Na pátek 6.6. letos vychází Den daňových poplatníků, od kterého máme vůči státu splněnu svou daňovou povinnost. Podle konkurenčního Liberálního institutu, který vyhlašuje takzvaný Den daňové svobody, připadá klíčové datum už na 1. června (viz níže).
„Po koronavirových letech, kdy byl Den daňových poplatníků až na konci června, je pozitivní, že se posouvá směrem k začátku roku, což znamená méně přerozdělování a více peněz v našich kapsách,“ komentuje letošní termín ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek.
„Sice bychom si přáli rychlejší posun, ale pravdou je, že oproti pandemickým rokům 2020 a 2021 je Den daňových poplatníků o osmnáct dní dříve a přerozdělování o desetinu menší,“ dodává Pánek.
Průzkum odhalil mezery v povědomí o daních i překvapení nad skutečnou výší odvodů
Na zmíněné datum má stále vliv pandemie koronaviru, ale ten se postupně zmenšuje. Krize nicméně nastavila nový fiskální normál. Průměrný Den daňových poplatníků se v zemích OECD posunul oproti předpandemické situaci o téměř dvanáct dní ke konci měsíce, v ČR pak o deset dní.
Podle Pánka je chvalitebné, že vláda uznala neudržitelnost této fiskální politiky a za dobu jejího mandátu přerozdělování v české ekonomice klesalo.
Nyní ale mohou nastat těžké časy – obchodní válka s USA a nutnost vyšších výdajů na armádu. To bude s největší pravděpodobností znamenat jak vyšší výdaje, tak nižší výkon ekonomiky, a obě složky budou opět tlačit Den daňových poplatníků směrem ke konci roku.
Konkurenční Den daňové svobody
Den daňové svobody (vyhlašovaný od roku 2000) připadá podle Liberálního institutu v Česku už na 1. června – stejně jako v loňském roce. Češi tak letos pracují na stát dokonce jen 151 dnů.
Mezinárodní srovnání i v tomto případě ukazuje, že Česko patří k zemím s nižším daňovým zatížením v rámci EU i OECD. Nejdříve slaví Den daňové svobody Irsko (31. března), avšak irské HDP je zkresleno započítáváním zisků amerických korporací. Země jako Francie, Rakousko nebo Finsko mají Den daňové svobody až na konci července. V Evropě slaví DDS již v květnu jen Švýcarsko a Litva.
Česko si v mezinárodním srovnání nevede špatně
V mezinárodním kontextu zemí OECD je podle Institutu liberálních studií Česká republika v první polovině, tedy mezi zeměmi, ve kterých je přerozdělování menší. Česká republika má dlouhodobě Den daňových poplatníků před průměrem eurozóny (1. 7.)
Medián OECD je dva týdny po našem Dni daňových poplatníků a letos Česko lehce předčilo i průměr OECD (8. června). Jak ukazuje graf na následující straně, jako první oslavili Den daňových poplatníků ve Švýcarsku (6. 5.) a poté v Jižní Koreji (18. 5.) a Austrálii (25. 5.). Již tradičně patří mezi poslední oslavence Finsko (30. 7.), Francie (29. 7.) a Belgie (19. 7.).
Vláda chce zjednodušit daňové odpočty na výzkum a vývoj a zvýšit jejich atraktivitu
Z okolních států je DDP později ve všech státech, nejdříve na Slovensku (29. 6.), o den později v Německu (30. 6.); v Polsku (3. 7.) a v Rakousku (18. 7.).
„Když se podíváme na šestadvacetiletou historii Dne daňových poplatníků, tak vidíme, že dříve nastal pouze v pěti případech, a to v letech 2015–2019, tedy v době oživení po globální recesi těsně před další krizí způsobenou pandemií,“ připomíná Martin Pánek.
Přerozdělování v těchto letech bylo na historickém minimu. Za pandemie se Den daňových poplatníků naopak posunul na opačný extrém – v ČR na konec června.
Čekají ekonomiku těžké časy?
Těžké časy nicméně čekají veřejné rozpočty i v současnosti. Ochlazování vztahů, a to nejen obchodních, se Spojenými státy bude pravděpodobně znamenat nižší hospodářský růst.
Pánek připomíná i plánované navýšení výdajů na obranu. Nižší hospodářský růst a vyšší veřejné výdaje jsou dva faktory, které posouvají Den daňových poplatníků směrem ke konci června.
„Před pandemií a válkou jsme varovali, že české veřejné finance potřebují reformu a že trvalé schodky způsobí to, že v krizi nebude kde brát. Také jsme upozorňovali, že v situaci nízkých úrokových měr se na dluh žije snadno, ale že tato situace nebude trvat věčně. Pandemické roky nám daly zapravdu a je pozitivní, že si toho všimla i vláda, ale je třeba učinit ještě razantnější kroky, aby nás další krize zastihla lépe připravené než ta minulá,“ uzavírá Pánek.