Francie

Francie přijímá legislativu na urychlení rozvoje a obnovu civilní jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů energie, ve kterých má oproti některým evropským partnerům zpoždění. Ve své energetické koncepci si Francie stanovila za cíl do roku 2050 zdesetinásobit výrobu solární energie (100 gigawattů), vybudovat 50 větrných elektráren na moři (40 gigawattů) a zdvojnásobit výrobu větrné energie na pevnině (40 gigawattů). K dosažení tohoto cíle byl přijat Zákon o urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie, který má za cíl zjednodušení postupů výstavby obnovitelných zdrojů energie, využívání opuštěných nebo znehodnocených lokalit, okrajů silnic a dálnic, parkovišť k instalaci solárních panelů. Stávající venkovní parkoviště o rozloze větší než 1 500 m² budou muset instalovat fotovoltaické krytí alespoň na polovině své plochy. 

Francie si klade za cíl stát se evropským lídrem v oblasti nízkouhlíkového vodíku, jako zdroje pro dekarbonizaci hospodářství, včetně energeticky nejnáročnějších odvětví, jako ocelářský průmysl a těžké nákladní dopravy. Na období 2020 – 2030 naplánovala investice ve výši 9 miliard eur na vybudování vodíkového průmyslu a kompletního hodnotového řetězce: výzkum, inovace a rozvoj dovedností s důrazem na elektrolýzu a vodíková zařízení pro těžkou nákladní dopravu. Na svém území plánuje výstavbu 10 gigatováren na výrobu elektrolyzérů, vodíkových nádrží, palivových článků, vozidel a vodíkových vlaků. 

Evropský výrobce letadel Airbus zaznamenal v roce 2022  již druhým rokem po sobě rekordní provozní zisk 5,2 miliard eur, na němž se největší měrou podílel segment komerčních letadel, který je tahounem prodejů. I přes aktuální potíže v dodavatelském řetězci potvrdil Airbus záměr navyšovat své výrobní cíle, aby dostál nasmlouvaným závazkům. Do roku 2024 plánuje měsíčně vyrábět 65 jednoprostorových A320. Zvýšení tempa výroby Airbus plánuje i u dálkových modelů A330 a A350 a potvrzuje tím oživení trhu dálkových letů, které ilustruje zejména rekordní objednávka od letecké společnosti Air India.

Francouzský stát vyčlenil 435 milionů eur na podporu výzkumu v oblasti dekarbonizovaného letectví. Obnova leteckých flotil, využívání udržitelného paliva a v dlouhodobějším horizontu elektrické a vodíkové letectví představují zajímavé příležitosti pro spolupráci s mezinárodními inovativními firmami za účelem snižování uhlíkové stopy letectví.

Aktuální výzvou francouzského leteckého a kosmického sektoru je nedostatek surovin a komponentů. Dalším přetrvávajícím problémem je nedostatek technických a průmyslových pracovníků ve všech úrovních leteckého sektoru, který se během pandemie výrazně zvýšil. 

V odvětví působí přibližně 5 000 firem zaměstnávajících celkem na 700 000 zaměstnanců. Hlavním centrem leteckého průmyslu je jihozápad Francie, přibližně třetina pracovních míst sektoru se nachází v regionu kolem hlavního města Paříž, třetina v regionu Okcitánie a část v regionu Nové Akvitánie.

Velikost francouzského digitálního trhu v roce 2022 byla odhadována na 60,9 miliardy eur. Z toho 35,5 % představovali vydavatelé softwaru a cloudové platformy; 52,4 % firmy působící v digitálních službách a 12,1 % inženýrské a technologické poradenství.

Jedním z velmi rychle rostoucích segmentů je logistika a dodavatelský řetězec, který nabízí široké uplatnění nových technologií souvisejících zejména se zpracováním a správou dat. 

Průmyslové podniky pokračují v přechodu na “digitální firmu”, koncept zahrnující využívání moderních technologií pro optimalizaci dodavatelského řetězce, řízení zásob a předvídání, predikci manipulace, automatizaci kontroly kvality, plánování řízení revizí či dálkovou detekci poruch. 

Obrovské možnosti skýtá využití big data ve zdravotnictví – od diagnostiky a sledování účinnosti léčby, přes vzdálené monitorování zdravotního stavu a ochranu osobních údajů pacientů, až po školení zdravotníků v metaverzu. 

Stále větší oblibě se těší elektronický obchod, který tvoří 12,5% podíl na celkovém obratu maloobchodu. Objem transakcí uskutečněných přes internet v roce 2022 dosáhl rekordní výše 147 miliard eur, což představuje 13,8% nárůst oproti předchozímu roku. Pokračuje tak velmi pozitivní trend, výrazně posílený kontextem pandemie. Očekává se, že růst e-commerce ve Francii bude nadále pokračovat, stejně tak jako jeho podíl na celkových nákupech, a v letech 2023-2025 se bude zvyšovat v průměru o 11 % ročně. 

Francouzi ročně utratí za výzdobu interiérů mimo nábytku v průměru 530 eur na osobu. V roce 2023 francouzský trh s nábytkem očekává podobný růstový trend jako v roce 2022, tj. cca +2,7 %. Větší růst se očekává v sektoru exteriérového vybavení a zahradního nábytku.

Pro nadcházející dva roky se jeví jako velmi perspektivní sektor HORECA. Jednak se do Francie, která  je největší turistickou destinací na světě, po pandemických omezeních opět masivně vracejí turisté. V roce 2024 se také budou v Paříži a dalších městech konat olympijské a paralympijské hry, které přilákají miliony turistů. Z toho plyne nutnost výstavby nových hotelů, rekonstrukce a modernizace již existujících ubytovacích a stravovacích kapacit. Potenciál zde tedy je i pro české dodavatele interiérového vybavení, ale i služeb a výrobků pro HORECA obecně.

Francouzští zákazníci kladou důraz nejen na estetiku, ale také funkčnost, trvanlivost a ekologickou udržitelnost a výrobky řemeslné výroby jsou ve Francii velmi vyhledávané. 

Trh s designem a odbyt výrobků je úzce navázán na situaci ve stavebnictví, a to ať se jedná o novou výstavbu, tak rekonstrukce. Přestože rok 2022 skončil ve stavebnictví povzbudivě (+6,3 %), v roce 2023 se očekává růst výrazně mírnější +0,7 %, s výjimkou komerčních staveb, zemědělských prostor a dalších nebytových prostor. 

Perspektivněji se jeví sektor renovací. Příležitosti skýtá státní program podpory energetických renovací MaPrimeRénov a plán renovace státních budov. Velký potenciál má zejména pařížský region Île-de-France, kde je až čtvrtina bytového fondu považována za energeticky nevyhovující. Obecně je Francii v současné době obrovské množství domů z hlediska životnosti zcela nevyhovujících.

Největším staveništěm je ve Francii v letošním a příštím roce výstavba olympijské vesnice a infrastruktury pro hry Paris2024 pro přibližně 15 000 sportovců a jejich doprovod. Po jejich ukončení zde bude budoucím obyvatelům k dispozici více než 2 800 bytových jednotek, rekreační zóny a kulturní zařízení, sportoviště, školy a další infrastruktura, které bude třeba vybavit.

Na trhu však kromě samotných výrobců nábytku a dalšího vybavení mohou nalézt uplatnění dodavatelé nových technologií, jako je virtuální a rozšířená realita a využití umělé inteligence k vytváření návrhů a prototypů, 3D tisku pro přesnější prototypy a software pro posouzení dopadu návrhů na životní prostředí. Klienti stále více vyžadují možnost přizpůsobit si výrobky dle svých preferencí a využívat smart výrobky s technologiemi jako např. internet věcí, které zlepšují funkčnost a uživatelský komfort. Smart building zahrnuje využití digitálních technologií a umělé inteligence jak ve fázi architektonického návrhu, výstavby, tak po celou dobu životního cyklu stavby. Cílem je zlepšit kvalitu života a bezpečnost a splňovat stupňující se energetické a ekologické nároky. Odhaduje se, že v roce 2023 by mohl tento trh dosáhnout obratu 390 milionů eur, což představuje roční nárůst o 15 %.

Francouzský systém zdravotní péče dnes čelí stejně jako v dalších vyspělých zemích globálním výzvám: zrychlená digitalizace, poptávka po personalizované péči, zajištění soběstačnosti a nezávislosti na dodavatelích ze vzdálených či rizikových oblastí. Roční obrat v sektoru zdravotnictví představuje cca 90 miliard eur a tvoří jej ekosystém více než 3 100 společností od start-upů až po nadnárodní společnosti. 

V rámci plánu „Innovation Santé 2030“ (inovace ve zdravotní péči), který na podzim roku 2021 vyhlásil francouzský prezidentem Macron, bude na podporu investic do zdravotnictví do roku 2030 uvolněno téměř 7 miliard eur. Cílem těchto opatření je učinit z Francie inovativní a co nejvíce soběstačný stát v oblasti zdravotnictví v Evropě, se zvláštním důrazem na výzkum, prevenci a nové technologie. Francie chce být konkurenceschopnější, co se týče klinických zkoušek a zavádění inovací v biomedicínském výzkumu a podporovat průmyslové investice do oblastí budoucnosti a MedTech. Cílem plánu je zkvalitnění lékařské péče a prevence, zlepšení kvality života při ztrátě soběstačnosti a rozvoj bioterapií a preventivní, personalizované, prognostické a participativní medicíny založené na datech.

Státní zdravotnický systém se však dlouhodobě potýká s nedostatkem financí a dopadem odkládaných reforem. Zkraje roku 2023 proto představil francouzský prezident nový akční plán, jehož cílem je zajištění větší dostupnosti a modernizace zdravotní péče, reorganizace práce v nemocnicích a urychlení náboru zdravotnického personálu.

Díky těmto ambiciózním plánům francouzské zdravotnictví nabízí řadu obchodních příležitostí. Silný systém veřejné zdravotní péče a rostoucí poptávka po inovativních řešeních představují příležitosti pro dodavatele zdravotnických technologií, přístrojů, léčiv, zdravotnických prostředků atd.

Perspektivním sektorem je digitální zdravotnictví, do nějž francouzská vláda významně investovala, včetně telemedicíny, elektronických zdravotních záznamů a prevence, což vytvořilo rostoucí trh pro zdravotnické start-upy a technologické společnosti. Pandemie COVID-19 obecně urychlila zavádění digitálních zdravotnických řešení. Příležitosti pro spolupráci existují v oblasti nových technologií, umělé inteligence a robotiky

Se stárnoucí populací roste poptávka po nejrůznějších přístrojích, které mohou pomoci zlepšit kvalitu života (např. nejrůznější monitorovací a léčebné přístroje, pomůcky pro mobilitu a příslušný software a aplikace). Poptávka roste po přizpůsobených zdravotnických službách, jako je domácí péče, zařízení pro asistované bydlení a dlouhodobou péči. Francouzská vláda těmto oblastem věnuje velkou pozornost a pro podnikatele tak zde existuje prostor pro nová a inovativní řešení.

Významné investice se dají očekávat do vybavení zdravotnických a sociálních zařízení, renovací budov a vnitřního vybavení, informačních systémů, navýšení počtu individuálních nemocničních pokojů pro zvýšení pohodlí pacientů, ať už se jedná o soukromé či veřejné instituce.

Francie je domovem rozsáhlého farmaceutického průmyslu a sídlí zde mnoho světových společností. Kvůli nedostatečnému financování zdravotnického výzkumu se francouzský farmaceutický průmysl potýká se ztrátou konkurenceschopnosti, kterou ještě zdůraznila pandemie Covid-19. Francie se propadla z bývalého evropského lídra ve výrobě léčiv na 4. místo za Německem, Itálií a Švýcarskem a řadí se na 5. místo na světě. Domácí trh s léčivy je silně regulován, zejména pokud jde o léčiva hrazené ze zdravotního pojištění. Z obavy z přílišné závislosti na dovozech aktivních farmaceutických složek a dalších léčiv z mimoevropských zemí, zejména Číny a Indie, investuje francouzská vláda do projektů podporujících návrat či přiblížení výroby a znovunabytí vlastní farmaceutické suverenity.

Na železnici ve Francii jezdí denně 15 000 vlaků, z toho 11 000 vlaků osobních, které přepraví 1,76 miliardy cestujících a 87 milionů tun nákladu ročně. Přínos investičního programu je obzvláště důležitý po desetiletích nedostatečných investic, v jejichž důsledku infrastruktura – zejména nákladní dopravy – zastarala a francouzská železnice ztratila na své konkurenceschopnosti nejen vůči dalším zemím, ale i ve vztahu k dalším typům dopravy.

Francie plánuje v nadcházejících letech významně rozšířit koncept příměstského vlakového systému RER (Réseau Express Régional) do měst s vysokým demografickým růstem a s perspektivou vzniku nových pracovních míst. Stávající RER dnes propojuje metro v centru Paříže a příměstskou železnici, má krátké časové intervaly, skládá se z pěti linek a denně přepraví na 2,7 milionu cestujících. Aktuálně je v přípravě a realizaci přibližně patnáct projektů po celé Francii, zejména v regionech Lille, Bordeaux, Grenoble a Aix-Marseille.

Až do roku 2027 bude vláda investovat do obnovy a modernizace stávající sítě další prostředky ve výši 1,5 miliardy eur ročně s cílem zajistit více vlaků, lepší dochvilnost a kratší dobu jízdy.

I přes nedostatečné investice v posledních letech je francouzská železnice známá svou vynikající infrastrukturou, špičkovými technologiemi a dobře vyškolenými pracovníky. Investičními prioritami do budoucna je podpora málo vytížených železničních linek, obnovení nočních vlaků a rozvoj servisních zařízení a stanic, a zdvojnásobení podílu železniční nákladní dopravy do roku 2030.

Součástí modernizace železniční dopravy je implementace digitálních technologií, které umožní digitalizaci souprav, optimalizaci řízení dopravy, prediktivní údržbu, automatizaci, konsolidaci dodavatelských řetězců, zvýšení výkonnosti, posílení bezpečnosti cestujících i kybernetické bezpečnosti, interoperabilitu, kvalitnější analýzu dat, včetně využití virtuální reality, ale i nové zákaznické služby.

Výzkum v oblasti umělé inteligence se v posledních letech zařadil mezi priority přijetím národního plánu a strategie pro oblast umělé inteligence, která umožnila v první fázi urychlení veřejného financování projektů, posílení výzkumných kapacit a vytvoření nových mezioborových institutů pro oblast umělé inteligence po celém území Francie.

První fáze národní strategie pro umělou inteligenci se zaměřuje na posílení výzkumných kapacit, financování doktorandských programů a investice do výpočetních kapacit veřejného výzkumu. Došlo k vytvoření čtyř nových mezioborových institutů pro oblast umělé inteligence: MIAI v Grenoble, 3IA v Nice, PRAIRIE v Paříži a ANITI v Toulouse, jež spolupracují s desítkami společností všech velikostí. Paralelně k těmto institucím byly zřízeny či posíleny další instituce Institut Data-IA a Hi Paris ! v Paříž-Saclay a SCAI na univerzitě Sorbonne. Prioritními oblastmi pro využívání umělé inteligence jsou zdravotnictví, mobilita, obrana a bezpečnost, ochrana životního prostředí. Další fáze národního plánu pro výzkum AI se bude soustředit na budování kompetencí a talentů, zvyšování tržního podílu francouzské AI ve světě, posilování transferu výzkumných poznatků k inovacím a znásobení počtu start-upových firem.