English version
Letos si v kalendáři podtrhněte čtvrtek 15. února. Do tohoto data byste měli roční zúčtování daně podepsat v účtárně. Je ale také nutné dodat veškeré doklady o případných slevách na dani nebo odečitatelných položkách.
Zúčtování daně je souhrnným přehledem vyplacených mezd, záloh na daň a záloh na sociální a zdravotní pojištění. Zajištují jej mzdoví účetní firem, které vás zaměstnávají.
„Roční zúčtování ale není automatické, zaměstnanec o něj musí svého zaměstnavatele požádat, a to vždy do poloviny února,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele 2024
Zúčtování za předchozí rok provádí podnik vždy do konce února. Do poloviny druhého měsíce roku ale musí mít mzdová účtárna hotové všechny podklady. Zúčtování se netýká těch, kteří vedle zaměstnání provozují ještě takzvanou vedlejší činnost a podnikají, případně mají jiné vedlejší příjmy.
Zaměstnanec může požádat o roční zúčtování, nemá-li jiné příjmy například z podnikání z vedlejší činnosti, pronájmu, kapitálového majetku a podobně. Zároveň nesmí mít více zaměstnavatelů a nemá povinnost podávat daňové přiznání z jiného důvodu (například kvůli úrokům z hypotéky).
Nárok nemá ten, kdo:
- má příjem na více než jednu pracovní smlouvu v jednom měsíci,
- má zaměstnání a současně podniká (činnost vedlejší),
- je pouze OSVČ,
- platí progresivní daň z vysokých příjmů,
- kdo má zaměstnání a další příjem (z nájmu, kapitálu, prodeje nemovitosti, z daru),
- kdo zrušil pojištění, u kterého v minulosti uplatnil daňové odpočty,
- kdo podá daňové přiznání
Kdy dostanete přeplatek?
Pokud zaměstnanec požádá firmu o roční zúčtování, zaměstnavatel za něj vyřídí veškeré daňové povinnosti a nároky včetně slev a odpočtů a dále nemusí podávat klasické přiznání.
„Roční zúčtování daně je třeba podepsat v účtárně k výše zmíněnému datu, ke kterému je ale nutné také dodat účetním veškeré doklady o případných slevách na dani nebo odečitatelných položkách,“ doplňuje poradce.
Případné přeplatky obdrží zaměstnanec v březnové výplatě. Má tedy daně z příjmu vyřešeny dříve než OSVČ, které přiznávají daně do počátku května, a to vzhledem k tomu, že mají povinné datové schránky a musejí tedy podávat přiznání elektronicky. Letos připadá termín na 2. května.
Nejzazší termín pro odevzdání papírového daňového přiznání je tradičně na počátku dubna, letos 2. 4. Výjimku tvoří ti, kteří využívají služeb daňového poradce. Ti mají čas až do počátku července (v roce 2024 do pondělí 1.7.).
| Termín pro přiznání daní | Termín pro vracení přeplatku | |
| Zaměstnanci | 15. února | v dubnu (březnová výplata) |
| Daňové přiznání OSVČ (elektronicky) | 2. května | počátek června |
| Daňové přiznání s poradcem | 1. července | 31. července |
Při ročním zúčtování daně může vzniknout daňový přeplatek a poplatník má následně nárok na vyplacení peněz. Dochází k tomu v případě, že je reálně zaplacená daň z příjmu (v průběhu předchozího roku) vyšší než částka, kterou vám mzdoví účetní vypočítají při zúčtování.
„Typicky jde o situace, kdy jste některou z daňových slev neuplatňovali po celý rok, nebo kdy poplatník využívá daňovou slevu, jíž je možné uplatnit výhradně jednou ročně. Daňová vratka může také vzniknout, máte-li nárok na nezdanitelné položky, které se také uplatňují pouze jednou ročně,“ vypočítává poradce.
Jaká zvýhodnění a kdy můžete uplatnit?
Pokud uplatňujete daňové zvýhodnění na dítě nebo více potomků, máte nárok na daňový bonus, tedy přeplatek od státu.
Roční zvýhodnění na jednoho potomka je v současnosti na 15 204 korunách (1267 Kč měsíčně), daňová sleva na druhé dítě se od roku 2022 zvýšila z 19 404 na 22 320 korun ročně (měsíčně 1 860 korun). Rodiče tří a více potomků si zatím mohou odepsat od daní až 27 840 korun ročně. Limit na maximální výši daňového bonusu byl navíc nedávno zrušen.
Měsíční vs. roční slevy
U daňových slev pro zaměstnance je poněkud jiná situace než v případě OSVČ.
Některá zvýhodnění se na dani projevují v každé měsíční výplatě mzdy:
- základní daňová sleva na poplatníka,
- sleva na studenta (ruší se),
- daňové zvýhodnění na děti,
- sleva na invaliditu,
- a sleva pro držitele průkazu ZTP/P.
I v těchto případech doložíte mzdové účtárně nárok na danou měsíční slevu. Při ročním zúčtování se tyto slevy neprojeví a nárok na daňovou vratku nevzniká. Od letošního roku se ovšem ruší sleva na studenta, kterou bylo dosud možné uplatnit na všechny pracovní smlouvy (včetně HPP).
Výjimkou je situace, kdy poplatník nepracoval pro daného zaměstnavatele celý rok a v některých měsících zmíněné slevy nevyužil. Pak se zvýhodnění započítá do ročního zúčtování a poplatníci se v březnové výplatě v následujícím roce odměny ve formě přeplatku dočkají.
Kromě daňových slev, které se uplatňují každý měsíc, existují i zvýhodnění, jež jste dosud mohli využít pouze jednou za rok:
- školkovné,
- sleva na vyživovanou manželku (nebo manžela).
Také zde ale došlo v rámci konsolidačního balíku ke změnám a školkovné platí ve zdaňovacím období 2023 naposledy. Od letošního roku se i toto zvýhodnění ruší. U slevy na vyživovaného partnera pak došlo k úpravám parametrů.
Slevy na dani z příjmu: Které z nich využijete naposledy?
Na rozdíl od základní slevy, které se pro zdaňovací období 2022 zvýšila na 30 840 korun (platí to i pro 2023), zůstala sleva na manželku na 24 840 korunách ročně. Od letošního roku navíc platí jen pro ty, kteří pečují o dítě do tří let. Školkovné pro rok 2023 narostlo na maximálně 17 300 korun a následně bylo zrušeno. Příští rok už jej tedy neuplatníte.
Tyto bonusy se tedy započítávají pouze jednou za rok a je třeba je doložit při ročním zúčtování (opět do 15. února).
Nárok na slevu na manželku (manžela) bez zdanitelných příjmů je potřeba doložit písemným čestným prohlášením. Na školkovné zase mají nárok jen ti, kteří přinesou potvrzení o výši školného z mateřské školy.
Jak je to s nezdanitelnými položkami?
Kromě slevy na dani můžete v rámci ročního zúčtování uplatnit i tzv. nezdanitelnou část základu daně.
Tyto odečitatelné položky tedy snižují nikoli samotnou daň, ale daňový základ, ze kterého se odvádí daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent. Také zde dochází od roku 2024 k určitým změnám. Více si přečtěte v článku Jaké odpočty lze využít a co zruší vládní balík? na BusinessInfo.cz
Jaké odečitatelné položky nyní obsahuje paragraf 15 Zákona 586/1992 Sb.
O přeplatek, který zaměstnavatel zaměstnanci vrátí, sníží zaměstnavatel nejbližší odvod záloh finančnímu úřadu (nejpozději do konce roku), nebo požádá finanční úřad o vrácení částky přeplatku.
Daňové přiznání zaměstnanců
Jak bylo zmíněno výše, zaměstnanci musejí odevzdávat daňové přiznání (a nemusejí řešit zúčtování), pokud měli jiné zdanitelné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo z ostatních daňových příjmů.
Zaměstnanci mající roční zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 zákona o dani z příjmů (ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo ostatních příjmů) nemají povinnost podat daňové přiznání pouze v případě, že jejich další příjmy nepřesahují 20 tisíc korun.
Může jít i o případ, kdy v některém měsíci roku 2023 pracovali současně pro dva zaměstnavatele a z obou zaměstnání jim byla odvedena zálohová daň z příjmu. V takovém případě se jich skutečně nebude týkat roční zúčtování daně.
Zaměstnanec musí podat daňové přiznání, má-li:
- Přivýdělek jako OSVČ
- Příjmy z pronájmu
- Příjmy z kapitálu
- Příležitostné příjmy
- Dvě práce během jednoho měsíce (či stejného období)
- Příjem z prodeje nemovitostí
- Zrušené životní pojištění
Příklad:
Pan Novák pracoval celý loňský rok pro zaměstnavatele A na klasickou pracovní smlouvu s hrubou měsíční mzdou 42 000 korun a v červnu až srpnu si brigádně přivydělával pro zaměstnavatele B na dohodu o pracovní činnosti s hrubou odměnou 20 000 korun. Ani jednoho ze zaměstnavatelů pak nemůže na počátku následujícího roku požádat o provedení ročního zúčtování daně a sám si musí podat daňové přiznání (alespoň v jednom měsíci měl totiž od dvou zaměstnavatelů zdaněný příjem zálohovou daní z příjmu).
Příklad č.2:
Pan Dvořák byl zaměstnán od ledna do října. Od listopadu začal podnikat, zahájil tedy samostatnou výdělečnou činnost. Přestože měl za daný rok příjmy z podnikání pouze 25 tisíc korun, opět musí sám v roce následujícím podat daňové přiznání (nově od ročního výdělku 20 tisíc korun) a ani on nemůže bývalého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně.
Jakub Procházka
