Velká Británie opět v režimu lockdownu

Kvůli obavám z přetížení zdravotního systému se Anglie znovu přesunula do stavu kompletního lockdownu. Současný stav má být znovu projednán v polovině února. Skotsko, Wales a Severní Irsko postupují obdobně.

Aktuální vývoj situace

Začátek nového roku navázal na předchozí nárůst nových nákaz, který se začal projevovat koncem prosince. Vláda se rozhodla dočasně odpustit od regionálních restrikcích v závislosti na lokálním výskytu případů a znovu nastolila celoplošný šestitýdenní lockdown. Všechny části Anglie se nyní nacházejí v nejvyšším stupni nebezpečí nákazy, tzv. Tier 5.

Boris Johnson se tomuto postupu snažil dlouhodobě vyhnout, avšak z jeho projevu vyplynulo, že restrikce se mohou protáhnou nad rámec současných šesti týdnů. Naznačil také, že tento lockdown by mohl již být tím posledním. To je primárně zásluhou rapidní vakcinace, kterou Británie spustila na konci prosince a k 6. lednu ji již podstoupilo více než milion obyvatel. Očkování má jasně danou metodiku a upřednostňuje personál zdravotnických a pečovatelských zařízení, vážně nemocné a starší obyvatele.

Současný lockdown se v mnohém podobá tomu prvnímu z loňského jara, avšak je zde více výjimek. Platí zákaz vycházení, pokud se nejedná o nezbytně důležité cesty jako například nákup potravin, péče o nemocné apod. Zavřené jsou školy a univerzity a všechny obchody s výjimkou klíčových sektorů. Dále pokračuje také vládní kurzabeit, který by měl nyní trvat až do konce dubna.

Cestování v rámci země je omezeno na nezbytně důležité cesty, do čehož spadají i cesty pracovního charakteru. To samé platí pro cesty mezinárodní.

Kompletní rozsah nového lockdownu a nařízení s ním spojených je k dispozici na stránkách britské vlády. Navzdory decentralizovanému přístupu ke zdravotnictví jsou velmi podobná opatření v platnosti také ve Walesu, Skotsku a Severním Irsku.

Ekonomické dopady nového lockdownu

Ekonomové ještě na konci roku předpovídali poměrně rychlé zotavení britské ekonomiky v návaznosti na postupné rozvolňování opatření. S příchodem nového plošného lockdownu se však situace změnila a zotavení bude nejspíše mnohém pomalejší, nežli se očekávalo. Ekonomové již dříve počítali s pozitivním efektem rapidní vakcinace obyvatelstva. Toho by se britská ekonomika měla stále dočkat později v letošním roce, avšak ne v takovém rozsahu, jak se původně předpokládalo. Ztráty budou nyní větší a ekonomika země se ponoří do hlubšího dluhu.

Předvánoční obavy z rozšíření nové mutace koronaviru spolu s lokálními omezeními způsobenými přechodem několika klíčových regionů, včetně Londýna do čtvrtého stupně nebezpečí nákazy (Tier 4) a dočasným uzavřením hranic s Evropou způsobily drastický pokles pohybu osob napříč Británií. Toto období je tradičně nejvýdělečější primárně pro maloobchod a pohostinství. Tyto sektory doufaly v alespoň částečnou náhradu ušlých příjmu ze zbytku roku, která se však nedostavila. Prozatím nejsou k dispozici konkrétní ekonomické indikátory, ale vše nasvědčuje největší ekonomické kontrakci za posledních 300 let.

Zakladatel konzultační společnosti Heteronomics Philip Rush varuje před očekávaným propadem HDP o dalších 10 % v prvním čtvrtletí 2021. Na vině podle něj bude hlavně pomalá distribuce vakcinace proti covidu-19 a prodloužení současného lockdownu nad rámec šesti týdnů. Podle jeho predikce nedojde k úplnému zotavení ani do konce roku a hodnota HDP zůstane 9 % pod hranicí hodnot před pandemií.

Ostatní ekonomové jsou však více optimističtí. Alan Monks z JP Morgan spadá do skupiny odborníků, kteří odhadují kontrakci ekonomiky o 2,5 % v prvním čtvrtletí. Pozitivnější je také jeho dlouhodobá prognóza, která již nepočítá s drastickými dopady, které ekonomika zaznamenala v průběhu prvního jarního lockdownu. Firmy by nyní měly být lépe připravené.

Prognózy ekonomonů týkající se vývoje HDP se do velké míry liší, jak je zachyceno v grafu:

Vládní opatření k restartu ekonomické aktivity

Šok pro britskou ekonomiku je v současné chvíli větších rozměrů, nežli tomu bylo během bankovní krize v roce 2008, avšak díky relativní likviditě bank a poměrně zdravé ekonomice před pandemií se očekává násobně rychlejší zotavení. V rámci snahy o překlenutí současné situace britská vláda spolu s Bank of England spustila řadu proticyklických opatření na podporu investic, domácností a firem.

Prozatím představené opatření spadají primárně do dvou kategorií: ty, které se zaměřují na domácnosti a individuální finanční pomoc a opatření, která mají za úkol pomoci firmám překlenout dočasné finanční problémy. Doplňujícím krokem je poté snaha centrální banky zajistit firmám půjčky s nízkým úrokem a udržení trhu s vládními dluhopisy.

Asistence firmám:

  • finanční pomoc v podobě grantů a odložení, či zrušení daňových závazků,
  • půjčky s nízkým úrokem,
  • kurzabeit.

Asistence domácnostem a jednotlivcům:

  • jednodušší přístup k nemocenské podpoře při zaměstnání v souvislosti s problémy spojenými s koronavirem,
  • zvýšené vyplácení benefitů lidem s nízkým příjmem a nezaměstnaným,
  • podpora v podobě grantů pro živnostníky.

Vláda ve svém krizovém rozpočtu udělila také mimořádnou alokaci na podporu veřejných služeb. Ministr financí Rishi Sunak oznámil navýšení financování veřejných služeb o 14,4 miliardy liber, z čehož více než tři čtvrtiny jsou vyhrazeny pro Anglii. Více než polovina těchto prostředků jde na financování zdravotnictví, primárně na nákup ventilátorů, PPE a nábor nových pracovníků. Navýšené financování se týkalo také lokálních autorit a měst a pomáhalo s pokrytím škod způsobených provozovatelům železnic, kteří byli díky radikálnímu úbytku pasažérů v kritické situaci. Vláda dále zrušila DPH na veškeré pomůcky osobní ochrany (PPE).

V dlouhodobějším měřítku představil Boris Johnson ekonomický stimulační balíček „New Deal for Britain“ ve výši 5 miliard liber, který se soustředí primárně na dlouhodobé investice a jasně naznačuje, že Británie přistupuje k recesi kontra-cyklicky. Primárně se jedná o investice do infrastrukturních projektů (železnice, elektro mobilita, cyklostezky ve městech), vzdělávání, vědeckého výzkumu a posílení policie.

Boj s nezaměstnaností

Jedním z nejradikálnějších vládních kroků na podporu skomírající ekonomiky byl kurzabeit, který vláda představila již koncem března. V praxi to znamená, že zaměstnavatelé mohou pro své zaměstnance požádat o náhradu 80 % platů do výše 2 500 liber. Kurzabeit byl vzhledem k negativní situaci již několikrát prodloužen, ačkoliv ho momentálně využívá pouze 11 % zaměstnanců. Jeho provoz se plánuje do konce dubna letošního roku.

Reálný dopad na pracovní trh bude však možné sledovat právě až po konci kurzabeitu. Právě to může velmi ublížit konzervativní vládě Borise Johnsona, která postavila významnou část své kampaně na podpoře zaměstnanosti a zvýšení prosperity na často opomíjeném severu Anglie.

Dopad na firmy

Podle údajů Office for National Statistics (ONS) obchodovalo k 17. prosinci 2020 80 % všech firem. Procento obchodujících firem ale pravděpodobně klesne v návaznosti na nový lednový plošný lockdown. Tři z deseti firem mají finanční rezervy na překlenutí dalších 3 měsíců.

Maloobchod

Prozatím největší dopad měla pandemie z pohledu ukončení provozu na maloobchod, ve kterém bylo velké množství firem vstupujících do likvidace. Mezi největší hráče procházející likvidací patří například:

  • TM Lewin
  • Go Outdoors
  • Oak Furnitureland
  • Victoria Secret
  • Debenhams
  • Laura Ashley

Velké množství maloobchodních řetězců také ohlásilo zrušení svých kamenných obchodů. V roce 2020 uzavřelo dveře svým zákazníkům zhruba 20 000 kamenných prodejen. Pro porovnání, v roce 2019 to bylo pouze 4 547. Následkem je ztráta 235 000 stálých pracovních pozic. Rok 2020 byl tak nejhorším rokem pro maloobchod za posledních 25 let.

Většina aktivit v maloobchodě se s nástupem nových opatření pravděpodobně přesune online, což koreluje s celkovým maloobchodním trendem, který se projevuje od začátku pandemie. Největší problémy mají primárně maloobchody s oblečením, což se týká jak kamenných obchodů, tak online prodejů. Naopak prodeje vzrostly v oblasti DIY a potravin.

Pohostinství

Pohostinství tvoří významnou část britské ekonomiky a přispívá k britskému HDP přibližně 60 miliard liber ročně, což představuje 4 % celkové HDP země. Jedná se však také o jeden z nejvíce zasažených sektorů. Zatímco koncem roku bylo sektoru pohostinství z velké části povoleno zůstat v provozu (s výjimkou regionálních restrikcí), leden přinesl další další šok v podobě nuceného uzavření prakticky celého sektoru na minimální dobu šesti týdnů. Již nyní je jasné, že někteří provozovatelé současný lockdown nepřežijí.

Několik národních řetězců, jako například řetězec kaváren Le Pain Quotidien a síť restaurací Jamie Oliver’s, již vstoupilo do likvidace a většina dalších řetězců oznámila, že zvažuje propouštění. Mezi ty patří jedna z největších sítí kaváren Pret A Manger, která se chystá uzavřít až 30 poboček a propustit 1 000 zaměstnanců.

Vláda představila pro firmy podnikající v pohostinství řadu opatření, která by měla pomoci překlenout současnou vlnu pandemie. Patří mezi ně šestiměsíční redukce daně z přidané hodnoty na pohostinství a turismus ze stávajících 20 % na 5 % a dočasné osvobození od provozní daně (business rates) v letech 2020–2021.

Mezinárodní cestování a obchodní cesty do Británie

Tento v pořadí ji třetí plošný lockdown přinesl také zpřísněné omezení týkající se mezinárodního cestování. Pro mezinárodní cesty nyní platí stejné omezení jako je tomu v případě cest vnitrostátních. To znamená, že veškeré cesty jsou zakázány, s výjimkou oprávněných důvodů. To v praxi znamená, že cestování je povoleno pouze v případě pracovních cest, zdravotních důvodů, nebo při péči o vážně nemocné. Toto nařízení se týká i cizinců pobývajících ve Velké Británii. Urgentní pracovní cesty do Velké Británie jsou tedy povoleny, ale vláda doporučuje se jim pokud možno vyhnout.

V současné chvíli jsou lety mezi Českou republikou a Británii výrazně redukovány, avšak tradiční dopravci stále zajišťují alespoň dva lety týdně. Cestující z České republiky spolu s většinou dalších zemí mají nutnost po příjezdu do Británie podstoupit desetidenní karanténu. Ta se dá zkrátit na 5 dnů, pokud si dotyčný na vlastní náklady uhradí test, který musí být negativní. Cestující z Británie musejí mít již před letem k dispozici negativní test, který byl proveden nejdéle před 72 hodinami.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně

Zpět na začátek

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem