Jaké postihy hrozí těm, kteří opomenou své povinnosti spojené s přiznáním k dani z příjmu a kdo a za jakých okolností se musí obávat daňové exekuce, si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.

Státu přiznává a odvádí příjmové daně drtivá většina podnikatelů. Přiznání k dani z příjmu fyzických osob jsou povinni podat podnikatelé se zdanitelným příjmem nad 50 tisíc korun ročně. Netýká se to pouze těch, kteří využívají paušální daň.

Za neplnění povinností nebo zpoždění jim u všech typů odvodů hrozí pokuty a penále. V krajním případě se mohou dokonce ocitnout v daňové exekuci.

Daně z příjmů za rok 2025

Téměř všichni poplatníci odvádějí státu daň z příjmu za uplynulé zdaňovací období (nejčastěji předchozí kalendářní rok). OSVČ letos musejí splnit svou povinnost do pondělí 4. května – tedy prvního květnového pracovního dne. Nejpozději do 12. 5. mají čas své opomenutí napravit bez postihu.

Výjimku mají ti, kteří využívají služeb daňového poradce či subjekty, které mají ze zákona povinný audit. Tito poplatníci musejí přiznat daň do počátku července.

Kdo a kdy musí přiznat daň z příjmu? Podnikatelé mají čas do května

Téměř každá aktivní OSVČ odvádí státu minimálně daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 procent. Firmy pak platí daň z příjmu právnických osob, která je aktuálně ve výši 21 procent.

Ať už majitel živnostenského oprávnění platí čtvrtletní či pololetní zálohy (podle výše daně za rok předchozí) nebo jednou ročně doplácí celou daň, každoročně odevzdává daňové přiznání. Daně přiznávají i právnické osoby, a to ve stejných termínech.

Podnikatelů, kteří nemusejí plnit každoroční povinnost vůči berňáku, je minimum. „Přiznání k dani z příjmů fyzických osob jsou OSVČ za normálních okolností ze zákona povinny podat v případě, že jejich roční příjmy přesáhly 50 tisíc korun. Pokud jde o zaměstnance, kteří měli v daném roce příjmy i ze samostatně výdělečné činnosti, těm se příjmový limit snižuje na dvacet tisíc korun,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

SPECIÁL: Daně z příjmů 2025

Donedávna byly tyto limity níže – na patnácti, respektive šesti tisících korunách ročních příjmů. Všichni podnikatelé už musejí tři roky podávat přiznání výhradně elektronickou cestou, a to kvůli povinným datovým schránkám.

Výjimka (nejen) s paušálem

Výjimku představují ti, kteří se v předchozích pěti letech přihlásili k paušální dani. Těchto podnikatelů, kteří mají roční příjmy do dvou milionů korun, se přiznání netýká a neodevzdávají ani přehledy o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně a ČSSZ. Pevně stanovenou zálohu odvádějí v měsíčních intervalech.

Aktuálně existují tři pásma paušální daně. Lidé s vyššími příjmy logicky platí měsíčně více.

Komu se i letos vyplatí paušální daň? Přihlásit se k ní můžete každoročně do ledna

Další výjimky mohou samozřejmě z rozhodnutí správce daně nastat v neobvyklých případech jako jsou například přírodní katastrofy nebo jako byla pandemie covid-19, kdy byly opakovaně posunuty termíny pro přiznání i zaplacení daně z příjmů.

Co vám hrozí, když se opozdíte?

Za normálních okolností jsou poplatníci sankcionováni, opozdí-li se s přiznáním o více než pět pracovních dnů. V případě delšího zdržení dostanou pokutu. Pokud neplní své povinnosti včas, naskakují jim také úroky z prodlení (viz níže).

Finanční úřad může mimochodem zahájit daňovou kontrolu až do tří let od nesplnění povinnosti poplatníka. Lhůta začíná běžet dnem, kdy uplynul nejzazší termín pro odevzdání řádného přiznání.

V některých případech si mohou úředníci posvítit dokonce i na starší hříchy. Na základě zákonem vymezených důvodů může být lhůta pro stanovení daně modifikována a ve svém důsledku prodloužena až na období deseti let. Podrobnosti najdete v daňovém řádu.

Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně či odpočtu (případně 0,01 procenta ztráty). Maximální postih se ovšem může vyšplhat jen na pět procent z vyměřené daně.

Pokud vůbec nepodáte daňové přiznání, a to ani dodatečně na výzvu berňáku, pokuta bude minimálně 500 korun. Stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas. Maximální výše pokuty je 300 000 korun.

Z nedávné novely daňového řádu nicméně vyplývá, že Finanční správa ČR vymáhá jen pokuty vyšší než 1000 korun. Díky tomu většinou nedochází k uložení pokuty tam, kde je povinnost splněna se zpožděním a základ pro výpočet pokuty je nízký (například u majetkových daní).

Úrok z prodlení u dodatečného přiznání (doplácení daně)

V případě, kdy poplatník podává dodatečné daňové přiznání na daň vyšší, než která byla stanovena v řádném přiznání, je povinen uhradit úrok z prodlení za každý den, kdy k prodlení došlo, a to z částky, o kterou je nově zjištěná daň vyšší.

Úrok z prodlení začíná běžet od čtvrtého kalendářního dne, který následuje po dni původní splatnosti daně (§ 252 daňového řádu).

Příležitostný příjem do 50 000 nedaníte. Kde je rozdíl mezi podnikáním a příležitostnou činností?

Procentuální výše úroku odpovídá roční výši základní repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den v pololetí, ve kterém k prodlení došlo, zvýšené o osm procentních bodů. Od května loňského roku je repo sazba na 3,5 %.

„Daňový subjekt může požádat správce daně o prominutí části nebo celého úroku. Finanční úřady při posuzování žádosti zkoumají tři základní kritéria, a to ospravedlnitelný důvod prodlení, ekonomické nebo sociální poměry poplatníka a také to, jak často případně porušuje povinnosti při správě daní,“ shrnuje Dvořáček.

Daně platíte vždy s přiznáním

Daň má být vždy zaplacena společně s podáním daňového přiznání. V případě následného doměření daně finančním úřadem očekávejte penále ve výši 20 procent z vypočtené daně (případně dvacet procent, pokud je snižován odpočet), jedno procento bude hříšník platit u snižování daňové ztráty.

Promlčecí lhůta je podle paragrafu 160 daňového řádu šest let, v praxi ale k promlčení prakticky nedochází. „Dluh je totiž promlčen jen za předpokladu, že během zmíněných šesti let nedostanete žádnou upomínku k zaplacení od finančního úřadu a ani nebudete k nápravě jakkoli vyzvání, a to si správce daně hlídá,“ popisuje Dvořáček.

Majitelům datových schránek připomínáme, že právě oni musejí komunikovat se správcem daně výhradně elektronicky. Už tři roky jsou datovky povinné pro všechny podnikatele bez výjimky. Přiznání za rok 2025 tedy musejí všichni podat elektronickou cestou.

Výše zmíněné postihy ve stejné výši vás čekají i v případě, že včas nepřiznáte a nezaplatíte jinou daň, ke které jste za zákona povinni (silniční daň, DPH, daň z nemovitých věcí). Za určitých okolností může případné postihy odpustit přímo ministr financí. 

Níže zmíněná daňová exekuce hrozí daňovým poplatníkům za dlouhodobé neplacení nedoplatků a dluhů.

Co je daňová exekuce?

Daňová exekuce slouží k vymáhání daňových nedoplatků a pokut, udělených v takzvaném daňovém řízení. Nedoplatkem se rozumí částka a příslušenství daně, která nebyla do té doby uhrazena navzdory uplynutí splatnosti. Daňovou exekuci provádí finanční úřad.

Daňová exekuce se nařizuje vydáním exekučního příkazu, čímž je zahájeno exekuční řízení.

Nenapravitelným hříšníkům, kteří se správcem daně nekomunikují nebo své chyby odmítají napravit, hrozí výše zmíněná daňová exekuce. K jejímu nařízení a vymáhání musí být nicméně naplněno mnoho právních předpokladů.

Prvním krokem je určitě výzva k úhradě nedoplatku, jíž posílá finanční úřad dlužníkovi. Pokud do osmi dnůl od doručení, hříšník dluh uhradí, k exekuci nedojde.

K vymáhání daní a daňové exekuce (FS ČR)

Exekuční náklady musí logicky zaplatit dlužník. Náklady za nařízení daňové exekuce činí dvě procenta z částky, pro kterou je exekuce nařízena, nejméně však 500 korun a nejvýše půl milionu korun. Povinnost jejich úhrady vzniká vydáním exekučního příkazu nebo vydáním samostatného rozhodnutí, kterým správce daně stanoví výši exekučních nákladů.

Jak sankce zmírnit?

Ani hříšníci nejsou bez šance dosáhnout na zmírnění pokuty nebo penále. Finanční úředníci vám rozhodně neodpustí sankci automaticky, musíte si na váš místně příslušný FÚ podat žádost, za níž zaplatíte správní poplatek 1000 korun.

„Možností, jak sankce zmírnit, je tradičně institut individuálního promíjení příslušenství daně. Od 1. ledna 2021 byla navíc nově do daňového řádu zakotvena možnost prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně,“ připomíná poradce.

„Samotné prominutí je podmíněno existencí ospravedlnitelného důvodu a splněním formálních náležitostí, např. úhradou daňového doměrku, dodržením lhůty pro podání žádosti nebo podáním daňového tvrzení, se kterým byl daňový subjekt v prodlení. Prominutí příslušenství daně není možné, pokud daňový subjekt nebo jeho statutární orgán závažným způsobem porušil daňové nebo účetní předpisy,“ upozorňuje v metodickém pokynu Generální finanční ředitelství.

Své resty vyřešte co nejrychleji, ať se vyhnete úrokům a zbytečným pokutám. Pokud jste v tíživé finanční situaci, kontaktujte ihned správce daně a domluvte se na splátkovém kalendáři

Michal Dvořáček, daňový poradce

Prostřednictvím žádosti o prominutí lze zredukovat penále až o 75 procent. U úroku z prodlení (posečkání) a pokuty za „opožděné tvrzení daně“ se můžete teoreticky postihu zbavit úplně. Jinak řečeno: Správce daně může prominout až 75 % penále a až 100 % úroku.

Tyto případy jsou však výjimečné, většina z těch, kteří dokáží přesvědčit správce daně o oprávněných důvodech prodlení, se dočká snížení pokuty či penále o 20 až 75 procent. Žádost o prominutí penále lze podat nejpozději do tří měsíců ode dne právní moci dodatečného platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále.

„Své resty vyřešte co nejrychleji, ať se vyhnete úrokům a zbytečným pokutám. Pokud jste v tíživé finanční situaci, kontaktujte ihned správce daně a domluvte se na splátkovém kalendáři. Domluvit se dá i na posečkání dluhu. To ale musí být oprávněné. Úhrada dluhu by totiž musela pro poplatníka znamenat ukončení podnikání anebo vážnou finanční újmu, kdy by byla ohrožena výživa jeho nebo vyživovaných osob. Na každý případ se nahlíží individuálně,“ dodává ještě Dvořáček.

U povinností k DPH je berňák přísnější

V případě neplacení daně z přidané hodnoty (DPH) jsou základní sankce totožné, u této nepřímé daně mají ovšem plátci či identifikované osoby i další povinnosti, jejichž neplnění je trestáno přísněji.

Zcela specifické sankce čekají plátce daně z přidané hodnoty, pokud neodevzdají včas takzvané kontrolní hlášení (KH).

„Základní pokutu ve výši tisíc korun dostanete vždy, pokud neodevzdáte kontrolní hlášení včas, a to dokonce i v případě, že se opozdíte o jediný den,“ upozorňuje Michal Dvořáček.

Na rozdíl od přiznání k dani z přidané hodnoty případně k dalším daním, kde berní úředníci vždy tolerují zpoždění do pěti pracovních dní, u kontrolního hlášení taková benevolence obecně neexistuje. Více si přečtěte v článku Pozor na pokuty. Při neplnění povinností k DPH jsou sankce nejpřísnější.

Jakub Procházka