Angola je třetím rokem v útlumu

Vleklá občanská válka skončila v Angole už na počátku tisíciletí. Hospodářství se ale rozvíjí pomalu, přestože má země velké příjmy z prodeje nerostných surovin. Novou energii mají ekonomice udělit reformy prezidenta Joãa Lourençoa. 

K rozsáhlému nerostnému bohatství Angoly patří diamanty.

Angolská republika s 30 miliony obyvatel je dalším typickým příkladem země s obrovským surovinovým bohatstvím. Kvůli čtvrt století trvajícím bojům měla rozvrácenou ekonomiku. Po skončení občanské války v roce 2002 začala intenzivněji využívat bohaté přírodní zdroje, mezi něž patří ropa (v současnosti je po Nigérii a Alžírsku třetí největší africký producent), zlato, diamanty (šesté místo na světě) a jiné suroviny (železná ruda, měď, fosfáty, zlato, bauxit nebo uran).

Angola má rovněž velký zemědělský potenciál (úrodnou půdu, lesy a vody bohaté na ryby), přesto je momentálně závislá na dovozu základních potravin. 85 procent obyvatel se živí vlastní zemědělskou činností.

Měna oslabila o 80 procent

Ekonomika Angoly je jednoznačně poháněna ropným sektorem. Ten tvoří více než polovinu HDP, 75 procent vládních příjmů a 90 procent vývozu země. Angola je členem ropného kartelu OPEC. 

Mezi hlavní strukturální problémy země patří vedle její závislosti na vývozu ropy i související velmi vysoká zranitelnost místní měny kwanza. Nízké ceny ropy a diamantů, oslabení kwanzy o více než 80 procent a pomalejší dynamika HDP, to vše snížilo vyhlídky na růst. Dalším omezujícím faktorem pro angolskou ekonomiku je slabá poptávka, která vyplývá z neustálého snižování životní úrovně Angolanů. Nezaměstnanost vzrostla v poslední době na 32 procent (u mladých dokonce více než 56 procent) a v zemi je vysoká míra chudoby.

Loni Angola pokračovala ve své snaze zlepšit ekonomické podmínky, nastartovat ekonomiku a dostat se tak co nejdříve z devizové a ekonomické krize. Již třetím rokem se ekonomika zpomaluje, a to nejen z důvodu propadu ropného průmyslu, ale také kvůli vysokému zadlužení a plnění dohodnutých závazků. Angolská ekonomika loni poklesla o 0,3 procenta a letos se kvůli šíření covidu-19 a propadu světové ceny ropy očekává větší pokles, a to o 1,4 procenta.

Během loňského roku vláda prezidenta Joãa Lourençoa výrazně podpořila diverzifikaci ekonomiky, byly založeny nové výrobní podniky a vzrostla zemědělská výroba. Bohužel dopad na celkový výkon hospodářství je zatím minimální.

V ČR studovalo mnoho Angolanů,kteří jsou dodnes propagátory českého jazyka, výrobků a kultury. Působí na vysokých postech v soukromém i státním sektoru.

Do privatizace jde ropný gigant i aerolinky

Kvůli vysokému zadlužení Angola sjednala úvěrovou dohodu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) ve výši 3,7 miliardy dolarů. Zavázala se přitom plnit své vládní reformy pro dosažení fiskální udržitelnosti, dále zefektivnit vládu, podpořit diverzifikaci ekonomiky a soukromého podnikání. Podle poslední zprávy MMF je Angola hodnocena pozitivně, dodržuje své závazky a přijala nezbytné reformy. Na podporu fiskální politiky byla loni zavedena plošná čtrnáctiprocentní sazba DPH nahrazující desetiprocentní daň ze spotřeby. Zahájena byla také privatizace státních podniků, například aerolinek TAAG nebo ropné společnosti Sonangol.

Angola ale stále nepřekonala důsledky občanské války, která vedla ke zničení infrastruktury a masivní migraci z venkovských oblastí do měst. Vláda s cílem urychlit obnovu země schválila řadu daňových úlev a zvláštních ekonomických zón „ZEE Luanda-Bengo“ (průmysl, zemědělství, těžba).

Podnikatelské prostředí se během loňského roku příliš nezlepšilo. V hodnocení Doing Business 2020 se Angola oproti předchozímu roku propadla na 177. místo ze 190 sledovaných zemí. Ratingové hodnocení pro Angolu zůstalo loni skoro nezměněno (Agentura Fitch – „B“ nově s negativním výhledem, agentura Standard&Poor – „B -“). Přestože v porovnání s dalšími africkými destinacemi patří Angola mezi ekonomicky rozvinutější země, je stále spíše rizikovým vzdáleným trhem (podle OECD patří do kategorie 6).

Plných 85 procent obyvatel dosud pracuje v zemědělství.

Na vývoz jdou vedle ropy i diamanty

Zahraniční obchod přímo odráží ekonomickou situaci Angoly, kdy se při příchodu ekonomické a devizové krize v roce 2015 začaly významně snižovat jak vývozy, tak i dovozy. V roce 2017 i 2018 došlo k mírnému růstu, ale v roce 2019 se dovozy opět snížily, až dosáhly nejnižší hodnoty za posledních 12 let. Loni se do Angoly dovezly zejména stroje a elektronika, dále potraviny (rýže, pšeničná mouka, kuřecí maso), letadla a pohonné hmoty.

Vývoz tvoří tradičně ropa a ropné produkty, plyn, diamanty a ryby. Rozvíjí se stavební a potravinářský průmysl (nápoje, káva). Hlavním obchodním partnerem je Čína, Indie a státy Evropské unie, zejména Francie, Portugalsko a Belgie. 

Evropská unie je největším dovozcem do Angoly. Celková hodnota vývozů EU do Angoly byla loni 2,7 miliardy eur, což byl desetinový pokles oproti roku 2018. Důvodem byl nedostatek deviz. Dovoz z Angoly do EU byl stabilní na hodnotě 3,7 miliardy eur. Díky inciativě EBA (Everything But Arms) se angolské výrobky těší volnému přístupu na trh EU.

Angola je signatářem takzvané Dohody z Cotonou z roku 2000, která zastřešuje obchodní, rozvojovou a politickou spolupráci EU a skupiny afrických, karibských a tichomořských států (ACP). Podepsala dohodu o volném obchodu s Africkou unií v březnu 2018 a v roce 2020 se očekává ratifikace dohody. Angola se zatím nepřipojila k dohodě o ekonomickém partnerství mezi EU a vybranými členy společenství zemí jižní Afriky SADC. Projevila zájem připojit se do zóny volného obchodu mezi zeměmi jižní Afriky SADC. 

Dobré české jména razily Tatra, Zetor i pivo

Česko-angolské ekonomické vztahy nejsou dosud příliš rozvinuté. ČR zatím nemá s Angolou uzavřeny žádné ekonomické dohody, ale v jednání je mezivládní dohoda o ekonomické a průmyslové spolupráci.

Česko má ale v Angole velmi dobré jméno, které vychází ze 70. a 80. let dvacátého století, kdy vybavila několik průmyslových podniků (pivovary, celulózky), dodávala nákladní vozy (Tatra), zemědělské stroje a zařízení (traktory Zetor, zavlažovací systémy) a také spotřební zboží (sklo, pivo, sušené mléko). V ČR studovalo mnoho Angolanů, kteří jsou dodnes propagátory českého jazyka, výrobků a kultury. Působí na vysokých postech v soukromém i státním sektoru.

V roce 2019 český vývoz mírně vzrostl na 17 milionů dolarů. Nejvyšší hodnota českého vývozu byla v roce 2015 (81 milionů dolarů), kdy byla Angola druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR v subsaharské Africe. Celkově se projevuje významná poptávka po českých produktech, nicméně ekonomické podmínky Angoly a stálý boj s nedostatkem deviz její realizaci komplikují.

Za potenciální oblasti vzájemné spolupráce lze považovat obecně důlní, těžební a ropný průmysl, energetiku, strojírenství, zdravotnictví, ropný, obranný, bezpečnostní, potravinářský průmysl a zemědělství.

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Andrea Heverlová, Odbor zahraničně ekonomických politik II, Sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz

Pravidelné novinky e-mailem