English version
České průmyslové ceny rostly nejrychleji v červnu letošního roku, od té doby ale tempo zpomaluje.
„I když se může na první pohled jednat o drobný ústup cenového tlaku, přesto je to důležité potvrzení pozitivního trendu,“ říká ekonom společnosti Citfin Tomáš Volfa.
Projeví se ceny v průmyslu i na pultech obchodů?
Prosincová čísla budou podle ekonoma ještě nad dvacetiprocentním růstem cenové hladiny (meziročně), od ledna se ale bude situace podstatně zlepšovat. Důvodem ale bude vysoká srovnávací základna z roku 2022, kdy se situace (po ruské invazi na Ukrajinu) rychle zhoršovala.
„K výraznému zpomalení meziročního cenového růstu by mělo přispět také mírně chladnoucí tempo domácí ekonomiky,“ dodává Volf.
Podle analytika by nebylo překvapením, kdyby se průmyslové ceny v lednu dostaly pod patnáctiprocentní tempo růstu a v polovině roku bychom se mohli dostat k jednociferným hodnotám. Velkou neznámou nicméně představuje vývoj situace na Ukrajině a tempo světové ekonomiky.
Vláda pomůže od ledna s cenami energií i velkým firmám. Podle SP ČR musí spěchat
Ekonom připomíná, že spotřebitelské ceny navazují právě na ty průmyslové. „Zpomalování tempa růstu cen v průmyslu se s časovým zpožděním přenese také do cen zboží na pultech obchodů, takže zdražování by mělo v příštím roce polevit i pro koncové zákazníky,“ popisuje.
Ceny v zemědělství se meziročně zvedly o 29,9 procenta, což představuje mírné zrychlení růstu. Stavební práce oproti loňskému listopadu podražily o 11,9 %.
Jsme na tom lépe než okolní země
Ekonom Lukáš Kovanda připomíná, že je aktuálně v Česku průmyslová inflace nižší než v okolních zemích.
„Inflační tlaky v české průmyslové výrobě v listopadu dále zeslábly. Meziročně inflace cen průmyslových výrobců činila 21,3 procenta. To je nejméně od letošního února, na jehož konci začala ruská invaze na Ukrajinu, která inflační tlaky v průmyslové výrobě umocnila. Meziměsíčně ceny průmyslových výrobců v ČR klesly nejvýrazněji od roku 2018. Meziměsíční pokles cen průmyslové výroby má do značné míry na svědomí zlevnění pohonných hmot,“ shrnuje Kovanda.
Vývoj cen pohonných hmot v ČR je aktuálně příznivější než ve většině zemí EU za celý poslední rok. To je podle ekonoma klíčový důvod, proč Česko vykazuje nižší inflaci cen průmyslových výrobců než okolní země. ČR má aktuálně nižší průmyslovou inflaci než Německo, Slovensko, Rakousko i Polsko.
Komora: Rok 2023 bude rokem stagnace, český průmysl zpomalí
„Klíčovým důvodem jen podprůměrného zdražení pohonných hmot v Česku v kontextu EU je vývoj kursu koruny k dolaru, v němž se ropa a ropné produkty na světových trzích obchodují. Meziročně česká měna vůči té americké oslabila jen o zhruba procento, zatímco euro vůči dolaru za stejnou dobu ztratilo zhruba 5,5 procenta,“ dodává Lukáš Kovanda.
Meziměsíční zlevňování bylo taženo především odvětvím chemických látek, kde šlo o pokles o 2,7 %. Dařilo se také odvětví obecných kovů a kovodělných výrobků (-1,8 %) a zpracovatelskému sektoru (-1,1 %). Naopak zdražování pokračovalo u potravinářských výrobků (1,1 %), dopravních prostředků (0,8 %) a farmaceutických výrobků (0,7 %).
Klesají ceny ropy na světových trzích
Meziročnímu zdražování dominuje kategorie elektřiny, plynu a páry (52,6 %), následují potravinářské výrobky (25,8 %), a těžba a dobývání (23,5 %).
„Levněji není meziročně nikde, nejmenšího zdražení jsme byli svědky u dopravních prostředků (3,6 %), elektrických zařízení (3,9 %) a zásobování vodou (5,3 %). Pokud bychom odmysleli ceny energií, zdražovalo se v průmyslovém sektoru meziročně o 14,6 %, samotné energie ovšem vyletěly o 41,5 %,“ vypočítává Vít Hradil ze společnosti Cyrrus.
Růst cen pokračoval u zemědělských výrobců, kde dosáhl meziměsíčně hodnoty 2,8 %, což meziročně odpovídá 29,9 %. Stavební práce meziměsíčně zdražily o 0,3 %, tedy o 11,9 % meziročně. Tržní služby pro podniky hlásí meziměsíční růst cen o 0,2 % a meziroční o 6,5 procenta.
„Aktuální data lze hodnotit pozitivně, ovšem reportované průmyslové zlevnění nelze v tuto chvíli přeceňovat. Z velké části je patrně dílem poklesu cen ropy na světových trzích, které reflektuje očekávané ochlazení globální ekonomiky. Částečně pak do českého průmyslu již dorazilo i uklidňování situace na ostatních komoditních trzích, kde se postupně snižuje nahromaděná post-pandemická poptávka a k normálu se vrací strana nabídky,“ domnívá se Vít Hradil.
Pokud by podle jeho slov nedošlo k vypuknutí energetické krize, nejhorší inflační vlnu bychom již pravděpodobně měli za sebou.
„I prosinec podle nás přinese pokračování stejného trendu a rok 2022 tak zřejmě v průměru vykáže průmyslovou inflaci poblíž 24 procent. Již v příštím roce bychom se ovšem měli dočkat významného uklidnění, když růst cen bude tažen již téměř výhradně energiemi a v souhrnu by mohl klesnout pod šest,“ dodává Vít Hradil.
jap
