rozšiřuje systém platby až po jeho prodání. Jedná se především o zboží v oborech, ve kterých je velká konkurence – parfumerie, drobné spotřební zboží. Platební morálku vietnamských klientů je možno obecně označit za dobrou. Opatrnosti je třeba při obchodování s neznámými drobnými soukromými firmami, zvláště pokud je obchod uzavírán korespondenčně. Může se stát, že po dodání zboží, nebo zaslání částky za nakupované zboží se kontakt ztratí a na uváděné adrese jej nikdo nezná.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza
Vízová povinnost platí pro držitele všech druhů pasů ČR s výjimkou pasů diplomatických. Platnost cestovního dokladu musí být minimálně o 30 dnů delší než konec platnosti vydaného vstupního víza. Od r. 2017 je v provozu projekt vydávání elektronických víz, o něž mohou žádat i občané České republiky. Upozorňujeme české občany, že není v pravomoci velvyslanectví ČR v Hanoji proces udělování vietnamských víz jakkoliv ovlivnit. Veškeré dotazy směřující např. na nevydání víza, jeho opožděné vydání apod. prosím směřujte na Imigrační úřad Ministerstva veřejné bezpečnosti Vientamu.
Elektronické vízum je vydáváno pouze k jednomu vstupu s maximální délkou platnosti do 30 dnů. Žádost je možné podat na webové stránce https://www.immigration.gov.vn/, která je vedena v angličtině. Do elektronické žádosti je třeba vložit/nahrát fotografii a kopii datové stránky cestovního dokladu žadatele. Během podávání vízové žádosti je také potřeba provést platbu vízového poplatku. O žádosti má být rozhodnuto do tří pracovních dnů. Žadateli je po úspěšné registraci žádosti a zaplacení přidělen přístupový kód, který umožní vytištění víza.   Vstup do Vietnamu na základě elektronického víza je možný pouze na vybraných mezinárodních hraničních přechodech (mezinárodní letiště Hanoj, Ho Či Minovo Město, Da Nang, Nha Trang, Hai Phong, Can Tho, Phu Quoc, Hue a několik přístavů a pozemních hraničních přechodů). Veškeré dotazy ohledně podávání elektronických žádostí o víza včetně případných technických problémů webových stránek spadají do kompetence Imigračního úřadu Vietnamu.
Vízum dále vydává Velvyslanectví Vietnamské socialistické republiky v Praze. Je možné se rovněž obrátit na některou z českých cestovních kanceláří, které vietnamské vízum pro žadatele vyřídí za poplatek bez nutnosti návštěvy Velvyslanectví VSR.
Vyřízení tzv. „visa upon arrival“ upravuje článek 18 zákona č. 47/2014/QH13 ze dne 16.6.2014, o vstupu a pobytu cizinců na území Vietnamu (účinného od 1.1.2015), který přesně stanoví případy, kdy je možno obdržet vízum po příletu na mezinárodní letiště ve Vietnamu. Těmito případy jsou:

  • cizinec odjíždí ze země, v níž nemá Vietnam své diplomatické zastoupení;
  • cizinec přijíždí do Vietnamu na turistickou cestu organizovanou vietnamskou mezinárodní cestovní kanceláří;
  • cizinci přijíždějící na pohřeb příbuzného, příp. na návštěvu vážně nemocného příbuzného;
  • cizinci přijíždějící do Vietnamu za účelem záchranných, humanitárních a jiných akcí tohoto druhu na pozvání příslušných vietnamských orgánů.

Upozorňujeme, že tento druh víza nabízejí on-line stovky zprostředkovatelů, jejichž důvěryhodnost a kvalita poskytovaných služeb se značně liší. Turisté se mohou obrátit na kteroukoliv cestovní kancelář, která má potřebnou licenci pro poskytování služeb v oblasti cestovního ruchu ve Vietnamu. Pro ověření, zda je cestovní kancelář oprávněna poskytovat uvedenou službu, je potřeba kontaktovat přímo Úřad pro cestovní ruch Vietnamu (VNAT).
Bezvízově lze vstoupit pouze na ostrov Phu Quoc na 30 dnů za turistickým účelem. Turisté musí přicestovat přes mezinárodní hraniční přechod (letecky či trajektem z Kambodži) a stejně tak vycestovat. Pokud chtějí cestovatelé z ostrova Phu Quoc pokračovat dále do Vietnamu, mohou si vyřídit vízum na imigračním úřadu Phu Quoc – Immigration Department, na adrese: no. 2, 30/4 Road, Duong Dong, Phu Quoc, Kien Giang. Na území Vietnamu provádí jakékoli změny víza v době jeho platnosti výhradně Imigrační úřad Ministerstva veřejné bezpečnosti Vietnamské socialistické republiky. Pro podrobné informace o vízech je třeba se obrátit na Velvyslanectví VSR v Praze.

Registrační povinnost
Cizinec má povinnost registrace u místních úřadů (lidové výbory, policie) dle místa ubytování. Tuto povinnost za něj obvykle plní ubytovatel (zpravidla hotel, příp. rodina, u níž se cizinec zdržuje). V ostatních případech za registraci odpovídá sám cizinec. Jak získat pracovní povolení a kdo ho zajišťuje, platy, minimální mzda (pokud je), sociální a zdravotní péče a její poskytování.

Cestování do Vietnamu
Letištní poplatky jsou zahrnuty v cenách letenek, není nutno platit při odletu. Dle aktuální situace mohou být při vstupu do Vietnamu prováděny lékařské prohlídky (měření teploty termokamerou). Na území VSR neplatí český ani mezinárodní řidičský průkaz. Při krátkodobých pobytech je, vzhledem k dopravní situaci, vhodné si pronajmout vůz či motocykl s řidičem. Cizincům dlouhodobě žijícím ve VSR policie vystaví vietnamský řidičský průkaz. Mezinárodní očkovací průkaz je uznáván místními úřady. Při vstupu do země se nevyžaduje žádné povinné očkování. Doporučuje se však po poradě s lékařem absolvovat základní očkování pro méně rozvinuté tropické země (hepatitida A a B, tetanus, břišní tyfus, TBC, japonská encefalitida). Na jihu země se může ve větší míře vyskytovat horečka dengue, v horských oblastech malárie, v zemi se vyskytují případy případy ptačí chřipky a chřipky H1N1. V severním Vietnamu je zaznamenáno onemocnění cholerou. V posledních letech též prudce vzrůstá počet infikovaných virem HIV. Během pobytu je proto nutné dodržovat základní hygienické návyky, konzumovat tepelně zpracované potraviny a vyhýbat se nedůvěryhodným stravovacím zařízením. Balená pitná voda je běžně v prodeji po celém území státu, je však třeba kontrolovat neporušenost obalu.


Cestování do Vietnamu v souvislosti s pandemií COVID-19
Vietnamská vláda dne 15.3.2022 obnovila přijímání i vydávání všech typů víz. Při příjezdu do Vietnamu je vyžadováno předložení negativního výsledku RT-PCR testu ne staršího 72 hodin nebo antigenního testu ne staršího 24 hodin (netýká se dětí do 2 let). Karanténa již není vyžadována stejně tak ani doklad o očkování proti onemocnění Covid-19 či potvrzení o prodělání onemocnění. V zemi je povinné nošení roušek na veřejnosti.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání cizinců/českých občanů vyžaduje pracovní povolení, které je vydáváno na základě žádosti zaměstnavatele. K tomu musí cizinec doložit řadu dokumentů (výpis z trestního rejstříku apod.). Cizinci pracující ve Vietnamu méně než 30 dní, a v souhrnu ne více než 90 dní ročně, nemusí žádat o pracovní povolení. Úřad práce nemusí být informován, ale zaměstnavatel musí zajistit příslušná víza.

Žádost o vydání pracovního povolení schvaluje úřad práce, ale místní zaměstnavatel musí podat zprávu provinčnímu lidovému výboru, pro jakou pracovní pozici vyžaduje zahraničního pracovníka. Zaměstnavatel nemusí informovat o svých potřebách využívat zahraniční pracovní sílu, pokud splňuje podmínku práce do 30 dní a dále v případě studijní stáže.  

Zahraniční odborníci a specialisté musí doložit univerzitní vzdělání v daném oboru nebo 5 let doložené praxe pro žádost o pracovní povolení ve Vietnamu. Doba k vydání pracovního povolení se zkrátila z 10 na 7 pracovních dní. Každý žadatel o pracovní povolení musí splňovat následující základní podmínky: 
– minimální věk 18 let,
– dobrý zdravotní stav pro výkon daného povolání,
– žadatel musí být manažerem, výkonným ředitelem nebo expertem s potřebnými technickými dovednostmi vyžadovanými pro danou pracovní pozici,
– čistý trestní rejstřík.
Osvědčení o zdravotní způsobilosti je platné 12 měsíců. Výpis z trestního rejstříku je požadován ze země trvalého pobytu. V případě, že cizinec má trvalý pobyt ve Vietnamu, musí výpis vydat vietnamský úřad.  

Pracovní povolení se vydává nejdéle na dva roky. Pracovní povolení je možno prodloužit pouze jednou. Žádost o prodloužení/obnovení pracovního povolení je možno podat 45 dní před vypršením stávajícího povolení. Při žádosti je nutno předložit stávající pracovní povolení nebo protokol o ztrátě z policejní stanice. Nové žádosti o prodloužení pracovního povolení musí splňovat požadavky nového zákoníku práce z roku 2019 a doložit následující doklady:  
– Doklad ze zahraniční agentury, organizace nebo podniku, že žadatel je specialista v daném oboru.  
– Univerzitní diplom (nebo doklad o vyšším vzdělání) a potvrzení, že žadatel má zkušenosti/praxi v dané oblasti, která se týká pozice, která je žadateli nabízena k výkonu ve Vietnamu.

5.9. Veletrhy a akce

Významné výstavy a veletrhy ve Vietnamu v roce 2022:  

Veletrhy v Hanoji:  
VIETNAM EXPO (všeobecná výstava), 13. – 16. 4.  
VIETFOOD&PROPACK VIETNAM (potravinářství),  11. – 13. 8.
MINING VIETNAM (těžební průmysl) 4. – 6. 10.
VIETNAM INTERNATIONAL INDUSTRIAL FAIR (strojírenství), 19. – 21. 10.
VIETNAM SPORT SHOW (sportovní vybavení), 3. – 5. 11. 
VIETNAM AUTO EXPO (automobilový průmysl), 16. – 18. 11.
VIETNAM MEDI-PHARM EXPO  (zdravotnictví),  01. – 03. 12  

Veletrhy v Ho Či Minově Městě:
VIETBUILD HO CHI MINH (stavebnictví), 14. – 18. 4.
SMART CITY ASIA (technologie pro chytrá města), 26. – 28. 5.
LEDTEC ASIA (osvětlovací technika), 26. – 28. 5.
ICTCOMM VIETNAM (ICT), 09. – 11. 6.
VIETNAM ETE & ENERTEC EXPO (energetika), 20. – 22. 7.
ILDEX VIETNAM (zemědělství), 3. – 5. 8.
VIETNAM MEDI-PHARM EXPO (zdravotnictví) 11. – 13. 8.
VIETNAM PHARMEDI (zdravotnictví), 14. – 17. 9.
VIETNAM PRINTPACK (tiskařské a balící technologie), 21. – 24. 9.
VIETNAM PLAS (plastikářský průmysl), 21. – 24. 9. VTG (textilní a oděvní průmysl), 21. – 24. 9.
VIETSTOCK (zemědělství), 12. – 14. 10.
VIETNAM EXPO (všeobecná výstava), 1. – 3. 12.
HARDWARE & HAND TOOLS EXPO (nástroje, obráběcí stroje), 1. – 3. 12.
VIETNAM FOODTECH (potravinářství), 7. – 10. 12.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR ve Vietnamu
13 Chu Van An, Hanoi, Vietnam
Tel: (+84-24) 38 454 131, 38 454 132
Fax: (+84-24) 38 233 996
Mobilní telefony: (0084) 917 011 914 – (konzulární pohotovost)
E-mail: hanoi@embassy.mzv.cz, commerce_hanoi@mzv.cz  (obchodně ekonomický úsek)
www.mzv.cz/hanoi  

Kancelář CzechTrade v Ho Či Minově Městě
Representative Office of Czech Trade Promotion Agency in HCMC
Unit 1616, Level 16, Bitexco Financial Tower, 2 Hai Trieu Street, District 1, Ho Chi Minh, Vietnam
Phone: +84 862 888 689 | Mobile: +84 767 133 953
Ivan Nikl – ředitel kanceláře
E-mail: ivan.nikl@czechtrade.cz
www.czechtrade.cz, www.czechtradeoffices.com/vi/vn  

Realizátor projektu PROPEA ve Vietnamu:
Cekindo Business International
Shark building – 8th Floor, 29 Nguyen Van Mai, Ward 8, District 3Ho Chi Minh City, Vietnam
Tomáš Svoboda – ředitel Cekindo Vietnam
Tel: +420 734243163, +84 944184120
E-mail: tomas.svoboda@cekindo.com
Web: cekindo.vn  

Honorární konzuláty:  

HK ČR HCMC (Honorary Consular Office of the Czech Republic Ho Chi Minh City)
28 bis Mac Dinh Chi, Dist. 1, Ho Chi Minh City
honorární konzul: p. Ngo Hong Chuyen
Tel: (0084-8-829 0585)
Fax: (0084-8-822 6043)
E-mail: hochiminh@embassy.mzv.cz, hoaviener@hcm.vnn.vn  

HK ČR Haiphong (Honorary Consular Office of the Czech Republic Haiphong)
Cat Co 3 Beach, Cat Ba Island, Hai Phong
honorární konzul: p. Truong Pham
Tel.: +84 225 388 7360 – 63
Fax:  +84 228 388 7365
E-mail: haiphong@honorary.mzv.cz, truongpham.hkhp@gmail.com    

Hanoj leží asi 30 minut jízdy od letiště Noi Bai (centrum 45 minut), dopravu zajišťují letištní autobusy (3 USD, 45 000 VND) nebo taxislužba (cca 15 USD, 330 000 VND). ZÚ Hanoj leží v diplomatické čtvrti, v těsné blízkosti hlavních státních institucí. (viz www.mzv.cz/hanoi) Cesta z letiště Tan Son Nhat do centra Ho Či Minova Města trvá asi 20 minut, cena za taxi činí kolem 200 000 VND. Honorární konzulát je umístěn blízko středu města.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

První pomoc: 115
Požárníci: 114
Policie: 113
Informace: 116, 1080

Zdravotní péče/nemocnice:  

Hanoj:
Hanoi Family Medical Practice: +84 24 3843 0748, +84 903 401 919 (mobil)
Vietnam-French Hospital: +84-24 3574 1111
SOS International: +84 24 3718 6390  

Ho Či Minovo Město:
HCMC Family Medical Practice:+84 28 3822 7848, +84 913 234 911 (mobil)
HCMC International Hospital: +84 28 6280 3333
Franco-Vietnamese Hospital: +84 28 54 11 33 33

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

www.mofa.gov.vn (Ministerstvo zahraničních věcí)
www.mpi.gov.vn (Ministerstvo plánování a investic)
www.moit.gov.vn (Ministerstvo průmyslu a obchodu)
www.mt.gov.vn (Ministerstvo dopravy)
www.mard.gov.vn (Ministerstvo zemědělství)
www.mof.gov.vn (Ministerstvo financí)
www.sbv.gov.vn (Státní banka Vietnamu)
www.gso.gov.vn (Hlavní statistický úřad)
www.quochoi.vn (Národní shromáždění VSR)
www.vcci.com.vn (Vietnam Chamber of Commerce and Industry)
www.evn.com.vn (Vietnamská energetická společnost)
www.vietrade.gov.vn (Agentura Vietrade)
www.vietnamtradeportal.gov.vn (internetový portál Vietnamtrade)
www.vir.com.vn (Vietnam Investment Review)
www.vbf.org.vn (Vietnam Business Forum)
www.vneconomy.com.vn (Vietnam Economic Times)
www.vietnamlaws.com (Phillips Fox Vietnam Laws Online)
http://vietnamlawmagazine.vn/ (Vietnam Law & Legal Forum)
www.worldbank.org/vn (Světová banka ve Vietnamu)
www.delvnm.ec.europa.eu (zastoupení Evropské komise ve Vietnamu)
www.eurochamvn.org (Evropská obchodní komora EuroCham ve Vietnamu)
www.aseansec.org (ASEAN)

• Teritorium: Asie | Vietnam | Zahraničí