Naopak výrazně zaostáváme v otázkách rovného odměňování žen a mužů a genderové rovnosti obecně. V obou ukazatelích se Česko umístilo až na 25. pozici.

Trh práce v Česku se vyznačuje patnáctou nejvyšší kvalitou v Evropské unii. Meziročně se jedná o zlepšení o tři příčky a zároveň došlo k zastavení zhoršujícího trendu, který bylo možné sledovat v dosavadních ročnících Indexu prosperity. „Nejlépe fungujícím trhem práce se již tradičně mohou pyšnit Nizozemsko a Dánsko, které na stupni vítězů doprovází Malta. Horší pracovní podmínky kontinuálně panují v zemích podél východní hranice EU,“ komentuje analytička Evropy v datech Hana Vincourová.

Nízká nezaměstnanost v Česku: neaktivní odbory i nechuť lidí měnit práci

Podobně jako ve všech předchozích ročnících se Česko vyznačuje nejnižší nezaměstnaností napříč sedmadvacítkou. S hodnotou 2,6 %, která je shodná s hodnotou v minulém ročníku, překonáváme unijní průměr, který podle dat Eurostatu dosahuje 5,9 %.

Kariérní rozvoj neláká. Uchazeči o práci slyší na jistotu a flexibilitu

„Za nízkou českou nezaměstnaností nejspíš stojí malá aktivita zdejších odborů, v jejímž důsledku zůstávají české mzdy poměrně nízké. Zároveň je tu také neochota českých zaměstnanců práci měnit, která je viditelná například z toho, že hodnota průměrné doby strávené zaměstnancem u jednoho zaměstnavatele se u nás pohybuje výrazně nad evropským průměrem,“ popisuje hlavní příčiny nízké nezaměstnanosti makroekonomický analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Relativně vysoký podíl nezaměstnaných překvapivě postihuje švédskou a finskou společnost, které se v pilířích Indexu prosperity obvykle vyznačují dobrým skóre v případě sociálních témat. S podílem 8,4 % nezaměstnaných sdílejí tyto severské státy 24. příčku.

Češi si z volných pracovních míst mohou vybírat, v míře neobsazenosti jsme čtvrtí v EU

Nízká nezaměstnanost jde ruku v ruce s dalším indikátorem, kterým je míra neobsazenosti pracovních pozic. Česko ji mělo čtvrtou nejvyšší. Vyšší hodnota v tomto případě odpovídá většímu množství volných pracovních míst – zatímco jedincům hledajícím práci vysoká hodnota nabízí širší možnosti uplatnění, u firem to znamená, že jim často chybí potřebná pracovní síla. Přestože jsme si ve srovnání meziročně o jednu příčku polepšili, volných míst reálně ubylo. Hodnota postupně klesá od roku 2019.

Zaměstnanců přibývá, firmám přesto chybějí lidé. Jak nás brzdí rigidní trh práce?

„V důsledku války na Ukrajině, související energetické krize a inflace došlo ke snižování investic, a tedy náboru zaměstnanců v některých sektorech. Firmy si do určité míry zvykly na nedostatek pracovní síly a hledají cesty, jak pracovat efektivněji. Zároveň došlo k útlumu některých průmyslových odvětví, zejména energeticky náročných,“ dodává k vývoji neobsazenosti pozic Jakub Augusta z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Pracovní trh je dynamický, a zatímco určité typy pozic zanikají, jiné naopak vznikají. Potřebný je proto kvalitní systém rekvalifikací. Jak uvádí Analýza rekvalifikací MPSV z prosince 2024, veřejné výdaje na rekvalifikační kurzy v Česku patří k těm nejnižším v EU. V roce 2023 z nezaměstnaných hledajících novou práci prošel rekvalifikací pouze 1 z 50. Úřad práce však v posledních letech zaznamenává rostoucí zájem nechat se rekvalifikovat. Porovnání dat z prvních pěti měsíců letošního roku a stejného období v minulém roce ukazuje na meziroční nárůst účastníků rekvalifikací o 52 %.

V příští dekádě bude mít Česko nedostatek učitelů a zdravotníků

Kvůli postupnému přeskupování lidí na pracovním trhu bude v Česku v následující dekádě u některých profesí klíčových pro zdravé fungování společnosti hrozit nedostatek pracovní síly. Naznačuje to analýza Budoucnost českého pracovního trhu.

Očekává se nedostatek učitelů ve školkách, na prvním a druhém stupni i na středních školách. Chybět budou i zdravotní sestry, porodní asistentky, a to v souvislosti se stárnoucí populací a rostoucí potřebou zdravotní péče. Nedostatkovým zbožím mají být dále technici ve fyzikálních a průmyslových oborech.

Ve světle hrozícího budoucího nedostatku pracovníků zmíněných profesí stát skrze MPSV i meziresortní spolupráci přistupuje nebo plánuje přistoupit k různým opatřením. Ke zvýšení atraktivity profesí ve školství a zdravotnictví má vést zvyšování platů, náborové kampaně, stipendijní programy, rekvalifikační kurzy i duální vzdělávání.

Důležitým aspektem je i schopnost pracovat s umělou inteligencí. Význam těchto zručností si uvědomují jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé, naznačují to data Úřadu práce. V žebříčku nejžádanějších kurzů digitálního vzdělávání témata související s AI drží od začátku roku 2025 dokonce prvních sedmnáct příček.

Touhu osvojovat si AI dovednosti potvrzuje také Jakub Haláček z Unicorn Research Centre: „Pozorujeme zájem o vzdělávání v oblasti umělé inteligence, a to především o to, jak ji využívat pro osobní potřeby i zvýšení pracovní produktivity. Zájem přichází jak od jednotlivců, kteří navštěvují naše kurzy, tak od firem, které si vzdělávání objednávají pro své zaměstnance. Často začínají u managementu a postupně zapojují i další pozice.“

Gender pay gap mírně vzrostl na 18 %. Pomoci k rovnosti má flexinovela zákoníku práce

Oblastmi, ve kterých je Česko nejslabší, zůstávají pracovní podmínky žen a mužů. Stejně jako v minulém ročníku odpovídá podle dat Eurostatu rozdíl v odměňování žen a mužů 25. nejvyšší hodnotě v rámci EU. Mezi hlavní příčiny gender pay gapu patří netransparentnost ohledně výše odměn, ale také značná segregace českého trhu práce.

Češky v managementu berou o pětinu méně než muži. Český HDP ztrácí miliardy

„Ženy a muži se koncentrují v odlišných oborech a profesích a ty, které jsou obsazeny převážně muži, jsou výše placené. Máme také extrémně málo žen ve vedení všech typů. Ve všech těchto ukazatelích zaostáváme za průměrem EU a všechny mají vliv na výsledné číslo ukazatele gender pay gap,“ vysvětluje socioložka a expertka na trh práce a rovné příležitosti Lenka Simerská.

Krokem k rovnějšími podmínkám Čechů a Češek na pracovním trhu by se měla stát tzv. flexinovela zákoníku práce účinná od 1. června 2025. Z pohledu genderové rovnosti patří mezi její nejvýznamnější změny zákaz doložky mlčenlivosti bránící zaměstnancům sdílet informace o výši jejich odměny. Vyšší transparentnost ohledně odměňování pak může přispět ke snížení gender pay gapu.

Nerovnost z pohledu lidí s hendikepem se projevuje už v pracovních inzerátech

Nerovnost na trhu práce nevzniká jen z pohledu genderu, ale také podle řady dalších charakteristik. Jednou ze skupin, která se na trhu práce potýká s překážkami, jsou lidé s hendikepem⁠⁠, kteří se stále setkávají s postojem, že je pro ně určený chráněný trh práce. „To je mýtus. Cílem je naopak zaměstnávání na běžném pracovním trhu v pozicích, které jsou pro lidi se specifickými potřebami vhodné,“ říká šéfredaktorka platformy Byznys & udržitelnost Kateřina Novotná a upozorňuje, že nerovnost se často projevuje už v samotných pracovních inzerátech.

Ve věci přizpůsobování se zaměstnavatelů potřebám hendikepovaných přitom často nejde o nic komplikovaného: „Nejčastějším požadavkem lidí s hendikepem na trhu práce je možnost zkráceného úvazku a aby je kolegové brali takové, jací jsou,“ popisuje Kateřina Broža z výzkumného ústavu STEM.

Částečně či úplně z domova pracuje téměř 60 % Čechů, jejichž práce to umožňuje

Ve flexibilitě práce jsme letos skončili na 9. místě. Podle dat prezentovaných Eurofoundem pracuje úplně nebo alespoň částečně z domova 59,5 % Čechů, jejichž zaměstnání práci na dálku umožňuje. Výrazné rozdíly přináší genderové porovnání – zatímco alespoň někdy pracují z domova více než dvě třetiny mužů, mezi ženami podíl dosahuje jen 49 %.

Proklikejte si interaktivní infografiku Kvalita trhu práce: hodnoty indikátorů a Kvalita trhu práce: rozpad indikátorů.

Podíl zkrácených úvazků v Česku sice postupně roste (v roce 2024 dosáhl 7,7 %) a meziročně došlo k posunu o dvě příčky na 17. pozici v EU, přesto např. v porovnání s Nizozemskem stále zaostáváme. To si prvenství drží napříč ročníky, a zkrácených je zde 42,7 % úvazků.

Narůst zkrácených úvazků v posledním roce zaznamenala i Česká spořitelna, jak potvrzuje manažerka udržitelnosti Petra Ondrušová: „Aktuálně na zkrácený úvazek pracuje více než desetina zaměstnanců banky, přičemž nejvíce je využívají ženy ve věkové skupině 40–49 let. Zároveň se nám v posledních letech daří velmi efektivně zvyšovat návratnost zaměstnanců z mateřské nebo rodičovské dovolené, kteří následně ve firmě zůstávají déle než jeden rok. V červnu 2023 to bylo 87 % a od prosince 2023 se držíme nad 90 %.“

Redakčně upravená tisková zpráva projektu Index prosperity