Česká ekonomika rostla pomaleji, než se čekalo. Brzdí průmysl

Růst domácího hospodářství ve 3. čtvrtletí 2021 zaostal za odhadem expertů, přesto česká ekonomika rostla relativně slušným tempem. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s druhým kvartálem zvýšil o 1,4 procenta a meziročně o 2,8 %.

Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který se bude dále zpřesňovat.  

I tak měl být růst HDP od července do září rychlejší, shodují se experti. Například agentura Bloomberg počítala s růstem přes tři procenta a také další odhady predikovaly lepší čísla.

Statistika je významně ovlivněna nízkou srovnávací základnou z loňského roku, kdy ekonomiku zabrzdila pandemie covid-19.

Růst táhly služby a domácnosti

Růst táhla především domácí poptávka a rostoucí zájem o služby, kterých se v uplynulém období negativně dotkla protiepidemická opatření.

Češi se přestali bát utrácet, během krize jim navíc poměrně výrazně narostly úspory. Lidé tedy utrácejí více než v předchozích kvartálech, ale méně, než se očekávalo. Částečně může být na vině rostoucí inflace.

„Česká ekonomika byla již v polovině roku slušně rozjetá a setrvačností vykáže solidní růst i v dalších čtvrtletích,“ predikoval už v létě hlavní ekonom UniCredit Bank pro Česko a Slovensko Pavel Sobíšek.

Česká ekonomika rostla ve 2. čtvrtletí 2021 rekordně. I tak se čekalo víc

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly se ale bude situace ve 4. čtvrtletí spíše zhoršovat: „Lidé zcela logicky přestávají utrácet a zatahují za ruční brzdu. Nikdo netuší, jak se budou zvyšovat ceny energií a plynu. Žádný velký růst bych na konci letošního roku rozhodně neočekával.“

Čipový a hořčíkový hladomor

„Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podala výkon, jenž zaostal za většinou očekávání. Nedá se však říci, že by vzhledem k očekávání zcela pohořela,“ upozorňuje člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.

Také podle Kovandy táhla tuzemské hospodářství vzhůru spotřeba domácností a také investice.

„Růst podpořily i vládní výdaje. Naopak dolů stahoval HDP zahraniční obchod. Pokles zahraniční poptávky po českém vývozu se promítl do výkonu ekonomiky výrazně nepříznivě,“ doplňuje ekonom. 

Vláda podpořila růst poměrně intenzivní investiční činností, jejímž odrazem je ale podle analytika enormně rostoucí veřejné zadlužení, které hospodářství zatíží v nadcházejících letech.

„V důsledku globální výrobní a přepravní krize, která zvláště citelně doléhá například na autoprůmysl, zásadně trpí český export. Krize automobilového průmyslu souvisí zejména s globálním nedostatkem čipů, nověji také hořčíku, bez nichž nelze vozy kompletovat.  Kvůli krizi automotive hrozí, že domácí ekonomika vykáže za celý letošní rok růst jen těsně pod třemi procenty, což by bylo jistě zklamáním,“ domnívá se Kovanda.

Optimismus je pryč

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák je v odhadech ještě pesimističtější: „Návrat domácí ekonomiky na předkrizovou úroveň se tak odkládá nejdříve do druhé poloviny příštího roku. Rovněž je nutné přepsat prognózu celkového růstu HDP pro letošní rok směrem dolů. Pokud vyjdu z předpokladu, že HDP ve 4. čtvrtletí může mezikvartálně kvůli výpadku automobilového průmyslu stagnovat, domácí ekonomika letos poroste jen o 2,5 %.“

A proč rostla domácí ekonomika ve 3. čtvrtletí pozvolněji, než se ještě v září očekávalo?

„Hlavním důvodem je slabší výkon průmyslu, což platí primárně pro automobilový sektor. Zatímco hospodářské oživení od poloviny roku 2020 táhl především průmysl, tak nyní se hlavním motorem domácí ekonomiky stává spotřeba domácností, respektive služby. Je však krajně nepravděpodobné, že spotřeba bude schopna plně kompenzovat výpadek průmyslu ve 4. čtvrtletí,“ varuje Novák.

Chuť utrácet bude také podle Nováka u Čechů klesat kvůli prudkému zrychlování spotřebitelské inflace.

„Signály do posledního letošního kvartálu nejsou nijak povzbudivé. Zpomalení v ekonomice probíhá a zda HDP vůbec vykáže nějaký mezičtvrtletní růst, je v tuto chvíli nejisté. To vede k přehodnocení letošního celoročního růstu na 2,6 % až 2,7 %. Protože zpomalení dorazilo v posledním kvartálu roku, výrazně komplikuje i výhled na 2022,“ připouští také Pavel Sobíšek.

Vliv opatření nové vlády?

„V dalších měsících bude klíčová především rychlost předání moci nové vládě, její strategie v rámci covidu a následná opatření, která mohou omezit fungování ekonomiky. Dalším vysoce důležitým momentem bude podoba státního rozpočtu na příští rok. Ochota a odhodlanost snižovat tempo zadlužování bude pro investory a věřitele zásadní. Jejich důvěra se bude odrážet v úrocích, které zaplatíme za robustní schodky veřejného dluhu,“ přidává svůj názor ekonom Tomáš Volf.

Podle Volfa bude hrát nezastupitelnou roli také Česká národní banka, která nedávno zvýšila mimo jiné základní repo sazbu na 1,5 procentního bodu (na dvojnásobek o 0,75 procentního bodu) a další zvýšení plánuje.

„ČNB prudce zvyšuje sazby a další utažení měnových podmínek nás čeká téměř s jistotou už ve čtvrtek. Do konce roku mohou centrální bankéři pak zvednou sazby ještě ve druhé polovině prosince. To může vést ke snižování inflace, ale zcela jistě to povede k tlumení výkonu ekonomiky,“ dodává analytik.

jap




• Teritorium: Česká republika