Rozdíly v odměňování se ještě prohlubují u rodičů a na vyšších pracovních pozicích – otcové berou v průměru o 30 procent více než matky. Muži na manažerských postech pak vydělávají o 22 procent více než obdobně postavené ženy.

O možných řešeních, konkrétních krocích firem i nutnosti systémových změn diskutovali zástupci firem, institucí i diplomacie na konferenci Sustainable Business Forum: Equal Pay pořádané v prvním červnovém týdnu Francouzsko-českou obchodní komorou.

Rovné odměňování je pro firmy výzvou, kterou nezvládají

Přestože je princip rovného odměňování zakotven v evropské legislativě, v praxi stále zůstává pro mnoho firem výzvou.

„Zvláště na vyšších úrovních byznysu je stále patrné, že je gender pay gap třeba řešit. V Česku dosahuje rozdíl mezi mzdami mužů a žen na vyšších pozicích celých 22 procent,“ připomíná J. E. Stéphane Crouzat, velvyslanec Francie v České republice, podle něhož není rovné odměňování laskavostí zaměstnavatele, ale základním právem.

Bohačíková: Rodičovská nesmí být brzdou, trh práce je třeba změnit od základu

Česká republika má aktuálně nejvyšší gender pay gap ze zemí V4 a po Lotyšsku a Rakousku také třetí nejhorší v rámci EU.

„Vysokoškolské vzdělání má u nás o šest procent více žen než mužů. A přesto je rozdíl v jejich odměňování u této skupiny až 25 procent, v mediánu činí 16 tisíc korun měsíčně,“ upozornila Ivana Martínková, poradkyně pro odměňování ze společnosti Forvis Mazars. U specialistů a specialistek, mezi něž se řadí například lékaři, pak gender pay gap přesahuje 20 procent a jeho medián je 12 tisíc korun.

Ve státní správě doženou ženy rodičovskou až v 60 letech

Při spravedlivém přístupu k odměňování by přitom podle Martina Huby, managing directora ve společnosti Synergie Česko a Slovensko, by mohlo české HDP do roku 2030 vzrůst o celých 20 miliard eur.

Zaměstnanců přibývá, firmám přesto chybějí lidé. Jak nás brzdí rigidní trh práce?

„Rovné odměňování je ekonomicky výhodné a vede k vyšším ziskům,“ říká Huba. Kritikou vůči zaměstnavatelům ani politické reprezentaci nešetřil předseda ČMKOS Josef Středula: „Firmy často nezvedají platy ženám na rodičovské dovolené a tato nerovnost se s nimi následně táhne po celý život, až do důchodu. Ve státní správě se tato nerovnost vyrovná průměrně v šedesáti letech.“ Směrnice týkající se rovného odměňování je podle něj nutné přijímat proto, že muže jinak tato problematika nezajímá.

Zásadní vliv na nerovné odměňování má samozřejmě rodičovství. Zatímco narozením dítěte příjem mužů zůstává stabilní, u žen dramaticky klesá. „Průměrný rozdíl v příjmu matky a otce se pohybuje okolo 30 procent,“ upozorňuje Francis Kiss ze společnosti Danone. Řešením podle něj může být praxe právě z Danone, kde je matkám poskytována plná mzda během prvních 18 týdnů mateřské dovolené a mzda se navyšuje i během rodičovské.

Flexinovela zákoníku práce vítaným impulsem?

Významný posun by v této problematice nicméně mohla přinést i novela zákoníku práce, která od 1. června 2025 mimo jiné zakazuje zaměstnavatelům omezovat zaměstnance v tom, aby sdíleli informace o výši své mzdy.

Flexinovela platí od června. Co přinese firmám i zaměstnancům, na co se mají připravit?

„Sdílení informací mezi zaměstnanci pomáhá odhalovat skryté nerovnosti a nutí firmy k větší férovosti,“ myslí si Adéla Krbcová, ředitelka společnosti Peterka & Partners v České republice. Od roku 2026 zároveň vstoupí v platnost evropská směrnice o transparentním odměňování, která zavede povinnost pravidelného reportingu gender pay gapu pro firmy nad 150 zaměstnanců.

Podle účastníků konference se konečně začíná ukazovat, že rovné odměňování je klíčovou podmínkou pro udržitelné podnikání. „Celých 40 % gender pay gapu v České republice nemá žádnou vysvětlitelnou vnější příčinu. Důvodem je pouze diskriminace či nevědomé předsudky. O to víc je tedy třeba, aby firmy jednaly,“ upozorňuje předseda Francouzsko-české obchodní komory Roland Bourgeois.

Redakčně upravená tisková zpráva Česko-francouzské obchodní komory