Jaké jsou v regionu podmínky pro podnikání, jaké jsou jeho silné a slabé stránky? Kterým odvětvím se nejvíce daří a kdo jsou krajští „šampioni“? Zjišťovali jsme, jak je to s dostupností pracovní síly a po kterých profesích je na Ústecku největší poptávka. Přečtete si také, jak je na tom kraj s podnikatelskou infrastrukturou a jak významným faktorem rozvoje jsou zde inovace. Popíšeme, jaké hlavní překážky podnikatelé na severozápadě Čech vnímají a co by se mělo zlepšit.

Ústecký kraj je tradičně silně průmyslovým regionem s výraznou orientací na energetiku, těžební a chemický průmysl. Přestože význam těžby hnědého uhlí postupně upadá, průmyslová výroba a energetika tvoří až dvě pětiny hrubé přidané hodnoty regionu.

Kraj se postupně zbavuje image těžkým průmyslem zdevastovaného regionu. Ústecko má mimořádný potenciál: od strategických průmyslových zón a silné energetické infrastruktury po přírodní krásy, vinařství, chmelařství či brownfieldy připravené k novému využití.

Region se v posledních letech dynamicky mění díky investicím do inovací a obnovitelných zdrojů či silné podpoře malých a středních podniků.

Pokud jde o HDP na obyvatele, bylo nicméně v roce 2024 Ústecko na předposledním místě v ČR. Vývoj hrubého domácího produktu v posledních letech kolísá. Krajský hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2024 hodnoty 415 miliard korun. Meziročně narostl HDP nominálně o 2,7 %, reálně se ale snížil o 0,7 procenta. Produktivita regionu se meziročně zvýšila o 5,5 procenta.

Jak se podniká v regionech: Liberecký kraj

Ústecký kraj nicméně nabízí podnikatelům několik významných konkurenčních výhod. „Jednou z nich je strategická poloha u hlavního evropského dopravního tahu mezi Českem a Německem, s velmi dobrou dostupností na německé trhy. Významnou výhodou je také dostupnost rozsáhlých průmyslových ploch, včetně brownfieldů, které nabízejí prostor pro nové investice,“ shrnuje Petra Vaculíková, ředitelka regionální kanceláře agentury CzechInvest pro Ústecký kraj.

V roce 2025 dosáhly celkové investice v kraji téměř 32 miliard korun, což potvrzuje zájem firem i veřejného sektoru o další rozvoj regionu. Místní samosprávy navýšily investiční aktivitu a vedle čerpání dotací více využívaly pro investice do infrastruktury a rozvoje vlastní úspory.

Významnou výhodou je dostupnost rozsáhlých průmyslových ploch, včetně brownfieldů, které nabízejí prostor pro nové investice

Petra Vaculíková, CzechInvest

Ačkoli nepatří Ústecko k ekonomicky nejsilnějším regionům, míra investic v kraji byla za posledních třicet let celkem patnáctkrát nad průměrem Česka, a to i v letech 2023, 2024 a 2025.

Silná průmyslová a energetická tradice

Ústecký kraj má dlouhodobě silné zázemí v těžebním a chemickém průmyslu, které tvoří základ jeho průmyslové identity.

Vedle nich se zde rychle rozvíjejí nové obory včetně energetiky z obnovitelných zdrojů a inovativních technologií. Region disponuje vyspělou technickou infrastrukturou a hustou energetickou sítí.

To vše vytváří ideální podmínky pro průmyslové investice, ale i pro transformaci kraje k moderní a udržitelné ekonomice. Významnou roli v rozvoji Ústecka dlouhodobě sehrávají průmyslové zóny, do kterých vstupují důležití investoři a které vytvářejí prostor i pro růst malých a středních firem napojených na dodavatelské řetězce.

Mnoho podniků je napojeno na větší firmy ve strategických lokalitách – například průmyslové zóny Triangle u Žatce, Joseph u Mostu, Chomutov Spořice či Unipetrol v Litvínově.

„Ústecký kraj má dlouhodobě silnou pozici zejména v oblasti chemického průmyslu, energetiky, strojírenství, automotive a nově také v oborech spojených s transformací ekonomiky – například vodíkovými technologiemi, čistou energetikou či výrobou polovodičů,“ doplňuje Petra Vaculíková.

Kraj v číslech a faktech

Ústecký kraj je čtvrtým nejlidnatějším krajem České republiky. Více obyvatel mají v současnosti pouze Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj. Zároveň jde o sedmý největší kraj s rozlohou 5 339 km2.

V regionu žilo k 31. 12. 2025 805 tisíc lidí. V přepočtu na obyvatele je zde ve srovnání s ostatními regiony podprůměrné množství firem a OSVČ. Na 1000 obyvatel připadá na Ústecku 81 aktivních podnikatelů, což je druhé nejnižší číslo v ČR. V posledních letech jich ale přibývá rychleji než ve většině ostatních krajů.

Počátkem roku 2026 bylo v Ústeckém kraji podle údajů Českého statistického úřadu více než 166 tisíc ekonomických subjektů (asi 5,8 procenta ČR).

Přes výše zmíněná fakta, se jedná o region s vysokými průměrnými výdělky. Průměrná mzda na Ústecku přesáhla v prvním čtvrtletí letošního roku 45 400 korun, což je vyšší číslo, než zaznamenali statistici v devíti ze 14 českých krajů. Vyšší průměrné platy měli lidé pouze v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Plzeňském kraji. Pokud jde o průměrné výdělky v průmyslových podnicích, je Ústecko dokonce na čtvrtém místě v republice.

Počet OSVČ i firem na Ústecku v poslední době stabilně roste, loni se například ve srovnání s předchozím rokem zvýšil v kraji jejich počet o 1,4 procenta. Během roku 2025 zde přibylo celkem 2373 firem, organizací a OSVČ.

Mezi podnikatelskými subjekty zde dominují fyzické osoby. V regionu jich je 76,8 procent z celkového počtu, což je výrazně nad celorepublikovým průměrem. Podnikajících fyzických osob zde také přibývá daleko rychleji než firem.

Průmyslové podniky tvoří v Ústeckém kraji asi 12,6 procenta všech firem (průměr ČR je 12 procent).

Podpora inovačního podnikání

Region se chlubí solidními podmínkami pro inovativní podniky. Celý ekosystém je založený – podobně jako v ostatních českých krajích – na regionální inovační strategii.

Třetí regionální inovační strategie Ústeckého kraje (RIS3 ÚK) je strategický dokument, který propojuje veřejný, podnikatelský a akademický sektor při rozvoji výzkumu, vývoje a inovací.

Jejím cílem je zvýšit konkurenceschopnost regionu, využít jeho potenciál a specializovat se na odvětví, která jsou jeho silnou stránkou. Je také podmínkou pro čerpání evropských fondů na výzkum, vývoj a inovace.

Inovační centrum Ústeckého kraje (ICUK) je od roku 2021 součástí národní sítě inovačních center Ynovate, jež je důležitým článkem v procesu transformace tuzemské ekonomiky.

ICUK: Ústecko nachází inovační potenciál. Nemusíme být jen regionem, který dohání ostatní
Jeden z tradičně průmyslových českých krajů prochází v současnosti historickou transformací. S Nikolou Slamkovou z Inovačního centra Ústeckého kraje (ICUK) a jeho ředitelem Martinem Matou jsme si povídali o rozvoji regionu, podpoře tamních podnikatelů a inovačním potenciálu Ústecka i České republiky.

ICUK podporuje zakládání a rozvoj inovačního podnikání. Pomáhá místním firmám nastartovat jejich byznys i expanzi za hranice kraje, propojuje partnery ze světa podnikání, výzkumu a vzdělávání a snaží se zvýšit atraktivitu regionu pro investory s vysokou přidanou hodnotou.

Ústecký kraj rozvíjí své inovační prostředí a výzkumné kapacity prostřednictvím Krajské rady pro konkurenceschopnost (PS VVI).

„V oblasti inovací fungují podpůrné organizace, které pomáhají firmám s rozvojem, inovacemi a spoluprací s výzkumnou sférou. Významnou roli má například Inovační centrum Ústeckého kraje a jeho spolupráce s institucemi, jako je Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem,“ potvrzuje Petra Vaculíková.

Rozvoj podnikání s vysokou přidanou hodnotou, na kterém se podílí v rámci kraje i ICUK, obecně posiluje regionální ekonomickou stabilitu i stabilitu Evropy.

Podprůměrné výdaje na vědu a výzkum

Inovační potenciál krajů určuje i to, kolik se v nich vynakládá finančních prostředků na vědu, výzkum a vývoj. Přesto je Ústecko, pokud jde o výdaje na VaV, až na předposledním místě v ČR (za ním je pouze Karlovarský kraj).

V oblasti inovací fungují podpůrné organizace, které pomáhají firmám s rozvojem, inovacemi a spoluprací s výzkumnou sférou. Významnou roli má například Inovační centrum Ústeckého kraje

Petra Vaculíková, CzechInvest

Zmíněné výdaje zde v roce 2024 představovaly 1,6 miliardy korun. Podíl výdajů na VaV je aktuálně 0,4 procenta krajského HDP. Více na vědu a výzkum vynakládá většina českých regionů.

V kraji sídlí jediná významná veřejná univerzita (kromě soukromých vysokých škol). Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (ÚJEP) je ovšem významnou součástí inovačního ekosystému a je důležitým pilířem spolupráce mezi podnikatelskou a akademickou sférou.

ÚJEP nabízí podnikatelům přímé propojení vědy a výuky s praxí. Firmy mohou využít smluvní výzkum, zadávat studentům závěrečné práce, nabízet jim stáže a kariérní příležitosti, nebo se zapojit do výuky formou workshopů. Škola spojuje ekonomické, manažerské, sociální a veřejnoprávní disciplíny a nabízí unikátní kombinaci výuky, výzkumu a spolupráce s praxí. 

Na území kraje působí mnoho vědeckých, výzkumných a vývojových týmů, a to napříč fakultami, ústavy a vědeckými pracovišti.

Kraj má v současnosti až třináctý nejvyšší hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu v ČR. Nezaměstnanost v regionu je aktuálně 7,2 procenta, což je tradičně nejvyšší číslo v republice.

Klíčová odvětví průmyslu

Jedním z klíčových odvětví Ústeckého kraje je energetika. Kraj nicméně prochází zásadní tranzicí od těžby uhlí k modernímu energetickému hospodářství.

Pozornost se nyní upírá na zavádění obnovitelných zdrojů (fotovoltaika, geotermální a větrná energie), technologie pro akumulaci energie a významně posiluje vodíkové hospodářství, které představuje jednu z hlavních rozvojových příležitostí regionu. 

Důležitou roli hraje v regionu chemický průmysl, který se dnes rozvíjí s důrazem na „zelenou chemii“ a cirkularitu.

Historicky silné odvětví s mezinárodním přesahem a silným výzkumným zázemím se transformuje směrem k udržitelným řešením. Zahrnuje například cirkulární ekonomiku (včetně recyklace plastů), čisté technologie, vývoj moderních katalyzátorů nebo neenergetické využití uhlí.

Velkou příležitostí je skutečnost, že kraj prochází významnou hospodářskou transformací. Díky dostupným dotačním nástrojům vznikají nové projekty podporující inovace, podnikání a vytváření nových pracovních míst

Petra Vaculíková, CzechInvest

Tradiční vlajkovou lodí Ústecka je strojírenská výroba (zejména v sektoru automotive), která se posouvá k inteligentním řešením. Zahrnuje vývoj nových zdrojů energie pro dopravu, inovativní materiály, a také výzkum a testování autonomních vozidel či kooperativních dopravních systémů.

Kraj dále sází na aplikovanou digitalizaci a také na vývoj a komerční aplikaci nanotechnologií, na kterých úzce spolupracují místní univerzity s inovativními firmami. Formují se zde také moderní kreativní průmysly, které hrají klíčovou roli v posílení identity obyvatel s transformujícím se regionem.

Strategie Ústeckého kraje počítá s další transformací a rozvoj cleantech odvětví, vodíkové ekonomiky a využití geotermální energie.

Významné jsou i agrosektor a biotechnologie ve vztahu k obnově krajiny, zavádění principů Průmyslu 4.0, zejména aditivních technologií, umělé inteligence a automatizace, a rozsáhlá digitalizace komerčních i veřejných služeb včetně konceptů e-Health, eVzdělávání a Smart City.

Chemický průmysl reprezentuje například rafinerie ORLEN Unipetrol RPA v Litvínově, která ročně zpracovává miliony tun ropy.

Přímo v Ústí nad Labem se nachází chemička Spolchemie zaměřená na výrobu epoxidových a alkydových pryskyřic, hydroxidů a chlorových derivátů či rozpouštědel. V Lovosicích sídlící Lovochemie, jež je největším producentem hnojiv v České republice.

Obr: Intenzita podnikatelské aktivity v okresech a krajích v roce 2024
(ekonomické subjekty se sídlem na daném území)

V Ústeckém kraji je zastoupen také papírenský průmysl, který reprezentuje například Mondi Štětí, nebo průmysl stavebních hmot (cementárna Holcim v Čížkovicích).

Významnou firmou v oblasti automotive je AGC Automotive Czech, který patří k největším závodům na výrobu automobilových skel v Evropě. Společnost Chart Ferox se zabývá výrobou a instalací kryogenních systémů a zařízení pro skladování, přepravu a distribuci zkapalněných plynů a uhlovodíků.

V kraji sídlí celkem 160 velkých průmyslových podniků (se 100 a více zaměstnanci), ve kterých pracuje přes 60 tisíc zaměstnanců.

Zpět na začátek

O Ústeckém kraji s ředitelkou regionální kanceláře CzechInvest

Na to, jaké jsou podmínky pro podnikání v regionu, jak rozvinutá je jeho podnikatelská infrastruktura a co by nejvíce pomohlo firmám a živnostníkům, kteří si často stěžují na přílišnou byrokracii, odpovídá ředitelka regionální kanceláře CzechInvest Petra Vaculíková.

Jaké jsou podmínky pro podnikání ve vašem kraji? Kde vidíte největší výhody vašeho regionu pro podnikatele?

Ústecký kraj má pro podnikatele několik významných konkurenčních výhod. Jednou z nich je strategická poloha – region leží na hlavním evropském dopravním tahu mezi ČR a Německem – s velmi dobrou dostupností na německé trhy. Významnou výhodou je také dostupnost rozsáhlých průmyslových ploch, včetně brownfieldů, které nabízejí prostor pro nové investice.

Výhodou kraje je průmyslová tradice, zkušenosti místních firem a dostupná podnikatelská infrastruktura. Ústecký kraj má dlouhodobě silnou pozici zejména v oblasti chemického průmyslu, energetiky, strojírenství, automotive a nově také v oborech spojených s transformací ekonomiky – například vodíkovými technologiemi, čistou energetikou či výrobou polovodičů.

Velkou příležitostí je také skutečnost, že kraj prochází významnou hospodářskou transformací. Díky dostupným dotačním nástrojům, jako je například Operační program Spravedlivá transformace, vznikají nové projekty podporující inovace, podnikání a vytváření nových pracovních míst. Další významnou příležitostí je navázání místních subdodavatelů na strategickou investiční akci výroby polovodičů v Drážďanech.

Je ve vašem kraji dostatek pracovní síly? Po kterých profesích je největší poptávka firem? Co by případně pomohlo?

Situace na trhu práce v Ústeckém kraji je specifická. Na jedné straně má region stále k dispozici větší pracovní potenciál než některé ekonomicky silnější kraje, na druhé straně firmy často obtížně hledají pracovníky s odpovídající kvalifikací.

Největší poptávka je zejména po technických profesích – například po strojních inženýrech, konstruktérech, elektrotechnicích, kvalifikovaných operátorech výroby, svářečích, údržbářích, IT odbornících, pracovnících v oblasti automatizace, digitalizace a řidičích nákladních vozidel. Potřeba roste také v oborech spojených s energetikou, obnovitelnými zdroji. Klíčem do budoucna je lepší propojení vzdělávání s potřebami firem.

Region má stále k dispozici větší pracovní potenciál než některé ekonomicky silnější kraje, na druhé straně firmy obtížně hledají pracovníky s odpovídající kvalifikací.

Pomoci může větší podpora technického vzdělávání, popularizace technických oborů mezi žáky, rozvoj duálního vzdělávání a systematická spolupráce škol a zaměstnavatelů.

Jak je to s podnikatelskou infrastrukturou ve vašem kraji (významné průmyslové zóny, inkubátory či inovační centra, spolupráce s VaVaI, dopravní obslužnost atd.)?

Ústecký kraj disponuje významnou průmyslovou infrastrukturou. Mezi důležité lokality patří například strategická průmyslová zóna Triangle v Žatci, průmyslové zóny v Kadani, v Mostě nebo v Lovosicích. Významnou roli hrají také brownfieldy, které představují velký potenciál pro nové podnikatelské využití. K tomuto účelu nabízí agentura CzechInvest využití Národní databáze brownfieldů, kde si mohou investoři najít podnikatelský prostor podle zadaných kritérií.

V oblasti inovací fungují podpůrné organizace, které pomáhají firmám s rozvojem, inovacemi a spoluprací s výzkumnou sférou. Významnou roli má například Inovační centrum Ústeckého kraje a spolupráce s institucemi, jako je Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Hospodářská sociální rada Ústeckého kraje či Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Dopravní dostupnost se postupně zlepšuje – výhodou je blízkost Německa, dálnice D8, železniční spojení a napojení na evropské dopravní sítě. Výzvou zůstává další rozvoj některých dopravních vazeb uvnitř regionu. Vysoký potenciál má očekávaná výstavba vysokorychlostní tratě Drážďany – Ústí nad Labem – Praha.

Kterým odvětvím se ve vašem regionu nejvíce daří a proč? Můžete jmenovat některé „šampiony“ vašeho kraje?

Ústecký kraj má tradičně silnou průmyslovou základnu. Významnou roli zde hraje chemický průmysl, energetika, strojírenství, výroba skla, automotive a zpracovatelský průmysl. Mezi významné firmy regionu patří například Lovochemie, Spolek pro chemickou a hutní výrobu, AGC Automotive Czech, ORLEN UNIPETROL, a.s. nebo Chart Ferox.

Velkou příležitostí jsou také nové oblasti spojené s transformací průmyslu po odklonu těžby hnědého uhlí – například vodíkové technologie, čistá energetika, recyklace, výroba polovodičů.

Rozvoji regionu by pomohlo především rychlejší povolování investic, stabilnější podnikatelské prostředí, větší podpora technického vzdělávání a lepší propojení firem, škol a výzkumných institucí

Jaké jsou překážky, které podnikání ve vašem regionu výrazněji komplikují? Na co si stěžují místní živnostníci a co by mohlo rozvoji kraje pomoci?

Mezi hlavní výzvy patří zejména nedostatek kvalifikovaných pracovníků, někdy negativní vnímání regionu navenek a potřeba dalšího rozvoje podnikatelského prostředí. Firmy často upozorňují na administrativní náročnost, pomalé povolovací procesy, složitost některých dotačních programů a nejistotu v dlouhodobém plánování. Menší podnikatelé a živnostníci pak řeší zejména vysoké náklady, nedostatek zaměstnanců a rostoucí požadavky na administrativu.

Rozvoji regionu by pomohlo především rychlejší povolování investic, stabilnější podnikatelské prostředí, větší podpora technického vzdělávání, lepší propojení firem, škol a výzkumných institucí, pokračující investice do dopravní a digitální infrastruktury a aktivnější využívání brownfieldů.
Ústecký kraj má dnes velkou příležitost změnit svůj ekonomický profil – z regionu tradičního průmyslu na moderní hi-tech průmyslový a inovační region, který využívá své zkušenosti, polohu, lidský potenciál a zlepšující se ráz krajiny.

Zpět na začátek

Kde se v kraji daří byznysu?

Největší koncentrace podnikání je logicky v okolí krajské metropole. Rozdíly mezi metropolí a periferií kraje však nejsou tak výrazné jako u jiných regionů. Významná koncentrace podnikatelských subjektů je také v okresech Děčín, Teplice či Litoměřice. V okrese Ústí nad Labem sídlí necelá pětina firem a podnikatelů. Přímo ve městě pak necelých 21 000 subjektů.

Počtem zhruba 230 ekonomických subjektů na 1000 obyvatel je Ústí nad Labem mezi krajskými městy pod republikovým průměrem. Pro srovnání: Lídrem je Praha s počtem 478 subjektů na tisíc obyvatel, pomyslnou stříbrnou pozici obsadilo Brno s 357 ekonomickými subjekty na 1 000 obyvatel.

Nejlepší podmínky pro podnikání v obcích nabízí v kraji město Chomutov. Byznysu se skvěle daří také v Lovosicích a v Bílině. Dokazuje to výzkum Město pro byznys za rok 2024, který hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí ve všech českých krajích.

Město pro byznys: V Ústeckém kraji se nejlépe podniká v Chomutově

Vítězné město se může pochlubit vstřícným přístupem veřejné správy k podnikání. Rychle zde přibývá nových firem a podnikatelů. V Chomutově je také vysoce nadprůměrný počet dobíjecích bodů. Nízký index stáří je příslibem pro rozvoj podnikání i do budoucna. Podnikatele, kteří uvažují například o umístění své výroby, jistě potěší regionálně vysoce nadprůměrný počet uchazečů o zaměstnání.

Na druhé pozici se umístily Lovosice, kde je výrazně nadprůměrný podíl firem s více než 250 zaměstnanci (v přepočtu na celkový počet ekonomických subjektů). Město také těží z výborné dopravní dostupnosti. Lovosice hodně investují, o čemž svědčí vysoce nadprůměrný podíl kapitálových výdajů na výdajích celkových. Podnikatele potěší také nízká daň z nemovitosti.

Bronzová Bílina má v rámci kraje vůbec nejnižší náklady na dluhovou službu, a naopak nejvyšší likviditu. Vysoce nadprůměrný je zde podíl dotací na příjmech.

Zpět na začátek

Představujeme úspěšné firmy z Ústeckého kraje

Trápilo je nepohodlí na kole. Cyklističtí nadšenci tisknou sedla na míru
Aby nadšené cyklisty netrápily odřené a otlačené sedací partie, založili vlastní firmu, která se svými výrobky za pět let dobyla svět. Sedla, vyráběná s využitím 3D tisku zákazníkům na míru, dnes dodávají do padesáti zemí.

Naše Rajče: Inovace v zemědělství umožní vyrábět dostatek potravin pro planetu ve špičkové kvalitě
Firmu od klasického zemědělství odlišuje zejména to, že jsou díky špičkovým technologiím schopni efektivně fungovat s velmi malým množstvím lidí na velmi malém množství nebo rozsahu půdy. Jejich systém stojí na tzv. hydroponickém pěstování, kdy rostliny neklíčí v půdě, ale mají kořeny ve vodě.

Bez inovací to nejde. Český lídr ve výrobě spodního prádla obléká ženy do pohodlí
Ojedinělé know-how, vycházející ze staleté tradice proslulého textilního podniku, vysoká kvalita a odvaha k inovacím. To jsou základní atributy rodinné firmy Timo, tuzemské špičky mezi výrobci spodního prádla.

Největším přínosem pro litoměřickou strojírnu jsou spokojení lidé
Hydraulika pro důlní výztuže, čerpadla, mlžná děla nebo fotovoltaické systémy. To je jen malý výčet výrobků litoměřické strojírenské firmy HENNLICH, s. r. o. Ze skromných začátků v panelákovém bytě se rozrostla na prosperující podnik zaměstnávající na tři sta lidí s loňským obratem přesahujícím 1,1 miliardy korun.

Zpět na začátek

Aktuálně z Ústeckého kraje

Zpět na začátek