Monitoring opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s coronavirem ve státech Evropské unie, Norska a Švýcarska

(aktualizováno 8. 6. 2020) Monitoring státních opatření na podporu ekonomiky a jejich dopadů na ekonomiku v souvislostí s pandemií coronaviru. Zprávy průběžně zpracovávají teritoriální pracovníci Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Monitoring ve státech východní Evropy, Střední Asie a Západního Balkánu

Evropská komise a jednotlivé země:

BelgieBulharskoDánskoEstonskoFinskoFrancieChorvatskoIrskoIslandItálieLitvaLotyšskoLucemburskoMaltaMaďarskoNizozemskoNorskoPolskoPortugalskoRakouskoRumunskoŘeckoSan MarinoSlovenskoSlovinskoSRNŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoVelká Británie

Belgie

  • Podpora chodu ekonomiky

    Federální vláda i vlády regionální schvalují opatření na podporu podnikání a zaměstnanosti (valonská vláda 350 mil., vlámská 150 mil. a bruselská 110 mil. €), vč. řady úlev pro MSP, OSVČ i přímé platby, záruky či prémie. 10 opatření přijatých dne 6.3. zahrnuje: (1) dočasná nezaměstnanost z důvodu vyšší moci (zaměstnanec dostává 65 % svého stanoveného platu; s limitem 2 754,76 € měsíčně; srážková daň ve výši 26,75 %); (2) dočasná nezaměstnanost z ekonomických důvodů; (3) platební plán příspěvků zaměstnavatele na sociální zabezpečení; (4) plán platby DPH; (5) platební plán pro srážkovou daň; (6) platební plán daně z příjmu fyzických a právnických osob; (7) snížení zálohy pro OSVČ; (8) odložení, nebo osvobození od placení příspěvků na sociální zabezpečení OSVČ; (9) získání náhradního příjmu pro OSVČ (překlenovací právo); (10) pružnost při provádění federálních veřejných zakázek.

    Dále odklad splátek do 30.9. pro majitele nemovitostí, jež mají problém kvůli COVID splácet hypotéky či pro společnosti a OSVČ, které mají jiné typy půjček a nemohou je splácet. Za těchto 6 měsíců nebude potřeba platit úroky. Vláda současně spolupracuje s finančním sektorem na vytvoření systému záruk s fondem 50 miliard € na pokrytí ztrát vzniklých z budoucích půjček. Fond pokryje všechny nové půjčky společnostem a OSVČ, které budou od této chvíle poskytovány maximálně na 12 měsíců. Cílem fondu je umožnit poskytování nových půjček, které mohou být nezbytné pro udržení podniku v obtížích až do zotavení ekonomiky. Dne 19. března 2020 schválil belgický parlament nouzový rozpočet na příští 3 měsíce.

    Region Brusel: 110 mil.€ na podporu hl.m.; veřejné záruky na bank. půjčky (20 mil.€), firmy postižené COVIDem moratiroum splátek. Podpora pro postižené podniky prostřednictvím Centra pro podniky v obtížích. Vytvoření delegované mise Finance&Invest.brussels, která bude řešit zejména možnost půjček se sníženou sazbou klíčovým dodavatelům a provozovnám zaměstnávajícím více než 50 osob v potravinářském a hotelovém sektoru. Bruselský region se rovněž v 1. polovině roku 2020 vzdá městské daně.

    Vlámsko: náklady na opatření 140 až 150 mil.€. Na krizové záruky pro firmy 100 mil. €. Pro uzavřené obchody a hotely paušál 4 000 € a krizová záruka; pokud potrvá déle než 3 týdny 160 €/den uzavření. Automaticky 202,68 € nezaměstnaným.

    Valonsko: na krizový fond 100 mil. € pro MSP, OSVČ a obchodníky, mobilizování finančních nástrojů Sowalfin, Sogepa a Sriw. Zásah ve formě záruk u bank či půjček až do výše 200 000 €. Všechny sektory a činnosti, které byly pozastaveny, popřípadě události, které byly zrušeny, obdrží kompenzaci ve výši 5 000 €, která vyrovná dopady krize. Podpořeny budou především hotely, penziony, restaurace, kavárny, bary, cestovní agentury, maloobchodníci a poskytovatelé služeb (např. kosmetičky), tj. cca 48 980 potenciálních příjemců. Podniky, jímž byla zamezena činnost, jako například holičství, obdrží kompenzaci 2 500 €, tj. cca 6 tisíc příjemců.

    Návazná vládní opatření (6.4.): Federální vláda: 1/ Odklad splácení hypoték:

    Federální vláda vyjednala s bankovním sektorem možnost šestiměsíčního odkladu splácení hypoték. Těchto šest měsíců se připočítává k době trvání půjčky. O odklad mohou požádat jednotlivci, kteří byli zasaženi koronavirovou krizí. U jednotlivců již není podmínkou mít více než 25 000 EUR (spoření, akciové portfolio) ve finančních aktivech. Banky také vynakládají zvláštní úsilí pro ty nejslabší. Každý, kdo má rodinný příjem do 1 700 EUR po odečtení svých měsíčních výdajů, obdrží také po celou dobu trvání slevy na úrocích z půjčky na bydlení. Výše slevy závisí na výši šestiměsíčního prodloužení, a proto se u každé půjčky bude lišit. Za těchto šest měsíců nebude však potřeba platit úroky.

    2/ Finanční pomoc nemocnicím

    Federální vláda poskytla nemocnicím finanční zálohu v hodnotě přibližně 1 miliardy EUR. Vláda tím chce zaručit, aby mohly nemocnice nadále platit mzdy svým zaměstnancům. Příjmy nemocnic jsou v současné době pod velkým tlakem, jelikož se veškeré neurgentní péče odkládají a zároveň čelí nemocnice větším výdajům z hlediska logistických úprav.

    3/ Zvýšení dávek v dočasné nezaměstnanosti ze 65 na 70 %

    Vláda rozhodla o zvýšení dávek pro dočasně nezaměstnané osoby v době koronavirové krize z 65 na 70 % hrubé mzdy (s limitem 2 754,76 EUR měsíčně). Toto zvýšení platí od 1. února do 30. června. Dočasně nezaměstnané osoby, které pracují na plný úvazek, budou současně dostávat příplatek 5,63 EUR za den neboli 146 EUR na základě 26 dnů/měsíc. Odměna pro zaměstnance pracující na částečný úvazek je 2,82 EUR na den. Tato mimořádná prémie je k dispozici od 13. března.

    4/ Odklad plateb za sociální pojištění do prosince 2020

    Platby příspěvků na sociální zabezpečení jsou pro všechny osoby i společnosti odloženy do 15. prosince 2020. Odklad plateb se vztahuje na všechny platby od 20. března 2020. Společnostem v odvětví pohostinství, rekreace, kultury, sportu a dalším, kterých se týká povinné uzavření z důvodu šíření COVID-19, je tento odklad udělen automaticky. Společnosti, které nebyly povinny zavřít, ale udělaly tak z důvodu nemožnosti dodržování hygienických opatření, lze tento odklad udělit na základě čestného prohlášení.

    5/ Překlenovací právo pro OSVČ

    OSVČ, které byly nuceny přerušit svou činnost, mají možnost využít překlenovací právo a získat tak náhradní příjem za březen a duben 2020. Podmínkou je, že k přerušení činnosti muselo dojít v důsledku koronavirové krize nejméně sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů. Zahrnuty jsou také OSVČ, které vykonávají pečovatelskou profesi, například fyzioterapeuti, zubaři a další specialisté. Pokud jsou dodrženy podmínky, získávají tak náhradní příjem ve výši 1 291,69 EUR měsíčně (1 614,10 EUR, pokud mají závislé rodinné příslušníky). Již více než čtvrtina belgických OSVČ využívá tento náhradní příjem.

    6/ Dary lékařského materiálu nepodléhají DPH

    Vláda rozhodla, že společnosti, které darují dodávky lékařského materiálu nemocnicím a zdravotnickým zařízením, nepodléhají DPH. Jakákoliv společnost, která dočasně vynaloží dodatečné náklady, například na výrobu zdravotnického materiálu, bude moci tyto náklady zadávat jako profesní výdaje. Kromě toho je stále možné poskytovat peněžní dary nemocnicím a zdravotnickým zařízením. Dary od 40 EUR opravňují osobu či společnost ke snížení daně.

    7/ Zrychlení vrácení finančních částek vycházejících z daňového přiznání

    Všechny osoby, které podaly daňové přiznání s datem k 31. březnu 2020, mohou využívat zrychlené formy vrácení finančních částek na svůj běžný účet. Musí však být korektně odeslány všechny výnosy za minulý rok a minimální částka musí být 245 EUR. Namísto vrácení peněz do května/června 2020 bude díky tomuto opatření vrácení provedeno do 30. dubna 2020.

    Valonská vláda:

    1/ Veřejné zakázky

    Valonská vláda přizpůsobila pravidla pro zadávání veřejných zakázek v době koronavirové krize. Vláda vydala opatření o odložení či pozastavení veřejných zakázek, a to především ve stavebním sektoru. Pro již zahájené nabídky se navrhuje odklad do 20. dubna. Valonský oběžník rovněž stanovil ukončení některých zakázek.

    2/ 115 milionů EUR do odvětví zdravotnictví a zaměstnanosti

    Valonská vláda schválila pomoc v hodnotě 115 milionů EUR na podporu nemocnic, zdravotnických a sociálních služeb. Tato finanční podpora by měla být přerozdělena do sektoru sociálních služeb (služby, které poskytují péči o nejzranitelnější skupiny jako sociální domy pro bezdomovce, oběti domácího násilí apod.), zdravotnických služeb zajišťujících například péči o hendikepované osoby, dále také do služeb zajišťujících sociálně-profesní integraci a služeb sociální ekonomiky. Z této hodnoty by měla být poskytnuta částka 56,55 milionů EUR nemocnicím v první linii při řešení zdravotní krize.

    Vlámská vláda:

    1/ Podpora podniků se ztrátou finančního obratu

    Vlámská vláda rozhodla, že také společnosti, které nemusely být celkově uzavřeny, ale zažívají velkou ztrátu svého finančního obratu, mohou získat podporu. Ztráta obratu však musí být ve srovnání se stejným obdobím loňského roku nejméně 60 %. Referenčním obdobím je 14. březen 2020 až 30. duben 2020. Vláda rozhodla o poskytnutí jednorázové kompenzační prémie ve výši 3 000 EUR. V případě, že má společnost více provozoven, bude jí poskytnuto maximálně 5 prémií. Prémie se týká také OSVČ, které platí příspěvky na sociální zabezpečení. Společnosti a OSVČ, které mají příjem mezi 6 996,89 EUR a 13 993,78 EUR, mohou požadovat kompenzační prémii ve výši 1 500 EUR. Kompenzační prémie je také možná pro společnosti ve formě neziskových sdružení za předpokladu, že alespoň jedna osoba je zaměstnána na plný úvazek.

    2/ Zvýšení záruční kapacity pro podnikatelské úvěry

    Vláda zvýšila záruční kapacitu pro podnikatelské úvěry velkým společnostem z původních 1,5 na 3 miliardy EUR. Vlámská investiční společnost PMV současně uskutečnila navýšení kapitálu o 250 milionů EUR na poskytnutí půjček pro malé a střední podniky. Toto opatření se zaměřuje na společnosti, které jsou opět aktivní, a které pracují s více než 80 % zaměstnanců.

    3/ Dotace pro některá sdružení

    Bylo rozhodnuto o založení nouzového fondu ve výši 200 milionů EUR pro dotování některých oblastí jako například kultura, mládež, média a sport, ale také některých specifických odvětví jako například květinářství, části cestovního ruchu, mobilita a veřejné práce. Tento fond by měl do jisté míry absorbovat dopady koronavirové krize na některá sdružení.

    Bruselská vláda: Žádná další opatření nebyla vydána.

  • Dopady na ekonomiku

    (6.4.) Před touto krizí směřoval belgický rozpočet 2020 ke schodku 2% HDP. Nyní hovoříme o schodku min. 7%. Pouze malá část tohoto zhoršujícího se schodku je způsobena novými výdaji federální vlády a federovaných subjektů na potlačení krize, jako je např. rozhodnutí zvýšit dávky v nezaměstnanosti. Celkem se nové výdaje odhadují na 0,6% HDP, tj. 2,9 miliardy EUR (1,8 mld. na federální a sociální zabezpečení a 1,1 mld. pro regiony). Společnost Euler Hermes odhaduje, že Belgie ztratí v obchodu 6,2 miliardy EUR během pouhých 3 měsíců (1,3 % jejího HDP).

    Dle vlámské hospodářské komory by mohl belgický HDP klesnou až o 2 %, namísto předpokládaného růstu 1,5 %. Rozdíl oproti ročnímu HDP ve výši 450 miliard EUR představuje pro belgickou ekonomiku pokles o 14 až 16 miliard EUR. Rozhodujícími faktory budou vládní opatření a současně dopad koronavirové krize na USA. V důsledku zavírání některých firem a možnosti využití opatření dočasné nezaměstnanosti z důvodu vyšší moci skončí přibližně 1 milion Belgičanů v dočasné nezaměstnanosti. Momentálně je v této situaci již více než 500 000 Belgičanů.

    Podle Bruselské obchodní komory je v metropolitní oblasti ohroženo okolo 300 000 pracovních míst (42 %).

Belgie – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Bulharsko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Vláda hradí 60 % mzdy zaměstnancům firem zasaženým coronavirem (platí také sociální odvody za zaměstnané, kteří nejsou propuštěni). Zbylých 40 % hradí zaměstnavatel (z lednové mzdy). Podmínkou je snížení obratu firmy o 20% oproti tržbám z března 2020 (týká se maloobchodu). Oddálení plateb daní (korporátní daň do 30.6.2020, místní daně a poplatky) a půjčky podnikům. BULHARSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA přijala restrikce proti vývozu finančních aktiv bank (zakázány jsou odvody zisku zahraničním matkám BG bank apod.), nařízen je také návrat finančních aktiv ze zahraničních poboček BG bank. Odhaduje se, že opatření má zajistit setrvání 9,3 mld. leva v zemi, a týká se také pojišťovacích společností. Jedná se o kapitalizaci zisků v bankovním systému v objemu 1,6 mld. BGN (0,8 mld. EUR), zrušení plánovaného navýšení proticyklické kapitálové rezervy plánované na léta 2020 a 2021, jakož i navýšení likvidity v bankovním systému. BG zvýšilo počet inspekcí u potravin a v potravinářských závodech (týká se ochranného pracovního oděvu, chemikálií a dezinfekčního vybavení – rukavice, masky). Kontrolují se zaměstnanci zapojeni do výroby, dodávek potravin; frekvence provedené dezinfekce, atd. V Sofii byl zrušen systém parkování v modrých a zelených zónách.

    Bulharsko se připravuje na výrobu léků chlorochin a hydroxychlorochin známých pro léčbu malárie, u nichž byl zaznamenán pozitivní vliv na léčbu covid.

    Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že přesměruje 60 mil. BGN z OP „Rozvoj lidských zdrojů“ na podporu 14 tisíc zdravotníků, zapojených do boje s COVID-19 (slíbených 1 000 BGN nad rámec platu pro lékaře, sestry, sanitáře a další personál v první linii).

    Nově registrovaní nezaměstnaní, kteří nemají pojistku proti nezaměstnanosti, budou moci požádat o bezúročnou půjčku do 1 500 BGN.

    Ministr zdravotnictví oznámil, že díky nabídce bezplatné pomoci ze strany IT specialistů by BG mohlo počátkem příštího roku spustit projekt e-zdravotnictví. Asociace pro inovaci, obchodní služby a technologie nabídla státu 15 000 bezplatných člověkohodin podle hesla „pomoz státu, aby i on ti mohl pomoci“. Bulharští poslanci a ministři se vzdali svých platů ve prospěch systému veřejného zdraví od 1. dubna do konce výjimečného stavu. Na účet systému veřejného zdravotnictví tak bude vyplaceno 1,44 milionu leva, což činí asi 740 000 EUR. K opetření se dále připojili členové politického kabinetu a ředitelé všech vládních agentur.

  • Dopady na ekonomiku

    IMF snížil svou prognózu hospodářského růstu pro Bulharsko do roku 2020 na mínus 4%. Nezaměstnanost dle IMF vzroste letos na 8% (zdvojnásobení oproti únoru 2020). Vláda dne 2. 4. odsouhlasila změny v Zákoně o státním rozpočtu na rok 2020, díky nimž navýšila limit pro čerpání státního dluhu do 10 mld. BGN. BG by mělo dosáhnout deficit 2,9%. Dluh by měl narůst z 2,2 na 10 mld leva (cca 60 mld. Kč). Důvodem jsou očekávané výpadky v daňových příjmech a sociálních odvodech. Počítá se se snížením příjmů státního rozpočtu o 2,44 mld. BGN. Podle vlády má dojít k poklesu domácí spotřeby, propadu zahraničního obchodu a ke snížení zaměstnanosti. K 27. březnu je v zemi 213.700 nezaměstnaných. Státní rozpočet vykázal k 31. 3. 2020 přebytek ve výši 1,27 mld. BGN. Fiskální rezervu k 29. 2. 2020 tvořilo 10,6 mld. BGN. Propad ve spotřebě pohonných hmot v rozsahu 40-80% (v důsledku striktního zákazu pohybu). Výrazně rostou ceny ochranných prostředků a dezinfekce, ovoce a zeleniny (citróny a česnek, brambory, mrkev,..), přepravních služeb (kamionová doprava). Nárůst využití elektronizace ve stuku s úřady (BG například zavádí e-health: elektronický předpis, elektronické doporučení, elektronický soubor, klíčové registry, specializovaný elektronický systém sledování a analýzy léků a informační systém pro diagnostiku osob a osob v karanténě vše zdarma od programátorů). Na začátky dubna je bez zaměstnání více jak 214.000 lidí. Dle šetření hosp. komory: 78% umisťuje pracovníky na placenou dovolenou, 22% na neplacenou dovolenou, a 13% společností zaměstnance propouští. Nejvíce postižené podniky (mimo restaurace, hotel, cestovní ruch a kavárny) jsou v odvětví výroby a lehké výroby, následuje výroba autodílů a výroba automobilů a kultura. Např. největší továrna na výrobu autodílů v Pazardžikik dočasně pozastavuje provoz a 2 000 pracovníků je od pondělí (1.4.2020) na dovolené. Většina společností poskytujících služby propustila své zaměstnance na měsíční dovolenou. Stavební firmy zatím pracují, ale není známo, jaký bude osud jejich investorů.

  • Poznámky k místním pravidlům pro české firmy

    Nákladní vozidla a sanitky zastavovány nejsou. Policie zastavuje vozidla na kontrolních bodech ve vnitrozemí (údajně na vjezdech a výjezdech z velkých měst) a kontroluje oprávněnost pohybu lidí (během nařízené domácí samoizolace obyvatel). Požaduje identifikační dokumenty, doklady zaměstnavatele, potvrzení bydliště a zdravotního stavu. Šéf krizového štábu vyzval všechny nemocné, aby povinně nosili masky a zabránili tak šíření infekce. Potvrzené případy nákazy i domnělé, nařízena karanténa 28 dnů. Od 20. 3. do 17. 4. 2020 platí dočasný zákaz vstupu na území BG pro všechny občany třetích zemí všemi způsoby vstupu, dále se zakazuje vstup osobám přijíždějícím z IT, ES, FR, UK, DE, NL a CH (nevztahuje se na občany zemí EU a Schengenu). Doposud funguje přímý let ze Sofie do Prahy, který provozuje národní dopravce Bulgaria Air. Jedná se o nejjednodušší způsob, jakým se dostat z BG do ČR, vedle toho však zatím fungovaly i spoje např. do Německa, V. Británie, Holandska, Švýcarska. Maďarska či Rakouska, otázkou je, jak dlouho tato situace ještě vydrží.

Bulharsko – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Dánsko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Odložení platby daní (DPH, daně z příjmů, příspěvku na podporu pracovního trhu) o čtyři měsíce. Kompenzace za zrušené akce (včetně veletrhů). Zřízení task force (vč. Konfederace průmyslu, Obchodní komory a Odborovou konfederace) v čele s ministrem průmyslu – zaměření zejména na dopravu, turismus a zábavní průmysl. Objem tohoto balíčku je až 125 mld. DKK – tyto zdroje zůstanou v oběhu. OSVČ mají nárok na pčříspěvek v nemoci od místní samosprávy. Balíček na zachování pracovních míst (státní pokladna uhradí odhadem 2,6 mld. DKK). Pomoc MSP – odložení platby DPH a daně z příjmu (navýšení likvidity až o 40 mld. DKK). Ministr financí Nicolai Wammen spolu s ministrem průmyslu Simonem Kollerupem (oba Sociální demokracie) 18. března prezentovali další balíček opatření na pomoc živnostníkům a malým firmám v celkové hodnotě až 40 mld. DKK (cca 145 mld. CZK).

    OSVČ, které by v důsledku pandemie koronaviru ztratily minimálně 30 % svých příjmů, poskytne vláda kompenzaci ve výši 75 % ze ztraceného příjmu, maximálně však 23 tis. DKK měsíčně. Toto opatření se týká živnostníků a malých firem (do 10 zaměstnanců) a je platné v období od 9. března do 9. června 2020.

    Vláda dále poskytne finanční podporu na pokrytí až 80 % fixních nákladů (nájemné, elektřina atp.) malých firem. Pomoc získají např. restaurace a další firmy/živnosti, které byly krizí zasaženy obzvláště tvrdě (na základě rozhodnutí vlády ze 17. března jsou uzavřeny i kavárny, restaurace, kadeřnictví, fitness-centra, nákupní centra atp.). Podmínkou je pokles jejich příjmů minimálně o 40 %. Společnostem, které musely být v důsledku vládního nařízení zcela uzavřeny, bude poskytnuta kompenzace za fixní náklady ve výši 100 % za dané období. Došlo také k uvolnění proticyklické kapitálové rezervy, což bankám poskytuje větší prostor pro to, aby byly schopny odolat ztrátám bez toho, že by musely omezovat úvěry. Vedle toho se zavádějí dva systémy, které bankám poskytují záruky do výše 70 % úvěrů poskytnutých malým a středním podnikům s provozní ztrátou více než 50 % (státní záruka pro SME) nebo s poklesem obratu ve výši 50 % (tržní systém záruk pro velké společnosti). SME dále získají snadnější přístup k exportním úvěrům, které budou moci čerpat prostřednictvím Dánské exportní úvěrové agentury (Danmarks Eksportkredit, EKF).

    Hranice pro státem garantované úvěrové programy pro SME bude zvýšena. Vládní zakázky mají podporovat SME, ty pak mohou být např. osvobozeny od plnění některých pravidel. Vláda zahájí dialog se Sdružením místních samospráv/komun (Kommunernes Landsforening) a Sdružením dánských regionů (Danske Regioner), aby obdobná opatření byla přijata i na úrovni komun a regionů. Obce (komuny) a regiony mohou uspíšit veřejné investice, čímž dají ekonomice tolik potřebný impuls. V případě komun se jedná se o částku ve výši 2,5 mld. DKK (cca 9,2 mld. CZK). Pro regiony bude velmi obtížné investice uspíšit, protože zejména nemocnice (spadajíc v DK výhradně do pravomoci regionů) jsou silně zatíženy epidemií koronaviru. Komuny i regiony budou zároveň v roce 2020 osvobozeny od povinnosti dodržovat kapitálové výdajové stropy (např. na renovace, novou výstavbu atp.). Konkrétně budou komuny moci uspíšit platby v hodnotě 5 mld. DKK (cca 18,3 mld. CZK) a regiony platby ve výši 1,5 mld. DKK (cca 5,5 mld. CZK).

    Cestovní záruční fond (Rejsegarantifonden) bude posílen státní zárukou ve výši 1,5 mld. DKK (cca 5,55 mld. CZK) za účelem podpory cestovních kanceláří. Současně bude rozšířen účel fondu tak, aby kompenzoval zrušené cesty.

    Snadnější přístup k dávkám v nezaměstnanosti a nemocenské v období od 9. března do 9. června 2020. Osobám pobírajícím dávky v nezaměstnanosti nebude toto období započítáváno (nárok na dávky v nezaměstnanosti max. 2 roky). Osoby, které již své dávky v nezaměstnanosti vyčerpaly, se budou na toto období moci opět přihlásit k jejich pobírání. Osoby pobírající nemocenskou si mohou nárok na její pobírání prodloužit o 3 měsíce.

    Lepší úvěrové příležitosti pro studenty, kterým hrozí ztráta zaměstnání. Studenti středních škol získají právo na studentské půjčky (tzv. SU) navíc, a to až do výše 6 388 DKK měsíčně. Vláda jednala s odborovými organizacemi zaměstnanců ve veřejném sektoru o jejich postavení v době, kdy nemohou docházet na pracoviště. Obětují 5 dnů své dovolené (či jiné formy překážky z práce na své straně), pokud nemohou svou práci vykonávat z domova vůbec, anebo ji vykonávají pouze částečně. Ministr průmyslu a obchodu Simon Kollerup uvedl, že vláda zvažuje ponechat během celých velikonočních svátků otevřené potravinářské obchody, aby se předešlo přílišnému hromadění zákazníků, a tím také šíření virové nákazy. Vláda navrhuje, aby zákaz shromažďování skupin nad 2 osoby platil od úterý 31. 3. 2020, ostatní opatření pak od soboty 4. 4. 2020.

    Maximální počet osob ve skupině má být snížen ze současných 10 na 2. Výjimku tvoří rodinní příslušníci a osoby žijící ve společné domácnosti. Dále by měly být zvýšeny pokuty za porušení zákazu shromažďování. Pro soukromé osoby by se pokuta zvýšila ze současných 1500 DKK na 2500 DKK a pro firmy z 5000 DKK na 10-150 tis. DKK.

    Policie by také měla do budoucna mít možnost zakázat pobyt na veřejném prostranství v jejich otevírací době. Mohla by také nařídit opuštění takových prostorů, pokud se zde shromáždí více než 10 osob. Uzavřena by mohla být venkovní hřiště, kempy, golfová hřiště atp., pokud existují důvody, že zde hrozí zvýšené riziko přenosu nákazy. Dále by měl být rozšířen zákaz návštěv o další soukromá i veřejná zařízení a dočasná bydlení.

    Parlament rozhodl zvýšit tresty za krádeže ochranných prostředků a desinfekčního materiálu v nemocnicích. Místo pokuty může nyní hrozit trest vězení. Parlament rovněž zostřil tresty za zneužití finanční pomoci státu vyplacené v rámci boje s důsledky koronavirové epidemie. Nové sazby platí od 31. 3. 2020.

    V souvislosti s koronavirovou krizí schválil dánský parlament 2. 4. novelizaci Zákona o epidemiích a novelizaci Trestního zákoníku. Novela stvrzuje již ohlášené prodloužení platnosti omezujících opatření do 13. 4. 2020. Dává mj. policiií větší pravomoci, pokud jde o opakované shromažďování většího počtu osob na otevřených prostranstvích. Na rozdíl od původního návrhu čtení však neomezuje svobodu shromažďování na 2 osoby, otevírá však možnost přistoupit k tomuto omezení cestou vyhlášky ministra zdravotnictví. Zatímco novela Zákona o epidemiích byla schválena jednomyslně, závažnější diskusi vyvolala novela Trestního zákoníku, který zavádí dvojnásobné a čtyřnásobné sazby za trestné činy, které budou spáchány v souvislosti s koronavirovou krizí. Jde zejména o krádeže ochranných zdravotnických a desinfekčních prostředků, finanční podvody na internetu (mj. v souvislosti s pokusy vylákat osobní údaje a peníze od penzistů) a defraudaci prostředků z finančních balíčků státní pomoci v boji proti koronaviru. Trestní zákoník nově umožňuje vyhoštění cizinců za spáchání těchto trestných činů. Platnost novel je omezena k 1. 3. 2021.

    Konfederace dánského průmyslu (DI, Dansk Industri) publikovala 6. dubna rozsáhlý plán na znovunastartování dánské ekonomiky a na její opětovné nasměrování k zelenému růstu. Čtyřiadvacetistránková zpráva prezentuje více než 70 konkrétních návrhů, které mají zajistit na 30 tisíc pracovních míst, uvolnit ze státního rozpočtu 90 mld. DKK (cca 328 mld. CZK) a zvýšit růst ekonomiky o 45 mld. DKK (cca 166 mld CZK), respektive o cca 1,9 % HDP. Jedná se o opatření jdoucí nad rámec již přijatých vládních záchranných balíčků (jež by podle odhadu DI mohla pomoci zachovat na 200 tisíc pracovních míst).

    Balíček jako celek zhoršuje saldo veřejných financí v letošním roce o 40 mld. DKK (tj. cca 1,7 % HDP). Převážná většina opatření však má být dočasná, a proto bude trvalý dopad balíčku necelých 8 mld. DKK. DI ve zprávě zdůrazňuje, že tyto návrhy mají za cíl být ku prospěchu průmyslové sféře v celém Dánsku. Opatření jsou proto zaměřena především na lepší klima a investice do rozvoje a digitalizace.

    Plán definuje pět klíčových oblastí:

    • Opatření v oblasti klimatu s rychlým účinkem („Zelené“ dodávky tepla, zřízení počátečního fondu na rozvoj Power-to-X a CCU/CCS, zelený konverzní fond, posílení energetické účinnosti v průmyslu, urychlení investic do infrastruktury plynárenské sítě, přizpůsobení finanční regulace elektroenergetických společností za účelem posílení elektrifikace, rozšíření možností pro výstavbu nabíjecích stojanů pro elektromobily, navýšení dodávek elektřiny z větrné a sluneční energie, požadavky na efektivitu projektů voblasti přizpůsobení se změnám klimatu ve vodohospodářství, více biopaliva v dopravě, fondy na podporu stavebnictví šetrného ke klimatu, nižší daně na využití plynu v dopravě, veřejné zakázky jako motor zelené konverze, snížení/zrušení daně z elektrické energie).

    • Uspíšení investic do infrastruktury a stavebnictví (Uvolnění prostředků z „Fondu solidarity“, který se využívá k renovacím energeticky nejnáročnějších budov, posílení energetické účinnosti budov, rozšíření těžby surovin pro stavební sektor
, finanční podpora cyklistiky
, finanční podpora dopravních uzlů
, financování menších projektů v dopravě
, infrastrukturní projekty financované uživateli: politické rozhodnutí zahájit stavební práce na projektu pevného spojení přes Fehmarnskou úžinu, investiční plán pro infrastrukturu a údržbu státní silniční sítě).

    • Posílení rozvoje, obnovy a digitalizace (Odborná pomoc pro překonání krize, vývojové projekty firem musí být zachovány, zřízení dočasného systému pro zrychlené zpracování přihlášek pro Innobooster, technologická transformace firem po krizi
, změna harmonogramu a rozšíření pilotního schématu rozvoje venkova, aktivace sociálních fondů EU za účelem zvýšení kvalifikace, záchranný balíček na podporu dánského podnikatelského prostředí, národní platforma pro crowdfunding, rozvojový fond pro cestovní ruch a zábavní průmysl, posílení kulturní spolupráce severských zemí).

    • Dánsko jako silný exportní stát – a to i v budoucnosti (Obnovení zálohového systému DPH, záruka za likviditu, přístup k provoznímu kapitálu během lhůty pro zpracování, přístup k rychlému a atraktivnímu financování i v malém rozsahu, spolupráce severských finančních institucí, podpora podnikatelského prostředí v rozvojových zemích, pojištění proti koronaviru
, pomoc od zastupitelských úřadů nebo soukromých poskytovatelů, vyšší flexibilita a rychlejší vyřizování žádostí u EKF, více pro-obchodních aktivit v zahraničí, lepší propagace dánského cestovního ruchu a dánské kultury).

    • Více peněz pro občany i podniky a větší konkurenceschopnost podnikatelské sféry (Vyplacení příspěvků na dovolenou, uspíšit implementaci zbývající části Dohody o daních z roku 2012, odložit další přijatá zvýšení daní
, odpočet za externí náklady spojené se strategickými úpravami, snížení státního příspěvků do Fondu pro vzdělávání zaměstnanců (AUB)
, pozastavení pravidla „225 hodin“ v letošním roce). Balíček ze dne 18. 4. 2020 obsahuje zj. následující body:

    • Prodloužení systému kompenzací fixních nákladů firem o jeden měsíc, a to do 8. 7. 2020, včetně rozšíření možností pro získání kompenzací.

    • Prodloužení systému kompenzací pro OSVČ, taktéž do 8. 7. 2020, včetně zvýšené sazby kompenzací. Zároveň bude zaveden nový systém kompenzací pro svobodná povolání se smíšenými příjmy (srážková daň z příjmů A a B). • Úhrada zaplacené DPH jako bezúročné půjčky malým a středně velkým firmám.

    • Prodloužení lhůty pro platbu daně ze mzdy pro 2. a 3. čtvrtletí u některých profesí, např.

    fyzioterapeutů, zubařů, taxikářů atd.

    • Dočasné uvolnění, resp. zvýšení stropu na účtech konečné daně firem pro platby daně z příjmu (daň A), DPH atp. (má bránit ztrátám v důsledku negativních úroků při odkládání nadlimitních peněz do bank).

    • Výplaty daňových kreditů za náklady firem spojené s vědou a výzkumem za příjmový rok 2019 budou místo v listopadu 2020 uskutečněny v červnu 2020.

    • Zřízení dočasných půjček pro podnikatele a rostoucí společnosti u Dánského investičního fondu (Vækstfonden). • Exportní a investiční balíček za účelem posílení dánských exportních firem a udržení dánských pracovních míst.

    • Zřízení národní platformy pro crowdfunding ve spolupráci se soukromými platformami.

    • Mimořádné navýšení financování programu Innobooster (spadajícího pod Inovační fond) v letošním roce.

    • Snížení požadavku na počet odpracovaných hodin pro získání tzv. prémie pro seniory (tj. osoby pracující i po dovršení důchodového věku), a to z 1560 hodin v posledních 12 měsících (cca 10,5 měsíce práce) na 1040 hodin.

    • Prodloužení období, které se nezapočítává do celkového limitu pro zisk dávek v nezaměstnanosti, a dočasné prodloužení nároku na nemocenskou do 30. 6. 2020.

    Rovněž je třeba nalézt řešení pro osoby, pro něž je nyní obtížné být fyzicky na pracovišti, neboť patří ze zdravnotních důvodů do rizikové skupiny. Rozšířený systém pro kompenzace fixních nákladů firem bude podmíněn tím, že společnosti nebudou ve finančních rocích 2020 a 2021 vyplácet dividendy ani zpětně nakupovat akcie. Tato podmínka se týká firem, které na kompenzacích za fixní výdaje v roce 2020 získají více než 60 mil. DKK. Firmy se budou moci zbavit této podmínky, pokud vrátí vyplacenou podporu převyšující částku 60 mil. DKK.

    Společnosti, které žádají o kompenzace v rozšířeném režimu, musí řádně zaplatit daně, kterým podléhají podle mezinárodních dohod i vnitrostátnách pravidel. To znamená, že firmy se sídlem v daňových rájích nemohou podle unijních pravidel získat kompenzace.

    Nakonec byla přijata dohoda o prodloužení kompenzací firmám za mzdy zaměstnanců, jejímž cílem je předejít masivnímu propouštění (90% kompenzace, prodloužení do 8. 7. 2020, cílem je zachovat až 100 tisíc pracovních míst). Ministr zahraničí Jeppe Kofod v pondělí 25. května 2020 spustil soubor nových iniciativ, jež mají napomoci dánským společnostem obnovit export souběžně s postupným znovuotevíráním zahraničních trhů. Zároveň dojde k posílení úsilí na přilákání zahraničních investic do Dánska. Tyto iniciativy jsou realizací politické dohody z 18. dubna o balíčku na pomoc dánské ekonomice. Jeho součástí byla právě i pomoc exportu na roky 2020 a 2021 ve výši celkem 225 mil. DKK (tzv. exportní a investiční balíček).

    Ministr Kofod v tiskovém prohlášení k balíčku na stránkách MZV DK uvedl, že krize ohrožuje v Dánsku přibližně milion pracovních míst, která jsou spojena buď s exportem, nebo s činností zahraničních společností, operujících v Dánsku. V rámci nových iniciativ ministerstvo mj. zřizuje „akční tým“ (Global Response Team), jehož úkolem bude aktivně vyhledávat a kontaktovat více než 1000 dánských malých a středních podniků a cca 100 společností v zahraničním vlastnictví, které jsou dotčeny koronakrizí, a nabízet asistenci v oblasti podpory exportu. DK MZV také bude zdarma poskytovat poradenství dánským firmám, které se v důsledku koronakrize potýkají na zahraničních trzích s problémy ve vztahu k DPH, clům či k volnému pohybu osob a zboží. Ceny za zbývající „standardní“ poradenské služby DK MZV pak budou pro všechny firmy sníženy na polovinu. Pro malé a střední podniky může být konečná cena díky různým formám příspěvků snížena až o 75 %. Finanční prostředky na podporu dánských podniků na rok 2021 budou zdvojnásobeny, a to z 34,7 mil. DKK na 69,4 mil. DKK. Větší důraz bude také kladen na udržitelnost a zelenou konverzi v rámci pro-exportní podpory. Již od začátku roku 2020 má v rámci přidělování grantů prioritu ekologický pokrok v odvětví vodohospodářství, životního prostředí a energetiky (kromě ropy a zemního plynu). V budoucnu má být zaměření a důraz na udržitelnost ještě vyšší, kdy do požadavků na ekologická a udržitelná řešení budou zahrnuty i dílčí komponenty z jiných odvětví.

  • Poznámky k místním pravidlům pro české firmy

    Formální zákaz vývozu ochranných prostředků nadále neexistuje. V DK nebyl vyhlášen žádný nouzový stav a parlament poctivě zasedá, aby schválil potřebné zákony ve zrychlené proceduře. Most přes Øresund do Švédska je i nadále otevřený pro nákladní dopravu (oběma směry) a pro osobní dopravu ve směru do Švédska. Na cestování do DK se vztahují již dříve přijatá přísnější pravidla a vpuštěny budou (kromě dánských rezidentů) jen osoby s relevantním důvodem pro pobyt v DK. Opatření budou v platnosti minimálně do 13. dubna.

    Letiště: Letiště v Kastrupu zůstává, jakožto součást kritické infrastruktury, v provozu a k dispozici cestujícím. Počet komerčních letů (včetně vnitrostátních, nyní pouze do Grónska, na Faerské ostrovy, Bornholm a do Aalborgu) však byl výrazně omezen. Provozovány jsou mezistátní lety pouze do Stockholmu, Oslo, Reykjavíku, Frankfurtu, Londýna, Amsterdamu a Dauhá. Cestující jsou nadále vybízeni ke kontaktování své letecké společnosti, která jim má aktuální informace o letu poskytnout.

    Trajekty na trasách do Německa (Rødby/Puttgarden a Gedser/Rostock) i Švédska (Helsingor-Helsingborg) nadále jezdí.

    Silniční doprava: na přechodech z/do Německa žádná nová omezení (kontroly probíhají i na německé straně). Lze nadále cestovat vlakem do Německa o odtud (placenými) repatriačními autobusy. Byly zaznamenány lidskoprávně motivovované obavy nevladniho sektoru ve spojitosti s připravovaným digitálním monitoringem infekce, jak jej 6. 4. avizovala premiérka. Dánská média přinášejí mimoto také ohlasy na avizované (v horizontu týdnů) spuštění speciální aplikace, jež má umožnit zpětné trasování osoby, u níž bylo potvrzena nákaza COVID-19, a nalezení dalších osob, které s ní mohly být ve styku. Autonomní Faerské ostrovy oznámily, že se na jejich území již nenachází žádný nakažený, přičemž všech 187 nemocných nákazu COVID 19 překonalo a Faerské ostrovy tak z pandemie vyvázly s “čistým štítem” (tj. bez obětí na životech). Kvůli nepřerušenému leteckému a lodnímu spojení s kontinentem budou muset všichni cestovatelé, kteří na ostrovy dorazí, i nadále absolvovat 14 denní karanténu.

Dánsko – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Estonsko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Vláda spustila balíček opatření na podporu ekonomiky v hodnotě 2 mld.€, což představuje téměř 7 % estonského HDP (předpokládá se pokračování podpory, tedy přijetí 2. balíčku). Peníze ze státních fondů bude estonským subjektům distribuovat (1) 500 mil.€ prostřednictvím KredEx, společnosti pod ministerstvem pro ekonomické záležitosti a infrastrukturu, a to formou záruk na půjčku, půjček na likviditu nebo investičních půjček; (2) prostřednictvím Fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti 250 mil.€; (3) cíleně pro podnikatele/podniky v regionech prostřednictvím Nadace pro rozvoj venkova; subjekty mohou požádat o záruku až do 50 mil.€, pracovní půjčku do 100 mil. EUR nebo o pozemkový kapitál do 50 mil.€.

    Prostřednictvím KredEx budou estonské firmy moci využít obchodní revolvingové úvěry (až do výše 5 mil.€/firma, úroková míra cca 4 % p.a.; celkem na nástroj alokováno 500 mil.€), nebo investiční úvěry (stejné podmínky max. výše a úrokové sazby. KredEx ale nabízí pomoc i v případě, kdy bankovní úvěr již byl sjednán – balíček nových opatření počítá s alokací až 1 mld.€ na úvěrový kolaterál (maximální zaručená částka je 5 mil.€/firma).

    Prostřednictvím Estonského fondu pojištění nezaměstnanosti bude kryta redukce mezd – po dobu 2 měsíců (březen a duben) budou oprávnění zaměstnavatelé moci požádat o dávku na pokrytí mezd svých zaměstnanců, pokud splní alespoň 2 ze tří kritérií: (1) obrat společnost meziročně poklesl nejméně o 30 %; (2) práce není alespoň pro 30 % zaměstnanců; (3) platy zaměstnanců byly sníženy minimálně o 30 %. Pokud jimi uhrazená částka činí nejméně 150 €, z Fondu tedy stát zaměstnanci doplatí 70 % průměrné hrubé mzdy v posledních 12 měsících, maximálně 1 tis.€/1 zaměstnance (vypláceno jako hrubá částka). Budou hrazeny 1. 3 dny pracovní neschopnosti. Diskutovaným opatřením estonského podpůrného balíčku je dočasné pozastavení plateb do 2. pilíře penzijního pojištění. Stát se také rozhodl kompenzovat přímé náklady na zrušené kulturní a sportovní akce s termínem konání v březnu a dubnu (do výše 3 mil. euro). MF emitovalo celkem 2 000 obligací v nominální hodnotě 100 000 €/ks na 6 a 12 měsíců se zápornou úrokovou sazbou.

    Pro zachování mezinárodní nákladní dopravy bylo od 19. března zavedeno pobaltské spojení mezi Estonskem a Německem z Paldiski do Sassnitz. V boji proti očekávané krizi může Estonsko získat ze strukturálních fondů EU 295 mil.€. Další navrhovaná opatření (5.4): snížení úroků z prodlení v případě daňových dluhů (zkrácení st. rozpočtu o 141 mil. EUR); dočasné pozastavení plateb do II. pilíře pezijního fondu (142 mil. EUR); pokračování renovace bytových domů (100 mil. EUR); podpora trhu prce ve Fondu nezaměstnanosti (březen-duben) (120 mil. EUR); kompenzace samosprávám za snížení daní z příjmů (192,8 mil. EUR) a poplatků za težební činnost (320 tis. EUR). výstavba a opravy silnic (40 mil. EUR); podpora železniční dopravy (17 mil.EUR). 13.5.: Dopad opatření vlády pro zpomalení šíření koronaviru se postupně projevoval na ekonomické situaci: již během března vzrostla nezaměstnanost na 40.125 osob (6,2 %

    z celkového počtu práce schopného obyvatelstva nad 16 let, od února nárůst o 9 %). Podnikatelé však začali čerpat 1. vládní balíček pomoci ve výši 2 mld. EUR (stát hradí 70 % hrubé mzdy zaměstnanců v max. výši 1.000 EUR/os. na základě podmínek i první tři dny pracovní neschopnosti) a v parlamentu se projednával vládní návrh zákona o doplňkovém státním rozpočtu na rok 2020, který měl být plošnou pomocí celé ekonomice.

    Pro další zdroj pomoci se vláda obrátila ke skandinávským finančním institucím – koncem března podepsala smlouvu se Severskou investiční bankou (NIB) o poskytnutí úvěru ve výši 750 mil. EUR se splatností 15 let na pokrytí nevyhnutelných budoucích opatření na podporu ekonomiky.

    Na základě rozhodnutí vlády národní dopravci dostanou pomoc ve výši 43 mil. EUR

    – Estonské železnice obdrží 10 mil. EUR, společnost Saarte Liinid spravující 18 estonských přístavů a zajišťující trajektovou dopravu získá 3 mil. EUR. Nejvyšší částka (30 mil. EUR) půjde do státní letecké společnosti Nordica formou navýšení základního kapitálu. Shoda vlády na vysoké pomoci leteckému dopravci nebyla (po špatných zkušenostech

    s předchozí Estonian Air) jednoduchá, podmínkou pomoci je sjednocení společnosti s její další odnoží a logistickou částí a obnovení letů do velkých evropských měst ihned, jakmile to bude možné. Finanční pomoc má být jedinou, kterou stát leteckému dopravci až do léta 2021 poskytne.

    I v digitálně propojeném Estonsku se objevila nečekaná zjištění o podvodech zaměstnavatelů při čerpání 1. balíčku pomoci, která během dubna odhalil Estonský fond pojištění v nezaměstnanosti: 1/ společnosti manipulovaly s tržbami, tj. dodatečně je navyšovaly, aby splnily požadavek na meziroční pokles tržeb min. o 30 % od března; nebo 2/ totéž činily s platy zaměstnanců, tj. dodatečně je teoreticky zvyšovaly kvůli požadavku na min. 30 % snížení; nebo 3/ neodváděly daně a odvody na pracovníka ze zbývajících 30 % platu, který mu nadále vyplácely. Snad nejvíce překvapil poslední typ zneužívání státní pomoci: 4/ společnosti v žádostech o státní úhradu 70 % platu Fondu nepředávaly účty zaměstnanců, ale své vlastní, příp. je nutily odvést jim část obdržených plateb pod pohrůžkou propuštění.

    Celkem však bylo řádně ke konci dubna z 1. balíčku pomoci poskytnuto přes 26 mil. EUR ve formě státních úhrad 70 % hrubé mzdy pro 32.209 zaměstnanců, o které požádalo 6.158 zaměstnavatelů.

    Jeden z nejúspěšnějších estonských start-upů Bolt však odhalil, s čím 1. vládní balíček pomoci nepočítal – kvůli podmínkám, které měly (byť ne vždy úspěšně) zamezit zneužívání finanční podpory, nedosáhnou na něj start-upy. Nedokáží splnit právě ten požadovaný počet min. 30 % zaměstnanců bez práce nebo pokles jejich platů min. o 30 %. Přitom v Estonsku sice start-upy zaměstnávají 1 % pracovní síly, ale generují 3 % HDP, za posledních pět let každoročně rostly o 30 % a vloni přinesly do země zahraniční investice přes 300 mil. EUR. Koronavirovými opatřeními byl postižen i sám Bolt, který počátkem dubna požádal o státní podporu ve výši 50 mil. EUR na 18 měsíců. Přestože jenom v roce 2019 odvedl do státního rozpočtu 7,7 mil. EUR na daních z platů zaměstnanců a v Estonsku sídlí jako jediná společnost s tržní hodnotou jedné miliardy EUR (tzv. jednorožec), setkala se jeho žádost s velmi negativní mediální odezvou.

    Pro sektory nejvíce postižené koronavirovými omezeními připravila vláda konkrétní balíčky pomoci – pro odvětví cestovního ruchu vyhradila 25 mil. EUR a pro mikro a malé podniky 10 mil. EUR. Přímou podporu tak dostanou ubytovací, stravovací a cestovní společnosti

    a poskytovatelé turistických atrakcí a zážitkových služeb. Výše podpory se bude pohybovat od 2 tis. do 60 tis. EUR podle oblasti činnosti, ztráty příjmu a počtu zaměstnanců. Pro estonské ostrovy byla vyčleněna pomoc v částce 1 mil. EUR. Od počátku května bude pro podnikatele v cestovním ruchu zavedena i možnost žádat o přímé dotace z fondu ministerstva pro ekonomické záležitosti a infrastrukturu a Enterprise Estonia.

    Zákaz konání veškerých veřejných akcí až do konce června (a „významných“ do konce srpna) tvrdě dopadl na jejich organizátory – vláda pro jejich pomoc vyhradila 3 mil. EUR. Stejná částka podpory půjde i obchodníkům v obchodních řetězcích, a to jako příspěvek na nájmy, které majitelům center musí hradit (od 27. 3. fungují pouze supermarkety a lékárny; zvovuotevření center od 11. 5.). Ministr financí Martin Helme při předkládání návrhu argumentoval množstvím lidí zaměstnaných v obchodním sektoru (72.000 osob), které mnohonásobně převyšuje počet zaměstnaných v cestovním ruchu a ubytování (17.000). Protože hlavně v regionech je v obchodech/řetězcích zaměstnáno až 10 % veškeré pracující populace, je nutno vyjít obchodníkům vstříc a pomoci jim udržet zaměstnance.

    Během března upravilo ministerstvo financí očekávané zvýšení ekonomické recese v roce 2020 na 3 % (z v loni naplánovaných 0,8 %), ale v souvislosti s dalšími nutnými výdaji se procento zvyšovalo – vládní návrh zákona o doplňkovém státním rozpočtu byl postaven již na 8 %.

    Po schválení vládního návrhu zákona parlamentem dne 15. dubna je nominální deficit státního rozpočtu odhadován na 2,62 mld. EUR (10,1 % HDP), strukturální na 5,5 % HDP. Výdaje dosáhnou 11,83 mld. EUR (zvýšení o 118 mil. EUR) s příjmy 10,2 mld. EUR (pokles o 1,63 mld. EUR vůči na podzim schválenému rozpočtu na rok 2020). Na finanční operace se počítá s 1,83 mld. EUR a na investice s 420 mil. EUR. Byla vytvořena účelová rezerva na pokrytí nákladů COVID-19 ve výši 80 mil. EUR.

    Dle vyjádření Estonské národní banky znamená každý další týden mimořádné situace pokles ekonomiky o 0,5 %. S velkou pravděpodobností bude tedy vláda nucena vypracovat druhý doplňkový státní rozpočet (se zahrnutím opatření, které učinila během dubna a dále) se schválením parlamentem v červenci. Pomoc by však již nešla plošně do celé ekonomiky, ale cíleně na konkrétní odvětví, na klíčové společnosti nebo na ty, které by měly potenciál se z krize co nejrychleji dostat.

    Konec dubna ukázal, že katastrofické scénáře s nárůstem nezaměstnanosti se zatím nepotvrdily, i když během měsíce došlo k vzestupu na 47.889 osob, což je 7,4 % práce schopného obyvatelstva nad 16 let. Nezaměstnanost pokračovala v růstu i počátkem května.

    Masivní dovozy ochranných prostředků z Číny zajišťovalo ministerstvo pro veřejnou správu na komerčním základě přímo od čínských výrobců. Samostatné dodávky si dohodlo i hlavní město Tallinn. Jenom během prvních tří dubnových týdnů tím Estonsko získalo 6 mil. chirurgických masek, přes 2 mil. respirátorů FFP2, 155 tisíc respirátorů FFP3, 6 mil. párů rukavic, 130 mil. ochranných plášťů a 105 tis. brýlí. V médiích byla probírána dodávka 80 tis. chirurgických masek z Tchaj-wanu (údajně „dar Estonsku“), kterou musel vysvětlovat ministr zahraničních věcí Urmas Reinsalu – jednalo se o dar Tchaj-wanu estonskému Červenému kříži, stát žádnou humanitární pomoc samozřejmě nepřijímá. Naopak žádné negativní komentáře nevyvolala dodávka 20 tis. roušek a 50 tis. rukavic od estonské pobočky Huawei Fakultní nemocnici v Tartu na základě dohody o partnerství, kterou Univerzita v Tartu uzavřela s Huawei Technologie již v listopadu 2019.

    Aktivity vzešly i z estonské strany – estonské společnosti upravily výrobní programy a začaly rozšiřovat výrobu desinfekčních prostředků i respirátorů – např. Esfil Tehno ve východoestonském Sillamäe produkuje až 50 tis. respirátorů FFP3 týdně. Na základě státní zakázky se smlouvou v hodnotě 10 mil. EUR na 6 měsíců s možností prodloužení se má dostat až na 100 tis. respirátorů týdně. Koncem dubna proto bylo zřejmé, že ve většině druhů ochranných prostředků je Estonsko na měsíc zabezpečeno.

  • Dopady na ekonomiku

    Estonsko eviduje nejvyšší počet nakažených z baltských zemí. Nouzový stav vyhlášen od 13.3. do 1.5. (Pozn. byl prodloužen do 17.5.) Kromě trvající přepravy zboží, bylo spojení přes záliv klíčové rovněž pro řadu Estonců dojíždějících do Finska za prací. Vzhledem k tomu, že Finsko k 19. březnu zavřelo své hranice a vstup do země umožňuje už pouze svým občanům a lidem s povolením k pobytu, estonští pracovníci si museli v termínu do 19. března rozhodnout, zda setrvají kvůli práci ve Finsku, nebo zůstanou se svými rodinami v Estonsku. Estonská pracovní síla je významná především pro finský stavební sektor.

    Ekonomika je ve srovnání s ekonomickou krizí v roce 2008 v dobré formě, s malým dluhem a s (nyní již nereálným) rozpočtem s plánovaným schodkem 0,7 % HDP. První vlna koronavirové hospodářské krize již probíhá, druhý úder však bude dlouhodobější a Estonsko zasáhne výrazněji – země má exportní ekonomiku, takže řetězovou reakcí pocítí každou recesi, do které se dostane Německo, Švédsko nebo Finsko. Byl vypracován návrh zákona o doplňkovém st.rozpočtu na 2020 (PS se kněmu bude vyjadřovat do 16.4): růst nom. rozpočt.schodku až na 1,5 mld. EUR (5,7 % HDP); snížení příjmů ze soc.daní o 461 mil. EUR (6,8 %) + v r. 2021 o dalších 400 mil.EUR; pokles příjmů z DPH o 328 mil.EUR (o 6,5%); pokles příjmů ze spotřební daně; zvýšení záporných peněžních toků st.poklady na 1,7 mil.EUR; zpomalení růstu prům.mezd na 0,6%. MF očekává letošní pokles ekonomiky až o 8% bez vládních opatření.

Estonsko – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Finsko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Od 19. 3. 00:00 hod. uzavírá Finsko svoje hranice a zavádí na nich kontroly. Hlavní opatření, která mají (zatím) trvat do 13. 4.:

    – občané Finska a cizinci žijící ve Finsku mají možnost se vrátit, cizinci pobývající krátkodobě ve Finsku mají možnost odjet

    – přes Finsko mohou zpět do vlasti cestovat (tranzitovat) občané EU a lidé trvale žijící v členských státech EU (dvoutýdenní karanténa)

    – omezení se nevztahují na nezbytné cestování za prací v rámci EU (omezení spojů)

    – nákladní doprava a pohyb zboží zůstávají bez omezení

    – pro mezinárodní provoz (hl. nákladní doprava a návraty) zůstávají otevřena letiště Helsinki-Vantaa, Turku a Maarianhamina. Opatření, která jsou v zemi platná od středy 18. 3.:

    – školy jsou uzavřeny (výukana dálku), pro žáky 1.-3. tříd ZŠ, jejichž rodiče pracují v kritických odvětvích, je možné udělat výjimku. Ne mateřské školy a předškolní výuka

    – jsou zakázána shromáždění nad 10 osob

    – uzavírají se kulturní, sportovní a jiná volnočasová zařízení

    – zakazují se návštěvy nemocnic a domovů pro seniory

    – lidé starší 70 by měli dobrovolně dodržovat opatření odpovídající domácí karanténě

    – zvýší se kapacity pro testování i kapacita zdravotnických zařízení (neakutní zákroky se odkládají). Opatření pro všechny podnikatele

    – Odvody do penzijního připojištění se snižují o 2,6 %. V platnost toto nařízení vejde v co nejdříve možném termínu s plánovaným trváním do konce roku 2020. Podnikům má tento krok ušetřit až 910 mil. EUR. Zaměstnanecké penzijní společnosti mohou prodloužit splatnost penzijního připojištění o 3 měsíce (a to jak pro zaměstnance, tak pro podnikatele). Penzijní společnosti nebudou po dobu snížené sazby vyplácet bonusy.

    – Odklad platby daní pro právnické osoby splatných po 1. 3. 2020. Na základě žádosti je rovněž možné požádat o snížení úroků z plateb. – Vláda připravila opatření, díky kterému mohou podnikatelé čerpat podporu v nezaměstnanosti, a to i přes pokračování ve svých podnikatelských aktivitách (běžně FI podnikatelé nemají možnost čerpat podporu v nezaměstnanosti jinak než po úplném ukončení své podnikatelské činnosti). Výše podpory (tzv. dočasné upravené dávky v nezaměstnanosti) je stanovena na 724 EUR měsíčně (v případě částečného zachování podnikatelova příjmu je adekvátně snížena). Dočasnou upravenou dávku v nezaměstnanosti je aktuálně možné pobírat po dobu 3 měsíců.

    – Podniky působící v oblasti cestovního ruchu, volnočasových aktivit a umění budou moci získat dodatečné finance přes agenturu Business Finland, která disponuje částkou na podporu podniků ve výši 150 mil. EUR.

    – Státem vlastněná finanční společnost Finnvera obdržela ze záchranného balíčku 12 mld. EUR na rychlé garantování půjček malým a středním podnikům.

    Státní záruka a pomoc strategickým podnikům

    – FI vláda poskytne letecké společnosti Finnair státní záruku ve výši až 600 mil. EUR pro potřeby financování. Komerční trh s půjčkami a zárukami je v době koronavirové epidemie v nerovnováze a proto společnost Finnair, ve které FI vláda vlastní téměř 56 % akciový podíl, požádala o záruku státní. Lety Finnair jsou pro FI strategicky důležité, a to z pohledu zachování dodávek zboží a provozu osobních a nákladních leteckých linek.

    Státem vlastněná kapitálová společnost Tesi započne 14. 4. 2020 nový podpůrný program pro středně velké podniky. Vláda na tento program alokuje 150 mil. EUR. Ekonomická opatření na podporu OSVČ:

    Finská vláda schválila záchranný balíček v celkové hodnotě 100 mil. EUR na podporu OSVČ. OSVČ budou moci od místních samospráv, pod které spadají jejich podniky/provozovny, získat finanční pomoc ve výši až 2.000 EUR na pokrytí operačních nákladů. Zahájení přijímání žádostí o podporu budou zveřejněny maximálně do dvou týdnů.

    O podporu mohou žádat OSVČ nezávisle na právní formě činnosti a typu financování. Tedy “samopodnikatelé” bez zaměstnanců, včetně tzv. freelancerů. Získání podpory je podmíněno prokázáním výrazného zhoršení finanční situace a snížením obratu v důsledku pandemie koronaviru. Podporu tedy nelze čerpat, pokud bylo podnikání ve finanční tísni či mělo daňové závazky již před vypuknutím pandemie. Podpora pokrývá náklady vzniklé mezi 1. 3. 2020 a 31. 8. 2020. Žádosti o podporu jsou přijímány do konce září 2020.

    OSVČ mohou zároveň žádat o podporu v nezaměstnanosti. V tomto případě bude finančně zohledněno, zdali podnikatel požádal o podporu příslušnou místní správu či nikoliv.

    Malé podniky (s 1 – 5 zaměstnanci ve všech odvětvích kromě zemědělství, lesnictví a rybářství a zpracování souvisejících produktů) mají možnost získat peníze skrze Ely- centra (regionální úřady státní správy pro hospodářský rozvoj, dopravu a životní prostředí). Ely-centra od vlády získala finanční prostředky ve výši 300 mil. EUR na pomoc výše zmíněné skupině podniků.

    Další přímou podporu pro malé a střední podniky poskytuje agentura Business Finland, která disponuje částkou 700 mil. EUR (podpora pro podniky s 6 – 250 zaměstnanci či pro podniky s více jak 250 zaměstnanci a s obratem menším než 300 mil. EUR ročně).

    Státem vlastněná finanční společnost Finnvera obdržela ze záchranného balíčku 12 mld. EUR na rychlé garantování úvěrových záruk malým a středním podnikům. Kompenzace restauracím po státem nařízeném uzavření jejich provozoven s platností do 31. 5. 2020. Podle Finské tiskové agentury STT je nyní připravován kompenzační balíček pro podniky v oblasti stravovacích služeb (tj. restaurace, kavárny apod.), konkrétně k náhradě finančních ztrát v důsledku nařízeného uzavření jejich provozoven. Výše kompenzace bude pravděpodobně vypočítána na základě ekonomických ukazatelů výkonnosti daného podniku. Celková výše náhrad se odhaduje na stovky mil. EUR.

    Kromě výše zmíněné kompenzace mohou podniky působící v oblasti stravování zažádat o přímou podporu Business Finland či Ely-centra.

    Kromě jednorázové částky 2.000 EUR na pokrytí operačních nákladů mohou FI OSVČ zároveň pobírat dávky v nezaměstnanosti, a to i v případě, že jejich podnikatelská činnost nebyla ukončena. V porovnání s ČR se FI jednorázový příspěvek 2.000 EUR pro OSVČ jeví s ohledem na rozdíly cenových hladin srovnatelný (v ČR je výše příspěvku 25.000 Kč). Omezení možnosti podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení bude provedeno prostřednictvím novely zákona, která dočasně zruší podmínku nutně předcházející podání tohoto návrhu. Touto podmínkou je platební neschopnost definována jako nesplacení dluhu do týdne od přijetí žádosti o platbu. Ministerstvo spravedlnosti se rovněž snaží zajistit, aby byl proces restrukturalizace podniků dostatečně snadný.

    Náklady za vymáhání pohledávek budou limitovány. Zákon určí, jak vysoké mohou být náklady za vymáhání pohledávek s cílem chránit dlužníky před nepřiměřeně účtovanými částkami za vymáhání. Ochrana před nepřiměřeně vysokými náklady za vymáhání pohledávek, která běžně náleží jen spotřebitelům, bude nově platná i pro malé a střední podniky.

    Exekuční zákon má být flexibilnější. Vláda chce zajistit, aby byli věřitelé ochotni flexibilně upravit své požadavky na dlužníky, a to např. v podobě měsíců bez splátek či odkladů splátek. – Vláda rozhodla o zákazu přímého marketingu okamžitých půjček. Zároveň se u těchto půjček snižuje maximální povolená úroková sazba z 20% na 10%.

    – Příprava dodatečných výdajů do sociálního zabezpečení ve výši až 1 mld. EUR. Tyto výdaje jsou směřovány zejména na výplatu podpor v nezaměstnanosti, podpor příjmů či příspěvků na bydlení.

    – Nezaměstnanecké fondy, Instituce sociálního zabezpečení Kela a Veřejné služby zaměstnanosti a podnikání obdrží dodatečné financování ve výši 80 mil. EUR na zrychlené zpracovávání zvýšeného množství žádostí.

    – Příprava dodatečných výdajů do sociálního zabezpečení ve výši až 1 mld. EUR. Tyto výdaje jsou směřovány zejména na výplatu podpor v nezaměstnanosti, podpor příjmů či příspěvků na bydlení.

    – Nezaměstnanecké fondy, Instituce sociálního zabezpečení Kela a Veřejné služby zaměstnanosti a podnikání obdrží dodatečné financování ve výši 80 mil. EUR na zrychlené zpracovávání zvýšeného množství žádostí. Business Finland (státem vlastněná společnost) čelí kritice za neúčelné alokování svěřených 800 mil. EUR ze záchranného balíčku FI vlády pro ekonomiku zasažené pandemií koronaviru. Zdá se, že hlavním problémem je aplikace zákona, v jehož režimu agentura funguje, na současnou situaci. Dle něj je totiž agentura zmocněna přidělovat peníze pouze na rozvojové projekty (vývoj nových produktů/služeb a pracovních postupů, ovšem nemůže být použito ke kompenzaci ztrát či fixních nákladů, které nejsou vázány přímo na rozvojový projekt, v opačném případě jen do výše max. 20 %). Primární příčinou problémů krizí zasažených podniků však není nedostatek dlouhodobých projektů/investičních záměrů, ale propad v prostředcích na provoz. Výsledkem je podle kritiků stav, kdy nejvíce zasažené podniky (MSP: 6-250 zaměstnanců, max. obrat 300 mil. EUR) na pomoc nedosáhnou, zatímco společnosti zkušené v podávání žádostí o rozvojové granty končí jako úspěšní příjemci podpory (softwarové a poradenské společnosti). Stížnosti směřují nejen prostřednictvím médií, ale i oficiálními kanály, což znamená, že záležitostí se z hlediska kompatibility pravidel s právním řádem zabývá justiční kancléř; interní postupy jak v BF, tak v komunikaci mezi ministerstvem hospodářství a BF pak bude na pokyn ministra prověřovat interní audit.

    Vedle problému nedostupnosti financování pro podniky v nouzi, doprovázely program BF nejasnosti v pravidlech pro posuzování podniků žádajících o financování, a to včetně příliš benevolentního přístupu v ověřování jejich finanční situace. Jako konkrétní příklady lze uvést:

    1. Nespecifikování pravidel pro velikost podniků na začátku spuštění programu, kdy došlo k udělení dotací společnostem, které na podporu BF nemají běžně nárok. Konkrétně se jednalo o podniky s méně než 6 zaměstnanci, které v současné době žádají o podporu u Ely-center (Regionální centra pro hospodářský rozvoj, dopravu a životní prostředí).

    2. Pod tlakem vlády a veřejnosti došlo možná až k příliš rychlému zahájení programu, v rámci nějž také dochází k urychlenému posuzování žádostí. V předpisech pro posuzovatele žádostí stojí: „Základním principem při žádosti o financování a jejím zpracování je snadnost, prostota a rychlost.”

    3. Nedostatečné prověřování finanční situace posuzovaných podniků, kdy BF nezjišťuje současnou finanční situaci podniku a stačí mu pouze poslední ověřená účetní závěrka (závěrky ověřuje Patentový a registrační úřad, kterému však nemusí být poslední dostupná závěrka společnosti předložena).

  • Dopady na ekonomiku

    – pokles HDP se odhaduje mezi 1 – 5 % dle Výzkumného institutu finské ekonomiky Etla, resp. 5 – 13 % dle Finské národní banky. Podle nejhoršího scénáře má schodek veřejných financí v poměru k HDP dosáhnout úrovně schodku recese v 90. letech. Schodek veřejného rozpočtu by byl mezi 7,5 a 17,4 mld. EUR. Poměr FI veřejného dluhu k HDP by tak mohl letos vyšplhat až k 74 %, čímž by se „zacementovalo“ již dříve dosažené překročení 60% stropu definovaného v Evropském paktu růstu a stability. Poslední záchranný balíček diskutovaný vládou v rámci jednání o novém rozpočtu je v celkové výši 1 mld. EUR. S předchozími balíčky tedy vláda doposud připravila podnikům a podnikatelům finanční podporu v celkové výši 1,9 mld. EUR (z této částky je téměř 1,5 mld. určeno na přímou podporu). Do této částky se také řadí krizový úvěrový program Finské centrální banky o počátečním objemu 500 mil. EUR (s maximálním navýšením do výše 1 mld. EUR). Prostřednictvím tohoto programu získají komerční banky a další finanční instituce prostředky na následné poskytování úvěrů podnikům a domácnostem.

    K poskytnutí druhého záchranného balíčku si musela FI vláda půjčit dodatečné finanční prostředky.

    – Dalším opatřením je navýšení státního rozpočtu pro rok 2020 o téměř 400 mil. EUR (cca 0.17 % HDP, 2019). Z této částky je 200 mil. EUR vyčleněno na výdaje do zdravotnictví a sociálních služeb a zbylých 200 mil. eur na odvrácení tlaku akutní potřeby podnikového financování.

    Nezaměstnanost

    V důsledku jednání o spolupráci2 (resp. jednání o propouštění) je ve FI momentálně ohroženo okolo 400 000 zaměstnanců dočasným propouštěním. V úterý 17. 3. 2020 (již druhý den po vyhlášení nouzového stavu) jednaly firmy o dočasném propouštění svých zaměstnanců. Dočasné propouštění se postupně dotkne obchodu, služeb, dopravy i průmyslu. Např. státní železniční společnost VR propustí během letošního roku 6000 zaměstnanců (na dobu max. 90 dní) a společnosti Meyer Turku, Scandic a Stockman dočasně propustí dohromady dalších 4000 zaměstnanců. Také provozovatel turistických ubytovacích zařízení Sokotel dočasně propustí 1048 svých zaměstnanců ve FI. Rovněž letecká společnost Finnair plánuje z důvodu rušení svých letů (až 90 % kapacity) propouštění.

    – Jako alternativa k dočasnému propouštění se nabízí čerpání placené dovolené, tedy zaměstnanec se se svým zaměstnavatelem domluví na čerpání dovolené v době, kdy nemůže z důvodu nouzového stavu vykonávat své zaměstnání.

    – Karenční doba v případě čerpání podpory v nezaměstnanosti se dočasně ruší. To znamená, že každý nezaměstnaný má okamžitý nárok na čerpání podpory v nezaměstnanosti na místo běžné praxe tzv. karenční doby bez nároku na tuto podporu. Stát je v tomto ohledu připraven uvolnit 20 mil. eur na podporu zaměstnaneckých fondů, čímž chce urychlit výplatu podpor nezaměstnaným.

    – Dočasně propustit je nově možné i zaměstnance s kontraktem na dobu určitou. Výpovědní lhůta se zkracuje ze 14 na 5 dní. Rodiče, kteří v době současné krize zůstávají doma se svými dětmi (do 10 let věku) a nepobírají mzdu, získají měsíční příspěvek ve výši 723,50 EUR. Výše této podpory odpovídá minimální sazbě rodičovské dovolené. Stát na tuto formu podpory vyčlenil 94 mil. EUR. Bylo rozhodnuto, že instituce v oblasti kultury, sportu a práce s mladistvými získají podporu ve výši 60 mil. EUR. Z této částky je 40 mil. vyčleněno na kompenzaci kulturním organizacím (např. na pokrytí ztrát z prodeje vstupenek) a 20 mil. na podporu sportu.

    Na zaměstnance v oblasti kultury, umění a sportu (včetně freelancerů) se samozřejmě vztahují stejná opatření zavedená na trhu práce jako na zaměstnance v jiných odvětvích.

    – S ohledem na uzavření finských hranic (19. 3. – 13. 4. 2020) budou postiženy příhraniční regiony, které jsou závislé na pohybu turistů a souvisejících služeb přes tyto hranice. Například v regionu Jižní Karelie (Etelä-Karjala), rozkládajícím se na jihovýchodní hranici s Ruskem, očekávají za dobu prvního měsíce uzavření hranic pokles obratu společností působících v oblasti cestovního ruchu a služeb až o 22 mil. EUR.

    – Od neděle 22. 3. je také v platnosti zákaz pohybu pracovní síly mezi EE a FI. V důsledku tohoto omezení zaznamená FI stavební průmysl velice pravděpodobně nedostatek pracovní síly v odvětví. Výkon FI stavebního průmyslu je rovněž ohrožen průtahy způsobenými narušenými dodavatelskými řetězci a tedy nedostatkem stavebního materiálu dováženého ze zahraničí.

    Komentář ZÚ: Záchranný balíček FI vlády (15 mld. EUR) je v porovnání se sousedními ekonomikami znatelně méně objemný (Švédsko uvolnilo 22 mld. EUR a Dánsko 30 mld. EUR). Místní samosprávy obdrží kompenzaci ušlých daňových příjmů ve výši 547 mil.

    EUR. Vláda samosprávám rovněž přislíbila další finanční podporu v minimální výši 1 mld. EUR v rámci doplňkového květnového rozpočtu.

    Pravděpodobně také dojde ke zjednodušení pravidel pro čerpání půjček místními samosprávami. Zjednodušení pravidel pro čerpání půjček se týká například umožnění nového úvěru i v případě současného zadlužení, které může být v důsledku pandemie koronaviru větší, než jaké by bylo běžně k získání další půjčky akceptováno (špatně hospodařící samosprávy jsou kontrolovány státem, který limituje jejich rozhodovací pravomoci).

    – Policie a pohraniční stráž obdrží dodatečné financování na pokrytí zvýšených operačních výdajů. Dále je pro policii, pohraniční stráž a záchranné složky připravováno trvalé navýšení financování.

  • Poznámky k místním pravidlům pro české firmy

    Z neformálních zdrojů získal ZÚ informaci, že za zavřenými dveřmi stále probíhá napříč politickým spektrem debata o vhodnosti zavedení tzv. základního nepodmíněného příjmu jako bezprostředního řešení ztížené ekonomické situace občanů postižených krizí. Uvedený model byl ve FI testován v letech 2017-2018 na vzorku 2 tisíc nezaměstnaných osob. Tento náhodně vybraný vzorek pobíral po dobu dvou let měsíční příjem 560 EUR. Zhodnocení výsledků experimentu sice neprokázalo jeho hlavní cíl, tedy zvýšenou motivaci k aktivnímu vyhledávání pracovních míst, avšak nepodmíněný příjem pozitivně ovlivnil finanční jistotu a spokojenost svých recipientů. Jeho pokračování bylo zastaveno, nicméně podle jeho obhájců by právě v obdobích nejistoty, jakou je např. současná pandemie koronaviru, mohl základní nepodmíněný příjem zmírnit finanční obtíže občanů a zároveň zjednodušit administrativní náročnost rozdělování. V případě zájmu o zprostředkování konzultace na toto téma nabízí ZÚ využití svých kontaktů.

Finsko – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Francie

  • Podpora chodu ekonomiky

    Navýšení na 100 z původních 45 miliard EUR určenou pro podniky a zaměstnance, kteří byli postiženi pandemií Covid-19. Okamžitá opatření na podporu podnikání: lhůty plateb pro sociální/daňové lhůty; slevy na přímé dani ; podpora státu a Banque de France při vyjednávání o změně splátkových kalandářů splátek; mobilizace BpiFrance pro zajištění bankovních peněžních linek; posílení systému částečné zaměstnanosti; podpora při řešení sporů se zákazníky, dodavateli a zprostředkovateli obchodů; uznání coronaviru jako případů vyšší moci pro veřejné zakázky podniku (neuplatňování sankcí). Slevy na dodávkách energií (plyn, elektřina). Přemístění určitých strategických výrob zejména ve zdravotnictví. Na Ministerstvu hodpodářství zřízena krizová jednotka – denní zprávy o situaci firem od malých až po velké. 24.3. Vláda bude zvyšovat původní dotaci 8,5 mld.EUR pro kompenzaci podpory v nezaměstnanosti. Ministr ekonomie upřesnil, že se bude plošně uplatňovat od daní osvobozená dotace pro pracovníky, kteří jdou dobrovolně do práce (kde mohou být ohroženi). 300 miliard EUR půjček pro firmy – žádost dají na svou banku, která složku předá Bpi France (ta ručí). Větší firmy s obratem nad 1,5 mld. EUR a mající 5000 zaměstnanců budou jednat přímo s ministerstvem hospodářství.

    27.3.-2.4. Stát rozšířil okruh beneficientů podpory částečné nezaměstnanosti, takže počet firem v tomto režimu roste a dosáhl již 220 tis. s celkem 2,2 mil. zaměstnanců. Podle posledního odhadu by tento počet mohl teoreticky vystoupat až na 5,7 mil. osob.

    U společností s majetkovou účastí státu se pozastaví vyplácení dividend a jejich nevyplácení bude podmínkou pro přiznání jakékoliv státní podpory i ostatním firmám. Řada velkých soukromých společností se v praxi přidala již dobrovolně. Známý pařížský advokát organizuje kolektivní výzvu vládě k vyhlášení zákazu výplat letošních dividend velkými společnostmi a přispění 75 % jejich výše na koronavirovou solidaritu.

    Ke státní podpoře částečné nezaměstnanosti z důvodu koronavirové krize se ve Francii přihlásilo již přes 337 tis. podniků pro svých cca 3,6 mil. zaměstnanců. To může znamenat rozpočtový výdaj již kolem 11 mld. euro při odhadované době 3 měsíců.

    U možnosti vyplácet zaměstnancům nezdaněnou a sociálními odvody nezatíženou prémii až do výše 2.000,- euro, přezdívanou „prime Macron“ a zavedenou před rokem na posílení kupní síly obyvatelstva v reakci na protesty tzv. „žlutých vest“, nyní vláda rozhodla o úpravě jejích podmínek tak, že zaměstnavatel může, po dohodě s odbory nebo i jednostranně, při jejím vyplácení rozlišovat mezi pracovníky, kteří během sanitární krize musejí dál docházet do práce a těmi, kteří pracují z domova. Zároveň byla prodloužena lhůta pro takovou výplatu do 31.8.2020.

    Ministerstvo hospodářství a zahraničí představilo plán zdokonalení podpory francouzských vývozců v koronavirové krizi: 1) Zvýšení podílu státních garancí na pojištění záruk a předfinancování vývozu na 90 % pro všechny malé, střední a polovelké podniky a jejich prodloužení na 6 měsíců; 2) Prodloužení platnosti stávajících pojištění průzkumu zahraničních trhů o jeden rok; 3) Posílení státního zajišťovacího fondu pro pojišťování krátkodobých vývozních úvěrů do všech zemí o 2 mld. Euro; 4) Posílení synergie různých státních a soukromých poskytovatelů poradenských a informačních služeb na podporu vývozu, jejich větší zaměření na zájmové oblasti podniků a úprava nabídky služeb agentury Business France (obdoby agentury CzechTrade) s ohledem na zákazy cestování ve světě.

    Dosavadní nástroje podpory exportu zůstávají nadále v platnosti a všechny dohromady mají francouzské vývozce podpořit nejen během koronavirových omezení.

    Ministerstvo práce zvažuje zavedení nějakého druhu příplatku či jiné kompenzace pro zaměstnance veřejného sektoru, kteří během sanitární krize musejí dál docházet do práce na rozdíl od těch, kteří pracují z domova.

    Ve Francii požádalo již více než 100 tis. firem o státní koronavirovou garanci ke své žádosti o bankovní půjčku v celkové výši 20 mld. euro (ze 300 mld. vyčleněných pro tento nástroj). Zároveň se již čtvrtina soukromých podniků (cca 473 tis.) s 5 mil. zaměstnanci přihlásila k podpoře v částečné nezaměstnanosti a 450 tis. OSVČ a mikropodniků požádalo o příspěvek 1.500,- euro z fondu solidarity kvůli ztrátě tržeb. Kvalifikovat se mohou firmy do 10 zaměstnanců, do 1 mil. euro obratu a s minimální ztrátou tržeb ve výši 50 %. O další 2.000,- euro mohou pak žádat v případě přímo hrozícího bankrotu.

    14.4.-16.4. Vláda zvýší finanční podporu firem ze stávajících 45 mld EUR na 100 mld EUR. Plán hlavních výdajů a odkladů příjmů státního rozpočtu v mld. euro: 25,5 odklad odvodů na sociální zabezpečení,

    23 daňové odklady a předčasné daňové vratky, 20 podpory v částečné nezaměstnanosti, 20 rezerva na kapitálovou podporu velkých strategických společností, 6 příspěvek do Fondu solidarity pro OSVČ a nejmenší firmy, 1,5 podpory při ošetřování členů rodiny.

    Garance na 300 mld. eur bankovních „koronavirových“ půjček.

    Státní „koronavirové“ půjčky pro nejmenší, malé a střední podniky, kterým banky neposkytnou potřebný úvěr pro obnovu činnosti. Pro tyto účely má být vyčleněno 500 mld. euro, což je ještě více než na již dříve určených 300 mld. pro státní garance na koronavirové bankovní úvěry.

    Ministr financí ohlásil plán nezdanitelnosti koronavirových prémií až 1.000,- euro pro zaměstnance veřejného sektoru podobně, jako bylo toto opatření již zavedeno pro soukromé podniky.

    Skupině Accor bylo umožněno, aby ubytovala ve své hotelové síti asymptomatické nosiče coronaviru (aby nenakazili další ve svém okolí). Již předtím zde začali ubytovávat bezdomovce, ošetřující osoby a ženské oběti násilí. O tom, kdo uhradí tuto „nákladovou“ cenu 30-50 EUR se ještě povede debata.

  • Dopady na ekonomiku

    Francouzský ministr hospodářství předpovídal 1% pokles francouzského HDP v roce 2020, deficit HDP až 6 % místo 2,2 % a státní dluh na konci roku téměř jistě 102 % HDP. 23.3. začal být problém se splatnostmi velkých firem, vláda vyzývá k solidaritě a k dodržování pravidla rovnoměrného rozvržení plateb po dohodě s dodavateli dle akutnosti.

    27.3.-2.4. Odhad deficitu veřejných financí v roce 2020 minimálně ve výši 3,9 % HDP. Pokles průmyslové výroby o 50 %, pokles poptávky až o 80 %. Zatím pokles hospodářské aktivity a spotřeby domácností o 35 %, pokles spotřeby elektrické energie o 20 %. Při současné měsíční karanténě (do 15.4.2020) odhad ročního poklesu HDP o 3 %, při karanténě případně prodloužené na 2 měsíce pokles o 6 %. Již 150 tis. podniků a tedy 1,6 mil. zaměstnanců na podpoře částečné nezaměstnanosti s odhadem potřebné částky zatím minimálně 8,5 mld. euro.

    5.4.-9.4 Odhady nepřímých vlivů (nižší produktivita při práci z domova v utlumených oborech nebo naopak z přemíry přesčasů) mohou oproti přímým ztrátám (pokles HDP 3 % za každý měsíc karantény), při započtení nepřímých důsledků činit až 6 %. Za teoretické dva měsíce karantény potom až 12 %, což by znamenalo cca 2x více než v případě epidemie španělské chřipky před sto lety. Zároveň by vzrost francouzský veřejný dluh o 10 % (z necelých 100 % ke konci roku 2019). Dle COFACE by v roce 2020 mohl ve FR vzrůst počet bankrotů o 15 % při odhadovaném průměru v západní Evropě o 18 %, v celém světě o 25 % a v USA o 39 %. Předpovídá rovněž pokles světové obchodní výměny o 4,3 %. Pro srovnání, při finanční krizi v roce 2009 byl tento pokles o řád nižší, a to 0,4 %.

    Vedení Air France – KLM jedná s vládami Francie a Nizozemska o dalších možnostech státní pomoci, protože podpora v částečné nezaměstnanosti a odklad splátek daní stačit nebudou. Diskuse se přitom nevyhýbá ani teoretické možnosti znárodnění. Oba státy jsou stále nejdůležitějšími akcionáři s podílem 14,3 % (Francie) a 14,0 % (Nizozemsko). Přepravní aktivita klesla o cca 95 % a není vůbec jisté, kdy se obnoví dfo rentabilní podoby.

    14.4.-16.4. Recesi francouzské ekonomiky v roce 2020 odhaduje MF na -9%, což je největší pokles HDP od roku 1945. Současná úroveň ekonomické aktivity je 65 % a průmyslové výroby 56 %.

    Pokles daňových příjmů státního rozpočtu 37 mld. euro, deficit veřejných financí dosáhne hodnoty 7,6% HDP, Celkové zadlužení vroste na 115% HDP.

    Soud v Nanterre konstatoval, že Amazon riskoval zdraví svých zaměstnanců a přikázal mu, aby v zájmu ochrany jejich zdraví ze svých skladů expedoval nadále již jen potraviny, zdravotní a hygienické potřeby.

    Na podpoře v částečné nezaměstnanosti je ve Francii již 8,7 mil. osob ze 732 tis. podniků, tedy poloviny firem v zemi. Celkové výdaje na tyto podpory by tak na tři měsíce vyšly již na 24 mld. euro.

Francie – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Chorvatsko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Chorvatská vláda dne 17. března schválila balíček 66 opatření pro pomoc ekonomice kvůli epidemii. Opatření jsou zaměřená především na zachování likvidity a pracovních míst. Jedním z opatření je bezúročný odklad platby daní a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění. Chorvatská banka pro obnovu a rozvoj vyhlásila moratorium na povinnost splácet úvěry a nabídla klientům přeprogramování stávajících úvěrů a odklad splácení základu. Ve spolupráci s komerčními bankami budou podnikatelům nabídnuty nové úvěry pro financování tzv. „prázdného chodu“ a oběžního kapitálu firem. Další opatření představují zavádění stand still balíčků ze strany komerčních bank a zastavení exekucí vůči všem dlužníkům na období 3 měsíců. Bude rozšířen i rozsah garančního fondu pojištění exportu i na oblast cestovního ruchu a nepřímého exportu. Na začátku dubna byl pak přijat druhý balíček opatření. Vláda utrácí 45 miliard kuna (158 mld Kč.) za tři měsíce, což je něco přes 11 procent HDP HR. Druhý balíček obsahuje: 1. zvýšení minimální mzdy na 4000 kuna (14.000Kč), 2. Pomoc společnostem s 20 až 50% poklesem příjmů, 3. Odpis daní a příspěvků společnostem s poklesem o více než 50% , 4. Odpisy daní a příspěvků společnostem s poklesem o více než 75% , 5. Platba DPH při fakturaci , 6. Odložení výkazů pro FÚ, 7. Snížení parafiskálních dávek , 8. Možné úpravy mezd , 9. Ochrana domácí zemědělské produkce , 10. Nákup přebytků malých mlékáren, 11. Pomoc s cestovním ruchem, hotely … , 12. Vládní půjčky ze zahraničí. CENTRÁLNÍ BANKA HR: dohodla s ECB měnový swap ve výši 2 miliard EUR (výměnu za ekvivalent chorvatské měny).

  • Dopady na ekonomiku

    Předpokládá se razantní nárůst dluhu Chorvatska z 75% HDP (ke konci 2019) na 90% HDP v důsledku vládních opatření roku 2020. Ke konci března je v HR 8000 nově propuštěných a dalších 300.000 zaměstnanců sedí bez práce doma na minimálních mzdách. O míře zastavení ekonomických aktivit firem nejlépe vypovídá skutečnost, že v první půlce dubna stát zaregistroval jen poloviční počet vydaných daňových dokladů oproti stejnému období v loni. Ke konci března požádalo 40.000 firem finanční úřad o odklad daní a odvodů. V pondělí 6.4.2020 byly podány žádosti na výplatu minimální mzdy za 506 000 pracovníků jimž stát vyplatí 600 milionů kuna (přes 3 mld. Kč). Vláda plánuje takto vydat celkem 8,5 miliardy HRK. Dále je v Chorvatsku údajně nedostatek stavebního materiálu po zemětřesení ze dne 22. 3. 2020 (stupeň 5,5 richtera), které poškodilo řadu budov především v Záhřebu (v místě má být vyhlášen stav přírodní katastrofy). Zemětřesení je označováno jako nejsilnější za posledních 140 let. Až 80 procent obchodních společností utrpí kvůli koronaviru ztráty. 60 procent firem přihlásilo ztráty do 2 mil. korun, a pokud situace potrvá, 11 procent společností očekává ztráty vyšší než 3,5 mil. korun.

    Nejpostiženějšími oblastmi jsou vzdělávání, služby, cestovní ruch, zemědělství a doprava, ale i umění, zábava a rekreace. Až 6 procent mikropodniků a 3 procenta velkých podniků odhaduje, že budou muset ukončit činnost, pokud aktuální stav potrvá ještě jeden měsíc. Cestovní kanceláře hlásí pokles bookingu 20 až 60 procent. Současně dochází i k výraznému poklesu exportu a importu, a to nejen kvůli poklesu zahraničních poptávek, ale i pro uzavření hranic a tím způsobenými obtížemi pro logistiku.

  • Poznámky k místním pravidlům pro české firmy

    Uzavřeny jsou hranice s výjimkou jízd kamionů. Chorvatsko zrušilo platnost evropského nařízení a prodloužilo dobu, kterou mohou řidiči kamionové dopravy přepravovat zboží. Kontrolován je pohyb řidičů a zavedena jsou opatření zajišťující jejich karanténu na území HR (Kamiony, které HR jen projíždějí, jsou v kolonách od hranice k hranici eskortovány policií). Podle pokynů Ministerstva vnitra Chorvatska se vyzývají všichni řidiči nákladních vozidel, kteří přijíždějí ze Slovinska, aby využili tyto hraniční přechody: Macelj, Bregana, Rupa, Pasjak a Plovanija, kde je více hygienických inspektorů, aby se urychlil průjezd přes hraniční přechod. Řidiči vozidel vlastněných zahraničními společnostmi, kteří se po vykládce ihned vracejí do své země, nepodléhají zdravotním prohlídkám.

    Řidiči vozidel vlastněných zahraničními společnostmi, kteří se nevracejí do své země ihned po vykládce, podléhají zdravotním kontrolním opatřením. V době, kdy čekají na návrat do své země, budou umístěni do karantény.

    Společnosti v Chorvatsku, kterým je dodáváno zboží zahraničními dodavateli, musejí (nikoli přepravní společnosti, pouze společnosti, kterým je zboží dodáváno)

    a) zaslat e-mail na adresu: stozercz@mup.hr oznamující příjezd zahraničních řidičů a následující informace: název společnosti, jméno a příjmení řidiče, identifikační číslo, ze které země je zboží dovezeno, hraniční přechod, který použijí, místo vykládky, místo případné karantény

    b) oznámit konkrétní informace týkající se těchto zahraničních řidičů e-mailem: stozercz@mup.hr (počet těchto řidičů, jejich identifikační údaje – jméno, příjmení, identifikační číslo, registrační číslo vozidla, místo příjezdu – župa určení), vše za účelem umístění těchto řidičů do přechodné karantény organizované okresními středisky civilní ochrany

    c) informovat své zahraniční dodavatele o umístění těchto řidičů do karantény a sdělit jim adresu tohoto zařízení, musejí také neprodleně informovat příslušné krajské středisko Chorvatské civilní ochrany na telefonním čísle 112.

    Všichni zahraniční řidiči, kteří přicházejí do Chorvatska z Itálie, Číny, Jižní Koreje, Hongkongu, Japonska, Singapuru, Malajsie, Bahrajnu, Íránu, Německa, Francie, Švýcarska, Španělska, Rakouska, Velké Británie, Nizozemska, Švédska a Bele Krajiny (region ve Slovinsku), s výjimkou řidičů v tranzitu, budou umístěni do povinné karantény v Chorvatsku na období 14 dnů. Zahraniční řidiči jsou na hranici upozorňováni, že se mohou vrátit do země, ze které přijeli, pokud nechtějí být umístěni do chorvatské karantény. Seznam výše uvedených zemí je neustále aktualizován. Transit přes Chorvatsko je z těchto omezení volný. Tranzit přes Chorvatsko je nicméně povolen v tranzitních koridorech.

Chorvatsko – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Irsko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Irská vláda se usilovně snaží sehnat zdravotnický materiál, který chybí ve všech směrech. V nejbližších dnech by měl být dopraven materiál v hodnotě 200 mil. EUR z Číny, včetně 11 mil. masek, 1 mil. ochranných brýlí a 400 tis. plášťů (dodávka se očekává do 27. 3. 2020). Irsko má 300 ventilátorů a v nejbližších týdnech by mělo nakoupit další 1 tisíc (pozn.: podle předchozí informace mělo být v Irsku 1300 ventilátorů, což však bylo pouze přání). Irsko se snaží dosáhnout 500 míst v JIP. V současnosti probíhá cca 2.000 testů denně, cílem je 15 tisíc testů denně. K 23. 3. bylo v Irsku 35 testovacích center, celkově jich má být 50.

    Irská armáda má v pohotovostním režimu více než 1200 členů připravených pomoci při testování viru a i v rámci logistické podpory.

    V prodejnách TESCO a SuperValue od 22. 3. rozdávají ochranné rukavice a nabízejí dezinfekční gel. Omezení přeshraničního pohybu (kontroly, zavření hranic) Ne.

    MZV IE nedoporučuje cestovat, pokud to není nezbytné.

    Zákaz volného pohybu v zemi (povinná karanténa) Ne.

    12. 3. vláda zakázala shromáždění v uzavřených prostorách nad 100 lidí a vnější shromáždění nad 500 osob.

    Úřadům se nedaří prosadit dodržování vládních nařízení, včetně „social distancing“, neorganizovaní soukromých společenských akcí a uzavření restaurací a barů.

    23. 3. starostové 3 největších irských měst (Dublin Galway a Cork) požádali vládu o zavedení lockdown, tj. omezení vycházení z domu na nezbytnou dobu (nákup, lékař, léky).

    Vyhlášení výjimečného stavu (tj. omezení jistých práv na úkor státu): Prozatím se neuvažuje.

    Uzavření obchodů a služeb Ne. Veřejná doprava v provozu beze změn.

    21. 3. vstoupil v platnost zákon o mimořádných opatřeních, který umožňuje vládě pravomoc nařídit a trestat porušení přijatých opatření. Vláda ho projednala 20. 3., následně ho schválily obě komory parlamentu a podepsal prezident IE. Vláda zdůraznila, že donucovací prostředky a sankce se použijí pouze ve výjimečných případech.

    Vláda IE rozhodla o následující podpoře jednotlivců a podniků:

    – flexibilní dohody klientů s bankami, včetně přerušení plateb hypoték a dalších půjček (klienti ovlivněni COVID-19 musí kontaktovat banku a projednat možnosti, včetně

    přerušení platby až na 3 měsíce);

    – nebude vytvořena plánovaná rezerva na „systémová“ rizika, např. při snížení příjmu z korporátních daní nadnárodních společností;

    – centrální banka sníží proticyklickou kapitálovou rezervu z 1 % na 0 %, čímž dojde k uvolnění cca 1 mld. EUR. Uvedené umožní poskytovat úvěry a restrukturalizaci stávajících půjček pro jednotlivce i SMEs (návrh by mohl podpořit restrukturalizaci stávajících půjček za cca 13 mld. EUR);

    – zvýšení limitu pro bezkontaktní platby na 50 EUR;

    – odložení vybírání poplatků z kreditních karet (z dubna na červenec, jde o 30 EUR);

    – odložení plateb nájemného pro jednotlivce a rodiny až o 3 měsíce, zmrazení nájemného a zákaz vystěhovat nájemníky (bude ještě projednáno s pronajímateli).

    Vláda, po kritice odborů a také opozice, rozhodla, že dávka 203 EUR týdně pro zaměstnance, který přišel o práci v důsledku COVID-19, je málo. Vláda proto povolila zaměstnavatelům vyplácet těmto zaměstnancům další prostředky. Irská vláda navíc přijala následující opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 (ve všech případech musí podniky nebo jednotlivci prokázat, že byli ovlivněni pandemií):

    Podniky a OSVČ

    • Zaměstnancům firem bude uhrazeno 70 % platu (maximálně do výše 410 EUR/týden

    po zdanění, tj. 500 EUR před zdaněním). Jedná se o zaměstnance s příjmy mezi 38 – 76 tis. EUR/rok. Stát očekává, že zbylých 30 % doplatí zaměstnavatel. Podpora bude vyplácena zaměstnancům firem, kterým poklesl obrat minimálně o 25 % a nejsou schopny hradit mzdy a další výdaje. Zaměstnanec musel být na výplatní listině v únoru 2020.

    • OSVČ mají nárok na podporu ve výši 410 EUR/týden.

    • Nemocenská v případě onemocnění COVID-19 se zvyšuje na 350 EUR/týden.

    Odhaduje se, že na tato opatření bude třeba cca 3,7 mld. EUR v průběhu 12 týdnů.

    Bydlení

    • Vláda přijala rozhodnutí, které zabraňuje vypovězení nájemných smluv a navyšování nájemného po dobu krize.

    • V platnosti je moratorium na odpojení domácností z důvodu neplacení dodavatelům plynu a elektřiny (po dobu krize).

    Podpora podnikání

    • Přímá finanční podpora malých a středních podniků (SMEs) ve výši 200 mil. EUR.

    • Záchranný a restrukturalizační program ve výši 200 mil. EUR.

    • Navýšení mikropůjček pro SMEs z 25 tis. EUR na 50 tis. EUR (tyto půjčky jsou bezúročné s odkladem splátek o 6 měsíců).

    • Granty do výše 7 200 EUR.

    • Odklad plateb daní a nájmů do konce května pro nejvíce postižené podniky, zejména v oblastech: maloobchod, pohostinství, volný čas a péče o děti.

    • Půjčky 2.500 – 10 tis. EUR na podporu místních podnikatelů (firmy do 50 zaměstnanců) s tím, že 50 % bude financováno místními orgány.

    Finanční opatření

    • Odklad splácení úvěrů a hypoték až o 3 měsíce.

    • Pozastavení úroků z prodlení od ledna (do konce května).

    • Zastavení vymáhání pohledávek (do dalšího oznámení).

    • Pozastavení kontroly platby daně ze smluv naplánované na březen.

    • Farmaceutické výrobky a léčiva budou mít absolutní přednost při celním odbavování.

    • Banky nabídnou klientům „flexibilitu“, platební prázdniny nebo finanční prostředky na překonání problémů s financováním.

    • Nebankovní sektor podpoří své klienty v souladu s opatřeními bank.

    • Odklad splácení úvěrů až o 3 měsíce.

    • Centrální banka umožní bankám snížit kapitálové rezervy, aby mohly poskytovat více půjček. Irská vláda přijala v sobotu 2. května 2020 nový balíček opatření na pomoc ekonomice ve výši 6,5 mld. € zaměřený na obnovení činnosti firem a výrobních závodů.

    Hlavní body přijatých opatření:

    1 / granty do 10 tis. € pro restart mikro a malých společností v celkové hodnotě 250 mil. €. Záměrem je, aby firmy dostaly celkovou částku rovnající se maximálně výši jejich zaplacených daní v roce 2019. Tyto prostředky mají pokrýt např. náklady na modernizaci prostor tak, aby byly v souladu s pravidly dodržování odstupu;

    2 / snížení a odložení plateb obchodních sazeb (Commercial rates payment) např. v bankách, pro postižené podniky po dobu 3 měsíců ve výši až do 10.000 €. Týká se to sektorů stravování, ubytování, maloobchodu, volného času a péče o děti. Odhaduje se, že tato výjimka sníží příjem místní samosprávy o 260 mil. €, tyto náklady ponese státní pokladna;

    3 / vytvoření pandemického stabilizačního a ozdravného fondu ve výši 2 mld. € v rámci Irského strategického investičního fondu (ISIF), který poskytne kapitál středním a velkým podnikům (více než 250 zaměstnanců a obrat více než 250 mil. €). Fond bude působit jako urychlovač (accelerator) a bude investovat na komerčním základě do společností, které mohou splnit investiční požadavky a mohou využít investice ISIF na návrat k dlouhodobé životaschopnosti. ISIF se bude snažit maximalizovat množství dodatečného kapitálu, ke kterému má podnik přístup od jeho stávajících akcionářů a bank, resp. od potenciálních nových spoluinvestorů a z evropských zdrojů (např. EIB). Bude možné využívat celou řadu finančních nástrojů a řešení šitá na míru pro jednotlivé společnosti;

    4 / systém záruk na půjčky malým a středním podnikům ve výši 2 mld. € na dobu od 3 měsíců do 6 let, které budou úročeny nižšími než tržními komerčními úrokovými sazbami. SME, včetně prvovýrobců budou moci dostat přímo od bank půjčky, které budou v hodnotě od 10.000 až do 1 mil. €; 5 / „odložení“ plateb daní po dobu dvanácti měsíců po zahájení obchodování, během kterých nebudou daňové úřady vymáhat pohledávky. Zavedou se opatření, která umožní, aby se dluh, který nelze splatit během období pandemie, odložil bezúročně po dobu jednoho roku. Státní správa nebude provádět žádné kroky k vymáhání těchto dluhů a také nebude vymáhat žádné úrokové poplatky. Program se vztahuje na všechna odvětví hospodářství zasažená pandemií;

    6 / závazek vůči místním orgánům, že pokryje výpadek nižších příjmů tak, aby mohly i nadále poskytovat úplné služby veřejnosti.

    Více než 4 mld. € z tohoto balíčku však bude možné poskytnout až po vytvoření nové vlády.

    Banky a další poskytovatelé půjček se 30. 4. dohodli na prodloužení platební přestávky, původně stanovené na tři měsíce, o další 3 měsíce, tj. celkově na 6 měsíců. Podle Banking & Payments Federation Ireland možnost odložení splátek využilo více než 65 tis. příjemců hypoték a 22 tis. SMEs. Navíc Irská centrální banka (ICB) bude tlačit na banky a další poskytovatele úvěrů, aby nabídli dlouhodobější restrukturalizační řešení dlužníkům, kteří budou po 6 měsíčním období odkladu splátek stále ve finančních problémech.

  • Dopady na ekonomiku

    K 23. 3. bylo v Irsku 1125 infikovaných osob a 6 úmrtí. K 23. 3. létala společnosti Aer Lingus do ČR (Ryanair lety zrušil před 10 dny). Občané ČR ještě využívají lety do Vídně. Zda a kdy budou další lety zrušeny není známo. Vláda vyzvala (ale nenařídila) k uzavření restaurací, barů alespoň do 29. 3., většina k výzvě přistoupila, část barů (pubů) je stále v provozu. McDonalds a další podobné řetězce uzavřely provozovny 23. 3. večer. Podle ministryně sociálních věcí IE přijde v Irsku o práci až 400 tis. lidí v důsledku COVID- 19. V současné době je v Irsku zaměstnáno 2,36 mil. osob, takže by podle ministryně mohlo dojít až k 17% nezaměstnanosti. Uvedené by bylo více než po krizi v r. 2008, kdy nezaměstnanost kulminovala v únoru 2012 a činila 16 %. Ještě v únoru 2020 byla nezaměstnanost 4,8 %.

    – zkrácení čekací doby na platby sociální podpory pro ty, kteří budou v důsledku nemoci izolováni;

    – dobrovolná (placená) izolace státních zaměstnanců a OSVČ při podezření na COVID-19;

    – placená nemocenská od prvního dne nemoci COVID-19.

    Letiště Ireland West Knock Airport v oblasti Mayo na západě Irska bude uzavřeno. Letiště bylo využíváno pro lety do UK a v letní sezóně do turistických destinací. Přestanou jezdit i vlaky mezi Belfastem (S. Irsko, UK) a Dublinem.

    Podle ministerstva financí výdaje v souvislosti s pandemií budou stát státní pokladnu cca 300 mil. EUR týdně. Vláda očekává značný schodek rozpočtu.

    Ministerstvo financí zveřejnilo finanční stabilizační program (SPU), který vychází z toho, že opatření zůstanou v platnosti 12 týdnů, což bude mít za následek velmi prudký pokles ekonomiky v posledních týdnech prvního čtvrtletí a většiny druhého čtvrtletí tohoto roku.

    Deficit veřejných financí

    Příjmy veřejné správy by měly klesnout o 17 %, zejména v důsledku nižších daňových příjmů. Zároveň se předpokládá, že výdaje veřejné správy se zvýší kvůli opatřením na podporu domácností a firem. Za těchto okolností se v tomto roce plánuje schodek veřejných financí ve výši 23 mld. € (7,4 % HDP) namísto plánovaného přebytku 2,2 mld. €, který byl předkládán na začátku roku, což odpovídá zvratu ve veřejných financích ve výši cca 25 mld. €. Vládní dluh tak může vzrůst až na 69,1 % HDP (resp. 125,1 % HND), tj. na 217, 5 mld. €. Vláda IE (pozn.: v IE proběhly 8. 2. parlamentní volby, ale dosud nebyla vytvořena nová vládní koalice), kromě toho stabilizačního programu, plánuje předložit plán hospodářské obnovy, ve kterém oznámí přístup k nápravě škod způsobených pandemií. Tyto náklady nejsou zahrnuty do deficitu výše uvedené prognózy, protože rozhodnutí ještě nebyla přijata. Dále se předpokládá, že v tomto roce poklesne HDP o 10,5 %, přičemž většina tohoto poklesu proběhne ve druhém čtvrtletí 2020.

    Oživení ekonomiky bude probíhat v etapách, protože se neočekává, že by vakcinace byla k dispozici dříve než v příštím roce. Základní scénář bude záviset i na tom, zda EU a UK dosáhnou dohodu o volném obchodu na konci přechodného období brexitu.

    V prostředí velmi nízkých úrokových sazeb je úvěrová bonita státu nadále dobrá. Po ukončení opatření k zabránění šíření viru bude třeba provést fiskální úpravu tak, aby se vyrovnalo jakékoliv trvalé snížení daňových příjmů a aby poměr dluhu k HND klesal.

    V roce 2021 by mělo dojít k zlepšení stavu veřejných financí s deficitem cca 11,1 mld. €. Při méně příznivých scénářích, kdy by se represivní opatření rozšířila i do třetího nebo čtvrtého čtvrtletí, by se místo plánovaného poklesu HDP o 10,5 % mohla ekonomika snížit až o 13,7 % nebo dokonce až 15,2 %.

    Trh práce

    Předpokládá se, že úroveň zaměstnanosti se letos výrazně sníží z průměrných 2,32 mil. v roce 2019 na 2,11 mil., což představuje ztrátu asi 220.000 pracovních míst (- 9 %). Tento šok na trhu práce způsobí, že míra nezaměstnanosti se v první polovině roku dramaticky zvýší a dosáhne maxima 22 % a poté klesne ve druhé polovině roku, protože se opatření k zabránění šíření viru budou postupně uvolňovat. Na příští rok se očekává, že úroveň zaměstnanosti se zotaví a přibude 115 tis. pracovních míst (+5,5%). Toto zvýšení zaměstnanosti v 2021 by znamenalo pokles míry nezaměstnanosti na 9,7 %.

    Tato krize bude mít výrazný vliv nejen na počet pracujících osob a nezaměstnanost, ale také na mzdy. Je pravděpodobné, že výdělky klesnou nejen pro ty, kteří jsou propojeni se zaměstnavatelem prostřednictvím systému dočasných mzdových příspěvků, ale i pro ty, kteří zůstávají v tzv. „Standardním“ zaměstnání. Předpokládá se, že průměrná mzda na zaměstnance se v tomto roce sníží o 7,6 %, což je prudký pokles oproti 3,8 % nárůstu zaznamenanému v roce 2019. Předpokládá se, že celkové kompenzace zaměstnancům (mzdové náklady) se v roce 2020 sníží o 13,7 %.

    Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí Irska je více než milion lidí v současnosti zcela nebo částečně závislý na státní podpoře příjmů.

    Výdaje na osobní spotřebu

    Očekává se, že osobní spotřebitelské výdaje v roce 2020 prudce poklesnou z důvodu ztráty příjmů způsobené změnami pracovních podmínek, které nejsou zcela kompenzovány systémem podpory ze strany státu. Ostatní domácnosti, jejichž příjem není ovlivněn, nebudou schopny udržet spotřebu na předchozí úrovni z důvodu rozsáhlých maloobchodních uzávěrek. Je pravděpodobné, že i po zmírnění opatření se celková míra úspor domácností v krátkodobém horizontu zvýší (z bezpečnostních důvodů).

    V roce 2021 se odhaduje, že výdaje na osobní spotřebu vzrostou o 9 %. Míra úspor domácností, která se má v tomto roce pohybovat kolem 16 %, by měla zůstat na zvýšené úrovni kvůli velké nejistotě spojené s výhledem na trhu práce a s ohledem na možnou druhou vlnu viru. Do konce příštího roku se předpokládá, že osobní spotřebitelské výdaje budou přibližně 6 % pod úrovní konce roku 2019.

    Soukromé modifikované investice (Private modified investment)

    Předpokládá se, že soukromé modifikované investice zůstanou během roku 2021 pod základní úrovní a stejně jako soukromá spotřeba se do roku 2022 nevrátí na svou úroveň před pandemií. Očekává se, že vzhledem k nejisté poptávka a obavám týkajícím se dalších opatření přinutí firmy odložit svá investiční rozhodnutí. Celkově se očekává, že příští rok budou soukromé modifikované investice růst o 22 %, což je o 20 % méně než před pandemií.

    Na příští rok se očekává celkový růst vývozu o 7,5 %, přičemž hodnota vývozu v tomto roce by měla dosáhnout 450 mld. €. V roce 2021 by ekonomika měla vzrůst o cca 6 %, pokud se splní předpoklady, ze kterých tento scénář vychází.

  • Poznámky k místním pravidlům pro české firmy

    Testování v Irsku

    Irsko nezveřejňuje oficiální údaje o počtu testovaných. Orientačně to lze vysledovat z médií:

    Do 14. 3. se na vlastní žádost testovali pouze ti, kteří měli cestovatelskou anamnézy a projevily se u nich příznaky infekce.

    14. 3. hlavní hygienik IE požádal veřejnost, aby všichni, kteří mají příznaky, bez ohledu na cestovatelskou anamnézy, kontaktovali svého lékaře a požádali o test.

    19.3. Ministerstvo zdravotnictví IE doporučilo, aby se osoby s mírnými příznaky infekce izolovali a nežádali test, pokud to není nezbytné. Průměrná čekací doba na testování je 5-6 dní. Ale jsou případy, kdy to trvá déle, resp. osobu nestihnou otestovat, pokud má symptomy.

    Povinnost nosit roušky Ne.

    Závisí individuálně na osobě, zda roušku nosí na veřejných prostorách. Na ty, co nosí roušku, je často pohlíženo jako na infikované. Roušky však nejsou k dostání a Irové roušky doma nešijí, ale začali někteří Češi a Slováci (pozn.: průmyslově vyrobené roušky nosí pouze Číňané). 23. 3. Aldi povolilo zaměstnancům nosit roušky (do té doby byly zakázány, aby „nevyvolávaly paniku“).

    Měření teploty Ne.

    Při příletu na mezinárodní letiště v Dublinu nikdo nekontroluje příchozí cestující a neměří jim teplotu.

    Dezinfekce na veřejnosti Ne. Od 12. 3. večer se v IE zavřely školky, školy a univerzity. Všechny státní kulturní instituce byly uzavřené. Doporučena práce doma (jak jen je to možné).

    Automaticky bude prodloužena platnost povolení k pobytu v Irsku pro občany třetích zemí, jejichž platnost vyprší mezi 20. 3. a 20. 5. 2020. Platnost opatření nejméně do 29. 3. 2020 (již teď avizováno prodloužení). ZÚ zaslal na OED seznam irských firem, které by mohly případně zajistit požadavky ČR na ochranné pláště a další materiál (1 z nich vypadá poměrně nadějně). Ventilátory mimo jiné vyrábí irská firma Medtronic, se kterou je ZÚ již v telefonické/emailovém kontaktu a zjišťuje možnosti dodávek do ČR. Z irské iniciativy byla vytvořena mezinárodní skupiny inženýrů, designerů a lékařských odborníků s cílem vyvinout levný a lehce ovladatelný plicní ventilátor. Do projektu s názvem

    The Open Source Ventilator (OSV) Ireland (www.opensourceventilator.ie) se v průběhu týdne přihlásilo více než 600 irských a zahraničních odborníků. Plán irské vlády na uvolňování opatření proti šíření COVID-19 (květen – říjen)

    V pátek 1. května irská vláda zveřejnila plán na uvolňování opatření proti šíření COVID19. Plán má pět etap. Rozhodujícími faktory pro uvolňování opatření bude počet infikovaných, úmrtí, kapacita na JIP a dosažení počtu 100 tis. testů týdně. Během celého období bude povinné dodržování bezpečného odstupu 2 m (sociální distanc) a nově „zakrývání obličeje“ v místech s větší koncentrací osob. Pro všechna zařízení (pracoviště) bude rovněž povinné dodržování přísných pravidel hygieny a pravidelná desinfekce. V plánu je uvedeno, že v pozdějších etapách bude na rodinných oslavách a akcích možná účast „o něco málo více osob“, zatím bez upřesnění tohoto počtu.

    S plánem již vyjádřila nespokojenost asociace irských pubů, která požaduje, aby puby mohly být otevřeny o 6 týdnů dříve, tj. již v červnu, společně s restauracemi a kavárnami. Obdobné požadavky vznesly i obě asociace irských vináren.

    Podle dosavadních komentářů se již začíná stupňovat tlak na vládu, aby plán uvolňování urychlila tak, aby již v červenci byl obnoven turistický ruch, alespoň pro irské občany.

    Plán:

    1. etapa (18. 5. – 8. 6.)

    01/ Neopouštět bydliště dále než 5 km;

    02/ cesty jen v nezbytných případech;

    03/ setkávání ve volném prostoru nejvýše 4 osob, které netvoří společnou domácnost;

    04/ vyhýbání se zbytným sociálním kontaktům;

    05/ pokračování v současných omezeních účasti na pohřbech pro maximálně 10 osob z rodiny nebo blízkých přátel;

    06/ ministerstvo pro péči o děti a mládež podpoří hlídání dětí zdravotníků kvalifikovanými pracovníky;

    07/ otevření budov všech typů škol pro učitele s cílem přípravy dálkové výuky;

    08/ umožnění práce pod širým nebem, jako např. ve stavebnictví, zahradnictví atd.;

    09/ otevření dalších maloobchodních venkovních prodejen (např. zahradní centra, velká železářství, farmářské trhy);

    10/ otevření prodejen domácích potřeb, optik, opraven aut a jízdních kol, papírnictví, elektro, IT, prodejen a opraven telefonů apod.;

    12/ otevření venkovních kulturních a sportovních zařízení při dodržování odstupů;

    13/ mapování počtu pasažérů pro budoucí možnost poskytování služeb veřejné dopravy.

    Zdravotnictví v první a druhé etapě

    Dojde k navýšení poskytování péče a služeb i mimo případy COVID-19, k čemuž bude nutné:

    1/ spočítat kapacity pro paralelní poskytování péče a služeb C19 a ne-C19 pacientům;

    2/ realizovat opatření k zajištění paralelního bezpečného poskytování péče a služeb pacientům C19 a ne-C19;

    3/ pokračovat v poskytování péče a služeb novými způsoby (např. prostřednictvím telefonu, online, virtuálních klinik atd.) s cílem uspokojit poptávku a zmírnit obavy pacientů a zdravotnických pracovníků;

    4/ zahájit komunikační kampaň s veřejností, aby se lidé nebáli jít k lékaři, když ho potřebují; 5/ provádět osvětu mezi pracovníky ke zmírnění nebezpečí nákazy při poskytování péče a služeb;

    6/ provádět činnosti ke zmírnění rizika nákazy při poskytování péče a služeb jako je používání roušek, osobních ochranných prostředků, testování a dalších opatření, která se mohou časem objevit;

    7/ pokračovat v podpoře iniciativ v oblasti duševního zdraví a dobrých životních podmínek; 8/ zachovat mechanismy podpory ohrožených skupin obyvatelstva.

    2. etapa (8. – 29. 6.)

    01/ Možnost opuštění bydliště do 20km;

    02/ cestování jen v nezbytných případech;

    03/ určení hodin pro nákupy osob starších 70 let;

    04/ povolení návštěv osob nad 70 let a ohrožených skupin v malém počtu a na krátkou dobu (nutno mít rukavice, zakrytý obličej, udržovat 2m odstup);

    05/ možnost návštěv uvnitř do 4 osob mimo vlastní domácnost na krátkou dobu;

    06/ povoleno „o něco málo víc“ účastníků pohřbu než 10 osob;

    07/ návrat do práce pracovníků, kteří vzhledem k povaze práce mohou udržovat 2m distanc; 08/ pokračovat v práci z domu pro všechny pracovníky/podniky, kde je to možné;

    09/ zahájit vypracovávání plánů návratu zaměstnanců s přihlédnutím k dodržování všech nezbytných zásad (odstupy, hygiena, ohrožené skupiny), včetně možnosti prodloužení otevírací doby;

    10/ otevření malých prodejen s malým počtem zaměstnanců s možností kontroly počtu zákazníků;

    11/ otevření tržišť, kde lze udržovat sociální odstup;

    12/ otevření knihoven s limitovaným počtem zákazníků a dodržováním hygienických opatření;

    13/ povolení venkovních bezkontaktních sportů s malými týmy (ne však zápasy), kde bude možné dodržet sociální distanc;

    14/ dopravci aktivně monitorovat a zamezit zbytným cestám a porušování sociálních odstupů v dopravních prostředcích, připravit plány čištění dopravních prostředků a jízdní řády.

    3. etapa (29. 6. – 20. 7.)

    01/ Nadále možnost opustit bydliště pouze do vzdálenosti 20km;

    02/ cestování jen v nezbytných případech;

    03/ otevření jeslí, školek a předškolních zařízení pro děti nezbytných pracovníků;

    04/ postupně umožnit krátké návštěvy v nemocnicích, pečovatelských a dalších podobných zařízeních, věznicích atd., s přihlédnutím ke zvláštnostem zařízení a s ohledem na dostupnost ochranných prostředků;

    05/ možnost obnovit práci tam, kde je malá každodenní interakce s lidmi a lze udržovat sociální distanc;

    06/ pokračovat v práci z domu pro všechny pracovníky/instituce, kde je to možné;

    07/ otevírání ostatních zbytných prodejen při omezení počtu zaměstnanců a zákazníků na metr čtvereční a zachování odstupů (otevření pouze prodejen se vstupem a výstupem do ulice, tj. ne v uzavřených nákupních centrech);

    08/ otevření hřišť, kde je možné udržet sociální distanc a hygienu;

    09/ povolení sportovních aktivit „za zavřenými dveřmi“ v případě, že účastníci budou moci dodržet sociální distanc;

    10/ otevření kaváren a restaurací, kde bude možné dodržovat sociální distanc a hygienu; 11/ zvážení zavedení restrikcí na zbytné cesty do hlavních městských center ve všední dny a o víkendech;

    12/ monitorování a omezování zbytných cest prostředky hromadné dopravy do a uvnitř velkých aglomerací během pracovních dnů a o víkendech;

    13/ pokračování restrikcí na zbytné cesty osobními automobily do a uvnitř velkých aglomerací během pracovních dnů a o víkendech.

    4. etapa (20. 7. – 10. 8.)

    01/ Povolení cestovat mimo bydliště;

    02/ „mírně větší počet“ než 4 lidé mohou na krátkou dobu navštívit jinou domácnost (při zachování sociálního odstupu);

    03/ povolení setkání rodin a blízkých přátel v malém okruhu po omezenou dobu, kde lze zachovat sociální distanc (např. malé svatby, křtiny);

    04/ možnost malých společenských (nerodinných) setkání při omezeném počtu účastníků na omezenou dobu, kde lze zachovat sociální distanc;

    05/ otevření jeslí, školek a předškolních zařízení pro děti zbytných pracovníků (např. jeden den v týdnu atd.);

    06/ organizace by měly zaměstnancům, kteří nemohou pracovat z domu, umožnit co nejrychlejší návrat do práce;

    07/ v závislosti na podnikání vytvořit směny, aby se umožnil návrat do zaměstnání co největšímu počtu zaměstnanců, i za cenu směn v rámci 24 hodin;

    08/ pokračovat v práci z domu pro všechny pracovníky/instituce, kde je to možné;

    09/ uvolňování služeb s vyšším rizikem, které zahrnují přímý fyzický kontakt mezi lidmi a po nichž existuje poptávka celé populace (např. kadeřnictví, holičství);

    10/ otevření muzeí, galerií a další kulturní zařízení, kde se lidé pohybují a mohou zachovat sociální distanc a hygienu;

    11/ povolení náboženských akcí a bohoslužeb, kde lze udržovat sociální distanc;

    12/ povolení ligových sportovních týmových akcí (např. fotbal a GAA), ale pouze tam, kde je omezen počet diváků a kde lze udržovat sociální distanc;

    13/ otevření veřejných bazénů, kde lze zajistit účinné čištění a dodržování odstupů;

    14/ částečné otevření hotelů, ubytoven, karavanových parků, rekreačních zařízení pro společenské a turistické aktivity (hotelové bary zůstávají uzavřené);

    15/ postupné zmírňování omezení počtu cestujících do a uvnitř velkých městských center, jakož i zmírňování omezení využívání veřejné dopravy a osobních automobilů do a uvnitř velkých aglomerací.

    5. etapa (10. 8. – )

    01/ Zachování restrikcí na velké společenské akce (svatby, nerodinné sešlosti);

    02/ pokračování omezování jakýchkoliv kontaktů domácností s možnými infikovanými osobami (čekající na výsledky testů nebo ve 14denní karanténě);

    03/ počátek přípravné fáze na zahájení akademického roku 2020/21 na základních a středních školách, univerzitách a dalších úrovních vzdělávání (pozn.: základní a střední školy by měly být otevřeny během září, vysoké školy v říjnu;

    04/ obnovení návštěv nemocnic, pečovatelských a dalších domů a věznic;

    05/ organizace „s vyšším rizikem“, kde není z podstaty možné udržovat sociální distanc, připraví plány na možnost obnovení plného počtu zaměstnanců;

    06/ otevření vnitřních nákupních center, kde lze udržovat sociální distanc;

    07/ uvolnění služeb zahrnujících přímý fyzický kontakt mezi lidmi po určitou dobu, po kterých není poptávka většinové populace (např. tetování, piercing);

    08/ otevření divadel a kin, kde lze udržovat sociální distanc;

    09/ povolení kontaktních sportů (ragby, box, zápas);

    10/ otevření fitness center, tělocvičen, tanečních studií a sportovní klubů;

    11/ povolení návštěv vnitřních i venkovních sportovních akcí při dodržení omezeného počtu osob;

    12/ další širší otevření hotelů, ubytoven, karavanových parků, rekreačních zařízení pro společenské a turistické aktivity (hotelové bary nadále zůstávají zavřené);

    13/ otevření vnitřních rekreačních zařízení (dráhy pro kolečkové brusle, bowlingové dráhy a podobně), kde lze omezit počet osob, udržet hygienu a dodržovat sociální distanc;

    14/ otevření hospod, barů, nočních klubů, kasin, kde lze dodržet sociální distanc a hygienu; 15/ festivaly a jiné společenské a kulturní akce pouze při dodržení omezeného počtu osob a odstupů;

    16/ možnost cestovat na pobřežní ostrovy i pro nerezidenty.

Irsko – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Island

  • Podpora chodu ekonomiky

    Základní školy a školky zůstanou otevřeny za podmínky, že zajistí pravidelné dezinfekce prostor a rozdělí žáky do menších skupinek, které se nebudou vzájemně setkávat.

    Ačkoliv mezinárodní letiště v Keflavíku zůstává stále otevřeno, provoz je postupně utlumován. Vláda dne 24. 3. schválila záchranný balíček ve výši 230 mld. ISK (cca 43 mld. Kč, resp. 8% HDP země), jehož cílem bylo omezit negativní dopady opatření proti epidemii COVID- 19 na firmy a občany. Vláda se zavázala, že bude garantovat 75% výše mezd zaměstnanců (do výše 700.000 ISK/měsíc, cca 120.000 Kč), odloží splatnost některých daní až o jeden rok, firmám nabídne zvýhodněné překlenovací úvěry (podmínkou pro čerpání je, že firmy využívající státem garantovaných půjček nesmí vyplácet dividendy a skupovat vlastní akcie), finančně podpoří turistický průmysl, refunduje zaplacenou DPH u stavebních projektů, rodičům vyplatí mimořádný příspěvek na děti (ve výši 20.000 – 40.000 ISK na dítě dle příjmu rodičů) a občanům umožní přístup k prostředkům z třetího pilíře penzijního spoření (až 800.000 ISK měsíčně/os.). Na podporu ekonomiky pak vláda hodlá investovat až 20 mld. ISK (cca 4 mld. Kč) do nových projektů v oblasti dopravy, veřejných staveb a technologické infrastruktury.

  • Dopady na ekonomiku

    K 1. 4. 2020 evidovalo 1020 potvrzených nakažených a 2 zemřelé. 17 pacientů bylo hospitalizováno, z nichž třem byla poskytována intenzivní péče. Zakázány jsou veškeré aktivity ve skupinách čítajících více než 20 osob. V menších skupinách je třeba dodržovat min. 2m rozestupy. S platností od 24. 3. do 12. 4. budou na Islandu uzavřeny všechny bazény, tělocvičny, tančírny, muzea, galerie, univerzity a střední školy a bary. Od 20. 3. nejsou do země vpouštěni cizinci, kromě občanů zemí EHP (vč. ČR), ESVO a UK. Všichni Islanďani a občané s trvalým pobytem na Islandu musí po návratu do země do 14ti denní karantény. Turisté ze zemí, jejichž občané stále mohou vstoupit do země, nemusí do karantény, ale musí dodržovat všechna preventivní hygienická opatření.

  • Poznámky k místním pravidlům pro české firmy

    Dne 21. 3. 2020 z Islandu odletěla menší skupina českých občanů komerčním letem do Vídně. Počet disponibilních linek z Islandu do kontinentální Evropy se rychle snižuje. V případě, že by na Islandu „uvízli“ nějací čeští občané se zájmem vrátit se do ČR, stále existuje možnost využití nabídky PL na převoz charterovým letem společnosti LOT, který by větší skupinu cestujících mohl vysadit na některém z větších evropských letišť při cestě do Varšavy. Zatím nepoptáváno.

Zpět na začátek

Itálie

  • Podpora chodu ekonomiky

    Postupné uvolnění 25 mld. € na zmírnění dopadů (prezidentský dekret z 17.3.) . Okamžité uvolnění 12 mld. Přednost pro zdravotnické prostředky a civilní obranu (3,5 mld.€), půjčky firmám, slevy na daních, podpora výplat firmám do 15 zaměstnancům, podpora rodin. Vyčlenění 4 mld. € na podporu exportu. Protikrizový plán Italského průmyslového svazu: investice 3 mld. € do infrastruktury. Možnost aplikace smart workingu a home office do 31.7. – nařízení zaměstnavatele. Počítá se s dalšími cca 300 miliardami € na podporu IT ekonomiky. I přes problémy s kontrolami na hranicích nadále platí volný pohyb zboží. Expedované zboží bude moci vstoupit na příslušné území a zároveň ho opustit, protože „přeprava zboží je považována za pracovní požadavek“. Byl navýšen Integrační mzdový fond ve výši 1,3 mld. €. V nejvíce zasažených odvětvích jsou daňové a sociální odvody a platby DPH pozastaveny do 31. 5. Po ukončení odkladu lze dlužnou částku uhradit v 5 splátkách. Výpovědi ze zaměstnání po 23. 2. jsou neplatné. Garanční fond pro MSP je posílen na 1,2 mld. € a společnosti získávají jednodušší přístup k úvěrům. Fond na podporu značky „Made in Italy“ disponuje částkou 150 mil. €. Ministerstvo zdravotnictví posílí své kanceláře v severní Itálii, které budou jednak kontrolovat zboží a osoby do IT přicházející, jednak budou certifikovat zdravotní nezávislost vyváženého italského zboží. Tak bude chráněna značka „made in Italy“.

    ● Dne 28.3. bylo oznámeno přijetí nového dekretu ve prospěch obcí a rodin, na jehož základě dochází k uvolnění finančních prostředků pro obce z fondu solidarity ve výši 4.3 mld. Euro. Tato částka bude navýšena nařízením Civilní ochrany o 400 mil, které budou prostřednictvím obcí zajišťovat pomoc osobám v nouzi v podobě nákupových bonusů či zajištění výrobků základních potřeb. Dne 6. dubna 2020 schválila italská vláda zákonný dekret, který společně s předchozím dekretem “Cura Italia” navyšuje státní záruky na firemní půjčky na 750 mld. Eur. Zároveň se připravuje další dekret, který by měl podpořit zaměstnance a rodiny a bude vydán kolem Velikonoc. Poté započne po 13. dubnu druhá faze nazývaná “nové jaro”, kdy dojde k restartování ekonomiky. Premiér Conte zároveň varuje, že i toto období bude spojené s odříkáním a nebude zcela možné uvolnit naráz bezpečnostní pravidla. Dekret upravuje pravidla pro uchování likvidity firem, nově definuje odložení placení daní a sociálního pojištění v dubnu a květnu pro ty, kterým poklesly zisky. Dekret rovněž rozšiřuje pravomoci „Golden Power“ na ochranu strategických společností.

    V rámci Euroskupiny hodlají prosadit Francie společně s Itáií vydání evropských dluhopisů jako adekvátní společnou odpověď na krizi způsobenou koronavirem. Conte se hodlá, v případě trvání podmínek vyjádřit negativně k návhu použtí ESM. Pokud by se použilo ESM za odlehčených podmínek, je italská vláda ochotna otevřít na toto téma diskusi, ale za podmínky, že k ESM, EIB a Sure bude připojeno i vydání evropských dluhopisů.

    Milánská burza je v plusu 4%, napětí na světových burzách klesá díky masivnímu nákupu dluhopisů ze strany ECB (v březnu nákup za 66,5 mld. Eur oproti únoru za 23,4 mld. Eur). Spread činí 161 bazických bodů.

    Další opatření na zmírnění dopadů (6.4.): ● Zákonný dekret zahrnuje širokou škálu opatření dělenou do 4 základních oblastí: opatření na podporu zdravotnického sektoru, práce, bankovního sektoru, rodin a podniků, plus další opatření. Prioritou jsou oblasti zdravotnictví, podniky, rodiny a samostatně výdělečně činní.

    ● Podpora ve výši 3,5 mld. EUR směřuje do zdravotnictví a civilní obrany. Byl navýšen Národní krizový fond na 1,65 mld. EUR, vyhrazeny částky 150 mil. EUR na přesčasy pro zdravotnický personál, 340 mil. Eur je určeno na navýšení počtu lůžek na jednotkách intenzivní péče a 50 mil. EUR na podporu firem vyrábějících ochranné pomůcky (včetně roušek). Zdravotní systém nejvíce postižených oblastí bude posílen najímáním soukromých subjektů, vojenských lékařů a odkladem odchodu lékařů do důchodu.

    ● Podpora směřuje i k malým a středním podnikům a na posílení výroby. Samostatně výdělečně činní dostávají jednorázovou kompenzaci ve výši 500 EUR. Výrobní podniky mohou odložit splácení finančních závazků a daní. Do zemědělství, jako dalšího prioritního sektoru, jde dotace 600 mil. Eur. Pro malé podniky je připraveno pozastavení splátek úvěrů a pro zaměstnance přerušení splátek hypoték na tzv. první byt při přerušení či ztrátě zaměstnání. Povinné ručení na vozidla zůstává v platnosti jeden měsíc po vypršení pojistky.

    ● Je pamatováno i na zaměstnance s nízkými příjmy, postižené a rodiny. Byl navýšen Integrační mzdový fond ve výši 1,3 mld. Eur. V nejvíce zasažených odvětvích jsou daňové a sociální odvody a platby DPH pozastaveny do 31. května. Po ukončení odkladu lze dlužnou částku uhradit v pěti splátkách. Garanční fond pro střední a malé podniky je posílen na 1,2 mld. Eur a společnosti získávají jednodušší přístup k úvěrům. Fond na podporu značky „Made in Italy“ disponuje částkou 150 mil. Eur.

    ● Rodiče malých dětí si mohou vzít mimořádnou 15 denní dovolenou s polovinou platu. Výpovědi ze zaměstnání po 23. únoru jsou neplatné, vyjma výpovědí z disciplinárních důvodů. OSVČ, pracovníci v kultuře a cestovním ruchu (přibližně 4,8 mil. osob) obdrží v březnu náhradu 600 Eur. Ti, kteří nespadají do kategorií s náhradou 600 Eur, mohou čerpat z „Fondu příjmu poslední instance“, kde bylo vyčleněno 300 mil. Eur. Na výuku na dálku, tzv. výuka 2.0, půjde 85 mil. Eur. Na dezinfekci vzdělávacích zařízení bylo vyčleněno 43,5 mil. Eur. Ti, co nemohou pracovat z domova a zůstávají v práci, dostávají za březen příplatek 100 Eur (pokud mají příjem do 40 000 Eur za rok). Nárok na odškodnění za prodej podvodných bankovních produktů se prodlužuje o 2 měsíce do 18. června 2020. Na znárodnění společnosti Alitalia je vyhrazena částka 500 mil. Eur. Zákoný dekret navyšuje státní záruky na firemní půjčky z 350 na 750 mld. EUR. Dekret z 6.4. stanovuje záruky na půjčky na 400 mld. EUR (200 pro vnitřní trh a 200 mld. na podporu exportu). Záruka se bude vztahovat na 70-100% financované části dle velikosti firmy. Nově definuje odložení placení daní a sociálního pojištění v dubnu a květnu pro OSVČ. Dekret rozšiřuje pravomoci „Golden Power“ a nyní zahrnuje finance a bankovnictví, pojišťovnictví, energetiku, dopravu, vodohospodářství, zdravotnictví, bezpečnost potravin, robotiku, výrobu polovodičů a kyberberzpečnost.

  • Dopady na ekonomiku

    Premiér Conte ohlásil rozhodnutí vlády uzavřít na celém území Itálie veškerou produkci a služby, které nepatří do základních služeb a produkce státu od 22. 3. do 3. 4. Funkční zůstanou čtyři sektory: (1) logistika a doprava, (2) farmacie a zdravotnictví, (3) energetika a agroprůmysl, (4) bankovní, finanční, pojišťovací a poštovní služby.

    Rozhodnutí vlády však bylo silně kritizováno ze strany italské ConfIndustrie (Hospodářská komora/Svaz Průmyslu a Dopravy) a primárně jejího prezidenta Vicenzy Boccia, který upozornil na fatální dopad na italskou ekonomiku. Boccia upozorňuje na to, že při aktuálním uzavření 70% výrobních firem v Itálii se italská ekonomika nachází ve stavu válečné ekonomiky, kdy dochází každý měsíc ke ztrátám ve výši 100 mld.€. Zároveň kritizuje přijatý balíček, který počítá s nalitím 25 mld.€ v přímých investicích a pákovým efektem ve výši 350 mld.€. Boccia tvrdí, že jedná o nízkou částku a že je nutné navýšit státní investice.

    Odhadované dopady: Úvaha o schodku rozpočtu 3,3 %. Turistický průmysl – ztráty cca 7 mld. € – předpoklad útlumu do konce května. Odložení 70 výstav a veletrhů – zrušení 22 akcí. Společnost Cerved predikuje 2 scénáře dopadů. Pokud nemoc odezní v květnu, sníží se obrat IT firem v letech 2020+2021 o 275 mld. €. Pokud potrvá do konce prosince, potom o 641 mld. €. Nejvíce pocítí dopad nemoci hotely, cestovní kanceláře, letecká přeprava a automobilový sektor. Naopak z aktuálního stavu budou nejvíce profitovat online obchody, dovozci a distributoři potravin, farmaceutické firmy a firmy s medicínským vybavením. Mezi růstové sektory pak bylo zařazeno i loďařství a stavba lodí. Nejvíce zasažen však bude turismus – celkové škody se pohybují aktuálně mezi 7 a 8 mld. €.

    Z předkládaných scénářů vývoje zaujala italská média studie poradenské společnosti Cerved, která představila 2 možné varianty. Podle jedné skončí krize v květnu a obrat italských firem by se měl navrátit do původní úrovně do roku 2021. Druhá varianta počítá s krizí trvající do konce roku 2020, kdy by mělo zkrachovat 10% firem, obrat hotelů a cestovních kanceláří by se propadl o 73%, výrobní sektor o 45%. Návrat ekonomiky do původního stavu by trval dalších 6 měsíců a IT firmy by přišly o 460 mld. € zisku. Krize by však zároveň přinesla zrychlení digitalizace země. Studie zároveň konstatuje, že krize přinese výrazné navýšení obratu online sektorů, potravinářství a farmaceutických firem. (6.4.) Továrna Termini Imerese automobilky Fiat na Sicílii, která uzavřela výrobu v r. 2011, bude směřovat svoji výrobu na sektor biomedicíny, konkrétně na výrobu respirátorů a masek.

    Italský průmysl zaznamenal propad o téměř 14%

    Podle zprávy společnosti Prometeia zaznamenal italský průmysl v r. 2020 propad o 13,8% v Eur vyčísleno na 159 mld. Odhad růstu v r. 2021 činí pouze 3,1%. Největší propad zaznamenal automobilový sektor, strojírenství a hutnictví. Covid potopil také sektor logistiky, propad o 70%, dnes t.j.7.4. se bude konat jednání mezi Ministerstvem dopravy a národními průmyslovými svazy.

    Pronájem vozů zaznamenal v dubnu ztrátu -80%.

    Cestovní ruch odhaduje v r. 2020 zrátu za 120 mld. Eur (-70% obratu). Pro sezónní pracovníky je připravena platforma Agrijob

    Zemědělský průmyslový svaz Confagricoltura spustil platformu pro nábor sezónních pracovníků, které urgentně potřebuje pro sběr ovoce a zeleniny. Na platformu se mohou přihlásit uchazeči o sezónní práci, Confagricoltura pak žádosti rozesílá na regionální zemědělské svazy, které jsou napojeny na zemědělské podniky. V pondělí se sešla ministryně zemědělství s rumunským velvyslancem ohledně obnovení toku rumunských sezónních pracovníků. Německo se aktivovalo ještě rychleji, minulý týden podpsalo dohody s Polskem, Bulharskem a Ukrajinou ohledně 80 tis. pracovníků na měsíce duben a květen.

    Průmyslový internet věcí vzrostl o 40%

    Internet věcí lOTv průmyslu, domácnostech i městech (průmysl 4.0, smart cities, smart home) vzrostl v r. 2019 o 40%, je trhem za 6,2mld. Eur.

    Vývoj technologií proti pandemii

    Investoři se zaměřují na telemedicínu a terapie.Trhy odměňují společnosti,které s použitím inovativních technologií zaměřují vývoj na boj proti pandemii a to i vzhledem k tomu, že pandemie se bude zřejmě opakovat. Jde o vývoj vakcín, léků zdravotnických prostředků, asistence na dálku – systémy na monitoring infekce a sledování rizikových pacientů. (6.4.) Navýšené výdaje posouvají deficit státního rozpočtu z 2,3 % na 4 %.

Itálie – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Litva

  • Podpora chodu ekonomiky

    Vláda schválila balíček (17.3.) na podporu své ekonomiky v bezprecedentní výši – 5 mld. € (10 % HDP). 500 milionů EUR na poskytnutí nezbytných zdrojů pro účinné fungování systémů zdravotní a soc. ochrany. 500 milionů EUR na ochranu pracovních míst a udržení příjmů obyvatelstva. 500 mil. EUR na udržení obchodní likvidity. 1 mld. EUR na posílení litevské ekonomiky – stimulační balíček se skládá z 500 mil. EUR na dodatečné investice a 500mil.EUR na záruky. Vláda definovala 10 klíčových opatření, které mají důsledky šíření viru na ekonomiku zmírnit. Vláda např. zvýšila hranici svého limitu na čisté výpůjčky z 900 mil. € na 5,4 mld. €. Dále, ve snaze o zachování pracovních míst pokryje až 60 % nákladů na zaměstnance v době prostoje, ale ne více než min. měsíční mzdu, tj. 555 €. OSVČ, které si platily sociální zabezpečení, obdrží od státu 250 € měsíčně. Litevský plán počítá také s daňovými prázdninami. Za tímto účelem vytvořila litevská Státní daňová správa seznam 32 tis. nejvíce postižných firem, které budou po dobu trvání výjimečného stavu osvobozeny od úroků z prodlení a vymáhání daní. Zároveň si mohou požádat o bezúročné daňové půjčky. Litevská centrální banka navíc deklarovala svou připravenost zmírnit regulační opatření za účelem zvýšení úvěrového potenciálu bank o 2,5 mld.€. Využít hodlá Litva i peníze z fondů EU, které flexibilněji realokuje do oblasti zdravotnictví, zaměstnanosti a podnikání. Balíček opatření umožňuje také zákazníkům energetické společnost Ignitis odložit své platby za elektřinu a plyn, nebo je rozložit do splátek. Vyhlášením karantény v Litvě s účinností od 16. 3. do 30. 3. 2020 není pohyb zboží – vnitrozemská doprava, dovoz do Litvy či vývoz z Litvy – omezen. Ministerstvo hospodářství a inovací pokračuje ve zvláštním přímém přenosu business online a zodpovídají otázky, které jsou v současné době pro podnikání relevantní, společně s různými odborníky.

    25.3. vláda rozhodla, že bude mít v případě potřeby právo regulovat ceny. Osoby, které nemohou pracovat z titulu vyhlášené celostátní karantény dostanou kompenzaci 70-90 % původního platu

  • Dopady na ekonomiku

    odhad min. pokles o 1,2 % HDP (optimistický scénář)

Litva – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Lotyšsko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Lotyšská státní podpora na snížení negativních dopadů šíření Covid-19 přesáhne 2 mld. €. Vládní návrh na podporu společností a zaměstnanců zasažených krizí, schválený 19. 3., bude stát cca 60 až 200 mil. €. Vláda podpořila návrh na obnovu záručních programů Altum, což je učinilo otevřenými pro každou společnost, včetně těch, na které se nevztahuje Covid-19. Grantový program Altum nabídne 750 mil. EUR. Program úvěrového financování nabídne 200 mil. €. Vláda zatím přijala rozhodnutí o státní podpoře v hodnotě 1,1 mld. €. Další 1 mld. € je vyhrazena v jiných finančních nástrojích. Např. byla podepsána smlouva s EIB, která Lotyšsku poskytuje přístup ke 400 mil.€ za účelem snížení škod způsobených Covid-19. Kromě toho je z programového období k dispozici z fondů EU 600 mil.€. Tato částka bude restrukturalizována, aby pomohla zasaženým odvětvím. Státní pokladna pokračuje v půjčkách. Např. 18. 3. bylo na trhu cenných papírů půjčeno 50 mil. € se zápornou finanční sazbou. Kompletním procesem schválení prošel v Lotyšsku zákon, který má zmírnit dopady šíření onemocnění COVID-19. Tento legislativní akt přináší normy a mechanismy, které budou aplikovány na firmy z nejvíce zasažených odvětví, jež definuje vláda. Pokud zaměstnavatel, podnikající v některém z těchto odvětví, nezajistí svému zaměstnanci práci, bude mu státem vyplácena mzda ve výši 75 %, nejvýše však 700 € za kalendářní měsíc. Bude možnost žádat o prodloužení lhůty pro zaplacení daní. Rozhodným orgánem bude v této věci Státní daňová správa, jež s ohledem na daňovou historii toho kterého plátce může odložit platbu daní na dobu až 3 let. Bez ohledu na odvětví, v němž lotyšské firmy působí, zákon stanoví, že plátce daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2020 nemusí provádět stanovené zálohové platby. Tato podmínka se vztahuje na zálohové platby od 1. 1. 2020. Zákon také navyšuje prostředky pro využití úvěrových záruk a půjček pro řešení krizí (prostřednictvím Finanční rozvojové instituce Altum). Specifickým opatřením, které obsahuje schválený zákon, je i zákaz pro věřitele podat do 1. 9. návrh na zahájení insolvenčního řízení na právnické osoby. Dne 22. 03. vstoupil v platnost zákon „o státní hrozbě a o opatřeních pro předcházení a řešení jejích důsledků v souvislosti se šířením Covid-19“:

    ● Pokud zaměstnavatel v odvětvích zasažených krizí nezaměstnává zaměstnance nebo nepřijme nezbytná opatření ke splnění jeho povinností, bude náhrada zaměstnancům vyplacena až do výše 75% průměrné mzdy zaměstnance za posledních šest měsíců, ale ne více než 700 EUR za kalendářní měsíc. Toto je formulováno jako dávka za prostoje, na které se nebudou vztahovat daně z příjmu a povinné sociální příspěvky státu.

    ● Daňoví poplatníci v odvětvích zasažených krizí budou mít právo požádat o prodloužení lhůty splatnosti daní, pokud je zpoždění způsobeno kvůli Covid-19. Daňový poplatník bude muset předložit odůvodněný motivační dopis nejpozději do dvou měsíců po lhůtě splatnosti daně nebo po datu vstupu zákona v platnost. Státní daňová správa (v LV zkratka „VID“) bude mít právo rozdělit platbu na více splátek nebo jí odložit na dobu do tří let. Při udělení zmíněné podpory bude brána v úvahu předchozí spolupráce daňového poplatníka s VIDem.

    ● Zákon také stanoví možnost navýšit rezervní kapitál finanční instituce pro rozvoj státu „Altum“, což umožňuje společnostem postiženým krizí Covid-19 využívat podpůrné nástroje – úvěrové záruky a půjčky na řešení krize. Program záruk závazků bude mít potenciál poskytovat podporu ve výši přibližně 100 milionů EUR. Záruka bude až do výše 50%, maximální částkou 5 milionů EUR na jednu společnost. Záruka bude poskytnuta na stávající závazky, jako jsou investiční půjčky a finanční leasing, přičemž úvěrová instituce odloží platby jistiny až na dva roky.

    ● Půjčkám na financování nového provozního kapitálu bude poskytnuta podpora ve výši přibližně 100 milionů EUR. Maximální částka na tento program bude činit až 1 milion EUR na společnost s maximální dobou trvání tři roky.

    ● Alkohol používaný k výrobě alkoholických dezinfekčních prostředků bude osvobozen od spotřební daně.

    ● Státní a obecní instituce, jakož i akciové společnosti ovládané veřejností, budou moci v době platnosti zákona osvobodit společnosti z odvětví zasažených krizí z nájemného nebo se rozhodnout snížit nájemné.

    ● Do 1. září 2020 věřitelé mají zákaz požádat o insolvenční řízení u právnické osoby.

  • Dopady na ekonomiku

    Ministerstvo financí předpokládá pro letošní rok zvýšení ekonomické recese oproti očekávání o 0,8 % na 3 %. Toto číslo zahrnuje pouze opatření vlády realizovaná do počátku dubna, takže procenta budou průběžně upravována. Ve vládním návrhu doplňkového rozpočtu je i návrh na snížení DPH až na 8 %, přičemž celkový balíček činí 1,15 mld. EUR, tedy 4,4 % estonského HDP.

Lotyšsko – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Lucembursko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Kurzarbeit (ušlý příjem bude stát zaměstnancům hradit do 80%, opatření nebude sektorově omezeno). Práce z domova. Překlenovací úvěry pro MSP. Podpora státu firmám s větším počtem napadených virem. Odsun termínu daňových prohlášení (15.5.).

Zpět na začátek

Malta

  • Podpora chodu ekonomiky

    Vláda představila 19. 3. balíček opatření v hodnotě 1,81 mld.€, který obsahuje 700 mil.€ daňových odkladů, 900 mil.€ garantovaných půjček a injekci 210 mil.€ na podporu ekonomiky, což zahrnuje 35 mil.€ pro zdravotnický systém. Zaměstnavatelé obdrží 350 € na každého zaměstnance v karanténě. Podnikům, které zavřely, nahradí vláda každé 2 dny z 5. OSVČ obdrží rovněž náhradu za 2 dny z 5, maximálně 800 € měsíčně. Cca 12 000 rodin, kdy rodiče nemohou pracovat z domova a 1 z nich musí zajistit péči o děti, dostane max. 800 € měsíčně. Bude navýšena podpora na bydlení pro rodiny, kde 1 z rodičů přišel o zaměstnání. Ti co přišli o zaměstnání po 9. březnu, dostanou navíc 800 € měsíčně, stejně tak postižení lidé, kteří nemohou pracovat z domova. Vláda zároveň oznámila, že nebude přijímat nové pracovní síly ze třetích zemí, aby ochránila pracovní trh.

  • Dopady na ekonomiku

    Turistický průmysl na Maltě vytváří čtvrtinu HDP a jeho propad bude mít značné dopady na hospodářství země. Dle některých studií by trvala revitalizace maltské ekonomiky jeden rok, pokud se virus podaří potlačit během čtyř měsíců.

Zpět na začátek

Maďarsko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Zachování pracovních míst. Potřeba přetvoření st. rozpočtu. Vypracovává se balíček výpomoci podnikatelům. Národní banka (MNB) vyzvala komerční banky k moratoriu splátek v případě podnikatelských úvěrů – pokud nevyhoví, tak by měla moratorium vyhlásit vláda. NMB dává moratorium na splátky úvěrů – prodloužení splatnosti do 31.12.2020. Co se týče krátkodobých dluhů pro operativní kapitál, splátky budou odloženy do 3.6.2020. Nově uzavřené osobní půjčky budou moci mít maximální úrokovou míru pouze o 5% vyšší, než je úroková sazba maďarské centrální banky. V sektorech, které jsou koronavirem nejvíce ohroženy, jako je např. turismus, pohostinství, zábavní průmysl, sport, kultura, osobní přeprava či taxi služby, budou zavedeny daňové úlevy, nebude možné rušit nájemní smlouvy, ani zvyšovat nájmy. Přislíbeno bylo rovněž zjednodušení pracovněprávních regulací. Jedná se o první sérii kroků, další mají následovat. Součástí opatření na zvládání koronavirové krize je i výstavba mobilní nemocnice pro nakažené pacienty s kapacitou 150 lůžek ve městě Kiskunhalas. Bezpečnostní složky budou pomáhat udržovat chod 140 strategických firem z oblasti energetiky, telekomunikací, dopravy a zdravotnictví. Ministr pro inovace a technologie L. Palkovics 7.4. rozvedl 2. kolo podpůrných ekonomických opatření:

    • Budou vyhlášeny výzvy v řádech miliard EUR zaměřené na technologickou modernizaci, ochranu životního prostředí a energetickou účinnost. Stát finančně podpoří rekvalifikaci pracovníků, kteří ztratili zaměstnání. Studenti mohou požádat o bezúročnou půjčku. Studentům bude pro získání VŠ titulu odpuštěna povinnost jazykové zkoušky, což by mělo zrychlit jejich zapojení do pracovního procesu.

    • Během pozastavené činnosti zaplatí stát po dobu 3 měsíců 70% platů, zaměstnanci však budou muset dělat pro zaměstnavatele něco „užitečného“. Ve vědě a výzkumu budou po dobu 3 měsíců zvýšeny platy o 40%.

    • Bude prodloužen termín pro podání daní a zrychlí se vyplácení vratek na DPH. Daňové formuláře budou zjednodušeny, budou zavedeny možnosti odložených splátek či daňových úlev. Byl zřízen informační portál pro komunikaci mezi soukromým sektorem a vládou. Opomenutí platby daní nebude během stavu ohrožení penalizováno. Doklady o nemoci budou moci být zasílány elektronicky. Od 1. 7. 2020 se sociální pojištění sníží o 2 %. U pracovníků na neplaceném volnu nebude sociální pojištění přerušeno.

    • Nejvíce zasažené sektory a oblasti s dlouhodobou tradicí (stavebnictví, doprava, logistika, turismus, kreativní průmysl, zdravotnictví a potravinářství) obdrží podporu formou zvýhodněných úvěrů, investičních a rozvojových grantů a daňových úlev. Turismus by měl být podpořen částkou 1,7 mld. EUR. Do konce roku bude pozastavena daň z turismu, budou zřízeny programy na renovaci a rozvoj. Bude finančně podpořena výroba maďarských zdravotnických prostředků a léčiv stejně jako zdravotnický výzkum.

    • Budou zřízeny programy na podporu firemní likvidity (výhodné půjčky a úvěrové záruky), které by měly zamezit úpadku maďarských firem nebo jejich skoupení zahraničními aktéry.

    Maďarská národní banka dnes rozhodla zvýšit finanční prostředky v programu pro financování malých a středních podniků (nově bude k dispozici cca 4 mld. EUR).

  • Dopady na ekonomiku

    Co se týče ekonomického výhledu, ministr financí Mihály Varga sdělil, že bude upraven rozpočet na rok 2020 a je možné, že Maďarsko se propadne do recese (2019 činil růst HDP 4,9%). Silně je zasažena oblast cestovního ruchu, která zaměstnává 400 tis. osob a i další sektory, jako např. pohostinství. Nejnověji pak v Maďarsku přerušují výrobu velké automobilky – přerušení výroby oznámil závod na výrobu automobilů Audi v Rábu (Győr), Suzuki v Ostřihomi i Mercedes v Kecskemétu. Výrobu přerušuje i maďarský závod na výrobu motorů firmy Opel. Zatím v řádech týdnů. Nákladní doprava je povolena, kamiony však do země mohou vstupovat pouze vybranými přechody – na některých místech dlouhé kolony. Počet přechodů se zvyšuje. Určitá omezení stále platí u nákladní dopravy přijíždějících z Itálie (a z rizikových zemí Číny, Jižní Koreje, Iránu a Izraele). Obchody (s výjimkou základního zboží a lékáren) a restaurace mohou být otevřeny pouze do 15 hod., jsou uzavřeny školy a většina školek.

Maďarsko – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Nizozemsko

  • Podpora chodu ekonomiky

    17.3. přijata opatření na ochranu pracovních míst, příjmů a zmírnění důsledků pro OSVČ. Příspěvek na plat po dobu 3 měsíců. Mimořádná podpora na živobytí pro nezávislé podnikatele. Odklady plateb DPH i daně z příjmů. Rozšíření záruk na fnancování podnikání. Slevy na úroky z mikroúvěrů pro drobné podnikatele. Dočasná záruka pro zemědělské a zahradnické společnosti. Dne 24.3. byla přijata další opatření platná minimálně do 6.4., která omezují veškeré akce a shromažďování obyvatel. Opatření byla rozšířena rozšířena (27.3.): – zavedení dočasné úpravy náhrady mzdových nákladů: podnikatel, který očekává ztrátu obratu přesahující 20 %, může požádat o příspěvek na plat (výše v závislosti na propadu obratu) po dobu tří měsíců; podmínkou je, že během dotačního období nesmí dojít k propuštění žádného zaměstnance; dávka v nezaměstnanosti pro krátkodobé práce byla zrušena

    – mimořádná podpora pro nezávislé podnikatele: jedná se o dodatečnou podporu pro nezávislé podnikatele a osoby samostatně výdělečně činné po dobu tří měsíců, aby mohli pokračovat ve svém podnikání; podpora v rámci tohoto dočasného režimu je možná také ve formě půjčky na provozní kapitál se sníženou úrokovou sazbou

    – odklad platby daně: platí pro daň z příjmu u fyzických i právnických osob, daň ze mzdy a daň z přidané hodnoty

    – rozšíření záruky na financování podnikání: určeno pro podniky s problémy při získávání bankovních půjček a bankovních záruk, týká se malých a středních podniků i velkých společností; bude poskytnuta 50 % záruka na bankovní úvěry a bankovní záruky (minimálně 1,5 milionu a maximálně 50 milionů EUR na společnost)

    – sleva na úrocích pro drobné podnikatelem na mikroúvěry: týká se zejména podnikatelů v oblasti stravovacích, maloobchodních, osobních služeb, stavebnictví a obchodních služeb; opatření spočívá v nabídce šesti měsíců úvěru se sníženým úrokem ve výši 2 %

    – běžná úroková míra pro platby po uplynutí splatnosti byla dočasně snížena na téměř nulovou úroveň

    – systém náhrad pro postižená odvětví: aktuální mimořádná opatření mají zásadní důsledky zejména pro maloobchod a cestovní ruch, vláda proto zavádí systém náhrad s příslušnými opatřeními pro společnosti v daných odvětvích

    – dočasná záruka pro zemědělské a zahradnické společnosti: bude poskytnuta na provozní kapitál v rámci systému záruk za zemědělské úvěry pro malé a střední podniky

  • Dopady na ekonomiku

    Zvýšení zahraničního zadlužení z 49 na 60 % HDP. Vláda předloží k posouzení EK jaké přípustnou státní podporu systém náhrad pro postižená odvětví (zejména pro maloobchod a cestovní ruch). Nizozemský úřad pro analýzu hospodářské politiky publikoval čtyři scénáře k nastínění možného ekonomického dopadu koronaviru v letech 2020 a 2021. Scénáře používají různé výchozí body s ohledem na trvání omezení a závažnost ekonomického dopadu. Všechny scénáře vedou k recesi, kdy HDP klesne v roce 2020 od 1,2 % až o 7,7 %. V nejmírnějším scénáři, kdy by omezení trvala pouhé tři měsíce, se ekonomika zotaví již ve třetím čtvrtletí roku 2020; naopak v nejzávažnějším scénáři při trvání omezení po dobu 12 měsíců se předpokládá snížení HDP o 7,3 % v roce 2020 a 2,7% v roce 2021. Podle tří ze čtyř scénářů bude hospodářský útlum závažnější než v krizových letech 2008 – 2009.

    Nouzová opatření na podporu hospodářství způsobí ve všech scénářích prudké zhoršení veřejných financí. Nicméně i v nejhorším případě dosáhne dluh do konce roku 2021 výše 74 % HDP, což je stále pod úrovní považovanou za rizikovou. Ministr financí Wopke Hoekstra již dříve uvedl, že vláda je připravena zvýšit své zahraniční zadlužení ze současných 49 % na 60 % HDP, což představuje dodatečnou částku ve výši 90 mld. EUR.

Nizozemsko – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Norsko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Podle nejnovějších údajů je v norských nemocnicích momentálně připraveno 289 lůžek pro intenzivní péči s plicní ventilací. Ministerstvo zdravotnictví pracuje na navýšení počtu lůžek na zhruba 750.

    Zásobování obchodů probíhá nepřerušeně, byť některého spotřební zboží se v obchodech nedostává (např. vejce, toaletní potřeby a mýdla, maso).

    Nová opatření:

    V sobotu Storting schválil v pozměněném znění tzv. korona-lov, kterým byly vládě na jeden měsíc svěřeny mimořádné pravomoci s cílem zefektivnit boj proti epidemii COVID-19. Po měsíci zákon pozbyde platnosti. Vláda může na základě zákona upravit bez explicitního parlamentního souhlasu až 60 platných legislativních aktů. Storting pak může zablokovat přijetí jakéhokoliv opatření vlády v případě, že se proti němu vysloví třetina poslanců.

    Po skokovém propadu hodnoty norské koruny vůči EUR a USD snížila Norges Bank na konci minulého týdne základní úrokovou míru z 1% na 0,25%, což je nejnižší sazba v novodobé historii Norska. Ačkoliv centrální banka již nemá mnoho prostoru k dalšímu snižování, nevyloučila, že v případě zhoršující se situace by mohla základní úroková míra spadnout až na 0%.

    Ministerstvo zahraničí dnes informovalo o norském záměru iniciovat na půdě OSN vytvoření nového mezinárodního fondu na podporu zdravotní infrastruktury v rozvojových zemích v boji proti COVID-19. Norsko samotné je epidemií silně zasaženo a považuje za důležité bojovat proti viru na globální úrovni, resp. využít k tomu všechny dostupné nástroje. Po vzoru fondu ustaveného v r. 2014 za účelem potlačení epidemie Eboly Norsko doporučuje, aby prostředky z nového fondu byly využitelné jak pro rychlou pomoc v nouzi, tak pro dlouhodobá opatření.

    Dne 20. 3. Norsko podepsalo s Evropskou komisí rámcovou dohodu o jeho účasti na společných veřejných zakázkách EU pro zdravotní prostředky (JPA). Norská zdravotní zařízení se od počátku epidemie potýkají s nedostatkem ochranného zdravotního materiálu a některých léků. Většinu tohoto zboží Norsko dováží ze zahraničí a je proto velmi citlivé na jakoukoliv nestabilitu v dodávkách a to zejména z Číny, jakožto hlavního distributora.

  • Dopady na ekonomiku

    Od konce minulého týdne v Norsku přibývá kolem 200 nakažených osob denně. Každý den tak roste počet nakažených o zhruba 8-10%. K dnešnímu dni byla nákaza potvrzena celkem u 2548 osob, 194 hospitalizovaných a 3 mrtví. Epicentrem epidemie je Oslo a nejbližší okolí, kde se nachází zhruba polovina všech nakažených. Některé kraje v severní části země zavádějí restrikce pro vstup občanů z jižního Norska do jejich obcí a to i navzdory protestům centrální vlády (povinná 14ti denní karanténa). Epidemie COVID-19 v kombinaci s nízkou cenou ropy a rostoucí nestabilitou na mezinárodních trzích se v 2. pol. března projevily útlumem hospodářské aktivity. V případě, že současný stav bude trvat po dobu zhruba dvou nadcházejících měsíců, vláda očekává meziroční propad výkonu norského pevninského hospodářství o zhruba 3,5%, což by v praxi znamenalo kontrakci HDP země o 1% . Prozatím nejvíce postiženými sektory jsou

    letecká přeprava osob, turistický průmysl a zemědělství. Petrolejářský průmysl je zatím dotčen spíše okrajově, avšak již nyní dochází k omezení exploračních aktivit a rozvoje nových polí. Počet nezaměstnaných v Norsku vzrostl od počátku března o více než 100 000 osob a dávky v nezaměstnanosti tak v současné době pobírá zhruba 4% práceschopné populace. Hodnota norské koruny se v posledních dnech propadla vůči dvěma hlavním světovým měnám o více než 20% a začíná se projevovat v rostoucích cenách dováženého spotřebního zboží. Hodnota tzv. norského ropného fondu (GPFG) sice na počátku března v důsledku propadu mezinárodních akciových trhů krátce klesla na úroveň 10 000 mld. NOK (tuto hranici fond poprvé prolomil v říjnu 2019), aby následně v reakci na razantní oslabení norské koruny vůči dolaru opět vystoupala na zhruba 10 350 mld. NOK, kde se prozatím drží. Dochází k paradoxní situaci, kdy ačkoliv hodnota dolarových akcií v portfoliu fondu od poloviny února klesla o 15-20%, v korunových hodnotách, v nichž je fond veden, dokonce nabývá na objemu. Vláda prozatím drží v platnosti tzv. 3% pravidlo, podle kterého mohou být z fondu každoročně do státního rozpočtu odvedeny prostředky ve výši max. 3% jeho celkové hodnoty. V případě, že dojde k prodlužování platnosti mimořádných opatření postupně zaváděných v důsledku epidemie COVID-19 a stím souvisejícím navyšování státních výdajů, lze během podzimních jednání o rozpočtu na r. 2021 očekávat zvyšující se politický tlak na větší využití prostředků z fondu.

  • Poznámky k místním pravidlům pro české firmy

    Zemědělský sektor se v důsledku omezení volného pohybu osob (cizinců) a karanténních opatření potýká svelkým nedostatkem pracovních sil. Vláda proto schválila dodatek k Zákonu o imigraci, na jehož základě budou moci sezónní pracovníci pobývající v Norsku požádat o prodloužení povolení k pobytu a v zemi tak zůstat déle než 6 měsíců v řadě za sebou. Úprava by měla vstoupit v platnost k pondělí 23. 3. a za provádění bude zodpovědné Ředitelství pro imigraci (UDI). V zemědělství by měli najít dle vlády uplatnění rovněž dočasně propuštění zaměstnanci z jiných sektorů. Norsko má v zájmu udržet přísun dodávek zboží do země, a proto na hranicích nedochází k zamezování vstupu zboží a to ani z oblastí, které jsou epidemií zasaženy nejvíce. Silniční, vlaková, lodní i letecká přeprava zboží probíhá zatím bez narušení. Podle norské Celní správy může v některých případech docházet k uplatňování restrikcí pro pohyb řidičů nákladních vozidel či kapitánů plavidel, avšak prozatím ZÚ ČR v Oslo žádný takový případ neregistruje. Naopak všem omezením na hraničních přechodech a letištích plně podléhá komerční přeprava osob. Vysílaní pracovníci ze zemí EHP, kteří započali s prací v Norsku nebo by měli zahájit výkon práce trvající po dobu nejméně 3 měsíců, mají do země přístup. Roušky se nenosí a obecně platí doporučení Institutu pro veřejné zdraví, že roušky mají být používány pouze osobami s příznaky nebo zdravotním personálem. Touto optikou je nahlíženo na kohokoliv, kdo s rouškou na obličeji vyjde ven. Postupně se však v řadách veřejnosti začíná uplatňovat „social distancing“, který ve zdejším prostředí znamená minimálně metrové rozestupy v obchodech a vzdálenost zhruba 2m mezi lidmi pohybujícími se na ulici. K 23. 3. 2020 ministerstvo zdravotnictví upustilo od požadavku povinné izolace pro všechny osoby navracející se do Norska ze zahraničí s příznaky chřipky. Nově se po nich bude vyžadovat pouze 14ti denní karanténa (pozn. během karantény v Norsku nelze chodit do práce, školy či používat hromadné dopravní prostředky, je však možné chodit ven a nakupovat). Z Oslo poslední let společnosti Norwegian do Prahy odletěl 21. 3. a další je plánován až na 17. 4. 2020.

Norsko – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Polsko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Vláda+prezident vyhlásili 18.3. tzv. Protikrizový štít (212 mld. PLN); Sejm ho schválil 31.3. Má 5 pilířů – ochrana zaměstnanců; podpora a financování podnikání; ochrana zdraví; posílení a stabilizace finančního systému; veřejné investice. Některá vybraná řešení: osvobození mikropodniků z příspěvků na sociální pojištění; příspěvek za výpadek práce pro dodavatele a OSVČ; spolufinancování zaměstnanosti (pomoc podnikatelům z Fondu garantovaných zaměstnaneckých dávek při snížení obratu, odměna zaměstnancům alespoň ve výši minimální mzdy, zkrácení prac. doby max. na poloviční úvazek – podmínky dotace až 40 % prům. měsíční mzdy plus příspěvků na soc. zabezpečení pro podnikatele); zvyšování flexyibility pracovní doby; vypořádání letošních ztrát odečtem z výnosů za loňský rok; úlevy pro odvětví cestovního ruchu; pozastavení nájemních smluv v komerčních zařízeních s prodejní plochou nad 2.000 m2. Veřejné investice zahrnují vytvoření fondu v hodnotě min. 30 mld. PLN, určeného na posílení infrastruktury, modernizace škol, nemocnic, digitaoizace, biotechnologií, farmacie, ochrany životního prostředí a protikrizových opatření. Podrobný výčet všech opatření by přesáhl rámec tohoto přehledu. Odhadovaná celková hodnota Protikrizového štítu představuje minimálně 10 % polského HDP.

  • Dopady na ekonomiku

    Růst HDP poklesne až o 1,3 %. Největší ztráty v cest.ruchu a v přepravě. Nepředpokládají novelu st. rozpočtu.

Polsko – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Portugalsko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Mimořádné příspěvky pro zaměstnance a OSVČ, kteří zůstávají doma s dětmi; příspěvek na rekvalifikace; postavení karantény na roveň nemoci (zaručeno 100 % výdělku). Dvě úvěrové linky pro firmy – na podporu cash-flow a na podporu malých firem z cestovního ruchu. Zjednodušení systém vysazení z práce (70 % hradí stát a 30 % zaměstnavatel). Dočasný výjimečný režim odbodu plateb do soc. zabezpečení. Urychlení plateb ze strany veřejné správy, zkrácení lhůt vyplácení dotací, odložení splatnosti úvěrů, uznání nákladů na zrušené mezinárodní akce. Je očekáváno přijetí dalších opatření určených na podporu nejmenších, malých, středních a tzv. mid capital companies. K 18.3. přijata další opatření – 9,2 mld. EUR, z toho 5,2 v daňové oblasti (úvěry pro sektor stravování a občerstvení, CR, ubytovacích služeb, textilní, obuvnický a těžební průmysl), 3 mld. EUR v zárukách a 1 mld. EUR u příspěvků. Odklad placení daní a soc. příspěvků; pozastavení procesů vymáhání daní a nedoplatků.

  • Dopady na ekonomiku

    Měsíční hodnota opatření v oblasti zaměstnanosti – cca 2 mld. €, na podporu rodin s dětmi cca 294 mil. €.

Zpět na začátek

Rakousko

  • Podpora chodu ekonomiky

    BALÍČEK STÁTNÍ PODPORY – VÝDAJOVÁ OPATŘENÍ

    Fond pro řešení koronavirové krize – COVID-19-Krisenbewältigungsfonds, 28 mld. EUR

    Fond zřízený v rámci prvního balíku zákonů ke koronavirové krizi byl navýšen z původních 4 mld. na 28 mld. EUR. Financují se z něj různá resortní opatření, např. na podporu zdravotní péče, dále krizový fond pro OSVČ, fond pro zvláště zasažené podniky a státní záruky na úvěry. Financovat z něj dále lze kurzarbeit; aktuálně však její financování ve výši 5 mld. EUR běží separátně z rozpočtové položky na podporu trhu práce.

    Programy pomoci financované z COVID-19-Krisenbewältigungsfonds

    1) Resortní opatření, 2 mld. EUR

    Do této rubriky spadají finance na lékařské vybavení, pečovatelské služby, zvláštní dotaci pro Rakouskou zdravotní pojišťovnu, medicínský výzkum či zvláštní podpůrný fond pro umělce.

    2) Krizový fond pro OSVČ, drobné podniky, svobodná povolání a umělce (Härtefallfonds), 2 mld. EUR

    Krizový fond byl zřízen na podporu pro samostatně výdělečně činné osoby a drobné podniky do 10 zaměstnanců (také zemědělce, neziskové organizace a pronajímatele pokojů pro hosty do 10 lůžek), u kterých došlo v důsledku opatření proti šíření koronaviru k výpadku velké části příjmů. Žadatelé mají nárok až na 2 tis. EUR měsíčně po dobu tří měsíců (období od 16. 3. do 15. 6.), dohromady tedy až 6 tis. EUR v závislosti na výši ušlého výdělku. Jedná se o finanční pomoc, která nebude muset být splacena, nikoli o půjčku. První fáze již byla zahájena 27. 3. se záměrem okamžitě poskytnout prostředky v maximální výši 1 tis. EUR na základě požadavku žadatele. U následujících plateb v rámci druhé fáze, která začala 20. 4., se již posuzuje doložená výše ušlého zisku. V rámci první fáze bylo podáno 144 tis. žádostí o podporu z fondu; nejprve však kvůli podmínkám fondu mnoho OSVČ na pomoc nedosáhlo. V rámci druhé fáze o příspěvek budou moci žádat i podnikatelé, kteří nejsou pouze OSVČ, ale mají i doplňkový pracovní úvazek (zrušení podmínky jednoho pojištění). Podpora se nově vztahuje na podniky a startupy založené až v tomto roce, které při doložení ušlého zisku obdrží paušálně 500 EUR/měsíc. Z vyhrazených 2 mld. bylo v rámci první fáze vyplaceno 121 mil. EUR.

    3) Pomocný fond pro obzvláště zasažené podniky (Corona-Hilfsfonds), 15 mld. EUR

    Účelem fondu je na jedné straně zajistit podnikům z branží nejvíce zasažených preventivními opatřeními a uzavíráním provozoven chybějící likviditu a částečně jim nahradit škody za fixní náklady, které v době mimořádných opatření musí nést. Z fondu nelze financovat investiční aktivity. Zároveň má být prostřednictvím této formy pomoci zabráněno propouštění a šíření krize na další hospodářská odvětví a podniky v dodavatelském řetězci. Předpokladem pro čerpání je obchodní činnost v Rakousku a nedostatek likvidity v souvislosti s podnikáním v Rakousku v důsledku koronavirové krize.

    Vláda firmám umožní úvěry se státní zárukou až do 100 % dlužné sumy; stoprocentní záruka je umožněna díky výjimce EK a limitována výší úvěru do 500 tis. EUR. Nad tuto sumu platí záruka 90 %. Část úvěru odpovídající až 75 % provozních nákladů podniku za období trvání krize (nejdéle do 16. 6.) nebude muset být následně splacena. O pomoc z fondu mohou žádat firmy, které utrpěly pokles obratu minimálně o 40 % oproti srovnatelnému období předchozí-ho roku. V rozmezí 40 – 60 % propadu obratu stát firmě nahradí 25 % vyvstalých fixních nákladů. Pokud se pokles obratu pohybuje v rozmezí 60 – 80 %, má firma nárok na náhradu fixních nákladů ve výši 50 %, v rozmezí 80 % – 100 % výpadku dosahuje státní náhrada již zmíněných 75 % fixních nákladů. Úvěr bude poskytnut na období maximálně 5 let s možností prodloužení o dalších pět let.

    O úvěry mohou firmy žádat od 8. 4. u své banky. V případě záruky 100 % je úroková sazba první 2 roky 0 %, následně 3 měsíční sazba Euribor + 75 bazických bodů. Poplatky za záruku odpadají. Úroková sazba na úvěr se zárukou 90 % bude obnášet maximálně 1 %, poplatky za záruku se budou pohybovat v rozmezí 0,25 – 2 % v závislosti na velikosti podniku a délce záruční doby. O státní příspěvek na kompenzaci provozních nákladů lze žádat také samostat-ně, v případě, že firma nepostrádá likviditu, aby byly zajištěny rovné podmínky pro všechny. Příspěvek nepodléhá zdanění. Zúčtování (a vyplacení) příspěvku proběhne spolu s koncem hospodářského roku prostřednictvím účetní bilance. Maximální výše příspěvku je 90 mil. EUR.

    Udělení podpory je neslučitelné s hromadným propouštěním zaměstnanců. V případě potřeby firmy mají využít systému kurzarbeit. Pozastavena bude možnost vyplácení dividend po dobu jednoho roku. Stejně tak budou bonusy pro členy představenstva omezeny maximálně na polovinu loňské sumy.

    Fond je řízen prostřednictvím nově založené státní agentury COFAG, žádosti jsou zpracová-vány prostřednictvím bank vlastněných nebo pověřených státem k udělování garancí a dotační podpory – Austria Wirtschaftsservice (AWS) pro MSP, Rakouská hotelová a turistická banka (ÖHT) pro podniky z oblasti cestovního ruchu, Österreichische Kontrollbank (OeKB) v přípa-dě velkých a exportních podniků.

    4) Státní záruky na úvěry, 9 mld. EUR

    K 20. 4. 2020 byly schváleny dosud státní záruky ve výši necelých 2 mld. EUR. Záruky jsou udělovány prostřednictvím státní rozvojové banky Austria Wirtschaftsservice (AWS) pro MSP, Rakouské hotelové a turistické banky (ÖHT) pro podniky z oblasti cestovního ruchu a Österreichische Kontrollbank (OeKB) v případě velkých a exportních podniků.

    4.1) Záruky na úvěry pro exportní podniky

    Pro exportní podniky jsou k dispozici garance na dodatečné exportní úvěry do 10 % loňského obratu exportu u velkých podniků a 15 % u MSP, maximálně však do 60 mil. EUR. Za tímto účelem byly navýšeny prostředky Österreichische Kontrollbank o 2 mld. EUR. Výše podpory závisí také na tom, zda má již podnik u banky exportní úvěr či garanci. Státní záruky se pohybují od 50 % do 70 % úvěru.

    5) Kurzarbeit, 5 mld. EUR – financovatelná z COVID-19-Krisenbewältigungsfonds, nyní financována z rozpočtové položky na podporu trhu práce

    U kurzarbeit dochází ke snížení pracovního úvazku zaměstnance, chybějící část mzdy pak ve významné míře kompenzuje stát. Funguje na bázi žádosti, kterou firmy podávají u rakouského úřadu práce (AMS). Předpokladem je, že se firma dostala do finančních potíží v souvislosti s koronavirovou krizí. Lhůta pro schválení žádosti byla zkrácena z 6 týdnů na 48 hodin. Dosud také bylo nutné zachovat u zaměstnanců alespoň část pracovní doby (minimálně 10 % a maximálně 90 %), což nyní po několik týdnů nebude nutné. Stále je ale podmínkou, aby v rámci 3 měsíců kurzarbeit zaměstnanci průměrně pracovali alespoň 10 % pracovní doby. U hrubých mezd do výše 1700 EUR měsíčně obdrží zaměstnanci 90 % původní čisté mzdy, u mezd do výše 2685 EUR měsíčně dostanou zaměstnanci 85 % původní mzdy, do 5370 EUR měsíčně pak 80 %. Firmy nesou pouze náklady za práci, kterou zaměstnanci skutečně vykonají. Náklady na odvody na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců, stejně jako smluvní bonusy, přebírá stát. Na základě schválené žádosti o kurzarbeit je možné u bank téměř okamžitě získat úvěr, jímž budou moci být pokryty náklady na mzdy a který bude následně firmě kompenzován ze strany úřadu práce (AMS).

    Prostředky na kurzarbeit byly nyní potřetí navýšeny. Z původní částky 400 mil. EUR je po několikanásobném navýšení k dispozici 5 mld. EUR a k 20. 4. o kurzarbeit již zaměstnavatelé požádali pro více než 870 tis. zaměstnanců. Schváleno bylo již téměř 40 tis. žádostí, což odpovídá prostředkům ve výši 4,3 mld. EUR. Každá čtvrtá žádost pochází ze sektoru obchodu, následují ubytovací služby a pohostinství a stavebnictví. Dosud bylo možné žádat o kurzarbeit se zpětnou platností od 1. 3. 2020. Od 21. 4. je možné podávat žádosti se zpětnou platností od 1. 4. 2020.

    BALÍČEK STÁTNÍ PODPORY – PŘÍJMOVÁ OPATŘENÍ

    Odklady plateb daní a snižování záloh na dani, 10 mld. EUR

    K 20. 4. 2020 byly schváleny žádosti o odklad platby daně nebo snížení záloh na dani ve výši téměř 4 mld. EUR. OSVČ mohou odložit platby odvodů na sociálním a zdravotním pojištění.

    DALŠÍ OPATŘENÍ (NAD RÁMEC „BALÍČKU“)

    Fond pro start-upy – Covid-19-Startup-Hilfsfonds

    Z fondu na digitalizaci, který byl ohlášen v roce 2019 a ještě nebyl spuštěn, budou přesměro-vány finance k zachování likvidity pro start-upy, které kvůli vysokému riziku často nedosáh-nou na bankovní úvěry. Částka balíčku ve výši 150 mil. EUR je složena ze dvou částí: Covid-19-Startup-Hilfsfonds (100 mil. EUR) a Venture Capital fondu (50 mil. EUR). Prvně jmenovaný fond pomoci pro startu-upy je z poloviny tvořen prostředky poskytnutými státní rozvojovou bankou (AWS), zbylých 50 mil. poskytují privátní investoři. Za prostředky z Venture Capital fondu ručí z poloviny stát. Prostředky poskytnuté státní rozvojovou bankou budou start-upy v případě úspěchu splácet. Příspěvek má zdvojnásobovat finance soukromého kapitálu v rozmezí 10 tis. – 800 tis. EUR. U Venture Capital fondu se sumy budou pohybovat v rozmezí 200 tis. až 1 mil. EUR. Podpora se vztahuje na inovativní podniky, které byly založeny maximálně před 5 lety.

    Moratorium na splátky úvěrů

    Rakouská vláda odsouhlasila odklad splátek na úvěry domácností a drobných podniků. Opa-tření je ukotveno zákonem. Jedná se o tříměsíční odklad, jehož vyhovění bude pro banky povinné za předpokladu, že důvodem platební neschopnosti budou dopady koronavirové krize. Opatření se dle odhadů ministra financí dotkne přibližně 3 mil. úvěrových smluv uzavřených před 15. 3. 2020. Úrok související s prodloužením je omezen maximální výší 4 %. K 20. 4. bylo využito odkladu splátek u 110 tis. úvěrů v celkové výši 8,8 mld. EUR.

    Přechodný zákaz výpovědi nájemních smluv

    Zákon chrání nájemce, kteří v důsledku koronavirové krize nebudou schopni v období dubna až června platit nájem. U této skupiny z důvodu neplacení nájmu nesmí dojít k vystěhování nebo vypovězení nájemní smlouvy. Pronajímatelé nesmí nezaplacené nájemné soudně vymáhat či odečítat z kauce až do 31. 12. 2020, vyvstalý úrok může činit až 4 %. U končícího nájmu může dojít k prodloužení o několik měsíců. Opatření se týká nájmů obytných prostor, nikoli obchodních ploch.

    Osvobození od daně u bonusů pro zaměstnance, výroby dezinfekce a nákup a doručování respirátorů a roušek

    Bonusy vyplácené zaměstnancům za práci v souvislosti s koronavirovou krizí nebudou do výše 3 tis. EUR podléhat zdanění. Také výroba v současnosti nedostatkových biocidních a desinfekčních prostředků nebude podléhat dani z alkoholu. Od 13. 4. do 1. 8. 2020 bude snížena DPH u doručování a nákupu roušek a respirátorů ze zemí EU (innergemeinschaftlicher Erwerb) z 20 % na nulu.

  • Dopady na ekonomiku

    Počet nezaměstnaných v Rakousku v březnu meziročně vzrostl o 52 %, a dosáhl tak historického maxima 562 522 nezaměstnaných. Březnová míra nezaměstnanosti podle dosavadních odhadů činila 12,3 % dle rakouské národní definice. Meziročně míra nezaměstnanosti v březnu vzrostla o 4,7 %. Za březen přibylo téměř 200 000 nezaměstnaných. Předpokládá se, že nezaměstnanost bude v následujících měsících dále narůstat. V tuto chvíli jsou růstem nezaměstnanosti nejvíce zasaženy oblasti turismu a gastronomie (145 %), následuje stavebnictví (95 %) a doprava (84%). V turismu došlo k předčasnému ukončení sezóny, a tím i vypovězení sezónních zaměstnanců. Od poloviny března roste v souvislosti s vládními opatřeními a uzavřením obchodů a restaurací nezaměstnanost rychlým tempem, zároveň nedochází k novým náborům zaměstnanců, jako tomu bylo v této době obvyklé např. v zemědělství a stavebnictví. Rakouský úřad práce evidoval na konci března cca 60.722 volných pracovních míst (meziroční pokles o více než 20%), ty se však vzhledem k tomu, že se nemohou konat pohovory, nedají obsadit. Největší nárůst nezaměstnaných má Tyrolsko (199 %) a Salcbursko (138,5 %), kde je v turismu zaměstnáno velké množství lidí, nejnižší nárůst vykazuje Vídeň (38,9 %).

    Prognózu budoucího ekonomického vývoje v zemi zveřejnily hospodářské instituty WIFO (Österreichisches Institut für Wirtschaftsforschung) a IHS (Institut für Höhere Studien). Podle očekávání počítají s razantním nárůstem nezaměstnanosti a ekonomickou recesí. Dle odhadu WIFO je uzavřením podniků následkem vládních opatření dotčeno více než 850 tisíc zaměstnanců. Za předpokladu, že vládní opatření budou od začátku května postupně uvolňována, předpovídají instituty pokles HDP o 2 – 2,5 %. To by bylo méně, než během hospodářské krize v roce 2009, kdy HDP klesl o téměř 4 %. Deficit státního rozpočtu dle prognózy stoupne na 5 – 5,5 % HDP. Rozhodujícím faktorem bude, jak dlouho a v jaké míře budou preventivní opatření ve skutečnosti trvat. U výše uvedené prognózy se jedná o optimistický scénář. Pokud by opatření v současné podobě trvala až do poloviny května, lze počítat s propadem HDP o 5 %.

    Současná krize bude mít mnohem větší hospodářské dopady než finanční v roce 2009. Prognózy Svazu průmyslu (Industriellenvereinigung) hovoří o poklesu HDP okolo 0,5 % oproti pro letošek předpokládanému růstu 1-1,25 %. V souvislosti se situací v Číně hrozí pokles HDP o 0,15 % v důsledku poklesu tamní poptávky. Odhadovaný pokles HDP v návaznosti na vývoj v Itálii je -0,13 %, se kterou pojí Rakousko intenzivní vzájemná obchodní výměna, např. obchod s Lombardií dosahuje obdobných hodnot jako obchodní výměna s Ruskem. Vývozy do Jižního Tyrolska a Lombardie se vyrovnají vývozům do celé Číny. Efekt hospodářského poklesu v Číně dopadá na Rakousko také prostřednictvím zapojení do subdodavatelských řetězců v exportech, které do Číny míří přes Německo. Představitelé Svazu průmyslu se vyslovili pro rozšíření ohlášených státních záruk na podporu zasažených podniků.

    Zatímco během ledna a února se více hovořilo o problémech průmyslu, současná vládní opatření postihnou zejména oblast služeb. Nejvíce zasažený je turismus a turistická doprava. Letiště Wien Schwechat zaznamenává v březnu meziroční pokles počtu cestujících o 30 %. Důvodem je snižující se zájem o cesty do zahraničí a zvýšený počet storen již zarezervovaných pobytů.

    Rakouská ekonomika poklesla od ledna do března ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o 2,7 %, oproti poslednímu čtvrtletí 2019 o 2,5 %. Za celý rok 2020 by rakouský HDP podle současných – průběžně upravovaných – prognóz mohl zaznamenat reálný pokles o 5,2 %, v roce 2021 pak znovu vzrůst o 3,5 %.

Rakousko – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Rumunsko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Možnost práce z domova. Zjednodušení postupů pro vypořádání peněz v systému zdravotní péče. Nařízení vlády 18.3. zvýšení limitu za ručení úvěrů pro malé a střední podniky o 5 miliard RON (v případě potřeby se bude navyšovat ještě o 5 miliard a pak o dalších 15) za účelem investic a lidského kapitálu. Dotovaný úrok a úvěry společnosti: 100% do částky 1 milion a 80% na více než 1 milion RON. Zvýšení rozpočtu ministerstva zdravotnictví o 42 milionů RON a vydání norem pro fungování center na karanténu, lékaři jsou zaměstnáváni přímo bez konkurzu, budou poskytnuté finanční částky na přímé akvizice zdravotnických materiálů, je zakázán vývoz těchto materiálů po dobu 6-ti měsíců, s výjimkou do Moldavska. Podpora sektoru HORECA (hotely, restaurace, kavárny, turistické agentury, doprava). Podpora lidských zdrojů společnosti UNIFARM (klíčový distributor léků). Zvýšení rozpočtu ministerstva vnitra o 100 milionů RON pro činnost všech orgánů a pro akvizici ochranných prostředků (vojsko, policie, atd.). 9 miliard RON vrácení DPH pro společnosti, aby měly cash flow. Zvýšení rozpočtů na vypořádání lékařské dovolené. Zajištění úhrad na „technickou nezaměstnanost“ z rozpočtu ministerstva práce (rozpočet na nezaměstnanost), aby nebyli zaměstnanci propuštěni, v nezaměstnanosti, nebo aby se nesnížily pracovní smlouvy (uhradí se 75% z čisté mzdy). Jsou 2 kategorie zaměstnavatelů:

    A) byl ovlivněn omezujícími opatřeními přímo (sektor HORECA, divadla, atd.) tj. během vyhlášeného 30-ti denního nouzového stavu nemohl zaměstnavatel zaplatit zaměstnancům, protože musel přerušit činnost. V tomto případě stát uhradí „technickou nezaměstnanost“. B) nebyl ovlivněn omezujícími opatřeními přímo, ale byl ovlivněn epidemii jako takovou. V tom případě společnost musí předložit prohlášení o vlastní odpovědnosti, že se jim snížil obrat o min. 25%, protože zaměstnanci museli zůstat doma. Stát rovněž uhradí „technickou nezaměstnanost“, protože preferuje karanténní opatření.Společnosti, které předělají výrobní program na nedostatkový zdravotnický potřebný materiál, budou podpořeny státem.

  • Dopady na ekonomiku

    Nestabilní politická situace, nedostatek pracovních sil a výrazný pokles rumunské měny vůči euru mohou v kombinaci se současnou situací vážně oslabit vývoj ekonomiky v zemi. Globální zpomalení bylo v dohledu již na konci roku 2019. Nová mezinárodní zdravotní situace může mít mnohem větší dopad na ekonomiku, než se původně odhadovalo. Hlavní index Burzy cenných papírů v Bukurešti klesl v pondělí 16. března o 9,6%. Investoři se obávají, že pandemie koronaviru způsobí dlouhodobější negativní dopady na globální ekonomiku. Velké společnosti z oboru automotive daly zaměstnance do tzv. „technické nezaměstnanosti“ ( to znamená dočasné snížení činnosti). Dacia je v „technické nezaměstnanosti“ do 5.4., zaměstnancům se uhradí 85% z normální mzdy, Ford uhradí 78% mzdy. 26.3. Odhady vývoje HDP se pohybují od -3,9 až po +1,8 %. Největší pokles nastane ve 2. čtvrtletí.

Rumunsko – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Řecko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Uvolnění čerpání ze strukturálních fondů (ministři financí euroskupiny) – podpora produktivních činností. Stát částečně uhradí mzdy zaměstnanců uzavřených firem. Odložení daňových povinností a odvodů na sociální pojištění o 4 měsíce. Odklad splátek úvěrů u firem, které do konce roku 2019 neměly resty. Dovolená pro zvláštní účely. Priorita – ochrana pracovních míst (nepropouštět). Toto je podmínka pro jakoukoliv státní podporu druhého balíčku (rozsáhlý seznam podpor pro firmy uzavřené rozhodnutím státu, pro zaměstnance s nuceným přerušením pracovního poměru, pro svobodná povolání, prodložení podpor pro nezaměstnané, snížení DPH u hygienických a ochraných prostředků k omezení epidemie, podpora likvidity formou vratné zálohy, podpora likvidity, zaměstnanosti a podnikání z prostředků speciálního evropského fondu, refundace daní a uhrazení sluhů v soukromém sektoru). Dne 20.3. byl přijat již 3. podpůrný balíček, který rozšiřuje stávající ekonomická opatření na další kategorie podniků (s propadem obratu, seznam podpořených oborů zahrnuje cca 600 tis. podniků) a pracujících (rozšíření na všechny postižené kategorie zaměstnanců soukromé sféry cca 1,2 mil.osob, na svobodná povolání a osobní společnosti – cca 550 tis.; podpora v nezaměstnanosti prodloužena o další 2 měsíce; stát vyplatí mimořádný velikonoční bonus pracovníkům ve zdravotnictví a generálního sekretariátu civilní ochrany, tj. 108 tis. osob). Novým nástrojem ministerstva práce je „dočasné přerušení pracovní smlouvy“. Podniky mohou převést zaměstnance dočasně pod státní ochranu za předpokladu, že ve stejném období nepřikročí k propuštění. Banky poskytnou 3 měsíční odklad splátek osobám s nárokem na st.podporu.

    Náklady na opatření dosáhnou cca 2,5% HDP (4,7 mld.€) v březnu a v dubnu, tj. vč. ztráty z daní cca 6 mld.€. Na duben je plánována podpora likvidity podniků s využitím fondů EU. 4. ekonomický balíček řecké vlády z 30/3 rozšiřuje záběr předchozích opatření a přináší první konkrétní revitalizační nástroje na podporu likvidity firem. Na udržení ekonomiky má jít ze státního rozpočtu jen do konce dubna 6,8 mld. € (3,5 % HDP). Podpora se rozšiřuje na další kategorie hospodářské činnosti a pracujících. V dubnu 2020 bude touto formou dotováno 81 % pracujících soukromého sektoru (1,7 mil. osob), 76 % soukromých firem (800 tis. podniků) a 75 % svobodných povolání a živnostníků (700 tis. osob). Novým opatřením je 25% snížení daně pro ty, kteří ji přes nárok na odklad uhradí v termínu. Nově se také zavádí podpora pro vědecké kategorie svobodných profesí (lékaři, právníci, ekonomové, výzkumní pracovníci apod.), které se mohou v dubnu zapojit do dotovaného rekvalifikačního tele-programu o délce 100 hodin a za jeho absolvování obdrží kupón v hodnotě 600 €. Pokud karanténa potrvá i v květnu, budou i tyto profese čerpat podporu 800 €. Banky po dohodě s vládou: – umožnily posun termínu splatnosti směnek a šeků vydaných firmami zahrnutými do podpůrných opatření vlády o 75 dnů (opatření vyvolá v ekonomice řetězové problémy zejména u dovozců, kteří potřebují likviditu na nákup dalšího zboží; vláda hledá způsob, jak pomoci tento problém překlenout); – poskytnou 3měsíční odklad splátek důsledným plátcům (tzn. fyzickým a právnickým osobám, které k 31/12/2019 řádně spláceli své půjčky); stát jim ve stejné době uhradí úroky; – dočasně (do 31/5) zvýšily horní hranci bezkontaktních plateb na 50 € s ohledem na nebezpečí přenosu nákazy přes bankovky a tlačítka POS. Revitalizační ekonomická opatření MF financí převedlo do rozpočtu MZe 150 mil. €, které budou navýšeny z fondů EU. Rezort zemědělství prostředky použije na chystaný balíček opatření na ochranu primárního sektoru, zejména zemědělců. K bezprostřednímu posílení likvidity podniků bude v dubnu uvolněna tzv. „vratná záloha“. Jedná se o státní půjčky pro malé a střední podniky s max. 500 zaměstnanci. MF za tímto účelem vyčlenilo 1 mld. €. O půjčku se mohou ucházet všechny podniky. Bude poskytována automaticky prostřednictvím elektronické platformy myBusinessSupport aktivované v období 2-10/4. Na základě transparentních kritérií a zhodnocení situace podniku tak, jak se odráží v systémech MF, bude stanovena výše a podmínky. Půjčka bude nízkoúročená, pětiletá a splátky začnou od 2. roku. Předpoklad pro nárok na jakékoli podpůrné opatření je, že zaměstnavatel pouze dočasně přeruší pracovní smlouvu svých zaměstnanců a nepřikročí k žádnému propouštění.

  • Dopady na ekonomiku

    Náklady na řešení krize se musí spravedlivě rozdělit mezi stát, soukromý sektor a EU. Uzavření hotelů, výpadek kongresové turistiky, silný pokles turistiky – první polovina roku ztracená – pokles rezervací o 50 – 75 %. Cestovní ruch generuje přes 30 % HDP GR.

    Evropská centrální banka rozhodnutím zařadit řecké státní dluhopisy mezi finanční aktiva, která nakoupí, umožnila vládě přijmout 3. záchranný balíček a rozšířit řady příjemců protiepidemické podpory (20/3). Premiér Mitsotakis avizoval, že rozpočet 2020 bude revidován, čímž si vláda uvolní 10 mld. € bez nutnosti sahat na pokladní rezervu. Ministr financí Staikouras však poprvé připustil (24/3), že se „řecká ekonomika vrací do hluboké recese“. Ministři financí, hospodářství a práce vyčíslili cenu za implementaci protiepidemických opatření (24/3). Státní pokladnu přijdou pouze v březnu a dubnu na 4,7 mld. € (2,5 % HDP) a spolu s ušlými příjmy z daní utrpí stát ztrátu 6 mld. €. Vláda apeluje na fungující firmy, aby neodkládaly své povinnosti vůči státu, protože státní pokladna má urgentní potřebu udržet tok příjmů. (30.3.) MF provedlo 1. aktualizaci státního rozpočtu. Její součástí je uvolnění 6,8 mld. € (3,5 % HDP) na financování 4 ekonomických balíčků. 5,1 mld. € bude využito na podpůrná ekonomická opatření (2,1 mld. € ušlé příjmy z odkladu daní, 1,6 mld. € úhrada sociálních odvodů za zaměstnance, kteří byli převedeni formou „dočasného přerušení pracovní smlouvy“ pod státní ochranu, 1,4 mld. € na podporu ušlé mzdy ve výši 800 € atd.), 1 mld. € na výše uvedené státní půjčky, 150 mil. na podporu primárního sektoru a dále prostředky na bonus pro zdravotnický personál a zaměstnance složek, atd. Podle MF jde o „spravedlivé a realistické rozdělení disponibilních státních prostředků“, současně však zaznívá, že přetížení asistenčního mechanismu by mohlo vést až ke zhroucení ekonomiky.

Zpět na začátek

San Marino

  • Podpora chodu ekonomiky

    Ministr práce T. Lonferini avizoval v návaznosti na poslední Dekret vlády RSM ve věci sanitárních a bezpečnostních opatření vydání nových opatření za účelem pomoci rodinám, OSČV a nejvíce ohroženým skupinám obyvatelstva. Opatření by mělo být zveřejněno v průběhu tohoto týdne.

Zpět na začátek

Slovensko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Odklad splátek úvěrů vč. hypotečních. Zatraktivnění poskytování krátkodobých a bezúročných úvěrů. Alokace financí na podporu investování v soukromém sektoru. Prodloužení lhůty na odpis daňové ztráty. Odklad termínu pro podání daňového přiznání pro všechny do 30. června. Odklad plateb pojistného a odvodů živnostníkům na 3 měsíce a jejich doplacení později během 18 měsíců. Osvobození výplat zaměstnancům vyplacených jako náhrady za mzdu v případě překážek na straně zaměstnavatele od sociálních a zdravotních odvodů a daně z příjmu. Zjednodušení vyplácení příspěvku na udržení pracovního místa. Snížení ceny elektřiny pro firmy i domácnosti. Flexibilnější čerpání eurofondů. Změna v podmínkách pro ošetřování člena rodiny. Delší lhůta pro zaplacení celního dluhu. Neukládat firmám pokutu, pokud nemohou včas splnit veřejnou zakázku. Národní rada shválila 25.3. změnu zákona o sociálním pojištění (u OSVČ s povinnou karanténou nemocenská ve výši 55 % vyměřovacího základu – hradí od 1. dne Sociální pojišťovna; dávka za OČR rodičům dětí do 11 let; příspěvek na udržení pracovního místa – podmínky stanoví vláda v nejbližším období). 28. 3. vláda schválila první balíček na pomoc zaměstnancům, firmám a živnostníkům. Jedná se o 7 opatření (80 % mezd zaměstntnaům povinně zavřených provozů proplatí stát; příspěvky státu firmám a živnostníkům s poklesem tržeb o ˃ 20 %; státní záruky bankám za výhodné úvěry firmám; zaměstnanci v karanténě a a rodičům při OČR – úhrada 55 % hrubé mzdy státem – viz výše; odklad platby odvodů při poiklesu tržeb o ˃ 40 %; odklad záloh na daň z příjmů při poklesu tržeb o ˃ 40 %; možnost započtení dosud neuplatněných ztrát za 2014 – 2018 v danovém přiznání za 2019). Celkem se jedná měsíčně o přímou 1 mld. EUR a nepřímých 500 mil. EUR (záruky) výdajů. Část hodlá vláda financovat z eurofondů a část půjčkou od ECB. NR tyto vládní návrhy schválila. Opozice však žádá zaměření příštích opatření směrem k velkým firmám nad 250 zaměstnanců.

  • Dopady na ekonomiku

    24.3.2020 představil guvernén NBS 3 scénáře vývoje ekonomiky: pokles HDP o 1,4%, 4,5 % nebo o 9,4 %.

Slovensko – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Slovinsko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Všichni se musí chovat tak, jako by byli nakaženi (těm, kdo nedodrží pravidla hrozí 15 let vězení). zákaz pohybu osob mimo okres trvalého pobytu. Obchody otevřeny jen v době od 8:00 do 18:00. Za zaměstnané: nemocenskou hradí od 1. dne stát, stejně jako odvody důchodového pojištění. Platí odklad plateb daně z příjmů i ze zisku (platí i rpo živnostníky). Živnostníci: mají nárok na 70 % minimálního platu (zemědělci dokonce 80%). Odvody důchodové a zdravotní za živnostníky hradí stát. Důchodci s důchodem do 700 EUR mají nárok na jednorázovou solidární pomoc ve výši 300 EUR (výše důchodu do 500 EUR), 230 EUR (výše důchodu mezi 500 a 600 EUR) a 130 EUR (výše důchodu mezi 600 a 700 EUR). Vláda chce podle nového zákona pozastavit všechny nemandatorní výdaje (včetně investičních akcí) a to do doby, kdy parlament schválí úpravu stávajícího rozpočtu. Zaměstnancům pro něž nemá zaměstnavatel práci musí zaměstnavatel vyplácet 80% průměrné mzdy za poslední 3 měsíce (polovinu tohoto obnosu zajistí firmám vláda, zaměstnavatelé musí požádat přes FÚ vyplněním formuláře). Opatření je zastropováno do výše podpory v nezaměstnanosti v délce 3 měsíců a jen jednorázově pro daného zaměstnavatele. Dlužníci mají právo na odklad splátek v délce 12 měsíců. Byl přijat zákon umožňující regulaci cen zboží či nuceného dosazení náhradního hospodáře v případě onemocnění producenta potravin. Platy státních zaměstnanců se snížily o 30%. Byly pozastaveny všechny soudní lhůty (včetně promlčení) až do 1 července 2020. Nařízena je práce z domova styk s úřady probíhá jen online. Zakázaná je veškerá veřejná doprava osob (s výjimkou taxi). Do půlky dubna zrušeny prohlídky STK a prodloužena platnost STK. Slovinská exportní banka nabízí nové finanční produkty a rozšiřuje stávající na podporu podnikání o € 800 milionů, Slovinský podnikatelský fond nabízí prostředky pro MSP v celkové výši € 115 milionů. Jde např. o půjčky, rychlé překlenovací úvěry, pojištění, bankovní garance aj. na řešení potíží s likviditou, výpadky při dodávkách a investicích, snížení poptávky apod., pomoc v oblasti internacionalizace, pomoc při zavádění práce z domu. Vláda prodloužila lhůtu pro korporátní daň (konec června) i daň z příjmu FO (do srpna). Byly zavedeny daňové úlevy, je možné požádat o odklad daňové povinnosti až na 2 roky, nejsou placeny úroky z prodlení FÚ (úlevy se netýkají sociálních odvodů). OSVČ mají odklad soc. odvodů za 4.,5. a 6. měsíc. Pokud nezaplatí nebudou penalizováni úroky, nemusí o nic žádat a splatnost povinností se jim automaticky posouvá na konec března 2022. Vláda rovněž v návaznosti na probíhající karanténu nařízením snížila cenu elektrické energie pro domácnosti o 20%.

    Vláda vydává desetileté dluhopisy a navyšuje objem dvou předchozích emisí na 2,2 mld. euro. Nový desetiletý dluhopis v hodnotě 1 miliardy EUR je splatný v roce 2030. Dluhopis byl vydán za cenu 99,745 procent jmenovité hodnoty a s výnosem do splatnosti 0,901 procent. Stát provedl další emisi dluhopisů, splatnou v srpnu 2045, ve výši 100 milionů EUR. Toto dodatečné vydání bylo prodáno za cenu 133,337 procent nominální hodnoty a výnos do splatnosti 1,527 procent. Celkově si tedy Slovinsko letos půjčilo už 5,4 miliardy EUR.

    Vláda nyní připravuje 2. balíček pomoci zaměřený na likviditu a má být vyhlášen do půlky dubna. Má pomoci a poskytnout likviditu slovinské ekonomice během nové epidemie koronavirů. Za tímto účelem bylo vytvořeno pět pracovních skupin. Pracuje se také na nových protikorupčních zákonech.

  • Dopady na ekonomiku

    Podle IMF: se HDP ve Slovinsku letos sníží o osm procent. Inflace bude 0,4%. Míra nezaměstnanosti bude 9%. Podle Bank of Slovenia: meziroční pokles HDP bude letos mezi 6 a 16 procenty. Slovinský státní dluh by se mohl podle J. Damijana ze současných 66,6 % zvýšit na 71 % (v případě kratší epidemie), resp. 77, 6 % (v případě delší epidemie) za předpokladu, že budou přijata protikrizová opatření. Mezi nejvíce exponované sektory patří cestovní ruch, ubytovací služby, gastronomie, doprava či obchod s nepotravinářskými výrobky. Některé sektory budou zasaženy méně (zemědělství, energetika) nebo mohou naopak vykázat růst, např. maloobchodní prodej potravin, farmaceutický průmysl, telekomunikace aj. Dle CB Slovinska: Soukromá spotřeba klesne (zejména v případě stravovacích a hotelových služeb, dopravních, rekreačních a kulturních služeb). Významný bude také dopad na trh práce. CB Slovinska předpokládá meziroční pokles zaměstnanosti mezi 1,8% a 4,7% a míra nezaměstnanosti by se mohla více než zdvojnásobit. Ceny by mohly meziročně klesnout v průměru o jedno procento: levnější energie, růst cen potravin bude pokračovat. S klesající poptávkou po osobních a rekreačních službách, prázdninových balíčcích a ubytování a dopravě výrazně poklesne i základní inflace, předpovídá centrální banka. V zemi jsou patrné dopady na výrobu v podnicích. Např. společnost Gorenje přerušila v celé Evropě (přes 10.000 zaměstnanců) svoji výrobu až do 6. dubna a to i přes to, že má dostatek všech dílů (můžeme spekulovat, zda jde skutečně jen o sanhu zastavit šíření viru či zda ve skutečnosti nepředpokládá zastavení prodejů veškerého spotřebního zboží v souvislosti se současnou změnou preferencí mezi spotřebiteli).

  • Poznámky k místním pravidlům pro české firmy

    Vláda již od počátku epidemie usiluje o zachování mezinárodní nákladní přepravy (pozemní, letecká, námořní), aby nedošlo k narušení logistických řetězců a zásobování, a není připravena zavírat ani velké výrobní firmy, jelikož se firmy zavázaly, že budou respektovat zpřísněná hygienická a další preventivní opatření. Pro řidiče kamiónů neplatí karanténa čtrnácti dnů, pokud vstoupí do Slovinska přes hraniční přechody Gruškovje (Macelj), Obrežje (Bregana) nebo Jelsana (Rupa). V těchto místech totiž provádí kontrolu slovinští zdravotníci (na výskyt infekce COVID-19). Přístav Koper je zcela funkční. Přesto dochází k výrazným zdržením v dodávkách zboží v zemi, kamiony jsou eskortovány prostřednictvím kolon s policejním doprovodem a tvoří se kolony na hranicích (především SI – HR). Zákaz prodeje zboží a služeb ze dne 16. 3. 2020 se týká pouze prodeje vybraného zboží a služeb koncovým zákazníkům/spotřebitelům (B2C), nadále je však možné prodávat zboží a služby mezi firmami, takže např. velkoobchodní činnost či služby nutné pro chod firem lze vykonávat. Největší poptávka je momentálně po ochranných pomůckách (masky FFFP/IIR, FFFP 3 či chirurgické, rukavice, kombinézy, brýle, dezinfekce) a vybraném zdravotnickém vybavení (ventilátory, kyslíkové systémy, bezkontaktní teploměry).

Slovinsko – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

SRN

  • Podpora chodu ekonomiky

    Spolková vláda v pondělí 9. března rozhodla o sérii opatření na podporu hospodářství v souvislosti se současnou epidemií koronaviru. Vláda schválila novelu zákonné úpravy pro zavedení zkrácené pracovní doby (tzv. Kurzarbeit). Novela zjednodušuje podmínky pro její zavedení – Spolková agentura práce převezme náklady ve výši 60 % zrušeného (neuskutečněného) čistého výdělku dotčeného pracovníka, zároveň budou zaměstnavateli nahrazeny všechny sociální příspěvky za neodpracované hodiny (doteď je hradil zaměstnavatel). K tomuto opatření může podnik přistoupit, pokud je výpadkem práce postiženo už 10 % zaměstnanců (doteď 1/3).

    Spolková vláda zároveň schválila dodatečný investiční balíček ve výši 12,4 mld. EUR, ze kterého budou v letech 2021-24 posíleny investice zejména do dopravní infrastruktury a do bytové výstavby. Pro nejvíce postižené podniky bude dále rozšířena pomoc na podporu okamžité likvidity, a to prostřednictvím banky KfW (Kreditanstalt für Wiederaufbau) s bilanční sumou přes 500 mld. EUR, která je ve vlastnictví Spolku (80 %) a spolkových zemí (20 %). Spolkový ministr financí O. Scholz přislíbil „neomezený úvěrový program“ firmám, které se dostaly kvůli koronaviru do potíží.

    Za účelem zachování pracovních míst postižených firem bude miliardami eur posílen fond Spolkového úřadu práce pro výplatu mezd a příspěvků na sociální zabezpečení. Firmy, které pošlou domů více než 10 % svých zaměstnanců, mají pro ně možnost zažádat o „Kurzarbeitergeld“. Stát těmto zaměstnancům bude vyplácet 60 % z čisté mzdy, zaměstnancům s dětmi 67 % mzdy. Ulehčí firmám, které nebudou muset po dobu krize zaměstnance propouštět.

    Spolkový ministr financí Olaf Scholz (SPD) představil program na podporu likvidity s názvem „Bazooka“, který poskytne půjčky a bankovní záruky v neomezené výši. Ty by měly pomoct společnostem zasaženým koronavirem a odvrátit krizi největší ekonomiky eurozóny. Tyto neomezené půjčky budou poskytovány Německou státní rozvojovou bankou – KfW. Ve federálním rozpočtu je k dispozici rámec pro bankovní záruky ve výši přibližně 460 miliard eur. V případě potřeby lze tuto částku navýšit o dalších 93 miliard eur. Ministr dále oznámil, že firmám bude umožněna daňová úleva včetně odložení splátek.

    Pro živnostníky a malé firmy do 10 zaměstnanců vyčlení federální vláda 40 miliard eur. Deset miliard eur má být poskytnuto jako přímé dotace malým podnikům a živnostníkům v nouzi, zbývajících 30 miliard EUR jako půjčky. Výše a složení podpory se může ještě změnit, v tomto čase o tom probíhají jednání. Federální vláda má nyní možnost čerpat finance z doplňkového rozpočtu a získat tak přes 150 mld. eur. Hospodářskému stabilizačnímu fondu bude dále poskytnuto 400 mld. eur primárně na podporu osobám samostatně výdělečně činným, které krize vážně ovlivňuje. Dalších 200 mld. eur bude vyčleněno na přímé investice a půjčky.

    Mnoho německých firem očekává v důsledku šíření koronaviru obrovské ztráty a vyžaduje vládní pomoc před hrozícím bankrotem. Německá spolková vláda za tímto účelem sestavila balíček finanční pomoci firmám na zmírnění ekonomických dopadů koronavirové pandemie o celkovém objemu 650 mld. EUR, který již schválil ve zrychlené proceduře Bundestag. Cílem je podpora pracovních míst a hospodářství a stabilizace ekonomiky. Jedná se o největší pomoc firemnímu sektoru v poválečné historii Německa.

    Balíček finanční pomoci se skládá mimo jiné z grantů pro malé podniky, samostatně výdělečně činné osoby a osoby na volné noze v celkové výši 50 mld. EUR. Tyto granty by měly pomoci zejména s náklady na pronájem a s dalšími provozními náklady, jako jsou platby energií nebo leasingové splátky. Dále balíček obsahuje ochranný fond pro větší společnosti nad 250 zaměstnanců ve výši 600 mld. EUR a prostředky na podporu likvidity formou zvýhodněných kreditů státní banky KfW (Kreditanstalt für Wiederaufbau), a to v neomezené výši. Úvěrové žádosti budou přijímány s okamžitou platností prostřednictvím domácí banky či vybraného finančního partnera, přičemž podmínky pro poskytnutí úvěrů jsou nyní pro žadatele výhodnější. V případě malých a středních podniků banka KfW ručí do výše 90 % úvěru, v případě větších firem do výše 80 %. Půjčky jsou úročeny výhodnou sazbou – pro malé a střední firmy v rozmezí 1 % až 1,46 % p.a., u větších firem 2 % až 2,12 %.

    Německá spolková vláda schválila dne 6. 4. 2020 program pomoci pro firmy střední velikosti (od 11 do 249 zaměstnanců), který doplňuje již schválený program okamžité finanční pomoci pro firmy do 10 zaměstnanců a pomoc společnostem nad 250 zaměstnanců prostřednictvím Fondu hospodářské stabilizace. Ručení za poskytnuté úvěry ve výši 100 % přebírá státní banka KfW. Programu mohou využít firmy s 11 až 49 zaměstnanci postižené krizí v důsledku epidemie koronaviru, které mohou obdržet úvěr do výše tříměsíčního obratu (max. 500 tis. EUR), větší firmy (50 až 249 zaměstnanců) až do výše 800 tis. EUR. Úvěry budou mít úrokovou sazbu 3,0 % p. a. při splatnosti 10 let.

    Spolková agentura práce (BA) přichází s návrhem pro posílení pracovního trhu v podobě vytvoření záchranného deštníku pro nově vytvářená pracovní místa. Měl by se týkat zaměstnavatelů, kteří by v případě nově vytvářených pracovních míst měli možnost snížit náklady cestou zproštění plateb odvodů na sociální zabezpečení za tyto pracovníky do konce roku 2020. BA předběžně počítá s tím, že realizace tohoto opatření si vyžádá částku 11,7 mld. EUR.

    Bavorska vláda vydala 24. března 2020 finanční podporu pro střední a malé podniky, tzv. „Bayernfond“ o objemu 20 mld. eur. Střední a malé podniky tak mohou požádat o okamžitou finanční pomoc, tzv. „Soforthilfe Corona“. Financování má formu jednorázového grantu, jehož výše se odvíjí od počtu zaměstnanců ve firmě. Má-li firma do pěti zaměstnanců, získá až 5000 eur. Má-li do deseti zaměstnanců, získá podporu 7500 eur. Firmy do 50 zaměstnanců mají nárok na 15 000 eur a firmy do 250 zaměstnanců získají až 30 000 eur. Musejí však doložit, že jejich likvidita byla způsobena příchodem koronaviru, tedy ne dříve než 11. března 2020. Bavorsko již v rámci programu Soforthilfe-Corona vyplatilo 1,5 mld. EUR (zjm. opatření proti platební neschopnosti).

  • Dopady na ekonomiku

    V březnu 2020 činil počet nezaměstnaných 2,34 mil. osob, přičemž tento počet není zdaleka konečný, neboť statistika se vztahuje k datu 12. března, tedy ke dni, kdy krize ještě plně nevypukla. Za měsíc duben je očekáván přírůstek počtu nezaměstnaných mezi 150 tis. a 200 tis. osob.

    Německé prognostické ústavy razantně přehodnocují výhledy vývoje HDP v letošním roce. Rozpětí odhadů je velmi široké a pohybuje se od necelých – 5 % do – 20 %. Společným jmenovatelem prognóz je faktor času, který zásadně ovlivní konečnou výši HDP za rok 2020. Nejpesimističtější je v tomto směru mnichovský Ifo-Institut, který v různých modelových scénářích předpovídá letošní pokles německého HDP ve výši – 7,2 % až – 20,6 %. Institut odhaduje, že pokud by se německé hospodářství zastavilo na 2 měsíce, pokles HDP by činil – 7,2 až – 11,2 %. V případě 3 měsíců by pokles dosáhl – 10 % až – 20 %. Jeho konečná výše by záležela na tom, jak rychle by se podařilo nastartovat hospodářské oživení. Dle institutu každý týden hospodářského omezení by mělo za následek pokles HDP ve výši 0,7 až 1,6 p.b. (25 až 57 mld. EUR). Rozhodujícím faktorem dle institutu bude tedy faktor času, což sdílí i ostatní prognostické ústavy. Spolkové vládě je tudíž doporučováno, aby věnovala odpovídající finanční prostředky do zdravotnických opatření (celoplošné testování, inteligentní karanténa, zvýšení počtu lůžek na JIP, cílená ochrana ohrožených skupin obyvatelstva), tak aby se co nejvíce snížila doba omezené hospodářské činnosti.

    Méně pesimistický je IfW-Kiel, který předpovídá pokles HDP ve výši – 4,5 %, a to v případě, kdyby po fázi útlumu do konce dubna nastalo v květnu hospodářské oživení. Pokud by se útlum prodloužil a k oživení došlo až v srpnu, mohl by pokles HDP dosáhnout výše – 8,7 %. Spolkový ministr hospodářství a energetiky P. Altmaier připustil, že dopady na německé hospodářství mohou být minimálně ve stejné výši, jako tomu bylo během finanční krize v roce 2009, kdy německý HDP poklesl o – 5,7 %. V upraveném státním rozpočtu na rok 2020 spolková vláda počítá s poklesem daňových příjmů ve výši 33,5 mld. EUR na 291,5 mld. EUR, což je o 10,3 % méně než v původně schváleném rozpočtu, ve kterém byly plánovány daňové příjmy ve výši 325,0 mld. EUR.

    Sbor hospodářských poradců německé spolkové vlády (Sbor) zveřejnil dne 30. 3. 2020 studii a doporučení ohledně dalšího ekonomického vývoje v Německu. Sbor ve své studii vychází z toho, že epidemie koronaviru negativně poznamená celé světové hospodářství. Nejistota ohledně budoucího vývoje na základě mimořádné situace a obtížnosti získání relevantních dat se odrazila v tom, že Sbor připravil 3 různé scénáře budoucího vývoje.

    Základní scénář

    V základním scénáři, který je dle Sboru nejpravděpodobnějším scénářem založeným na aktuálně dostupných informacích, se předpokládá, že po prudkém hospodářském poklesu v březnu a dubnu trvajícího 5 týdnů se od května dostaví hospodářské oživení. Za celý rok 2020 je proto očekáván pokles HDP ve výši -2,8%. V nadcházejícím roce by mohlo hospodářské oživení přinést růst HDP ve výši + 3,7%.

    Rizikový scénář (hluboké V)

    Tento scénář predikuje ekonomické důsledky, které by mohly nastat, kdyby došlo k rozsáhlému zastavení výroby (7 týdnů) nebo byla omezující opatření zachována déle, než je aktuálně nařízeno. Ve 2. čtvrtletí by tak mohlo dojít k hospodářskému poklesu, který by mohl dosáhnout až 10 % oproti současné úrovni. V důsledku silnějšího propadu v 1. pololetí 2020 by se celkový HDP za rok 2020 snížil o – 5,4 %. V roce 2021 předpovídá tento scénář růst HDP o + 4,9%.

    Rizikový scénář (dlouhé U)

    Pokud by opatření k omezení koronaviru pokračovala i ve 2. pololetí, mohlo by to mít negativní vliv na hospodářské oživení v roce 2021. V tomto rizikovém scénáři nemusí být přijatá politická opatření dostatečná k tomu, aby zabránila bankrotům firem a propouštění zaměstnanců, aby nedošlo k vážnému poškození hospodářské struktury. Zhoršené podmínky pro financování firem, vyšší a zakořeněná nejistota mohou také brzdit investice a vést k neochotě domácností nakupovat. Při tomto scénáři by pocítily negativní důsledky i finanční trhy a bankovní sektor. V tomto případě by HDP mohl v roce 2020 poklesnout o – 4,5%. Hospodářské oživení by bylo velmi pomalé a růst HDP v roce 2021 by dosáhl pouze + 1,0 %.

    Svaz německých průmyslových a obchodních komor (DIHK) provedl koncem měsíce března bleskový průzkum mezi 15 tis. členskými firmami, ze kterého vyplývá, že krize zasáhla celé německé hospodářství. Její důsledky pociťuje 92 % firem. Pokles obratu očekává více než 80 % firem, 25 % firem odhaduje, že jejich obrat poklesne o více než 50 %. Problémy s likviditou má 40 % firem, 18 % firem se cítí být ohroženo platební neschopností. Krizí je ohrožena zaměstnanost – 38 % firem předpokládá, že bude propouštět zaměstnance. Nejhorší situace je v cestovním ruchu a pohostinství, kde je donuceno propouštět téměř dvě třetiny firem. Podpora ze strany státu se stává velmi akutní – firmy hodnotí velmi pozitivně dosud přijatá podpůrná opatření. Ve střednědobém horizontu však společnosti stále vidí prostor pro zlepšení, zejména pokud jde o prostředky týkající se Kurzarbeit a státní dotace. Dle firem je důležité, aby se podpora dostala do firemního sektoru rychle a nebyrokraticky.

    Výsledky průzkumu DIHK ukazují, že důsledky koronavirové krize pociťuje více než 90 % firem. U firem z oblasti cestovního ruchu a pohostinství je to téměř 100 %. Na druhé straně relativně nejpříznivější výsledky byly zaznamenány v průmyslu (88,9 %), zdravotnictví (88,0 %) a stavebnictví (86,6 %). Krizí je ohrožena zaměstnanost – 38 % firem předpokládá, že bude propouštět zaměstnance. Nejhorší situace je v pohostinství a cestovním ruchu, kde je donuceno propouštět 71 % resp. 65 % firem. Většina firem (60 %) počítá s tím, že i přes krizi udrží stávající počet zaměstnanců, 2 % firem dokonce předpokládá přijmout nové zaměstnance. V Sasku vystoupila nezaměstnanost na 6,2 %, čímž se změnil dlouhodobý klesající trend.

    Počet společností těžce zasažených koronavirovou krizí se za tři týdny téměř zdvojnásobil. V současném průzkumu DIHK mezi 15 000 společnostmi po celém Německu více než 80 % očekává, že letošní rok skončí výrazným poklesem tržeb. V předchozím průzkumu ze začátku března byla takto pesimistická jen necelá polovina společností ze všech oborů a regionů Německa. Každá čtvrtá firma v současnosti dokonce očekává pokles prodeje o nejméně 50 % za celý rok 2020. Na druhé straně pouze 3 % firem neočekává žádný dopad na tržby, 2 % firem dokonce počítají s jejich růstem.

    Snížení poptávky po zboží a službách pociťuje 60 % firem, a to bez ohledu na obor působení (v předchozím průzkumu to bylo 33 %). Důsledkem je snižující se likvidita – toto nebezpečí se dále zvyšuje a ohrožuje existenci mnoha společností. 18 % společností se akutně cítí být ohroženo bankrotem. Dle DIHK to potvrzuje, že státní pomoc je velmi potřebná k zamezení vzniku ne vlastní chybou zaviněných bankrotů. Dosud neznámým výzvám čelí dodavatelské řetězce – 25 % firem je postiženo chybějícím zbožím či službách ve výrobě, 20 % trpí úzkými místy v logistice, v průmyslu je na 20 % firem zasaženo výpadky ve výrobě. 25 % firem se potýká s výpadky z důvodu chybějících pracovníků. Dle Svazu německého průmyslu (BDI) hospodářskému poklesu v letošním roce o více než 6 % již nelze zabránit.

    Koronavirus silně zasáhl i do organizace veletrhů v Německu, kde se koná nejvíce mezinárodních veletrhů na světě, které navštíví ročně bezmála 10 milionů lidí. Obrat veletržní branže jen v Německu je kolem čtyř miliard euro. Podle německého zastoupení CzechTrade většina veletržních akcí, které měly proběhnout v březnu, dubnu a květnu, nebyly zrušeny, ale byly posunuty na pozdější datum. Jednou z výjimek je veletrh Hannover Messe. Největší strojírenský veletrh na světě byl po prvotním přesunutí z dubnového na červencový termín nakonec pro rok 2020 zcela zrušen. Veletrh, který se každoročně pyšní návštěvností více než 200.000 expertů z oboru, naváže na svou tradici v příštím roce, v termínu 12. – 16. 4. 2021.

    Většina strojírenských firem v Bavorsku již silně pociťuje narušení dodavatelských řetězců. Dodávky z Číny a Itálie lze těžko nahradit jinými zdroji. Většina z firem tak počítá s propadem obratu v roce 2020. 40 procent firem tomu již přizpůsobilo své kapacity – zvyšují počet částečných úvazků nebo se chystají na propouštění. Dodavatelské řetězce vnímá jako ohrožené i transportní a logistické odvětví.

    V únoru 2020 se největší světový trh s auty v Číně propadl o 80 procent, i další trhy výrazně poklesly. To samozřejmě zasahuje automobilové producenty v Bavorsku. BMW ohlásilo zásadní omezení výroby v Evropě, stejně tak Audi, pracovní dobu omezuje i MAN. Automobilky očekávají v roce 2020 snížení zisku.

    Kromě automobilek jsou postiženi i jejich dodavatelé. V Bavorsku závisí na automobilové výrobě 400 000 pracovních míst. Čím déle budou omezení platit, tím více pracovních míst bude zrušeno, a to zvláště u menších firem, které mají nižší finanční rezervy. Svaz středních a malých firem hlásí, že již 30 procent firem se s tímto problémem potýká. Analytici apelují na firmy, aby se snažily odborníky propouštět co nejméně, neboť pokud odejdou do jiných zaměstnání, bude na dlouhou dobu obtížné je získat zpět.

    S nedostatkem pracovní síly se začíná potýkat bavorské zemědělství, které sezónně zaměstnává levnější pracovníky z Polska nebo Česka, a to až 300 000. Kvůli jejich výpadku je ohrožena výsadba, příp. sklizeň. Svaz pěstitelů zprovoznil webovou stránku, na kterou se mohou registrovat potřebné firmy, které by mohly využít nezaměstnané z jiných oborů. Bavorská vláda ohlásila program transferu sezónních pracovníků z Rumunska letadly za přísných zdravotnických opatření.

    Korona krize brzdí také výstavbu bytů. Důvodem je nedostatek pracovních sil a materiálu ze zahraničí. Většina stavebních firem očekává odložení prací o dva až tři měsíce. Také poptávka po koupi bytů se snížila. Za tím stojí nejistota ohledně ekonomického vývoje a vlastního zaměstnání u potenciálních kupců. Experti rovněž očekávají stagnaci růstu ceny nájmů či dokonce pokles, což by znamenalo ukončení desetiletého růstu cen bytových nájmů.

    Naopak zlepšení situace by současná krize mohla přinést v IT sektoru, a to díky poptávce po digitálních řešeních, komunikaci na dálku, home office apod. V Bavorsku sídlí několik společností poskytujících podobné služby jako je Infineon, Siemens nebo Wirecard.

    V průzkumu Bavorské průmyslové a obchodní komory k náladě v bavorském hospodářství se pojí pesimismus s mírným optimismem. Index konjunktury klesl od začátku roku ze 118 na 81 bodů.

SRN – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Španělsko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Vláda schválila 300 mld EUR na podporu v sociální oblasti a dalších 300 pro kraje na ochranu sociálně slabých a zranitelných, zaručení dodávek plynu, vody, elektřiny, telekomunikací (zákaz vypínání), moratorium na hypotéky; v oblasti zaměstnanosti (nárok na příspěvek v nezaměstnanosti při snížení úvazku či zrušení prac. poměru, prominutí odvodů do soc. zabezpečení firmám), v oblasti podpor v nezaměstnanosti vyjmutí nutné domácí karantény z období posuzování na nárok dávky, pro živnostníky možnost za neaktivní dny žádat podporu od státu a moratorium na dluhy plateb státu až do výše 30.000 EUR. V oblasti podnikání (prostředky a záruky 100 mld. EUR, podpora práce MSP z domova, prodloužení termínů placení daní, půjčky zemědělcům na sucho, zákaz kontroly neunijních investorů nad ESP společnostmi). 30 mld. EUR na výzkum zaměřený na COVID – 19. Uvolnění úvěrového rámce 400 mil. EUR pro MSP v oblasti dopravy, CR a hotelnictví. Zavedena nejméně na 6 měsíců ochrana velkých španělských strategických firem proti nepřátelskému převzetí na burze investory mimo EU. Vláda zajistí ručení do výše 80% na půjčky, o které zažádají firmy a OSVČ v bankách, za účelem zajištění jejich likvidity a operability. Vláda schválila první částku ve výši 20 miliard eur, která může být po vyčerpání navýšena až na 100 miliard euro. Prvních 10 miliard bude určeno malým a středním podnikům, které mají méně než 250 zaměstnanců a OSVČ. Druhých 10 miliard je určeno pro velké společnosti, kterým bude stát ručit do výše 60% u půjček obnovovaných a 70% u půjček nových. Oficiální úvěrový institut (ICO) bude odpovědným orgánem a zájemci mohou podávat své žádosti o půjčky přímo finančním domům, se kterými ICO podepsal dohody o spolupráci, a to do 30. 9. 2020. Vládní program neobsahuje údaje o úrokových sazbách, ale vláda i firmy očekávají bankovní sazby pro firmy přijatelné. Dalších 25 milionů EUR bude alokováno na zajištění stravování dětí, které byly zařazeny do programu « Školní jídelna zdarma ». Po 31. 3. vláda přijala garance bezúročných půjček na nájmy, odložení plateb povinných odvodů, daní a hypoték.

    14.-16.4. Poslední kroky vlády: Posunutí splátek DPH a daně z příjmu o jeden měsíc na 20. května 2020.  Dodatečnou půjčku na sociální pojištění ve výši 13 miliard euro. Zpřístupnění dalších 20 miliard euro na půjčky pro SMP v rámci zvýšení likvidity. Španělská vláda také zvažuje stanovení přechodné podpory ve formě minimálního příjmu ve výši 500 euro pro domácnost, které mají své celkové příjmy menší než 450

    euro měsíčně. Toto opatření, shodne-li se vláda na jasných podmínkách čerpání, by mělo vejít v platnost květnu tohoto roku.

  • Dopady na ekonomiku

    Odhad vlivu viru na ekonomiku na počátku krize byl 1,4 – 1,6 % HDP. Analýza makroekonomického dopadu COVID-19 na španělskou ekonomiku, kterou vypracovali experti BBVA Research, však nyní hovoří o ročním propadu HDP o 7,9%, který by se mohl snížit účinnými vládními a unijními opatřeními na optimistických 4,5%.

    Podle tohoto scénáře, který vychází z toho, že nouzový stav bude trvat do 26. 4., by HDP v prvním čtvrtletí zaznamenal propad o 4,7 procentního bodu, ve druhém čtvrtletí o 13,5 procentního bodu a v posledních dvou čtvrtletích o 2%. Týdenní prodloužení nouzového stavu bylo ve studii BBVA vyčísleno 0,5% snížení ročního HDP.

    Mezinárodní analytici jsou ještě pesimističtější – Deutsche Bank odhaduje propad ekonomiky na 8,7% a Goldman Sachs dokonce na 9,7% HDP.

    Meziroční pokles výroby se nyní odhaduje na 5,7 procentního bodu.

    Očekává se zvýšení deficitu veřejných financí o 3,5 % HDP (analytici Axesor dokonce hovoří o 5%). Španělsko se přitom zavázalo EU, že zajistí snížení rozpočtového schodku, který v roce 2019 dosáhl 2,7 % HDP (což bylo o 0,2 procentního bodu více než v roce 2018). Státní dluh v roce 2019 byl 95,5% HDP, místo jeho plánovaného kontinuálního snižování hrozí zvýšení na 103%.

    Zásadní důležitost má znovuobnovení cestovního ruchu, který vytváří více než 13% HDP, proto ES bude touto krizí zasaženo o poznání více než ostatní země, neboť propad v oblasti služeb je drtivý.

    Krize posílí určité sektory, jak např. nové technologie, platformy, prodej on-line, který doposud v ES využívalo jen 2% populace. Z tohoto ohledu se jeví, že španělský kamenný maloobchod bude jednou z nejvíce zasažených oblastí.

    Dojde k oslabení a úpadku některých malých a středních podniků rodinného charakteru, které tvoří 65% HDP země, a s tím i k výraznému úbytku pracovních míst (malé a střední podniky zaměstnávají 75% aktivní populace).

    Dle oficiálních informací existuje v celém Španělsku 3,2 milionů živnostníků a je to právě tato skupina, jejíž existence je z pohledu ekonomů nejvíce ohrožena.

    Duben: Vnitří spotřeba klesla k půlce dubna o 46 %. Obrovský pokles bude v zaměstnanosti, která překoročí zunovu 20 %. Pouze v březnu počet osob, které přišly o práci, vzrostl o 300 tisíc

    Pokles ekonomiky se odhaduje nově na -8 % a veřejný dluh dosáhne nejménmě 115 % HDP.

    Květen: Španělská vláda zaslala počátkem května do Bruselu konvergenční plán, ve kterém předpokládá pro letošní rok propad HDP o 9,2% a růst v roce 2021 o 6,8%.

    Nezaměstnanost pravděpodobně stoupne na 19% a klesne v roce 2021 na 17,2%. Deficit veřejných financí bude v roce 2020 10,3% a podíl státního dluhu na HDP dosáhne 115%.

    Soukromá spotřeba letos klesne o 8,8% a vzroste v roce 2021 o 4,7%.

    Investice spadnou o 25,5% a v roce 2021 vzrostou o 16,7 %.

    Dovoz klesne letos o 31% a vzroste příští rok o 9,3%.

    Vývoz klesne v roce 2020 o 27% a příští rok stoupne o 11,6%.

    Mezinárodní měnový fond předpokládá, že v roce 2020 deficit španělských veřejných financí dosáhne hodnoty 113,4 % HDP a v roce 2021 již 114,6 %. Od roku 1902 se jedná o historicky nejvyšší zadlužení španělského státu.

Španělsko – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Švédsko

  • Podpora chodu ekonomiky

    Ministryně financí Magdalena Andersson/ová ohlásila další vládní balíček pomoci malým a středním podnikům, a to ve výši 125 mld. SEK. Swedish Credit Export Agency uvolnila 200 mld. SEK na úvěry exportním společnostem. Celkem v souvislosti s koronavirem Centrální banka nachystala podporu ve výši 800 mld. SEK a vláda 634,25 mld. SEK, celkem tedy 1434,25 mld. SEK (cca 3,1 bilionu Kč), tj. ekvivalent cca 28,5 % HDP Švédska. Jako první uvolněno 4,25 mld. SEK. Následoval podpůrný balíček vlády ve výši 300 mld. SEK (90 % mezd propuštěným, snížení daně za zaměstnance o 50 %, stát hradí nemocenskou do 2 měsíců, odložení splatnosti daní o 1 rok), centrální banka napumpuje do ekonomiky 500 mld. SEK (10 % HDP; bezúročné půjčky, splatnost 2 roky); nákup vládních i firemních dluhopisů vláda uvolní 300 mld. SEK. Celkově vláda uvolnila 1,1 bil. SEK. Ministryně financí Magdalena Andersson/ová představila 25. 3. 2020 již třetí záchranný balíček, tentokrát zaměřený na malé a střední firmy, a to ve výši 158 mld. SEK (cca 400 mld. Kč). Balíček obsahuje následující opatření: o Dočasné (na 4 měsíce) zrušení daňových odvodů za zaměstnance, aplikovatelné však pouze na maximálně 30 zaměstnanců (sociální pojištění ve výši 10,21 % zůstává nadále v platnosti) – 33 mld. SEK. o Firmy, které již daně uhradily, lze si o částku požádat zpět (s limitem 1 mil. SEK na podnikatelský subjekt) – 13 mld. SEK o Plátci DPH mají odklad o rok – 7 mld. SEK o Subjekty, které si pro svou živnost prostory pronajímají, možnost příspěvku až do výše 50 % na nájem – 5 mld. SEK o Stát zřídí zvláštní fond ve výši 100 mld. SEK na poskytování rizikových úvěrů tam, kde takový krok banky odmítají. Maximální výše úvěru 75 mil. SEK, stát bude krýt 70 % a zbylých 30 % komerční banky. o Firmy, které byly nuceny ukončit činnost nezaniknout, budou v režimu „spánku“, po krizi se sníží byrokracie při obnovení jejich činnosti. • Ministryně kultury a sportu oznámila, že vláda vyčlení 1 mld. SEK (2,5 mld. Kč) na podporu kulturních a sportovních institucí, které zasáhla opatření přijímaná kvůli krizi (zejména shromažďovací limit). Celková podpora, jež byla v posledních 3 týdnech zveřejněna zahrnuje 800 mld. SEK od Centrální banky, 593,25 mld. SEK od vlády a 200 mld. SEK od Exportní banky, tj. celkem 1593,25 mld. SEK (cca 4 biliony Kč, resp. cca 31,7 % HDP Švédska). Švédsko poskytlo Itálii 500 plicních ventilátorů. Vláda dále podpořila obnovení některých vnitrostátních linek – ministr dopravy Tomas Eneroth dne 6.4. oznámil, že vláda uvolní 105 mil. SEK (265 mil. Kč) na zachování kritických vnitrostátních letů. Jedná se především o odlehlé regiony na severu země, pro které je zachování leteckého spojení a pohybu osob a materiálu nezbytné pro zachování chodu kritické infrastruktury. Vláda prozatím na měsíc (možnost dalšího prodloužení) garantuje letecké spojení Stockholmu a následujících měst: Kiruna, Luleå, Östersund, Skellefteå, Örnsköldsvik, Sundsvall a Visby. Swedish Transport Administration byla pověřena výběrem přepravce, který tento servis zajistí. Dle sdělení státní společnosti Swedavia, která spravuje devět největších letišť v zemi, v březnu jimi prošlo 1,3 mil. cestujících, což je o 60 % méně než v březnu 2019. V dubnu se očekává pokles o 97 %). Podpora leteckému průmyslu (5 mld. SEK). Švédská vláda dne 17. 3. doporučila uzavření všech středních škol a univerzit až do odvolání a přechod na distanční výuku. Na základě doporučení, naprostá většina středních a vysokých škol byla uzavřena. Základní a mateřské školy jsou nadále otevřené.

    • Vláda na svém mimořádném zasedání rozhodla o provedení okamžité inventury všech zásob a maximálně efektivnímu využití všech zdrojů. Vláda schválila centrální nákup nezbytného zdravotnického materiálu, který bude distribuován do jednotlivých krajů. Posílena domácí produkce nedostatkových ochranných pomůcek. Intenzivně se navyšuje kapacita jednotek intenzivní péče (kapacita jednotek JIP v celém Švédsku je 523 míst – 2. nejmenší v celé EU, cílem vlády je dosažení kapacity alespoň 1200 JIP jednotek po celé zemi, tj. na úroveň Itálie před krizí.

    • Maximální příprava na vypuknutí epidemie v podobě italského scénáře zahrnuje: o Posilování krizových a nouzových linek.

    o Alokaci dostatečného zdravotního materiálu, personálu.

    o Přeškolení veškerého možného personálu, který má základní kurzy první

    pomoci (například propuštěné letušky, různé fyzioterapeutky, laborantky a další), aby v případě nouze mohl být povolán a nastoupit k výkonu pomocných prací.

    o Využití studentů posledních ročníků lékařských fakult.

    o Prioritizaci ve zdravotnictví(všechny úkony,které lze odložit, jsou odkládány). + zřizování provizorních karanténních jednotek v nemocnicích.

    o Zajišťování dalších nezbytných prostor.

    o Švédská armáda dostala pokyn zřídit na letecké základně Árna nedaleko Uppsaly polní nemocnici.

    o Reorganizaci výroby nezbytného zdravotnického materiálu a zajištění

    nezbytných dodávek (identifikovaným domácím firmám byly dány takové podmínky, aby mohly zdvojnásobit výrobu plicních ventilátorů, masek, roušek, ochranných obleků atd.). Veškerá produkce jde přímo státu, není na prodej. Dne 19.3. Firma Drager Sverige uzavřela dohodu svládou, že vybaví zdravotnický personál respirátory v rozsahu 200.000 ks měsíčně.

    • Od 18. 3. je u vážných případů infekce a kriticky ohrožených aplikován experimentální přípravek Remdevisir, a to navzdory tomu, že oficiálně ještě nebylo jeho užívání certifikováno. Swedish Medicine Agency experimentální použití povolila.

    • Dne 19.3. Swedish Public Health Agency doporučila maximalizovat práci z domova a omezit cesty po Švédsku, zejména ti, kteří mají nějaké symptomy.

    Hlavní švédské banky SEB, Nordea, Swedbank a Handelsbanken oznámily, že odloží splátkové kalendáře až o 12 měsíců pro fyzické i právnické osoby zasažené epidemií koronaviru.

    Švédská centrální banka (a dalších deset centrálních bank) uzavřela dohodu s americkým FED o swapových operacích (swap-lines) ve výši 60 mld. USD. Riksbank tak bude moci poskytovat úvěry v USD a zajistit likviditu USD na švédském trhu. • Vláda po mnohahodinovém jednání dosáhla 7. 4. shody všech parlamentních stran nad tzv. Infection Protection Act, který dává vládě na omezenou dobu (duben-červen 2020) mimořádné pravomoci rozhodnout s okamžitou platností o uzavření obchodů, zákazu pohybu a shromažďování, využití soukromých zdrojů a další infrastruktury pro krizové účely apod. Cílem legislativy je umožnit vládě jednat rychle. Švédská vláda neměla takové pravomoci od druhé světové války. Parlament si nicméně vynutil pojistku, že každé vládní nařízení musí být dáno parlamentu ihned (bez časové specifikace) ke schválení. Parlament má pravomoc rozhodnutí vlády zvrátit. Legislativa platí od 18. dubna. S výsledným textem souhlasily všechny parlamentní strany.

    • Premiér Löfven i ministr vnitra Damberg varovali všechny provozovatele restaurací a barů, že pokud nebudou důsledně dodržovat doporučení Swedish Public Health Agency (FHM), budou uzavřeny. Právě během velikonoc bude policie monitorovat jednotlivá zařízení, zda dodržují limit 50 osob, rozestupy mezi stoly 2 metry, zákaz podávání přes bar a social distancing. Těm majitelům, kteří nebudou dbát těchto pokynů, bude provozovna z rozhodnutí vlády uzavřena.

    • Nezvládnutí situace v domovech důchodců a pečovatelských zařízeních vedlo krozhodnutí, že okamžité testování všech pečovatelů a zdravotníků v těchto zařízeních je nyní absolutní prioritou.

    • Swedish Public Health Agency (FHM) dospěla dne 8. 4. k dohodě se švédským mobilním operátorem Telia, že bude používat anonymizovaná mobilní data k analýze toho, jak se lidé pohybovali a pohybují po Švédsku v souvislosti s Covid-19 a jeho šířením po zemi. Údaje mohou být také použity jako základ pro přijímání různých opatření a pro vyhodnocení již přijatých opatření, jako jsou např. doporučení na dodržování odstupů, vzdáleností a doporučení na zamezení cestování apod. Švédská ministryně financí Magdalena Andersson/ová komentovala dohodu ministrů financí EU o podpůrném balíčku ve výši 500 mld. EUR. Dle Andersson/ové dohoda o balíčku je dokladem evropské jednoty. Balíček pomůže nejvíce zasaženým zemím, jejichž veřejné finance jsou v nejhorším stavu (IT, ES, FR) překonat krizi. Fungující EU se znovuobnoveným vnitřním trhem je ve švédském zájmu a proto Švédsko tuto pomoc podpořilo. Jednání euroskupiny byla dle Andersson/ové výrazně složitější (eurobondy), Švédsko, které neplatí eurem, se těchto jednání nezúčastnilo (nemuselo zúčastnit). Dle Andersson/ové si o půjčky Evropské investiční banky budou moci žádat i švédské firmy. Na dotaz, kolik z balíku připadne pro Švédsko, Andersson/ová uvedla, že pro Švédsko bude výhodnější půjčovat si na volném trhu (vládní dluhopisy mají totiž záporné výnosy).

    Po videokonferenci členů ER uspořádal švédský premiér Stefan Löfven 23. 4. krátkou tiskovou konferenci. Švédský premiér uvítal nalezení rámcové dohody ohledně vzniku Fondu obnovy, jehož přesné parametry nyní navrhne EK. Prosperita EU znamená prosperitu Švédska. Na druhou stranu Fond obnovy musí mít jasná pravidla a nemůže představovat bianco šek. Švédsko patřilo mezi zastánce severní striktní politiky a jednoznačně vítá, že Fond bude 1) limitovaný v čase i účelu, 2) bude se jednat o půjčky nikoliv nevratné granty, 3) dojde ke kontrole efektivity vynakládání prostředků. Dle Löfvena je však otázkou, jak se Fond naplní. Jako nejpravděpodobnější cesta se jeví společná půjčka EU. Švédská ministryně zahraničních věcí Ann Linde před FAC (22. 4.) uvedla, že Švédsko se k koronabondům staví kriticky. Dle Ann Linde by pomoc nejvíce postiženým zemím měla být financována restrukturalizací stávajícího rozpočtu, nikoliv si na financování bondů půjčovat a tím zatěžovat rozpočet. Ministryně byla překvapivě kritická k EU za pomalost reakce a především za neschopnost udržet v překotné době jasná pravidla, ať již ohledně pohybu zboží (především klíčového zdravotnického materiálu), tak osob nezbytných pro chod kritické infrastruktury, například repatriacemi. V jednu chvíli si každý ČS EU dělal, co chtěl a na jistou dobu padl nejen Schengen, ale i vnitřní trh a řada dalších dlouho budovaných pravidel. Co se politické debaty nad uvolňováním hraničních a cestovních podmínek týče, švédská pozice je pro co nejrychlejší uvolnění. Nejdříve dojde k harmonizaci patrně na SE-DK hranici, jelikož Dánsko plánuje otevřít své hranice jako první a jeho hraniční režim nebyl tak nekompromisní (jako např. NO či FI) a povoloval řadu výjimek. Jediný problém může nastat v tom, že Švédsko je na tom z epidemiologického hlediska v celém regionu nejhůře, tudíž ve vztahu ke Švédsku mohou s uvolňováním hraničních a cestovních podmínek být někteří jeho sousedé zdrženliví (Norsko?). Švédsko bude usilovat o výraznou koordinační roli EK. Jednostranné akty ČS EU by se neměly stát normou. Volný pohyb zboží, služeb i osob byly těmito jednostranně vyhlašovanými kroky velmi negativně ovlivněny. Alespoň návrat k „normálnímu“ režimu by měl být koordinovaný, bez dalších zmatků a problémů. Švédsko bude usilovat o to, aby EU jednoznačně požadovala globální a transparentní vyšetření vzniku a šíření koronaviru v Číně. Od 1. 5. 2020 po dobu tří měsíců mohou firmy redukovat pracovní úvazky až o 80 % (původní limit stanovený v balíčku z 16. 3. byl 60 %) s tím, že zaměstnanci bude nadále náležet 90 % mzdy, z čehož stát v rámci podpory zachování míst uhradí 60 %. Náklady zaměstnavatele se tak na jedno pracovní místo mohou snížit až o 70 %. Rozšíření původního baličku bude stát 1 mld. SEK (2,5 mld. Kč) na každých 50 tisíc zaměstnanců. Náklady na toto opatření se mohou vyšplhat až na 10 mld. SEK.

    • Ministryně kultury Amanda Lind dne 17. 4. oznámila, že vláda vyčlenila 500 mil. SEK (1,25 mld. Kč) na podporu sportu a amatérských sportovních klubů. Za přerozdělení financí bude zodpovědné švédské sportovní sdružení (Svenks Riksidrottsförbundet). Dle jeho předsedy by podpora měla směřovat především na mládežnické organizace.

    • Na popud opozičních Moderátů došlo k dohodě s vládní Sociální demokracií o nové legislativě, která by přinejmenším v době koronavirové krize měla zabránit vstupu zahraničních investic do Švédska, které by představovaly bezpečnostní riziko. Dle předsedy Moderátů Ulfa Kristerssona existují subjekty, které chtějí současné hospodářské krize v důsledku COVID-19 a slabosti jednotlivých států využít/zneužít k převzetí strategických firem. Stát by měl být dvojnásobně ostražitý při schvalování těchto investic. Dohledem by měla být pověřen Inspektorát pro strategické produkty (Inspectorate of Strategic Products, ISP). • Vláda dne 30. 4. představila v pořadí již šestý krizový balíček. Firmy, jež mají obrat alespoň 250 tisíc SEK (625.000 Kč) ročně a které přišly v březnu a dubnu 2020 o více, než 30 % svých příjmů se mohou kvalifikovat do programu, kterým bude vláda kompenzovat až 75 % této ztráty. Čím více je firma zasažena, o to větší podpory se jí dostane. Maximální vyplacená podpora je však ve výši 150 mil. SEK (375 mil Kč) na jednu společnost. Balíček je tak primárně určen pro malé a střední firmy. Vláda nedokáže odhadnout, kolik firem se kvalifikuje, v tuto chvíli bylo na program vyčleněno 39 mld. SEK (97 mld. Kč). Za přerozdělování financí bude zodpovědný daňový úřad (Skatteverket), který bude zároveň dohlížet na to, aby nedocházelo k podvodům. V případě zjištění podvodů budou udělovány pokuty a možnost odnětí svobody až do výše 6 měsíců. Finance budou firmám směřovat především na pokrytí nákladů s pronájmy, leasingy atd. • Švédská centrální banka Riksbank na svém zasedání 28. 4. ponechala základní úrokovou míru na nule a zároveň rozhodla, že prozatím nebude rozšiřovat svůj program kvantitativního uvolňování (dosud do ekonomiky napumpovala 300 mld. SEK).

    Obojí je poněkud překvapivé. Banka však argumentovala tím, že zvyšovat poptávku snižováním sazeb v době, kdy panují všude restrikce, není účelné, sazby jsou již dostatečně nízko. Nechuť banky vstoupit do negativního teritoria je zřejmá (Švédsko mělo záporné sazby více než 5 let a složitě z toho hledalo cestu ven). Kvantitativnímu uvolňování se banka nebrání, likvidita však prozatím není problém, k rozšíření programu QE tak dojde patrně až v červnu 2020. Banka v této fázi krize preferuje cílené nákupy firemních dluhopisů. V reakci na rozhodnutí banky švédská koruna (SEK) prudce posílila (o 1,5 % k EUR i USD). V souvislosti s krizí, kterou pandemie vyvolala v domovech důchodců a pečovatelských zařízeních, dne 15. 5. rozhodla vláda, že vyčlení 2,2 mld. SEK (5,6 mld. SEK) na jejich posílení, lepší vybavení a další zvýšené výdaje spojené s péčí o staré a nemocné. Prostředky půjdou komunám na kompenzaci mimořádných nákladů. Vláda rozhodla rovněž o posílení rozpočtu Úřadu pro veřejné zdraví (Swedish Public Health Agency) a Národní rady sociální péče (Socialstyrelsen) ve výši 28, resp. 97 mil. SEK. • Ministryně financí Magdalena Andersson dne 7. 5. 2020 představila rozšíření krizového balíčku opatření ze dne 16. 3. resp. 30. 3. 2020, a to ve výši 14,7 mld. SEK (37,7 mld. CZK).. Vláda rozhodla, že

    • Prodlouží zvýhodněnou nemocenskou o další dva měsíce, tj. do konce července. Běžně platil zaměstnanci 2 – 14 den nemocenské zaměstnavatel. Nyní po dobu 4 měsíců převzal tuto roli na sebe stát. Prodloužení tohoto opatření bude stát 9,3 mld. SEK (24 mld. CZK).

    • První den nemocenské, kdy zaměstnanec neměl nárok na plat, byl od 1. dubna do 31. května zrušen (zaměstnanec má nyní tedy nárok na 80 % platu). Nyní bylo toto opatření prodlouženo do 30. září a navíc byla zvednuta výše podpory ze 700 na 804 SEK. Stát počítá s náklady ve výši 4,3 mld. SEK (11 mld. CZK).

    • Dále byl vládou zvýšen strop pro A-kassa (připojištění v případě ztráty zaměstnání) znynějších 760 SEK na den na 1000 SEK/den od 101. dne do 200. dne nezaměstnanosti s platností od 29. 6. 2020 do 3. 1. 2021. (Pro doplnění – podpora ve dnech 1-100 je ve výši 1200 SEK/den). Toto zvýšení bude stát 1,1 mld. SEK (2,8 mld. CZK). Toto opatření by mělo zajistit, že ve dnech 101-200 v nezaměstnanosti by 70 % lidí mělo dosáhnout na 80% mzdy.

    • Podpora OSVČ v nemoci ve výši 804 SEK/den po dobu 14 dní se prodlužuje až do 30. 9. 2020. Na toto opatření bude vyčleněné 250 mil. SEK. Jednotliví ministři dále oznámili další sektorová opatření:

    • Švédská ministryně kultury a demokracie Amanda Lind/ová dne 8. 5. 2020 představila dvě nová opatření na podporu kultury, a to balíček na financování médií a kulturních institucí ve výši 819 mil. SEK (2,1 mld. CZK). Vláda již dříve na podporu kultury v zemi představila balíček opatření ve výši 500 mil. SEK. Na kulturní instituce dnes vyčlenila dalších 319 mil. SEK a na obecná zpravodajská média 500 mil. SEK. Podpora je vyčleněna pro rok 2020.

    • Pro záchranu letecké společnosti SAS se švédská a dánská vláda rozhodly poskytnout státní úvěr ve výši 3,3 mld. SEK. Stejně jako ostatní letecký průmysl byla společnost SAS velmi zasažena probíhající pandemií. Během března klesl počet cestujících o 60 %, v dubnu dokonce o 94 % a momentálně je v provozu pouze velmi omezený počet letů v rámci tuzemska. Společnost následně propustila 10 000 osob. SAS momentálně vede jednání s norskou vládou o půjčce ve výši něco přes 1,6 miliardy SEK. Evropská komise nedávno schválila švédské a dánské programy podpory a letecká společnost intenzivně spolupracuje s bankami, aby obdržela peníze co nejdříve. Společnost Ryanair však soudně tento verdikt napadla.

    • Ministryně životního prostředí Isabela Lövin a ministr dopravy Thomas Eneroth oznámili dne 11. 5. 2020, že vláda vyčlenila 3 mld. SEK (7,6 mld. CZK) na podporu společností provozující MHD vjednotlivých švédských městech a komunách. Vládní agentura Traffikverket bude zodpovědná za jejich distribuci. Dle obou ministrů je zcela zásadní, aby tyto společnosti mohly nadále fungovat, jelikož komunální rozpočty ztráty těchto společností nemohou pokrýt. • Ministryně financí Magdalena Andersson a ministr pro otázky bydlení Per Bolund 13. 5. oznámili, že vláda uvolní 560 mil. SEK (1,4 mld. Kč) na podporu rodin s dětmi, jejichž příjmy byly ovlivněny krizí a již nyní pobírají příspěvek na bydlení. Zvýšení příspěvků na bydlení bude o 25 %, maximálně však 1325 SEK měsíčně. Změna se týká cca 139 tisíců rodin a bude platit od 1. 6. do 31. 12. 2020.

    Ministr spravedlnosti Morgan Johansson dne 7. 5. 2020 oznámil, že byl vyčleněn zvláštní vyšetřovatel na odhalování podvodů. Funkcí vyšetřovatele bude podávat informace v případě vzniku systémových chyb a nesrovnalostí souvisejících s balíčky podpory, které vláda vyčlenila v době pandemie. V pravomoci vyšetřovatele bude i navrhování právních předpisů pro boj proti podvodům. Příslušná vládní agentura také nebude vyplácet podporu těm akciovým společnostem, které svým akcionářům vyplácejí dividendy. Švédsko se k francouzsko-německému návrhu financování evropské obnovy po koronakrizi staví poměrně zdrženlivě a společně s AT, DK a NL opětovně zformovali tzv. „spořivou čtyřku“. Švédsko slovy ministryně financí Magdaleny Anderson jednoznačně podporuje obnovu evropské ekonomiky (neboť z toho budou profitovat všechny ČS EU), avšak nesouhlasí s tím, aby tato obnova byla primárně financovaná z rozpočtu EU. Podle Andersson je nepřijatelné, aby si EU prostředky půjčila, pak je na základě nějakého klíče rozdala ve formě nevratných grantů a čistí plátci by dluh uhradili. Dle Švédska je toto schéma i v rozporu s unijním právem. Švédsko od začátku diskuse zastává názor, že by se nemělo jednat o granty, ale o půjčky nejvíce postiženým zemím. Švédsko je připraveno takové půjčky poskytnout.

    Společný AT-DK-NL-SE non paper byl zveřejněn dne 23. května a obsahoval všechny pro Švédsko zásadní body. Švédsko se nyní soustředí na prosazení non-paperu, a proto švédský premiér Stefan Löfven, velmi krátce po zveřejnění návrhu „úsporné čtyřky“ ve Vídni, telefonicky jednal s kancléřkou Angelou Merkelovou. S jistou nadsázkou lze říci, že předmětem rozhovoru byly jen peníze, a totiž víceletý finanční rámec a právě fond na obnovu na Evropy. Premiér Löfven telefonát příliš nekomentoval, pouze konstatoval, že proběhl v dobré atmosféře, byl věcný a švédský postoj zůstává neměnný: fond obnovy by měl být založen na půjčkách a na jasné kondicionalitě. Švédský premiér Stefan Löfven a ministr pro EU Hans Dahlgren přijali návrh EK na podobu tzv. záchranného fondu pro obnovu Evropy a především způsob jeho financování a následného rozdělení kriticky. Problém není zdaleka to, že do nového fondu by mělo dle návrhu EK Švédsko odvést o 10 mld. EUR více, než z něj dostane. Švédsko s jeho vznikem souhlasí, avšak má zásadní problém s tím, že 2/3 prostředků budou rozdány v podobě nevratných darů, přičemž ručit se za něj bude rozpočtem (tedy čistí plátci). Dle švédského premiéra poměr půjček musí být výrazně vyšší, aby Švédsko pro návrh hlasovalo. Stávající návrh jednak není dlouhodobě udržitelný a především představuje první krok k fiskální unii. Vládu v tomto stanovisku již podpořili opoziční Švédští demokraté, Moderáti i Křesťanští demokraté. V této souvislosti stojí za zmínku, že švédská vláda 25. 5. rozhodla navýšit svou humanitární a rozvojovou pomoc na potírání důsledků epidemie v rozvojových zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky, a to o dalších 380 mil. SEK (1 mld. CZK): 100 mil. SEK bude přiděleno OSN do fondu CERF (Central Emergency Responce Fund), 100 mil. SEK na WFP (United Nations World Food Programme), 100 mil. SEK obdrží SIDA (humanitární fond), 50 mil. SEK bude přiděleno WHO a 30 mil. SEK IMF na snížení dluhového zatížení postižených zemí.

    • Ministryně financí Magdalena Andersson na tiskové konferenci dne 18. 5. 2020 ohlásila další podporu obcím a krajům, a to ve výši 6 mld. SEK na pokrytí mimořádných výdajů ve zdravotnictví a sociálním sektoru v souvislosti s pandemií (zdravotnictví a sociální věcí jsou v kompetenci krajů a obcí). Celkové mimořádné dotace obcím a krajům tak již dosáhly 20 mld. SEK (52 mld. Kč).

    • Švédská vláda 19. 5. 2020 rozhodla o uvolnění dodatečných 1,2 mld. SEK (3,12 mld. Kč) na opravy železnic (700 mil.), silnic a dálnic (300 mil.) a rozšiřování vysokorychlostního internetu na venkově (200 mil.). Záměrem vlády je využít relativního útlumu cestování na zrychlení oprav na železnici, aby se tyto opravy stihly realizovat, než se zase obnoví nápor cestování.

  • Dopady na ekonomiku

    Aktuální stav 29. 5. 2020 je 36.476 potvrzených případů, 4.350 zesnulých, 319 aktuálně na JIP (kapacita 1077) a 4.971 uzdravených. Dle vrchního epidemiologa Anderse Tegnella je zřejmé, že ve Stockholmu opatření fungují a situace se dostává pod kontrolu. Centrum epidemie se přesouvá do krajů Göteborg, Östragotaland (Linköping), Södermanland, Örebro, Jämtland a Kronoberg. Situace se rovněž zhoršuje v krajích Uppsala a Västmanland, tedy kraje v bezprostřední blízkosti Stockholmu. Celkově bylo k 24. 5. 2020 testováno 238.800 lidí a k 29. 5. odhadem cca 275 tisíc. Švédsko nadále v evropském kontextu testuje velmi málo. Vládou deklarovaného cíle (100 tisíc testů týdně v polovině května) se dosáhnout nepodařilo. Švédsko bude rovněž testovat na protilátky a jejich trvanlivost a intenzitu. Oněch 36 tisíc potvrzených případů je pouze špička ledovce, o které víme. Swedish Public Health Agency (FHM) stále trvá na tom, že nemoc jen ve stockholmském kraji prodělalo již cca 30 % obyvatel a řádově 20 % obyvatel si vybudovalo protilátky. Dne 20. 5. FHM zveřejnila výsledky studie promořenosti z konce dubna 2020. Celkem v 9 regionech bylo testováno 1104 osob všech věkových kategorií. Nejvíce protilátek vykázal Stockholm (7,3 %), dále pak Skåne (Malmö) 4,2 % a Västra Götaland (Göteborg) 3,7 %. Největší skupinu nakažených s již vytvořenými protilátkami tvořily osoby ve věkové skupině 20 – 64 let (6,7 %), následování skupinou ve věku 0 – 19 let (4,7 %). Nejmenší skupinu tvořily osoby nad 65 let (2,7 %). Dle vrchního epidemiologa jsou to čísla poplatná dubnu 2020, pro květen počítá, že budou vyšší, cca 20 % pro Stockholm. Vláda dne 20. 5. 2020 představila Strategii pro vývoj vakcíny proti Covid-19. Dle premiéra je zřejmé, že bez účinné vakcíny bude obtížné zajistit úplný návrat k normálu. Strategie se skládá ze tří částí. Jednou z nich je mezinárodní spolupráce SE vlády na vývoji vakcíny, vláda maximálně podpoří švédské vědecké instituce a jejich propojení s předními světovými centry, které pracují na vývoji vakcíny. Druhým pilířem je vyčlenění národního koordinátora, jehož cílem bude především propojení s farmaceutickým průmyslem a tvorbě dostatečných lokálních kapacit k případné výrobě vakcíny. Třetím pilířem je zadání pro FHM, aby rovněž pracovala na vývoji vakcíny, ale především aby vytvořila tzv. národní očkovací plán, jež by urychlil očkování celé společnosti. Swedish Public Health Agency vydala nové pokyny pro osoby nakažené Covid-19, aby se předešlo dalšímu šíření nákazy Covid-19:

    • Běžné osoby nakažené Covid-19 musí zůstat minimálně 2 dny v izolaci po odeznění horečky a minimálně 7 dní v izolaci od vypuknutí onemocnění nákazou Covid-19.

    • Pro osoby zaměstnané ve zdravotnictví a zdravotnické péči platí při podezření nebo při potvrzení onemocnění nákazou Covid-19 stejná doporučení, navíc zde přibývá možnost testování na Covid-19.

    • Pro osoby pracující v domovech důchodců a v pečovatelských domovech platí při podezřením na Covid-19 izolace minimálně 2 dny po odeznění horečky a minimálně 14 dní izolace od vypuknutí nákazy. Totéž platí pro osoby hospitalizované v nemocnicích a pro osoby, které měly potřebu intenzivní péče (JIP), kdy doporučená doba izolace může být až 21 dní.

    Dne 26. 5. 2020 ministryně zdravotnictví a sociálních věcí Lena Hallengren uvedla, že věková skupina nad 70 let je stále tou nejvíce ohroženou a původní záměr uvolnit režim vitálním a zdravým důchodcům prozatím nelze doporučit. Pro osoby nad 70 let proto nadále platí doporučení izolovat se, omezit sociální kontakty a pobyt v uzavřených prostorách s dalšími lidmi.

    • FHM byla vládou pověřena výrazně zvýšit počet testování, a to na 50 000 – 100 000 týdně. Měl by se zároveň rozšířit okruh testovaných o policisty, pracovníky záchranné služby, pracovníky elektráren a o další pracovníky, jejichž činnost je považována za sociálně kritickou. Švédsko pracuje dlouhodobě s přebytkovým státním rozpočtem (v roce 2019 činil přebytek státního rozpočtu 112 miliard SEK, v roce 2020 předpokládá proreformní rozpočet s přebytkem ve výši 47 miliard SEK). Swedish Public Health Agency doporučila necestovat na hory (lyžařská sezóna ve švédských zimních střediscích však stále pokračuje) a zároveň doporučila uzavřít zábavní podniky. Po Švédsku se pozvolna rozjíždí vlna propouštění/zkracování úvazků v důsledku šíření epidemie (hotelové řetězce Scandic – 2000 osob a Nordic Choice – 4.500, společnosti SAS – 10.0000, IKEA – 2.300 atd.) Koncern Scania oznámil 18. 3., že uzavírá ve středu 25. 3. veškeré své provozy v Evropě i ve Švédsku z důvodu přerušení dodavatelských řetězců. Servis a prodej náhradních dílů bude pokračovat. Opatření se nedotkne produkce v Latinské Americe (cca 1/5 celkového objemu). Společnost Volvo ohlásila, že v pondělí 20. dubna spouští výrobu ve svých závodech po Švédsku, a to jak v divizi Volvo Cars, tak Volvo Trucks. Obdobný krok se očekává i od koncernu Scania a dalších. Ač Švédsko není vysloveně turistickou destinací, i ono pocítí kolaps zahraničního turismu. Dle analýzy Stockholmské obchodní komory skutečnost, že do Švédska nemohou přicestovat zahraniční turisté, bude představovat od poloviny března do poloviny června ztrátu cca 36 mld. SEK (90 mld. Kč) a jen ve Stockholmu bude ztráta znamenat 13 mld. SEK. Turistický ruch je v tuto dobu nejvíce ohroženým odvětvím. Hotely ve Švédsku hlásí obsazenost v rozmezí 10-15%. Zahraniční turisté utratí ve Švédsku denně 260 mil. SEK (650 mil. Kč). Ministryně financí Magdalena Anderssonová 15. 4. představila revizi státního rozpočtu, který namísto původního přebytku ve výši 47 mld. SEK (+0,95 % HDP) nyní počítá se schodkem ve výši 190,2 mld. SEK (-3,8 % HDP). Vláda si nicméně vyhradila prostor dalších krizových výdajů ve výši 350 mld. SEK. Pokrytí všech dosud zveřejněných podpůrných balíčků ve výši cca 625 mld. SEK, hodlá vláda pokrýt následujícím způsobem: přesuny v rámci rozpočtových položek starého rozpočtu cca 106 mld. SEK, nově alokované prostředky státního rozpočtu cca 240 mld. SEK, zbylých cca 280 mld. SEK pomocí emise zvláštních dluhopisů. Zadlužení vlády stoupne z 35 % HDP na cca 40 % HDP. Zajímavé je, že pro rok 2021 vláda již počítá opět s přebytkem ve výši 22,3 mld. SEK a na rok 2022 ve výši 51,6 mld. SEK.

    Ministryně financí potvrdila, že vláda v důsledku krize v letošním roce očekává pokles ekonomiky o 4,2 % (před krizí růst 1,2 %), nezaměstnanost ve výši 9 % (před krizí na úrovni 7 %) a nárůst zadlužení z 35 % na úroveň 40 % HDP. Pro zajímavost uvádíme, že vláda operuje i s tzv. černým, katastrofickým scénářem, který by představoval propad ekonomiky o 10 %, nezaměstnanost až na 13,5 % a nárůst zadlužení až k hranici 49 % HDP. Riksbank představila dva scénáře vývoje ekonomiky: očekávaný pokles HDP o 6,6 % v roce 2020 (a následný růst o 4,6 % v roce 2021). Nezaměstnanost by se měla pohybovat okolo 8,8 %. V tzv. černém, katastrofickém scénáři (kdyby se krize táhla několik měsíců) banka počítá s poklesem HDP o 9,7 % (2020) a následně růstem o 1,7 % (2021). Nezaměstnanost by v takovém případě vyskočila na 10,1 %.

    Dle údajů Úřadu práce (Arbetsförmedlingen) od 1. 3. do 20. 4. dostalo výpověď již 95.445 osob. Počet nezaměstnaných dosáhl 410 tisíc, tj. 8 %. Pokud bude tento trend pokračovat, dosáhne dle Centrálního úřadu práce nezaměstnanost v létě 10 %. Od března obdrželo výpověď přibližně 69 188 osob, nejčastěji z oboru prodeje a služeb. K 4. 5. 2020 je na pracovním úřadu (AF) registrováno 122 000 osob, tj. 8,1 % nezaměstnaných. 80 % osob, které se v posledních dnech registrovaly, má středoškolské vzdělání. Pracuje se se dvěma scénáři. První předpokládá, že nezaměstnanost do léta nadále poroste a někdy v červenci dosáhne maxima ve výši 11 %. Poté bude mírně klesat. Více znatelný pokles se předpokládá v letech 2021 a 2022. Pesimistický scénář počítá s nezaměstnaností ve výši 14 %, která by měla dosáhnout maxima někdy v měsíci září. Již 19 000 firem si zažádalo o odklad platby daní (33 mld. SEK) a dalších 39 mld. SEK bylo distribuováno na půjčky firmám. Dle průzkumu dvě ze tří švédských firem se domnívají, že dobac, než se situace vrátí do stavu, jaký byl před vypuknutím pandemie, bude trvat 9 a více měsíců. Ministryně práce Eva Nordmark/ová a ministr hospodářství Ibrahim Baylan se 27. 3. sešli se zástupci odborových svazů i zaměstnavatelů. Byl dán příslib ministryně Nordmark/ové, že vláda připraví další balíček podpory v nezaměstnanosti pro nejvíce postižené obory (turistický ruch, hotely, pohostinství, apod.). Již cca 220 000 osob je na kurzarbeit či bylo dočasně propuštěno, na podporu bylo prozatím vyplaceno již 12 mld. SEK. Ač Švédsko není vysloveně turistickou destinací, i ono pocítí kolaps zahraničního turismu. Dle analýzy Stockholmské obchodní komory skutečnost, že do Švédska nemohou přicestovat zahraniční turisté, bude představovat od poloviny března do poloviny června ztrátu cca 36 mld. SEK (90 mld. Kč) a jen ve Stockholmu bude ztráta znamenat 13 mld. SEK.

    Dle údajů Úřadu práce (Arbetsförmedlingen) od 1. 3. do 20. 4. dostalo výpověď již 95.445 osob. Počet nezaměstnaných dosáhl 410 tisíc, tj. 8 %. Pokud bude tento trend pokračovat, dosáhne dle Centrálního úřadu práce nezaměstnanost v létě 10 %. Švédský index důvěry v ekonomiku v březnu poklesl z únorových 98,7 na 92,4 bodu, což je nejnižší hodnota od května 2013. Všechny banky a valná většina firem oznámila, že buď značně snižuje, či dokonce ruší výplatu dividend na rok 2020. Na mimořádné tiskové konferenci předseda vlády Stefan Lofven 27. 3. oznámil, že vláda od neděle 29. 3. 2020 zakazuje jakákoliv shromáždění nad 50 osob (dosud platil limit 500). Za porušení budou hrozit peněžité pokuty a v obzvlášť flagrantních porušeních i odnětí svobody až na 6 měsíců. Nové nařízení ovlivní především kulturní (kina a divadla byla dosud v provozu), náboženská, sportovní, školní společenské akce apod., dále pohřby, svatby atd. Netýká se však tělocvičen a restaurací – nejedná se o veřejné akce, jakož i MHD a trajektů. Město Stockholm přijalo dne 21. 3. rozhodnutí přeměnit výstaviště Stockholmmassan v Álvsjo na provizorní nemocnici včetně JIP. Paralelně armáda zahájila výstavbu vojenské polní nemocnici na vojenském letišti Árna u Uppsaly a další v blízkosti goteborské hlavní nemocnice. Švédské ozbrojené síly byly 27. 3. 2020 vyzvány, aby poskytly pro potřeby zdravotního personálu vlastní vybavení a především přepravní kapacity, tj. helikoptéry, nákladní vozy a ambulance a především všechny své zdravotníky a lékaře. Pakliže by byly uzavřeny základní a mateřské školy, vláda dne 21. 3. 2020 identifikovala 12 nezbytných/stěžejních oborů, u kterých bude zajištěna péči o děti (dodávky energie, finanční služby, obchod a průmysl, zdravotnictví a péče, informace a komunikace, komunální technické služby, potraviny, vojenská obrana, veřejná správa, ochrana a bezpečnost, sociální pojištění a doprava). Dne 26. 3. Ministerstvo školství společně se Swedish Public Health Agency (FHM) začalo diskutovat možnosti znovuotevření středních škol pro maturitní ročníky, aby se mohly řádně připravit na závěrečné zkoušky. Dle FHM takovému kroku nic nebrání. Hlavní dvě nemocnice ve Stockholmu Karolinska Hospital v Huddinge a Sodersjukhuset začaly 22. 3. na vážně nemocných pacientech testovat antimalarikum chlorochin, zatímco Karolinska v Solně testuje Remdesivir. FHM zahájí 27. 3. testování náhodného vzorku 670 osob v různých částech Švédska, aby zjistilo, jakým způsobem se virus šíří a především, aby si ověřilo, kolik osob onemocnění prodělalo (aniž o tom třeba ví) a ideálně, má v sobě již protilátky. Univerzita v Goteborgu by u těchto lidí chtěla odebrat sérii vzorků a blíže zkoumat tyto protilátky, jež by mohly přispět k urychlení výroby vakcíny. Dne 24. 3. 2020 bylo vydáno nařízení, které od 25. 3. zamezuje jakýkoliv prodej na baru a povoluje se pouze „table service“. Restaurace, hospody, kavárny a bary mohou zůstat otevřené, ale mohou poskytovat služby pouze v případě, že mají místa k sezení. Omezení se týká i diskoték a zábavních podniků, u nichž je doporučení uzavřít provoz úplně. Cílem opatření je omezit množství lidí stojících těsně pohromadě. Dne 25. 3. byla uzavřena valná většina muzeí po celém Švédsku, existují však výjimky (např. UNESCO site ve Falunu, královský palác ve Stockholmu jsou otevřené a mají zavedené početní limity návštěvníků), což vychází ze švédské praxe doporučení, nikoliv direktivních zákazů. Uzavřeny fitness kluby a posilovny (indoor), i když společnost SATS se rozhodla své provozovny znovu otevřít, naopak doporučeno přesunout vše ven a sportovní aktivity jsou doporučovány. Švédský turistický klub 26. 3. uvedl, že od 30. 3. uzavírá všechny své chaty a ubytovací objekty na horách, národních parcích a podél legendárního trans-švédského trailu (Kungsleden).

    Navzdory státní podpoře Svensk Naringslivs (Konfederace švédských podniků) na mimořádné tiskové konferenci 24. 3. 2020 uvedla, že 53% firem má dnes problém s likviditou a cca polovina zvládne max. 2 měsíce, pokud nedostanou kapitál. Dle Národnního ekonimického institutu poklesne HDP Švédska ve druhém kvartále o 5 %. Rozdíl oproti finanční krizi je, že po odeznění restrikcí by se měla poptávka i produkce rychle zvednout. • Ministr hospodářství Ibrahim Baylan 27. 4. oznámil, že vláda vstoupí do intenzivních jednání s dánskou a norskou vládou ohledně budoucnosti letecké společnosti SAS. Společnost dnes propustila 40 % svých zaměstnanců, 1.900 v SE, 1.700 v DK a 1.300 v NO. Švédská a dánská vláda jsou největšími akcionáři SAS a již na záchranu společnosti každá z nich uvolnila cca 1,5 mld. SEK. Ztráty SAS jsou však natolik rozsáhlé, že firma bojuje o přežití. Ekonomické údaje z 28. 4.: Tržby v maloobchodě za měsíc březen 2020 stouply oproti březnu loňského roku o 2,3 % a objem vzrostl o 0,6 %. V březnu 2020 švédský export oproti březnu 2019 poklesl o prozatím velmi snesitelných 2,1 %, import poklesl o 1,3 %. Obchodní bilance v březnu i tak byla pozitivní ve výši 4,1 mld. SEK (10,25 mld. Kč). Velmi pozitivně překvapily údaje o HDP v prvním čtvrtletí 2020. Dle statistického úřadu HDP Švédska oproti předchozímu kvartálu vzrostl o 0,1 % (předběžná data hovořila o poklesu o 0,3 %). Ve srovnání s prvním kvartálem roku 2019 dokonce vzrostl o 0,4 %. Švédská ekonomika tak jako jediná v EU stále roste, zatímco ve zbytku EU došlo k propadu. (Ačkoliv se jedná o velmi dobrá data, vláda nicméně očekává, že propad EU švédskou ekonomiku kvůli její provázanosti nakonec stejně dožene a proto nadále počítá se dvěma scénáři: optimistickým (pokles HDP v roce 2020 o 4,0 %) a pesimistickým (pokles o 10 %). Skutečný výsledek bude dle ministryně patrně někde uprostřed.)

    Dle statistického úřadu nezaměstnanost v dubnu prudce stoupla na 8,2 % (v březnu 6,8 %), což odpovídá dřívějšímu odhadu Úřadu práce (8,1 %). (V optimistickém scénáři vláda počítala s nárůstem ze 7 % na 9 %, v pesimistickém až na 13 %. Vývoj směřuje k řádově 11% nezaměstnanosti.)

    Schodek švédského státního rozpočtu v dubnu dosáhl 38,8 mld. SEK, jelikož příjmy klesly o 26,4 mld. a přímá podpora firem a pracovních míst stála 18 mld. Dramatický dubnový propad má za následek, že bilance hospodaření státu za období leden – duben 2020 je rovněž v mínusu, a to 25,1 mld. SEK. Výsledek pozitivně jen lehce předčil očekávání. Vláda za celý rok očekává schodek ve výši 190 mld. SEK.

    Relativně velmi slušná data přišla i ze zahraničního obchodu. Švédský export v dubnu 2020 (oproti dubnu 2019) poklesl o 20,4 %, dovoz poklesl o 29,8 %, obchodní bilance tak zůstala pozitivní ve výši 7,6 mld. SEK a celkově za období 1-4/2020 vykazuje přebytek ve výši 37,3 mld. SEK. Švédsku, které je silně závislé na exportu, se vyplácí, že jeho zahraniční obchod je přeci jen o něco lépe diverzifikovaný, než u mnohých jiných ČS EU. Do zemí EU směřuje „pouze“ 52 % švédského exportu, a proto de facto uzavření EU se do celkové bilance zahraničního obchodu nepromítlo tak výrazně. Vývoz do zemí EU totiž v dubnu 2020 poklesl o hrozivých 43,7 %, nicméně vývoz mimo EU vzrostl o 1,7 %. Objem prodeje maloobchodu v dubnu 2020 klesl o 1,3 % (v porovnání s dubnem 2019), objem tržeb však vstouply o 0,2 %. Švédský PMI (index manažerů nákupu) v dubnu klesl na hodnotu 36,7 (únor 52,8, březen 42,6), což představuje jeden z nejrazantnějších poklesů, avšak ve srovnání se zeměmi EU stále představuje relativně vysokou hodnotu.

    Dle sdělení Úřadu práce (Arbetsförmedlingen) v dubnu 2020 vystoupala nezaměstnanost již na 8,1 %. V současné době je bez práce 419 tisíc osob.

    Spotřeba domácností (tahoun švédské ekonomiky) dle Statistického úřadu v březnu 2020 poklesla o 3,1 % (největší pokles o 34,7 % u položky oblečení a obuv, největší nárůst o 6,5 % u položky potraviny a nápoje). Podobnou analýzu pro období 6. – 19. 4. vypracovala banka Swedbank. Dle jejích dat byl nejvíce poznamenán letecký průmysl a turismus, který oproti stejnému období loňského roku klesl o 95 %. Následovaly ho hotely a restaurace, které zaznamenaly pokles o 48 %, dále prodej oblečení a obuvi o 45 %. Naopak nárůst oproti předešlému roku zaznamenal prodej elektroniky, a to o celých 20 %.

    Prodeje nových automobilů poklesly v dubnu o 37,5 %.

    Inflace v dubnu klesla na -0,4 %. Byť řada údajů v inflačním koši nemohla být stanovena pro jejich neexistenci (např. ceny letenek, dovolených apod.) Švédsko je oficiálně v deflaci.

    Ačkoliv export ČR v březnu 2020 meziročně poklesl o 13,3 % a dovoz o 9,9 %, tak vzájemná obchodní výměna se Švédskem dle dnes zveřejněných dat ČSÚ/MPO nebyla prozatím zasažena tak citelně, když vývoz ČR klesl „jen“ o 5,1 % a dovoz ze Švédska o 4,9 %.

    Švédská koruna (SEK) po překvapivě dobrých makroekonomických datech opět posílila na úroveň 10,5 SEK za 1 EUR a na druhém klíčovém páru dokonce k úrovni drží na úrovni 9,45 SEK za 1 USD.

    Index stockholmské burzy OMX30 je stále velmi volatilní v poměrně širokém pásmu mezi 1500 a 1580 body, přičemž 15. 5. uzavíral na 1500 bodech, tedy 400 bodů pod únorovými maximy.

  • Poznámky k místním pravidlům pro české firmy

    Švédsko opětovně harmonizovalo svou legislativu s unijní a rozhodlo o prodloužení zákazu vstupu cizinců ze třetích zemí do EU/Schengenu, a to do 15. 6. 2020. Letecká společnost SAS s obnovením provozu zavádí od 18.5. do 31.8. několik nových opatření: (1) povinnost nošení ochranných roušek pro všechny osoby nad 6 let na všech letech, (2) všechna letadla budou pravidelně dezinfikována, (3) nové rutiny budou zavedeny při nástupu a výstupu pro dodržování rozestupů, (4) po dobu letu nebude servírováno jídlo.

    ČSA obnovily prodej letenek na lince Praha – Stockholm. Dne 21. 5. byl realizován první let. Lety 24. a 28. 5. byly rovněž realizovány, nicméně další výhled je poněkud nejistý. Lety příští týden jsou pro nízký zájem zrušeny. Dosavadní zkušenost jiných přepravců (SAS, Ryanair atd.) ukazuje, že obnovení prodeje letenek na přímé lety do Prahy ještě neznamená realizaci letu. V praxi jsou tyto lety vzápětí rušeny, někdy i několik hodin před plánovaným odletem (a cestovatelům nejsou vraceny peníze, ale nabízeny vouchery na další lety).

    Švédské MZV nicméně vydalo 13. 5. nové doporučení na cesty, v němž prodloužilo s ohledem na nejistotu ve světě ohledně pandemie COVID-19 své doporučení necestovat do zahraničí až do 15. července s výjimkou nezbytně nutných případů. Dosavadní doporučení s platností do 15. června, tak bylo prodlouženo o měsíc. Ministryně zahraničí Ann Linde uvedla, že švédské MZV dosud repatriovalo 7500 švédských občanů. Vláda dne 20. 5. 2020 navrhla několik výjimek ze zákazu cestování. Jedná se zejména o sezónní pracovníky v zemědělství a lesnictví. Oba sektory se potýkají s vážným nedostatkem pracovní síly. Vláda by patřičnou legislativu chtěla schválit ve zrychleném řízení. Švédsko velmi znepokojují signály především z Finska a Norska, že v rámci znovuotevírání hranic bude těmito zeměmi nahlíženo na Švédsko jako na rizikovou a uvolněný režim by se jeho občanů nemusel týkat. Obdobné hlasy je možné registrovat i z řad některých dánských politiků. Švédsko hodlá téma diskutovat v rámci formátů severské spolupráce a netřeba dodávat, že takové kroky sousedů Švédska by nejenže silně poškodily image Švédska, ale představovaly by velmi závažnou trhlinu severské soudržnosti a spolupráci. S postupným otevíráním středomořských států bylo Švédsko zařazeno na tzv. rizikový seznam ze strany Kypru, Španělska, Itálie a dalších zemí (např. UK, Benelux). Švédští turisté nejsou v těchto zemích s ohledem na epidemiologickou situaci ve Švédsku vítáni. Švédsku se velmi nelíbí, že jsou vůči němu zaváděna cílená opatření (ministryně zahraničí Ann Linde to dokonce nazvala „politicky motivovanými kroky“), ale zároveň se po něm požaduje, aby unijní účet za epidemii uhradilo. Švédsko apeluje na EK, aby urychleně zajistila obnovení vnitřního trhu a volného pohybu po EU.

    Konzulární úsek sjednal první odvoz občanů ČR, kteří se nemají jak dostat do ČR. Skupina 25 osob odcestovala sběrným autobusem v pondělí 23.3. v 15:00. • Vláda 16. 4. rozhodla o prodloužení uzavření hranic pro občany ze zemí mimo EU/Schengen o dalších 30 dní, a to do 15. května 2020. Jedná se o sladění unijní procedury, nikoliv o jednostranné švédské rozhodnutí.

    Dle premiéra je krajně nepravděpodobné, že se budou moci konat velké akce jako hudební a jiné festivaly a masové sportovní akce. Rovněž cestování do zahraničí bude značně omezené s ohledem na různá opatření napříč Evropou. • Po několika varováních za nedodržování social distancing a dalších doporučení Swedish Public Health Agency došlo 27. 4. k uzavření pěti restaurací/barů ve Stockholmu. Během uplynulého víkendu napomenutí dostalo nejprve 10 podniků (z 292 kontrolovaných), z nichž polovina si vzala varování k srdci, avšak ta druhá polovina nepřijala žádná opatření, a proto hygiena rozhodla o jejich dočasném uzavření. V Göteborgu bylo napomenuto 40 podniků a restaurací. Vláda dne 29. 5. rozhodla o obnovení vrcholového sportu, tj. všech tréninků a zápasů/závodů s platností od 14. 6. Jednotlivá utkání a závody se budou konat bez přítomnosti publika. Toto povolení se týká všech sportovních odvětví na vrcholové i amatérské úrovni a platí pouze pro venkovní prostory. Zároveň bude vrcholovým sportovcům umožněno cestovat na důležité vrcholné akce daného sportu. Pro všechny profesionální i neprofesionální sportovce nadále platí doporučení FHM.

    Vláda dne 29. 5. rovněž rozhodla, že střední a vysoké školy se znovuotevřou 15. 6. s tím, že obecně platná pravidla (shromáždění do maximálního počtu 50 osob) nadále zůstávají v platnosti. Ty školy, které budou chtít zachovat distanční formu výuky, tak mohou učinit, avšak ty, které chtějí zahájit letní kurzy a další podobné formy výuky (školní rok ve Švédsku končí v polovině června) dostávají od vlády zelenou. • FHM byla vládou pověřena výrazně zvýšit počet testování, a to na 50 000 – 100 000 týdně. Švédsko nadále nezavedlo zákaz cestování po zemi, pouze zrazuje od návštěv rodičů a prarodičů a jakýchkoliv mezigeneračních setkání a návštěvy příbuzných. Výlety do přírody či na izolovanou chatu, sport a další venkovní aktivity jsou naopak doporučovány.

    • Dne 16. 4. byly ze strany FHM některá pravidla rozvolněna, jako např. povolení hrát mládežnické fotbalové zápasy a turnaje a jiné mládežnické kolektivní sporty (nikoliv profesionální soutěže) s tím, aby se ideálně netvořily skupiny vetší než 50 osob, tj., aby se rodiče a přihlížející rozptýlili. Momentálně testuje cca 19 000 osob týdně, celkem bylo testováno cca 90 000 osob.

    ZÚ jedná s firmou Getinge, jedním z největších výrobců plicních ventilátorů o možnostech dodávky tohoto sortimentu do ČR.

    S ohledem na vývoj situace zejména ve Stockholmu, byla na ZÚ Stockholm přijata následující opatření:

    – Od 31. 5. 2020 zrušen bezpečnostní stupeň Beta, přičemž stále platí stupeň Alfa. – Až do odvolání pracuje ZÚ Stockholm v režimu dvou pracovních skupin (ukončeno 18. 5.).

    Od 1. 6. 2020 rovněž dochází k rozšíření hodin pro veřejnost KO ZÚ, a to z jednoho dne týdně (čtvrtek) na dva dny v týdnu (úterý a čtvrtek). Místní sily nadále zůstávají v režimu home-office. – Možnosti návratu do ČR zůstávají jak letecká (via Amsterdam a Frankfurt) a následně autobusy, tak pozemní cestou s využitím trajektů (bez potíží přes DE). Letecké spojení do Londýna je od 9.4. z rozhodnutí UK zrušeno.

    ZÚ Stockholm eviduje 24 zájemců o repatriaci. V případě, že bude alespoň v nějakém režimu obnoveno letecké spojení, plánované vypravení repatriačního autobusu na počátku června neproběhne. Většina dotazů na ZÚ od švédských (většinou obchodníků) i českých občanů se týká podmínek cestování do ČR, zejména karantény a možnosti komerčního testování na virus.

    S ohledem na provoz komerčních linek ZÚ od organizace repatriace českých občanů upustil a soustředí se pouze na informační servis v souvislosti s potřebnými karanténními opatřeními po příletu do ČR. Ve spolupráci s OED ZÚ řešil nabídky několika českých firem na dodávky zdravotnického a jiného pandemického materiálu do Švédska.

    – ZÚ společně s dalšími ZÚ zemí EU řeší s MZV SE otázku nerovného přístupu ke zdravotní péči pro občany EU, poněvadž úplný přístup mají jen držitelé švédského rodného čísla, nikoliv pouze „dočasného“, což se týká studentů, ale i např. diplomatům. Dochází tak k porušení rovného přístupu ke zdravotní péči. Co se získání potvrzení o výsledku PCR testu na přítomnost SARS-CoV-2 ve Švédsku týče, je možnost získání takového testu v podstatě nemožné. Soukromé kliniky, kam se veřejnost může obrátit, poskytují pouze testy na protilátky. PCR testy soukromá zařízení neposkytují. ZÚ poptává u švédských zdravotnických autorit, kde si může zájemce nechat PCR test udělat.

    Pro informaci ZÚ Stockholm dodává, že rozhodnutí vlády ze dne 14. 4., které umožnilo vycestovat z ČR na dobu delší než 24 hodin za účelem služební cesty, se ukázalo jako klíčové pro české firmy a jejich udržení pozic ve Švédsku. Firmě Fenestra Wieden rozhodnutí umožnilo zahájit realizaci již podepsaných kontraktů výstavby několika objektů, včetně nemocnice v kraji Skåne. Realizace měla dle smluvních podmínek probíhat již od 1.4., na prvních 14 dní vydal VZÚ potvrzení, že firma nemůže realizaci zahájit. Díky rozhodnutí vlády se projekt v druhé polovině dubna rozběhl. Firmě Subterra vládní výjimka umožnila dne 27. 4. podepsat kontrakt na prodloužení metra na severozápadní předměstí Stockholmu v délce 4,1 kilometru Se zahájením prací se počítá v červnu letošního roku a s jejich skončením v září roku 2023. Smluvní cena dosahuje v přepočtu téměř pět miliard českých korun. Subterra působí ve Švédsku pod hlavičkou dceřiné společnosti SBT Sverige.

    Velký problém vzniká ve stockholmských přistěhovaleckých čtvrtích Rinkeby, Spanga a Tensta, kde je evidován neproporčně vysoký výskyt jak infikovaných, tak zesnulých. Průměrný věk všech zemřelých je 83 let, průměrný věk pacientů vyžadujících JIP je 63 let a průměrný věk hospitalizovaných je 54 let. Rozšíření infekce mezi přistěhovalci má potenciál otevřít otázku švédské přistěhovalecké politiky a může být zneužito politickými radikály ve Švédsku i jinde v Evropě. Ministryně zahraničí Ann Linde/ová informovala, že bude intenzivně apelovat na EK, aby byla zajištěna jak repatriace desetitisíců občanů EU ve světě, tak stanoveny jednotná pravidla pro návraty občany EU po Evropě. Švédsko je zklamáno z malé role EK. Současná situace, kdy v každé zemi platí jiná pravidla, je neakceptovatelná. MZV dostalo mimořádné prostředky ve výši 10 mil. SEK (25 mil. Kč) k usnadnění repatriace Švédů ze zahraničí. Švédské MZV již ve spolupráci se SAS a dalšími společnostmi repatriovalo své občany z Peru a dalších zemí. V této souvislosti Švédsko ocenilo možnost návratu 10 svých občanů letem organizovaným MZV z Vietnamu a 4 občanů letem z Filipín. Švédský premiér Stefan Lofven na video-ER (26. 3.) otevřel otázku exit stratégy a dalších kroků po stabilizaci ekonomik, tj. znovuotevření hranic v Evropě, aby byl zajištěn volný pohyb zboží. Švédsko rovněž iniciovalo u EK proceduru, která by vedla k odstranění všech cel na dovoz zdravotnického materiálu do EU.

    Dne 23. 3. byl od budovy ZÚ vypraven další autobus, kterým se repatriovalo 31 českých občanů směr Kodaň, kde vyzvedl dalších 15 českých občanů. ZÚ Stockholm již nyní registruje další zájemce. Právě otevřenost Švédska (a možnost odletět do Stockholmu) se stává jednou z posledních možností pro Čechy žijící ve Finsku a Norsku, jak se dostat do ČR. Dohoda konzulárních úseků je taková, že budou průběžně evidovat zájemce a jakmile se dosáhne určitého počtu, proběhne jednání o vyslání dalšího sběrného autobusu na komerční bázi. ZÚ Stockholm nadále řeší v součinnosti s OED dodávku plicních ventilátorů od firmy Getinge. Kromě firmy Getinge ZÚ v rámci vyhledávání potencionálních dodavatelů zdravotní techniky a zdravotnického materiálu oslovil společnosti Drager Sverige a Breas, jejichž kapacity v současné době žádné dodávky do ČR neumožňují. ZÚ začíná registrovat problémy švédských investorů v ČR (například firma Hydroscand v Novém Jičíně), která nemůže rozjet výrobu kvůli jednomu chybějícímu povolení (jejichž vydávání bylo v důsledku vyhlášení nouzového stavu odloženo na neurčito). Firma tak bude nucena propouštět. Karolinska Institute odhaduje, že cca 30-40% obyvatel Stockholmu infekci nějakou formou prodělalo – pozn. ZÚ. Udržet celé národy dlouhodobě v domácí izolaci je stejně nerealizovatelné a povede dříve či později k erupci sociálních nepokojů, kolapsu celých ekonomik a dalším neblahým efektům daleko přesahující svými dopady současnou pandemii (Andreas Tegnell). Nelze vyloučit, že švédské MZV prodlouží doporučení necestovat mimo Švédsko za horizont momentálně platného 15. června. • Se zahájením Ramadánu (23. 4.), vláda dne 22. 4. rozhodla, že všechny mešity v zemi budou uzavřeny. (Pozn. ZÚ: Kostely sice v omezeném režimu s limitem do 50 osob, ale zůstávají otevřeny).

    • Swedish Public Health Agency (FHM) dne 23. 4. uvedla, že vše nasvědčuje tomu, že střední a vysoké školy nebudou do konce školního roku (ve Švédsku končí již v polovině června) otevřeny. Vláda (ministryně pro vyšší vzdělávání Matilda Erkrans) proto dnes rozhodla, že rozšíří počet míst na tzv. letních studiích na švédských univerzitách a gymnáziích o 6000. Předpokládá se, že na tento krok vláda vyčlení investice ve výši 177 mil. SEK (cca 450 mil. Kč). Studenti nadále pokračují formou výuky na dálku, závěrečné zkoušky budou studenti absolvovat. Někteří ředitelé škol od pondělí 27. 4. – pod tlakem rodičů – využili zavést distanční výuku za příznivějších podmínek. Dosud tato možnost byla vyloučena a naprostá většina základních škol (a mateřskýchškol) byla otevřena, distanční výuka probíhala pouze na středních a vysokých školách. Ministryně zahraničních věcí Ann Linde měla 28. 4. videokonferenci s americkým protějškem Mikem Pompeem. Primárním zájmem Washingtonu bylo dozvědět se více informací o „švédském modelu“ a možnostech dosažení kolektivní imunity. Oba ministři dlouze diskutovali strategie proti desinformacím a fake news ohledně koronavirové krize. Švédská ministryně velmi apelovala na znovuotevření obchodu a varovala před protekcionistickými tendencemi. Ministři rovněž diskutovali Bělorusko, Jemen a Severní Koreu. Během své „virtuální návštěvy“ Washingtonu byla švédská ministryně ve spojení s dalšími US představiteli.

Švédsko – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Švýcarsko

  • Podpora chodu ekonomiky

    10 miliard CHF z fondu na pomoc při mimořádných událostech. Zkácená pracovní doba (úhrada z 80 % z pojištění v nezaměstnanosti). Malé a střední podniky mohou nyní využít čerpání garantovaných bankovních úvěrů až do výše 580 milionů CHF. Postižené firmy mohou zažádat o zkrácení pracovní doby. Zaměstnanci tak budou mít nárok na 80 % ušlé mzdy z pojištění v nezaměstnanosti.

    Švýcarské společnosti mohou požadovat překlenovací úvěr ve výši 10 % svého ročního obratu, maximálně však do výše 20 milionů CHF. Musí však splnit určitá minimální kritéria, jako např. dokázat, jak velké ztráty díky koronavirové pandemii společnost utrpěla. Překlenovací úvěry do 500 000 CHF jsou 100 % zajištěny státem, úroková sazba činí 0 % a banka si neúčtuje žádné poplatky. Úvěry ve výši 500 000 CHF až 20 mil. CHF jistí stát do výše 85 %, banky kryjí zbývajících 15 %. Úroková sazba činí 0,5 % z půjčky zajištěné státem. Tento program se nevztahuje na společnosti s obratem vyšším než 500 mil. CHF. Všechny úvěry splatné do 5-7 let. Alokováno nově 40 mld. CHF.

  • Dopady na ekonomiku

    Snížení prognózy růstu HDP z 1,5 na 1,3 %. Propad burzy. Prudké klísání kurzů CH-bank – nejistota v bankovním sektoru. Odhad poklesu tržeb CH-tourismu o 45 %. Výrazné posílení kurzu CH-franku. Největší ztráty zaznamenává oblast cestovního ruchu, zábavního průmyslu a gastronomie. Nejvíce postižený kanton Tessin včera uzavřel velké průmyslové výroby/fabriky a stavby. Fungování kantonu omezil pouze na nezbytně nutné provozy, které vyrábí potraviny, dále ponechal otevřené lékárny, ordinace apod. Kantonální úřady práce evidují za březen dohromady 21 000 podniků s 315 000 zaměstnanci pracujících na zkrácenou pracovní dobu/úvazek. Z toho tvoří zhruba 26 % zaměstnanci v gastronomii a hotelnictví, 16 % je pak oblast umění a kultury a dalších 12 % představuje oblast dopravy. Předpokládá se, že míra nezaměstnanosti dosáhne v ročním průměru 2,8 %. Ekonomové odhadují, že švýcarská ekonomika ztrácí 16 miliard CHF měsíčně. Podle think-tanku Avenir Suisse by v případě omezení tak razantních jako v Itálii byla měsíční ztráta téměř dvojnásobná.

    O úvěry žádají především subjekty činné v pohostinství, hotelnictví, kultuře a cestovním ruchu, průměrný obrat v důsledku krize snížil o pětinu a asi třetina společností má nyní problémy s likviditou. Majitelé restaurací a farmáři začali s rozvážkovou službou. Umělci pro svá představení využívají internet. Zavádět pro všechny plošná pomocná opatření, např. jednorázovou finanční pomoc, by vyšlo velmi draho by bylo těžké odlišit ztráty způsobené koronavirovou krizí od těch „normálních“.

    100% uhrazení podnikatelských ztrát státem ministr financí Maurer dne 3.4.2020 explicitně vyloučil. Diskutuje se o možnosti půjček, které by mohly být spláceny až v budoucnu, kdy se bude firmě opět dařit.

    Pro vývoz zdravotnických ochranných prostředků byla zavedena schvalovací povinnost. Výjimky ze schvalovací povinnosti se vztahují na vývoz do zemí EU a ESVO. Opatření jsou v souladu s opatřeními přijatými EU a jsou zaváděna z důvodu aktuálního nedostatku těchto prostředků. Nařízení bude zrušeno, jakmile dojde ke zlepšení situace. Švýcarská vláda usilovně řeší problémy s dovozem zdravotního materiálu přes hranice s Francií a Itálií.

    Zemědělci jsou zasaženi především nízkým odbytem drahého masa, jako je telecí, kozí a hovězí. Maso dříve odebíraly nyní zavřené restaurace. Na máslo, vajíčka a další produkty, kterých je za současného stavu naopak nedostatek, byl navýšen celní kontingent a jejich dovoz byl usnadněn.

  • Poznámky k místním pravidlům pro české firmy

    Přes uzavření hranic ze strany Německa jsou pohyb zboží a přeshraniční přeprava za prací nadále možné

Zpět na začátek

Velká Británie

  • Podpora chodu ekonomiky

    Balíček opatření na podporu řešení dopadů koronaviru na ekonomiku ve výši 30 mld. £, zaměřeném na veřejné zdravotnictví, občany a firmy. Nad tento rámec bude k dispozici na půjčky firmám 330 mld. £ (15 % GDP země). Podpora businessu bude poskytována od 23. března Bude se jednat o: poskytnutí levných cenných papírů ze strany centrální banky; nový úvěrový program šest měsíců bez splátek úroků); flexibilní finanční podpora firmám v sektorech retailu, pohostinství a leisure; hotovostní granty až 700.000 nejmenším podnikům. Tento balíček (kromě téměř neomezené úvěrové kapacity) má hodnotu cca 20 md. £. Hypoteční prázdniny na 3 měsíce. Největší zbrojní a průmyslové firmy žádá, aby v takřka válečném režimu přešly na výrobu ventilačních jednotek a zdravotního vybavení. Budou vytvořeny nové formy podpory zaměstnanosti – specifická opatření se připravují pro sektory s nějvětším postižením (letecké splečnosti, podnikatelé ve službách a zábavě). Zákonná náhrada příjmu pro zaměstnance, kteří nepracují v souvislosti s koronavirem bude pro firmy s méně než 250 lidmi hrazena vládou. Placení správních poplatků bude na 12 měsíců pozastaveno pro společnosti operující v maloobchodě, pohostinství a volnočasových aktivitách. Grant ve výši 10 000 liber pro podnikatele, kteří již pobírají úlevy placení správních poplatků. Grant ve výší 25 000 liber pro společnosti operující v maloobchodě, pohostinství a volnočasových aktivitách, které za normálních okolností platí správní poplatky ve výši 15 000 až 51 000 liber. Coronavirus Business Interruption Loan Scheme – vládní půjčky na podporu cash-flow dlouhodobě výdělečných podniků. Možnost odložení plateb daňovému úřadu. Od 17. března, firmy, které jsou pojištěné proti epidemiím a uzavírkám nařízených vládou mohou požádat o pojistné plnění. Vládní doporučení vyhýbat se restauracím, divadlům a dalším volnočasovým institucím by mělo být podle vlády pro splnění podmínek dostačující. Pojišťovny se však ozývají, že většina firem nebude nebude proti současné epidemii pojištěna. Vláda bude hradit 80 % příjmů (do £2500 měsíčně), zaměstnancům jejichž pozice je v ohrožení jako následek epidemie. Vláda reagovala na úpadek zájmu o jinak přetíženou vlakovou dopravu a přebírá na příštích 6 měsíců veškerou zodpovědnost za náklady spojené s udržením normálního provozu železnice. Chce tím zamezit kolapsu provozovatelů vlakových sítí, poskytnout vrácení peněz držitelům jízdenek a poskytnou dopravu zaměstnancům z klíčových sektorů. Vláda UK v uplynulých dnech radikálně změnila svou strategii potírání epidemie nemoci COVID-19. Lze ji shrnout takto: obyvatelé UK musejí zůstat doma a vycházet pouze za nákupem základních potřeb, ze zdravotních a kondičních důvodů (jednu denně běh či jízda na kole), nebo do práce, pokud skutečně nelze pracovat z domova, musejí mezi sebou udržovat vzdálenost nejméně dva metry a neprodleně si po návratu domů umývat ruce. Až na výjimky jsou uzavřeny podniky, obchody, hotely, muzea, galerie a všemožná místa pro trávení volného času. Parky mohou zůstat otevřeny. Dne 22. března 2020 premiér Johnson oznámil, že vláda dopisem či jinou formou přímé korespondence (sms) osloví cca 1,5 miliónu občanů nejvíce ohrožených koronavirem (se sníženou imunitou, zejm. pacienti po transplantaci, s chronickými dýchacími nemocemi jako je cystická fibróza či pacienti s rakovinou kostí a kostní dřeně) a vyzve je, aby zůstali v domácí karanténě po dobu dvanácti týdnů. Otevřeny zůstávají zejména supermarkety a jiné obchody s potravinami, lékárny, čerpací stanice, pošty, banky, obchody s domácími potřebami, prodejny kol, autoservisy a autopůjčovny.

    Policie bude oprávněna ukládat pokuty v minimální výši 30 liber, a to zejména v případech, kdy bude docházet k nedovolenému shromažďování osob (vyjma pohřbů). Ta chce při porušování nařízení postupovat dohodou. Testy na protilátky zatím nejsou dle vlády hotovy, byť se v jejich vyvíjení značně pokročilo. Byl přijat balíček podpory pro OSVČ, kdy jim vláda bude platit celkem 80 % jejich průměrného zisku dle loňského daňového přiznání s maximálním příjmem 50000 GBP ročně po dobu 3 měsíců. Ovšem až od začátku června 2020. Ve Skotsku byla pozastavena stavební činnost, ke stejnému kroku se však zdráhá přistoupit Anglie a Londýn. Dne 27. 3. 2020 vstoupil v platnost tzv. Coronavirus Act, který uceleně upravuje pravomoci vlády potřebné pro potírání nemoci COVID-19. Dochází ke skupování zásob a vykupování supermarketů, některé aplikace/weby online obchodů se zhroutily, divadla a kina začala dobrovolně zavírat, řada firem dala pracovníkům home office a ulice a MHD se začaly vylidňovat. Nemocnice v systému HNS na měsíc zastavily všechny rutinní operace a přeškolují zdravotní personál na intenzivní péči o těžké případy COVID-19. Odklad plateb DHP na 1. čtvrtlení o tři měsíce. Vládou garantované půjčky budou nově bez úroku 12 měsíců a ne 6. Více než 65 000 nedávno penzionovaných lékařů a zdravotnického personálu v Anglii a Walesu bylo požádáno o návrat do práce, aby pomohli s bojem proti nemoci (na základě nového ustanovení v tzv. „Covid Bill“). V uplynulém týdnu ministr financí R. Sunak oznámil novou podporu ve výši 750 mil. GBP pro neziskové organizace; opatření přichází poté, co většina charit již musel zásadně omezit své fungování a zavřít dobročinné obchody, ze kterých měla příjmy. Ze 750 mil. je 370 mil. GBP určeno pro malé, lokální organizace pracující s nejohroženějšími skupinami lidí. Dále 360 mil. GBP přímé pomoci bude určeno pro organizace poskytující základní služby a podporu ohroženým skupinám lidí. Až 200 mil. z této podpory bude určeno pro hospice.

  • Dopady na ekonomiku

    Počet potvrzených případů již přesáhl 60 000, testováni jsou však jen hospitalizovaní pacienti s respiračními problémy a pracovníci zdravotnictví. Nadále stoupá počet úmrtí v důsledku nemoci, k 8. 4. 2020 již překročil 7 200 případů a v posledních dnech dosahuje výše 700-900 denně.

    Počet nových případů onemocnění Covid-19 postupně klesá, i přesto průměrný denní přírůstek stále překračuje 3 000 případů. Počet úmrtí rovněž pomalu a postupně klesá, nyní se pohybuje na úrovni okolo 400 případů denně. Britský statistický úřad uvedl, že skutečná čísla mohou být vyšší, než se aktuálně uvádí, a to řádově o několik tisíc, tedy přes 40 000. Premiér B. Johnson oznámil posílení opatření v oblasti sociálních interakcí, a to pro celou zemi a nikoliv pouze pro Londýn, jak se doposud očekávalo. Vyzval, aby všechny kavárny, bary, hospody a restaurace po dnešním večeru uzavřely provoz (výjimkou může být výdej a dodávka teplých jídel). Stejně by měly uzavřít provozy i kluby, zábavní centra, posilovny, kina a divadla.Britská vláda dále zakázala „paralelní export“ 80 klíčových léků (adrenalin, inzulín, paracetamol, morfin, atd.), tedy nákup léčivých přípravků ve velkém množství přesahujícím potřeby konkrétního odběratele a jejich současný přeprodej za vyšší cenu do jiné země. Tj. zakazuje spekulativní přeprodej registrovaného přípravku do jiné země bez součinnosti s držitelem rozhodnutí o registraci, např. výrobcem. Firmám, které by se dopustily paralelního exportu, hrozí tvrdý postih ze strany státního regulačního orgánu pro léčiva, včetně zrušení obchodní licence. UK také pokračuje v obstarávání ventilátorů, zdravotního vybavení a ochranných pomůcek. K výrobě ventilátorů vláda vyzvala hlavní technologické společnosti v rámci celonárodního úsilí „Ventilator Challenge“. Zatímco se podařilo rychle rozjet výrobu jednoduchých mechanických modelů v masovém měřítku, problémem zůstává jejich certifikace ministerstvem zdravotnictví a agenturou HMRA. Cca 300 ventilátorů se podařilo nakoupit z Číny. UK tak zatím disponuje asi 10 tis. ventilátorů, a dle vlády urychleně potřebuje min. dalších 20 tis.

    Vzhledem k tomu, že testy na protilátky na Covid-19, zakoupené vládou v milionových objemech v Číně, neprošly testem spolehlivosti, byla učiněna nová výzva – nyní biotechnologickým firmám s žádostí o výrobu vlastních testů na protilátky. Ta zatím neuspěla. Resort zdravotnictví zveřejnil zadávací dokumentaci požadovaných ventilátorů a vyzval firmy, aby v rámci „celonárodního úsilí“ nabídly své produkční kapacity. Tři hlavní konsorcia ke splnění požadavku zformovaly firmy McLaren, Nissan a letecká Meggitt. ZÚ Londýn se snaží spojit s p. Dick/em Elsy/m, šéfem „High Value Manufacturing Catapult“ v Solihullu pověřeným koordinací projektu, za účelem sdílení zkušeností. Ministerstvo dopravy ve spolupráci s dopravci na železnici v celém UK od pondělí výrazně sníží počet spojů. Tento krok má podpořit doporučení vlády, aby lidé omezily cestování. Současně se dopravci potýkali se sníženým zájmem o přepravu, a vypravovali se spoje s malým počtem cestujících. I londýnská hromadná doprava byla výrazně zredukována, bezmála 40 stanic metra bylo uzavřeno, zrušen byl noční provoz a spoje jezdí s většími prodlevami. Globální řetězce jako McDonalds, ale i lokální Nandos plošně uzavírají všechny své restaurace v Británii. Situace má kritický dopad také na hotely. Ti prozatím nemají nařízeno zavřít své provozy, avšak s dramatickým úpadkem turismu a byznysových cest klesl počet nových rezervací na minimum a hotely evidují také značné množství zrušených rezervací. Jako reakci na tento vývoj Londýnský starosta Sadiq Khan plošně pronajmul 300 hotelových pokojů v Londýně a dává je k dispozici lidem bez domova, kteří se tak mohou izolovat. Toto číslo by se mělo postupně zvyšovat. Ve čtvrtek 19/3 pozastavila produkci Honda ve své britské fabrice produkující model Civic z důvodu problémů s dodavatelským řetězcem, výroba by se měla obnovit 6. dubna. V pátek 20/3 ohlásili okamžité uzavření fabrik také Jaguar Land Rover a Bentley, ti se tak přidali k BMW, Nissanu, Toyotě a Hondě. Obě fabriky plánují znovu zahájit provoz 20. dubna. Továrna na motory Ford v Britském Dagenhamu dnes (23/03/2020) následuje a uzavírá svou výrobu na dobu 4 týdnů.

    V Číně se ale automobilový průmysl pomalu zotavuje po přečkání nejhorší vlny epidemie. Dá se tedy doufat, že podobnou trajektorii by mohl následovat i britský a potažmo evropský region v příštích dvou měsících. O práci již přišlo cca 2 mil. zaměstnanců z celkového počtu 33 mil. pracujících (nepočítaje v to osoby, které nebyly propuštěny jen proto, že vláda firmám platí 80% jejich mezd, ačkoliv nepracují a jsou doma), z toho 1 mil. již požádal o podporu v nezaměstnanosti. Britský obchodní gigant specializující se na textilní doplňky, nábytek a oblečení Laura Ashley 70 ze svých 147 obchodů zaměstnávajících přes 700 lidí se stal první permanentní obětí epidemie. Primark, který uzavírá všech svých 189 poboček s cílem limitovat šíření viru. Opatření by se mělo dotknout 37 000 zaměstnanců, vedení však slibuje hradit mzdu za smluvené hodiny po příštích 14 dnů. Připojil se tak k rostoucímu počtu řetězců pozastavujících svůj provoz. Mezi ty patří John Lewis, HMV, Topshop, New Look, Dorothy Perkins, IKEA, Selfridges, TK Maxx, Clarks a řada dalších. John Lewis přesunul řadu svých zaměstnanců do sesterského řetězce obchodů s potravinami Waitrose, které se potýká s nezvyklým nárůstem zákazníků.

    V době uzavírek kamenných obchodů zažívají online prodejci období extrémního zájmu. Online gigant Amazon, který je na UK trhu zodpovědný za největší množství online prodejů, současně s šířící se epidemií zvyšuje své hodinové mzdy o 2 libry a nabírá tisíce nových zaměstnanců. Konvenční supermarkety také navyšují svoje kapacity pro online objednávky a doručování do domu, které je momentálně z velké části přetížené a nedostupné pro mnoho regionů. Celkem je nově k dispozici v oblasti doručování zboží, a s tím spojené logistiky, až 50 000 pracovních pozic. Jednou ze zvažovaných cest jak ulevit systému a částečně uvolnit pravidla byla myšlenka „imunitních pasů“, tak se však nyní ukazuje jako neprůchozí, minimálně z krátkodobého hlediska. Vláda nemá k dispozici spolehlivé a funkční testy na protilátky. Alternativní cestou „mládí vpřed“, navrhovanou např. vědci z Warwick University, je možnost znovuotevřít pracovní procesy a další ekonomické aktivity zejména pro mladé osoby mezi 20-30 roky věku (které nežijí s rodiči), protože by měly patřit k nejméně zranitelným koronavirem. K prvnímu formálnímu vyhodnocení opatření dojde koncem příštího týdne, kdy zasedne krizový výbor COBRA a bude analyzovat všechna relevantní data. Dle analytiků by recese britské ekonomiky v důsledku pandemie mohla být hlubší (cca -6%), než při finanční krizi roku 2009 (-4,2%). V think tanku Resolution Foundation spočítali, že vládní závazek dotování 80% mezd pracovníků britských firem zasažených útlumem ekonomiky kvůli pandemii Covid-19 by mohl vyjít státní pokladnu na 40 mld. GBP za každé tři měsíce. Britské stavebnictví zaznamenalo největší propad za posledních 10 let; v souvislosti s omezením vycházení se také např. o 44% snížily prodeje osobních vozů.

    V průběhu března k významnému poklesu v dopravě, konkrétně o 92% v letecké, o 95% v železniční a o 71% silniční, o 83% klesl silniční provoz na strategických tepnách. Nepočítaje smrtící koronavirus, zásadně se díky tomu alespoň zlepšila kvalita ovzduší v Londýně a dalších aglomeracích. UK k 7. 5. 2020 zaznamenalo přes 30 000 úmrtí (nejvíce zasažené skupiny – senioři v pečovatelských domech a etnické skupiny), což je nejvíce v Evropě. Od pondělí 11. května 2020 by měla být pozvolna zmírňována restriktivní pravidla či alespoň by se UK mělo opatrně vydat na cestu k jejich rozvolňování, což chce vláda doplnit přinejmenším dvěma opatřeními: dalším zvyšováním počtu testovaných na Covid-19 a zavedením mobilní aplikace, jež by majitele mobilních telefonů upozorňovala, že přišli do kontaktu s osobou s podezřením na onemocnění Covid-19.

    Od 20. března 2020 až dosud razí britská vláda heslo „stay at home“, tedy lidé mají své domovy opouštět pouze v nezbytných případech, jsou zakázána veřejná shromažďování osob, společenské události, a jsou zavřeny obchody a podniky s jiným než nezbytným zbožím. Předpokládá se, že vláda dá lidem větší prostor pro venkovní volnočasové aktivity, aniž by však byly povoleny akce většího rázu. Vláda by rovněž měla nastínit opatření, která výhledově umožní postupný návrat zaměstnanců do práce, ovšem s tím, že bude i nadále podporována práce z domova, je- li možná. Předpokládá se, že např. v MHD by mohlo být doporučeno či požadováno nošení roušek. Žáci a studenti se postupně začnou vracet do škol patrně nejdříve až od června.

    Zároveň si vláda vytkla jako svůj cíl navýšit do konce května počet testovaných osob na Covid-19 na 200 000 denně, byť v této chvíli zaostává v plnění dříve proklamovaného cíle 100 000 testovaných osob denně. Vláda rovněž zvažuje, zda neomezí podporu, jež plyne zaměstnancům, kteří zůstávají v zaměstnaneckém poměru, avšak nemohou pracovat kvůli epidemii. V současné době je ze schématu vládní pomoci vypláceno 80% mzdy (maximálně 2 500 liber měsíčně) 6,3 miliónům zaměstnanců, což v soukromém sektoru představuje až čtvrtinu pracovní síly. Ministr financí Rishi Sunak nevyloučil, že by se podpora mohla snížit z 80% na 60%. Britská vláda dne 11. května 2020 publikovala dlouho očekávanou strategii postupného uvolňování opatření přijatých v důsledku epidemie Covid-19, která byla v zemi zavedena ve dnech 20 a 23. března 2020.

    Strategie je vtělena do dokumentu „Our plan to rebuild: The UK Governments ́s Covid-19 recovery strategy“ Text má 5 hlavních kapitol – cíle, přístup, cestovní mapa, podpůrné programy a jak mohou lidé pomoci. Nejvíce pozornosti se v těchto dnech soustředí zejména na kapitoly přístup a cestovní mapa, které se věnují uvolňování restrikcí.

    Přechod do každé další fáze je podmíněn vědeckými závěry a daty. Nebudou-li splněny podmínky, případně nebude-li stav v zemi či regionu vyhovující, vláda si vyhrazuje právo, změny neumožnit nebo znovu zavést přísná opatření.

    V první fázi, od středy 13. května 2020 vstoupily v platnost tyto změny:

    • Lidé, kteří nemohou pracovat z domova, se mohou vrátit do práce. Při přesunech by měli preferovat osobní dopravu, chůzi nebo kolo. MHD by měla být k cestám využívána jen v nezbytných případech. U rodičů, kteří nemají zajištěnou péči o děti, se neočekává, že se budou do práce navracet, dokud neotevřou i tyto služby.

    • Doporučuje se nošení textilních roušek tam, kde není možné zajistit odstup mezi lidmi. Chirurgické masky a respirátory FFP3 a 4 by neměly být využívány a ponechány pro potřeby zdravotnictví.

    • Na rekreační sportovní aktivity ve veřejném prostranství se již nevztahují žádná omezení (platí pro Anglii). Za sportem mohou vyrazit celé rodiny případně jedna osoba mimo rodinu. • Lidé, kteří nemohou pracovat z domova, se mohou vrátit do práce. Při přesunech by měli preferovat osobní dopravu, chůzi nebo kolo. MHD by měla být k cestám využívána jen v nezbytných případech. U rodičů, kteří nemají zajištěnou péči o děti, se neočekává, že se budou do práce navracet, dokud neotevřou i tyto služby.

    • Doporučuje se nošení textilních roušek tam, kde není možné zajistit odstup mezi lidmi. Chirurgické masky a respirátory FFP3 a 4 by neměly být využívány a ponechány pro potřeby zdravotnictví.

    • Na rekreační sportovní aktivity ve veřejném prostranství se již nevztahují žádná omezení (platí pro Anglii). Za sportem mohou vyrazit celé rodiny případně jedna osoba mimo rodinu.

    • Lidé rovněž mohou za sportovními aktivitami cestovat, jak daleko chtějí, za podmínky že budou respektována pravidla a opatření ve Skotsku a Walesu (jinými slovy, za hranice Anglie není možné vycestovat s ohledem na jiný postup vlád v obou těchto zemích).

    • Uvolnění opatření se netýká ohrožených skupin: seniorů nad 70 let, těhotných a chronicky nemocných.

    • Otevřít a plně fungovat by již měly tyto oblasti ekonomiky – potravinářský průmysl, montáže a stavebnictví, zpracovatelský průmysl, logistika, distribuce a rozvoz, věda a výzkum v laboratořích.

    Ve druhé fázi (pravděpodobně od června) by mohlo dojít k:

    • Otevření škol na prvním stupni (primary), dále pak 6. tříd a pro ty, kteří v příštím roce skládají zkoušky (vláda připravuje metodiku, jak postupovat).

    • Otevření některých maloobchodů s jinými než základními službami.

    • Umožnění některých kulturních a sportovních akcí.

    • Širší zpřístupnění MHD ve velkých městech.

    Ve třetí fázi (ne dříve jak v červenci) lze očekávat:

    • Otevření obchodů a služeb, u kterých je vyžadován osobní kontakt (kadeřnictví), pohostinství, zábavní průmysl (kina).

    Premiér také avizoval zavedení 14 denní karantény pro všechny, kteří přijíždějí do UK ze zahraničí (s výjimkou Irska). Termín, od kdy bude tato povinnost platit, však neuvedl. Z brífinku, který dne 12. května 2020 uspořádalo britské Ministerstvo zahraničí, nevyplynuly žádné větší podrobnosti, pouze informace, že povinnost bude zavedena cca na konci května a UK ji kromě Francie intenzivně konzultuje i s dalšími zeměmi, aby byla vyváženě a recipročně nastavena např. i s ohledem na turismus. UK také stanoví krátký seznam výjimek z této povinnosti, aby zejména nebyla narušena plynulost dodávek a byly respektovány mezinárodněprávní závazky (Vídeňská úmluva o diplomatických stycích).

    Vláda vydala podrobnější pokyny k provádění uvolňovacích opatření, např. pro cestující v dopravních prostředcích či provozovatele dopravních prostředků a pro zaměstnance, zaměstnavatele a různá pracovní prostředí, z nichž mimo jiné opět vyplynulo, že je třeba omezit cestování hromadnou dopravou a cestovat mimo špičku, s čímž např. koresponduje, že zaměstnavatelé by měli zavádět flexibilní pracovní dobu či práci na směny, pokud možno. Ministr dopravy Grant Shapps v Parlamentu uvedl, že londýnská MHD pojme za stávajících podmínek maximálně pouze 15% obvyklého počtu cestujících. Podrobnější pokyny kladou důraz na zajišťování a dodržování vysokých hygienických standardů a v maximální možné míře na dodržování dvoumetrových rozestupů mezi lidmi, čemuž je například třeba přizpůsobit aranžmá v dopravních prostředcích. Namísto pracovních porad a schůzek by měly být používány telekomunikační prostředky.

    Ministr financí Rishi Sunak oznámil prodloužení vládního schématu na zachování pracovních míst (furlough scheme) až do konce října (tj. vyplácení mzdy zaměstnancům, kteří kvůli epidemii nemohou pracovat, ale zůstávají v pracovním poměru). Až do července bude schéma beze změn a v dalších měsících bude pokračovat „s větší flexibilitou“. Firmy by např. měly více využívat částečných úvazků a vláda je také požádá o sdílení nákladů. Zaměstnanci však vždy dostanou 80% výplaty až do výše 2 500 GBP. Další detaily budou zveřejněny koncem května. Vláda doposud pomocí programu podpořila na 800 tis. firem a 6,3 mil. zaměstnanců. Carl Emmerson, zástupce ředitele Institutu pro fiskální studie (IFS) uvedl, že prodloužení programu v jeho současné podobě zvýší náklady přibližně o 10 mld. GBP. Celková podpora poskytovaná tímto programem tak bude představovat přibližně 60 – 100 mld. GBP.

    Britská centrální banka (Bank of England) předpovídá, že britská ekonomika by se letos mohla snížit o 14 %. Ilustrativní scénář zahrnuje velmi prudký pokles HDP o 25 % v první polovině roku 2020 (nejhorší pokles za 300 let) a výrazný nárůst nezaměstnanosti až na 9 % oproti současným 4 % navzdory vládnímu schématu podpory (furlough scheme). Vzhledem k předpokládanému uvolnění restrikcí by měl být pokles HDP dočasný a aktivita by se měla zvyšovat relativně rychle. Nicméně za předpokladu, že u domácností a firem bude přetrvávat určitá míra opatrnosti chování, nějakou dobu potrvá, než se ekonomika zotaví na předkrizovou úroveň. Komise pro monetární politiku banky rozhodla o zachování rekordně nízké úrokové sazby na 0,1 %. Také plán nákupu dalších 200 mld. GBP státních dluhopisů ke stabilizaci ekonomiky zůstává v platnosti. Bank of England optimisticky uvedla, že bankovní sektor je dostatečně kapitalizován, aby pokrýval ztráty během pandemie, zejména proto, že Bank of England tomuto sektoru poskytuje větší podporu – dlouhodobější financování a zvláště pak zvláštní financování bankám, které nabízejí více půjček malým a středním společnostem. Banky však kvůli krizi pravděpodobně ztratí až polovinu klíčových kapitálových rezerv. Bank of England také varovala, že prudký hospodářský pokles bude vyvíjet tlak na osobní finance a že bude nutné pečlivě sledovat možná rizika, která se mohou objevit, jakmile moratorium na splátky úvěrů vyprší. To by mohlo zahrnovat novou vlnu zákazníků, kteří se pokusí refinancovat svůj dluh. Britské banky schválily v uplynulém týdnu dalších 8 550 vládních podnikatelských úvěrů v hodnotě 1,4 miliardy GBP, ale stále se snaží zvyšovat tempo schvalování při rostoucí poptávce. Původní úvěrový program při přerušení činnosti kvůli pandemii koronaviru (CBILS) od svého zahájení (23. března 2020) poskytl půjčky v hodnotě přibližně 5,5 mld. GBP pro 33 812 malých a středních podniků. To je však asi 53% z 62 674 formálních žádostí. Vláda UK dne 11. května 2020 publikovala dlouho očekávanou strategii postupného uvolňování opatření přijatých v důsledku epidemie Covid-19. Strategie má tři fáze návratu k běžnému fungování země. Přechod mezi fázemi je podmíněn vědeckými závěry a daty. Nebudou-li splněny podmínky, případně nebude-li stav v zemi či regionu vyhovující, vláda si vyhrazuje právo změny neumožnit nebo znovu zavést přísná opatření. První fáze vstoupila v platnost 13. května 2020, další by měly následovat v měsíčních odstupech vždy po vyhodnocení aktuálního stavu.

    Proti některým novým opatřením se vymezily odborové organizace – zejména ve školství a v dopravě. Devět odborových svazů zastupujících vedení škol, učitele a pomocný personál ve školství vyzvalo vládu, aby upustila od záměru otevřít od června školy. Argumentují, že pracovníci nebudou s to zajistit potřebné odstupy, pokud bude ve třídě plánovaných 15 dětí, a že nebudou zajištěny náležité podmínky pro bezpečný výkon jejich práce. Ostatně oblast školství je jednou ztěch, kde se projevují rozdílné přístupy jednotlivých zemí UK, a například Wales se zdráhá v dohledné době úplně otevřít školy a za rozhodující horizont považuje spíše září. Obdobně jako zní hlasy ze sektoru školství, hovoří i odborové organizace zastupující řidiče vlaků a autobusů v MHD. Poté, co se od 13. května 2020 vrací do práce ti, kteří nemohou vykonávat činnost z domova, došlo, i přes výzvy vlády, k nárůstu užívání MHD. Dle představitelů v dopravě nelze v MHD zajistit dostatečné rozestupy mezi lidmi. Řidiči vyhrožují stávkou, pokud nebude zajištěna jejich náležitá bezpečnost. Ostatně řidiči autobusů a některé další nízkopříjmové profese, mj. pracovníci ostrahy, pečovatelští pracovníci, řidiči taxislužby, kuchaři a maloobchodníci, jsou podle nové analýzy britského statistického úřadu ONS vystaveni většímu riziku úmrtí na Covid-19.

    Dalším krokem v rámci uvolňování přísných opatření bude zřízení pěti pracovních skupin vedených ministry (kultury, dopravy, místního rozvoje a obchodu), které vypracují plán pro zpřístupňování služeb a oborů, kde „nelze zajistit společenský odstup“, např. hospod, kosmetických salónů, bohoslužeb a center pro volný čas a letectví. Ambicí vlády je „v příštích měsících otevřít co nejvíce z těchto zařízení a veřejných míst. Dle posledních údajů britského statistického úřadu se britská ekonomika v prvních třech měsících roku 2020 snížila o 2 %, což je nejhorší pokles od konce finanční krize v roce 2008. Pokles za druhé čtvrtletí je očekáván ještě výraznější – britská centrální banka (BoE) předpovídá, že britská ekonomika by se letos mohla snížit o 14 % („ilustrativní“ scénář předpovídá velmi prudký pokles HDP, o 25 %, v první polovině roku 2020, což by byl nejhorší pokles za 300 let a výrazný nárůst nezaměstnanosti. Vzhledem k předpokládanému uvolnění restrikcí by měl být pokles HDP dle BoE dočasný a aktivita by se měla zvyšovat relativně rychle). Scénář BoE také naznačuje, že míra nezaměstnanosti by se mohla brzy zvýšit až na 9 % – oproti 4 % těsně před pandemií, navzdory vládní podpoře „furlough scheme, hradící 80 % mezd odstavených zaměstnanců – dle dostupných informací schématu využilo na 800 tis. firem pro 6,3 mil. zaměstnanců. Komise pro monetární politiku BoE proto rozhodla o zachování rekordně nízké základní úrokové sazby na 0,1 %. Také plán nákupu dalších 200 mld. GBP státních dluhopisů, ke stabilizaci ekonomiky zůstává v platnosti.

    Podle uniklého dokumentu Ministerstva financí budou v příštím týdnu oznámeny změny daní a mezd ve veřejném sektoru a omezení výdajů, které mají „zvýšit důvěryhodnost a posílit důvěru investorů“ v britskou ekonomiku. Ministerstvo odhaduje náklady koronavirové krize na 300 mld. GBP pro letošní rok. Podle zprávy vzroste státní deficit na 337 mld. GBP oproti předpovídaným 55 mld. GBP z března 2020. Současné vládní diskuze o: 1) Přístup k návratu žáků do škol mají jednotlivé země odlišný. Návrh otevřít základní školy pro děti v Anglii se nesetkal s pozitivním ohlasem. Proti se postavily jak odbory, tak vedení škol. Panuje obava, že nebude možné zajistit bezpečné prostředí a podmínek pro výuku. Posunutí termínu minimálně o dva týdny by podpořil i nezávislý poradní orgán vlády tzv. SAGE. Není vyloučeno, že vláda od záměru ustoupí nebo nastaví více benevolentní podmínky tak, aby mohlo vedení škol rozhodnout o dalším postupu.

    2) Testovací provoz aplikace chytré karantény, tzv. „test-and-trace“ probíhá na ostrově Isle of Wight a vláda oznámila celoplošné spuštění. 3) Od 8. června 2020 UK zavede 14 denní karanténu pro všechny, kteří přijíždějí do UK ze zahraničí (s výjimkou Irska, Normanských ostrovů a Ostrova Man). Cestující budou muset prostřednictvím on-line služby nahlásit adresu, kde hodlají autoizolaci podstoupit. Pokud by cestující neměl zajištěno odpovídající ubytování (za které je považován „např. i hotel, ubytování u přátel“), bude muset využít zařízení zajištěných vládou; k dopravě z letiště na místo karantény by měli cestující využít individuální dopravní prostředek (auto) „v maximální možné míře“, nikoliv MHD. Cizinci jsou také vyzývání k dobrovolnému využití oficiální britské trasovací aplikace po dobu pobytu v UK. Budou probíhat namátkové kontroly; sankce za neprovedení registrace je stanovena na 100 GBP a za porušení karantény na 1 tis. GBP. Výjimku z karantény budou mít pracovníci v mezinárodní dopravě, sezonní pracovníci v zemědělství a zdravotníci zaměření na covid-19. Karanténa platí pro celou zemi, ačkoliv její vymáhaní ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku budou mít na starosti tamní vlády. Každé tři týdny bude potřebnost karantény a její podmínky přezkoumány. V pozdější fázi by vláda mohla umožnit otevření „leteckých mostů“ se zeměmi s nízkým rizikem nákazy a zavedenými odletovými kontrolami, kde by nutnost karantény mohla odpadnout. Vedení leteckých společností (British Airways, Raynair či Virgin) již dříve označily zvedení 14 denní karantény za zničující pro jejich oblast podnikání. Některé společnosti zvažují, že s ohledem na očekávanou nenaplněnost letů v důsledku karantény neobnoví provoz v plánovaném rozsahu. Ministr financí R. Sunak očekává dvojnásobnou nezaměstnanost do konce roku 2020. Nejhorší pád utrpěla výroba motorových vozidel a dopravních zařízení. Jak vyplývá z posledního průzkumu nákupních manažerů IHS Markit, nálada ve výrobním sektoru (PMI růst na 40,6 z 32,9 v dubnu) i v sektoru služeb (PMI na 27,8 z dubnových 12,3) se pomalu zvyšuje, nicméně nadále převládá očekávání poklesu (hodnoty pod 50 značí očekávání propadu). Veřejný dluh dosáhl v předchozím měsíci rekordně nejvyšší úrovně 62,1 mld. GBP. To je o 51,1 mld. GBP více než v dubnu 2019 a nejvyšší hodnota od začátku měření v roce 1993. Počet osob uplatňujících nárok na podporu v nezaměstnanosti v UK v dubnu meziměsíčně vzrostl o rekordních 856 500, a celkem je jich už přes dva miliony. To je nejvíce od roku 1996. Prostřednictvím vládního schématu na záchranu pracovních míst (CJRS) bylo podpořeno 8 mil. pracovních míst, přičemž doposud bylo nárokováno 11,1 mld. GBP. Byly podány 2 miliony žádostí o podporu OSVČ (SEISS) v hodnotě 6,1 mld. GBP. Schéma půjček na podporu obnovení obchodních aktivit firem (BBLS) zaznamenalo dosud schválených 464 393 půjček v hodnotě 14,18 mld. GBP. Schéma úvěrů na podporu firem postižených přerušením podnikání (CBILS) zaznamenalo dosud schválených 40 564 půjček v hodnotě 7,25 miliardy GBP. V rámci úvěrového schématu úvěrů na podporu velkých firem postižených přerušením podnikání (CLBILS) bylo schváleno 86 půjček v celkové výši 0,59 miliard GBP. Ministerstvo financí zečtyřnásobilo hodnotu úvěrů dostupných velkým firmám postiženým koronavirem prostřednictvím schématu CLBILS. Velké firmy budou od 26. května moci získat až 200 mil. GBP oproti původní částce 50 mil. GBP. V UK i nadále pokračuje trend postupného poklesu denního nárůstu nových případů onemocnění, hospitalizovaných osob i úmrtí. Ukazatel R se však stále blíží hodnotě 1, a proto k uvolňování restriktivních opatření dochází pozvolna. Z množství negativních ekonomických informací, zejm. rostoucí nezaměstnanosti i deficitu rozpočtu, se vymyká jeden pozitivní element – japonská automobilka Nissan se rozhodla zachovat výrobu v britském Sunderlandu (zatímco uzavře svůj provoz v Barceloně).

    Podle poslední zprávy ONS (britský statistický úřad, zpráva ze dne 26. května 2020) UK zaznamenalo za uplynulých devět týdnů bezmála o 60 000 (59 960) více úmrtí, než by mělo být obvyklé. Ve vztahu k brexitu uplynulé dny nepřinesly žádný zásadní obrat. Dne 26. května 2020 uspořádalo FCO brífink o jednáních mezi UK a EU. UK odmítá prodloužit přechodné období. Na brífinku mj. zaznělo, že UK Unii nabízí standardní dohodu o volném obchodu založenou na precedentech (EU-Kanada, EU-Japonsko) a doprovodné dohody. Naproti tomu EU podle UK nabízí obchodní dohodu relativně nízké kvality s bezprecedentní mírou unijního dohledu. Jak z brífinku dále vyplynulo, kromě dílčích rozdílů v jednotlivých oblastech panuje zásadní neshoda v otázce level playing field (UK navrhuje ustanovení používaná v jiných obchodních dohodách EU), governance (UK požaduje limitovaná ujednání, nikoli taková, která jsou obsažena v asociačních dohodách, jež jsou zpravidla sjednávány zeměmi usilujícími o vstup do EU) a rybolovu (EU je dle UK nerealistická, požaduje-li zachovat status quo, vždyť ani UK jako třetí země nebude mít stejný přístup na vnitřní trh EU, jaký mělo za podmínek členství v EU). Ve svém vystoupení před britskými poslanci výboru pro budoucí vztahy s EU hlavní britský vyjednavač David Frost uvedl, že „si začíná myslet“, že v otázce rybolovu nebude možné se s EU dohodnout do 30. června 2020. V mezinárodním srovnání mělo UK například v úterý 26. května 2020 třetí nejvyšší denní nárůst úmrtnosti (4,49 úmrtí na milion obyvatel). Předseda vlády a poradci pro vědu a zdraví se hodlají spíše zaměřit na nadměrný přírůstek úmrtí než na každodenní oznámení o přírůstku nových případů. Studie statistického úřadu také ukázala, že téměř 1/3 Britů žila s někým, kdo byl nucen se v důsledku nemoci izolovat. Ze studie rovněž vyplynulo, že obyvatelé Londýna přistupovali k vládním opatřením (zejména omezení sociálních kontaktů) nejméně zodpovědně.

    Od června dochází zatím k mírnému rozvolňování restriktivních pravidel: od 1. června 2020 budou v Anglii otevřeny venkovní trhy/obchody a autosalóny a od 15. června 2020 ostatní obchody (oděvy, obuv, knihy, elektronika atd.). Od začátku června se v Anglii rovněž uvolní pravidla pro setkávání rodin a přátel (venkovní soukromé akce do 6 osob za podmínky dvoumetrových rozestupů mezi osobami z různých domácností). Pokud jde o školy v Anglii, ty by se od 1. června 2020 měly otevřít pro nejnižší ročníky (1-6) a od 15. června 2020 by se mohly přidat ročníky 10-12. Je možné, že všechny školy se v těchto termínech neotevřou, protože některé nebudou schopny zajistit všechna opatření, která byla stanovena Ministerstvem školství (velikost skupin, délka a časy přestávek, hygienické normy). Mezi velké výzvy uvolňování restriktivních opatření patří MHD – mj. Londýn může za stávajících podmínek zajistit pouze 1/5 své běžné kapacity. I nadále proto vláda apeluje na nevyužívání MHD a hledání jiných prostředků přepravy.

    Dne 28. května 2020 byla v Anglii a ve Skotsku spuštěna mobilní aplikace pro sledování a zamezení šíření nemoci Covid-19, byť je stále ve zkušebním provozu. Používání aplikace (zatím) není povinné. Prozatím bude v Anglii postupováno tak, že každý se symptomy nemoci bude testován a v případě pozitivního výsledku sdělí kontakty na osoby, s nimiž přišel do styku. Tyto budou vyrozuměny a požádány, aby zůstaly v karanténě a nechaly se otestovat, projeví-li se u nich symptomy nemoci. V Severním Irsku je již obdobné schéma/aplikace v provozu a ve Walesu by mělo být spuštěno v příštím týdnu.

    Materiál britské vlády k implementaci Protokolu o Irsku a Severním Irsku připojenému k výstupové dohodě (https://www.gov.uk/government/publications/the-uks-approach-to-the-northern-ireland- protocol), který byl publikován 20. května 2020, poprvé explicitně uvádí, že pro výrobky putující do Severního Irska z Velké Británie bude třeba elektronické prohlášení a že bude dále nutné posílit stávající celní infrastrukturu pro zvýšenou kontrolu zemědělsko-potravinářských výrobků, byl ze strany hlavního možného oponenta, severoirské Demokratické unionistické strany, sice přijat kriticky, ale smířlivě, jako nezbytná nová realita.

    Pokud jde ekonomické dopady, vládní agentura Office for Budget Responsibility, jejímž úkolem je nezávisle analyzovat stav britských veřejných financí, predikuje pokles ekonomiky o 35 % ve druhém čtvrtletí roku 2020; za celý rok 2020 pak předpokládá pokles HDP o 13 %. Ke konci května 2020 poskytnutá vládní podpora pro britské pracovníky dosáhla hodnoty 21,8 mld. GBP. Podle statistického úřadu tak čerpá státní podporu přibližně třetina všech pracovníků v UK, přes 8 mil. osob. Celkové náklady na boj s krizí budou mnohem vyšší, odhaduje se zvýšení státního dluhu za letošní rok o cca 200-300 mld. GBP, v závislosti na délce trvání restriktivních opatření.

  • Poznámky k místním pravidlům pro české firmy

    ZÚ nakoupil u firmy Indigo respirátory a roušky dle požadavku pro ústředí a úřady ČR v BXL) a výrobců a dodavatelů plicních ventilátorů, u kterých ověřujeme možnosti dodávek. Britská pobočka americké firmy Smiths Group veřejně nabídla ostatním firmám poskytnout svůj průmyslový vzor pro výrobu lehkého přenosného plicního ventilátoru „PARAPAC Plus“ (Smiths Medical International Ltd, 1500 Eureka Park, Lower Pemberton, Ashford, Kent, TN25 4BF, United Kingdom, Tel: +44 (0)845 850 0445, Fax: +44 (0)1303 266761, ics@smiths-medical.com). Dáváme ke zvážení, zda by ČR ve spolupráci s českými výrobci zdravotních prostředků neměla začít jednat se zahraničními partnery o možné licenční výrobě ventilátorů v ČR.

    Z Londýna dne 20. 3. 2020 odjelo 6 autobusů, v prvních třech 173 cestujících. Parlament má od 30. 3. 2020 velikonoční přestávku, která byla zahájena o týden dříve a není vyloučeno, že bude prodloužena (jinak má trvat do 21. dubna 2020).

    British Airways zrušily lety do ČR plánované od půlky dubna. Nyní jsou dostupné ke koupi lety až od 1. května. To stejné platí opačným směrem.

    Britská agentura pro boj s kybernetickým zločinem NCSC při tajné službě GCHQ vydala spolu s partnerskou americkou službou CISA varování, že státem podporování hackeři z Ruska, Číny a Iránu zneužívají pandemie k zintenzivnění pokusů o proniknutí do IT systémů státních, akademických, zdravotních institucí. Většinou v podobě emailů, které se snaží adresáta přesvědčit, aby kliknul na nějaký odkaz či soubor.

    Vláda UK organizuje pro členy aliance GAVI (Gavi, the Vaccine Alliance, založená Bill & Melinda Gates Foundation) ve dnech 4. a 5. června 2020 donorskou konferenci – Global Vaccine Summit 2020. Na minulé donorské konferenci (Berlín, leden 2015) se podařilo zajistit prostředky ve výši 7,4 mld. USD na období let 2016-2020. Organizátoři doufají, že obdobnou sumu získají i na letošní konferenci; vybrané prostředky budou určeny na činnost v letech 2021-2025. UK je jedním z největších podporovatelů od vzniku aliance. Konference proběhne formou videopříspěvků. Vláda UK stále diskutuje podrobnosti zavedení 14 denní karantény pro ty, kteří přicestují do UK, a zejména výjimky z této povinnosti pro některé profese; výjimku také získají občané Irské republiky a zřejmě i Francouzi. Bližší detaily by měly být známy příští týden. Majitel British Airways v této souvislosti oznámil, že pokud bude karanténa platit, přehodnotí své plány na obnovení provozu od července, jelikož by to omezilo zájem cizinců o cesty do UK.

    Parlament UK zatím pracuje polovirtuálně, tj. omezený počet poslanců (maximálně 50) se fyzicky účastní zasedání, zbytek (maximálně 120 v jednom okamžiku) je připojen videokonferenčně. Tento týden se rovněž, historicky poprvé, distančně hlasovalo. Poslanci beze změn schválili zemědělský zákon, který se vztahuje k zemědělské politice UK po brexitu a nyní putuje do Sněmovny lordů. Polovirtuální způsoby práce a distanční hlasování neprobíhají úplně bez technických zádrhelů či omylů daných kombinací techniky a lidského faktoru. Avšak v daném okamžiku jsou považovány spíše za dobré řešení – například vzhledem ke stísněným prostorám Parlamentu, které by neumožnily při počtu 650 poslanců udržovat jinak požadované dvoumetrové rozestupy, a také s ohledem na 24 poslanců, kterým je více než 70 let a náležejí do kategorie ohrožených osob. Na počátku týdne UK vláda, na doporučení odborných poradců, rozšířila seznam zásadních symptomů Covid-19 o ztrátu chuti a čichu. Tyto dva nové symptomy jsou tak zařazeny vedle vysokých teplot, únavy a kašle. A jsou uváděny jako důvody pro karanténu a osobní izolaci. Současně byl zásadně rozšířen okruh osob, které mohou požádat o test na covid-19. Nově tak mohou učinit všechny osoby starší pěti let, které pociťují symptomy nemoci. Vládě se daří držet cíl provádět více jak 100 000 testů denně a nově byl stanoven cíl 200 000 testů denně do konce května. Je připravován nový test, který by měl v rychlosti (cca 20 minut) určit výsledky bez nutnosti zpracování v laboratořích. Od příštího týdne bude rovněž možnost používat test (Roche and Abbot Laboratories) na protilátky v těle (primárně určené pro pracovníky ve zdravotnictví a v pečovatelských službách). K dispozici by mělo být více než 10 milion těchto testů. O způsobu distribuce bude rozhodnuto v nadcházejících dnech. Od 8. června 2020 bude pro ty, kteří přilétají či přijíždějí do UK, platit povinnost 14 denní karantény (resp. trvání karantény se bude shodovat s délkou pobytu, bude-li pobyt v UK kratší než 14 dní). Po příchozích se zejména bude žádat, aby zůstávali v místě pobytu, s výjimkou nezbytných případů se nevzdalovali a přednostně používali jiné formy dopravy než MHD. Kontakty s ostatními budou muset omezit na nezbytné a kupříkladu při pobytu v hotelu nebudou moci využívat společné prostory (restaurace apod.). Ještě před cestou do UK nebo nejpozději při příletu či na hranicích budou cestující povinni vyplnit online formulář informující mj. o místě pobytu v UK.

    Výše uvedená informační povinnost a povinnost karantény se nebude vztahovat na příchozí z Irska, Channel Islands a Isle of Man. Z povinnosti karantény budou dále možné specificky vymezené výjimky (např. zdravotníci přijíždějící pomoci zvládat pandemii nebo osoby tranzitující v rámci jednoho letiště). K tomu viz seznam výjimek: https://www.gov.uk/government/publications/coronavirus-covid-19-travellers-exempt-from- uk-border-rules/coronavirus-covid-19-travellers-exempt-from-uk-border-rules.

    Z povinnosti vyplňovat online formulář budou vyňati členové diplomatických misí (všechny kategorie) a jejich rodinní příslušníci, což se týká i diplomatů tranzitujících přes Londýn. Ambasády v Londýně však o jejich příjezdech budou muset předem (nejlépe 2 pracovní dny) informovat protokol britského Ministerstva zahraničních věcí (FCO) prostřednictvím formuláře FCO. Těm, kteří budou přijíždět do UK, vláda UK rovněž doporučuje instalovat aplikaci NHS, která je prozatím v testovacím provozu (NHS Covid-19 app) a bude majitele mobilních telefonů upozorňovat, že byli v kontaktu s osobou, u níž je podezření na onemocnění Covid- 19. Jedná se nicméně o doporučení, instalace aplikace nebude povinná.

    Dodržování výše uvedených pravidel bude vynucováno pokutou ve výši až 100 liber či v nejzazším případě odmítnutím vstupu do země v případě neposkytnutí informací a v Anglii a Walesu například pokutou až 1 000 liber při porušení povinnosti karantény.

    Vláda UK bude pravidla o karanténě každé tři týdny podrobovat přezkumu.

    Pro další podrobnosti doporučujeme sledovat stránky vlády UK (www.gov.uk). V nejbližších dnech by například měl být zveřejněn online formulář pro poskytování informací cestujícími či by měly být zpřesněny informace pro cestující, kteří budou UK využívat k tranzitu, při němž dochází k opuštění prostor letiště (tj. např. přesuny mezi různými letišti či noclehy na území UK apod.).

Velká Británie – více informací o ekonomické situaci v souvislosti s epidemií koronaviru

Zpět na začátek

Evropská komise

  • Podpora chodu ekonomiky

    Aktivity EU v oblasti vývoje a výroby zdravotnických pomůcek

    Své aktivity v oblasti vývoje a výroby zdravotnických pomůcek Evropská komise (EK) na svých stránkách rozděluje na aktivity v oblasti podpory veřejného zdraví a aktivity podporující výzkum, včetně vývoje vakcíny.

    Podpora veřejného zdraví

    Dne 2. 4. EK navrhla aktivovat nástroj EU pro mimořádnou podporu odvětví zdravotnictví financovaný 2,7 miliardami EUR z rozpočtu EU. Z podpory může být financována přeprava zdravotnického vybavení, převoz pacientů v přeshraničních regionech nebo výstavba mobilních nemocnic. Nástroj pro mimořádnou podporu také EK umožňuje zadávat veřejné zakázky jménem členských států.

    Dle nařízení 2020/521 ze dne 14. dubna 2020 o aktivaci mimořádné podpory podle nařízení by podle přílohy 1 bodu e) mohly být financovány např. vývoj, výroba nebo nákup a distribuci zdravotnických produktů. Dále by mělo taky dojít k centralizovanému zadávání veřejných zakázek EK na nezbytné zdravotnické vybavení. Finanční pomoc nejprve bude přidělena státům dle jejich současné situace a ty si ji poté přerozdělí. Konkrétní postupy jsou pak stanoveny v návrhu nařízení Rady – čl. 3 /čl. 4 – jsou to zadávací řízení dle nařízení 2018/1046.

    Dne 19. 3. oznámila EK zřízení skladu zdravotnického vybavení v rámci Evropského mechanismu civilní ochrany (rescEU). O rozdělování pomůcek bude rozhodovat Centrum koordinace řešení krizí (ERCC), kterému členské státy budou zasílat své objednávky. Na distribučním klíči se však státy dosud neshodly. Provoz skladu z 90 % pokryjí prostředky EU, z 10 % hostující stát. První hostující zemí bylo vybráno Rumunsko. Na financování skladu EK v březnu vyčlenila 80 milionů EUR a v dubnu dalších 300 milionů. Přidělení financí na nástroj EU pro podporu zdravotnictví i sklad zdravotnického vybavení v celkové hodnotě přes tři miliardy EUR v týdnu 14. – 17. 4. schválily Evropský parlament i Rada.

    EU paralelně vypsala čtyři společná zadávací řízení na zdravotnické prostředky: 28. 2. na rukavice a kombinézy (PPE1), 17. 3. na ochranu očí a dýchacích cest (PPE2), 17. 3 na ventilátory (PPE3) a 19. 3 na testovací sady (PPE4). Do PPE1 se přihlásily dvě firmy, které po podepsání rámcové smlouvy s EK své nabídky pozměnily. Až za dva měsíce má být jasné, jaké množství budou schopny dodat. V rámci PPE2 EK se čtyřmi firmami podepsala smlouvu a s dalšími dvěma jedná. Nabídka prostředků ze strany firem je vysoká, avšak jejich dodací lhůty mají trvat od 2 do až 18 týdnů. V rámci PPE3 EK již podepsala rámcovou smlouvu s pěti firmami, s dalšími dvěma jedná. Jejich dodací lhůty se však pohybují od 10 až do 52 týdnů. Nabídky firem na dodávky testovacího vybavení (PPE4) EK stále vyhodnocuje, měla by rozhodnout v tomto týdnu. Podle informací SZB dlouhé dodací lhůty v rámci veřejných zakázek odráží nepříznivou situaci na trhu se zdravotním vybavením. EK je nicméně rozhodnutá nákupy dokončit, neboť se zdravotnické pomůcky mohou hodit i v delším časovém horizontu.

    EK ve spolupráci s členskými státy dále podporuje navyšování výroby osobního ochranného vybavení posuzováním zásob, výrobních kapacit a předpokládaných potřeb. EK také jedná se zástupci průmyslu o přebudování výrobních linek tak, aby produkovali více osobních ochranných prostředků (např. textilní výrobci na výrobu roušek). Evropské normalizační orgány (CEN a CENELEC) daly k dispozici evropské normy pro zdravotnické potřeby, aby mohly být rychleji vyráběny a dodávány na trh. EK za stejným účelem aktualizovala harmonizované normy pro osobní ochranné prostředky, vydala pokyny k využívání veřejných zakázek během koronavirové krize a také pokyny pro výrobce osobního ochranného materiálu, dezinfekce a 3D produktů.

    V neposlední řadě EK spustila specializovaný portál Covid-19 Industrial Clusters Response Portal, kde si klastry firem zabývajících se COVID-19 mohou vyměňovat informace mezi sebou a EK či vyhledávat veřejné zakázky v rámci EU. Za podobným účelem vznikla také platforma Care & Industry together against CORONA, kterou spravuje region Vlámsko za podpory Evropské komise a Enterprise Europe Network. Sem se mohou registrovat zdravotnická zařízení, firmy, organizace, akademičtí výzkumníci a vlády, které se chtějí propojit a vzájemně si poskytnout služby. Do platformy se zatím zapojilo 353 subjektů, zatím bez účasti zástupců České republiky.

Zpět na začátek

Evropská komise 2

  • Podpora chodu ekonomiky

    Podpora výzkumu, včetně vývoje vakcíny

    Již 30. 1. 2020 EK zveřejnila naléhavou výzvu pro farmaceutické firmy v rámci programu Horizont 2020. V rámci tohoto programu EK poskytla celkem 48,25 milionů EUR na 18 projektů, na nichž se podílí celkem 151 výzkumných týmů. Projekty jsou zaměřeny na zvyšování kapacit epidemiologických šetření, vývoj nových metod testování a vývoj nových léčebných postupů a očkování. Jedním z úspěšných projektů je přenosný test na COVID 19 od irské diagnostické společnosti HiberGene, který získal evropské označení CE. Test dokáže detekovat virus v časném a vysoce infekčním stadiu infekce a trvá pouze 30 minut, než se dosáhne výsledku. Další tři projekty financované z tohoto programu nabízejí bezplatně služby pro testování technologií, které vyvinuly, malým a středním podnikům, start-upům a výzkumným institucím vyvíjejícím produkty pro kontrolu šíření COVID-19.

    Dle 19. 5. EK zveřejnila další výzvu na financování výzkumu v oblasti COVID-19 ve výši 122 milionů EUR na investice do opětovného využití výrobních linek na výrobu zdravotnického materiálu, vývoje lékařských technologií a do používání umělé inteligence.

    16. 3. EK nabídla německé společnosti CureVac podporu ve výši až 80 milionů EUR ve formě záruky na půjčku u EIB. Společnosti, kterou s nabídkou exkluzivní licence v březnu oslovil také americký prezident Donald Trump, tak chce pomoci rozšířit vývoj a výrobu vakcíny na COVID-19. Tu CureVac chce začít testovat letos v červnu.

    7. 4. EK představila akční plán ERAvsCORONA představující 10 prioritních aktivit na podporu koordinovaného výzkumu a inovací v oblasti boje proti Covid-19. Plán vychází z uskutečněných dialogů mezi EK a relevantními ministerstvy členských států. Mezi identifikované prioritní aktivity patří například zřízení digitální platformy Evropského výzkumného prostoru poskytující informace o příležitostech pro financování a veřejných zakázkách, zřízení platformy na sdílení dat mezi výzkumníky nebo uspořádání specializovaného hackatonu 24. – 26. 4. a na něj navazujícího matchathonu 22. – 24. 5. (propojování mezi vítězi hackathonu a případnými investory do jejich projektů). Na základě tohoto akčního plánu také Evropská rada pro inovace využila svůj pilotní nástroj Accelerator, kde mobilizovala 164 milionů EUR na podporu podniků vyvíjejících inovace k řešení pandemie. Rovněž EK zveřejnila stránku se seznamem projektů MSCA (Marie Skłodowska-Curie Actions), které se zabývají výzkumem souvisejícím s COVID-19.

Zpět na začátek

Další informace hledejte na www.businessinfo.cz/koronavirus

Pravidelné novinky e-mailem