English version
Jak to nyní v Maďarsku vypadá a jak uzavření hranic ovlivnilo obchodní vztahy s Maďarskem?
Martin Zika: Jak to teď v Maďarsku vypadá? Jakým způsobem to uzavření hranic ovlivnilo situaci v zemi?
Dóra Egressy: K tomu, abychom si mohli lépe vysvětlit, proč maďarská vláda toto rozhodnutí přijala, tak si myslím, že je určitě dobré, promluvit si o průběhu pandemie tady v Maďarsku. Ten průběh byl velice podobný vlastně České republice.
Možná ten rozdíl můžeme podotknout v tom, že vlastně ta první vlna byla velice podobná jako vlastně v celém našem regionu, Maďarsko se rozhodlo uzavřít hranice podobně jako okolní země. Vlastně podle maďarské vlády i díky disciplinovanosti maďarských občanů ten průběh byl docela mírný, takže léto začalo velice klidně. Maďarsko dělalo velké kampaně pro to, aby lidé nejezdili do zahraničí, spíše zůstali doma. Byl slogan „Více Balatonu méně Adrie“.
A vlastně i čísla se držela docela nízko, řekněme, mezi 0 a 20 až do té doby, než se Maďaři ale přece jenom vydali do zahraničí a začali importovat vir. Proto přišlo to radikální rozhodnutí, že se uzavřou hranice. Maďarská vláda to několikrát korigovala, takže vlastně aktuální stav už je takový dobrý kompromis, tedy obecně zakazuje vstup zahraničním občanům na území Maďarska, ale jsou výjimky.
První z nejdůležitějších výjimek je to, že cesty s obchodním záměrem jsou i nadále povoleny. Stačí na hranicích vlastně předložit např. zvací dopis od maďarské firmy. Stejně tak pokud Maďar cestuje do České republiky na nějaké jednání, tak stačí, aby česká firma napsala ideálně v angličtině zvací dopis.
MZ: Je potřeba při tom předložit třeba negativní test?
DE: V případě obchodního cestování není vůbec podmínkou. Negativní testy jsou vyžadovány pouze v případě turistů a to ze států V4, kteří měli už pobyt rezervovaný před 1. zářím. Striktní a plošná rozhodnutí jako byly na jaře, tak už se nedají očekávat, spíš budou velice koncentrované a velice proaktivní, reaktivní v závislosti např. na počtu zemřelých.
MZ: Když bychom se teď zaměřili na ekonomiku a na byznys. Z toho, co jste říkala, tak vyplývá, že ten obchod by měl v zásadě fungovat pořád stejně, neměl by být nějak zvlášť omezen. Je to tak?
DE: Ano i ne. Dobrá zpráva je, že neustále máme obchodní jednání přes naše partnery, neustále víme o tom, že sem Češi jezdí za obchodem, takže obecně můžeme říct, že ano, obchod momentálně běží.
Například v potravinářství naopak máme takové zprávy, že hodně nákupčích je ještě stále nebo už zase na Home officu, což samozřejmě hodně zpomaluje celý průběh zavedení výrobku, např. do určitého řetězce, a také spíš větší firmy preferují Skype konference a Zoom konference namísto osobního jednání, ale není tedy vidět naštěstí takové obecné uzavírání od osobních styků.
MZ: A je něco, co byste v tuto chvíli s ohledem na tu aktuální situaci doporučila českým exportérům?
DE: Tak určitě jak už je hodně slyšet, tak je velice důležité zaměřit se na online. Jako v ostatních zemích, tak i v Maďarsku trh e-commerce je velice důležitý, prozatím je to v porovnání třeba i s Českou republiku docela malý segment, ale roste dvojciferným číslem, což je určitě velice perspektivní.
Navíc kvůli pandemii se teď mnoho offline obchodů dostalo do online sféry a dobrá zpráva je, že podle prvních analýz zákazníci, kteří se poprvé ocitli v online sféře a vyzkoušeli si nakupování online, tak v té sféře už i zůstanou. Takže si myslím, že se opravdu vyplatí investovat do onlinu, do kvalitních webových stránek, do přítomnosti na sociálních sítích.
MZ: K těm příležitostem se určitě ještě dostaneme. Možná bych na chvilinku zůstal u ekonomické situace v Maďarsku. Vzhledem k tomu, že teď je poměrně aktuální zpráva, pokud se nepletu, je to zpráva Eurostatu, že tam poměrně vzrostla nezaměstnanost v Maďarsku na nějakých 5,2 %, což je ve srovnání s průměrem EU, který dosahuje zhruba 2,7 %, poměrně vyšší číslo. Ovlivňuje to nějakým způsobem situaci v ekonomice v Maďarsku?
DE: Tak začala bych od roku 2018, kdy podle ankety Maďarské obchodní a průmyslové komory, která dělá reprezentativní ankety, takže shromažďují opravdu velice důležité informace, byl po dobu dvou let, takže vlastně do letošního dubna, největším problémem pro maďarské podnikatele nedostatek pracovní síly.
Trh byl opravdu přehřátý, reálné mzdy se kolikrát zvedaly dvouciferným číslem, bylo opravdu těžké sehnat, jak vysoce kvalifikované, tak třeba i méně kvalifikované pracovníky. Toto se najednou změnilo. Přišel duben 2020, vlastně nejhorší měsíc maďarské ekonomiky, a najednou už firmy se potýkaly s tím, že pracovní sílu mají, dokonce možná i přebytek, ale zase nemají poptávku. Momentálně v září 2020, tak je taková hybridní doba, protože díky alespoň nějaké turistické sezóně tady v Maďarsku, a také díky rozjezdu průmyslové výroby, se ten trh práce trošku vzpamatovává. Jsou sice známy docela velké rozdíly, jak strukturální, tak i teritoriální.
Můžeme říct, že turismus a pohostinství vlastně prožily asi tu největší horskou dráhu, ztratily nejvíc pracovníků, ale pak si je také snad nejrychleji nabraly. Poslední oficiální údaj od Maďarského statistického úřadu je ten, že v červenci byla nezaměstnanost 4,7 %. Což je v porovnání s rekordním údajem 3,3 % z minulého roku opravdu velký nárůst, ale snad není tak dramatický. Samozřejmě teď je velká otázka, co bude na podzim, jak se firmy zachovají, jak se jich druhá vlna dotkne.
Pravidelně aktualizované informace o současné situaci v Maďarsku
