Británie jde do poslední fáze rozvolňování, ekonomika je připravena na rychlý návrat k normálu

Anglie má naočkovanou většinu obyvatelstva a ukončí všechna protiepidemická opatření. Skotsko a Wales jsou opatrnější. Vláda Borise Johnsona je přesvědčena o připravenosti země na kompletní restart ekonomiky a zrušení restrikcí.

Britský vakcinační program byl od svého spuštění jednou z celoevropsky nejúspěšnějších vládních snah proočkovat většinu obyvatelstva. V současné chvíli sklízí Anglie plody rychlé a efektivní vakcinace spolu s poměrně striktním omezením zahraničních cest. Vláda chce zrušit restrikce a restartovat ekonomiku.

Ačkoliv se očekává návrat ekonomické aktivity na stejnou hladinu, na které se nacházela před nástupem pandemie a s ní spojených opatřeních, země ztratila celé dva roky ekonomického růstu. Některé sektory, jako například stavebnictví a služby, se probouzejí zpět k životu velmi rychle, zatímco kultura a pohostinství budou pravděpodobně s následky bojovat ještě příštích několik let.

Aktuální vývoj situace

Vláda nyní potvrdila, že od 19. července přejde Anglie do poslední ze čtyř fází rozvolňování opatření cílených na zamezení šíření viru. Primárním důvodem pro tento krok je úspěšná vakcinace nejvíce ohrožených obyvatel v pokročilejším věku a těch trpících vážnějšími nemocemi. Cílem bylo co nejdříve naočkovat nejvíce ohroženou skupinu starších obyvatel, což se nyní z velké části podařilo.

Ministr zdravotnictví Sajid Javid se domnívá, že britská zdravotní služba NHS se díky vysokým počtům naočkovaných nenachází v ohrožení z nedostatku lůžkové kapacity. Je zde však stále možnost, že při rapidním nárůstu nově nakažených vláda opatření znovu zavede.

Tyto čtyři milníky, které vláda představila v březnu, a které indikují možnost rozvolňování jsou nyní v rámci Anglie splněny:

  • Vakcinace musí pokračovat stávajícím tempem a bez větších komplikací
  • Empirické indikátory musí ukazovat, že vakcinace je efektivní a vede k poklesu hospitalizací a úmrtí
  • Rychlost šíření neohrožuje kapacitu nemocnic
  • Riziko nesmí být výrazně zvýšeno v souvislosti s výskytem nových mutací

Čtvrtý stupeň rozvolňování v praxi znamená zrušení velké většiny vládních restrikcí, což umožňuje návrat většiny sektorů ekonomiky, ale také každodenního života do předpandemického stavu. Vláda upřednostňuje tzv. švédský model, který předává velké množství zodpovědnosti do rukou občanů. Lidé se nyní budou například moci rozhodnout, zdali situace vyžaduje nošení roušky, či nikoliv.

Plán rozvolňování vládních opatření

Pondělí 19. července je nyní klíčovým datem na cestě k životu po pandemii primárně v Anglii a Skotsku. Anglie je rozhodně v rozsahu rozvolnění nejodvážnější, zatímco Skotsko jedná obezřetněji. Wales je prozatím nejvíce konzervativní a velšská vláda zatím nepředstavila datum další vlny signifikantnějšího rozvolnění.

Opatření a doporučení v Anglii a ve Skotsku od 19. července:

Anglie

  • Lidé se mohou volně setkávat v libovolném počtu, pokud možno ve venkovních prostorách
  • Vláda doporučuje (ale nenařizuje) nošení roušek v místech s vysokým počtem osob (například přeplněná veřejná doprava)
  • Vláda podporuje návrat zaměstnanců do kanceláří a na jiná pracoviště z důvodu obnovení širší ekonomické aktivity
  • Tato opatření budou znovu přezkoumána v září, kdy vláda prověří připravenost země na podzim a zimu

Skotsko

  • Maximálně 8 osob z maximálně 4 domácností se může setkávat ve vnitřních prostorách svých domů
  • Maximálně 10 lidí z maximálně 4 domácností se může setkávat ve vnitřních prostorách ve veřejných zařízeních (např. restaurace)
  • Maximálně 15 osob se může volně setkávat ve venkovních prostorách
  • 200 lidí se může zúčastnit pohřbů a svateb
  • Návštěvníci barů a restaurací budou muset i nadále při vstupu dát k dispozici své kontaktní údaje nosit roušku, pokud nesedí u stolu
  • Hromadné akce jsou limitovány maximálním počtem hostů (2000 pro venkovní sezení, 1000 pro venkovní stání a 400 pro akce v uzavřených prostorách)
  • Podniky v pohostinství musí zavřít maximálně o půlnoci
  • Lidé musí dodržovat jednometrové rozestupy
  • Zaměstnanci by měli nadále pracovat z domu, pokud jim to výkon zaměstnání dovoluje

Mezinárodní cestování a obchodní cesty do Británie

Změnu čeká od 19. července také mezinárodní cestování. Díky velké rozšířenosti vakcinace nyní vláda přikročila ke zrušení nutnosti karantény po příjezdu do země z listu oranžových zemí, pokud nově příchozí již podstoupili kompletní vakcinační proceduru. Důležitým detailem je však podmínka podstoupené vakcinace pouze v rámci Velké Británie. To v současné chvíli značně komplikuje obchodní cesty, ale možnosti uznávat EU covid pasy se jedná.

Nutnost testu před odletem a dva dny po příletu však zůstává v platnosti. Cestujícím musí uplynout minimálně 14 dní od poslední dávky vakcinace. Toto rozvolnění se prozatím týká pouze Anglie a není jasné, jak se k tomu postaví Skotsko a Wales.

Systém tzv. semaforu zůstává stále v platnosti a země se nadále řadí na stupnici mezi zelenými, oranžovými a červenými. Zelené země jsou státy s nejnižším rizikem šíření viru, zatímco červené země jsou nejrizikovější.  

Pravidla od 19. července:

Zelené země

  • Není nutné po návratu do UK podstupovat karanténu
  • Malé množství zemí převážně mimo Evropu
  • Nutnost negativního testu před odletem do Británie
  • Nutnost testu druhý den po návratu do UK
  • Nutnost vyplnění lokačního formuláře

Oranžové země

  • Většina zemí je v této kategorii
  • Nutnost negativního testu před odletem do Británie
  • Nutnost testu druhý a osmý den po příletu do UK (neplatí pro osoby s kompletní vakcinací)
  • Nutnost podstoupit desetidenní karanténu (neplatí pro osoby s kompletní vakcinací)
  • Nutnost vyplnění lokačního formuláře

Červené země

  • Cestování z těchto zemí pouze v situaci extrémní nouze
  • Nutnost negativního testu před odletem do UK
  • Nutnost podstoupit desetidenní karanténu ve vládou scháleném hotelu, za který musí cestující zaplatit předem

Vládní opatření k restartu ekonomické aktivity

Šok pro britskou ekonomiku je v současné chvíli větších rozměrů, nežli tomu bylo během bankovní krize v roce 2008, avšak díky relativní likviditě bank a poměrně zdravé ekonomice před pandemií se očekává násobně rychlejší zotavení. V rámci snahy o překlenutí současné situace britská vláda spolu s Bank of England spustila řadu kontracyklických opatření na podporu investic, domácností a firem.

Představená opatření spadají primárně do dvou kategorií: ta, které se zaměřují na domácnosti a individuální finanční pomoc a opatření, která mají za úkol pomoci firmám překlenout dočasné finanční problémy. Doplňujícím krokem je poté snaha centrální banky zajistit firmám půjčky s nízkým úrokem a udržení trhu s vládními dluhopisy.

Asistence firmám:

  • finanční pomoc v podobě grantů a odložení, či zrušení daňových závazků,
  • půjčky s nízkým úrokem,
  • kurzabeit (prodloužen do 30. září 2021)

Asistence domácnostem a jednotlivcům:

  • jednodušší přístup k nemocenské podpoře při zaměstnání v souvislosti s problémy spojenými s koronavirem,
  • zvýšené vyplácení benefitů lidem s nízkým příjmem a nezaměstnaným,
  • podpora v podobě grantů pro živnostníky.
  • Snížení minimálního depositu pro poskytnutí hypotečního úvěru na pět procent

Vláda ve svém krizovém rozpočtu udělila také mimořádnou alokaci na podporu veřejných služeb. Ministr financí Rishi Sunak oznámil navýšení financování veřejných služeb o 14,4 miliardy liber, z čehož více než tři čtvrtiny jsou vyhrazeny pro Anglii. Více než polovina těchto prostředků jde na financování zdravotnictví, primárně na nákup ventilátorů, PPE a nábor nových pracovníků. Navýšené financování se týkalo také lokálních autorit a měst a pomáhalo s pokrytím škod způsobených provozovatelům železnic, kteří byli díky radikálnímu úbytku pasažérů v kritické situaci. Vláda dále zrušila DPH na veškeré pomůcky osobní ochrany (PPE).

V dlouhodobějším měřítku představil Boris Johnson ekonomický stimulační balíček „New Deal for Britain“ ve výši 5 miliard liber, který se soustředí primárně na dlouhodobé investice a jasně naznačuje, že Británie přistupuje k recesi kontra-cyklicky. Primárně se jedná o investice do infrastrukturních projektů (železnice, elektro mobilita, cyklostezky ve městech), vzdělávání, vědeckého výzkumu a posílení policie.

Boj s nezaměstnaností

Jedním z nejradikálnějších vládních kroků na podporu skomírající ekonomiky byl kurzabeit, který vláda představila již koncem března 2020. V praxi to znamená, že zaměstnavatelé mohou pro své zaměstnance požádat o náhradu 80 % platů do výše 2 500 liber. Kurzabeit byl vzhledem k negativní situaci již několikrát prodloužen. Jeho provoz se plánuje do konce září letošního roku.

Reálný dopad na pracovní trh bude však možné sledovat právě až po konci kurzabeitu. Právě to může velmi ublížit konzervativní vládě Borise Johnsona, která postavila významnou část své kampaně na podpoře zaměstnanosti a zvýšení prosperity na často opomíjeném severu Anglie.

Maloobchod

Prozatím největší dopad měla pandemie z pohledu ukončení provozu na maloobchod, ve kterém bylo velké množství firem vstupujících do likvidace. Mezi největší hráče, kteří prošli likvidací patří například:

  • TM Lewin
  • Victoria Secret
  • Debenhams
  • Laura Ashley

Většina aktivit v maloobchodě se s nástupem nových opatření přesunula online, což koreluje s celkovým maloobchodním trendem, který se projevuje od začátku pandemie. Největší problémy mají primárně maloobchody s oblečením, což se týká jak kamenných obchodů, tak online prodejů. Naopak prodeje vzrostly v oblasti DIY a potravin.

Důkazem síly online segmentu je akvizice etablovaných ‘high street’ maloobchdních řetězců Debenhams a Top Shop jejich online konkurenty. Debenhams kompletně odkoupil online hráč na poli alternativní módy Boohooman s plánem uzavřít všechny kamenné obchody. Topshop spolu se značkami Topman a Miss Selfridge pro změnu zakoupil online gigant ASOS, který se věnuje primárně oblečení a doplňkům pro mladé. Ani ASOS pravděpodobně znovu neotevře kamenné obchody a hrozí tak ztráta až 2500 pracovních míst.

Negativní dopad pocítil i americký řetězec GAP, který oznámil uzavření všech svých britských poboček.

Pohostinství

Pohostinství tvoří významnou část britské ekonomiky a přispívá k britskému HDP přibližně 60 miliard liber ročně, což představuje 4 % celkové HDP země. Jedná se však také o jeden z nejvíce zasažených sektorů. Zatímco koncem roku bylo sektoru pohostinství z velké části povoleno zůstat v provozu (s výjimkou regionálních restrikcí), leden přinesl další další šok v podobě nuceného uzavření prakticky celého sektoru. Poslední z řady lockdownů mnoho podniků již nepřežilo.

Několik národních řetězců, jako například řetězec kaváren Le Pain Quotidien a síť restaurací Jamie Oliver’s, již vstoupilo do likvidace a většina dalších řetězců oznámila, že zvažuje propouštění. Mezi ty patří jedna z největších sítí kaváren Pret A Manger, která se chystá uzavřít až 30 poboček a propustit 1 000 zaměstnanců.

Vláda představila pro firmy podnikající v pohostinství řadu opatření, která by měla pomoci překlenout současnou vlnu pandemie. Patří mezi ně šestiměsíční redukce daně z přidané hodnoty na pohostinství a turismus ze stávajících 20 % na 5 % a dočasné osvobození od provozní daně (business rates) v letech 2020–2021.

Se zrušením zbývajících restrikcí se nyní očekává, že podniky v pohostinství budou schopny alespoň částečně dohnat ztrátu v průběhu tradičně silné letní sezony.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně

Zpět na začátek

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě




• Teritorium: Evropa | Velká Británie | Zahraničí