Zambie

Zambie disponuje rozsáhlou plochou dosud neobdělávané zemědělské půdy (v současnosti je využíváno pouze asi 15 % zemědělsky využitelné půdy, jejíž rozloha je odhadována na přibližně 430 tisíc km2), značnými zdroji podzemní vody a příznivým podnebím. Potýká se však s nízkou efektivitou a diverzifikací zemědělské produkce, způsobenou mj. zásadním nedostatkem mechanizace, chemizace a vůbec moderních zemědělských postupů. Převážná většina zemědělců jsou stále drobní farmáři, produkující především pro vlastní potřebu, roste nicméně počet velkých komerčních farem, provozovaných tuzemskými i zahraničními subjekty.  

Většina rostlinné produkce je závislá na přírodních srážkách, které jsou ovšem v posledních letech čím dál méně pravidelné, což výrazně ovlivňuje celkovou produkci. V současnosti je uměle zavlažováno přibližně 100 tisíc hektarů půdy, potenciál pro využití umělého zavlažování je ovšem odhadován na nejméně 400 tisíc hektarů. V rostlinné výrobě dominuje pěstování několika základních plodin, zejména kukuřice. Významný je chov skotu. Prioritou vlády je diverzifikace zemědělské produkce; perspektivními plodinami jsou mj. káva, cukrová třtina, bavlna, sója, maniok, arašídy, ořechy kešu, ovoce a zelenina. Ve snaze zvýšit investice do zemědělství byl od roku 2022 dovoz řady položek zemědělské mechanizace osvobozen od DPH (mj. zavlažovací zařízení, kombajny, balíkovače, granulátory aj.). Zambie měla tradičně velmi rezervovaný přístup ke geneticky modifikovaným plodinám, v letech 2021 a 2022 nicméně povolila první dovoz těchto produktů (krmiva pro domácí zvířata, koření, tapiokový škrob). 

Málo rozvinutý je navazující potravinářský průmysl. Zambie je proto nucena značnou část domácí spotřeby, zejména produktů s vyšší přidanou hodnotou, dovážet, a to nejčastěji z Jihoafrické republiky. V Zambii ovšem roste podpora domácí produkce ze strany spotřebitelů, zemědělských asociací i příslušných státních institucí. Značný potenciál pro další rozvoj skýtají mj. následující odvětví: zpracování arašídů a ořechů kešu; zpracování manioku (na potraviny i pro průmyslové využití); výroba jedlých olejů; mletí a další zpracování obilnin; konzervování ovoce a výroba ovocných šťáv; zpracování masa (hovězí, vepřové, drůbeží, kozí) a mléka; produkce medu; výroba biopaliv; zpracování bavlny; zpracování a konzervování sladkovodních ryb a výroba rybí moučky.

Vláda zahájila nový program budování bloků farem, kde připraví základní infrastrukturu (silnice, vodovod, připojení k elektrické síti) a poté je nabídne tuzemským i zahraničním soukromým investorům. V roce 2022 získala od Světové banky úvěr ve výši téměř 7 mld. Kč na rozvoj bloků farem v lokalitách Nansanga (Centrální provincie), Luswishi (provincie Copperbelt) a Luena (provincie Luapula). Bloky farem mají nicméně vzniknout ve všech deseti provinciích Zambie.

Zambeef, největší agropotravinářská firma v Zambii (a jedna z největších v regionu jižní Afriky) oznámila v roce 2022 investice ve výši cca 2,3 mld. Kč do zvýšení svých produkčních kapacit během příštích tří až pěti let. Prostředky budou použity mj. na modernizaci výroby krmiv pro hospodářská zvířata, výstavbu dalších kapacit pro ustájení zvířat, vybudování zavlažovacích systémů na 1 000 hektarů zemědělské půdy a pořízení většího množství zemědělských strojů. Přibližně 800 milionů Kč na financování tohoto programu poskytne formou půjčky Mezinárodní finanční korporace (IFC).  

V souvislosti s modernizací zemědělství  v Zambii rychle roste poptávka po zemědělské technice všeho druhu, a to jak pro velké, tak i pro menší provozy, zavlažovacích systémech, jakož i hnojivech a dalších produktech chemického průmyslu používaných v zemědělství. V oblasti potravinářského průmyslu uplatnění nalezne široká škála technologií a zařízení, jako jsou balicí a plnicí stroje, skladovací a přepravní zařízení, chladicí a mrazicí technika aj. Rozmach zažívá také výroba alkoholických i nealkoholických nápojů a je zde potenciál pro dodavatele zařízení pro tyto výrobní provozy, včetně pivovarnických a destilačních technologií. 

Zemědělství je také prioritní oblastí zahraniční rozvojové spolupráce ČR se Zambií, takže prostor pro zapojení českých firem se otevírá i v případě některých rozvojových projektů financovaných zejména Českou rozvojovou agenturou, případně i dalšími zahraničními donory. Specifickými oblastmi, v nichž se české firmy již v Zambii dokázaly do určité míry prosadit, jsou dodávky krmiv pro hospodářská zvířata či umělá inseminace skotu. 

Více než 80 % výroby elektřiny v Zambii pochází z vodních elektráren. V posledních letech ovšem kvůli klimatickým změnám klesá pravidelnost a celkový objem srážek, což má (vedle stáří a poruchovosti značné části výrobní kapacity) za následek často nedostatečnou produkci, která nestačí pokrýt trvale rostoucí poptávku. V posledních letech se tak Zambie opakovaně potýká s pravidelnými mnohahodinovými odstávkami dodávek elektřiny v celé zemi. Hlavními elektrárnami v Zambii jsou vodní elektrárna Kariba na řece Zambezi (1080 MW), dvě vodní elektrárny na řece Kafue (980 MW a 750 MW) a menší vodní elektrárny Itezhi-Tezhi (120 MW) a Victoria Falls (108 MW). Dalším významným zdrojem je (v Zambii zatím jediná) uhelná elektrárna u města Maamba s kapacitou 300 MW a elektrárna na těžký topný olej ve městě Ndola s kapacitou 110 MW. Mimoto v zemi funguje několik menších zejména vodních a naftových elektráren. Celkový instalovaný výkon zambijských elektráren činil ke konci roku 2022 přibližně 3 400 MW, z toho cca 84 % představují vodní elektrárny, zbylých 16 % připadá na uhelné, naftové a solární elektrárny. 

Významnými připravovanými hydroenergetickými projekty jsou výstavby velkých vodních elektráren Batoka na řece Zambezi, která by měla mít výkon 2 100 MW, a na řece Luapula (1 200 MW). Oba projekty se ovšem připravují již několik let a není zřejmé, kdy bude jejich realizace zahájena.

V současné době má v Zambii přístup k elektřině pouhých 34 % obyvatel (67 % městských a 14 % venkovských obyvatel). Podle odhadu státního energetického regulačního úřadu Zambie vzroste poptávka po elektrické energii do roku 2040 o 95 % (na 4 169 MW ve srovnání s 2 143 MW v roce 2020).  Uspokojit tuto poptávku si vyžádá investice do energetické infrastruktury ve výši přes 300 miliard Kč. Vláda předpokládá, že významná část nových zdrojů bude off-grid. Zambie chce využít svůj potenciál také pro výrazné zvýšení exportu elektřiny v rámci jihoafrického společného trhu (Southern African Power Tool), postupně jsou budována přeshraniční přenosová vedení. Přenosová soustava je nicméně v Zambii ve špatném stavu a zejména ve venkovských oblastech naprosto nedostatečná.  

Většinu výroby elektřiny a její rozvod a distribuci zajišťuje státní společnost ZESCO, která elektřinu částečně nakupuje i od dalších tzv. nezávislých výrobců v zemi. Nachází se ovšem ve velkých finančních potížích, mj. proto, že tarify za odběr elektřiny byly v posledních letech z politických důvodů udržovány pod výrobními náklady. Dluhy ZESCO dnes činí téměř 35 mld. Kč. Jednou z podmínek úvěru Mezinárodního měnového fondu v rámci tzv. rozšířené úvěrové facility, který je Zambii vyplácen v průběhu let 2022-2025, je nastavení udržitelné úrovně tarifů. Na základě vládou přijaté strategie mají být tarify postupně navyšovány počínaje rokem 2023. To by mělo v důsledku zvýšit zájem investorů o investice do nových zdrojů.

Zambie má velmi příhodné přírodní podmínky pro solární energetiku – průměrné sluneční záření se odhaduje na 5,5 kWh/m²/den. Experimentuje se i s využitím geotermálních a větrných zdrojů. První dvě větší fotovoltaické elektrárny v Zambii s instalovanou kapacitou 54 MW, resp. 34 MW byly uvedeny do provozu v roce 2019 (investory bylo francouzsko-americké konsorcium, resp. italský Enel), od té doby byly vybudovány další menší zdroje. Do zdrojů elektřiny off-grid plánují investovat mj. největší těžařské společnosti v Zambii. V lednu 2023 ZESCO uzavřelo dohodu se společností Masdar ze Spojených arabských emirátů o výstavbě fotovoltaických elektráren s instalovanou kapacitou 500 MW v první fázi a dalších 1 500 MW v následujících letech, v celkové hodnotě cca 45 mld. Kč.

Vedle solárních elektráren má Zambie nevyužitý potenciál také v oblasti malých vodních elektráren na tocích po celém území Zambie, zvláště však v severní části, kde jsou srážkové úhrny vyšší. Také o tento sektor se zajímají zahraniční investoři, několik projektů je ve fázi přípravy studie proveditelnosti.   

Vedle přímé účasti v nových energetických projektech se pro české firmy otevírají možnosti uplatnění v dodávkách zařízení a technologií zejména pro solární a vodní, příp. i větrné elektrárny. Další oblastí je budování infrastruktury pro rozvod a distribuci elektřiny, vč. elektroinstalačních součástek, měřičů apod. Vzhledem k nízkému stupni elektrifikace existuje v Zambii významný potenciál pro rozvoj ostrovních (off-grid, resp. mini grid) systémů. Rychle roste využití fotovoltaických systémů pro rodinné domy, školy, zdravotnická zařízení, mlýny či lisy na zemědělské plodiny, studny aj. Kvůli přetrvávajícím potížím s dodávkami elektřiny existuje také značná poptávka po záložních zdrojích, jako jsou naftové generátory a v poslední době velmi oblíbené solární invertory.

Těžební průmysl zůstává klíčovým odvětvím národního hospodářství Zambie, přispívající přibližně 10 % k HDP země a představující více než 80 % jejích celkových exportních příjmů. Zdaleka největší význam v tomto odvětví má těžba mědi, Zambie je jejím 7. největším světovým producentem. V posledních letech se nicméně rozšiřuje i těžba dalších nerostů, jako jsou nikl, kobalt, mangan či zlato. Těžba se tradičně soustředila v provincii Copperbelt, v současné době jsou však otvírána nová ložiska zejména v Severozápadní provincii i v dalších částech země. Relativně významná je také těžba polodrahokamů a drahokamů, zejména smaragdů, jichž je Zambie druhým největším světovým producentem s podílem cca 20 % na celkovém trhu. 

Podnikatelské prostředí v těžebním průmyslu v uplynulých letech negativně ovlivňovala nekoherentní regulatorní a daňová politika zambijské vlády, vč. kontroverzních odebrání těžařských licencí. Nová vláda vzešlá z voleb v roce 2021 si nicméně dala nápravu reputace u zahraničních investorů a nastavení transparentního a předvídatelného režimu za jednu ze svých hlavních priorit. Mj. bylo od roku 2022 zrušeno těžaři dlouho kritizované „dvojí zdanění“, kdy firmy platily stanovené poplatky z těžby nerostů, které však byly nadále zahrnuty do základu pro výpočet korporátní daně. Investoři na dosavadní kroky vlády reagují pozitivně a plánují realizovat nové investice do zařízení na těžbu a zpracování mědi a dalších kovů v řádu miliard dolarů.

V říjnu 2022 zambijská vláda přijala novou strategii pro rozvoj zdrojů nerostných surovin. Jejím cílem je podstatné zvýšení investic do geologického průzkumu a těžby. Součástí strategie je také plán na postupné zvýšení objemu produkce mědi z dnešních cca 800 tis. tun ročně na 3 mil. tun v roce 2031. To předpokládá také významné navýšení kapacit hutních zařízení v Zambii, která je dnes odhadována na 1,2 mil. tun ročně, a v neposlední řadě také nových energetických zdrojů. 

Vláda se aktuálně snaží najít strategického partnera pro rozvoj dvou ze tří největších těžebních společností v Zambii – Konkola Copper Mines a Mopani Copper Mines. V dole Konkola se nacházejí další významná hlubinná ložiska, pro jejich plné využití budou nicméně potřeba investice ve výši cca 30 mld. Kč. Rozšíření těžby v dole Mopani by si mělo vyžádat investice v objemu 7 mld. Kč.  

Kanadská společnost First Quantum Minerals, která provozuje třetí z největších těžařských firem, oznámila investice ve výši cca 28 mld. Kč do rozšíření měďného dolu Kansanshi v Severozápadní provincii Zambie a dalších 2,3 mld. Kč na zahájení těžby niklu v nové lokalitě. Má být rozšířena kapacita hutního zařízení zpracovávajícího vytěženou rudu z 1,38 mld. tun na 1,65 mld. tun měděných katod ročně. Těžba v novém niklovém dole má být zahájena v roce 2023 a počítá se s roční produkcí 30 tis. tun niklového koncentrátu. Bude také potřeba zajistit zásobování elektrickou energií pro nové provozy.  

Americká společnost KoBold Metals v prosinci 2022 oznámila investici ve výši cca 3,5 mld. Kč do rozvoje nového dolu na měď a kobalt Mingomba u města Chililabombwe v provincii Copperbelt. KoBold odhaduje vydatnost ložiska na 247 mil. tun rudy s velmi vysokým obsahem mědi – 3,64 %. 

Zambie chce těžit z očekávaného výrazného růstu světové poptávky po mědi a kobaltu zejména v souvislosti s přechodem na elektromobilitu a rozvojem obnovitelných zdrojů energie. Uzavřela dohodu s Konžskou demokratickou republikou o společném podniku na výrobu baterií do elektromobilů, který se má nacházet ve městě Ndola v provincii Copperbelt. Projekt podporují Spojené státy americké.  

Na trhu v Zambii mohou nalézt uplatnění subjekty nabízející důlní technologie pro hlubinnou i povrchovou těžbu, těžební či přepravní stroje, stroje na zpracování rud, zařízení sléváren (zejména mědi) a tavicích pecí, a rovněž produkty chemického průmyslu využitelné při těžbě nerostů a zpracování rud. V Zambii stále probíhá ve značném měřítku hledání nových nalezišť nerostných surovin, uplatnění zde tedy mohou najít subjekty, produkující jednak zařízení a vybavení pro geologický průzkum, jednak nabízející služby v tomto oboru. 

Zambie doposud věnovala jen malou pozornost otázkám ochrany životního prostředí ve spojitosti s těžbou, nová vláda i zahraniční těžařské firmy si nicméně více uvědomují potřebu tyto aspekty řešit, mj. v reakci na nedávné hromadné žaloby proti těžařským firmám argumentující poškozením zdraví místních obyvatel v důsledku těžby. Do budoucna lze tudíž očekávat zvýšení poptávky po řešení a službách spojených s provozováním těžby s ohledem na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví a likvidace ekologických zátěží.

Rychlý rozvoj stavebnictví v Zambii v posledních letech se týká jak rezidenčních a kancelářských objektů, ubytovacích zařízení či obchodních center, tak průmyslových objektů, dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury. Odhaduje se, že v zemi chybí nejméně 1,5 mil. bytových jednotek a ambicí vlády je postavit 110 tis. jednotek ročně v následujícím desetiletí. Vedle množství stavebních projektů lze v poslední době pozorovat také zřejmý trend růstu nároků na kvalitu staveb.  

V oblasti budování dopravní infrastruktury je prioritou rehabilitace, resp. modernizace hlavních silničních tahů v zemi. Tyto projekty v některých případech získaly financování ze zahraničí, mj. z EU. V roce 2023 má začít kompletní rekonstrukce a rozšíření silnice z Lusaky do Ndoly, hlavního města provincie Copperbelt. Zakázku získalo konsorcium čínských firem a bude realizována formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), na něž vláda sází i v případě dalších chystaných infrastrukturních projektů. Stejnou formou má být realizován projekt silnice ze Zambie do Konžské demokratické republiky mezi městy Mwenda a Kasomeno (85 km na zambijské straně) a mostu o délce 345 metrů přes hraniční řeku Luapula, který má být také zahájen v roce 2023.    

Vláda si je vědoma potřeby zásadně zvýšit objem železniční nákladní dopravy, mj. v souvislosti s rozšiřováním těžby mědi v severní části země a její přepravy do přístavů, která představuje vysokou zátěž na silniční infrastrukturu. Existují plány na rehabilitaci současné železniční sítě, která je ve špatném technickém stavu, a výstavbu nových tratí v úhrnné délce téměř 1 500 km, většinou v rámci napojení na přeshraniční dopravní koridory. 

V Zambii se nacházejí čtyři mezinárodní letiště, která procházejí společně s navazující infrastrukturou postupnou modernizací. Ve snaze podpořit cestovní ruch vláda postupně investuje také do modernizace lokálních letišť. Byly zahájeny práce na letištích v městech Kasama a Choma, další projekty se týkají letišť ve městech Solwezi, Mongu, Mansa a Chipata. 

V Zambii bylo zřízeno několik ekonomických zón a průmyslových parků, doposud však nenaplnily očekávání co do přílivu investorů. Od počátku roku 2022 vláda zavedla nové investiční pobídky a očekává zvýšení výstavby průmyslových provozů v těchto zařízeních.   

V posledních letech (s určitou korekcí během pandemie covid-19) rychle roste význam cestovního ruchu v národním hospodářství. V roce 2019 představoval již 7 % HDP země. V této souvislosti lze zaznamenat rychlý růst výstavby ubytovacích zařízení a příbuzné infrastruktury v národních parcích a dalších turisticky atraktivních oblastech země. Vedle toho se Zambie chce etablovat také v oblasti kongresové turistiky. Mj. v srpnu 2023 má začít stavba nového dvanácti podlažního luxusního hotelu v Lusace. Developerem projektu za přibližně 2,5 mld. Kč je společnost Hip Hing Construction se sídlem v Hongkongu. 

Rozvoj stavebnictví v Zambii generuje zvýšenou poptávku po stavebních strojích a technice všeho druhu, nákladních automobilech apod., které se dovážejí z celého světa (ač největší podíl na trhu zaujímají asijští výrobci). Potenciál pro zapojení českých výrobců existuje také v oblasti komponentů pro inženýrské sítě, elektroinstalace, různého vnitřního vybavení budov, příp. i stavebních dílů.

Zambie disponuje v úhrnu značnými zásobami vody, výzvami jsou nicméně rostoucí nepravidelnost srážek a pokles hladiny spodních vod, rychlý růst obyvatelstva a rostoucí znečištění životního prostředí. Voda často není vůbec nebo jen nedostatečně upravována. Ve venkovských oblastech je přístup k nezávadné pitné vodě stále ještě velmi omezený. Vodovodní a kanalizační systém není dostatečně vybudován ani ve většině měst, příslušná infrastruktura pochází většinou z 50. až 80. let 20. století, takže je obecně zastaralá, ve špatném technickém stavu a zcela nedostatečném rozsahu.  Například v hlavním městě Lusace, kde je tento problém vzhledem k rychlému růstu města pociťován nejpalčivěji, bude spotřeba vody podle projekcí v roce 2025 činit cca 870 tisíc m3 denně, což je více než pětinásobek reálné kapacity dodávek v roce 2022 (148 tis. m3 denně). Podle národního rozvojového plánu má do roku 2026 90 % obyvatel měst získat přístup k nezávadné pitné vodě, přičemž největší důraz je kladen na zásobování Lusaky.

Řada projektů soustředících se na zabezpečení přístupu k pitné vodě a správu vodních zdrojů je financovaná mezinárodními donory, jako jsou EU, USA, Německo a další a do některých tendrů se mohou hlásit i české firmy. Vedle dodávek technologií a materiálu se může jednat např. o expertní poradenské služby. Některé aktivity v sektoru vodohospodářství financovala i Česká rozvojová agentura v rámci zahraniční rozvojové spolupráce se Zambií, a to jako bilaterální projekty či projekty v rámci programu rozvojového partnerství pro soukromý sektor (B2B).

Na počátku roku 2023 byl za finanční podpory Africké rozvojové banky a Japonska vyhlášen tendr na vypracování studie proveditelnosti a podrobného plánu na velký projekt zásobování pitnou vodou obyvatel Lusaky a nejbližšího okolí (celkem 5 mil. osob), který má být dokončen do roku 2035. Záměrem je, aby financování poskytl zejména soukromý bankovní sektor. Náklady na první fázi rehabilitace a rozšíření vodovodní sítě, která by měla být zahájena v roce 2024, mají dosáhnout více než 4,5 mld. Kč. Současně v Lusace aktuálně probíhá realizace projektu vybudování dvou čistíren odpadních vod a 520 km potrubí, který má zlepšit přístup k sanitaci pro 525 tis. domácností. Projekt v hodnotě přibližně 6 mld. Kč je společně financován Evropskou investiční bankou, německou rozvojovou bankou KfW, Světovou bankou a Africkou rozvojovou bankou. 

V celé zemi existuje vysoká poptávka po službách společností, zabývajících se hydrologickým průzkumem a vrtáním studní a tedy i potřebných technologiích. Vedle hloubení nových může být v mnohých případech vhodným řešením rehabilitace starých vrtů. Uplatnění naleznou technologie, produkty a služby využitelné při mapování vodních zdrojů. Příležitosti pro české výrobce a dodavatele lze spatřovat také v oblasti úpraven vody pro jednotlivé provozy (hotely, nemocnice apod.) i pro veřejnou vodovodní síť. Vzhledem k problematické kvalitě vody existuje poptávka po vodních filtrech pro použití v domácnostech i větších provozech.

Potenciálně zajímavou oblastí je také odpadové hospodářství. V Zambii se podle aktuálních odhadů vyprodukuje 3,7 mil. tun odpadu ročně, přičemž toto množství neustále roste a převážná většina odpadu končí na skládkách, podíl recyklovaného odpadu se odhaduje na pouhých 6 %.  Vláda i místní úřady si v rostoucí míře uvědomují neudržitelnost tohoto stavu a podpora cirkulární ekonomiky se dostává do centra pozornosti některých zahraničních donorů, mj. EU. Potenciál pro uplatnění v Zambii tudíž mají technologie pro třídění odpadu a jeho recyklaci, spalování či zplyňování. V posledních letech na oblíbenosti získává výroba bioplynu z organického odpadu (vedlejším produktem je kvalitní organické hnojivo). Prozatím jde spíše v malá zařízení, nabízejí se však možnosti projektů větších bioplynových stanic, zpracovávající odpad ze skládek, městských tržišť apod.