Zambie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Lusace (Zambie)

Zambijská republika je suchozemským státem bez přímého přístupu k moři. Rozloha je celkem 752 614 km2, z toho 740 724 km2 souše a 11 890 km2 vodních ploch. Nejnižší zeměpisný bod: řeka Zambezi 329 m n. m. Nejvyšší zeměpisný bod: Mafinga Hills 2301 m n. m. Celková délka zambijských hranic: 5664 km. Země hraničí s Angolou (1110 km), Konžskou demokratickou republikou (1930 km), Malawi (837 km), Mosambikem (419 km), Namibií (233 km), Tanzanií (338 km), Zimbabwe (797 km) a Botswanou (0,15 km).

 

Státní zřízení:

Zambie je unitární republika prezidentského typu s existencí více politických stran. Zákonodárnou moc má jednokomorové 166 členné Národní shromáždění (National Assembly). 156 poslanců je voleno ve všeobecných, přímých volbách a 10 členů je jmenováno prezidentem na dobu pěti let. Poslední parlamentní volby se konaly dne 11. 8. 2016 a zvítězila v nich velmi těsně Vlastenecká fronta (PF) nad Sjednocenou stranou pro rozvoj (UPND). Prezident je hlavou státu a zároveň vlády, kterou jmenuje z poslanců Národního shromáždění.

 

Členství v regionálních a mezinárodních uskupeních: ACP, AfDB, AU, COMESA, EITI, FAO, G-77, IAEA, IBRD, ICAO, ICCt, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO, ITSO, ITU, ITUC, MIGA, MONUSCO, NAM, OPCW, PCA, SADC, UN, UNAMID, UNCTAD, UNESCO, UNHCR, UNIDO, UNISFA, UNMIL, UNMISS, UNOCI, UNWTO, UPU, WCO, WHO, WIPO, WMO, WTO (Světová obchodní organizace).

 

Zambie je členem OSN, Africké unie (AU), Hnutí nezúčastněných, skupiny G-15, Commonwealthu, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Africké rozvojové banky, z hospodářského hlediska má pro Zambii značný význam členství v Jihoafrickém rozvojovém společenství (Southern African Development Community – SADC), ve Společném trhu východní a jižní Afriky (Common Market for Eastern and Southern Africa – COMESA) a vzhledem ke smlouvě o preferenčním přístupu na trhy EU rovněž ve Sdružení afrických, karibských a tichomořských států (African, Caribbean and Pacific countries, ACP).

Zambie patří do skupiny zemí s nižším středním příjmem, ale zároveň mezi země s největšími sociálními rozdíly. Ekonomika země je malá a závisí z podstatné části na zemědělství a těžbě nerostných surovin (mědi). Zambie se potýká s mnoha problémy – zejména vysokou závislostí na klimatických podmínkách a cenách těžených komodit na světových trzích, nedostatečnou infrastrukturou, nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Hlavním ekonomickým sektorem zůstává těžba mědi zabezpečující až ¾ exportních příjmů, velmi dynamickým rozvojem však prochází i zemědělství, stavebnictví a sektor služeb. Po roce 2000 výrazně narostl podíl agrární činnosti s vyšší přidanou hodnotou, a to v souvislosti s příchodem početné skupiny komerčních zemědělců ze Zimbabwe a JAR. Viditelná hospodářská konjunktura se týká především hlavního města Lusaky a tzv. Měďného pásu na severu země, poprvé v historii zde vzniká autentická střední třída s odpovídajícími spotřebními návyky. Celých 60 % místní populace nicméně žije i nadále pod hranicí chudoby.

V roce 2016 se zambijská ekonomika ocitla pod velkým tlakem - nedostatek dešťů měl za následek neúrodu a tím velké zvýšení cen potravin, velmi časté byly výpadky elektrického proudu, které se následně promítly do zvýšených nákladů těžebních i výrobních firem. Rok 2017 byl pro Zambii příznivější. Cena mědi vzrostla až k hodnotě 6400 USD/t; díky srážkám a dostatku vody byla lepší úroda a rovněž dostatek vody pro výrobu elektřiny. V roce 2017 činil růst zambijské ekonomiky cca 3,8%, zambijská kwacha posílila, její kurz vůči USD osciluje kolem 9,8 ZMW/USD. Inflace klesla z 19,1 %, na 6,8%. Na druhé straně se země dále zadlužovala - fiskální deficit dosáhl 7,9%.  Po téměř úplném oddlužení na začátku první dekády nového století se Zambie šplhá opět k nebezpečnému poměru zadlužení ve vztahu k HDP, celkové zadlužení je zhruba 67% vůči HDP.

Dle posledního hodnocení provedeného organizací „Heritage Foundation“ patří do skupiny „mostly unfree“ zemí - ze 180 hodnocených zemí se umístila na 122. místě (pokles o 16 míst). Světová banka na druhé straně hodnotí podnikatelské klima země příznivěji. Zambie je dle hodnocení Ease of Doing Business klasifikována na 85. místě z celkového počtu 190 hodnocených zemí.

 

Průmysl:

Podíl průmyslu (těžby a výroby) na tvorbě HDP se díky rychlému růstu služeb a stavebnictví  postupně snižuje, na tvorbě HDP se podílí cca 31%. Nejdůležitějším odvětvím zambijského hospodářství je stále těžební průmysl, zejména pak těžba mědi. Zambie patří mezi významné exportéry mědi a kobaltu, v zemi se nacházejí zásoby uranu, zlata, stříbra, zinku a drahých kamenů (smaragdy, diamanty, malachit, ametysty, turmalíny) a uhlí.

Většina zambijského průmyslu je soustředěna v tzv. Měďném pásu (Copperbelt), v okolí hlavního města a podél železniční trati Lusaka - Livingstone. Podniky jsou svojí činností zpravidla navázány na těžbu, a to buď jako dodavatelé vstupů (výbušniny atp.) či jako primární zpracovatelé. Rychle se ale rozvíjí i pokročilejší průmyslové obory navázané např. na stavebnictví či výroba potravin a spotřebního zboží.

Nosnými průmyslovými obory jsou zejména:

  • těžba nerostných surovin (měď, kobalt, zinek, zlato, drahokamy, vápenec..)
  • hutnictví (měď, železo, hliník)
  • výroba drátů a kabelů
  • výroba cementu
  • stavebnictví
  • rafinace ropy
  • výroba potravin (jatka, mlékárny, mlýny a výroba nápojů)
  • chemický průmysl včetně výroby výbušnin a hnojiv
  • textilní průmysl
  • zpracování dřeva, výroba papíru

Mezi největší výrobní podniky patří: African Explosives Zambia (výroba trhavin pro těžbu), Lafarge Cement Zambia Plc (cementárny), Indeni Oil Refinery (rafinerie), Zambeef (potravinářství), British American Tobacco Zambia, ZAMEFA (měděné a hliníkové tyče a kabely), Nitrogen Chemicals of Zambia (hnojiva), Universal Mining & Chemical Industries, Zambian Breweries (pivovary). V oblasti výroby elektrické energie působí firmy ZESCO, Copperbelt Energy Corporation a Maamba Collieries Thermal. Největším producentem mědi je firma Konkola Copper Mines Plc.

 

Stavebnictví:

Zhruba od r. 2000 je toto odvětví na rychlém vzestupu vyvolaném zejména státními investicemi do rekonstrukce infrastruktury země. Mezi roky 2006 a 2017 se podíl stavebnictví na HDP zvýšil na 15 %. V letech 2004 – 2012 rostl finanční objem stavební činnosti v průměru o 18 % ročně. Zahájena byla výstavba nových škol a obchodů, roste i zájem o bytovou výstavbu. Z velké části se na tom podílela implementace vládní politiky rozvoje silniční a železniční infrastruktury Link Zambia 8000. Jejím cílem je rekonstrukce a výstavba nových komunikací (v úhrnu 8000 km).

Přestože vláda díky ekonomickému útlumu a nedostatku finančních prostředků musela v roce 2016 realizaci většiny velkých projektů (budování nové infrastruktury, energetických zdrojů, výstavbu bytů, nemocnic zastavit), stavebnictví bude díky soukromým investicím, rozvojovým projektům i PPP významným zdrojem ekonomického růstu Zambie i v příštích letech. Všechny velké infrastrukturní projekty v Zambii v současné době realizují čínské firmy.

 

Zemědělství:

Podíl zemědělské činnosti na celkové tvorbě HDP činí cca 15%. Je však hlavním zdrojem zaměstnanosti (až 85 % práceschopného obyvatelstva). Rozvoj zemědělství, diverzifikace a budování zpracovatelského průmyslu je jednou z hlavních priorit vlády a nejdůležitější součástí všech rozvojových strategií země. S příchodem početné skupiny komerčních zemědělců ze Zimbabwe a JAR významně narostl podíl průmyslové agrární činnosti s vyšší přidanou hodnotou. Více než dvě třetiny zambijských farmářů jsou ale malopěstitelé závislí na subsistenčním zemědělství.

Zhruba 1/3 území Zambie je využitelná k zemědělské činnosti, z toho je pouze 5% orné půdy, zbytek tvoří pastviny a lesy. Obdělávána je však jen malá část (asi 15 %) orné půdy. Pouze malá část je uměle zavlažovaná - rostlinná výroba tak zůstává vysoce závislá na množství srážek (v letech 2014 - 2016 postihla celý region velká sucha). Vláda se aktuálně snaží podpořit zemědělskou produkci řadou zvýhodnění: půjčky pro pěstitele, subvence vstupů, snížená 15% daň ze zisku v zemědělství, rychlé účetní odpisy zařízení, příspěvky na pěstování některých plodin (jmenovitě čaj, káva, banány, citrusové plody) atd.

 

Nejvýznamnější pěstovanou plodinou je kukuřice, následuje bavlna, tabák, obiloviny, čirok, rýže, podzemnice olejná, slunečnicové semínko, cukrová třtina, tapioca a káva. Úspěšnou vývozní komoditou se stávají řezané květiny.

 

Chová se skot, kozy, prasata a drůbež. Produkuje se tak mléko, vajíčka a surové kůže. Perspektivní oblastí je rovněž chov ryb.

 

Služby:

Sektor služeb rychle roste a na tvorbě HDP se již podílí cca 54%. Přibližně jednu pětinu obratu v tomto odvětví představují velko- a maloobchodní transakce, následují dopravní služby, finanční služby a pojišťovnictví. V maloobchodě působí domácí i zahraniční (zejména jihoafrické) obchodní řetězce, které jsou zásobovány místní výrobou nebo zpravidla dovozem z JAR (v sektoru potravin jsou to firmy Shoprite, Spar, OK a Pick n’Pay; v sektoru spotřebního zboží Baťa, Game, Forschini, Woolworths, PEP), rozvíjí se i další sítě fungující na bázi franšízy (např. KFC). Dalším dynamicky rostoucím oborem služeb v Zambii jsou, stejně jako jinde v subsaharské Africe, telekomunikační a finanční služby.

Velké rezervy prozatím existují v sektoru cestovního ruchu, zemi ročně navštíví kolem 1 mil. Turistů, nedostatek ubytovacích kapacit a další infrastruktury však omezuje rychlejší rozvoj.  Vláda tento sektor považuje za prioritní, vysoký důraz na rozvoj turistiky klade i 7. národní rozvojový plán. Turistika má zvláštní status (tzv. non-traditional export status), investorům vláda přiznala daňové úlevy, podporuje výstavbu infrastruktury atd. Zambie má zahraničnímu návštěvníkovi mnoho co nabídnout: Viktoriiny vodopády, jezero Kariba, nemalý počet safari-parků (pokrývají asi 8 % celkové plochy země). Celá řada turisticky velmi zajímavých lokalit nebyla prozatím turisticky “objevena” a využita.

 

Infrastruktura, energetika, telekomunikace:

Zambie je vnitrozemská země, která je závislá na letecké, železniční a silniční dopravě. Celková délka železniční sítě je 3126 km. Pravidelná nákladní doprava i přes potíže pokračuje na spojnici Lusaka – Dar es Salaam (společnost TAZARA) a na vnitrozemských tratích (Copperbelt – Lusaka a Livingstone – Lusaka). Osobní doprava funguje na trati TAZARA a v roce 2013 byla obnovena též v úseku Lusaka – Livingstone, spolehlivost a kvalita těchto spojů je však velmi proměnlivá.

 

Zambijská silniční síť má celkem 40450 km, z toho 9400 km jsou asfaltované silnice. Zbytek tvoří komunikace se štěrkovým nebo prašným povrchem. Stav silniční infrastruktury se citelně zlepšuje, řada mezinárodních silničních tahů prošla v posledních letech rekonstrukcí a některé úseky (např. na silnici spojující hlavní město Lusaka a jižní hraniční přechody se Zimbabwe v Chirundu a Livingstone) splňují standardy i pro těžkou nákladní dopravu. I další hlavní silniční tahy z hlavního města na sever a z východu přes Lusaku na západ jsou nyní vesměs dobré kvality, s množstvím nedávno rekonstruovaných úseků. Opravy a výstavby silnic jsou jednou z hlavních priorit nynější vlády, která pro tuto oblast přijala zvláštní investiční program Link Zambia 8000.

 

Zambie má 88 letišť, z toho 8 s pevnou dráhou. Pravidelné spojení se zahraničím mají mezinárodní letiště v Lusace a Livingstone. Přímé spojení do Evropy z Lusaky neexistuje, cestovat lze společností Emirates přes Dubaj či přes některé z afrických letišť (Johannesburg, Addis Ababu, Nairobi). Vnitrostátní lety zabezpečuje např. společnost Proflight. V zemi a regionu dále působí několik malých soukromých (charterových) či nízkonákladových společností (Fastjet).

 

Využitelné vodní cesty pro lodní dopravu, vč. jezera Tanganika a řek Zambezi a Luapula, dosahují délky 2250 km. Významným přístavem je Mpulungu. Řada řek je splavných, využívány jsou ale pouze pro místní dopravu.

 

Sektor telekomunikací byl liberalizován a v posledních letech prošel bouřlivým rozvojem. Telefonní systém patří k nejlepším v subsaharské Africe. Více než 3/4 obyvatel má nyní mobilní telefon, cca 30 % populace  používá internet. Největším mobilním operátorem je firma Bharti Airtel pokrývající asi 65 % trhu, následují společnosti MTN a Zamtel. Zambia Telecommunication (Zamtel) si stále udržuje monopol v oblasti pozemních sítí, počet pevných linek se odhaduje na 110000. Poštovní spojení je pokrýváno sítí 120 poštovních úřadů (s 300 pobočkami) státní společnosti Zampost. V Zambii dále působí několik soukromých kurýrních služeb (DHL, TNT, UPS, Fed-Ex aj.).

 

Energetika:

Instalovaný výkon zambijských elektráren je 2826 MW. Velká většina elektrické energie v Zambii (až 84%) pochází z vodních zdrojů. V zemi existují čtyři významné zdroje – vodní elektrárna Kariba (1080 MW), vodní elektrárna Kafue Gorge (980 MW) a menší vodní elektrárny Itezhi-Tezhi (120 MW) a Victoria Falls (108 MW).  Přestože má Zambie vysoký vodní potenciál (odhaduje se 6000 MW), za posledních několik desetiletí nebyl postaven žádný významný hydroenergetický zdroj. Postaveno bylo několik desítek malých vodních elektráren (cca 80 MW), ty ale hrají pouze lokální roli. Zambie má významné ověřené zásoby uhlí, v současné době se uhlí těží a využívá pouze ve dvou lokalitách - v roce 2016 byla dokončena stavba uhelné elektrárny Maamba Collieries Thermal Plant s výkonem 300 MW. Zhruba 5% elektrické energie se vyrábí generátory (takto vyrobená elektřina je většinou spotřebována těžebními společnostmi). Energie z obnovitelných zdrojů zatím hraje podřadnou roli.

Zambie je silně závislá na dešťových srážkách. Výroba elektřiny a poptávka se vyrovnaly zhruba v letech 2014 – 2015. V současné době je kapacita místních elektráren zcela využitá a prudce vzrostla závislost dodávek elektřiny na dešťových srážkách. V deštivých rocích vyrábí Zambie dostatečné množství elektrické energie (a je schopna případné přebytky vyvézt), v obdobích dlouhodobého sucha musí spotřebu omezovat a deficity kryje dovozem z Mosambiku či JAR. Výpadky proudu v obdobích sucha jsou časté a silně postihují ostatní odvětví průmyslu. Domácnosti i průmyslové podniky si proto musí vypomáhat generátory.

 

Celková výroba elektřiny (v roce 2016) dosáhla 11 700 GWh, spotřebovalo se cca 11 000 GWh – Zambie obsazuje 96. místo na světě. Stupeň elektrifikace země je velmi nízký. Přístup k elektřině má zhruba 25% obyvatel, existuje hluboká propast mezi městy a venkovem (ve městech má přístup k elektřině cca 40-50% obyvatel, na venkově pouhá 4%). Příčinou je velká rozloha země a nedostatek finančních prostředků na výstavbu rozvodných sítí. Budoucnost má výstavba solárních, větrných atd. elektráren.

 

Dominantním výrobcem elektrické energie je státní akciová společnost Zambia Electricity Supply Company Limited (ZESCO). ZESCO (buďto přímo nebo přes 100% vlastněné dceřinné společnosti) vlastní a operuje 9 vodních elektráren a 8 generátorových stanic, z nichž největší jsou přehrady Kafue Gorge, Kariba North a Victoria Falls. Přímý podíl ZESCO na výrobě elektrické energie je cca 70%. Druhou největší výrobní společností je Itezhi-Tezhi Corporation Limited (50:50% joint venture mezi Tata Power Company Limited a ZESCO Limited) s tržním podílem cca 13%. Třetím nejvýznamnějším výrobcem je od roku 2017 privátní Maamba Collieries Limited (dceřinná firma singapurské Nava Bharat Pte. Limited) s tržním podílem cca 10%. V Zambii existují další tři menší výrobní soukromé společnosti (Lusemfwa Hydropower Company, Zengamina Power Limited a Ndola Energy Company Limited). Dominantní společností (90%) je ZESCO, které vlastní a operuje transmisní a distribuční síť o délce 10 000 km. ZESCO rovněž vykupuje elektřinu od nezávislých výrobců, kterou pak dopravuje a distribuuje konečným zákazníkům. Monopol ZESCO narušuje soukromá společnost Copperbelt Energy Corporation, která zásobuje elektřinou důlní společnosti.

 

Zambijská přenosová soustava je propojena se sítí v Konžské demokratické republice, Zimbabwe, Botswaně Tanzanii, Namibii a Jižní Africe.

 

Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc:

Zambie je velkým příjemcem zahraniční rozvojové pomoci. OECD uvádí, že v roce 2016 dosáhla výše 962,6 mil. USD. Klíčovými donory jsou USA, EU, Velká Británie, Japonsko, Švédsko, Německo, AfDB, IMF a WB a agentury OSN. Zambie je prioritní zemí české zahraniční rozvojové pomoci.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

Zambijská republika (Republic of Zambia)

 

Seznam členů zambijské vlády k 24. 1. 2018:

 

Prezident

Edgar Lungu, Mr.

Viceprezident

Inonge Wina, Mrs.

Ministr zemědělství

Dora Siliya, Mrs.

Ministr živočišné výroby a chovu ryb

Micheal Zondani Jay Katambo , Mr.

Ministr obchodu a průmyslu

Margaret Mhango Mwanakatwe, Mrs.

Ministr komunitního rozvoje a sociálních věcí

Emerine Kabanshi, Mrs.

Ministr obrany

Chama Davies, Mr.

Ministr základního a odborného školství

Dennis Musuku Wanchinga , Mr.

Ministr financí

Felix C. Mutati, Mr.

Ministr zahraničních věcí

Joseph Malanji, Mr.

Ministr pro rovné příležitosti

Victoria Kalima, Mrs.

Ministr zdravotnictví

Chitalu Chilufia

Ministr vnitra

Stephen Kampyongo, Mr.

Ministr informací a sdělovacích prostředků

Kampamba Chilumba, Mrs.

Ministr spravedlnosti

Given Lubinda, Mr.

Ministr práce a sociálního zabezpečení

Joyce Nonde Simukoko, Mrs.

Ministr půdy, přírodních zdrojů

Jean Kapata, Mrs.

Ministr místní samosprávy

Vincent Mwale, Mr.

Ministr hornictví a těžebního průmyslu

Christopher Bwalya Yaluma, Mr.

Ministr mládeže a sportu

Moses Mawere, Mr.

Ministryně turismu a kultury

Charles Romel Banda, Mr.

Ministr veřejných prací a zásobování

Mathew Nkhuwa, Mr.

Ministr pro tradiční vládce

Lawrence John Sichalwe , Mr.

Ministr plánování rozvoje

Alexander Chiteme, Mr.

Ministr vysokého školství

Nkandu Luo, Mrs.

Ministr energetiky

David Mabumba, Mr.

Ministr spojů a dopravy

Brian Mushimba , Mr.

Ministr bytové výstavby a rozvoje infrastruktury

Ronald Kaoma Chitotela , Mr.

Ministr pro záležitosti prezidenta

Chomba Freedom Chikazwe , Mr.

Ministr náboženských záležitostí

Godfridah Nsenduluka Sumaili , Mrs.

Ministr životního prostředí

Lloyd Mulenga Kaziya , Mr.

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 17,1 mil. obyvatel (2017)
  • Hustota obyvatel na 1 km2: 22,7
  • Průměrný roční přírůstek obyv: 2,93% (2017)
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 6,9 mil.

Demografické složení (2017):

  • 0 - 14 let: 46,1%
  • 15 - 54 let: 48,7%
  • 55 let a výše: 5,2%

Národnostní složení:

 

Zambie je multietnický stát, ve kterém žije více než 70 národnostních skupin. Zambijské obyvatelstvo je tvořeno z 99,5 % původními africkými kmenovými skupinami, z nich nejvýznamnější jsou: Bemba 21%, Tonga 13.6%, Chewa 7.4%, Lozi 5.7%, Nsenga 5.3%, Tumbuka 4.4%, Ngoni 4%, Lala 3.1%, Kaonde 2.9%, Namwanga 2.8%, Lunda 2.6%, Mambwe 2.5%, Luvale 2.2%, Lamba 2.1%, Ushi 1.9%, Lenje 1.6%, Bisa 1.6%, Mbunda 1.2%. Ekonomicky významnými skupinami jsou Indové, Libanonci, Zimbabwané a Jihoafričané.

 

Náboženské složení:

  • křesťané (velkou většinou protestanti, dále katolíci a příslušníci afrických křesťanských náboženství) 92%
  • muslimové 3%
  • ostatní 3% (buddhisté, hinduisté)
  • místní náboženství 2%

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Rok

2013

2014

2015

2016

2017*

HDP (v mld. USD) nominální

28,041

27,145

21,245

20,957

24,468

HDP (v mld. ZMW) nominální

151,331

167,053

183,381

216,098

232,951

HDP na obyvatele (v USD) v běžných cenách

1857

1729

1311

1262

1431

Růst reálného

HDP (%)

5,1

4,7

2,9

3,6

3,8

Roční míra inflace (v %)

7,2

7,8

21,1

7,5

6,6

Roční míra nezaměstnanosti (v %)*)

13,3

N/A

N/A

N/A

7,5

Oficiální kurz (ZMK/USD)

5,51

6,39

10,98

9,92

9,95

Zdroj: EIU, * odhad

 

Vláda schválila pro roky 2017 – 2021 Sedmý národní rozvojový plán. Podle tohoto dokumentu, jehož hlavním mottem je diverzifikace, se Zambie orientuje na tři priority rozvoje: zemědělství, těžba nerostných surovin a turistika. Vysoký důraz je kladen na diverzifikaci ekonomiky a snížení jednostranné závislosti na vývozu mědi. Vláda slibuje rychlé budování nové infrastruktury, nových energetických zdrojů, výstavbu bytů, nemocnic, hloubení nových vrtů, rozvoj turistiky, zemědělsko-zpracovatelského průmyslu atd., to je ale úkol na dlouhá léta. Na ambiciózní plány ale v současné situaci nemá dostatek finančních prostředků, naopak realizaci většiny velkých projektů musela pozastavit (případně si na jejich realizaci za velmi neprůhledných podmínek půjčuje).

 

Návrh rozpočtu na rok 2017 počítal se zavedením úsporných opatření (zrušení dotací na elektřinu, pozastavení realizace velkých projektů, omezením počtu státních zaměstnanců, privatizací neefektivních státních podniků..), které měly stabilizovat státní finance. Návrh rozpočtu počítal s růstem HDP ve výši 3,4%, inflací ve výši max. 9%, fiskální deficit neměl přesáhnout 7% HDP. Příjmy státního rozpočtu měly dosáhnout 42,9 mld. ZMW (cca 4,3 mld. USD), výdaje státního rozpočtu měly dosáhnout 64,5 mld ZMW (6,5 mld.USD). Zatímco HDP v roce 2017 vzrostl o 3,8% a inflace se snížila na cca 6,8%, řadu dalších cílů se nepodařilo naplnit. Deficit státních financí činil 7,9%, státní dluh dále rostl, privatizace neefektivních podniků nabyla zahájena.

 

Velkým problémem se stává zadlužení vlády. Po téměř úplném oddlužení na začátku první dekády nového století se Zambie šplhá opět k nebezpečnému poměru zadlužení ve vztahu k HDP. Zambie vstoupila v jednání s IMF o poskytnutí půjčky ve výši cca 1,3 miliard USD na konsolidaci vládních a veřejných financí. IMF však došel ke zjištění, že míra zadlužení zambijské ekonomiky se v nadcházejících letech dále dramaticky zvětší (díky neprůhledným půjčkám na realizaci projektů realizovaných  čínskými firmami). IMF za těchto okolností schvalovací proces pozastavil a půjčka nebyla do konce roku 2017 poskytnuta.

 

Ekonomický výhled: Makroekonomický výhled na rok 2018 je mírně optimistický. Zatímco příjmy státního rozpočtu budou díky vyšším cenám mědi lepší než v předchozích letech, prozatím slabý úhrn srážek by na druhé straně mohl vést k další neúrodě. Výdaje státního rozpočtu budou v roce 2018 navíc zatíženy vysokými splátkami dluhu zahraničním i domácím věřitelům. Vláda proto nebude mít mnoho prostředků, ktarými by mohla růst HDP podpořit. Základním dlouhodobým ekonomickým cílem zůstane snížení závislosti ekonomiky na těžbě mědi. Prioritními oblastmi, jejichž rozvoj bude vláda podporovat, jsou těžba nerostných surovin, zemědělství (rostlinná, živočišná výroba i chov ryb) a zpracování místních zemědělských komodit. Země se do budoucna soustředí na zemědělskou velkovýrobu (ať už soukromou či družstevní), těžbu dalších nerostných surovin a turistický průmysl.

 

K hlavním cílům rozpočtu v roce 2018 patří konsolidace státních financí a to jak na příjmové, tak výdajové straně. Příjmovou stránku by měly vylepšit lepší výběr cel a daní a VAT a některé nové daně, vláda na druhé straně přijme opatření zaměřená na snížení mandatorních výdajů (v současné době činí 51% všech výdajů státu), bude postupně odstraňovat dotace, sníží počet státních zaměstnanců…. Růst HDP by měl dosáhnout 5%, inflace by se měla pohybovat v rozmezí  6-8%.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

% HDP

2013

2014

2015

2016

2017*

Příjmy

17,6

18,9

17,2

18,2

18,1

Výdaje

24,0

24,3

25,4

24,0

26,0

Saldo

-6,4

-5,4

-8,1

-5,7

-7,9

Zdroj: EIU, * odhad

 

Výdaje státního rozpočtu by v roce 2018 měly dosáhnout 71,66 mld ZMW (1 USD = cca 10 ZMW). Příjmy státního rozpočtu by měly dosáhnout 49,09 mld. ZMW. Deficit státních financí by měl dosáhnout 22,58 mld. ZMW (6,8% HDP) a měl by být financován kombinací darů mezinárodních donorů a půjček. Stát podpoří klíčové sektory ekonomiky: 25,9 mld. ZMW jsou alokovány na položku „obecné veřejné služby“, kam patří m.j.splátky úroků domácího a zahraničního dluhu (14,2 mld ZMW). 11,56 mld. ZMW stát vydá na školství, 6,8 mld ZMW na zdravotnictví, 5,62 mld obdrží sektory vnitra a obrany (rychlý růst). Stát rovněž vydá 2,3 mld na sociální zabezpečení.

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zambie je stále ještě z velké míry závislá na vývozu mědi, příjmy na běžném účtu budou záviset na jejich cenách na světových trzích. Bilanci běžného účtu zhoršuje vysoká poptávka po zahraničním zboží a po službách zejména v těžebním a stavebním sektoru.

 

(mil. USD)

2014

2015

2016

2017*

běžný účet

-401

-768

-929

-625

Kapitálový      účet

202

81

55

59

Finanční účet

-353

707

338

735

Devizové rezervy

3078

2968

2353

2246

zahraniční dluh

7524

8743

9598

10 070

Zdroj: IMF, EIU, * odhad

 

Po téměř úplném oddlužení na začátku první dekády nového století se Zambie šplhá opět k nebezpečnému poměru zadlužení ve vztahu k HDP. Tempo zadlužování je velmi znepokojivé – od roku 2014 se podíl veřejného dluhu k HDP zvýšil z 36% na 64%. 60% dluhu přitom představuje zahraniční dluh, což místní ekonomiku činí vysoce zranitelnou a závislou na směnném kurzu. Vláda si extenzivně půjčuje prostředky na nové projekty, často však tyto projekty mají pochybné krytí. V posledních letech jsou u velkých projektů téměř výhradně čínské firmy, které mají financování zajištěno přes čínské banky. Zambie vstoupila v jednání s IMF o poskytnutí půjčky ve výši cca 1,3 miliard USD na konsolidaci vládních a veřejných financí. IMF však při posuzování stavu zambijské ekonomiky došel ke zjištění, že míra zadlužení zambijské ekonomiky se v nadcházejících letech dále dramaticky zvětší, neboť již jsou podepsány přísliby na budoucí projekty (což měla vláda při jednání s IMF zatajit), většina projektů zase ve spolupráci s čínskými firmami. IMF za těchto okolností schvalovací proces pozastavil a i přes optimistická prohlášení ministra financí Zambie Felixe Mutatiho nebyla půjčka do konce roku 2017 poskytnuta.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Zambijský bankovní systém se rychle rozvíjí a poskytuje všechny běžné služby (akreditivy, krátkodobé půjčky, finanční transfery, spoření a výměnu peněz, kreditní a platební karty, rychle se rozvíjí internetové a mobilní bankovnictví atd.). Užívání kreditních karet při platbách v supermarketech, hotelech, zejména ve velkých městech je běžné.

 

Bankovní prostředí bylo v Zambii liberalizováno. Funkci bankovního dohledu a řízení monetární politiky má centrální banka – Bank of Zambia. Prováděcí předpis č. 33 k zákonu o Zambijské centrální bance ze dne 18. 5. 2012 nakazuje v domácím peněžním styku využívat pouze domácí měnu, a to pod hrozbou nezanedbatelných trestů odnětí svobody. Vláda zároveň dalším prováděcím předpisem nařídila všem zambijským vývozcům, aby k příjmu zahraničních plateb používali účty vedené u zambijských bank. Prováděcím předpisem (SI 32/2012) získalo ministerstvo financí pravomoc přímo monitorovat transakce všech vývozců a dovozců zboží a služeb o minimální hodnotě 10 000 USD. Hlavním deklarovaným smyslem těchto opatření je snížení daňových a celních úniků. Centrální banka v prosinci 2017 snížila základní úrokovou míru na 10,25%. Minimální kapitalizace bank (tzv. vlastní kapitál - Tier 1 capital) byla zvýšena z 10 mil. USD na 100 mil. USD.

V Zambii je v současnosti zaregistrováno následujících 20 komerčních bank:

 

Access Bank Zambia, Atlas Mara Bank Zambia, BancABC Zambia Limited, Bank of China (Zambia), Barclays Bank Zambia, Cavmont Capital Bank, Citibank Zambia,, Ecobank Zambia, Finance Bank Zambia, First Alliance Bank Zambia, First Capital Bank, Zambia, First National Bank Zambia, Indo-Zambia Bank, Intermarket Banking Corporation, International Commercial Bank Zambia, Investrust Bank, Stanbic Bank Zambia, Standard Chartered Bank, United Bank for Africa Zambia, Zambia National Commercial Bank

 

Dozor nad pojišťovnami je v Zambii v rukou Pensions and Insurance Authority. Na jejích webových stránkách je pravidelně aktualizován seznam autorizovaných zajišťoven a pojišťoven. V současné době jsou v Zambii zaregistrovány tři zajišťovny (největší jsou Zambian Reinsurance Company Ltd a Prima Reinsurance Plc) a 22 pojišťoven: Madison General Insurance Company Zambia Ltd, Madison Life Insurance Company Zambia Ltd, Diamond General Insurance Ltd, Goldman Insurance Ltd, African Life Assurance Company Ltd, Phoenix of Zambia Assurance Company (2009) Ltd, Professional Life Assurance Ltd, Professional Insurance Corporation Zambia Ltd, Mayfair Insurance Company Zambia Ltd, Advantage Insurance Ltd, Blue Assurance Services (Z) Ltd, Meanwood General Insurance Company Ltd, General Alliance Insurance (Z) Ltd, ZSIC Life Ltd, ZSIC General Insurance Ltd, Focus Insurance Company Ltd, NICO Insurance Zambia Ltd, African Grey Insurance Ltd, Hollard Life Assurance (z) Ltd, Hollard Insurance Zambia Ltd, Barclays Life Zambia Ltd, Metropolitan Life Zambia Ltd, A Plus General Insurance Ltd.

 

Podrobné informace viz: http://www.boz.zm/; http://www.pia.org.zm/

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Přímé daně:

 

a) Zdaňování příjmů právnických osob: v Zambii jsou zdaňovány pouze tuzemské příjmy právnických osob

  • standardní sazba 35 %
  • firmy obchodované na lusacké burze 33 %
  • Příjmy nad 250 000 ZMW v bankovním a telekomunikačním sektoru jsou zdaněny sazbou 40 %

Zvláštní sazby jsou uplatňovány pro zemědělce a výrobce potravin (10 %), vývozce tzv. netradičních komodit (15 %), obchodní aktivity spojené s charitativní činností (15 %) a výrobce chemických hnojiv (15 %). Speciální daňový režim existuje rovněž pro společnosti působící v těžbě nerostných surovin (30%). Společnosti operující v prioritních sektorech ekonomického rozvoje definovaných zákonem o Zambijské rozvojové agentuře (ZDA Act) z roku 2006, působící ve venkovských oblastech, zvláštních ekonomických zónách nebo průmyslových parcích a které investují více než 0,5 mil. USD jsou po dobu prvních pěti let osvobozeny od placení daní z dividend a rovněž daní z příjmu, po další tři roky jsou jim daně sníženy o 50 % a po následující dva roky jsou jim daně sníženy o 25 %. Mají nárok na bezcelní dovoz zařízení. (rozpočet na rok 2018 navrhuje tato zvýhodnění zrušit). Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 5% platu na penzijní pojištění a 5% na sociální pojištění.

http://www.zda.org.zm/?q=content/investment-incentives

 

b) Zdaňování příjmů fyzických osob: Uplatňovány jsou progresivní sazby příjmů:

  • do 39600 ZMW                0 %
  • 39601 - 49200 ZMW         25%
  • 49201 - 74400 ZMW         30%
  • výše                                37,5%

c) Další přímé daně:

  • Daň z příjmu z licencí a manažerských a poradenských služeb 20 %
  • Daň z nájmu                    10%
  • Daň z dluhopisů               15 %
  • Licenční poplatky              20%
  • Daň z provize                   20 %
  • Daň z převodu majetku     5%
  • Daň z dividend                 15%
  • Daň z úroků                     15%

Nepřímé daně:

 

a) DPH: Standardní sazba DPH je16 %. Osvobozeny jsou základní potraviny, dodávky pro zemědělství, zdravotnictví a školství, dále dopravní a vodohospodářské služby, prodej půdy, resp. obytných prostor.

 

b) Celní sazby: Výše celních sazeb se pohybuje v rozmezí od 0 % do 25 % (podrobnosti uvádíme v kapitole 6.2)

 

Podrobné informace viz:

http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/zambia

https://home.kpmg.com/xx/en/home/misc/search.html?sp_p=any&q=Zambia%2014550331889182614092547&SES=14550331889182614092547,

https://www.zra.org.zm/;

https://www.zambialii.org/zm/legislation/consolidated_act/; http://taxsummaries.pwc.com/ID/Zambia-Corporate-Other-taxes

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: