Ačkoli v oboru působí zejména velké globální společnosti, na lokálním trhu často známé nejsou, proto je pro jejich úspěch klíčové investovat do značky zaměstnavatele.

Ta je pro většinu uchazečů důležitým aspektem rozhodování o přijetí pracovní nabídky, téměř 70 % z nich by dokonce nabídku firmy bez pozitivní reputace odmítlo.

Většina talentů řeší značku zaměstnavatele

Podle dat ABSL zaměstnává obor aktuálně kolem 200 000 lidí a do roku 2030 by měl vzrůst až na 260 000. „Expanzi v následujících dvou letech plánují až dvě třetiny firem. To vytváří obrovský tlak na trh práce,“ říká Jonathan Appleton, výkonný ředitel ABSL.

Mnoho z těchto firem jsou sice globální lídři, kvůli B2B zaměření však na lokálním trhu práce zůstávají často neviditelní, což představuje zásadní nevýhodu. „Z dostupných dat víme, že až 88 % kandidátů zvažuje značku zaměstnavatele ještě před tím, než se přihlásí, a téměř 70 % by odmítlo nabídku firmy s negativní reputací – i kdyby práci nutně potřebovali. Devět z deseti kandidátů pak dává přednost firmám s aktivním employer brandingem. To jasně ukazuje, že dnes už nestačí pracovní nabídku jen zveřejnit. Firmy musí být viditelné, důvěryhodné a čitelné,“ doplňuje Appleton.

Hrubá mzda v Česku už přesáhla 52 tisíc. Jak vypočítat čistou mzdu?

Silná značka zaměstnavatele navíc přitahuje více relevantních kandidátů, zkracuje dobu náboru a může významně snížit fluktuaci zaměstnanců, což má přímý dopad na stabilitu i náklady firem.

Autenticita místo marketingu

Současné trendy ukazují zásadní posun v tom, jak firmy svou značku zaměstnavatele budují. Podle expertů z poradenské agentury GoodCall dnes kandidáti reagují výrazně více na autentický obsah než na tradiční korporátní komunikaci.

„Přehnaně stylizovaný obsah ztrácí důvěru. Naopak fungují reálné příběhy zaměstnanců, neformální komunikace a skutečný pohled do každodenního života ve firmě,“ uvádí Blake Wittman, ředitel společnosti GoodCall, a dodává, že stále větší roli hraje také transparentnost – například zveřejňování mzdových rozpětí nebo jasně definovaných kariérních cest.

Teambuilding není jen zábava, podle studie zvyšuje produktivitu a omezuje fluktuaci

To potvrzují i data personální agentury Grafton Recruitment. Z nich vyplývá, že výši mzdy by v inzerované pracovní pozici chtělo vidět 96 % uchazečů o práci, přesto ji uvádí jen 28 % firem. Na pracovní pozici bez uvedení mzdy přitom téměř dvě třetiny kandidátů nereagují. Kandidáti zároveň čím dál více porovnávají marketingové sdělení firem s realitou, kterou získávají z recenzí a zkušeností zaměstnanců.

Firmy proto přecházejí od popisování firemní kultury k jejímu reálnému ukazování. Nestačí říkat, jací jsou, musí to ukázat – ideálně očima vlastních zaměstnanců. „Doba sociálních sítí takovému stylu komunikace nahrává. Firmy využívají krátká videa nebo formáty typu ‚day in the life‘, které dávají kandidátům konkrétní představu o tom, jak práce ve firmě skutečně vypadá, a co je důležité, tak bez příkras. Nesoulad mezi prezentací a skutečnou zkušeností je totiž jedním z hlavních důvodů, proč employer branding selhává,“ shrnuje Blake Wittman.

Důležitou roli v tomto ohledu hraje i pracovní prostředí. Jak ukazuje analýza společnosti Colliers, kancelář dnes není jen místem práce, ale „živým“ důkazem firemní kultury a hodnot. Kandidáti i zaměstnanci posuzují důvěryhodnost firmy podle toho, co mohou reálně vidět a zažít.

Redakčně upravená tisková zpráva ABSL