Covid-19: Ukrajina povoluje cizincům vstup. Češi jsou v červené zóně

Ukrajina od května postupně zmirňuje protiepidemiologická opatření. Od 15. června umožnila za určitých podmínek vstup na své území cizincům. Řada omezení však zůstává v platnosti alespoň do konce srpna.

MaxxjaNe / Shutterstock.com

Na území Ukrajiny probíhá šíření covid-19 podle takzvaného „měkkého scénáře“.

Vláda nicméně zdůraznila, že zatím nedochází k poklesu výskytů nových případů nakažení, což znamená, že příliš ukvapené oslabení karantény bude znamenat „tisíce nových případů a tisíce nových úmrtí“. Rovněž byl zaveden model tzv. adaptivní karantény, kdy místní samosprávy v oblastech dostaly právo přizpůsobovat protiepidemiologická opatření dle aktuální situace v regionu nebo městě. Nejvíce případů nakázy je nyní zaregistrováno ve Lvovské, Černivecké a Rivnenské oblasti a v hlavním městě Kyjev.

Ve všech institucích a veřejných místech mezi povinná opatření spadá dodržování sociální vzdálenosti; používání osobních ochranných prostředků (masky, respirátory, rukavice…); majitelé podniků povinně zajišťují hygienické ošetření prostor (používání dezinfekčních prostředků, pravidelné sanace prostor atd.)

V březnu schválila ukrajinská vláda dokument, který se stanoví trestní a správní odpovědnost za porušení opatření k zabránění šíření infekčních chorob. Pokuta za porušení norem činí 17 až 51 tisíc hřiven (cca 500-1500 eur) a pokud má porušení pravidel karantény za následek smrt nebo jiné závažné důsledky pro třetí osoby, hrozí porušovateli trest odnětí svobody 5 až 8 let.

Vstup cizinců (i Čechů) na území Ukrajiny

Dne 15. června Ukrajina obnovila mezinárodní leteckou dopravu a otevřela kontrolní hraniční přechody na všech letištích v zemi.

V sobotu 1. srpna  ministerstvo zdravotnictví Ukrajiny zařadilo Českou Republiku do „červené“ epidemiologické zóny. Aktuální seznam červených a zelených zón je uveden na portálu https://visitukraine.today/.  

Země „červené zóny“ jsou země, v nichž je počet nových případů za posledních čtrnáct dní vyšší, než v Ukrajině. Do té kategorie se řadí také země, kde je nárůst počtu nakažených za posledních 14 dní více než 30 %. Ministerstvo zdravotnictví Ukrajiny přezkoumává zařazení zemí podle zón každý týden a postupuje informace pohraniční službě.  

Cizinec z „červené“ zóny musí předložit při vstupu na území Ukrajiny pojištění, které bude pokrývat náklady na případnou léčbu (hospitalizaci) a pozorování, a negativní PCR test na covid-19, který je starý maximálně 48 hodin.

Pokud cizinec z „červené“ zóny přijede bez předem zajištěného testu, musí si nainstalovat do svého mobilního telefonu aplikaci „Dij vdoma“ (Jednej doma) a zavázat se ke čtrnáctidenní izolaci (aplikace se instaluje výhradně na ukrajinskou SIM kartu). Sebeizolaci lze ukončit dříve po předložení negativního PCR testu, provedeného po překročení hranice ukrajinskou akreditovanou laboratoří.

Například na letišti Boryspil funguje laboratoř, která vyřizuje testy PCR metodou za 70 eur, výsledek je hotový za 24 hodiny a laboratoř ho posílá přímo na aplikaci „Dij vdoma“. Pokud je negativní, aplikace se automaticky uzavírá a izolace se ruší.

Pro vstup na území Ukrajiny se musí cizinec ze zelené zóny prokázat pouze pojištěním, které bude pokrývat náklady na případnou léčbu covid-19 (hospitalizaci) a pozorování. Bez předložení toho typu pojištění je vstup cizincům zakázán.

Upozorňujeme na skutečnost, že pojištění má být vystaveno ukrajinskou nebo zahraniční pojišťovnou, která má ovšem partnerskou společnost na území Ukrajiny. Lze jej nakoupit online přes oficiální portál https://visitukraine.today/

Dmitry Birin / Shutterstock.com

Samoizolace se nevyžaduje po těchto kategoriích cizinců:

• zaměstnanci diplomatických misí a konzulárních úřadů zahraničních států, členové oficiálních mezinárodních misí, organizací akreditovaných na Ukrajině a členů jejich rodin;

• řidiči a členové posádky nákladních vozidel;

• členové posádek ve vzduchu a na moři, říční plavidla, členové vlakových a lokomotivních brigád.

Od května se postupně obnovuje mezinárodní osobní automobilová přeprava přes přechody na hranicích s Moldavskem, Slovenskem, Rumunskem, Maďarskem a Polskem. Vzhledem k vysoké míře výskytů nakažení zůstává stále uzavřena řada přechodů na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Aktuální mapa otevřených pohraničních přechodu je zveřejněna na stránkách Státní pohraniční služby Ukrajiny (https://dpsu.gov.ua/ua/map).

Pohyb zboží (dovoz-vývoz) probíhá bez omezení s výjimkou dočasného vývozu hygienických prostředků. Aktuální mapa s fungujícími celními místy je zveřejněna na stránkách Ukrajinské celnice.

Dle aktuálního stavu vznikly na několika pozemních přeshraničních přechodech fronty kamiónů. Ukrajinská přeshraniční služba doporučuje ověřovat předpokládaný čas zdržení na hranicích přes portál: http://kordon.sfs.gov.ua/en.

„Ukrajinská vláda prodloužila do 31. července dočasný zákaz vývozu následujících protiepidemických prostředků: nepromokavé laboratorní pláště, jednorázové rukavice, lékařské jednorázové pláště, roušky, ochranné brýle a štítky, respirátory třídy FFP2 a výš. Zároveň vláda zrušila dočasně dovozní clo a DPH pro dovoz léků a zdravotnických potřeb, které jsou určený pro boj a proti rozšíření koronaviru,“ shrnuje Oksana Antonenko, ředitelka zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Kyjevě.

Ekonomické dopady

V době karantény utlumila řada ukrajinských podniků svůj administrativní provoz tak, že v kancelářích drží službu jeden zaměstnanec. V případě komerčních nabídek a speciálních dotazů bývá často doporučeno směřovat veškeré informace na určitou firemní elektronickou adresu s tím, že na ně budou příslušní zaměstnanci postupně reagovat. Podle komunikace se zástupci místních podniků pracují výrobní závody a továrny téměř bez omezení. Zaměstnavatelé zabezpečují personál osobními hygienickými prostředky a rovněž tak zajišťují přepravu mezi domem a výrobou. Bez mimořádných komplikací probíhají také polní práce a setí jarního obilí.

Dodávky zboží a zařízení ukrajinským zákazníkům dle zaplacených kontraktů v době karantény probíhají bez mimořádných komplikací. Uzavírání nových objednávek ze strany ukrajinských partnerů je již nyní velmi opatrné, jelikož se ekonomická situace v zemi může nepředvídatelně zhoršit.  V důsledku karantény dojde k významnému snížení příjmů obyvatelstva a návazně snížení poptávky po všech kategoriích spotřebního zboží. Realizace projektů, které se financují z prostředků mezinárodních finančních institucí (EBRD, Světová banka, Evropská investiční banka) bude ale probíhat dle stanovených programů. Jedná se především o různé druhy projektů v oblasti komunálního hospodářství, dopravní infrastruktury, úsporných technologií či energetiky.

Boj proti koronaviru ale pravděpodobně otevře i nové příležitosti pro ukrajinský trh v návaznosti na budoucí snahy Evropy diverzifikovat dodavatelské a výrobní řetězce. Již od roku 2016, kdy Ukrajina podepsala asociační dohodu s EU, jejíž součástí je dohoda o prohloubené zóně volného obchodu, stoupá zapojení ukrajinských výrobních kapacit, především v oblasti kovoobrábění, do výrobních řetězců evropských podniků včetně českých. Lze předpokládat, že současná situace přispějí k posílení toho trendu.

Ukrajinský parlament schválil několik zákonů na podporu daňových poplatníků v karanténním období. Dokumentem se zavádějí určité druhy daňových úlev jako dočasné zrušení  daně z objektů komerčních nemovitostí a pozemků, nebudou se uplatňovat sankce a pokuty za nedodržení termínu odvedení jednotné sociální daně nebo uhrazení neplné částky. Během karantény se nebudou uplatňovat pokuty za nesplacení komunálních služeb a je zakázáno uplatňovat proceduru vystěhování občanů z bytu z důvodu nezaplacení komunálních služeb.

Dne 13. dubna v souvislosti se složitou epidemiologickou situací v zemi schválili ukrajinští poslanci změny ve státním rozpočtu. Rozpočtový schodek byl zvýšen z 2,1 % na 7,5 % HDP.  Bylo schváleno vytvoření fondu pro boj proti s covid-19 ve výši 64,7 miliard hřiven (asi dvě miliardy eur),  navýšeny částky financování ministerstva zdravotnictví a státního penzijního fondů, z něhož se vyplácejí důchody. Aktualizovaná makroekonomická prognóza předpokládá letošní pokles HDP o 3,9 %, růst inflace na 11,6 %, snížení vývozu zboží a služeb o 5,5 % a dovozu – o 10 %. Prognóza průměrného ročního kurzu hřivny se zhoršila z 27 UAH na 29,5 UAH za 1 USD.

Podle odhadů Světové banky propadne ukrajinská ekonomika v roce 2020 o 3,5 %, ale v roce 2021 by se měla situace výrazně zlepšit: HDP poroste o 3 %, inflace bude 5 %, deficit rozpočtu se vrátí na 2,1 % HDP. Mezinárodní měnový fond sice zhoršil prognózu poklesu ukrajinské ekonomiky v roce 2020 o 7,7 %, avšak v roce 2021 rovněž tak očekává hospodářský růst o 3,6 %, přičemž míru inflace v roce 2020 očekává na úrovni 4,5 % s s dalším růstem na 7,2 % v roce 2021.

Mezinárodní finanční podpora

Počátkem května se Ukrajina a MMF dohodly na novém programu spolupráce. Dříve projednávaný tříletý program prodlouženého financování EFF bude nahrazen osmnáctiměsíčním programem stand by, jehož hlavním cílem bude stabilizace situace v podmínkách mimořádné nejistoty ve společnosti, která byla způsobena koronavírem. Jakmile se situace stabilizuje, MMF obnoví jednání s Ukrajinou ohledně pokračování procesu dlouhodobých strukturálních reforem v zemi.

Objem tříletého programu EFF, o kterém se diskutovalo dříve, předpokládal částku na úrovni 8 miliard dolarů, přičemž se plánovalo, že do konce roku 2021 obdrží Ukrajina pět miliard dolarů a zbývající tři miliardy dolarů v letech 2022 až 2023. V rámci nového programu stand by se projednává částka ve výši 5 miliard dolarů, kterou by Ukrajina obdržela v průběhu příštích 18 měsíců. Získané prostředky budou použity na financování opatření k  boji s následky pandemie v ekonomice a zdravotnictví a rovněž tak budou směřovány do státního rozpočtu k částečnému pokrytí schodku.

Pro Ukrajinu bude snadnější získat peníze v rámci programu stand by, jelikož tento nástroj fondu není zaměřen na strukturální reformy. Dne 13. května na mimořádném zasedání ukrajinského parlamentu schválili ukrajinští poslanci ve druhém čteni zákon o bankách nebo tzv. „antikolomojský zákon“, jehož součástí je kapitola o nevracení bank bývalým majitelům. Schválení toho zákona bylo povinnou podmínkou ze strany MMF pro udělení tranše Ukrajině. Ihor Kolomojskyj je jedním z ukrajinských oligarchů, kterému původně patřila největší v zemi banka PrivatBank. Banka ale nevydržela ekonomickou krizi v roce 2015 a byla následně znárodněna, přičemž stát  vložil do její sanace 5,5 miliard dolarů. Nyní pan Kolomojskyj žaluje stát u ukrajinských soudů a chce banku zpět.  Právě zmíněna kapitola by měla vyloučit podobnou možnost. Největší ukrajinskou banku Ukrajiny PrivatBank již třetím rokem úspěšně řídí český bankéř Petr Krumphanzl.

Koncem března schválili ukrajinští poslanci pozemkovou reformu, která rovněž tak byla jednou z podmínek MMF pro udělení finanční pomoci. Trh se zemědělskou půdou bude spuštěn 1. července 2021.

Dne 12. června obdržela Ukrajina od MMF v rámci pohotovostního programu 2,1 miliardy dolarů a rovněž tak prostředky od jiných mezinárodních partnerů.

EU již poskytla Ukrajině finanční balík ve výši 80 milionů eur na opatření v boji proti koronaviru. V rámci společné pomoci EU zemím Východního partnerství obdrží Ukrajina dalších 190 milionů eur na stejné účely. Mezinárodní finanční podpora minimalizuje pravděpodobnost pádu ukrajinské ekonomiky.

Oksana Antonenko, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Kyjev

Archiv zpráv ke koronaviru na Ukrajině a k mimořádným opatřením na webu CzechTrade

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem