Česko míří ke strategickému partnerství s Jordánskem

Země je stěžejní obchodní křižovatkou a stává se strategickým partnerem ČR. Český vývoz do Jordánska jen loni vzrostl o úctyhodných skoro 130 procent. České firmy bodují třeba se sklenicemi z litého skla  nebo terénními podvozky pro vojenská auta.

Obrněný transportér typu Al-Mared využívá osmikolový podvozek od společnosti Tatra. | KADDB

Přestože Jordánsko představuje poměrně malý trh s přibližně deseti miliony obyvatel a omezenými přírodními a nerostnými zdroji, země v čele s králem Abdaláhem II. představuje významného politického hráče a nepostradatelný bezpečnostní pilíř v rámci celého Blízkého východu. S ohledem na svou geografickou polohu a trvalý hospodářský růst Jordánsko v současné době nabízí řadu nových lukrativních komerčních příležitostí v celé škále odvětví. V posledních pěti letech zažívají česko-jordánské vztahy nebývalý rozvoj doprovázený bezprecedentním rozmachem obchodu, který loni dosáhl nové historické úrovně.

Země velkorysá k běžencům

V současnosti arabská země inspiruje mimo jiné svým aktivním přispěním k porážce Islámského státu nebo ke zvládnutí syrské uprchlické krize. Jordánsko štědře hostí skoro deset let na svém území přes 1,3 milionů uprchlíků ze Sýrie, Iráku, Jemenu, Súdánu a dalších zemí. S ohledem na skutečnost, že jordánský král je dodnes legálním správcem svatých muslimských míst v Jeruzalémě, včetně komplexu, v němž se nachází mešita al-Aksá a muslimská svatyně Skalní dóm, Jordánsko dlouhodobě sehrává i konstruktivní roli při nalezení kompromisního řešení v otázce izraelsko-palestinského mírového procesu. 

Křižovatka Blízkého východu

Jordánské území vždy plnilo úlohu obchodní spojnice mezi severní Afrikou, Arábií a Persií. To platí dodnes. Jordánsko nejenže tvoří jakési geografické nárazníkové pásmo mezi převážně znepřátelenými státy, ale v současnosti je snaha z Jordánska vytvořit regionální obchodní centrum propojující všechny sousedy. Této snaze napomáhá i skutečnost, že jordánské zboží má díky sjednaným dohodám o volném obchodu přístup na blízké i vzdálené zahraniční trhy, včetně Spojených států, EU, Kanady nebo členů Agadirské skupiny, která zahrnuje Egypt, Maroko, Tunisko, Libanon a Palestinu.

Česko si vysloužilo vynikající pověst díky programu MEDEVAC, prostřednictvím něhož čeští lékaři poskytují péči syrským uprchlíkům. Jen loni bylo do Jordánska vysláno osm specializovaných týmů, které provedly přes 500 chirurgických zákroků.

Vstupní brána i do Iráku

Pro mnohé zahraniční firmy Jordánsko také slouží jako klíčový logistický uzel pro dodávky určené pro obnovu Iráku a Sýrie, s nimiž jordánská vláda aktivně prohlubuje vztahy. V případě Iráku byl hraniční přechod Al Karamah – Traibeel mezi oběma zeměmi znovuotevřen v srpnu 2017 a v prosinci 2018 bylo podepsáno několik mezivládních obchodních dohod na podporu společných projektů zahrnující výstavbu nového ropovodu mezi iráckou Basrou a jordánským přístavem Akaba či vytvoření společné průmyslové zóny na jordánsko-irácké hranici.

I jordánsko-syrské vztahy v současné době procházejí normalizací s cílem navýšit vzájemný obchod. V říjnu 2018 byla po více než třech letech zprůchodněna hranice mezi Jordánskem a Sýrií a letos v březnu se uskutečnila jordánská oficiální návštěva na úrovni ministra průmyslu, obchodu a zásobování v Damašku. Výsledkem prvního meziministerského jednání od vypuknutí války v Sýrii byla mimo jiné dohoda na zrušení speciálních cel na syrské zboží přepravované přes jordánské území do zemí Perského zálivu.

Růst vývozu i kvality podnikatelského prostředí 

Navzdory stále složité politické situaci na Blízkém východě a přítomnosti vysokého počtu syrských uprchlíků, na které Jordánsko každý rok vynakládá okolo šesti procent HDP, je vláda pod vedením premiéra Omara Razzaze do jisté míry úspěšná v provádění reforem, které byly představeny v roce 2017 ve strategickém plánu zvaném „Jordan Economic Growth Plan 2018–2022“ (JEGP). Tento dokument mimo jiné zahrnuje 112 investičních projektů v celkové hodnotě 13,3 miliardy dolarů.

Jordánskou ekonomiku nicméně stále tíží zejména vysoká strukturální nezaměstnanost ve výši 19 procent a nedostatečný růst, který byl loni jen dvě procenta. Jordánsku se ovšem daří výrazně navyšovat export (loni nárůst o devět procent) a zlepšovat podnikatelské prostředí. To dokládá skutečnost, že tento rok bylo Jordánsko v hodnocení Světové banky Doing Business Report zařazeno na 75. příčku, což představuje zlepšení o 26 míst. Z hlediska rozvoje konkrétních odvětví Jordánsko učinilo mimořádný pokrok především v pěti oblastech, kterými jsou obranný průmysl, zdravotnictví, energetika a těžební průmysl a turistický ruch, jež nabízejí mimořádné příležitosti pro české exportéry a investory.

Metropole Ammán je sídlem několika kvalitních nemocnic, v zemi prosperuje zdravotnická turistika.

Hlavní zbrojovku vlastní král

Z hlediska kvality výcviku mužstva a důstojnického sboru patří jordánské ozbrojené síly k nejprestižnějším armádám na Blízkém východě, a především jordánské letectvo a speciální jednotky významnou měrou přispěly k porážce Islámského státu. Jordánská armáda s více než 110 tisíci vojáky v aktivní službě má zájem o akvizici moderní techniky všeho druhu, náhradních dílů, letecké techniky, vybavení letišť, pěchotních zbraní i munice. Zároveň obranný průmysl samotné země je poměrně vyspělý, v jeho čele stojí jordánská státní zbrojovka King Abdullah II Design and Development Bureau (KADDB) vlastněná králem. Z celé řady zajímavých produktů stojí za zmínku obrněná vozidla, která jsou vyráběna v průmyslovém parku KADDB severovýchodně od Ammánu. Výraznou českou stopu tvoří čtyřkolové a osmikolové podvozky dodávané kopřivnickou společností Tatra pro jordánská auta typu Al-Wahš a transportéry typu Al-Mared. České firmy se rovněž tradičně účastní veletrhu obranné techniky SOFEX, který se koná každé dva roky v Ammánu.

Lídr ve zdravotní turistice

Jordánsko se těší jednomu z nejvyspělejších zdravotnických sektorů v regionu, přičemž vynakládá okolo 8,6 procenta svého HDP na zdravotní péči, což je přibližně na úrovni průměru zemí OECD. Jordánská zdravotnická síť se skládá ze 106 veřejných a soukromých nemocnic, má přes 700 lékařských center s více než 13 tisíci lůžky a přes 28 tisíc lékařů sdružených v Jordánské lékařské společnosti.

Země je řazena také mezi deset nejoblíbenějších destinací pro zdravotní turistiku na světě. V roce 2018 ji navštívilo okolo 300 tisíc pacientů, zejména ze zemí Perského zálivu. Zdravotní turistika přináší každý rok do státní pokladny přibližně 1,2 miliardy dolarů. Výjimečnost jordánského zdravotnictví dokládá skutečnost, že Onkologické centrum krále Husajna v Ammánu založené v roce 1997 je jedinou specializovanou nemocnicí na Blízkém východě určenou pro léčbu všech věkových kategorií.

Česko si vysloužilo vynikající pověst díky programu MEDEVAC, prostřednictvím něhož čeští lékaři poskytují péči syrským uprchlíkům. Jen loni bylo do Jordánska vysláno osm specializovaných týmů, které provedly přes 500 chirurgických zákroků. Rovněž české firmy již úspěšně dodaly zdravotnické vybavení pro jordánské nemocnice, například pro King Hussein Medical Center či Al-Kindi Hospital.

Díky prakticky celoročnímu slunci má Jordánsko ideální podmínky pro rozvoj fotovoltaiky.

320 dní slunce

Na rozdíl od některých sousedů nemá Jordánsko významná ložiska ropy či plynu. Země proto musí pokrývat až 95 procent své energetické spotřeby dovozem, což zatěžuje rozpočet a platební bilanci. Země plánuje investice do energetické infrastruktury. Má vhodné geografické podmínky pro fotovoltaiku – zhruba 320 slunečních dní v roce. Do roku 2025 má desetina elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů. Zájem je rovněž o zvyšování energetických úspor (LED žárovky, tepelné izolace, úsporné jednotky).

Ministerstvo energetiky a minerálních zdrojů průběžně publikuje jednorázové tendry související s energetikou a avizuje dlouhodobě projekty, například stavby malých vodních elektráren na trase přivaděče vody z Rudého moře do Mrtvého moře. České firmy se v minulosti zapojily do energetických projektů v Jordánsku prostřednictvím dodávek dvou parních turbín do elektráren Al Qatrana a Samra.

V Jordánsku je perspektivní i těžební sektor, a to především dobývání a komerční využití vzácných minerálů, včetně lithia, uranu a křemičitého písku, jehož ložiska se nacházejí na jihu země v provincii Ma’án. Tato surovina je nezbytná především pro sklářský průmysl, v Jordánsku existuje zájem vybudovat továrnu na výrobu tabulového skla. Jordánci mají také v oblibě samotné sklářské výrobky i luxusní zboží (broušené, foukané a lisované sklo, lustry). Jordánsko disponuje rovněž značnými zásobami ropných břidlic (5. místo na světě). Tento zdroj je však náročný na zpracování a energetické využití. V současnosti se hledají nové metody finančně i technologicky méně náročného zpracování této suroviny.

Sedm českých obchodních misí

Ačkoli se bilaterální vztahy mezi ČR a Jordánskem tradičně zaměřují zejména na vojenskou spolupráci a humanitární pomoc, v posledních letech zažívá spolupráce rozkvět. Jen loni dosáhl obrat vzájemné obchodní výměny nové historické úrovně 2,7 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o mimořádných 129 procent. Česko do země vyváží podvozky vozidel, osobní automobily, datová zařízení, vojenský materiál a elektrické transformátory. Pozitivní je i skutečnost, že též dovoz z Jordánska plynule roste v průměru 
o 70 procent ročně. Tvoří ho hlavně textil, oděvy, obuv, kosmetické výrobky, motorové součástky. Díky přímému leteckému spojení se Jordánsko dostalo i do hledáčku českých turistů, kterých v minulém roce přicestovalo do Jordánska přes 12 tisíc.

Mezi nejvýznamnější akce na podporu českého exportu do Jordánska loni patřilo konání prvního zasedání Česko-jordánské společné komise pro hospodářskou spolupráci v Ammánu, jemuž předsedali ministři průmyslu a obchodu obou zemí. Při této příležitosti byla rozpracována řada projektů mezi českými a jordánskými podniky v oblastech jako těžební a železniční průmysl, zdravotnictví či obranný sektor. Z jordánské strany to byla loni především návštěva předsedy Senátu Fajsala Al Faíze v ČR. Velkou zásluhu na budování partnerství hraje Zastupitelský úřad ČR v Ammánu, který se mimo jiné aktivně podílí na organizaci podnikatelských misí, kterých bylo za poslední rok a půl více než sedm. Jedním z úspěchů je, že jedna česká firma získala lukrativní jordánskou zakázku na dodání několika milionů kusů sklenic z litého skla.

Jordánci vnímají ČR jako perspektivního partnera. Jordánská strana například velice ocenila ČR za zasazení se v Bruselu o přijetí modifikovaných pravidel původu zboží mezi EU a Jordánskem, která usnadňují import jordánského zboží. Téma strategického partnerství a s tím související ekonomické projekty budou podrobně rozebrány během dalšího zasedání Česko-jordánské společné komise pro hospodářskou spolupráci v Praze pod záštitou ministerstva průmyslu a obchodu. 

Opatření proti epidemii zavedli včas

S cílem zamezit šíření koronaviru v zemi jordánský král Abdaláh II. vydal už 17. března dekret udělující vládě premiéra Omara Razzaze mimořádné pravomoci. O tři dny později byl vyhlášen výjimečný stav a vydán zákaz vycházení pro všechny obyvatele. Byly také uzavřeny hranice a zrušeny všechny kulturní, sportovní a jiné veřejné akce. Též byly zavřeny všechny školy. Vzhledem k tomu, že země zavedla přísná opatření v poměrně rané fázi, má relativně menší počet nakažených v porovnání s okolními zeměmi. S ohledem na svůj vyspělý zdravotnický systém je Jordánsko v dobré pozici pro boj s dalším šířením nákazy.

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Michal Prokop, Sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz

Pravidelné novinky e-mailem