Ukrajina prodloužila celostátní karanténu do konce roku a zavedla striktní opatření o víkendech

Na celém území Ukrajiny platí tzv. adaptivní model karantény. Rozlišují se čtyři zóny epidemiologické situace od zelené přes žlutou, oranžovou do nejhorší červené dle počtu nových případů nakažených a volných kapacit nemocničních lůžek v regionu. Ministerstvo zdravotnictví přehodnocuje zóny jednou v týdnu.

MaxxjaNe / Shutterstock.com

Aktuální mapu epidemiologické situace lze najít na vládních stránkách. Od začátku října se situace překotně zhoršuje a celé území je zařazeno do oranžové a červené zóny. Vláda reagovala na zhoršení situace zavedením víkendových striktních opatření od poloviny listopadu s uzavřením všech obchodů a veřejných akcí kromě obchodů s potravinami, lékáren, čerpacích stanic a pošty.

Obecně platí povinnost nošení roušek na veřejných místech (např. doprava, obchody, administrativní budovy atd.). Rovněž je povinné nošení dokladů totožnosti.

Podmínky příjezdu

Podmínky vstupu na území Ukrajiny záleží na tom, zdá jsou občany tzv. zelené nebo červené zóny nebo v těchto zemích v posledních 14 dnech pobývali. Seznam států zařazených do zelené nebo červené zóny se aktualizuje týdně a je zveřejněn na oficiální stránce VisitUkraineToday. Na tom oficiálním portálu lze rovněž sledovat aktuální podmínky vstupu na území Ukrajiny.

Česká republika je aktuálně zařazena do červené zóny. Po příjezdu do Ukrajiny z červené zóny musejí cizinci podstoupit 14denní pozorování/sebeizolaci nebo při překročení hranic předložit negativní test PCR metodou na covid-19 ne starší 48 hodin. Rovněž má cizinec doložit pojištění případných nákladů souvisejících s hospitalizaci a léčbou covidu-19.

Upozorňujeme na skutečnost, že pojištění má být vystaveno ukrajinskou nebo zahraniční pojišťovnou, která má ovšem partnerskou společnost (assistance) nebo zastoupení na území Ukrajiny. Ukrajinské pojišťovny nabízejí pojištění s výslovným pokrytím nákladů souvisejících s léčbou covidu-19, které lze nakoupit online přes VisitUkraineToday.

Pokud cizinec dorazí na území Ukrajiny ze zelené zóny, musí při překročení hranic doložit pouze výše uvedený druh pojištění.

Při realizaci obchodních cest v době karantény doporučujeme rovněž vyřídit pozvání od ukrajinského partnera na firemním papíru s uvedením osobních údajů osob, které dorazí, termín a cíl návštěvy i místo pobytu v Ukrajině. Text pozvání může být v ukrajinském nebo anglickém jazyce. Díky tomuto dokladu se vyhnete dodatečným dotazům a ověřování důvodu cesty při pásové kontrole.

Ekonomické dopady

V době karantény utlumila řada ukrajinských podniků svůj administrativní provoz tak, že v kancelářích drží službu jeden zaměstnanec. V případě komerčních nabídek a speciálních dotazů bývá často doporučeno směřovat veškeré informace na určitou firemní elektronickou adresu s tím, že na ně budou příslušní zaměstnanci postupně reagovat.

Podle komunikace se zástupci místních podniků pracují výrobní závody a továrny téměř bez omezení. Zaměstnavatelé zabezpečují personál osobními hygienickými prostředky a rovněž zajišťují přepravu mezi domem a výrobou. Bez mimořádných komplikací probíhají také polní práce a setí jarního obilí.

Dodávky zboží a zařízení ukrajinským zákazníkům dle zaplacených kontraktů v době karantény probíhají bez mimořádných komplikací. Uzavírání nových objednávek ze strany ukrajinských partnerů je velmi opatrné, jelikož se ekonomická situace v zemi může nepředvídatelně zhoršit. 

V důsledku karantény dojde k významnému snížení příjmů obyvatelstva a návazně snížení poptávky po všech kategoriích spotřebního zboží. Realizace projektů, které se financují z prostředků mezinárodních finančních institucí (EBRD, Světová banka, Evropská investiční banka) bude ale probíhat dle stanovených programů. Jedná se především o různé druhy projektů v oblasti komunálního hospodářství, dopravní infrastruktury, úsporných technologií či energetiky.

Boj proti koronaviru ale pravděpodobně otevře i nové příležitosti pro ukrajinský trh v návaznosti na budoucí snahy Evropy diverzifikovat dodavatelské a výrobní řetězce. Již od roku 2016, kdy Ukrajina podepsala asociační dohodu s EU, jejíž součástí je dohoda o prohloubené zóně volného obchodu, stoupá zapojení ukrajinských výrobních kapacit, především v oblasti kovoobrábění, do výrobních řetězců evropských podniků včetně českých. Lze předpokládat, že současná situace přispějí k posílení toho trendu.

Ukrajinský parlament schválil několik zákonů na podporu daňových poplatníků v karanténním období. Dokumentem se zavádějí určité druhy daňových úlev jako dočasné zrušení daně z objektů komerčních nemovitostí a pozemků, nebudou se uplatňovat sankce a pokuty za nedodržení termínu odvedení jednotné sociální daně nebo uhrazení neplné částky. Během karantény se nebudou uplatňovat pokuty za nesplacení komunálních služeb a je zakázáno uplatňovat proceduru vystěhování občanů z bytu z důvodu nezaplacení komunálních služeb.

Dne 13. dubna v souvislosti se složitou epidemiologickou situací v zemi schválili ukrajinští poslanci změny ve státním rozpočtu. Rozpočtový schodek byl zvýšen z 2,1 % na 7,5 % HDP. Bylo schváleno vytvoření fondu pro boj proti s covidem-19 ve výši 64,7 miliard hřiven (asi dvě miliardy eur), navýšeny částky financování ministerstva zdravotnictví a státního penzijního fondů, z něhož se vyplácejí důchody. Aktualizovaná makroekonomická prognóza předpokládá letošní pokles HDP o 3,9 %, růst inflace na 11,6 %, snížení vývozu zboží a služeb o 5,5 % a dovozu – o 10 %. Prognóza průměrného ročního kurzu hřivny se zhoršila z 27 UAH na 29,5 UAH za 1 USD.

Podle odhadů Světové banky propadne ukrajinská ekonomika v roce 2020 o 3,5 %, ale v roce 2021 by se měla situace výrazně zlepšit: HDP poroste o 3 %, inflace bude 5 %, deficit rozpočtu se vrátí na 2,1 % HDP. Mezinárodní měnový fond sice zhoršil prognózu poklesu ukrajinské ekonomiky v roce 2020 o 7,7 %, avšak v roce 2021 rovněž tak očekává hospodářský růst o 3,6 %, přičemž míru inflace v roce 2020 očekává na úrovni 4,5 % s s dalším růstem na 7,2 % v roce 2021.

Mezinárodní finanční podpora

Počátkem května se Ukrajina a MMF dohodly na novém programu spolupráce. Dříve projednávaný tříletý program prodlouženého financování EFF bude nahrazen osmnáctiměsíčním programem stand by, jehož hlavním cílem bude stabilizace situace v podmínkách mimořádné nejistoty ve společnosti, která byla způsobena koronavírem. Jakmile se situace stabilizuje, MMF obnoví jednání s Ukrajinou ohledně pokračování procesu dlouhodobých strukturálních reforem v zemi.

Objem tříletého programu EFF, o kterém se diskutovalo dříve, předpokládal částku na úrovni 8 miliard dolarů, přičemž se plánovalo, že do konce roku 2021 obdrží Ukrajina pět miliard dolarů a zbývající tři miliardy dolarů v letech 2022 až 2023. V rámci nového programu stand by se projednává částka ve výši 5 miliard dolarů, kterou by Ukrajina obdržela v průběhu příštích 18 měsíců. Získané prostředky budou použity na financování opatření k  boji s následky pandemie v ekonomice a zdravotnictví a rovněž tak budou směřovány do státního rozpočtu k částečnému pokrytí schodku.

Pro Ukrajinu bude snadnější získat peníze v rámci programu stand by, jelikož tento nástroj fondu není zaměřen na strukturální reformy. Dne 13. května na mimořádném zasedání ukrajinského parlamentu schválili ukrajinští poslanci ve druhém čteni zákon o bankách nebo tzv. „antikolomojský zákon“, jehož součástí je kapitola o nevracení bank bývalým majitelům. Schválení toho zákona bylo povinnou podmínkou ze strany MMF pro udělení tranše Ukrajině.

Ihor Kolomojskyj je jedním z ukrajinských oligarchů, kterému původně patřila největší v zemi banka PrivatBank. Banka ale nevydržela ekonomickou krizi v roce 2015 a byla následně znárodněna, přičemž stát vložil do její sanace 5,5 miliardy dolarů. Nyní Kolomojskyj žaluje stát u ukrajinských soudů a chce banku zpět. Právě zmíněna kapitola by měla vyloučit podobnou možnost. Největší ukrajinskou banku Ukrajiny PrivatBank již třetím rokem řídí český bankéř Petr Krumphanzl.

Koncem března schválili ukrajinští poslanci pozemkovou reformu, která rovněž tak byla jednou z podmínek MMF pro udělení finanční pomoci. Trh se zemědělskou půdou bude spuštěn 1. července 2021.

Dne 12. června obdržela Ukrajina od MMF v rámci pohotovostního programu 2,1 miliardy dolarů a rovněž tak prostředky od jiných mezinárodních partnerů.

EU již poskytla Ukrajině finanční balík ve výši 80 milionů eur na opatření v boji proti koronaviru. V rámci společné pomoci EU zemím Východního partnerství obdrží Ukrajina dalších 190 milionů eur na stejné účely. Mezinárodní finanční podpora minimalizuje pravděpodobnost pádu ukrajinské ekonomiky.

Oksana Antonenko, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Kyjev

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem