Přesnou výši navrhovaného schodku chce Ministerstvo financí ČR (MF) oznámit 31. srpna. Ministr to řekl ve třetím srpnovém týdnu při představení nové makroekonomické predikce MF.

Výdaje na obranu se mají příští rok zvýšit minimálně na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (Stanjura chce navrhnout zvýšení dokonce na 2,3 % HDP). Součástí návrhu Stanjurova rezortu pak bude i návratná půjčka na výstavbu dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany.

Ministerstvo financí přitom předpokládá, že letos poroste ekonomika rychlejším tempem než v předchozích letech, HDP by se mělo zvýšit o 2,1 procenta. V roce 2026 bychom se pak měli dočkat zhruba stejného růstu.

Zákon tak vysoký schodek nepředpokládá

Zákon o rozpočtové odpovědnosti přitom umožňuje pro příští rok schodek jen zhruba 230 miliard korun. Zákon se ale nevztahuje na výdaje na obranu, které přesáhnou dvě procenta HDP, a nepodléhají mu ani jednorázové výdaje, mezi které výstavba jaderných bloků patří.

Výdaje na stavbu v Dukovanech jsou podle Stanjury účelově vázány. Z rozpočtu nebudou uvolněny v případě, že stát nezíská notifikaci Evropské komise pro veřejnou podporu stavby. Na zmíněnou notifikaci přitom může Česko teoreticky čekat až do roku 2027. Výstavbu by to podle Stanjury neohrozilo, znamenalo by to nicméně nižší deficit pro rok 2026.

Rozpočtové příjmy by se měly v příštím roce díky hospodářskému růstu zvýšit zhruba o dvě procenta, což odpovídá vyšším desítkám miliard korun. Narostou ale samozřejmě i výdaje, a to včetně mandatorních.

ČNB má nadále obavy z inflace, sazby podle očekávání nesnížila

„Automaticky se valorizují penze, platby za státní pojištěnce, dvě procenta HDP na obranu a taky platy pedagogů. Tyto valorizační vzorce pokryjí takřka celý nárůst daňových příjmů,“ řekl Stanjura ČTK.

Přestože má být ohlášený deficit v reálných číslech vyšší než letos a loni, ministr stále tvrdí, že je jeho prioritou udržení schodku veřejných financí na letošní úrovni, tedy 1,9 procentech HDP.  

Zákon o rozpočtové odpovědnosti přitom předpokládá v roce 2027 další snižování strukturálního deficitu. To by si podle Stanjury vyžádalo další konsolidační opatření. O těch by ovšem rozhodovala už nová vláda, která vzejde z letošních voleb do Poslanecké sněmovny. Pokud bude nicméně současná vládní koalice po říjnových volbách pokračovat, je Stanjura připraven další konsolidaci veřejných financí navrhnout.

Podle šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury i premiéra Petra Fialy by měla vláda rozpočet projednat v září, do konce měsíce ho pak musí poslat Sněmovně.

Stanjura připustil, že národní dotace zůstanou minimálně u některých titulů zachovány. „Bezesporu se to týká sociálních služeb,“ řekl.  Jeho prvotní návrh přitom předpokládal jejich seškrtání na nulu, což zaskočilo některé členy vlády.

Dotace od státu by podle ministra měly dostat například adiktologické služby, jejichž poskytovatelé před možným výpadkem financování v roce 2026 varovali. Kolik peněz na národní dotace dá, ale zatím Stanjura před jednáními s ostatními šéfy rezortů neprozradil.

MF zlepšilo odhad hospodářského růstu

Rozpočtové příjmy by se v příštím roce měly díky hospodářskému růstu zvýšit zhruba o dvě procenta. Podle ministra ovšem tento růst zcela pokryjí automatické valorizace výdajů.

Ministerstvo financí výhled letošního hospodářského růstu oproti předchozí predikci mírně zlepšilo. Hrubý domácí produkt (HDP) se má letos zvýšit o 2,1 procenta a v roce 2026 o dvě procenta. Ještě v dubnu přitom MF očekávalo dvouprocentní růst. Inflace by letos měla dosáhnout 2,4 procenta, příští rok 2,3 procenta.

Automaticky se valorizují penze, platby za státní pojištěnce, procenta HDP vydaná na obranu a také platy pedagogů

Zbyněk Stanjura, ministr financí

Podle poslední prognózy České národní banky je situace ještě růžovější. Český hrubý domácí produkt (HDP) se má letos i v roce 2026 zvýšit podle ČNB zhruba o 2,6 procenta s tím, že v roce 2027 poroste ekonomika ještě rychlejším tempem.

Překážkou ekonomického růstu by mohla být cla, která Spojené státy uvalily na většinu dovozů z Evropské unie. S nimi ovšem už nová prognóza MF počítá.

V letošním roce sice obchodní válka zpomalí dynamiku českého růstu o 0,3 procentního bodu (v roce 2026 o 0,4 procentního bodu), přesto jsou odhady stále optimističtější než před několika měsíci.

Budeme těžit z konsolidace v Německu?

V roce 2026 by totiž české hospodářství mělo těžit ze stimulačního balíčku německé vlády, který by se mohl projevit zrychlením růstu českého HDP o 0,2 až 0,3 procentního bodu. Byl by tak zcela pokryt výpadek způsobený vyššími cly ze strany USA.

Německo je jasně největším obchodním partnerem ČR (vývoz k našim západním sousedům představuje více než třetinu tuzemského exportu) a celkově jsou obě ekonomiky výrazně provázané.

Hlavními tahouny hospodářského růstu by podle MF měly být letos i v roce 2026 spotřeba domácností a výdaje vlády. Spotřeba domácností má letos i příští rok narůst zhruba o tři procenta, vládní výdaje se zvýší o 1,9 respektive 1,4 procenta. V roce 2026 by k růstu měla přispět také obnovená investiční aktivita.

Predikce MF: Hospodářské oživení bude pokračovat, inflace zůstane nízká

Mzdy se podle predikce letos nominálně zvýší o 6,6 procenta, příští rok jejich růst zpomalí na 5,4 procenta. Vzhledem k tomu, že inflace by měla zůstat stabilizovaná (a nižší než tři procenta), bude to podle ministerstva znamenat i růst reálných mezd.

„Aktuální čísla potvrzují trend, že se česká ekonomika postupně vrací k udržitelnému růstu, což je ten nejlepší základ pro její další rozvoj. Je to jak díky nízké a stabilní inflaci, která by měla v příštím roce ještě klesnout, tak i rostoucím reálným mzdám o čtyři procenta, které se viditelně odráží ve vyšší spotřebě domácností,“ doplňuje Stanjura.

Deficit veřejných financí loni klesl. Povodním navzdory

Deficit veřejných financí v loňském roce klesl zhruba o jeden procentní bod na 2,8 procenta HDP, a to navzdory rostoucím výdajům na obranu, vyšším důchodům či nákladům na odstraňování povodňových škod.

Schodek rozpočtu dosáhl v dubnu 126 miliard. Česko je na tom lépe než loni

Konsolidační úsilí vlády se podle MF odrazí ve výsledku hospodaření veřejných financí také v letošním roce, kdy Stanjurův rezort předpokládá snížení deficitu až na 2,3 procenta HDP.

Zadlužení sektoru vládních institucí dosáhlo ke konci loňského roku odhadem 43,4 % HDP. V tomto roce lze nicméně očekávat překročení hranice 44 procent HDP.

„Rizika predikce považujeme v úhrnu za vychýlená směrem dolů. Hospodářskou aktivitu v některých odvětvích ekonomiky může utlumit obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, například v souvislosti se situací na Blízkém a Středním východě. Kromě negativního dopadu na ekonomický výkon by problémy na straně nabídky vytvářely dodatečné inflační tlaky,“ varoval už na počátku letošního roku správce státní pokladny.

jap