Data za roky 2019 až 2024 však ukazují, že jeho průmysl se vyvíjí: zaměstnanců ubývá, zatímco tržby připadající na jednoho pracovníka, mzdy a investiční aktivita rostou.

Méně zaměstnanců, ale vyšší tržby na pracovníka

Počet zaměstnanců průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci se sídlem v Ústeckém kraji klesl z přibližně 63 tisíc v roce 2019 na necelých 60 tisíc v roce 2024. Jde o pokles o 5,3 %. V celé České republice se počet zaměstnanců ve stejně vymezeném souboru podniků snížil ještě více, přibližně o 6,9 %.

Vývoj tržeb však ukazuje jiné, zajímavé informace. Tržby z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy u sledovaných podniků se 100 a více zaměstnanci se sídlem v Ústeckém kraji vzrostly přibližně z 359 miliard Kč v roce 2019 na 463 miliard Kč v roce 2024. V přepočtu na jednoho zaměstnance těchto podniků se zvýšily z 5,7 milionu Kč na 7,8 milionu Kč.

V roce 2024 se tak Ústecký kraj v tržbách na zaměstnance umístil na druhém místě mezi kraji, hned za Středočeským krajem. Dosáhl hodnoty zhruba o čtvrtinu vyšší, než činil celorepublikový průměr 6,2 milionu Kč, a současně převýšil hodnoty Libereckého i Karlovarského kraje.

Jak se podniká v regionech: Ústecký kraj

Vyšší tržby při menším počtu pracovníků mohou souviset s technologickou modernizací, automatizací, změnou výrobní struktury i růstem cen produkce. 

Investice po roce 2021 výrazně zrychlily

Výrazným signálem změny v celé regionální ekonomice je tvorba hrubého fixního kapitálu. V letech 2019 až 2021 se v Ústeckém kraji pohybovala kolem 90 až 93 tisíc Kč na obyvatele. V roce 2022 překročila 109 tisíc Kč a v roce 2023 vzrostla téměř na 152 tisíc Kč. Na obdobné úrovni zůstala také v roce 2024.

Ve srovnání s rokem 2019 byla tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele v kraji v roce 2024 vyšší přibližně o 64 %, zatímco v Česku jako celku vzrostla zhruba o 39 %. Ústecký kraj sice v absolutní hodnotě stále nedosahoval republikového průměru, rozdíl se však podstatně zmenšil: z přibližně 49 tisíc Kč na obyvatele v roce 2019 na 45 tisíc Kč v roce 2024. Mezi třemi srovnávanými severozápadními a severními kraji však v roce 2024 dosáhl nejvyšší hodnoty, před Karlovarským i Libereckým krajem.

Vývoj vytváří příznivější investiční předpoklady pro hospodářskou transformaci kraje. Ukazatel však zahrnuje investice celé regionální ekonomiky, včetně veřejného sektoru a bydlení, nikoli pouze investice průmyslových podniků, které v něm ale patří mezi nejvýznamnější.

Mzdy ve velkých průmyslových podnicích patří k nejvyšším v Česku

Průměrná hrubá měsíční mzda ve sledovaných průmyslových podnicích se sídlem v Ústeckém kraji vzrostla z 37 911 Kč v roce 2019 na 51 205 Kč v roce 2024, tedy nominálně přibližně o 35 %. V roce 2024 byla vyšší než celorepublikový průměr 49 473 Kč a mezi kraji byla třetí nejvyšší po Praze a Středočeském kraji. Údaj se vztahuje na podniky s převažující průmyslovou činností a se 100 a více zaměstnanci.

Nad celorepublikovým průměrem byly také mzdy zaměstnanců v profesní skupině obsluha strojů a zařízení a montéři. V roce 2024 dosáhly v Ústeckém kraji 40 505 Kč, zatímco průměr Česka činil 39 478 Kč. Tento ukazatel vychází ze strukturální mzdové statistiky a zahrnuje danou profesní skupinu napříč odvětvími, nikoli pouze v průmyslu. Růst pracovních nákladů současně posiluje tlak na zavádění technologií, zvyšování produktivity a tvorbu vyšší přidané hodnoty.

ICUK: Ústecko nachází inovační potenciál. Nemusíme být jen regionem, který dohání ostatní

Data naznačují změnu, otázkou je další vývoj

Data za období 2019–2024 ukazují změny ve vývoji velkých průmyslových. Tyto podniky zaměstnávají sice méně lidí než v roce 2019, současně však vykazují vyšší nominální tržby na zaměstnance a nabízejí nadprůměrné mzdy. Po roce 2021 se také výrazně zvýšila investiční aktivita celé regionální ekonomiky.

Pro dlouhodobou konkurenceschopnost kraje nebude samotný růst nominálních tržeb a investic dostačující. Rozhodující bude, zda budou investice ve větší míře směřovat do inovací, výzkumu a vývoje, digitalizace, energetických úspor a technologicky náročnější výroby. Propojení tradiční průmyslové základny s novými technologiemi ovlivní, zda bude kraj především modernizovat stávající provozy, nebo se bude postupně posouvat k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou. Závěrem lze uvést, že průmyslová transformace Ústeckého kraje je v některých datech již zřetelně vidět a lze proto očekávat i další pozitivní změny v jiných oblastech.

Datová poznámka – srovnání vychází z údajů ČSÚ za období 2019 až 2024. Průmyslové ukazatele zahrnují podniky se 100 a více zaměstnanci podle kraje jejich sídla, včetně jejich provozoven v jiných krajích. Peněžní ukazatele jsou nominální, tedy v běžných cenách, a jejich růst proto částečně ovlivnila inflace. THFK zachycuje investice celé regionální ekonomiky.

Redakčně upraveno. Autoři: datoví analytici ICUK Doc. Ing. Petr Hlaváček, Ph.D. a Ing. Lukáš Johanovský