English version
Letos si v kalendáři podtrhněte středu 15. února. Do tohoto data byste měli roční zúčtování daně podepsat v účtárně. Je ale také nutné dodat veškeré doklady o případných slevách na dani nebo odečitatelných položkách.
Zúčtování daně je souhrnným přehledem vyplacených mezd, záloh na daň a záloh na sociální a zdravotní pojištění. Zajištují jej mzdoví účetní firem, které vás zaměstnávají.
„Roční zúčtování ale není automatické, zaměstnanec o něj musí svého zaměstnavatele požádat, a to vždy do 15. února,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele 2023 (Daně a pojištění)
Zúčtování za předchozí rok provádí podnik vždy do konce února. Do poloviny druhého měsíce roku ale musí mít mzdová účtárna hotové všechny podklady. Zúčtování se netýká těch, kteří vedle zaměstnání provozují ještě takzvanou vedlejší činnost a podnikají.
Zaměstnanec může požádat o roční zúčtování, nemá-li jiné příjmy například z podnikání z vedlejší činnosti, pronájmu, kapitálového majetku a podobně. Zároveň nesmí mít více zaměstnavatelů a nemá povinnost podávat daňové přiznání z jiného důvodu (například kvůli úrokům z hypotéky).
Nárok nemá ten, kdo:
- má příjem na více než jednu pracovní smlouvu v jednom měsíci,
- má zaměstnání a současně podniká (činnost vedlejší),
- je pouze OSVČ,
- platí progresivní daň z vysokých příjmů (zaměstnanci i OSVČ s ročním příjmem nad 1 867 726 korun),
- kdo má zaměstnání a další příjem (z nájmu, kapitálu, prodeje nemovitosti, z daru),
- kdo zrušil pojištění, u kterého v minulosti uplatnil daňové odpočty,
- kdo podá daňové přiznání
Kdy a kdo je nucen podat daňové přiznání?
Pokud zaměstnanec požádá firmu o roční zúčtování, zaměstnavatel za něj vyřídí veškeré daňové povinnosti a nároky včetně slev a odpočtů a dále nemusí podávat klasické přiznání.
„Roční zúčtování daně je třeba podepsat v účtárně k výše zmíněnému datu, ke kterému je ale nutné také dodat účetním veškeré doklady o případných slevách na dani nebo odečitatelných položkách,“ doplňuje poradce.
Případné přeplatky obdrží zaměstnanec v březnové výplatě. Má tedy daně z příjmu vyřešeny dříve než OSVČ, které přiznávají daně do počátku dubna. Letos připadá termín na 3. dubna (první pracovní den v měsíci). Výjimku tvoří ti, kteří využívají služeb daňového poradce. Ti mají čas až do počátku července (v roce 2023 3.7.).
| Termín pro přiznání daní | Termín pro vracení přeplatku | |
| Zaměstnanci | 15. února | v dubnu (březnová výplata) |
| Daňové přiznání OSVČ | 3. dubna (2. května elektronicky) | počátek května/června |
| Daňové přiznání s poradcem | 3. července | 31. července |
Při ročním zúčtování daně může vzniknout daňový přeplatek a poplatník má následně nárok na vyplacení peněz. Dochází k tomu v případě, že je reálně zaplacená daň z příjmu (v průběhu předchozího roku) vyšší než částka, kterou vám mzdoví účetní vypočítají při zúčtování.
„Typicky jde o situace, kdy jste některou z daňových slev neuplatňovali po celý rok, nebo kdy poplatník využívá daňovou slevu, jíž je možné uplatnit výhradně jednou ročně. Daňová vratka může také vzniknout, máte-li nárok na nezdanitelné položky, které se také uplatňují pouze jednou ročně,“ vypočítává poradce.
Jaká zvýhodnění a kdy můžete uplatnit?
Pokud uplatňujete daňové zvýhodnění na dítě nebo více potomků, máte dokonce nárok na daňový bonus. To znamená, že vám stát vrátí případný přeplatek.
Roční zvýhodnění na jednoho potomka je v současnosti na 15 204 korunách (1267 Kč měsíčně), daňová sleva na druhé dítě se od roku 2022 zvýšila z 19 404 na 22 320 korun ročně (měsíčně 1 860 korun). Rodiče tří a více potomků si zatím mohou odepsat od daní až 27 840 korun ročně. Limit na maximální výši daňového bonusu byl nedávno zrušen.
Měsíční vs. roční slevy
U daňových slev pro zaměstnance je poněkud jiná situace než v případě OSVČ.
Některá zvýhodnění se na dani projevují v každé měsíční výplatě mzdy:
- základní daňová sleva na poplatníka,
- sleva na studenta,
- daňové zvýhodnění na děti,
- sleva na invaliditu,
- a sleva pro držitele průkazu ZTP/P.
I v tomto případě doložíte mzdové účtárně nárok na danou měsíční slevu. Při ročním zúčtování se tyto slevy neprojeví a nárok na daňovou vratku nevzniká.
Výjimkou je situace, kdy poplatník nepracoval pro daného zaměstnavatele celý rok a v některých měsících zmíněné slevy nevyužil. Pak se zvýhodnění započítá do ročního zúčtování a poplatníci se v březnové výplatě v následujícím roce odměny ve formě přeplatku dočkají.
Kromě daňových slev, které se uplatňují každý měsíc, jsou i zvýhodnění, která můžete využít pouze jednou za rok:
- školkovné,
- sleva na vyživovaného manželku (nebo manžela).
Připomínáme, že sleva na druhého z manželů (vyživovaného) dlouhodobě odpovídala výši základní slevy na poplatníka. To už ale neplatí. Na rozdíl od základní slevy, které se pro zdaňovací období 2022 zvýšila na 30 840 korun, zůstala sleva na manželku na 24 840 korunách ročně.
Školkovné pro letošní rok narostlo na maximálně 16 200 korun a limit bude vyšší i příští rok – podle výše minimální mzdy v daném zdaňovacím období. Tyto bonusy se tedy započítávají pouze jednou za rok a je třeba je doložit při ročním zúčtování (opět do 15. února).
Nárok na slevu na manželku (manžela) bez zdanitelných příjmů je potřeba doložit písemným čestným prohlášením. Na školkovné zase mají nárok jen ti, kteří přinesou potvrzení o výši školného z mateřské školy.
Jak je to s nezdanitelnými položkami?
Kromě slevy na dani můžete v rámci ročního zúčtování uplatnit i tzv. nezdanitelnou část základu daně. Tyto odečitatelné položky tedy snižují nikoli samotnou daň, ale daňový základ, ze kterého se odvádí daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent.
Paragraf 15 Zákona 586/1992 Sb. obsahuje tyto odečitatelné položky (u daně z příjmu fyzických osob):
- bezúplatná plnění (dříve dary) včetně darování krve či plazmy,
- úroky z hypotečního úvěru a dalších obdobných úvěrů
- členské odborové příspěvky,
- příspěvky na úhradu dalšího vzdělávání,
- pojistné na penzijní připojištění,
- pojistné na soukromé životní pojištění.
O přeplatek, který zaměstnavatel zaměstnanci vrátí, sníží zaměstnavatel nejbližší odvod záloh finančnímu úřadu (nejpozději do konce roku), nebo požádá finanční úřad o vrácení částky přeplatku.
Daňové přiznání zaměstnanců
Jak bylo zmíněno výše, zaměstnanci musejí odevzdávat daňové přiznání (a nemusejí řešit zúčtování), pokud měli jiné zdanitelné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo z ostatních daňových příjmů (a to vyšší než 6 000 korun).
Může jít i o případ, kdy v některém měsíci roku 2022 pracovali současně pro dva zaměstnavatele a z obou zaměstnání jim byla odvedena zálohová daň z příjmu. V takovém případě se jich skutečně nebude týkat roční zúčtování daně.
Příklad:
Pan Novák pracoval celý loňský rok pro zaměstnavatele A na klasickou pracovní smlouvu s hrubou měsíční mzdou 42 000 korun a v červnu až srpnu si brigádně přivydělával pro zaměstnavatele B na dohodu o pracovní činnosti s hrubou odměnou 20 000 korun. Ani jednoho ze zaměstnavatelů pak nemůže na počátku následujícího roku požádat o provedení ročního zúčtování daně a sám si musí podat daňové přiznání (alespoň v jednom měsíci měl totiž od dvou zaměstnavatelů zdaněný příjem zálohovou daní z příjmu).
Příklad č.2:
Pan Dvořák byl zaměstnán od ledna do října. Od listopadu začal podnikat, zahájil tedy samostatnou výdělečnou činnost. Přestože měl pan Karel za daný rok příjmy z podnikání pouze 20 tisíc korun, opět musí sám v roce následujícím podat daňové přiznání (od ročního výdělku 6 tisíc korun) a ani on nemůže bývalého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně.
Jakub Procházka
