English version
Digitalizace spojená s automatizací procesů ve firmách je aktuálně na nejrůznějších fórech a konferencích tématem číslo jedna. Jak ale dokážou tyto fenomény pomoci firmám konkrétně? Přečtěte si v následujícím textu.
„Digitalizace a automatizace procesů přinášejí firmám možnost zvýšit svou konkurenceschopnost, zlepšit efektivitu a zákaznický servis, snížit náklady a inovovat. To jsou důležité faktory pro úspěch v dnešním podnikatelském prostředí,“ říká CEO společnosti Plexima.io Eduard Hlava.
„Ke slovům kolegy není co dodat. Možná jen doplním, že digitalizace ale hlavně automatizace umožňuje firmám využívat lidský potenciál naplno. Jakmile něco děláme stále dokola, začíná se náš mozek nudit a začínáme dělat chyby. Díky automatizaci můžeme opakující se činnosti předat nástrojům, a zaměstnanci se tak mohou věnovat kreativním činnostem, které firmu posouvají dál,“ doplňuje Hlavova slova konzultant digitálních řešení Adam Bárta.
Jak by firmy měly začít? Jaký je první krok od excelových tabulek k něčemu sofistikovanějšímu?
Eduard Hlava: Firma může zvolit prakticky dvě různé cesty. První je, že si vybere jeden menší proces, který je vhodný zautomatizovat, a pro něj nasadí nový nástroj. Tímto postupem začíná postupně digitalizovat a automatizovat firmu. Druhou cestou je provést analýzu, zpracovat zadání a následně implementovat celofiremní systém. V dnešní době už to díky novým technologiím nemusí být akce na několik let a investice za mnoho milionů.
Adam Bárta: S papírem a tužkou či excelovou tabulkou toho moc automatizovat nejde, takže je potřeba začít nejprve digitalizovat. Nicméně k těm cestám já jednoznačně doporučuji se na chvilku zastavit a udělat si analýzu firemních procesů, nástrojů a zdrojů. Následně si vzít k sobě někoho, kdo má již zkušenosti a provedl tímto procesem více firem. Pomůže vám definovat si takovou digitální strategii, tedy jaké nástroje budeme využívat na jaké procesy. Díky tomu firma ví, kam dlouhodobě směřuje a postupnými kroky naplňuje svou digitální strategii.
Menší firmy často nemají prostředky ani kapacitu zavádět robustní systémy. Existuje pro ně na trhu nějaké řešení?
AB: Zajímalo by mě, kde vzniká mylný předpoklad, že firmy potřebují robustní systémy? Tohle je právě i jedna z brzd digitalizace, že se podniky bojí bořit zažité stereotypy. Bojí se, že je to zastaví a nebudou moci podnikat a že to bude stát hromadu peněz. Ale opak je pravdou! Když si k sobě vezmete zkušeného parťáka, na kterého se můžete spolehnout, tak vám ukáže možné cesty a třeba i pomůže s nejrůznějšími dotacemi, které vám zajistí financování. Skutečně to není raketová věda, když víte, kam jít.
Bude muset mít každá firma svého programátora?
EH: Ne. Naopak, nebude muset mít žádného. Naopak v blízké době budou střední, ale i menší firmy najímat specialisty, kteří budou zodpovědní za fungování automatizací, jejich rozvoj a nasazování.
AB: Souhlasím s Eduardem. Hlavně ty malé a střední firmy si takové lidi mohou držet externě a spolupracovat.
Firmy mají chuť investovat do digitalizace, výzkum a vývoj chtějí udržet v Čechách
Není lepší koupit si na trhu dostupné komplexní softwarové řešení, které je již odzkoušené?
EH: Záleží jak na co. Na účetnictví určitě. V případě standardizovaných agend, jako jsou jednodušší systémy pro řízení obchodu (CRM) také. V případě komplexnějších nebo komplikovanějších potřeb, nebo v případě, kdy si chce firma zcela přizpůsobit systém dle vlastních potřeb, pak nastupují na scénu tzv. No-code nebo Low-code platformy. Ty umožňují vývoj aplikací (firemních systémů) bez znalosti programování.
AB: Za mě tohle opět vychází ze zákaznických potřeb. Souhlasím s Eduardem, že v případě třeba účetnictví není potřeba vymýšlet kolo a je lepší vzít krabicové řešení, které je na to určené. Nicméně na všechno ostatní je potřeba identifikovat aktuální a budoucí potřeby společnosti a podle toho zvolit vhodnou cestu. Klidně i pomocí krabicových řešení nebo v kombinací s nějakou Low-code / No-code platformou.
Jaké jsou aktuální trendy Low-code / No-code, tedy LCNC, ve světě? Jak si ve srovnání se zahraničím stojí Česko?
EH: Podle mě je trend jasný. LCNC technologie válcují prakticky jakákoliv softwarové řešení. Od firemního systému, přes webové stránky až po mobilní aplikace. Všechny tyto oblasti směřují k tomu, aby si jednodušší i velmi sofistikovanou aplikaci byl schopen “naklikat” prakticky kdokoliv.
Co je No-code programování?
No-code programování umožňuje vývojářům vytvářet software či některé jeho části bez nutnosti psát kód. U Low-code je nově vytvářený produkt založený na již existujících funkcích platformy. Nevyvíjí se od úplného začátku, jde o přizpůsobení a integraci externích systémů.
AB: Ano, trend je jasný, ale zatím stojíme na úplném začátku, když se bavíme o digitalizaci malých a středních firem. Pro firmy jsou tyto platformy často neuchopitelné a neví, jak jim mohou ve firmě skutečně pomoci. Je potřeba zde provádět rozsáhlou edukaci trhu a ukazovat firmám reálné příklady využití. Nemám pro srovnání Česka se zahraničím potřebná data, ale přijde mi skvělé, že na tak malou zemi tady máme už nižší desítky platforem, které se označují jako Low-code / No-code a jsou vyráběny v České republice.
V Praze v listopadu proběhne konference zaměřená právě na LCNC systémy. Pro koho je určená?
AB: Je určena pro všechny, kteří nechtějí zaspat dobu a chtějí vidět aktuální trendy v oblasti digitalizace a automatizace. Je určená jak pro začínající firmy, pro které může být Low-code /No-code jejich dlouhodobé řešení, tak i pro velké a korporátní či státní podniky, kde tyto platformy mohou fungovat jako skvělý a flexibilní doplněk k jejich větším informačním systémům, které mohou tyto technologie i potenciálně nahradit.
Podzim je tradičně časem nejrůznějších konferencí, a právě s těmi digitálními se v posledních letech roztrhl pytel. Jen v karlínské Spojce, kde proběhne 2.11. zmíněná akce, se koná podobný event každý týden. Proč by měly firmy vysílat své zástupce na tyto akce?
EH: Kdo jednou stál, už stojí opodál. LCNC technologie jsou pro firmy dnes tím, čím byl rozvoj e-commerce na začátku milénia.
AB: A zároveň jde o historicky první takovou konferenci v České republice. Věřím, že zde začneme psát skvělou historii. Návštěvníci budou mít možnost poznat tyto technologie přímo u zdroje.
Pro jaký typ firem je LCNC řešení optimální? Z jakých odvětí, oborů, jaké velikosti?
EH: Pro jakýkoliv typ firem, odvětví, oborů i velikostí.
AB: Souhlasím. V tomto směru jsem zatím nenarazil na žádná omezení.
Jaký je vlastně rozdíl mezi low-code a no-code?
AB: Kdybych měl vysvětlit rozdíl třeba mé babičce, tak bych ji to popsal asi takto. No-code je taková stavebnice z lega, kde někdo za tebe vytvořil ty kostičky a ty si z těch kostiček můžeš postavit úplně cokoliv, co potřebuješ ve firmě řešit pomocí digitálních nástrojů. No a low-code znamená, že nemusíš být úplný programátorský guru, ale stačí ti i jednodušší základy, aby sis něco takzvaně naprogramovala.
Covidová doba posunula české firmy dopředu, pohnuly s digitalizací
Tvrdíte, že firmu lze díky LCNC digitalizovat pouze za třetinu nákladů. Jak?
EH: Čas, který je nutné investovat do vývoje software postaveného na LCNC je výrazně kratší než v případě, kdy se musí tentýž software vyvíjet klasickými programovacími technikami. Zde vzniká největší část úspor.
AB: Ano, a mohou to být třetinové finanční náklady nebo i časové úspory.
Někteří programátoři mají tendenci LCNC přehlížet či podceňovat. Na druhou stranu, pokud se LCNC masově rozšíří, může to programátory připravit o práci. Vy ale tvrdíte, že LCNC je pro ně novou příležitostí a nikoli ohrožením. Proč?
EH: Rozšíření LCNC o práci programátory nepřipraví. Už dnes je několikanásobný přetlak poptávky po programátorech a programátorů nedostatek. Naopak si myslím, že programátoři LCNC technologie vítají, protože jim umožňují věnovat se více sofistikovanějším programátorským problémům než po sto páté vytvářet tentýž formulář.
AB: Amen! Pro programátora, který nebude ignorovat tento trend je to jednoznačně budoucnost, kterou vhodně zakomponuje do svého portfolia vývoje.
jap
