English version
OSVČ odevzdávají daňové přiznání v případě, že jejich roční příjmy přesahují 50 tisíc korun (do loňského roku 15 tisíc). U zaměstnanců je to složitější a daňová přiznání podává každoročně jen menší část z nich.
Dodejme, že pokud měl zaměstnanec v daném roce příjmy například i ze samostatně výdělečné činnosti, limit na příjmy mimo zaměstnání se mu snižuje na dvacet tisíc korun.
Ekvivalentem daňového přiznání (DP) pro zaměstnance a také takzvané dohodáře je za běžných okolností roční zúčtování daně. Daňoví poplatníci ho musejí podepsat každoročně do poloviny února, a to v účtárně svého zaměstnavatele, který za ně daňovou povinnost vyřeší.
K tomu by měli účetním dodat veškeré doklady o případných slevách na dani nebo případně odečitatelných položkách. Při ročním zúčtování daně totiž může vzniknout daňový přeplatek a poplatník má následně nárok na vyplacení peněz (v březnové výplatě).
Co je roční zúčtování daně?
Zúčtování daně je souhrnným přehledem vyplacených mezd, záloh na daň a záloh na sociální a zdravotní pojištění. Zajištují jej mzdoví účetní firem, které vás zaměstnávají. „Roční zúčtování přesto není automatické, zaměstnanec o něj musí svého zaměstnavatele požádat, a to vždy do 15. února,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
Zaměstnancům je za běžných okolností z hrubé mzdy srážena záloha na daň z příjmu, a to každý měsíc. Přesto se v některých případech nevyhnou vyplnění daňového přiznání. A následně nebudou firmu, ve které pracují, žádat o zmíněné roční zúčtování daně.
Zaměstnanci, kteří během roku měli pouze zdanitelné příjmy od jednoho zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů v různém období, případně nemají další vedlejší příjmy, žádné starosti s daněmi nemají.
Zaměstnanec tedy nepodává DP, pokud:
- měl v roce 2023 příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele nebo měl víc zaměstnavatelů, ale zaměstnání se časově nepřekrývala
- podepsal u zaměstnavatele Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (růžový papír)
- neměl příjmy podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů (podnikání, kapitálový majetek či nájem, a to celkově vyšší než 20 tisíc korun.
Když zálohy na daň odvádí zaměstnavatel…
Plátce daně (tedy zaměstnavatel) vypočítává zálohu na daň z příjmů zaměstnanců ze základu pro výpočet zálohy. Základem je měsíční hrubá mzda zaokrouhlená na stokoruny nahoru. Vyděláváte-li tedy například 44 850 korun měsíčně, základem je částka 44 900 korun.
Záloha na daň je tedy 15 procent ze 44 900 Kč – tj. 6735 korun. Jen v případě, že základ přesahuje čtyřnásobek průměrné mzdy (aktuálně 175 868 korun), je vám z výdělku nad tuto hranici sražena vyšší záloha, a to 23 procent.
Ostatní ovšem musejí podávat přiznání sami. V praxi se to nejčastěji týká těch, kteří si během roku přivydělávají podnikáním, pracují pro dva zaměstnavatele současně nebo mají příjmy z nájmu (nárazově z prodeje nemovitosti) a podobně.
V takovém případě to zaměstnanci oznámí svému zaměstnavateli a přiznání si vyplní a odevzdají samostatně. Firma, kde pracují, jim k tomu dodá potřebné podklady především potvrzení o zdanitelných přjmech. Přiznání (DP) pak musejí podat nejpozději do 2. května 2024, a to výhradně elektronicky.
Všechny OSVČ mají totiž od loňského roku povinnost mít aktivní datovou schránku a své povinnosti řešit elektronickou cestou.
Zaměstnanec musí podat daňové přiznání sám, má-li:
1) Přivýdělek jako OSVČ
Pokud si zaměstnanec při práci na hlavní pracovní poměr přivydělává podnikáním, musí přiznávat vedlejší příjem ze samostatně výdělečně činnosti sám, a to v DP, jež odevzdává ve stejných termínech jako osoby samostatně výdělečně činné, které mají podnikání jako hlavní činnost.
2) Příjmy z pronájmu
Zaměstnanec musí také přiznat příjmy z pronájmu vlastní nemovitosti a řádně je zdanit. V takových případech vyplňuje klasický čtyřstránkový daňový formulář a musí požádat zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2023, které je povinnou přílohou daňového přiznání. V přiznání pak vypíše všechny své roční příjmy (tedy z pronájmu i zaměstnání).
3) Příjmy z kapitálu
V daňovém přiznání musí zaměstnanec přiznat i příjmy z kapitálu (zisky z obchodní korporace a podobně). Do formuláře ale nemusí vyplňovat například úroky na spořicím účtu nebo z investování do fondů.
Ještě doplňme, že zaměstnanci mající roční zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 zákona o dani z příjmů (ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo ostatních příjmů) nemají povinnost podat daňové přiznání pouze v případě, že jejich další příjmy nepřesahují 20 tisíc korun.
4) Příležitostné příjmy
Daňové přiznání musí odevzdat zaměstnanec i v případě příležitostných příjmů, pokud přesáhnou 30 000 korun za rok. Co jsou příležitostné příjmy si přečtěte na Businessinfo.cz.
5) Dvě práce během jednoho měsíce (či stejného období)
Zjednodušený dvoustránkový formulář DP mohou využít ti, kteří mají zdanitelné příjmy pouze ze závislé činnosti (zaměstnání). Tito zaměstnanci sami podávají přiznání v případě, že pracují alespoň v jednom měsíci roku pro dva zaměstnavatele, kdy je jim z obou příjmů stržena zálohová daň z příjmu.
Daně za rok 2023: Jaké můžete využít slevy? Některé ruší vládní balíček
To se týká i takzvaných dohodářů, například při práci pro dvě firmy současně na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 3500 korun a více u každého zaměstnavatele.
6) Prodej nemovitosti
V některých případech musí zaměstnanec odevzdat daňové přiznání, pokud prodal nemovitost. Příjem z prodeje nemovitosti je ovšem často od daně osvobozený. Více v paragrafu 4 zákona o daních z příjmů.
7) Zrušení životního pojištění
Pokud zaměstnanec zruší životní pojištění, penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření před termínem určeným zákonnými předpisy pro výplatu, musí odevzdat daňové přiznání a dodanit případné daňové úlevy poskytnuté státem v minulých letech.
I když zaměstnanec povinnost podat DP samostatně nemá, může tak učinit dobrovolně, například když nestihne účtárně svého zaměstnavatele včas dodat všechna potřebná potvrzení k případným slevám či odpočtům.
Jak je to se životním a penzijními pojištěními
Povinnost podat daňové přiznání bude mít na jaře 2024 zaměstnanec, který předčasně ukončil v roce 2023 životní pojištění, na které mu přispíval zaměstnavatel, a tento příspěvek byl u zaměstnance osvobozen od zdanění. Zde dokonce neplatí ani dvacetitisícová příjmová hranice.
Příklad: Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci na jeho životní pojištění částkou 5 000 korun ročně (možný je maximálně příspěvek 50 tisíc). Zaměstnanci takto pomáhal poslední tři roky, takže šlo celkem o částku 15 000 korun.
I kdyby neměl ještě další vedlejší příjmy, bude mít zaměstnanec povinnost podat přiznání za rok 2023. Předčasné ukončení životního pojištění samozřejmě oznámí zaměstnavateli a opět jej požádá o vystavení potvrzení o zdanitelných příjmech.
Pokud zaměstnanec předčasně zruší penzijní připojištění a uplatňovaný odpočet se vejde do výše zmíněného limitu 20 tisíc korun, daňové přiznání nepodává. Uplatňované odpočty se přitom zdaňují deset let zpětně.
8) Další případy
Daňové přiznání musí podat také daňový nerezident (zaměstnanec), pokud chce uplatnit jakékoliv slevy na dani nebo nezdanitelné položky – kromě základní slevy na poplatníka nebo slevy na studenta.
Pokud chcete při daňové optimalizaci uplatnit dar poskytnutý v roce 2023 právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem na Ukrajině, podejte jako zaměstnanci daňové přiznání rovněž. Výjimkou jsou dary, poskytnuté prostřednictvím zastupitelského úřadu Ukrajiny v ČR – ty může zaměstnanec uplatnit i v ročním zúčtování daně.
Dodatečné daňové přiznání musí podat také zaměstnanec, kterému byla jeho vlastní chybou sražena menší záloha na daň nebo vyplacen vyšší daňový bonus ze slevy na dítě/děti.
Jakub Procházka
