Podle guvernéra ČNB Aleše Michla vnímá banka jako proinflační aktuální vývoj cen potravin, cen realit a rychlý růst mezd. K tomu se přidává obava z vývoje německé ekonomiky.

Další snižování sazeb není v současnosti na místě, sdělují bankéři. Podle viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové je „cyklus snižování úrokových sazeb téměř jistě u konce.“

Na stejné úrovni jako dvoutýdenní repo sazba zůstaly v srpnu i další úrokové sazby – diskontní na 2,5 a lombardní na 4,5 procentech. Rozhodnutí bankovní rady bylo tentokrát jednomyslné. Ekonomy rozhodnutí centrálních bankéřů nepřekvapilo, téměř jednohlasně se shodují na tom, že bylo očekávatelné.

Nástup úrokové stability. Inflační strašáky trvají

Od prosince 2023, kdy Česko přestala strašit hrozba vysokého růstu cen, poklesla základní repo sazba o tři a půl procentního bodu. Letos ale byla snížena pouze dvakrát – v únoru a v květnu (vždy pouze o 25 bazických bodů, tedy 0,25 %). Nižší než letos v létě byla sazba naposledy v listopadu 2021.

ČNB snížila základní sazbu, lednová inflace se blíží třem procentům

Inflace v Česku nicméně už téměř rok zůstává stabilní, v posledních dvou měsících se pohybovala těsně pod třemi procenty, tedy pod horní hranicí tolerančního pásma. V červnu narostly ceny v meziročním srovnání o 2,9 procentního bodu, v červenci dosáhla inflace 2,7 %. Pro srovnání: stejnou hodnotu zaznamenali statistici loni v listopadu

Podle ČNB budou v příštích měsících v Česku inflační tlaky nepatrně slábnout, inflace však zůstane zvýšená mimo jiné kvůli cenám bydlení. Česká ekonomika by měla podle bankéřů v následujícím období pokračovat v oživení. K ekonomickému růstu by měla přispět především spotřeba domácností tažená citelným nárůstem reálných mezd i postupným snižováním míry úspor.

Očekáván je také růst investiční aktivity, která bude nejprve tažena tvorbou zásob a poté zrychlujícími fixními investicemi.

Česká národní banka

„Důvodem pro zachování úrokové stability je silný růst mezd, růst cen a služeb, vyšší jádrová inflace a inflační tlaky plynoucí z trhu nemovitostí. Zdražování nemovitostí dosáhlo meziročně dvouciferného tempa růstu,“ shrnuje analytička Raiffeisenbank Tereza Krček.

Po rozhodnutí ČNB posílila koruna na 24,50 Kč za euro. Kromě potvrzení úrokové stability existují podle ekonomů i další důvody posilování české měny. Celkově ale kurz koruny vůči euru zůstává v poslední době víceméně stabilní.

 „Dalším důvodem mírného posílení koruny byla nová makroekonomická prognóza, kde pro letošek došlo k úpravě směrem nahoru jak v případě CPI inflace (2,6 %), tak i HDP (2,6 %). Zároveň došlo i k navýšení úrokových sazeb 3M PRIBOR na 3,4 procenta,“ prohlašuje analytik CitFin Miroslav Novák.

ČNB už sazby snižovat nebude

Tuzemský vývoj inflace podle Nováka přístup bankovní rady ČNB ospravedlňuje. „Problémem zůstává setrvačnost inflace ve službách, a to jak těch navázaných na trh nemovitostí, tak těch orientovaných na cestovní ruch a stravování a ubytování.  V červnu meziročně ceny služeb vzrostly o pět procent a v červenci předběžně o 4,8 %,“ připomíná ekonom.

Růst domácí ekonomiky ve druhém čtvrtletí sice předběžně zpomalil na 2,4 % meziročně, ale spotřeba domácností zůstává solidní a mzdy reálně rostou. Ani podle Nováka zatím bankovní rada svůj postoj přehodnocovat nebude a do konce roku úrokové sazby nesníží.

Inflace překvapila ekonomy, oproti loňskému březnu se zvýšila o 2,7 procenta

„Změnu v přístupu by mohlo přinést jen výraznější zpomalení české ekonomiky například v návaznosti na negativní dopad amerických cel. Zároveň by musela začít rychle zpomalovat inflační dynamika, a to zejména v jádrové složce a ve službách. A v neposlední řadě by muselo dojít i k rychlejšímu zpomalení mzdového růstu v kombinaci s citelnějším ochlazením pracovního trhu,“ vypočítává analytik.

„V tuzemské ekonomice pokračuje oživení spotřeby domácností, nízká nezaměstnanost, robustní mzdový růst a uvolněná rozpočtová politika, což má potenciál inflaci do budoucna dále přiživit. V opačném směru naopak působí relativně silný kurz české koruny a zřejmě také nově uvalená cla USA vůči zboží z EU, která hrozí ochlazením ekonomiky,“ domnívá se hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil-

Centrální banka nemá překvapovat

Podle analytičky Raiffiesen Bank Terezy Krček národní banka potvrdila, že nastal čas stability sazeb: „V analytické obci panovala naprostá shoda ohledně pravděpodobnosti tohoto kroku a nikdo nepředpokládal, že by tomu bylo jinak. Podle naší prognózy bankovní rada sníží úrokové sazby o 25 bazických bodů až v únoru 2026, další snížení o 25 bb. očekáváme v květnu 2026.“

Poté by mělo podle ekonomky nastat dlouhé období úrokové stability a základní úroková sazba zůstat „trvale“ na třech procentech. 

Růst ekonomiky bude slabší. V roce 2025 asi dvě procenta, predikuje ČBA

„ČNB nemá trhy příliš často překvapovat a také to nedělá. Čtrnáctidenní repo sazba tedy prozatím zůstává na úrovni 3,5 procenta a dá se čekat, že tak zůstane delší dobu. Rozhodnutí ČNB ohledně úrokových sazeb se nicméně většinou přímo neprojeví v úrokových sazbách hypotečních úvěrů,“ komentuje rozhodnutí bankovní rady místopředseda představenstva Gepard Finance David Eim.

„Přesto je to však jisté znamení, že aktuální stagnace úrokových sazeb hypotečních úvěrů nemá žádný důvod ke změně a dokonce se aktuálně objevily banky, které úrokové sazby svých hypotečních úvěrů o něco málo zvýšily. U hypoték můžeme být aktuálně rádi i za tu stagnaci,“ dodává Eim.

Srpnová prognóza zlepšila výhled ekonomiky

Česká národní banka (ČNB) zároveň ve své poslední makroekonomické prognóza zlepšila výhled hospodářského růstu Česka. Hrubý domácí produkt (HDP) se má letos i v roce 2026 zvýšit zhruba o 2,6 procenta.

Květnová predikce přitom očekávala, že ekonomika v roce 2025 poroste pouze o dvě procenta. Průměrná letošní inflace bude podle ČNB na 2,6 procenta, v květnu ji očekávala ve výši 2,5 procenta.

V příštím roce centrální banka předpokládá zvolnění inflace na průměrných 2,3 procenta, v roce 2027 má ale dojít k jejímu opětovnému zrychlení. Ekonomika podle ČNB poroste v roce 2027 růst ještě rychleji než v roce příštím a HDP se zvýší nejméně o 2,9 procenta.

jap