Za normálních okolností by byl deadlinem pro přiznání daně elektronickou formou druhý květnový den. Ten ale v roce 2026 připadá na sobotu, proto se termín posouvá na 4. 5. K tomuto datu musejí podnikatelé doplatit i daň za loňský rok.

Osoby samostatně výdělečně činné mají už tři roky povinné datové schránky a s tím je spojena povinnost komunikovat se správcem daně výhradně elektronicky.

Nejzazší termín pro podání papírového přiznání zůstal stejný, a to 1. duben. Posledním klíčovým datem je středa 1. července. Má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává daňový poradce, prodlužuje se mu lhůta do prvního červencového dne každoročně.

Elektronickému podání se OSVČ nevyhnou

V případě nesplnění elektronického podání dostanete od správce daně varování a následně pokutu. Ta je minimálně ve výši 1000 korun.

Pozor! Ve výše zmíněných termínech musíte doplatit také daň, uhradit dluh na dani respektive požádat o vrácení daňového přeplatku či výplatu daňového bonusu.

Pro úplnost dodáváme, že už několik let využívá mnoho živnostníků s nižšími příjmy (aktuálně do dvou milionů korun ročně) výhod takzvané paušální daně. Pokud fungují v tomto režimu, nemusejí podávat přiznání ani přehledy o příjmech a výdajích zdravotním pojišťovnám či sociálce.

SPECIÁL: Daně z příjmů za rok 2025

V současnosti je takových podnikatelů v ČR zhruba 130 tisíc. Jejich počet se výrazně zvýšil po zavedení ročního dvoumilionového příjmového limitu. Dříve mohli výhod paušální daně využívat jen ti s příjmy do milionu korun ročně.

Na dani z příjmů zaplatí ti, kteří mají příjmy do jednoho milionu korun a spadají do prvního pásma paušální daně pouze 100 korun měsíčně, zbytek měsíční platby tvoří minimální záloha na sociální pojištění zvýšená o 15 procent a nejnižší možný odvod na zdravotní pojištění.

V roce 2025 se paušální daň v prvním pásmu zvyšuje na 9984 korun měsíčně, za rok tedy OSVČ zaplatí 119 808 korun. Účastníci paušálního režimu navíc nemají nárok na slevy a další daňová zvýhodnění. V dalších dvou pásmech, tedy u podnikatelů s příjmy nad milion ročně, se odvod v roce 2026 nezvyšuje.

Pro jistotu připomínáme, že novou měsíční zálohu je potřeba zaplatit do úterý 20. ledna 2026. Více o tom, jak vysokou paušální daň platí ti s vyššími příjmy si přečtěte v článku Jak se v roce 2026 zvýší paušální daň a komu se vyplatí? Nejvyšší čas se k ní přihlásit! na BussinessInfo.cz.

Nová Babišova vláda chce navíc odvody pro živnostníky snížit, zatím ale není jasné, kdy vstoupí nová legislativa v platnost a v jaké podobě bude přijata.

Kdo musí přiznávat daň z příjmů?

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DAP) nemusejí na finanční úřad podávat všichni, kteří měli za loňský rok příjmy podle paragrafů 7 až 10 zákona č. 586/1992 Sb.. Přiznat daň jste totiž povinni podat pouze v případě, že vaše roční příjmy ze samostatné činnosti přesáhly 50 tisíc korun.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2026

Pokud měl v daném roce příjmy ze samostatně výdělečné činnosti zaměstnanec, limit na příjmy mimo zaměstnání se mu snižuje na dvacet tisíc korun za rok. A nejde jen o výdělky z podnikání. Patří sem i příjmy z pronájmu, kapitálového majetku, výher či prodeje nemovitosti.

Odevzdané DAP a zaplacenou daň musejí mít berní úředníci k dispozici nejpozději do 4. května respektive 1. července. Pokud jde o daň z příjmu právnických osob, podává se přiznání ve stejných termínech.

Týdenní zpoždění berňák toleruje

Pokud se s přiznáním poplatník opozdí pouze o pět pracovních dnů, žádné sankce mu nehrozí. V kalendáři si tedy může podtrhnout data 11. května respektive 8. července. Při delším zdržení už se ale pokutě nevyhnete. Stejný vzorec platí analogicky i v případě dubnového termínu.

Odevzdáte-li přiznání pozdě, sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (nejvíce ale 5 procent stanovené daně), případně 0,01 procenta daňové ztráty. Maximální možný postih je 300 tisíc korun.

Zhruba stejný postih jako u přiznání vás čeká, když nezaplatíte včas daň. Od zmíněných dat opozdilcům naskakuje úrok z prodlení, a to o několik desetin promile každých 24 hodin.

Jeho aktuální výše je 11,5 procenta z výše daně za rok. Penále je tvořeno aktuálně platnou repo sazbou ČNB (3,5 procenta), jíž banka snížila naposledy loni v květnu, tradičně navýšenou o osm procentních bodů.

U všech typů daní hrozí neplatičům a opozdilcům postihy. Jak se sankcím vyhnout?

Na stránkách Finanční správy najdete čísla bankovních účtů jednotlivých finančních úřadů pro platbu daně z příjmů. Připomínáme, že variabilním symbolem je vaše daňové identifikační číslo, případně rodné číslo.

Slevy a zvýhodnění

OSVČ mohou při vyplňování daňového přiznání u daně z příjmu fyzických osob využít i letos celou řadu slev. Většinu zvýhodnění je možné uplatňovat měsíčně, slevy na manžela či manželku při ročním zúčtování. V roce 2026 – respektive pro zdaňovací období 2025 – zůstává základní sleva na poplatníka ve stejné výši jako loni (ročně 30 840 korun).

Totožné zůstávají také slevy na jedno, ale i dvě a více dětí. Úpravy se dotkly pouze daňového bonusu, který vám stát vyplatí, pokud vám po započtení slev na děti vyjde záporná daň.

Na bonus dosáhnou jen ti, kteří mají za uplynulé roční zdaňovací období příjem nejméně ve výši šestinásobku minimální měsíční mzdy. Tu vláda pro rok 2025 stanovila na 20 800 korun, což je oproti roku předchozímu navýšení o 1900 Kč. Abyste měli nárok, musel být váš roční příjem v roce 2025 vyšší než 124 800 korun (což vychází průměrně na 10 400 Kč měsíčně). Pro úplnost dodejme, že pro rok 2026 se minimální mzda zvýšila na 22 400 korun.

Některé legislativní změny přinesl vládní konsolidační balíček. Letos už neuplatníte například školkovné či slevu na studenta, slevu na vyživovaného partnera pak využijí jen lidé s dětmi do tří let věku (platí jen pro partnery s hrubými příjmy pod 68 tisíc).

Jaké slevy na daních můžete stále využít? Podnikatelé se dočkali mnoha změn

Institut spolupracující osoby

Specifickou výhodou je možné využití takzvaného „institutu spolupracující osoby v rámci optimalizace daňové povinnosti“. Platí zejména pro ty, kteří mají vyšší příjmy, a tedy vyšší daňový základ

Institut spočívá v „přerozdělení příjmů na spolupracující osobu“, kterou může být manžel/manželka, člověk žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nebo člen rodiny, který se účastní na provozu rodinného podniku.

V případě spolupracujícího manžela/manželky je možné rozdělit příjmy do 50 procent, nejvýše však 540 000 korun za rok. U ostatních spolupracujících osob je možné rozdělit v úhrnu maximálně 30 procent příjmů, nejvíc ale 180 000 korun. Podnikatel si tak může snížit vlastní daňový základ. Příjmy a výdaje spolupracujících osob upravuje paragraf 13 zákona o daních z příjmů.

Zvažte daňové přiznání s poradcem

Podnikatelé, kterým vyplňuje přiznání k dani z příjmů daňový poradce, mají letos čas do 1. července. V týž den musí mít finanční úřad na účtu opět zaplacenou daň. Do konce třetího měsíce po skončení zdaňovacího období (březen) už ale nemusí – tak jako dříve – doručovat na finanční úřad plnou moc.

Daňoví poradci musejí být ze zákona na riziko způsobení škody pojištěni. Pokud dojde k pochybení, jsou povinni spolupracovat při zjednání nápravy, a pokud sankce vznikla jejich zaviněním, tak ji nakonec uhradit

Blanka Štarmanová, daňová poradkyně

Do zavedení paušální daně si daňového poradce na přiznání najímalo asi třicet procent tuzemských drobných podnikatelů. Například v roce 2017 využily v Česku posunutý termín zhruba dvě pětiny firem a patnáct procent fyzických osob. V roce 2020 již šlo o téměř třetinu subjektů.

„Zvlášť u fyzických osob zájem o služby daňových poradců do roku 2021 stoupal. Od roku 2013 do roku 2020 narostl více než trojnásobně,“ popisuje daňová poradkyně TaxVision Blanka Štarmanová. V roce 2022 nicméně zájemců opět ubylo díky zmiňovanému zavedení paušální daně (PD), kterou aktuálně využívá přes 130 tisíc živnostníků.

A proč se podnikatelům spolupráce s expertem vyplatí? Lidé se od profesionála mohou dočkat rad, jak uplatnit všechny slevy a odpočty, ale poradce také minimalizuje riziko omylů. Pokud přece jen udělá chybu, je za ni odpovědný poplatník, nicméně může na svém poradci vymáhat náhradu škody. Dodojme, že se to týká pouze daňových poradců, nikoli účetních.

„Daňoví poradci musejí být ze zákona na riziko způsobení škody pojištěni. Pokud dojde k pochybení, jsou povinni spolupracovat při zjednání nápravy, a pokud sankce vznikla jejich zaviněním, tak ji nakonec uhradit,“ doplňuje Blanka Štarmanová.

Jakub Procházka