Velká Británie už má konkrétní plán na rozvolňování, hrozba mutací viru ale trvá

Od druhé poloviny ledna většina indikátorů výskytu koronaviru v Británii trvale klesá a vakcinace je v plném proudu. Vláda na současný vývoj reagovala konkrétním plánem pro rozvolňování opatření, jehož první fáze začala 8. března znovuotevřením škol. Veškeré rozvolňování je však závislé na konkrétních empirických podkladech. Současný plán počítá se signifikantním rozvolněním od poloviny dubna a země by se měla dostat do stavu podobného tomu před pandemií do 21. června.

Aktuální vývoj situace

Zatím největším úspěchem Británie v boji s koronavirem je bezesporu velmi efektivní způsob vakcinace obyvatelstva. K 7. březnu již bylo naočkováno zhruba 21.8 milionů obyvatel a v průběhu února podstoupilo vakcinaci průměrně 400 000 lidí denně. Spojené Království tedy paří s 32.9 procenty obyvatel, kteří dostali alespoň první dávku vakcinace mezi 3 státy s nejrychlejším vakcinačním programem.

Současný lockdown se také prokázal jako velmi efektivní a pomohl ke snížení nárůstu nových případů nákazy. Díky kombinaci rychlé vakcinace a snížení rychlosti šíření viru je Anglie nyní v pozici, kdy může začít s rozvolňováním některých opatření. Boris Johnson však při tiskové konferenci zdůraznil, že pro rušení jednotlivých opatření není rozhodující konkrétní datum, nýbrž empirické indikátory. Vláda určila celkem 4 milníky, které umožní plánované uvolnění:

  • Vakcinace musí pokračovat stávajícím tempem a bez větších komplikací
  • Empirické indikátory musí ukazovat, že vakcinace je efektivní a vede k poklesu hospitalizací a úmrtí
  • Rychlost šíření neohrožuje kapacitu nemocnic
  • Riziko nesmí být výrazně zvýšeno v souvislosti s výskytem nových mutací

Plán rozvolňování vládních opatření

K 8. březnu vláda provedla následující úpravy opatření:

  • Školky, školy a dětské kroužky jsou otevřeny
  • Osoby v pečovatelských domovech smějí mít jednoho stálého návštěvníka
  • Lidé mohou opustit svůj domov za účelem rekreace a sportu v doprovodu spolubydlících, nebo s jednou další osobou
  • Některé praktické univerzitní obory mohou znovu zahájit prezenční výuku

Další rozvolňování je v plánu na 29. března. Vláda by měla povolit venkovní setkání až 6 osob, nebo dvou domácností. Dále budou moci být otevřeny venkovní sportovní zařízení jako například tenisové kurty, nebo fotbalová hřiště. Již nebude platit nařízení pro setrvání doma, ale lidé by stále měli, pokud možno pracovat ze svých domovů a do zaměstnání nedojíždět. Zahraniční cestování bude stále limitované pouze na výjimečné případy.

Největší změna v nařízeních by měla přijít nejdříve 12. dubna:

  • Maloobchod, kadeřnictví, veřejné budovy a komunitní centra budou moci znovu zahájit provoz
  • Veškeré venkovní volnočasové aktivity budou znovu povoleny (např. ZOO), spolu s fitness centry a bazény
  • Restaurace, bary a hospody s venkovním servisem budou moci být opět v provozu
  • Ubytovací zařízení, kde lidé nesdílí společné prostory mohou otevřít

Kompletní plán rozvolňování je k dispozici na vládním webu: https://www.gov.uk/government/news/prime-minister-sets-out-roadmap-to-cautiously-ease-lockdown-restrictions

Největší obavy jsou v současnosti z šíření tzv. brazilské mutace viru, která byla zatím identifikována pouze u 6 jedinců. Jedná se o více odolnou variantu viru, který se šíří rychleji a má větší odolnost proti dostupné vakcinaci. Všechny dosavadní případy nákazy touto mutací byly identifikovány a zatím se nezdá, že by se mutace dále šířila. V rámci zamezení dalšího šíření nových mutací vláda také přistoupila ke zpřísnění restrikcí týkajících se mezinárodního cestování.

Kompletní rozsah nového lockdownu a nařízení s ním spojených je k dispozici na stránkách britské vlády. Navzdory decentralizovanému přístupu ke zdravotnictví jsou velmi podobná opatření v platnosti také ve Walesu, Skotsku a Severním Irsku.

Ekonomické dopady přetrvávajícího lockdownu

Vláda na boj s následky pandemie koronaviru prozatím dedikovala 407 miliard liber. Při zveřejnění nového státního rozpočtu pro rok 2021 ministr financí Rishi Sunak zdůraznil rozsah státního dluhu a budoucí překážky, které s tím souvisí. Vláda reaguje na pandemii převážně ekonomickým stimulem a zavádí proticyklická opatření. V poslední verzi státního rozpočtu zvýšila slevu na daňového poplatníka v novém daňovém roce a zavedla hypoteční úvěry pro soukromé osoby s depositem pouze 5% z ceny nemovitosti. Zvýšení však čeká daň z příjmu právnických osob.

Ekonomové ještě na konci roku předpovídali poměrně rychlé zotavení britské ekonomiky v návaznosti na postupné rozvolňování opatření. S příchodem nového plošného lockdownu se však situace změnila a zotavení bude nejspíše mnohém pomalejší, nežli se očekávalo. Ekonomové již dříve počítali s pozitivním efektem rapidní vakcinace obyvatelstva. Toho by se britská ekonomika měla stále dočkat později v letošním roce, avšak ne v takovém rozsahu, jak se původně předpokládalo. Ztráty budou nyní větší a ekonomika země se ponoří do hlubšího dluhu.

Předvánoční obavy z rozšíření nové mutace koronaviru spolu s lokálními omezeními způsobenými přechodem několika klíčových regionů, včetně Londýna do čtvrtého stupně nebezpečí nákazy (Tier 4) a dočasným uzavřením hranic s Evropou způsobily drastický pokles pohybu osob napříč Británií. Toto období je tradičně nejvýdělečnější primárně pro maloobchod a pohostinství. Tyto sektory doufaly v alespoň částečnou náhradu ušlých příjmu ze zbytku roku, která se však nedostavila. Prozatím nejsou k dispozici konkrétní ekonomické indikátory, ale vše nasvědčuje největší ekonomické kontrakci za posledních 300 let.

Zakladatel konzultační společnosti Heteronomics Philip Rush varuje před očekávaným propadem HDP o dalších 10 % v prvním čtvrtletí 2021. Na vině podle něj bude hlavně pomalá distribuce vakcinace proti covidu-19 a prodloužení současného lockdownu nad rámec šesti týdnů. Podle jeho predikce nedojde k úplnému zotavení ani do konce roku a hodnota HDP zůstane 9 % pod hranicí hodnot před pandemií.

Ostatní ekonomové jsou však více optimističtí. Alan Monks z JP Morgan spadá do skupiny odborníků, kteří odhadují kontrakci ekonomiky o 2,5 % v prvním čtvrtletí. Pozitivnější je také jeho dlouhodobá prognóza, která již nepočítá s drastickými dopady, které ekonomika zaznamenala v průběhu prvního jarního lockdownu. Firmy by nyní měly být lépe připravené.

Vládní opatření k restartu ekonomické aktivity

Šok pro britskou ekonomiku je v současné chvíli větších rozměrů, nežli tomu bylo během bankovní krize v roce 2008, avšak díky relativní likviditě bank a poměrně zdravé ekonomice před pandemií se očekává násobně rychlejší zotavení. V rámci snahy o překlenutí současné situace britská vláda spolu s Bank of England spustila řadu kontracyklických opatření na podporu investic, domácností a firem.

Prozatím představené opatření spadají primárně do dvou kategorií: ty, které se zaměřují na domácnosti a individuální finanční pomoc a opatření, která mají za úkol pomoci firmám překlenout dočasné finanční problémy. Doplňujícím krokem je poté snaha centrální banky zajistit firmám půjčky s nízkým úrokem a udržení trhu s vládními dluhopisy.

Asistence firmám:

  • finanční pomoc v podobě grantů a odložení, či zrušení daňových závazků,
  • půjčky s nízkým úrokem,
  • kurzabeit.

Asistence domácnostem a jednotlivcům:

  • jednodušší přístup k nemocenské podpoře při zaměstnání v souvislosti s problémy spojenými s koronavirem,
  • zvýšené vyplácení benefitů lidem s nízkým příjmem a nezaměstnaným,
  • podpora v podobě grantů pro živnostníky.
  • Snížení minimálního depositu pro poskytnutí hypotečního úvěru na 5 procent
  • Dočasné zrušení daně z nákupu nemovitosti
  • Prodloužení kurzabeitu do konce září 2021

Vláda ve svém krizovém rozpočtu udělila také mimořádnou alokaci na podporu veřejných služeb. Ministr financí Rishi Sunak oznámil navýšení financování veřejných služeb o 14,4 miliardy liber, z čehož více než tři čtvrtiny jsou vyhrazeny pro Anglii. Více než polovina těchto prostředků jde na financování zdravotnictví, primárně na nákup ventilátorů, PPE a nábor nových pracovníků. Navýšené financování se týkalo také lokálních autorit a měst a pomáhalo s pokrytím škod způsobených provozovatelům železnic, kteří byli díky radikálnímu úbytku pasažérů v kritické situaci. Vláda dále zrušila DPH na veškeré pomůcky osobní ochrany (PPE).

V dlouhodobějším měřítku představil Boris Johnson ekonomický stimulační balíček „New Deal for Britain“ ve výši 5 miliard liber, který se soustředí primárně na dlouhodobé investice a jasně naznačuje, že Británie přistupuje k recesi kontra-cyklicky. Primárně se jedná o investice do infrastrukturních projektů (železnice, elektro mobilita, cyklostezky ve městech), vzdělávání, vědeckého výzkumu a posílení policie.

Boj s nezaměstnaností

Jedním z nejradikálnějších vládních kroků na podporu skomírající ekonomiky byl kurzabeit, který vláda představila již koncem března 2020. V praxi to znamená, že zaměstnavatelé mohou pro své zaměstnance požádat o náhradu 80 % platů do výše 2 500 liber. Kurzabeit byl vzhledem k negativní situaci již několikrát prodloužen, ačkoliv ho momentálně využívá pouze 11 % zaměstnanců. Jeho provoz se plánuje do konce září letošního roku.

Reálný dopad na pracovní trh bude však možné sledovat právě až po konci kurzabeitu. Právě to může velmi ublížit konzervativní vládě Borise Johnsona, která postavila významnou část své kampaně na podpoře zaměstnanosti a zvýšení prosperity na často opomíjeném severu Anglie.

Maloobchod

Prozatím největší dopad měla pandemie z pohledu ukončení provozu na maloobchod, ve kterém bylo velké množství firem vstupujících do likvidace. Mezi největší hráče procházející likvidací patří například:

  • TM Lewin
  • Go Outdoors
  • Oak Furnitureland
  • Victoria Secret
  • Debenhams
  • Laura Ashley

Většina aktivit v maloobchodě se s nástupem nových opatření přesunula online, což koreluje s celkovým maloobchodním trendem, který se projevuje od začátku pandemie. Největší problémy mají primárně maloobchody s oblečením, což se týká jak kamenných obchodů, tak online prodejů. Naopak prodeje vzrostly v oblasti DIY a potravin.

Důkazem síly online segmentu je akvizice etablovaných ‘high street’ maloobchdních řetězců Debenhams a Top Shop jejich online konkurenty. Debenhams kompletně odkoupil online hráč na poli alternativní módy Boohooman s plánem uzavřít všechny kamenné obchody. Topshop spolu se značkami Topman a Miss Selfridge pro změnu zakoupil online gigant ASOS, který se věnuje primárně oblečení a doplňkům pro mladé. Ani ASOS pravděpodobně znovu neotevře kamenné obchody a hrozí tak ztráta až 2500 pracovních míst.

Pohostinství

Pohostinství tvoří významnou část britské ekonomiky a přispívá k britskému HDP přibližně 60 miliard liber ročně, což představuje 4 % celkové HDP země. Jedná se však také o jeden z nejvíce zasažených sektorů. Zatímco koncem roku bylo sektoru pohostinství z velké části povoleno zůstat v provozu (s výjimkou regionálních restrikcí), leden přinesl další další šok v podobě nuceného uzavření prakticky celého sektoru na minimální dobu šesti týdnů. Již nyní je jasné, že někteří provozovatelé současný lockdown nepřežijí.

Několik národních řetězců, jako například řetězec kaváren Le Pain Quotidien a síť restaurací Jamie Oliver’s, již vstoupilo do likvidace a většina dalších řetězců oznámila, že zvažuje propouštění. Mezi ty patří jedna z největších sítí kaváren Pret A Manger, která se chystá uzavřít až 30 poboček a propustit 1 000 zaměstnanců.

Vláda představila pro firmy podnikající v pohostinství řadu opatření, která by měla pomoci překlenout současnou vlnu pandemie. Patří mezi ně šestiměsíční redukce daně z přidané hodnoty na pohostinství a turismus ze stávajících 20 % na 5 % a dočasné osvobození od provozní daně (business rates) v letech 2020–2021.

Mezinárodní cestování a obchodní cesty do Británie

Pro mezinárodní cesty nyní platí stejné omezení jako je tomu v případě cest vnitrostátních, tj. veškeré cesty jsou zakázány s výjimkou oprávněných důvodů. To v praxi znamená, že cestování je povoleno pouze v případě pracovních cest, zdravotních důvodů, studijních cest nebo při péči o vážně nemocné. Toto nařízení se týká i cizinců pobývajících ve Velké Británii. Urgentní pracovní cesty do Velké Británie jsou tedy povoleny, ale vláda doporučuje se jim pokud možno vyhnout. Je plánována přísnější kontrola důvodů pro cestování a posílení policejních jednotek na letištích / hraničních přechodech a k opuštění země je od 8. března třeba písemná deklarace důvodu cesty. Ta se musí shodovat s legálními důvody pro vycestování ze země.

Nově příchozí do země musí předložit negativní test na Covid-19, který je starý méně než 72 hodin. Poté musí podstoupit 10denní karanténu, přičemž jsou povinni na vlastní náklady provést 2 další testy. Jeden v druhém dni karantény a další ve dni osmém. Pokud je test vyhodnocen jako pozitivní, musí v karanténě zůstat dalších 10 dnů. Pokud cestující test neprovede, čeká ho pokuta 1000 liber a pokud neprovede ani druhý test, bude mu uložena další pokuta v hodnotě 2000 liber a karanténa se prodlouží na 14 dní. Je zde také možnost připlatit si za další test v pátém dni karantény a při negativním výsledku se izolace zkrátí na 6 dnů.

V současné chvíli je možné zakoupit přímé lety mezi Anglií a Prahou pouze u společnosti Ryan Air. Ostatní dopravci nabízejí lety s přestupem v jiné evropské destinaci.

Vláda dále eviduje 33 zemí na takzvané červené listině zemí, kde je velké riziko šíření jedné z nových mutací koronaviru. Cestující z těchto zemí mají plošný zákaz vstupu do Británie s výjimkou britských residentů a irských občanů. Jedná se primárně o africké a jihoamerické státy, ale na seznamu je také Portugalsko a Spojené Arabské Emiráty.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně

Zpět na začátek

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem