Daňové přiznání musejí podávat i někteří zaměstnanci. Kdy a za jakých okolností?

Povinnosti spojené s přiznáním daně z příjmu řeší za zaměstnance obvykle zaměstnavatel. Přesto musejí v některých případech zaměstnanci vyplňovat daňové přiznání sami.

OSVČ odevzdávají daňové přiznání v případě, že jejich roční příjmy přesahují 15 tisíc korun. Mají-li podnikatelé příjmy i ze zaměstnání, snižuje se příjmový limit na šest tisíc ročně. U zaměstnanců je to složitější.

Ilustrační fotografie

Ekvivalentem daňového přiznání pro zaměstnance a také takzvané dohodáře je za běžných okolností roční zúčtování daně. Daňoví poplatníci ho musejí podepsat každoročně do poloviny února, a to v účtárně svého zaměstnavatele.

K tomu by měli účetním dodat veškeré doklady o případných slevách na dani nebo případně odečitatelných položkách. Při ročním zúčtování daně totiž může vzniknout daňový přeplatek a poplatník má následně nárok na vyplacení peněz (v březnové výplatě).

Co je roční zúčtování daně?

Zúčtování daně je souhrnným přehledem vyplacených mezd, záloh na daň a záloh na sociální a zdravotní pojištění. Zajištují jej mzdoví účetní firem, které vás zaměstnávají. „Roční zúčtování přesto není automatické, zaměstnanec o něj musí svého zaměstnavatele požádat, a to vždy do 15. února,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Zaměstnancům je za běžných okolností z hrubé mzdy srážena záloha na daň z příjmu, a to každý měsíc. Přesto se v některých případech nevyhnou vyplnění daňového přiznání. A následně nebudou firmu, ve které pracují, žádat o zmíněné roční zúčtování daně.

Zaměstnanci, kteří během roku měli pouze zdanitelné příjmy od jednoho zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů v různém období, případně nemají další vedlejší příjmy, žádné starosti s daněmi nemají.

Když zálohy na daň odvádí zaměstnavatel…

Plátce daně (tedy zaměstnavatel) vypočítává zálohu na daň z příjmů zaměstnanců ze základu pro výpočet zálohy. Základem je měsíční hrubá mzda zaokrouhlená na stokoruny nahoru. Vyděláváte-li tedy například 44 850 korun měsíčně, základem je částka 44 900 korun. Záloha na daň je tedy 15 procent ze 44 900 Kč – tj. 6735 korun. Jen v případě, že základ přesahuje čtyřnásobek průměrné mzdy (aktuálně 161 296 korun), je vám z výdělku nad tuto hranici sražena vyšší záloha (a to 23 procent).

Ostatní ovšem musejí podávat přiznání sami. V praxi se to nejčastěji týká těch, kteří si během roku přivydělávají podnikáním, pracují pro dva zaměstnavatele současně nebo mají příjmy z nájmu (nárazově z prodeje nemovitosti) a podobně.

V takovém případě to zaměstnanci oznámí svému zaměstnavateli a přiznání si vyplní a odevzdají samostatně. Firma, kde pracují, jim k tomu dodá potřebné podklady. Přiznání (DP) pak musejí podat nejpozději do 3. dubna 2023 (první pracovní den v měsíci), nebo do 2. května, pokud jej podávají elektronicky.

Zaměstnanec musí podat daňové přiznání sám, má-li:

1) Přivýdělek jako OSVČ

Pokud si zaměstnanec při práci na hlavní pracovní poměr přivydělává jako OSVČ, musí přiznávat vedlejší příjem ze samostatně výdělečně činnosti sám, a to v DP, jež odevzdává ve stejných termínech jako osoby samostatně výdělečně činné, které mají podnikání jako hlavní činnost.

SPECIÁL: Daně z příjmů 2022

2) Příjmy z pronájmu

Zaměstnanec musí také přiznat příjmy z pronájmu vlastní nemovitosti a řádně je zdanit. V takových případech vyplňuje klasický čtyřstránkový daňový formulář a musí požádat zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2022, které je povinnou přílohou daňového přiznání. V přiznání pak vypíše všechny své roční příjmy (tedy z pronájmu i zaměstnání).

3) Příjmy z kapitálu

V daňovém přiznání musí zaměstnanec přiznat i příjmy z kapitálu (zisky z obchodní korporace apod.). Do formuláře ale nemusí vyplňovat například úroky na spořicím účtu nebo z investování do fondů.

Ještě doplňme, že zaměstnanci mající roční zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 zákona o dani z příjmů (ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo ostatních příjmů) nemají povinnost podat daňové přiznání pouze v případě, že jejich další příjmy nepřesahují 6 tisíc korun. Připomínáme, že od roku 2023 se tato hranice zvýší na 20 tisíc korun.

4) Příležitostné příjmy

Daňové přiznání musí odevzdat zaměstnanec i v případě příležitostných příjmů, pokud přesáhnou 30 000 korun za rok. Co jsou příležitostné příjmy si přečtěte na Businessinfo.cz.

5) Dvě práce během jednoho měsíce (či stejného období)

Zjednodušený dvoustránkový formulář DP mohou využít ti, kteří mají zdanitelné příjmy pouze ze závislé činnosti (zaměstnání). Tito zaměstnanci sami podávají přiznání v případě, že pracují alespoň v jednom měsíci roku pro dva zaměstnavatele, kdy je jim z obou příjmů stržena zálohová daň z příjmu. To se týká i takzvaných dohodářů, například při práci pro dvě firmy současně na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 3500 korun a více u každého zaměstnavatele.

6) Prodej nemovitosti

V některých případech musí zaměstnanec odevzdat daňové přiznání, pokud prodal nemovitost. Příjem z prodeje nemovitosti je ovšem často od daně osvobozený. Více v paragrafu 4 zákona o daních z příjmů.

7) Zrušení životního pojištění

Pokud zaměstnanec zruší životní pojištění, penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření před termínem určeným zákonnými předpisy pro výplatu, musí odevzdat daňové přiznání a dodanit případné daňové úlevy poskytnuté státem v minulých letech.

I když zaměstnanec povinnost podat DP samostatně nemá, může tak učinit dobrovolně, například když nestihne účtárně svého zaměstnavatele včas dodat všechna potřebná potvrzení k případným slevám či odpočtům.

Jakub Procházka

• Teritorium: Česká republika
• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění

Doporučujeme