Těžební průmysl zůstává páteří zambijské ekonomiky. Podílí se přibližně 10 % na HDP a vytváří více než 70 % exportních příjmů. Zambie je druhým největším producentem mědi v Africe po Demokratické republice Kongo. Produkce mědi vzrostla z přibližně 733 tis. tun v roce 2023 na více než 820 tis. tun v roce 2024 a v roce 2025 dále na zhruba 890 tis. tun. Vláda chce do roku 2031 zvýšit produkci až na 3 mil. tun ročně, což však vyžaduje rozsáhlé investice do dolů, hutí, geologického průzkumu, dopravy a energetiky.  

Těžba se tradičně soustředí v provincii Copperbelt, ale nová ložiska se rozvíjejí také v Severozápadní provincii. Vedle mědi roste význam niklu, kobaltu, manganu, zlata a drahokamů. Zambie patří také mezi největší světové producenty smaragdů. Pro Zambii je důležitá rostoucí globální poptávka po kritických surovinách pro elektromobilitu, obnovitelné zdroje, přenosové sítě a bateriová úložiště. V roce 2023 proto Zambie uzavřela strategické partnerství s EU pro udržitelné hodnotové řetězce kritických surovin. Partnerství má podpořit geologické mapování, zpracování dat, investice, školení a vyšší přidanou hodnotu v místě těžby.  

Investiční aktivita se zvyšuje, plného potenciálu však nedosahuje. International Resources Holding ze Spojených arabských emirátů převzala většinový podíl v Mopani Copper Mines a oznámila investice přes 1 mld. USD. Vedanta se po sporu se státem vrátila ke Konkola Copper Mines a usiluje o financování okolo 1 mld. USD, aby zvýšila produkci až na 300 tis. tun mědi ročně. First Quantum Minerals rozšiřuje důl Kansanshi a v roce 2025 uvedla projekt S3 do komerční výroby. KoBold Metals pokračuje v rozvoji ložiska Mingomba, které může patřit mezi nejvýznamnější nové měděné projekty v Africe. Produkce se však očekává až na začátku roku 2030 a investice se odhadují na 2,3 až 2,5 mld. USD.  

Příležitosti pro české firmy jsou v důlních technologiích pro povrchovou i hlubinnou těžbu, přepravních a manipulačních strojích, geologickém průzkumu, měřicí technice, úpravě rud, hutních technologiích, čerpadlech, ventilaci, bezpečnostních systémech a chemických produktech pro zpracování rud. Roste také poptávka po energetických řešeních pro doly, zejména solárních zdrojích, záložním napájení, bateriových systémech a řešeních pro úspory energie. Energetická krize v roce 2024 ukázala, že dostupnost elektřiny je jedním z hlavních limitů růstu těžby.

Trh je perspektivní, ale náročný. Rizikem je regulatorní nejistota, pomalé povolovací procesy, tlak státu na vyšší domácí přidanou hodnotu, korupční rizika a silná konkurence čínských, jihoafrických, indických a emiratských subjektů. Roste také význam environmentálních požadavků. Havárie odkaliště Sino Metals v roce 2025, která zasáhla řeku Kafue, zvýšila tlak na monitoring, sanace, čištění vod a bezpečnější nakládání s těžebním odpadem. Právě v těchto oblastech mohou vznikat nové příležitosti pro specializované dodavatele Strategické rozhodovací procesy v tomto sektoru jsou často realizovány mimo území Zambie. Z podstaty kapitálové náročnosti tohoto sektoru je klíčové budovat dlouhodobé obchodní vztahy nejen s místními společnostmi, ale především s nadnárodními provozovateli dolů, kteří často rozhodují o technologiích, jež se následně v Zambii využívají. 

Stavebnictví v Zambii táhne hlavně rezidenční výstavba, dopravní infrastruktura, energetika, těžba, telekomunikace, logistika a cestovní ruch. V zemi dlouhodobě chybí více než 1,5 mil. bytových jednotek a vláda deklaruje ambici výrazně zvýšit roční výstavbu dostupného bydlení. Roste také tlak na vyšší kvalitu staveb, lepší materiály, energetickou úspornost a profesionálnější projektové řízení.

Největší význam má dopravní infrastruktura. Zambie je vnitrozemský stát a kvalita silnic a železnic přímo ovlivňuje export mědi, dovoz paliv a potravin i regionální obchod. Strategický význam má Lobito koridor, který má propojit zambijský Copperbelt a severozápad země s angolským přístavem Lobito. Projekt podporují EU, USA, AFC a další finanční instituce. Podle aktuálních plánů by měl projekt zahrnovat v první fázi silniční spojení a revitalizaci železničních úseků v Zambii s cílem zlepšit export kritických nerostů a snížit závislost na tradičních trasách přes jižní a východní Afriku. Financování se však stále připravuje a dokončení se očekává až kolem roku 2030.  

V silniční infrastruktuře se vláda stále více snaží využívat model PPP. Nejviditelnějším projektem je modernizace silnice Lusaka–Ndola, která spojuje hlavní město s Copperbeltem. Projekt zahrnuje modernizaci přibližně 327 km hlavního tahu a rehabilitaci navazujících úseků. V roce 2025 práce podle Road Development Agency dosáhly 36 % dokončení, přičemž vláda projekt prezentuje jako jeden z největších PPP silničních projektů v regionu. Významný je také projekt silnice a mostu mezi oblastmi Mwenda a Kasomeno směrem do DRK, který má zlepšit propojení s konžským těžebním regionem.

Železniční síť je ve špatném technickém stavu a přeprava je pomalá. EU připravuje podporu rehabilitace zambijské části železniční infrastruktury v návaznosti na Lobito koridor. Cílem je zvýšit kapacitu nákladní dopravy, zejména pro těžební sektor a rozvolnit tržní monopol státního přepravce. V této souvislosti se očekává větší zapojení soukromých provozovatelů (vč. evropských). Rizikem zůstává pomalá příprava projektů, slabá kapacita státních institucí a vysoké zadlužení země. 

Modernizací procházejí také letiště a navazující infrastruktura. Velké letištní projekty byly v minulosti financovány z Číny. Vláda nyní podporuje i lokální letiště v turistických a regionálních centrech, například Kasama, Choma, Solwezi, Mongu, Mansa a Chipata. Rozvoj cestovního ruchu vytváří poptávku po hotelech, lodích, dopravě, vodohospodářské infrastruktuře, energetických řešeních a vybavení ubytovacích zařízení. Turismus se po pandemii výrazně zotavil. V roce 2025 dosáhl počet zahraničních příjezdů přibližně 2,3 mil. osob.  

Pro české firmy existují příležitosti v dodávkách stavebních strojů, nákladních vozidel, technologií pro silniční a železniční stavby, mostních prvků, elektroinstalací, komponentů pro inženýrské sítě, čistíren odpadních vod, vodovodních řešení, stavebních materiálů, vybavení budov a technologií pro hotely a průmyslové provozy. Trh je ale cenově citlivý a silně konkurenční. Dominují čínští, indičtí, jihoafričtí a turečtí dodavatelé. Úspěch vyžaduje místního partnera, servis, financování, reference a schopnost zvládat pomalé veřejné procesy, korupční rizika a časté změny harmonogramů projektů.

Zambie má značné vodní zdroje, ale jejich využití je nerovnoměrné a zhoršuje se vlivem klimatické změny, rychlé urbanizace, růstu populace a znečištění. Problémem je nepravidelnost srážek, pokles hladiny podzemních vod a nedostatečná úprava vody. Ve venkovských oblastech zůstává přístup k bezpečné pitné vodě omezený. Ve městech je vodovodní a kanalizační infrastruktura zastaralá, často pochází z 50. až 80. let 20. století a kapacitně nestačí růstu obyvatel.

Nejviditelnější je problém v Lusace. Spotřeba vody zde rychle roste a výrazně převyšuje reálnou kapacitu dodávek. Stávající kanalizační síť má podle projektové dokumentace přibližně 480 km potrubí, osm čerpacích stanic, dvě klasické čistírny odpadních vod a několik stabilizačních nádrží. Většina sítě je ve špatném stavu a velká část obyvatel je odkázána na septiky a latríny. Nedostatečná sanitace byla jednou z hlavních příčin rozsáhlé epidemie cholery v letech 2023 a 2024

V sektoru probíhá několik velkých projektů, které jsou však téměř výlučně financovány zahraničními donory či mezinárodními finančními institucemi. Lusaka Sanitation Program má zlepšit přístup k sanitaci, rozšířit čištění odpadních vod a vybudovat přibližně 520 km kanalizačního potrubí. Projekt podporují mimo jiné EIB, KfW, Světová banka a Africká rozvojová banka. Další významnou evropskou iniciativou je NEWZA v hodnotě 118,1 mil. EUR, financovaná EU, Německem prostřednictvím BMZ/KfW a UNICEF. Program se zaměřuje na zlepšení výkonu pěti vodárenských společností v několika provinciích včetně Copperbeltu a propojuje vodohospodářství s energetickou účinností, obnovitelnými zdroji, digitalizací a snižováním ztrát vody. V Copperbeltu navazuje na dřívější projekt AFD zaměřený na vodu a sanitaci v oblasti Mufulira, Chingola a Chililabombwe. 

Příležitosti pro české firmy existují také v hydrologickém průzkumu, vrtání a rehabilitaci studní, mapování vodních zdrojů, čerpací technice, potrubních systémech, úpravnách vody, čistírnách odpadních vod, filtrech, měřicí technice, senzorech, monitoringu kvality vody a řešeních pro hotely, nemocnice, školy, průmyslové provozy a menší obce. Velký potenciál mají také decentralizovaná řešení, solárně napájená čerpadla a technologie pro snížení ztrát vody v distribučních sítích. Prohloubení vzájemných vztahů se v tomto sektoru snaží podpořit také česká rozvojová spolupráce. 

Samostatnou příležitostí je odpadové hospodářství a cirkulární ekonomika. Zambie ročně vytváří přibližně 3,7 až 4,2 mil. tun odpadu. Recykluje se jen okolo 6 %. Většina odpadu končí na skládkách nebo mimo kontrolovaný systém. To zvyšuje zdravotní rizika, znečišťuje vodní zdroje a zhoršuje situaci ve městech. Národní strategie zeleného růstu 2024 až 2030 proto klade větší důraz na cirkulární ekonomiku. Studie z roku 2024 odhaduje ekonomický potenciál zlepšení nakládání s komunálním odpadem až na 340 mil. USD ročně.  

Pro české dodavatele může být perspektivní třídění a recyklace odpadu, zpracování plastů, kompostování, bioplyn z organického odpadu, zařízení pro skládky, čištění skládkových vod a monitoring znečištění. Rostoucí význam bude mít také sanace ekologických zátěží, včetně znečištění z těžby. Trh je však náročný. Veřejné instituce mají slabou kapacitu, projekty postupují pomalu, financování je často závislé na donorech a městské služby trpí nedostatkem peněz i odborného personálu. Úspěch vyžaduje přítomnost v místě nebo kvalitního místního partnera, servis, školení, jednoduché robustní technologie a schopnost zapojit se do projektů mezinárodních finančních institucí. 

Financování zdravotnictví v Zambii zůstává dlouhodobě slabé a silně závislé na zahraničních donorech. Rozpočet na zdravotnictví sice v roce 2025 vzrostl na 23,2 mld. ZMW, jeho podíl na státním rozpočtu však klesl z 11,8 % na 10,7 %. Největší tlak je na provozní financování, dostupnost lékařů a sester, zásobování léky, urgentní péči a vybavení zařízení mimo hlavní města.

Zdravotnictví významně zasáhly změny americké rozvojové pomoci po nástupu administrativy Donalda Trumpa. USA a Zambie v roce 2026 vedly spor o novou zdravotní dohodu v hodnotě přes 1 mld. USD, resp. podle zambijské strany až 2 mld. USD na pět let. Sporné byly podmínky týkající se spoluúčasti Zambie, správy dat, zdravotnických reforem a údajného propojení s přístupem ke kritickým nerostům. Tato situace potvrzuje vysoké riziko závislosti sektoru na donorech a zároveň potřebu transparentnějšího řízení zdravotnických programů.

Velkou slabinou zůstává veřejné zadávání a distribuce léčiv. Zambijský sektor se opakovaně potýká s korupčními kauzami, ztrátami nebo krádežemi dodaných léků a nízkou efektivitou veřejných institucí. Reformy se proto zaměřují mimo jiné na Zambia Medicines and Medical Supplies Agency, zlepšení nákupů, dodavatelských řetězců, digitalizaci a posílení zdravotnického personálu. Pro zahraniční dodavatele to znamená příležitost, ale také nutnost počítat s netransparentností, pomalými procesy a reputačními riziky.

Konkrétní příležitosti pro české firmy existují v oblasti neonatologického vybavení, nemocničních lůžek, sanitek, urgentní péče, diagnostiky, monitorovacích systémů, sterilizace, vybavení operačních sálů, digitálního zdravotnictví a solárního napájení zdravotnických zařízení. Zambie potřebuje modernizovat péči o matky a novorozence, zejména v regionálních a venkovských nemocnicích. Poptávka je po inkubátorech, ventilátorech, monitorech, specializovaných sanitkách a vybavení pro převoz novorozenců. V roce 2025 byly ze zdrojů Světové banky předány nové ambulance a vozidla pro zdravotnický systém, což ukazuje pokračující poptávku po mobilních zdravotnických kapacitách a zájem mezinárodních finančních institucí o poskytování financování do tohoto sektoru.

České firmy mohou navázat na existující českou přítomnost v sektoru. Česká republika v minulosti dodala vybavení porodnické ambulance ve University Teaching Hospital v Lusace včetně specializovaného sanitního vozu pro převoz neonatologických pacientů a těhotných žen. Českou viditelnost posiluje také program MEDEVAC, který v Zambii podporuje specializovanou péči a spolupráci českých a zambijských zdravotníků. V roce 2025 se připravovala také návaznost na procurement neonatálních ambulancí a širší partnerství v rámci Global Gateway.  

Farmaceutická výroba je zatím málo rozvinutá. Většina léků a zdravotnického materiálu se dováží. Vláda však podporuje domácí výrobu léčiv a zdravotnických prostředků prostřednictvím pobídek, regulatorních změn a implementačního plánu pro farmaceutickou výrobu na období 2024 až 2028. Prostor existuje zejména u základních léčiv, zdravotnického materiálu, balení, kontroly kvality, skladování, chladových řetězců a transferu technologií.

Rostoucí urbanizace a vyšší příjmy části obyvatel zvyšují poptávku po soukromých zdravotnických službách. Perspektivní jsou proto také dodávky pro soukromé kliniky, diagnostická centra, laboratoře a specializovaná pracoviště. Úspěch na trhu vyžaduje místního partnera, servis, školení, dostupnost náhradních dílů a schopnost nabídnout financování. Největšími riziky jsou korupce, slabá platební schopnost veřejného sektoru, nedostatek kvalifikovaného personálu, nepravidelné donorové financování a silná konkurence levnějších asijských dodavatelů.