Dohodáři s nárokem na dovolenou: Jaké další změny přináší novela zákoníku práce?

U dohod mimo hlavní pracovní poměr se chystá mnoho novinek, které se dotknou zaměstnavatelů i těch, kteří pro ně pracují. Některé fungují již od října, od ledna 2024 přibyde firmám například povinnost poskytovat „dohodářům“ dovolenou.

Zákoník práce (ZP) prošel od loňského roku významnou novelizací. Nová legislativa upravuje také podmínky práce z domova či výpovědi z pracovního poměru.

Brambory kontrola kvality
Ilustrační fotografie

V září byla novela definitivně schválena ve Sněmovně, která odmítla pozměňovací návrhy Senátu. Některé změny vstoupily v platnost už 1. 10. 2023, další přijdou na řadu v lednu a v červenci příštího roku.

Soumrak práce na dohodu?

Podnikatelé si stěžují, že pro ně novela znamená větší finanční a administrativní zátěž. Takzvaným dohodářům totiž nabízí lepší podmínky než dosud a staví je téměř na úroveň zaměstnanců. Může to znamenat definitivní konec prací na dohodu?

Přibližně třetina zaměstnavatelů podle nedávného průzkumu IPSOS letos omezila nebo má v plánu omezit pracovní smlouvy na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o provedení práce (DPČ).  „K omezení dohod o provedení práce již dochází a dále docházet bude, ztrácejí totiž pro zaměstnavatele atraktivitu,“ upozorňuje Payroll & HR Outsourcing Team Leader Jana Hajdová.

Co změní novela Zákoníku práce a konsolidační balík?

  • Od října je povinný rozvrh pracovní doby předem (pro ty, kteří pracují na dohodu)
  • Od října existuje nová informační povinnost firem (viz níže) a právo dohodářů požádat o pracovní poměr
  • Změní se finanční limity u prací na dohodu
  • Od ledna budou mít dohodáři nárok na dovolenou
  • Zaměstnavatelé musejí pracovníkům na DPP či DPČ platit příplatky za víkendy
  • Všechny dohody o provedení práce je nutné hlásit úřadům
  • Mění se některé podmínky pro práci z domova
  • Nově existuje například možnost poslat výpověď e-mailem

Novinky v home-office

Aby zaměstnanec mohl pracovat na dálku, byť jen jednorázově, bude muset uzavřít se zaměstnavatelem písemnou dohodu. „Takovou smlouvu je potřeba uzavřít také s novými zaměstnanci, a to dříve, než začnou práci na dálku vykonávat,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Zaměstnavatel uhradí zaměstnanci, který využívá home-office (HO), i část nákladů na práci, ale tyto náklady musejí být vyšší, než kdyby trávil čas na pracovišti (například musí spotřebovat více energií). „Náhradu lze řešit několika způsoby včetně poskytování paušálu, který stanovuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí,“ popisuje poradce.

Zmíněný paušál je aktuálně ve výši 4,60 koruny za hodinu strávenou na home-office. Připomínáme, že platba je podobně jako například cestovní náhrady osvobozená od daně z příjmu a pojistného.

Firmy jsou mírně optimistické: Omezují dohodáře i home office, mzdy chtějí zvyšovat

Další variantou je úhrada prokázaných skutečných nákladů (musí je prokázat zaměstnanec) a možná je i dohoda firmy s pracovníkem, že žádné náklady proplácet nechce.

Práci na dálku přitom od pandemie covidu poskytuje v Česku většina firem a stanovení podmínek pro home-office je pro ně zásadní. Novela sice podle právníků opustila snahu práci na dálku podrobně regulovat a nechává firmám poměrně velkou volnost, i tak ale skýtá pro firmy mnohá úskalí.

Ochrana zdraví a bezpečnost na HO se nemění

Nemění se například úprava bezpečnosti a ochrany zdraví. Zaměstnavatel by se tedy měl o bezpečí zaměstnanců pracujících na dálku starat stejně, jako se stará o zaměstnance na pracovišti.

Paradoxně tak může docházet k případům, kdy se pracovník doma zraní a je to bráno jako úraz na pracovišti, za který nese odpovědnost firma a musí zraněnému nahradit případnou škodu.

Nadále tedy platí, že zaměstnanci musejí o home-office požádat. Nově ale – pokud o práci na dálku požádá rodič dětí mladších devíti let, těhotná žena nebo zaměstnanec, který pečuje o osobu závislou – má zaměstnavatel povinnost případné odmítnutí písemně zdůvodnit.

Průzkum: I po novele zákoníku práce budou „dohodáři“ pro zaměstnavatele výhodní

K zamítnutí přitom musí mít objektivní důvody, které mohou být „provozní, ekonomické nebo například spočívat v povaze práce“. Pokud by zaměstnavatel písemné odůvodnění zaměstnanci nepředal, hrozí mu pokuta až do výše 200 tisíc korun.

„Přestože se nakonec podařilo, aby podmínky, které budou muset být smluvně upravené, nebyly pevně dané a zůstaly flexibilní, doporučujeme zaměstnavatelům, aby si dobře promysleli, zda není potřeba nějaká pravidla nastavit. Stále se jedná o závislou práci, kterou zaměstnanec koná jménem zaměstnavatele na jeho náklady a na jeho odpovědnost,“ doplňuje Dagmar Kužvartová ze Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR).

Rozvrh pracovní doby předem je povinný

Co to znamená? Změna, která platí od října letošního roku, přináší firmám povinnost předem rozvrhnout pracovní dobu nejen zaměstnancům, ale nově také těm pracovníkům, kteří pracují na dohodu. Zároveň je musejí firmy s rozvrhem seznámit, a to nejpozději tři dny před začátkem pracovního období.

Zaměstnavatel musí už při vypisování rozvrhu sledovat, aby byla dodržena všechna ustanovení ZP, která se týkají poskytování přestávek v práci, „garantování doby nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu, úpravy noční práce, pracovní pohotovosti“ atd.

Už od letošního podzimu se firem týká nová informační povinnost. Do sedmi dnů od faktického začátku výkonu práce musí zaměstnavatel informovat pracovníky na dohodu o takzvaných „taxativně vypočtených skutečnostech“.

To znamená bližší popis sjednané práce a místa, kde bude vykonávána, předpokládaný rozsah pracovní doby za den či týden, a také to, kdy bude mít dohodář přes den a stejně tak v týdnu nárok na odpočinek. Totéž se týká i přestávek na jídlo v rámci pracovní doby.

Zástupcům firem se příliš nelíbí ani další změna: pracovník, který v uplynulých 12 měsících pro stejného zaměstnavatele nejméně půl roku (respektive 180 dní), může písemně požádat zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru. Vedení firmy mu samozřejmě nemusí vyhovět, má ale povinnost mu do 30 dnů poskytnout odůvodněnou písemnou odpověď.

I dohodáři mají nárok na příplatky či náhradní volno

Také lidem pracujícím na DPP či DPČ je nutné platit příplatky za víkendy stejně jako stálým zaměstnancům.

Na dohodáře se budou nově vztahovat také ustanovení zákoníku upravující veškeré překážky v práci. Poněkud složité paragrafy (191 až 198 Zákoníku práce) hovoří také o jejich právech. Už od října jim musejí být poskytovány příplatky nebo náhradní volno.

Pokud odměna z dohody nedosáhne minimální hodinové mzdy, je firma povinna rozdíl zaměstnanci doplatit

Michal Dvořáček, poradce

Nárok mají na náhradu odměny z dohody, náhradu za práci ve svátek či práci o víkendu, na příplatek za noční práci, nebo odměnu za práci ve ztíženém pracovním prostředí. S tím souvisí i nutnost evidence pracovní doby.

Klíčová novinka: Dovolená pro dohodáře

To, že se pracovní podmínky dohodářů dostanou prakticky na úroveň zaměstnanců na HPP, znamená, že budou mít od ledna 2024 nárok i na řádnou dovolenou.

Při určitém rozsahu práce tedy mají stejný nárok jako stálí zaměstnanci. Za dovolenou jim navíc zaměstnavatel bude muset platit stejnou náhradu odměny. „Zaměstnavatelé musejí počítat s tím, že se zvýší administrativa a kvůli náhradám za dovolenou se tento druh práce i částečně prodraží,“ upozorňuje Dagmar Kužvartová (SP ČR).

Podrobnější informace najdete v paragrafu § 211 až 223 zákoníku práce

Zákon nicméně dosud nestanovil u lidí pracujících na DPP a DPČ žádnou přesnou týdenní pracovní dobu. Ta je přitom důležitá pro určení délky dovolené.

Novinkou je tedy ustanovení, že bude mít pracovní týden těchto lidí paušálně 20 hodin, a to bez ohledu na to, v jakém rozsahu byla práce v dohodě sjednána a následně vykonávána.

Aby měli nárok na dovolenou, musejí dohodáři splnit stejné podmínky jako zaměstnanci. „To znamená, že lidé pracující na dohody budou muset pracovat pro zaměstnavatele v daném roce pracovat nepřetržitě minimálně čtyři týdny a odsloužit alespoň čtyřnásobek hodin (určených jako týdenní pracovní doba). V tomto případě tedy nejméně 80 hodin,“ prozrazuje Dvořáček. Délka dovolené se určuje podle § 213 zákoníku práce.

Upravený limit pro placení pojistného

Pro úplnost dodáváme, že některé novinky v této oblasti přináší nejen ZP, ale také konsolidační balíček vlády.

Ten především upravuje stávající limit 10 000 korun měsíčně pro neplacení povinného pojištění. Nově bude muset dohodář (aby mu vznikl nárok na placení sociálního pojištění) u jednoho zaměstnavatele vydělat za měsíc více než čtvrtinu průměrné mzdy v zemi.

Konsolidační balíček přináší mnoho změn v daních. Které to jsou a koho se týkají?

Druhý vyšší limit ve výši 40 procent průměrné mzdy se uplatní v případě souběhu více dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů.

Pokud pracovník překročí jeden ze dvou limitů, bude muset sám odvést příslušné pojistné a bude jej muset zpětně doplatit i zaměstnavatel.

Všechny DPP se musejí hlásit úřadům

Novela zavádí také povinnost evidence všech dohod o provedení práce a příjmů z těchto dohod.

Zaměstnavatel, který nebyl povinen se přihlásit do registru, protože nezaměstnává nikoho, kdo je účasten nemocenského pojištění, se bude muset přihlásit do evidence zaměstnavatelů. Tu vede ČSSZ v rámci svých registrů podle zákona o nemocenském pojištění.

Oznámení musí být učiněno v elektronické podobě, a to do osmi dnů od nástupu pracovníka na dohodu do zaměstnání.  Stejně je tomu i v případě ukončení dohody/ skončení zaměstnání.

Firmy navíc musejí předložit příslušné OSSZ následující údaje o zaměstnancích: jméno a příjmení, rodné číslo a datum narození a také výši příjmu, které zaměstnanci za kalendářní měsíc zaplatil. To vše do dvacátého dne měsíc následujícího po měsíci, kdy u něj zaměstnanec pracoval na dohodu.

Jakub Procházka

• Teritorium: Česká republika

Doporučujeme