Covid-19: Ukrajina kvůli koronaviru zavřela hranice do konce září

Od 29. srpna do 29. září kvůli šíření koronaviru v zemi zavřela Ukrajina hranice. Ukrajinská vláda však udělila řadu výjimek určitým skupinám cizinců včetně představitelů podnikatelské sféry.

MaxxjaNe / Shutterstock.com

Ukrajinská vláda zakázala do 29. září vstup cizinců na území Ukrajiny. Vstup je však povolen pro skupiny cizinců, kteří:

  • jsou příbuzní občanů Ukrajiny v první linii
  • mají platné pracovní povolení na území Ukrajiny
  • jsou technickými specialisty, kteří přijíždějí do země na pozvání zástupců ukrajinských podniků
  • jsou cizinci, cestujícími tranzitem přes území Ukrajiny, mají doklady potvrzující odjezd do zahraničí do dvou dnů
  • jsou studenti
  • jsou cizinci, kteří slouží v ozbrojených silách
  • mají potvrzení o trvalém nebo přechodném pobytu na Ukrajině
  • jsou vedoucími nebo členy oficiálních delegací cizích států, zaměstnanci mezinárodních organizací i osobami, které je doprovázejí a vstupují na území Ukrajiny na pozvání prezidenta Ukrajiny, Nejvyšší rady, kabinetu ministrů, kanceláře prezidenta, ministerstva zahraničních věcí.
  • jsou řidiči nebo členové posádky nákladních vozidel, autobusů pravidelné dopravy, členové posádky letadel, námořních a říčních plavidel, členové posádek vlaků a lokomotiv
  • jsou kulturními činiteli, kteří dorazí na pozvání kulturní instituce, včetně jedné osoby v doprovodu
  • sportovci, kteří se účastní sportovních soutěží pořádaných v Ukrajině, včetně je doprovázejících osob
  • osoby, které doprovázejí transport kmenových buněk k transplantaci
  • osoby, které dorazily na léčbu v zdravotnickém zařízení v Ukrajině.

Tyto kategorie cizinců musí při vstupu na území Ukrajiny prokázat uzavřenou pojistnou smlouvu, která pokryje možné náklady spojené s léčením a testováním na covid-19.

Upozorňujeme na skutečnost, že pojištění má být vystaveno ukrajinskou nebo zahraniční pojišťovnou, která má ovšem partnerskou společnost na území Ukrajiny. Lze jej nakoupit online přes oficiální portál. Na tom oficiálním portálu lze rovněž tak sledovat aktuální podmínky vstupu na území Ukrajiny.

Pro cestu technických odborníků se musí vyřídit pozvání od ukrajinského partnera s uvedením osobních údajů osob, které dorazí, termín a cíl návštěvy i místo pobytu v Ukrajině. Pozvání má být vypsáno na firemním papíru s podpisem odpovědné osoby a razítkem. Text pozvání může být v ukrajinském nebo anglickém jazyce.

Další kategorie cizinců, kterým bude povolen vstup:

  • uprchlíci nebo osoby, které potřebují další ochranu
  • diplomaté, zaměstnanci konzulárních úřadů, misí oficiálních mezinárodních misí, organizací akreditovaných v Ukrajině a jejich rodinní příslušníci nebo osoby, které dorazí na pozvání Ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny
  • instruktoři ozbrojených sil členských států NATO a členských států programu NATO „Partnerství pro mír“, kteří se účastní výcvikových akcí pro jednotky ozbrojených sil Ukrajiny nebo přijíždějí na pozvání ministerstva obrany.

Ukrajinská vláda prodloužila karanténu do 30. září. Ve všech institucích a veřejných místech mezi povinná opatření spadá dodržování sociální vzdálenosti a nošení roušky. Majitelé podniků povinně zajišťují hygienické ošetření prostor (používání dezinfekčních prostředků, pravidelné sanace prostor atd.).

V březnu schválila ukrajinská vláda dokument, kterým se stanoví trestní a správní odpovědnost za porušení opatření k zabránění šíření infekčních chorob. Pokuta za porušení norem činí 17 až 51 tisíc hřiven (cca 500 až 1500 eur) a pokud má porušení pravidel karantény za následek smrt nebo jiné závažné důsledky pro třetí osoby, hrozí porušovateli trest odnětí svobody 5 až 8 let.

Ekonomické dopady

V době karantény utlumila řada ukrajinských podniků svůj administrativní provoz tak, že v kancelářích drží službu jeden zaměstnanec. V případě komerčních nabídek a speciálních dotazů bývá často doporučeno směřovat veškeré informace na určitou firemní elektronickou adresu s tím, že na ně budou příslušní zaměstnanci postupně reagovat. Podle komunikace se zástupci místních podniků pracují výrobní závody a továrny téměř bez omezení. Zaměstnavatelé zabezpečují personál osobními hygienickými prostředky a rovněž tak zajišťují přepravu mezi domem a výrobou. Bez mimořádných komplikací probíhají také polní práce a setí jarního obilí.

Dodávky zboží a zařízení ukrajinským zákazníkům dle zaplacených kontraktů v době karantény probíhají bez mimořádných komplikací. Uzavírání nových objednávek ze strany ukrajinských partnerů je již nyní velmi opatrné, jelikož se ekonomická situace v zemi může nepředvídatelně zhoršit. 

V důsledku karantény dojde k významnému snížení příjmů obyvatelstva a návazně snížení poptávky po všech kategoriích spotřebního zboží. Realizace projektů, které se financují z prostředků mezinárodních finančních institucí (EBRD, Světová banka, Evropská investiční banka) bude ale probíhat dle stanovených programů. Jedná se především o různé druhy projektů v oblasti komunálního hospodářství, dopravní infrastruktury, úsporných technologií či energetiky.

Boj proti koronaviru ale pravděpodobně otevře i nové příležitosti pro ukrajinský trh v návaznosti na budoucí snahy Evropy diverzifikovat dodavatelské a výrobní řetězce. Již od roku 2016, kdy Ukrajina podepsala asociační dohodu s EU, jejíž součástí je dohoda o prohloubené zóně volného obchodu, stoupá zapojení ukrajinských výrobních kapacit, především v oblasti kovoobrábění, do výrobních řetězců evropských podniků včetně českých. Lze předpokládat, že současná situace přispějí k posílení toho trendu.

Ukrajinský parlament schválil několik zákonů na podporu daňových poplatníků v karanténním období. Dokumentem se zavádějí určité druhy daňových úlev jako dočasné zrušení daně z objektů komerčních nemovitostí a pozemků, nebudou se uplatňovat sankce a pokuty za nedodržení termínu odvedení jednotné sociální daně nebo uhrazení neplné částky. Během karantény se nebudou uplatňovat pokuty za nesplacení komunálních služeb a je zakázáno uplatňovat proceduru vystěhování občanů z bytu z důvodu nezaplacení komunálních služeb.

Dne 13. dubna v souvislosti se složitou epidemiologickou situací v zemi schválili ukrajinští poslanci změny ve státním rozpočtu. Rozpočtový schodek byl zvýšen z 2,1 % na 7,5 % HDP. Bylo schváleno vytvoření fondu pro boj proti s covidem-19 ve výši 64,7 miliard hřiven (asi dvě miliardy eur), navýšeny částky financování ministerstva zdravotnictví a státního penzijního fondů, z něhož se vyplácejí důchody. Aktualizovaná makroekonomická prognóza předpokládá letošní pokles HDP o 3,9 %, růst inflace na 11,6 %, snížení vývozu zboží a služeb o 5,5 % a dovozu – o 10 %. Prognóza průměrného ročního kurzu hřivny se zhoršila z 27 UAH na 29,5 UAH za 1 USD.

Podle odhadů Světové banky propadne ukrajinská ekonomika v roce 2020 o 3,5 %, ale v roce 2021 by se měla situace výrazně zlepšit: HDP poroste o 3 %, inflace bude 5 %, deficit rozpočtu se vrátí na 2,1 % HDP. Mezinárodní měnový fond sice zhoršil prognózu poklesu ukrajinské ekonomiky v roce 2020 o 7,7 %, avšak v roce 2021 rovněž tak očekává hospodářský růst o 3,6 %, přičemž míru inflace v roce 2020 očekává na úrovni 4,5 % s s dalším růstem na 7,2 % v roce 2021.

Mezinárodní finanční podpora

Počátkem května se Ukrajina a MMF dohodly na novém programu spolupráce. Dříve projednávaný tříletý program prodlouženého financování EFF bude nahrazen osmnáctiměsíčním programem stand by, jehož hlavním cílem bude stabilizace situace v podmínkách mimořádné nejistoty ve společnosti, která byla způsobena koronavírem. Jakmile se situace stabilizuje, MMF obnoví jednání s Ukrajinou ohledně pokračování procesu dlouhodobých strukturálních reforem v zemi.

Objem tříletého programu EFF, o kterém se diskutovalo dříve, předpokládal částku na úrovni 8 miliard dolarů, přičemž se plánovalo, že do konce roku 2021 obdrží Ukrajina pět miliard dolarů a zbývající tři miliardy dolarů v letech 2022 až 2023. V rámci nového programu stand by se projednává částka ve výši 5 miliard dolarů, kterou by Ukrajina obdržela v průběhu příštích 18 měsíců. Získané prostředky budou použity na financování opatření k  boji s následky pandemie v ekonomice a zdravotnictví a rovněž tak budou směřovány do státního rozpočtu k částečnému pokrytí schodku.

Pro Ukrajinu bude snadnější získat peníze v rámci programu stand by, jelikož tento nástroj fondu není zaměřen na strukturální reformy. Dne 13. května na mimořádném zasedání ukrajinského parlamentu schválili ukrajinští poslanci ve druhém čteni zákon o bankách nebo tzv. „antikolomojský zákon“, jehož součástí je kapitola o nevracení bank bývalým majitelům. Schválení toho zákona bylo povinnou podmínkou ze strany MMF pro udělení tranše Ukrajině.

Ihor Kolomojskyj je jedním z ukrajinských oligarchů, kterému původně patřila největší v zemi banka PrivatBank. Banka ale nevydržela ekonomickou krizi v roce 2015 a byla následně znárodněna, přičemž stát vložil do její sanace 5,5 miliard dolarů. Nyní Kolomojskyj žaluje stát u ukrajinských soudů a chce banku zpět. Právě zmíněna kapitola by měla vyloučit podobnou možnost. Největší ukrajinskou banku Ukrajiny PrivatBank již třetím rokem řídí český bankéř Petr Krumphanzl.

Koncem března schválili ukrajinští poslanci pozemkovou reformu, která rovněž tak byla jednou z podmínek MMF pro udělení finanční pomoci. Trh se zemědělskou půdou bude spuštěn 1. července 2021.

Dne 12. června obdržela Ukrajina od MMF v rámci pohotovostního programu 2,1 miliardy dolarů a rovněž tak prostředky od jiných mezinárodních partnerů.

EU již poskytla Ukrajině finanční balík ve výši 80 milionů eur na opatření v boji proti koronaviru. V rámci společné pomoci EU zemím Východního partnerství obdrží Ukrajina dalších 190 milionů eur na stejné účely. Mezinárodní finanční podpora minimalizuje pravděpodobnost pádu ukrajinské ekonomiky.

Oksana Antonenko, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Kyjev

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem