Shrnutí všech podstatných změn a legislativních úprav najdete v následujícím textu na BusinessInfo.cz. Týkají se daní z příjmů, DPH, spotřebních daní, daně z nemovitých věcí stejně jako odvodů na zdravotní a sociální pojištění.
DPH v roce 2025
Na úvod připomínáme, že už letos došlo k zásadní úpravě daně z přidané hodnoty. Na místo původních tří sazeb máme od ledna 2024 jen dvě (12 a 21 procent). Pro rok 2025 se v tomto ohledu nic nemění.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025
Malou revoluci ale přinesou letošní zásadní úpravy zákona o dani z přidané hodnoty (téměř 500 změn). Novela vstoupí v platnost velmi pravděpodobně k 1. 1. 2025 – vláda a zákonodárci už změny schválili. Podnikatele, kteří platí DPH, nebo se mohou stát plátci daně v budoucnu, zajímají především novinky v oblasti povinné registrace k dani.
V současnosti platí, že zaregistrovat se k DPH musejí mimo jiné všichni ti, jejichž obrat překročí za uplynulých dvanáct měsíců dva miliony korun. Novela ale upravila způsob počítání obratu a lhůty důležité pro výpočet.
Co je tedy nového? Pokud váš obrat vždy v období od ledna do prosince překročí hranici dva miliony korun (ale současně nebude vyšší než 2 536 500 korun), stanete se plátcem DPH od 1. ledna následujícího roku. Potenciální plátce už nebude počítat obrat za každých dvanáct bezprostředně předcházejících měsíců, ale pouze od prvního dne kalendářního roku.
Kdo, kdy a z jakých důvodů platí DPH? Provedeme vás labyrintem daňové legislativy
Překročíte-li ale v daném kalendářním roce i další novou hranici obratu, to jest částku 2 536 500 korun, stanete se plátcem DPH od druhého dne po překonání tohoto limitu. To může podle analytiků a daňových poradců přinášet zmatky.
„Tady vzniká prostor pro nemálo procedurálních komplikací. Až praxe a prováděcí opatření a přístup finanční správy ukážou, zda to pro podnikatele bude ulehčení jejich práce, nebo naopak nepříjemný byrokratický úkon,“ komentuje novou legislativu daňový poradce ze společnosti Moore Accounting CZ Michal Markvart.
Jak bylo zmíněno výše, plánovaná účinnost rozsáhlé novely je 1. ledna 2025. Některé změny ovšem budou mít odložený účinek od 1. července 2025 (například osvobození od daně při vývozu zboží a vracení daně cestujícím ze třetích zemí) a některé pravděpodobně až od ledna 2027 (zrušení omezení uplatnění části nároku na odpočet daně u vybraných vozidel).
Až praxe a prováděcí opatření a přístup finanční správy ukážou, do jaké míry to pro podnikatele bude ulehčení jejich práce, nebo nepříjemný byrokratický úkon.
Michal Markvart, Moore Accounting CZ
Změní se například také lhůty pro nárokování odpočtu, lhůty pro provádění oprav základu daně, rozšiřuje se reverse charge… Novelizovaný zákon o dani z přidané hodnoty se zaměřuje také na oblast stavebnictví. Zkracuje například lhůtu pro zdanění prvního převodu nemovitosti, a to ze současných pěti let na 23 měsíců od jejího dokončení.
Co vše novela přináší si přečtěte v článku Plátce DPH čekají od ledna změny v povinné registraci k dani. Co přináší novela zákona?
Daň z příjmu právnických osob
Daň z příjmu právnických osob (firemní daň) se už letos zvýšila z 19 na 21 procent. Vyšší daň nicméně zaplatí zástupci podniků až při přiznání daně za zdaňovací období 2024, tedy na jaře případně v červenci 2025.
Daň z příjmů fyzických osob pro rok 2025
Daň samozřejmě zůstává ve stejné výši jako v roce 2024 – tedy základní 15 procent a progresivní na 23 procentech
Progresivní daň se ale nově nepočítá z ročního příjmu ve výši 48násobku, ale již z 36násobku průměrné měsíční mzdy stanovené zákonem. Pro rok 2024 to je tedy od částky 1 582 812 korun výdělku (131 901 Kč měsíčně). Podle původních pravidel by byl tento strop na 2 110 416 korunách za rok.
Novinka se opět dotýká těch, kteří odevzdávají daňové přiznání na jaře roku 2025 (tedy za zdaňovací období 2024). Ti ovšem musejí počítat nejen s jinou výší odvodu, ale také – a to především – se změnami ve slevách a odpočtech.
Jaké můžete využít slevy na dani. Které se letos ruší?
Vyšší daň ovšem platí ti nejbohatší jen z příjmů nad limit, nikoli z celého výdělku. „V praxi to znamená, že podnikatel, který bude mít za rok 2024 hrubý příjem například 1 900 000 korun, odvede z 1 582 812 korun patnáctiprocentní daň a ze zbylých 317 188 korun 23 procent,“ vypočítává poradce Michal Dvořáček.
Změny v osvobození nepeněžních benefitů
Aktuálně je zaveden limit pro osvobození nepeněžních „volnočasových“ benefitů a to ve výši 50 procent průměrné mzdy – pro rok 2025 se tedy jedná o částku 23 278 korun za rok. Hranice pro osvobození tzv. stravenkového paušálu se uplatní na stravování poskytované nepeněžní formou.
Zákonodárci navíc nedávno schválili návrh, který určuje pro zdravotní benefity dokonce dvakrát vyšší limit. Účinnost novely by měla být od 1. 1. 2025, musí ale ještě projít Senátem a být podepsána prezidentem.
„Tento limit je nadstavbou toho stávajícího na volnočasové benefity. Pro rok 2025 se jedná o částku 46 557 korun (výše průměrné mzdy),“ zdůrazňuje Daniel Čapek ze společnosti Pluxee. „Pro ostatní volnočasové benefity zůstane i nadále limit ve výši poloviny průměrné mzdy, tedy pro příští rok 23 278 korun. A jelikož by se příspěvky zaměřené na zdraví přesunuly do nové hranice, mohli by zaměstnavatelé ten volnočasový směřovat na další oblasti,“ dodává.
Zvýšení daňového zvýhodnění pro přispívání zaměstnavatele na stravné
Od 1. 1. 2025 je pro zaměstnavatele z daňových důvodů nejvýhodnější zaměstnanci přispět na stravování částkou 116 korun, tak mohou dát celou částku do daňových nákladů (jedná se o 70 procent hodnoty stravného na jednodenní pracovní cestě, která činí pro rok 2024 částku 166 korun).
V případě stravenky se jedná o maximální částku jako daňový náklad ve výši 211 korun (zaměstnavatel obvykle přispívá 55 procenty).
Zvýšení minimální a průměrné mzdy
Od 1. ledna 2025 se zvyšuje minimální mzda z 18 900 na 20 800 korun. Oproti roku 2024 tedy proběhlo zvýšení o 1 900 korun a došlo k revoluční změně v jejím stanovování pro příští roky. Spolu s průměrnou mzdou má minimum dopad na výši některých odvodů státu (ať už na povinné pojistné či daně)
Průměrná mzda (PM) se tradičně stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok, který činí 43 682 korun, a koeficientu pro úpravu VVZ (1,0658). nejinak je tomu i pro příští rok. Průměrná mzda pro rok 2025 je tedy 43 682 krát 1,0658, což je 46 557 korun.
Parametry, které ovlivňuje průměrná mzda | 2024 | 2025 |
Průměrná mzda | 43 967 Kč | 46 557 Kč |
Minimální měsíční záloha OSVČ na sociální pojištění | 3 852 Kč | 4 759 Kč |
Minimální záloha OSVČ na sociální pojištění pro začínajícího podnikatele | 3 210 Kč | 3 399 Kč |
Minimální měsíční záloha OSVČ na zdravotní pojištění | 2 968 Kč | 3 143 Kč |
Záloha v I. pásmu paušální daně za měsíc | 7 498 Kč | 8 716 Kč |
Maximální vyměřovací základ (48násobek průměrné mzdy) | 2 110 416 Kč | 2 234 736 Kč |
Hranice pro 23% sazbu za rok (36násobek průměrné mzdy) | 1 582 812 Kč | 1 676 052 Kč |
Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění | 4 000 Kč | 4 500 Kč |
Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění DPP | 10 000 Kč | 11 500 Kč |
O stovky korun se zvedly mimo jiné minimální odvody (měsíční zálohy) na sociální pojištění. Minimální vyměřovací základ pro sociální i zdravotní pojištění totiž vycházejí právě z průměrné mzdy na rok 2025.
Kromě zvýšení průměrné mzdy nicméně došlo v rámci vládního konsolidačního balíčku ještě k dalším úpravám, které budou nejméně další dva roky zvedat minima razantněji než obvykle. Tou nejdůležitější úpravou je navýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu.
„Ten do přijetí konsolidačního balíčku představoval 25 procent průměrné mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale každý rok až do roku 2026 zvyšuje o pět procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrného výdělku,“ prozrazuje poradce Michal Dvořáček . Pro rok 2025 se základ zvedá z letošních 30 na 35 procent.
Daně a pojistné: Co vše ovlivňují průměrná a minimální mzda a co se v roce 2025 změní
Daň z nemovitých věcí v roce 2025
Pro rok 2024 se navýšily sazby daně, v průměru na 1,8 násobek aktuálních sazeb. Navýšení platí i pro rok 2025 (pro budoucnost byl zaveden inflační koeficient). Například u bytu nebo rodinného domu se letos sazba zvýšila ze 2 korun na 3,50 korun za metr čtvereční.
Od 1. 1. 2025 ale platí další změny, především ve stanovování místních koeficientů daně. Ty mohou výši daně z nemovitých věcí zásadně ovlivnit a někde může dojít i k jejímu snížení, a to i přes zmíněné zvýšení základních sazeb o 80 procent. Koeficienty totiž mohou být nově v rozmezí 0,5 – 5 (dříve 1-5).
Příkladem může být město Bílina. Zde s účinností od 1. ledna 2025 změnili obecně závaznou vyhlášku a snižují místní koeficient u bydlení (z 1 na 0,5). Tím dojde v katastrálních územích Bíliny ke snížení daně z nemovitostí pro bydlení o 50 procent oproti roku 2024 a dokonce o 10 procent v porovnání s rokem 2023.
Přiznání k dani z nemovitých věcí podejte do konce ledna 2025. Co se změní?
Daň z hazardu
Zvyšuje se minimální daň za jeden herní automat na částku 13 400 korun. Výnos daně z hazardních her je nově ve výši 55 procent příjmem státního rozpočtu.
Spotřební daně
Zvýšení sazby spotřebních daní je různé. Nejvíce naroste daň z lihu, mírnější nárůst je u elektronických cigaret a tabákových výrobků.
Zvýšení spotřební daně z lihu přinesl vládní konsolidační balíček a odehraje se ve třech krocích. Letos se daň zvýšila o deset procent, stejný nárůst platí v příštím roce a v roce 2026 se zvýší o pět procent. Opatření by letos mělo přinést do státního rozpočtu navíc půl miliardy korun, v roce 2025 dalších 0,9 miliardy.
U tabákových výrobků je postupný růst následující: v roce 2024 zvýšení daně o 10 procent a dále (v každém následujícím roce) až do roku 2027 o pět procent. Logicky to tedy znamená, že od ledna 2025 bude daň o dvacetinu vyšší než letos.
Příklad: U cigaret byla daň letos 4,22 koruny za kus, v roce 2025 4,44 a v roce 2026 4,66 koruny za kus.
Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Novou oblastí daňového práva je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Příjmy z prodeje kryptoměn mají být osvobozeny do limitu 100 000 korun ročně, nebo pokud držíte zmíněná aktiva déle než tři roky. Změna je reakcí na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
Pro Čechy znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů korun, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů.
K dalším dílčím změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která zaměstnavatelům vrací způsob zdanění platný do roku 2023.
Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela zákona o daních z příjmů přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích.
„Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů korun na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy tři roky u cenných papírů a pět let u podílů,“ říká Michal Jelínek, partner společnosti V4 Group.
Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Rozhodující tedy bude, kdy jste k penězům přišli, nikoli kdy byla uzavřena smlouva o prodeji.
Pro příjmy nad čtyřicet milionů bude možné využít daňově uznatelný náklad (s výjimkou výše zmíněných kryptoaktiv) – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Dodatečným nákladem pro poplatníky bude znalecký posudek, který je vyžadován při uplatnění tržní hodnoty.
Změny odvodů u dohod o provedení práce
Už v červenci byl spuštěn nový registr zaměstnavatelů pro evidenci zaměstnanců pracující na dohody o provedení práce (DPP). Firmy vyplňují a každý měsíc posílají ČSSZ výkaz, který obsahuje informace o zaměstnanci, rozsahu jeho práce a výši jeho výdělků.
Podle nových pravidel musejí zaměstnavatelé registrovat každého pracovníka, který má dohodu o provedení práce, na České správě sociálního zabezpečení. A to bez ohledu na to, zda mu vznikla či nevznikla povinnost účastnit se na nemocenském a důchodovém pojištění.
Vláda nicméně loni prosadila i další změny v dohodách o provedení práce, v listopadu 2024 od nich ale dala ruce pryč. Ještě před nabytím účinnosti (od 1. 1. 2025) se tak ruší další úpravy zákona a dohody se do velké míry vracejí zpět do stavu před zásahem konsolidačního balíčku. Po mnoha letech se alespoň o několik set korun zvýšit horní limit pro odvádění zdravotního a sociálního pojištění. Také výše zmíněná povinná evidence bude platit dál.
Limit pro výdělek bez odvodů je stanoven na 25 procent průměrné mzdy v případě DPP (pro rok 2025 půjde o částku 11 500 korun a v dalších letetch se bude automaticky měnit podle výš PM). Dosud byla tato hranice na 10 tisících korunách.