Covid-19: Nizozemsko patří k nejpostiženějším zemím na světě

Nizozemsko vyhlásilo v polovině října „částečný lockdown“. Vláda důrazně apeluje na obyvatele země tulipánů, aby opatření dodržovali. Počet pozitivně testovaných se za minulý týden při shodném počtu testovaných zdvojnásobil a Nizozemsko je třetí nejvíce postiženou zemí v Evropě. Jak chce vláda situaci zvládnout?

Harry Beugelink / Shutterstock.com

Aktuální situace

Tisková konference premiéra Marka Rutteho a ministra zdravotnictví Huga de Jonga, reagující na alarmující čísla a denní přírůstky pozitivně testovaných pohybujících se kolem osmitisícové hranice, se nesla v odpovídající atmosféře. Hlas předsedy vlády pozbyl tónu trpělivého otce a obličej šéfa zdravotnictví svědčil o opravdu vážné situaci. Nikdo nekřičel a vášnivých emocí se nedočkal, jsme přeci jen v Nizozemsku, ale vzkaz byl více než jasný – zamyslete se a začněte poslouchat, situace je vážná!

Nizozemští funkcionáři představili nejen nová opatření, ale i celý plán vývoje opatření obsahující 4 rizikové stupně s lockdown jako nejhorší variantou řešení, Aktuální situace je hodnocena jako velmi vážná (zeer ernstig), tedy je posledním stádiem před uzavřením. Opatření by pak byla následující:

.

Vnitřní a venkovní prostory:

  • povinné rozestupy 1,5 metru
  • důrazný apel na omezení návštěv na maximálně 1 skupinu o 3 osobách
  • vvnějších prostorách se mohou sdružovat skupinky maximálně 4 osob
  • ve vnitřních prostorách je povoleno maximálně 30 osob,
  • zákaz konzumace a prodeje alkoholických nápojů a lehkých drog po 20.00
  • návštěva vnitřních prostor po rezervaci místa k sezení

Obchody:

  • všechny obchody s výjimkou potravin musí být uzavřeny ve 20.00
  • vyhrazené časové sloty pro staré lidi

Volný čas:

  • zákaz všech hromadných akcí s výjimkou:
    • trhů
    • kin a divadel
    • veletrhů a kongresů
  • zákaz pořádání sportovních akcí
  • při sportovních trénincích je možná přítomnost maximálně 4 osob s povinným dodržením 1,5 rozestupu

Domácnosti:

  • návštěvy maximálně 3 osob (bez ohledu na děti do 12 let),
  • při příjezdu z rizikových oblastí je nutná desetidenní karanténa (děti do 12 let mohou do školky, školy nebo sportovat).

Cestování:

Karanténa se týká všech zemí označených na semaforu oranžovou barvou jako rizikové země s doporučením vycestování jen v nutných záležitostech. U žlutě označených zemí, platí že i přes riziko je cesta možná.

Semafor má doporučující charakter, nicméně indikuje nutnost karantény v Nizozemsku při návratu, nebo v cílové zemi při příjezdu z Nizozemska. Na příklad Finsko je sice označeno oranžově, ale při návratu Nizozemci karanténu podstoupit nemusí a oranžově označeno je jen proto, že pro Nizozemce je povinná čtrnáctidenní karanténa při vstupu na finské území.

V případě ČR se jedná o oranžovou barvu. Na stánkách nizozemské vlády je situace v ČR okomentována: „Počet infekcí koronaviru vzrostl v celé České republice. Barevný kód celé země byl proto změněn ze „žluté“ (poznámka: existují bezpečnostní rizika) na „oranžovou“ (pouze nutné cesty). Cestujte do České republiky pouze v případě nutnosti. Po pobytu v České republice přejdete po návratu do Nizozemska na 10 dní do domácí karantény.“

Detailnější požadavky k jednotlivým zemím naleznete na stránkách vlády při zadání názvu země (stránka je v nizozemštině, ale překladač funguje výborně).

HoReCa:

  • všechna restaurační zařízení včetně kantýn a občerstvení musejí být uzavřena
  • ve 21:00 mohou vstoupit poslední hosté,
  • pro vstup je nutná rezervace a registrace osob formou uvedení jména, PSČ a kontaktních údajů,
  • restaurace s donáškovou službou mohou být otevřeny pouze do 2:00 s tím, že alkohol může být prodáván do 22:00.

Sport:

  • veškerá sportovní utkání musejí být bez přítomnosti publika,
  • občerstvení na sportovištích musejí být bez výjimky uzavřena.

Práce:

  • Je stále důrazně doporučena práce z domova.

Hromadná doprava:

  • omezené množství cestujících,
  • je povinné nosit roušku (nemusí být lékařská).

COVID-19 v číslech

V týdnu od 14. do 20. října zveřejnila Kancelář regionálních zdravotnických služeb (Gemeentelijke Gezondheidsdiensten – GGD), síť testovacích míst na koronavir v Nizozemsku, počet ohlášených případů, kterých bylo celkem 55 587. Oproti druhému říjnovému týdnu se jedná o více než 12 000 osob více při téměř stejném počtu testovaných (v druhém týdnu 278 477, ve druhém 269 753). Shodně jako česká vláda vyzývá i ta nizozemská občany, aby se nechali testovat na jednom z odběrových center. Testování je možné po telefonické domluvě a po předložení čísla občana (BSN Nummer, získává každý po ohlášení trvalého, přechodného či krátkodobého pobytu u nizozemského úřadu – gementee).

Nejvíce postižena a jsou velká města, kde jsou zároveň hlášeny nejvážnější případy onemocnění. Smutné prvenství má Amsterdam, následován Rotterdamem a administrativním centrem Den Haag.

Na jednotky intenzivní péče bylo přijato na 192 pacientů (týdenní nárůst o 70 pacientů) a aktuálně je hospitalizováno celkem 1.526 pacientů (intenzivní péče hlásí celkem 313). Kapacita zdravotních lůžek je tématem již od dubna, kdy část pokojů hotelového řetazce Van der Valk byla pro nedostatek míst přeměněna v lůžková oddělení pro pacienty v rekonvalescenci. Nizozemské autority ve zdravotnictví v čele s minstrem De Jonge od června ujišťovali veřejnost, že situace si jsou samozřejmě vědomi a udělají vše pro to, aby se scénář z přelomu dubna a května neopakoval. Malá kapacita a hrozící nedostatek lůžek je však tématem i druhé vlny a Nizozemsko se domluvilo se sousedním Německem o alokaci nizozemských případů z pohraničí na německou stranu.

Zemřelo 180 osob, které byly v daném týdnu hospitalizovány v souvislosti s koronavirem (týdenní nárůst o 35 pacientů).

Vývoj situace

Začátkem srpna začal Národní institut pro zdraví životní prostředí (Rijksinstituut voor Volksgezondheid en Milieu) evidovat číslo pozitivně testovaných vysoko nad hranicí dvou tisíc. Právě v tomto období se otevřela testovací centra zdarma pro každého, kdo má v Nizozemsku registraci byť jen ke krátkodobému pobytu a pozoruje na sobě příznaky viru (zvýšená teplota, problémy s dýcháním atd.). Hospitalizovány však byly desítky lidí a úmrtí osob pozitivně testovaných na koronavirus bylo 6.

Vláda se rozhodla nevyhlašovat jakákoli opatření plošně a přenést rozhodovací pravomoc na vedení těchto největších nizozemských měst, která se stala ohnisky nákazy začínající druhé vlny. Přenašeči měli být podle premiéra Marka Rutte především studenti vysokých škol, kteří se začínali sjíždět zpět do svých působišť a návrat oslavovali za hojné účasti spolužáků.

Extrémně teplé letní počasí izolaci nepodpořilo, a tak byly parky a zahrádky restaurací a bary plné lidí. Povinnost nosit roušky ve všech veřejných prostorech zavedla obě města 10. srpna, dále regulovala otevírací dobu některých gastronomických zařízení a zavedla povinnost registrace hostů. Premiér Rutte prohlásil, že v případě dalšího nárůstu pozitivně testovaných bude nařízení vyhlášeno celoplošně. Nic takového se nestalo a po třech týdnech bylo zakrývání úst a nosu povinné pouze v hromadných prostředcích.

Roušková rebelie

Téma zakrývání nosu a úst zahýbalo nizozemským parlamentem v polovině července, kdy začala čísla pozitivně testovaných poprvé strmě stoupat. Oproti ostatním evropským zemím během opatření proti šíření koronaviru i po jejich skončení v povinnosti zakrývání úst a nosu na veřejných místech Nizozemsko zaostávalo a jediné místo, kde bylo povinné nosit roušku od 1. června, byly veřejné hromadné prostředky.

Nizozemsko drželo v Evropě prim v nepovinném zakrývání úst a nosu. Bylo a stále je kritizováno ze strany svých evropských kolegů za benevolentní přístup. Skupina odpůrců v čele se starostou Nijmegenu Hubertem Brulsem, starostkou Amsterdamu Femke Halsema a starostou Rotterdamu Ahmedem Aboutalebem proklamovala názor, že infekce se rozšířila na rodinných oslavách a společenských událostech, ne v nákupních centrech.

K opoziční „starostovské“ skupině se připojil i premiér a většina parlamentu, kteří de facto již od prvního zavedení opatření v březnu považují plošnou povinnost nošení roušky za zbytečnou. V parlamentu platí napříč koaličními i opozičními stranami přesvědčení, že nejefektivnější je dodržování povinného odstupu a časté mytí rukou.

Zatímco vláda plošnou povinnost zakrývat nos a ústa i přes razantní nárůst pozitivně testovaných na koronavirus nezavedla, starostové dvou největších nizozemských měst – Ahmed Aboutaleh (Rotterdam) a Femke Halsema (Amsterdam) – se ihned po nabytí rozhodovací pravomoci k zavádění opatření proti šíření koronaviru s místní působností rozhodli k vyhlášení povinných roušek na frekventovaných místech. „Koronavirus se neřeší na ulici, ale na soukromých oslavách a večírcích.“

Aktuálně se premiér Rutte přiklání k povinnému nošení roušek na všech veřejných místech a názor pravděpodobně změnil i rotterdamský starosta, který sám prodělal léčbu koronaviru.

Zpět na začátek

Podpůrná opatření vlády pro podnikatele

Nizozemská vláda již v březnu 2020 vyhlásila záchranné balíčky pro malé a střední podnikatelské subjekty. Aktuálně je vyhlášeno 3. kolo podpůrných opatření, které je oproti předchozím zkráceno.

Dočasná nouzová opatření k udržení zaměstnanosti (Noodfonds Overbrugging Werkgelegenheid – NOW 3):

  • režim pro společnosti, které prokáží pokles tržeb za poslední 3 měsíce o více než 20 % s nárokem na maximální státní podporu ve výši až 90% krytí nákladů na zaměstnance,
  • možnost přihlášení nároku je na výplaty zaměstnanců za období říjen 2020 až červenec 2021,
  • především pro společnosti zaměstnávající sezónní pracovníky – stále poměrně vysoké množství firem pracovněprávní vztahy s dočasnými zaměstnanci rozvazuje a ti pak nemají nárok na příspěvek v nezaměstnanosti, což vede k nutnosti využít nároku na běžné sociální dávky, které mimo jiné zohledňují příjem partnera a společný majetek.

Dočasné překlenovací opatření pro OSVČ (Tijdelijke overbruggingsregeling zelfstandig ondernemers – TOZO 2):

  • příspěvek pro překonání ztráty příjmu za období od června do září,
  • pro tuto půjčku je možné zažádat až do výše 10 157 EUR po sečtení výše příspěvku za TOZO1 i TOZO 2,
  • úrok byl stanoven na výši 2 %.

TVL – režim úhrady fixních nákladů pro malé a střední podniky:

  • cílem je kompenzace pro malé a střední podniky ve vybraných odvětvích na pokrytí jiných než mzdových fixních nákladů,
  • náhrada opatření TOGS (Náhrada podnikatele z postižených sektorů),
  • přihláška je možná za období od 30. června do 30. října.

SET:

  • Pečovatelé mohou požádat o speciální pobídkové schéma související s koronou, tzv. eHealt at home: SET covid-19. Dostupné prostředky jsou určeny poskytovatelům péče, kteří investují do strukturálního uspořádání digitální péče. Program běží od 27. července do 30. listopadu.

Zvláštní podpora pro kulturní sektor:

  • vláda přidělila 300 milionů EUR na poskytování zvláštní podpory kulturním organizacím a jejich pořadatelům.

Pro zaměstnavatele:

NL Werkt: Od 1. července mají zaměstnavatelé přístup do NLWerktDoor! (Nizozemsko stále pracuje). Tato platforma je místem, kde mohou podniky nabízet nebo hledat dočasné zaměstnance zapůjčené. Program zřídila Agentura pro pojišťovnictví zaměstnanců UWV, ministerstvo sociálních věcí a zaměstnanosti, několik obcí, zaměstnavatelů a odborových svazů.

Pro studenty:

NL Leert Door: Dne 1. srpna vláda zahájila dočasný režim podpory NL Leert Door (Nizozemsko se stále učí) pro kariérní rozvoj a školení kohokoli, ať už pracuje, nebo ne, od 18 let do důchodu. Na webových stránkách hoewerktnederland.nl jsou bezplatné online kurzy a rady pro vlastní rozvoj. První fáze aplikace NL Leert Door, bezplatné aplikace poradenského programu, nyní dosáhla hranice 22 000 žadatelů a je uzavřena.

Detaily pro jednotlivé programy, požadavky pro uchazeče a další naleznete v angličtině na webových stránkách vlády.

Andrea Märzová, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Benelux

Zpět na začátek

Aktuální informace přímo z teritoria Vám poskytne zahraniční kancelář CzechTrade Rotterdam

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem