Reverse charge u daně z přidané hodnoty (DPH) má být jedním z efektivních nástrojů proti daňovým únikům a karuselovým podvodům. Využívá se však jen u některých plnění.

Evropská unie před několika lety umožnila plošné použití režimu reverse charge pro všechny transakce přesahující limit 17 500 eur. Země EU tento přístup však plošně nezavedly. Přesto se reverse charge v České republice u mnoha transakcí využívá.

Změny od roku 2025

Nejvýznamnější změna v oblasti přenesení daňové povinnost v tuzemsku se týká dražeb. Z režimu přenesení daňové povinnosti bylo vyňato dodání nemovité věci prodávané dlužníkem (z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji).

V paragrafu 92a odst. 4 Zákona o DPH je doslova uvedeno, že režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije na jakékoli zdanitelné plnění, pokud se jedná o nucený prodej obchodního majetku plátce. 

Plátce DPH čekají od ledna změny v povinné registraci k dani. Co přináší novela zákona?

Z režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku jsou tedy v případě nuceného prodeje vyňaty například i mobilní telefony a další zboží, jehož dodání by jinak tomuto režimu podléhalo. Definice nuceného prodeje pro účely DPH je nově obsažena v § 28 odst. 6 ZDPH.

Dodejme, že reverse charge se nově (od 1. 1. 2025) vztahuje také na úklidové služby, jako je údržba budov, zametání či odklízení sněhu.

Zavedení plošného reverse charge v ČR?

Přestože plošné zavedení reverse charge v ČR podporuje většina plátců DPH z řad podnikatelské veřejnosti a organizace, které podnikatele zastupují, jeho implementace je aktuálně velmi nejistá.

Podle odborníků by toto opatření významně přispělo k prevenci daňových úniků. Rada EU zatím prodloužila možnost jeho zavedení do konce roku 2026.

Ulehčete si odvod DPH při prodeji přes hranice. Pomůže vám registrace do OSS

Plošné použití reverse charge pro všechna plnění (v rámci platby DPH) přesahující limit 17 500 eur Evropská unie před časem povolila, dodnes se ale nikde v zemích sedmadvacítky nevyužívá.

Peripetie kolem české žádosti

Českou žádost o udělení výjimky, podle které mohli zákonodárci zavést plošný režim přenesení daňové povinnosti, schválila před několika lety Evropská komise a Česku ji posvětily všechny členské země.

Ministerstvo financí za Babišovy vlády chtělo, aby u nás platil plošný reverse charge od července 2020. Musely by jej používat všechny firmy, pokud by vystavovaly faktury na částky přesahující 450 tisíc korun (zmíněný limit v eurech).

Podle šetření Hospodářské komory více než tři pětiny tuzemských firem se záměrem ministerstva financí souhlasily, asi čtvrt milionu plátců DPH už mělo s RC zkušenosti. Podnikatelé se nicméně obávali nejistoty kolem toho, na jak dlouho bude v ČR plošný reverse charge aplikován. Výjimka měla být původně dvouletá.

Firmy nicméně připouštějí, že by v případě zavedení plošného reverse charge musely upravit své účetní systémy. Náklady na tyto změny odhadovaly zhruba na 100 tisíc, malé podniky plánovaly utratit méně, zpravidla do 50 tisíc korun.

Kdo, kdy a proč platí DPH? Provedeme vás labyrintem daňové legislativy

„Plošné reverse charge má z pohledu podnikatelů význam. Většina by uvítala, že nebude muset v řetězci obchodníků operovat s penězi, daň se sice bude – například elektronicky – evidovat, ale platit se bude až na konci celého řetězce. Vzhledem k nastalým komplikacím jsem ale k zavedení tohoto systému skeptický,“ sdělil už dříve Ladislav Minčič z Hospodářské komory ČR.

„Aktuálně platí přenesení daňové povinnosti v České republice jen v některých případech, které definuje zákon o DPH. V této oblasti byl v uplynulém období několikrát novelizován,“ připomíná právník Jiří Koukal.

Tuzemské reverse charge se aktuálně týká například nákupů zlata, pořízení nemovitostí, stavebních a montážních prací, dodávek mobilních telefonů, poskytování telekomunikačních služeb, nebo prodeje herních konzolí, tabletů či notebooků a nově i zmíněných úklidových prací.

Trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti v ČR

• Dodání zlata
• Stavební nebo montážní práce
• Některé typy obchodů s nemovitostmi
• Nakládání s odpadem

Dočasné použití režimu reverse charge v ČR

• Převod emisních povolenek
• Dodání mobilních telefonů
• Dodání zařízení s integrovanými obvody (mikroprocesory či centrální procesorové jednotky)
• Dodání plynu a elektřiny obchodníkovi
• Dodání certifikátů plynu a elektřiny
• Poskytnutí telekomunikačních služeb
• Dodání herních konzolí, tabletů a laptopů
• Dodání obilovin a technických plodin, včetně olejnatých semen a cukrové řepy
• Dodání surových či polozpracovaných kovů, včetně drahých kovů

Patří sem i dodání zboží nebo poskytnutí služby, u kterých bylo České republice prováděcím rozhodnutím Rady povoleno uplatňovat zvláštní opatření odchylující se od článku 193 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.

Jak si tento režim představit v praxi?

Zatímco standardně odvádí daň z přidané hodnoty firma, která toto zboží nebo službu prodává, u reverse charge (RC) je to jinak.

Majitel stavební firmy pan Novák, který je stabilně plátcem DPH, poskytne svému zákazníkovi panu Novotnému montážní a stavební práce v hodnotě půl milionu korun. Tyto služby patří do systému přenesení daňové povinnosti. Stavitel Novák tak vystaví fakturu bez DPH. Tuto daň je pak ve své evidenci povinen doplnit, přiznat a zaplatit odběratel Novotný, který odpovídá i za správné stanovení sazby daně.

Rozdíl mezi RC a samovyměřením daně

„Podnikatelé musejí rozlišovat mezi ,samovyměřením daně´ u zahraničních transakcí a tuzemským reverse charge,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

„Samovyměření daně zjednodušeně znamená, že dovozce zboží či služeb, který vyměřuje daň na výstupu, si sám vyměří DPH na vstupu. Tu pak uplatní u finančního úřadu jako odpočet. Daň na výstupu zaplatí příjemce zboží nebo služby (český plátce) a nikoliv dodavatel / poskytovatel z jiného členského státu. Tento princip je spojen zejména s plněními mezi členskými státy EU,“ doplňuje.

U vnitřního reverse charge si jednotlivé členské státy EU stanovují, že u vyjmenovaného zboží nebo služeb má povinnost přiznat a zaplatit daň ten, pro koho je zdanitelné plnění uskutečněno, tj. odběratel.

Všechny případy reverse charge v ČR vyjmenovává zákon o DPH

Kdy je třeba závazné posouzení?

Máte-li pochybnosti, zda má platit DPH dodavatel či odběratel, lze využít výše zmíněné „závazné posouzení“. To určí, zda máte použít režim přenesení daňové povinnosti. Se žádostí o vydání takového rozhodnutí se podnikatelé obracejí na správce daně.

V žádosti musejí uvést popis zdanitelného plnění (vždy jen jednoho na jednu žádost). Za žádost zaplatíte správní poplatek 10 tisíc korun. Generální finanční ředitelství následně vydá „rozhodnutí o závazném posouzení určitého zdanitelného plnění pro použití režimu přenesení daňové povinnosti“, kterým se plátci DPH řídí. 

Boj s karuselovými triky

Systém přenesení částky DPH z prodávajícího na kupujícího, při kterém daň platí až koncový odběratel a stát nevyplácí vratky, prakticky vylučuje rozsáhlé podvody v řetězci nastrčených překupníků. Česko se s takovými karuselovými podvody za desítky i stovky milionů korun potýkalo před lety například při dovozu nezdaněných pohonných hmot.

Nastrčené firmy podvodníků před zaplacením DPH z fiktivních důvodů zkrachovaly, ale další nastrčená firma v řetězci mezitím stihla od státu inkasovat vratku daně.

Výhody a nevýhody registrace k DPH: Kdy se vyplatí stát se dobrovolným plátcem?

Stát zavedl další opatření, která karuselové podvody omezují, například kontrolní hlášení. Podvodníci to ale stále zkoušejí a v rámci jiných komodit a služeb hledají nové a nové způsoby, jak stát okrádat na daních.

RC daňové úniky vyřešit nemusí

Parametry reverse charge, jež byly České republice ve výjimce schváleny, stanovují jako hranici obchody (faktury) nad 450 tisíc korun. Nižší transakce by novému režimu DPH nepodléhaly, což ale představuje riziko pro pokračování drobnějších daňových úniků.

Už současná opatření, jako je kontrolní hlášení, EET nebo povinné kauce pro distributory navíc únikům částečně zamezují.

Většina odborníků se shoduje, že je reverse charge účinným nástrojem proti záměrné kriminální činnosti, ale neřeší úniky spojené například s platební neschopností podniků či zadržováním tržeb. „To už je spíše o daňové morálce v té které zemi, o tom, jak je finanční správa schopná vybrat DPH, respektive donutit plátce, aby ji přiznal,“ říká Hana Zídková z Komory daňových poradců ČR.

Smysl má navíc skutečně jen plošné zavedení. Je-li RC omezen jen na zboží či komodity, které jsou aktuálně nejvíce ohroženy karuselovými podvody, začnou zločinci krátit daň u jiných položek.

Podobná „přelétavost“ organizovaného zločinu funguje i mezi jednotlivými státy. Zavede-li jeden stát systém přenesení daňové povinnosti, zaměří se podvodníci na obchody v zemi, kde toto opatření neplatí.

Jakub Procházka