Jakým způsobem a koho čeští plátci daně z přidané hodnoty o vratku žádají, si přečtěte v následujícím textu. Výhodu mohou využít ti, kteří v zahraničí „použijí přijaté plnění“ pro účely svého podnikání.

Jinými slovy: Čeští podnikatelé mohou získat zpět DPH, kterou zaplatili při cestách do zemí sedmadvacítky například za ubytování, účast na veletrzích, v restauracích či při nákupu pohonných hmot.

Kdo žádá o vrácení DPH?

Nárok na vracení daně mají například firmy, jejichž zaměstnancům vznikly v souvislosti se služebními cestami v zahraničí náklady spojené s dopravou (jízdné v taxíku, jízdné ve veřejné hromadné dopravě, náklady na pohonné hmoty či silniční poplatky), ubytováním nebo odbornými školeními.

Zároveň je ale třeba upozornit, že každá země má svá pravidla a na některé výše zmíněné položky se v jejich legislativě vratky nevztahují.

Nezapomeňte, že v žádosti o vrácení daně musí být druh pořízeného zboží nebo přijaté služby popsán podle kódů uvedených v článku 9 Směrnice 2008/9/ES, respektive v § 82a odst. 6) zákona o DPH. Konkrétní žádost o vrácení daně a plnění uvedená v žádosti posuzuje příslušný správce daně ve státě vrácení. Více si přečtěte na BusinessInfo.cz.

Žádost musejí letos podnikatelé podat do středy 30. září a tuto lhůtu není možné prodloužit

Michal Dvořáček, daňový poradce

Možnost se týká i firem, které pořídily zboží v jiné zemi Evropské unie nebo podniků, které se prezentují na veletrzích v jiných členských státech EU. Podnikatelé ovšem musejí o vrácení DPH zaplacené v ceně zboží a služeb za hranicemi Česka aktivně požádat, a to výhradně elektronicky.

„Žádost musejí letos podnikatelé podat do středy 30. září a tuto lhůtu není možné prodloužit. Po jejím uplynutí nárok na vracení DPH zaniká,“ připomíná daňový poradce Michal Dvořáček.

„Mnoho firem tuto možnost bohužel přehlíží, přestože mohou získat zpět nemalé peníze. Vrácení DPH lze uplatnit například u pohonných hmot, mýtného, ubytování, pronájmu vozidel, vstupného na veletrhy nebo dalších výdajů souvisejících s podnikáním. Rozsah uznatelných nákladů se však liší a vždy záleží na pravidlech konkrétní země i charakteru výdaje,“ vyjmenovává Tomáš Jaček, daňový poradce společnosti KODAP.

Deadline se blíží. Připravte se už v srpnu

Jak bylo uvedeno výše, žádost je nutné podat do 30. září a tuto lhůtu není možné prodloužit. „Pokud vaše firma například nakoupila zboží s místem plnění v jiných členských státech EU, na která byla uplatněna tamní DPH, je už v srpnu nejvyšší čas začít žádost připravovat,“ upozorňuje Dvořáček.

„V případě, že žádáte o vrácení daně poprvé, je totiž nutné ponechat si časovou rezervu pro žádost o přístup k aplikaci pro vracení DPH, jejíž vyřízení může Finanční správě ČR trvat patnáct dnů,“ doplňuje Jevgenija Bajzíková z Komory daňových poradců ČR.

DPH a povinná daňová evidence: Jak si ulehčit práci s administrativou?

Dodejme, že o vrácení DPH můžete žádat nejen jednou za rok, ale také kvartálně či půlročně. Žádost o vrácení daně za rok můžete dokonce žádat kdykoliv v průběhu zdaňovacího období či po něm, nejpozději však do zmíněného 30. 9. roku následujícího. Záleží ovšem také na tom, z jaké částky je DPH zaplacena (viz níže).

Co musíte splňovat?

Nárok na vrácení daně má každý tuzemský podnik (plátce DPH), který není k dani z přidané hodnoty v příslušné zemi registrován, nemá zde sídlo, provozovnu a trvale zde nepodniká.

Jak bylo zmíněno výše, pravidla pro vrácení stanovují vždy úřady konkrétní země. Tato možnost je výhodná například pro exportéry. Vývoz se totiž za podnikání na území země, jejíž trh zásobují, nepovažuje.

Podmínkou je to, aby měl žadatel v pořádku všechny doklady a účtenky, které dokazují, že DPH v cizině zaplatil (například za ubytování, vstupné na veletrhy či za využití taxislužby) a přiložil je k příslušné žádosti, kterou administruje tuzemská Finanční správa.

Žadatel musí:

• být registrovaný jako plátce DPH v ČR
• mít sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku (a nemít jej ve členském
  státě EU, který daň vrací)
• mít zaručený elektronický podpis
• v daném období pro vrácení DPH neuskutečňovat pouze plnění osvobozená od DPH

Reverse charge – nástroj proti podvodům? Novela zákona o DPH přinesla dílčí změny

Připomínáme, že v období určeném pro vrácení DPH nesmí plátce uskutečnit „dodání zboží ani poskytnutí služby ve státě vrácení daně, které se považuje za dodané nebo poskytnuté v členském státě vrácení daně”. Výjimkou jsou zdanitelná plnění podléhající reverse charge a přepravní služby nebo vedlejší služby osvobozené od DPH.

Částka musí být vyšší než 50 eur za rok. O vrácení DPH ze zaplacené částky přes 400 eur mohou podnikatelé žádat dokonce častěji než jednou ročně, ale maximálně čtyřikrát – tedy ne za období kratší než tři měsíce. Podrobnosti najdete v paragrafu 82 zákona o DPH. Jednotlivé členské státy navíc mohou mít nastaveny vlastní limitní hodnoty částek daně, od kterých lze žádat o její vrácení. Jde zejména o země, kde se neplatí v eurech.

Dodejme, že v roce 2026 došlo k jedné významné změně v Nizozemsku – tedy zemi, která patří z pohledu českých podnikatelů v EU k těm navštěvovanějším. Finanční správa upozorňuje, že Nizozemské království od letošního dubna vyžaduje povinné přikládání elektronických kopií daňových dokladů (faktur) k přeshraničním žádostem o vrácení DPH. V Bulharsku se od roku 2026 platí eurem, peníze vám tedy budou už nyní případně vráceny v eurech.

• Podrobnosti o vracení DPH na stránkách Finanční správy ČR

Pozor! Veškeré náležitosti spojené s vracením daně ze zahraničí řeší Finanční úřad pro hlavní město Prahu, nikoli váš místně příslušný, se kterým běžně komunikujete.

Žádost o vrácení daně z jiného členského státu musí obsahovat:

• daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty žadatele
• obchodní firmu nebo jméno, sídlo, místo pobytu žadatele nebo zástupce (je-li
  ustanoven)
• elektronickou adresu
• popis ekonomické činnosti žadatele, pro níž je zboží pořízeno nebo služba přijata,
  pomocí harmonizovaných kódů
• období pro vrácení daně, na které se žádost vztahuje
• prohlášení žadatele o tom, že neuskutečnil plnění, u kterého by mu vznikla povinnost
  registrace k DPH v České republice
• údaje o účtu, včetně kódů IBAN, BIC, název vlastníka účtu a měny účtu
• za každý daňový doklad nebo daňový doklad při dovozu zboží příslušné údaje.

Jak na to?

Pro vrácení DPH je třeba podat elektronickou žádost prostřednictvím portálu České daňové správy. K tomu je třeba mít elektronický podpis a dále oprávnění k přístupu do aplikace, která vydá správce daně plátce. Jak bylo zmíněno výše, přidělení oprávnění může trvat až 15 dnů. Žádost odešlete elektronicky datovou zprávou do 30. 9. za předešlý rok, ta je pak předána konkrétnímu státu k vyřízení.

Žádost se podává výhradně elektronicky přes portál Finanční správy ČR (FS), kde najdete informace, jak postupovat, i příslušné formuláře.

Finanční správa upozorňuje, že žádosti podané jiným způsobem nemohou být předány členským státům k vyřízení. Pokud již odeslaný dokument obsahuje chyby, musíte podat takzvanou opravnou žádost. I ta je k dispozici na webu FS. Na počátku se musí podnikatel do elektronického systému vracení DPH registrovat. Pokud platil v určeném období daň ve více zemích, bude mít s vracením více práce.

Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co je povinné a kde hledat výhody

„Podnikatel nebo firma podává právě tolik žádostí s přiloženými doklady a vyčíslenou DPH, v kolika zemích má účty. Následně obdrží vyrozumění v jazyce té země, zda byly podmínky splněny. Obnos je případně vrácen v její měně,“ upozorňuje daňová poradkyně TaxVision Blanka Štarmanová.

Pokud žádáte o vrácení DPH například v Maďarsku, nepřijde vám vyrozumění v angličtině, ale v maďarštině a dostanete na účet forinty.

Pokud nechce podnikatel poněkud komplikovaný postup absolvovat sám, kompletní vyřízení žádosti si lze objednat za poplatek u odborníků (specializovaných daňových kanceláří).

„Žadatel bude vyrozuměn prostřednictvím SMS zaslané na mobilní telefon (čeští operátoři), který uvede v žádosti, v případě zamítnutí bude uvedeno i rozhodnutí správce daně,“ upřesňuje FS ČR.

Případný přeplatek dostane podnikatel do 120 dnů od uplynutí lhůty, která je popsána v odstavci 5 paragrafu 82b. Žadatelé musí podat žádost za rok 2026 v češtině Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu.

DPH se nevrací u vybraných plnění (zejména souvisejících s osobní spotřebou a náklady na reprezentaci). Daň se vrací na principu vzájemnosti. Stát, ve kterém má žadatel sídlo, by v případě zaplacení tamní DPH tuto daň na žádost vrátil českému plátci.

Komu se žádost vyplatí nejvíc?

„Vrácení daně ze zahraničí se vyplatí především podnikatelům a firmám se zaměstnanci, kteří často cestují do zemí EU, aktivně zde obchodují bez zázemí mateřské provozovny a využívají hotelových služeb. Nezanedbatelné částky tvoří DPH například při účasti firem na zahraničních veletrzích. Dopravcům zase daň zvyšuje náklady při nákupu pohonných hmot,“ vyjmenovává Blanka Štarmanová.

Každá země má vlastní pravidla. Žádný stát nevrací daň z výdajů za zábavu, alkohol, dárky, starožitnosti či užité umění. Někteří členové osmadvacítky poskytují pouze část DPH ze služeb, které jsou využitelné i pro osobní spotřebu (např. taxislužby). V mnoha členských zemích není součástí zmíněného bonusu daň z jídla či nápojů.

• Podrobnější informace k podmínkám v jednotlivých zemích

Jiné státy požadují, aby byli na dokladu identifikováni příjemci občerstvení. Některé země dokonce nevracejí ani daň z pohonných hmot, jiné ji poskytnou jedině dopravcům.

O možnosti vrácení DPH by zároveň měli čeští podnikatelé informovat i své zahraniční obchodní partnery nebo propojené společnosti. Za splnění zákonných podmínek totiž mohou také osoby registrované k DPH v jiných členských státech EU požádat o vrácení české daně z přidané hodnoty zaplacené v roce 2025.

Jakub Procházka