Vrácení DPH

Plátce může žádat o vrácení DPH za zboží nebo služby pořízené v jiném členském státě při splnění zákonných podmínek.

Kdy může subjekt žádat o vrácení DPH?

Plátce, který má sídlo nebo provozovnu v jednom členském státě, může žádat o vrácení daně z plnění s místem plnění v jiném členském státě, ve kterém v období pro vrácení daně neměl

• sídlo ani provozovnu,
• nebyl plátcem a
• neuskutečnil dodání zboží nebo poskytnutí služeb s výjimkou osvobozených plnění nebo plnění, kdy je příjemce povinen přiznat daň.

Podmínkou pro vrácení daně v jiném členském státě je podání žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu spravovaného členským státem usazení. Pro podání žádosti o vrácení daně musí být splněny podmínky dle Směrnice 2008/9/ES, respektive dle § 82 nebo § 82a,b zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Za jaké druhy zboží/služeb je možné žádat o vrácení DPH?

Je možné žádat o vrácení daně za zboží a služby pořízené v jiném členském státě za účelem uskutečňování ekonomické činnosti za obdobných podmínek, za nichž má plátce nárok na odpočet daně v tomto členském státě. Nelze žádat o vrácení daně za zboží a služby pořízené pro vlastní spotřebu.

V žádosti o vrácení daně musí být druh pořízeného zboží nebo přijaté služby popsán podle kódů uvedených v čl. 9 Směrnice 2008/9/ES, respektive v § 82a odst. 6) zákona o DPH. Konkrétní žádost o vrácení daně a plnění uvedená v žádosti posuzuje příslušný správce daně státu vrácení.

Jaké jsou podmínky pro prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení DPH?

Pokud plátce použije přijaté plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně dle národní legislativy, tak pro jiné účely (např. soukromá spotřeba), může žádat o vrácení daně pouze v částečné výši. Prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně se podává buď v rámci žádosti o vrácení daně, nebo jako Samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně.

Může žadatel užít služeb třetí osoby pro podávání žádostí o vrácení DPH? Pokud ano, musí doložit nějaké další dokumenty? Mohou být platby uskutečněny na účet třetí osoby, která je uvedena v žádosti o vrácení DPH?

Žadatel může užít služeb třetí osoby. V případě, kdy je Česká republika státem usazení a žadatelem je plátce registrovaný v tuzemsku, který se nechává zastupovat třetí osobou, je třeba doručit místně příslušnému správci daně originál plné moci. V žádosti může být uveden účet zastupující třetí osoby. Účet musí být veden na území EU.

Jaké informace musí obsahovat žádost o vrácení DPH?

Žádost o vrácení daně z jiného členského státu musí obsahovat:

a)  daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty žadatele,

b)  obchodní firmu nebo jméno, sídlo, místo pobytu žadatele,

c)  obchodní firmu nebo jméno, sídlo, místo pobytu zástupce, pokud je ustanoven,

d)  elektronickou adresu,

e)  popis ekonomické činnosti žadatele, pro niž je zboží pořízeno nebo služba přijata, pomocí harmonizovaných kódů,

f)  období pro vrácení daně, na které se žádost o vrácení daně vztahuje,

g)  prohlášení žadatele o tom, že neuskutečnil plnění, u kterého by mu vznikla povinnost registrace k DPH v České republice,

h) údaje o účtu, včetně kódů IBAN, BIC, název vlastníka účtu a měny účtu,

i)  za každý daňový doklad nebo daňový doklad při dovozu zboží tyto údaje:

  1 daňové identifikační číslo plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, nejde-li o dovoz zboží,

  2 obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečnil zdanitelná plnění,

  3 evidenční číslo daňového dokladu,

  4 den uskutečnění zdanitelného plnění,

  5 základ daně a výši daně v české měně,

  6 celkovou výši nároku na vrácení daně v české měně,

  7 koeficient pro výpočet nároku na odpočet daně v částečné výši vyjádřený jako procentní podíl,

  8 druh pořízeného zboží nebo přijaté služby v členění podle následujících kódů:

1. uhlovodíková paliva,
2. nájem dopravního prostředku,
3. výdaje související s dopravním prostředkem (jiné než zboží a služby uvedené pod kódy 1. a 2.),
4. mýtné a silniční poplatky,
5. cestovní výlohy, jako například jízdné v taxi, jízdné ve veřejné dopravě,
6. ubytování,
7. potraviny, nápoje a restaurační služby,
8. vstupné na veletrhy a výstavy,
9. výdaje na luxusní zboží, zábavu a reprezentaci,
10. jiné.

Žádost o vrácení daně musí žadatel doložit elektronickou kopií daňového dokladu nebo daňového dokladu při dovozu zboží, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 EUR u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1 000 EUR u ostatních druhů pořízeného zboží nebo přijatých služeb.

Jaké jsou minimální hodnoty pro vrácení DPH?

Požadovaná částka u vrácení DPH nesmí být nižší než 400 EUR (nebo ekvivalent v národní měně) za období žádosti kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než tři měsíce; a 50 EUR (nebo ekvivalent v národní měně) za období jednoho kalendářního roku nebo období zbytku kalendářního roku.

Jaká je lhůta pro podání žádosti o vrácení DPH?

Žádost o vrácení daně se podává nejdříve po konci období pro vrácení daně a nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně.

V jaké lhůtě musí správce daně žádost zpracovat? Má žadatel nárok na úrok z prodlení v případě, kdy správce daně vyplatí částku po lhůtě?

Správce daně do 4 měsíců ode dne obdržení žádosti vystaví rozhodnutí o vrácení daně.

V případě pochybností nebo potřeby dalších informací vyzve ve výše uvedené čtyřměsíční lhůtě žadatele k doplnění údajů v žádosti. Žadatel musí na výzvu odpovědět do 1 měsíce. Správce daně vystaví rozhodnutí do 2 měsíců ode dne obdržení doplňujících údajů, nebo do 2 měsíců ode dne, kdy měly být doplňující údaje obdrženy. Lhůta pro rozhodnutí o žádosti v případě vyžádání si doplňujících údajů neuplyne dříve než za 6 měsíců, maximálně však činí 8 měsíců.

V případě, kdy správce daně vyplatí částku po lhůtě, má žadatel nárok na úrok z prodlení dle národní legislativy.

Existuje omezení na počet žádostí, které lze ročně podat?

V případě České republiky počet žádostí omezen není. Počet žádostí, které lze ročně podat, může být omezen národní legislativou jednotlivých členských států.

Jsou požadovány kopie daňových dokladů?

Členský stát vrácení může dle své národní legislativy požadovat, aby žadatel spolu s žádostí poskytl elektronické kopie daňových dokladů dle čl. 10 Směrnice 2008/9/ES.

V případě, kdy je Česká republika státem vrácení, musí žadatel v žádosti o vrácení daně doložit elektronickou kopii daňového dokladu, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 EUR u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1000 EUR u ostatních druhů pořízeného zboží a služeb. Pro tyto účely se pro přepočet měny EUR na českou měnu použije kurz vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu pracovnímu dni měsíce ledna roku, za nějž je žádost podávána.

Správce daně si může při prověřování žádosti vyžádat od žadatele předložení kopie nebo originálu daňového dokladu bez ohledu na uvedené hodnoty.

Jakým způsobem správce daně komunikuje s žadatelem?

Pokud je Česká republika státem vrácení, komunikuje správce daně se žadatelem  elektronickou cestou přes e-mailovou adresu žadatele nebo ve vybraných případech písemně. Správce daně může komunikovat se žadatelem pouze elektronicky a doručuje oznámení, výzvy a rozhodnutí ve věci vrácení daně žadateli na e-mailovou adresu uvedenou v žádosti.

Žadatel komunikuje se správcem daně elektronicky přes daňový portál v případě podání žádosti o vrácení daně resp. opravné žádosti o vrácení daně, nebo v ostatních případech písemně v českém jazyce.

Jaký je postup pro podání odvolání proti rozhodnutí? Je stanovena lhůta pro podání odvolání?

Pokud je Česká republika státem vrácení, odvolání lze podat prostřednictvím elektronického portálu pro podávání žádostí o vrácení daně jako opravnou žádost pod stejným referenčním číslem, nebo písemným podáním v českém jazyce. Odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje.

Jak jsou posuzovány nesprávně vyplněné žádosti?

Správce daně kontroluje formální správnost žádosti a splnění všech podmínek dle § 82a a § 82b zákona o DPH a posuzuje jednotlivá plnění, za která se žádá vrácení daně.

Správce daně posuzuje v žádosti zejména,

• zda jsou přiloženy elektronické kopie daňových dokladů,
• zda jsou doklady formálně správné,
• zda údaje uvedené v žádosti odpovídají daňovým dokladům,
• zda plnění souvisí s uskutečňováním ekonomické činnosti žadatele,
• případně další okolnosti rozhodné pro správné vrácení daně.

V případě pochybností správce daně vystavuje výzvu, ve které žadatele vyzývá k odstranění pochybností a doložení požadovaných informací nebo dokumentů.

Za jakých okolností nebude žádost předána státem usazení do státu vrácení?

Při vyplňování žádosti na elektronickém portálu pro podávání žádostí o vrácení daně jsou u jednotlivých políček automatizované kontroly státem usazení na formální správnost žádosti. Jsou generovány chybové hlášky na propustné a nepropustné chyby, přičemž žádost s nepropustnými chybami není možné podat.

Po podání žádosti žadatelem na daňovém portálu Finanční správy České republiky je před předáním do státu vrácení kontrolována:

• platnost DIČ žadatele,
• platnost elektronického podpisu a
• platnost oprávnění podávat žádost.

Může být DPH vrácena žadateli usazenému ve třetí zemi (mimo EU), aniž by byla uzavřena dohoda o principu vzájemnosti s touto třetí zemí?

Žadateli usazenému ve třetí zemi (mimo EU) nemůže být vrácena DPH, aniž by byla mezi touto třetí zemí a Českou republikou uzavřena dohoda o principu vzájemnosti.

číst dále