Ve Velké Británii mírně stoupá počet nakažených

Počet nakažených začal ve Velké Británii na podzim s otevřením škol a univerzit opět mírně stoupat, kompletní lockdown se však zatím nekoná a většina sektorů ekonomiky je otevřena.

Aktuální vývoj situace

Primárním důvodem zvýšení počtu nových nákaz se zdá být znovuotevření škol a univerzit. Právě univerzitní kampusy se staly místy se zvýšeným výskytem a tomu odpovídá i největší počet nově nakažených mezi věkovou skupinou 17–24 let.

Konzervativní vláda Borise Johnsona se však snaží zamezit radikálním opatřením, která v první polovině roku paralyzovala britskou ekonomiku. Namísto toho vláda ustanovila třístupňový systém rizika výskytu viru. Ten vešel v platnost v polovině října a umožnil standardizaci v přístupu k zavedení určitých opatření pouze v některých částech země.

Stupně rizika výskytu a související opatření:

  • Medium – střední stupeň platí pro většinu země a navazuje na současné opatření včetně uzavření restauračních zařízení po 22:00 a zákazu shromažďování se ve více než šesti lidech (tzv. rule of six).
  • High – regiony zařazené do vysokého stupně rizika se primárně snaží zamezit šíření viru mezi domácnostmi a zakazuje se zde jejich vzájemné setkávání. Dále je doporučeno uskutečňovat pouze nezbytně nutné cesty mimo region.
  • Very High – mohou zůstat otevřeny pouze provozovny, kde se podává jídlo. Ostatní volnočasové zařízení, bary i hospody jsou uzavřeny. Školy, univerzity a maloobchod jsou stále otevřeny. Vláda poskytne těmto oblastem ekonomickou podporu.

Stupeň rizika v dané oblasti je možné zjistit přes vládní server.

Wales bude od 23. 10. do 9. 11. v dočasném lokálním lockdownu. Důvodem je nedostatečná lůžková kapacita místních nemocnic a rychle se zvyšující počet nakažených. Zavřen je maloobchod s výjimkou potravin a také veškeré pohostinství a volnočasové aktivity v uzavřených prostorech. Lidé se nesmějí scházet s jinými domácnostmi a pokud možno, pracovat z domova.

Situace ve Skotsku do velké míry koreluje se situací v Británii.

Přestože ekonomika ve většině sektorů s výjimkou regionů zařazených do nejvyššího stupně rizika nezaznamenává signifikantnější zábrany v normálním provozu, dlouhotrvající nejistota v kombinaci se zvýšenou opatrností zákazníku a opožděnými následky původního lockdownu přináší změny. Podle studie Office for National Statistics, více než polovina firem potvrdila, že mají neproplacené faktury za již vykonané služby, či zboží jakožto přímý následek pandemie.

Trend práce z domova dlouhodobě pokračuje a 20 % všech pracujících nyní pracuje výlučně z domova. To přináší problémy pro firmy orientované primárně na pohostinství v oblastech s vysokým pohybem zaměstnanců dojížděních do velkých měst za zaměstnáním. Centra měst zaznamenávají zhruba čtvrtinový pokles v pohybu osob v porovnání se situací vloni. Dopad má pandemie také na počet nově inzerovaných pracovních míst. Nyní je v nabídce pouze polovina pozic v porovnání s loňským rokem.

Podle statistik ONS poklesl HDP v druhém čtvrtletí v porovnání se začátkem roku o více než 15 %. Graf mapující vývoj britské HDP od roku 2018 nejen zvýrazňuje drtivý dopad pandemie, ale také ukazuje dlouhodobou stagnaci ekonomiky země. Výsledky jsou však stále lepší, než bylo předpokládáno před několika měsíci a třetí čtvrtletí by mělo přinést další známky zlepšení.

HDP ve druhém čtvrtletí signifikantně pokleslo o zhruba 100 miliard liber

Zdroj: Office for National Statistics (ONS)

Vládní opatření k restartu ekonomické aktivity

Šok pro britskou ekonomiku je v současné chvíli větších rozměrů, nežli tomu bylo během bankovní krize v roce 2008, avšak díky relativní likviditě bank a poměrně zdravé ekonomice před pandemií se očekává násobně rychlejší zotavení. V rámci snahy o překlenutí současné situace britská vláda spolu s Bank of England spustila řadu proticyklických opatření na podporu investic, domácností a firem.

Prozatím představené opatření spadají primárně do dvou kategorií: ty, které se zaměřují na domácnosti a individuální finanční pomoc a opatření, která mají za úkol pomoci firmám překlenout dočasné finanční problémy. Doplňujícím krokem je poté snaha centrální banky zajistit firmám půjčky s nízkým úrokem a udržení trhu s vládními dluhopisy.

Asistence firmám:

  • finanční pomoc v podobě grantů a odložení, či zrušení daňových závazků,
  • půjčky s nízkým úrokem,
  • kurzabeit.

Asistence domácnostem a jednotlivcům:

  • jednodušší přístup k nemocenské podpoře při zaměstnání v souvislosti s problémy spojenými s koronavirem,
  • zvýšené vyplácení benefitů lidem s nízkým příjmem a nezaměstnaným,
  • podpora v podobě grantů pro živnostníky.

Vláda ve svém krizovém rozpočtu udělila také mimořádnou alokaci na podporu veřejných služeb. Ministr financí Rishi Sunak oznámil navýšení financování veřejných služeb o 14,4 miliardy liber, z čehož více než tři čtvrtiny jsou vyhrazeny pro Anglii. Více než polovina těchto prostředků jde na financování zdravotnictví, primárně na nákup ventilátorů, PPE a nábor nových pracovníků. Navýšené financování se týkalo také lokálních autorit a měst a pomáhalo s pokrytím škod způsobených provozovatelům železnic, kteří byli díky radikálnímu úbytku pasažérů v kritické situaci. Vláda dále zrušila DPH na veškeré pomůcky osobní ochrany (PPE).

V dlouhodobějším měřítku představil Boris Johnson ekonomický stimulační balíček „New Deal for Britain“ ve výši 5 miliard liber, který se soustředí primárně na dlouhodobé investice a jasně naznačuje, že Británie přistupuje k recesi kontra-cyklicky. Primárně se jedná o investice do infrastrukturních projektů (železnice, elektro mobilita, cyklostezky ve městech), vzdělávání, vědeckého výzkumu a posílení policie.

Boj s nezaměstnaností

Jedním z nejradikálnějších vládních kroků na podporu skomírající ekonomiky byl kurzabeit, který vláda představila již koncem března. V praxi to znamená, že zaměstnavatelé mohou pro své zaměstnance požádat o náhradu 80 % platů do výše 2 500 liber. K 9. srpnu bylo na této formě podpory celkem 9,6 milionu lidí napříč sektory a program vládu prozatím stál 34,7 miliardy liber. Tato cifra možná vystoupá až na 80 miliard liber do konce října, kdy podpora oficiálně skončí. Vládní stanovisko k ukončení kurzabeitu je zatím jasné, avšak veřejný nátlak na podporu jeho prodloužení je signifikantní.

Obecně se očekává, že po skončení kurzabeitu bude ztraceno velké množství pracovních pozic. Vláda se snaží této reakci zamezit bonusem v hodnotě 1 000 liber pro zaměstnavatele za každého zaměstnance, který bude znovu přijat i po ukončení programu, pokud bude daná osoba stále zaměstnána v lednu 2021. Jedná se však spíše o odložení nevyhnutelného.

Prozatím se množství lidí čerpajících podporu v nezaměstnanosti v červenci zvýšilo zhruba o polovinu na 2,7 milionu. Reálný dopad na pracovní trh bude však možné sledovat právě až po konci kurzabeitu a potažmo také na začátku roku 2021. Právě to může velmi ublížit konzervativní vládě Borise Johnsona, která postavila významnou část své kampaně na podpoře zaměstnanosti a zvýšení prosperity na často opomíjeném severu Anglie.

Dopad na firmy

Podle údajů Office for National Statistics (ONS) obchodovalo k 20. září 86 % firem. Jedná se o nárůst v porovnání s první polovinou června, kdy obchodovalo pouze 66 % firem. Zhruba 40 % dotazovaných firem zaznamenalo nižší tržby, než by se v tomto období normálně očekávalo. Zhruba tři procenta firem počítá s kompletním ukončením provozu v příštích třech měsících. Mezi tyto firmy patří primárně podniky v maloobchodě a v pohostinství. Kurzabeitu využívalo k 20. září 9 % zaměstnanců, což je o 21 % méně v porovnání s první polovinou června.

Maloobchod

Prozatím největší dopad měla pandemie z pohledu ukončení provozu na maloobchod, ve kterém bylo velké množství firem vstupujích do likvidace. Mezi největší hráče procházející likvidací patří například:

  • TM Lewin
  • Go Outdoors
  • Oak Furnitureland
  • Victoria Secret
  • Debenhams
  • Laura Ashley

Velké množství maloobchodních řetězců také ohlásilo zrušení svých kamenných obchodů. Podle přibližných odhadů by mělo číslo uzavřených kamenných prodejen dosáhnout 20 000 ke konci roku 2020. Pro porovnání, v roce 2019 to bylo pouze 4 547. Následkem bude ztráta zhruba 235 000 stálých pracovních pozic. Jedná se tak o nejhorší rok pro maloobchod za posledních 25 let.

Ačkoliv se nákupní aktivita pomalu vrací na úroveň před začátkem pandemie, velkou zásluhu na tom mají online prodeje. Největší problémy mají primárně maloobchody s oblečením, což se týká jak kamenných obchodů, tak online prodejů. Naopak prodeje vzrostly v oblasti DIY a potravin.

Objem maloobchodních prodejů se přiblížil hodnotám před pandemií

Trend online nákupů byl koronavirem zásadně posílen, a i po znovuotevření kamenných obchodů se nezdá, že by měl opadnou. V porovnání s únorem 2020 online maloobchodní sektor narostl o 53,6 %.

Objem nákupů mimo kamenné prodejny (online) pokračuje v růstu

Pohostinství

Pohostinství tvoří signifikantní část britské ekonomiky a přispívá k britskému HDP přibližně 60 miliard liber ročně, což představuje 4 % celkové HDP země. Jedná se však také o jeden z nejvíce zasažených sektorů. Objem prodejů se podle agentury Bloomberg propadl v druhém čtvrtletí o 87 % a podle průzkumů až jeden ze tří provozovatelů bude nucen z finančních důvodů ukončit provoz. Sektor je nyní za přítomnosti nutných opatření plně provozuschopný, avšak zájem zákazníku je stále narušen nejistotou.

Několik národních řetězců, jako například řetězec kaváren Le Pain Quotidien a síť restaurací Jamie Oliver’s, již vstoupilo do likvidace a většina dalších řetězců oznámila, že zvažuje propouštění. Mezi ty patří jedna z největších sítí kaváren Pret A Manger, která se chystá uzavřít až 30 poboček a propustit 1 000 zaměstnanců.

Vláda představila pro firmy podnikající v pohostinství řadu opatření, které by měli pomoci překlenou letošní rok. Patří mezi ně šestiměsíční redukce daně z přidané hodnoty na pohostinství a turismus ze stávajících 20 % na 5 % a dočasné osvobození od provozní daně (business rates) v letech 2020–2021.

Další iniciativou na podporu tohoto sektoru je kampaň „Eat Out to Help Out“, která poskytla 500 milionů liber na přilákání lidí zpět do restaurací a kaváren. V praxi to znamená 50 % slevu na jídlo a nealkoholické nápoje do maximální částky 10 liber na osobu mezi pondělím a středou v zařízeních, která se do tohoto programu přihlásí.

Mezinárodní cestování a obchodní cesty do Británie

V současné chvíli Británie operuje na základě takzvaných cestovních koridorů. Jedná se o seznam zemí, ze kterých je možné cestovat do Británie bez nutnosti dodržovat 14denní karanténu. Při návratu ze zemí mimo tyto koridory budou všichni cestující nuceni podstoupit 14denní izolaci a nevycházet z domu. To platí i v případě, že se cestující prokáže negativním testem na koronavirus. Seznam se průběžně mění v závislosti na situaci a nárůstu nových případů onemocnění v jednotlivých zemích.

Dne 29. 8. 2020 byla ze seznamu vyřazena Česká republika. V současné chvíli tedy není možné volně cestovat mezi Českou republikou a Velkou Británií, po příletu je nutné absolvovat karanténu.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně

Zpět na začátek

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem