Pokračování dokumentu "Autorské právo", který přináší základní informace k problematice vzniku, trvání a ochrany autorských práv.
V. Výjimky a omezení autorského práva
Jak již bylo výše uvedeno, právo dílo užít je výlučným majetkovým právem autora a k užití díla třetí osobou je nutný autorův souhlas. Pro uplatnění výjimek a omezení se vždy uplatní tzv. třístupňový test, tedy výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze:
- ve zvláštních případech stanovených autorským zákonem; a
- pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití; a
- pokud užitím díla nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.
Dle autorského zákona lze autorské dílo bez souhlasu autora užít:
- pokud autor díla zemřel před více než 70 lety;
- v rámci volného užití;
- v rámci tzv. zákonné licence.
Volná užití
Za užití díla ve smyslu autorského zákona se nepovažuje užití díla pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla. Pozor !!! To však neplatí, pokud jde o rozmnoženinu počítačového programu či elektronické databáze, rozmnoženinu či napodobeninu díla architektonického stavbou a pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu.
Je-li pro vlastní potřebu zhotovena rozmnoženina nebo napodobenina výtvarného díla, musí být jako taková vždy zřetelně označena.
Pokud jde o tiskové rozmnoženiny, do práva autorského nezasahuje
- fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu,
- právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou vlastní vnitřní potřebu,
- ten, kdo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby,
- ten, kdo na objednávku pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby,
zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky, a pokud řádně a včas zaplatí odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu.
Uvedená výjimka se nevztahuje na případy vydaných notových záznamů díla hudebního či hudebně dramatického, tj. ani pro osobní potřebu fyzické osoby, ani pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby nelze zhotovit tiskovou rozmnoženinu vydaného notového záznamu díla hudebního či hudebně dramatického!!!
Zákonné licence
Autorský zákon upravuje několik tzv. zákonných licencí, v jejichž rámci lze dílo užít bez svolení autora a bez placení autorské odměny. Jedná se o následující případy:
- citace;
- propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje;
- užití díla umístěného na veřejném prostranství;
- úřední a zpravodajská licence;
- užití díla v rámci občanských či náboženských obřadů nebo v rámci úředních akcí pořádaných orgány veřejné správy, v rámci školních představení a užití díla školního;
- omezení práva autorského k dílu soubornému;
- knihovní licence;
- licence pro zdravotně postižené;
- licence pro dočasné rozmnoženiny;
- licence pro fotografickou podobiznu;
- nepodstatné vedlejší užití díla;
- licence k dílům užitého umění a dílům architektonickým;
- licence pro sociální zařízení; a
- užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného, fotografie nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii jeho vystavením.
VI. Užití díla na základě licenční smlouvy
Oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, poskytuje autor licenční smlouvou, a to v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje, poskytnout za to autorovi odměnu.
Licence může být poskytnuta jako licence výhradní nebo licence nevýhradní. Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že jde o licenci nevýhradní. V případě výhradní licence autor nesmí poskytnout licenci třetí osobě a je povinen, není-li sjednáno jinak, se i sám zdržet výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil. Poskytuje-li se licence jako výhradní, musí mít licenční smlouva písemnou formu.
Náležitostí licenční smlouvy je také výše odměny nebo způsob jejího určení. Není-li ve smlouvě dohodnuta výše odměny nebo alespoň způsob jejího určení, smlouva je neplatná, s výjimkou případů, kdy
- z jednání stran o uzavření smlouvy vyplývá jejich vůle uzavřít smlouvu úplatně i bez určení výše odměny; v takovém případě je nabyvatel povinen poskytnout autorovi odměnu ve výši, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy pro takový druh díla, nebo
- strany ve smlouvě sjednají, že licence se poskytuje bezúplatně.
Omezení licence
Licence může být omezena pouze na jednotlivé způsoby užití díla nebo co do rozsahu. Nestanoví-li licenční smlouva jednotlivé způsoby užití díla nebo rozsah užití, uplatní se vyvratitelná právní domněnka, že licence byla poskytnuta v takovém rozsahu a k takovým způsobům užití, jak je to nutné k dosažení účelu smlouvy.
Pokud jde o rozsah licence, nestanoví-li smlouva jinak, má se za to, že
- územní rozsah licence je omezen na území České republiky;
- časový rozsah licence je omezen na dobu obvyklou u daného díla a způsobu užití, nikoli však na dobu delší než jeden rok od poskytnutí licence;
- množstevní rozsah licence je omezen na množství, které je obvyklé u daného druhu díla a způsobu užití.
Odstoupení od licenční smlouvy
Autorský zákon výslovně upravuje dva specifické typy odstoupení od licenční smlouvy ze strany autora, a to odstoupení od smlouvy z důvodu nečinnosti nabyvatele a odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora.
Odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele
V případech, kdy autor udělil k dílu výhradní licenci, která mu znemožňuje, aby dílo sám užíval nebo udělil licenci jiné osobě, může autor od licenční smlouvy odstoupit za podmínky, že:
- nabyvatel výhradní licenci nevyužívá vůbec nebo ji využívá nedostatečně;
- tím jsou značně nepříznivě dotčeny oprávněné zájmy autora;
- autor nabyvatele vyzval, aby licenci dostatečně využil, stanovil k tomu přiměřenou lhůtu a na možnost odstoupení od smlouvy nabyvatele licence upozornil; a
- uplynula lhůta, ve které autor nemůže právo na odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele uplatnit, tj. tři měsíce (u příspěvků do periodického tisku s denní periodicitou), jeden rok (u ostatního periodického tisku) nebo dva roky (ostatní případy).
Odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora
Autor může písemně odstoupit od smlouvy také v případě, jestliže jeho dosud nezveřejněné dílo již neodpovídá jeho přesvědčení a zveřejněním díla by byly značně nepříznivě dotčeny jeho oprávněné osobní zájmy. Odstoupí-li autor od licenční smlouvy z důvodu změny přesvědčení, je povinen nahradit nabyvateli škodu, která mu tím vznikla. Pokud se po odstoupení od smlouvy autor rozhodne znovu dílo užít, musí licenci přednostně nabídnout jejímu původnímu nabyvateli, a to za srovnatelných podmínek.
VII. Ochrana autorského práva
Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo, nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, se může domáhat zejména:
- určení svého autorství;
- zákazu ohrožení svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy;
- sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny a napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě;
- odstranění následků zásahu do práva;
- poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu;
- zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora.
Nároků plynoucích z porušení autorského práva se může domáhat zejména samotný autor díla, vedle autora pak také oprávněný dědic, osoba, které přísluší oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu, držitel výhradní licence a v některých případech také kolektivní správce.
Autorovi, jež se svého nároku domáhal u soudu a jehož návrhu bylo vyhověno, může soud přiznat právo na uveřejnění rozsudku, kterým byl autorovi některý z výše uvedených nároků přiznán, a to na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl.
V neposlední řadě má autor nárok na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Autorský zákon v tomto směru výrazně posiluje postavení autora, když sankcionuje uživatele, který dílo užívá, aniž by měl k tomu příslušnou licenci. V takovém případě má autor nárok na bezdůvodné obohacení ve výši dvojnásobku odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.
VIII. Díla se zvláštním právním režimem
Autorský zákon obsahuje zvláštní ustanovení o některých dílech, jejichž právní režim se liší od toho, co bylo výše obecně řečeno o autorských dílech. Do této kategorie zvláštních děl patří:
- zaměstnanecké dílo;
- kolektivní dílo;
- školní dílo;
- dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo;
- dílo audiovizuální;
- počítačové programy.
Zaměstnanecké dílo
Zaměstnaneckým dílem je dílo, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem.
Podstata zaměstnaneckého díla spočívá v tom, že zaměstnavatel, který poskytuje zaměstnanci pro jeho autorskou tvorbu nezbytné zázemí a prostředky, následně přejímá ekonomickou odpovědnost za využití výsledků jeho tvůrčí činnosti – je oprávněn k výkonu majetkových práv k dílu. Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena.
Nedohodnou-li se zaměstnanec a zaměstnavatel v konkrétním případě jinak, je zaměstnavatel oprávněn dílo zveřejnit, upravit, zpracovat včetně překladu, spojit s jiným dílem, zařadit do díla souborného a uvádět na veřejnost pod svým jménem. Převést právo k výkonu majetkových práv na třetí osobu však zaměstnavatel může pouze se svolením autora.
Autor zaměstnaneckého díla má vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu díla pro dosažení tohoto zisku. To ovšem neplatí pro počítačové programy, databáze a kartografická díla.
Kolektivní dílo
Kolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením jedné osoby, a to fyzické nebo právnické a je uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití. Tím se kolektivní dílo liší od díla souborného, které je tvořeno několika samostatnými autorskými díly.
Z hlediska právního režimu je kolektivní dílo považováno za dílo zaměstnanecké, tj. majetková práva ke kolektivnímu dílu vykonává ze zákona fyzická nebo právnická osoba, z jejíhož podnětu a pod jejímž vedením je dílo vytvářeno.
Kolektivními díly jsou zejména díla kartografická, jejichž jednotlivé příspěvky nejsou schopny samostatného užití. Naopak dle výslovného ustanovení autorského zákona kolektivním dílem nejsou díla audiovizuální ani díla audiovizuálně užitá.
Školní dílo
Školy nebo školská zařízení mohou užít díla svých žáků a studentů pouze na základě licenční smlouvy. Autorský zákon proto přiznává školám právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla, a to za obvyklých podmínek. Odmítne-li autor školního díla bez závažného důvodu svolení k užití díla, mohou se školy domáhat nahrazení chybějícího projevu vůle autora u soudu.
Poskytne-li autor školního díla licenci k jeho užití jinému nebo užije-li dílo sám, škola nebo školské zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla nebo poskytnutí licence přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily.
Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo
Dílem vytvořeným na objednávku je dílo vytvořené autorem na základě smlouvy o dílo. Pokud si objednatel a autor nedohodnou jinak, platí, že autor poskytnul licenci k užití díla k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy.
Není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele a není-li to výslovně vyloučeno ve smlouvě, může autor díla na objednávku poskytnout licenci k jeho užití také jiné osobě.
Právní režim díla na objednávku se uplatní také pro díla vytvořená autorem jako soutěžícím ve veřejné soutěži. Pro počítačové programy, databáze a kartografická díla je režim díla na objednávku vyloučen (jsou vždy díly zaměstnaneckými).
Dílo audiovizuální
Audiovizuálním dílem je dílo vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně užitých, ať již zpracovaných, či nezpracovaných, které sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících dojem pohybu, až již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem. Audiovizuálními díly jsou typicky zejména díla kinematografická.
Dle výslovného ustanovení autorského zákona je autorem audiovizuálního díla jeho režisér, který tvůrčím způsobem uspořádává jeho jednotlivé složky (např. předloha, filmová hudba, scénář, kostýmy atd.). Tím nejsou dotčena práva autorů děl audiovizuálně užitých, tj. autorů jednotlivých složek audiovizuálního díla.
Udělil-li autor audiovizuálního díla výrobci písemnou smlouvou oprávnění zaznamenat je na prvotní záznam, má se za to, že výrobce je oprávněn k užití audiovizuálního díla ve znění původním, dabovaném i opatřeném titulky, jakož i k užití fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností poskytnout oprávnění tvořící součást licence zcela nebo zčásti třetí osobě. Tato licence založená na právní domněnce udělení oprávnění však nezahrnuje oprávnění k výkonu práva dílo užít rozmnožováním, rozšiřováním rozmnoženin ani sdělováním. K těmto užitím musí výrobce vždy mít svolení autora audiovizuálního díla.
Prvotním záznamem audiovizuálního díla je záznam, který označil jeho autor za dokončený a vyslovil souhlas k jeho zveřejnění. Na základě licence je výrobce oprávněn takto dokončené dílo užívat, nemůže je však měnit nebo zpracovávat, aniž by k tomu měl souhlas autora audiovizuálního díla.
Zákonné domněnky platí také pro díla audiovizuálně užitá. Není-li tedy sjednáno jinak, platí pro případ, že autor díla audiovizuálně užitého, s výjimkou díla hudebního, udělil výrobci prvotního záznamu audiovizuálního díla písemnou smlouvou oprávnění k zařazení díla do díla audiovizuálního, že tomuto výrobci
- udělil svolení dílo beze změny nebo zpracování či jiné změny zařadit do díla audiovizuálního, zaznamenat je pro prvotní záznam takového audiovizuálního díla, jakož i dabovat je a opatřit je titulky;
- poskytnul výhradní neomezenou licenci k užití svého díla při užití audiovizuálního díla, jakož i fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností oprávnění tvořící součást takové licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě.
Počítačové programy
Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. Do ochrany podle autorského zákona však nespadají myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem.
Vzhledem k tomu, že počítačové programy jsou chráněny jako dílo literární, obsahuje autorský zákon ve vztahu k těmto dílům taxativní výčet dovolených jednání oprávněného uživatele počítačového programu, která omezují výlučná práva autora.
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu se rozumí oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu.
Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže
- rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového programu nebo opravuje-li chyby počítačového programu;
- jinak rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu v souladu s jeho určením, není-li dohodnuto jinak;
- zhotoví si záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li nezbytná pro jeho užívání;
- zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba funkčnost počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-li tak při takovém zavedení, uložení počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu, k němuž je oprávněn;
- rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnožování počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, je-li k ní oprávněn, a to samostatně nebo prostřednictvím jím pověřené osoby, jsou-li taková rozmnožování nebo překlad nezbytná k získání informací potřebných k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými počítačovými programy, jestliže informace potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení nejsou pro takové osoby dříve jinak snadno a rychle dostupné a tato činnost se omezuje na ty části počítačového programu, které jsou potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
