Bosna a Hercegovina zřídila dva krizové štáby, kvůli viru a ekonomice

Kvůli pandemii pociťuje problémy nejen turistický ruch malé balkánské země, ale také další hospodářská odvětví. Vláda zřídila záchranný fond pro ekonomiku.

Předpokládané dopady pandemie na ekonomiku

Dopad koronaviru na ekonomiku Bosny a Hercegoviny není dosud s jistotou znám, ale podle předběžných ukazatelů je jisté, že některá odvětví, jako jsou cestovní ruch, doprava a výroba, zaznamenají horší obchodní výsledky než ve stejném období loňského roku.

V prvním čtvrtletí roku 2020 uskutečnila Bosna a Hercegovina vývoz v hodnotě 2 708 640 000 KM (1 354 320 000 EUR). Vývoz se oproti stejnému období loňského roku snížil o 5,23 %. Dovoz do Bosny a Hercegoviny v prvním čtvrtletí roku 2020 činil 4 365 312 000 KM (2 182 656 000 EUR), což je o 7,23 % méně než ve stejném období předchozího roku.

Pokrytí dovozu vývozem je 62 %, což je o 2,16 % více než v prvním čtvrtletí roku 2019. Celkový objem zahraničního obchodu se snížil o 6,67 %, což je 7 073 953 000 KM (3 536 976 500 EUR).

Komora pro zahraniční obchod Bosny a Hercegoviny zveřejnila na svých webových stránkách dotazník o obchodních potížích způsobených šířením koronaviru a dotazník o stavu surovin ve společnostech v Bosně a Hercegovině. Cílem Komory je získat přesnější údaje a přehled o aktuální situaci na trhu.

Podle analýzy dotazníků o problémech v podnikání, kterých do 13. 4. 2020 předložilo 410 společností většinou z výrobního průmyslu, 92 % respondentů uvedlo, že pociťují důsledky, 71 % pociťuje dopady na vývoz a dovoz.

V průzkumu o stavu surovin, kterého se zúčastnilo 261 společností, největší počet podniků uvedl, že mají zásoby surovin na dobu jednoho měsíce. Většina společností také uvedla, že vyrábějí konečné produkty a dovážejí suroviny přímo od dodavatelů ze zahraničí, a to zejména z Itálie, Německa a Rakouska.

Utrpěl cestovní ruch i průmysl

Cestovní ruch bylo jedno z prvních odvětví, které zažilo v souvislosti s pandemií krizi, když mnoho zemí zakázalo cestování. V Mostaru tak bylo v prvním čtvrtletí zaznamenáno o 60 procent méně přenocování ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.

Od počátku krize ztratilo práci více než sedm tisíc zaměstnanců. Koncem března byla vydána doporučení, jak obdělat co nejvíce orné půdy z důvodu obav z nedostatku potravin, protože Bosna a Hercegovina asi 90 % potravin dováží. Z tohoto hlediska představují potenciální problém i velká zdržení při dopravě zboží z EU, zejména při tranzitu přes Chorvatsko.

Kromě nejvíce přímo ovlivněných průmyslových odvětví, jako jsou stravování, hoteliérství, kadeřnictví, maloprodej (kromě potravin), je také výrazně ovlivněna výroba ve velkém počtu továren. Obzvláště zasaženy jsou nábytkářský, obranný, obuvnický a oděvní průmysl a kovovýroba. Vzhledem k očekávanému drastickému snížení poptávky v Evropě a recesi dochází k razantnímu poklesu vývozu. Řada firem má také problémy s dodávkami výrobního materiálu, zejména z Itálie.

Zpět na začátek

Vývoj pandemie v Bosně a Hercegovině

První případ šíření pandemie koronaviru byl zaznamenán 5. března v městě Banja Luka, jež se také stalo ohniskem infekce s největším počtem pacientů. Další ohnisko se vyvinulo v městě Konjic 11. března po oslavě výročí místní firmy. S touto oslavou souvisí velké množství případů, které vyvstaly v městech Konjic, Sarajevo, Travnik a Goražde. V Mostaru infikovaný pacient svévolně 19. března odešel do nemocnice s příznaky chřipky. Následně skončilo nejméně 10 lékařů v izolaci.

Dne 17. března Rada ministrů vyhlásila stav přírodních a jiných katastrof. 21. března byla ve Federaci Bosny a Hercegoviny a Republice srbské zaveden zákaz vycházení. První oběť byla zaznamenána 21. března v Bihaći.

Zpět na začátek

Koronavirová opatření

Dne 10. března Republika srbská formálně zakázala všechna veřejná shromáždění a zavřela všechny školy. Ve snaze dále bojovat proti šíření pandemie se Federace Bosny a Hercegoviny 11. března rozhodla přerušit výuku na dva týdny na všech školách, včetně středních a vysokých škol. Koncem března začalo na území celého státu omezení provozování obchodů s potravinami, restaurací, kaváren a zákaz veškeré činnosti v tělocvičnách a fitness centrech.

Preventivní opatření zahrnují zákaz vstupu cizincům

Letiště byla pro běžné lety uzavřena. Kromě personálních, kantonálních a městských krizových štábů byly na úrovni státu zřízeny další dva, jeden pro omezení šíření viru a druhý ke zmírnění ekonomických důsledků.

Dne 15. 3. byl zakázán vstup cizinců do země. Výjimku měli například řidiči mezinárodní nákladní dopravy. 16. března bylo učiněno rozhodnutí o povinné 14denní karanténě pro občany Bosny a Hercegoviny, kteří vstupují do země na hraničních přechodech nebo letištích ve Federaci Bosny a Hercegoviny.

Dne 3. dubna přijala vláda Federace návrh zákona o zmírňování negativních ekonomických dopadů. Kromě daňových úlev má být zřízen fond ke stabilizaci ekonomiky s cílem podporovat vývozně orientované společnosti. Bankám byla uložena povinnost umožňovat právnickým i fyzickým osobám odklad splácení úvěrů na dobu až šesti měsíců či jiná ulehčení. Podobná opatření byla zavedena v Republice srbské.

Dne 20. března bylo učiněno rozhodnutí o zákazu pohybu občanů do 18 let a nad 65 let ve Federaci BaH. Následujícího dne zakázala seniorům vycházení i Republika srbská.

Izudin Gušmirović, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Podgorica

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

• Teritorium: Bosna a Hercegovina | Evropa | Zahraničí