Současná ekonomická situace v Nizozemsku

Koronavirus přestává pomalu plnit téměř veškerý informační prostor a nizozemský pragmatismu začíná sčítat reálná čísla ekonomického dopadu na jednu z nejstabilnějších ekonomik na světě.

Harry Beugelink / Shutterstock.com

Nizozemská vláda si po skončení koronavirového šílenství oprávněně oddechla a pustila se do řešení jejích následků. Po tiskové konferenci ve středu 20. května – která by měla být na dlouho poslední – se vládní šéf Mark Rutte vyjádřil o situaci ohledem nezaměstnanosti jako o „dramatické“ a o dopadech na ekonomiku jako o „enormních“. „Aktuálně je velmi důležité podpořit společnosti a jejich zaměstnance v co největší možné míře. Především je nutné zachovat pracovní místa, ale zároveň musíme společnostem a jejich lidem pomoci se přizpůsobit změnám životního stylu i podnikání v době po koronaviru. Vše se změní.“

Ministr sociálních vztahů a zaměstnanosti (a také místopředseda vlády) dodal, že „Nizozemsko má před sebou náročné období ve smyslu snižování stavů a bankroty. Některé pracovní pozice nebudou obnoveny.“ Ministr financí Wopke Hoekstra vyzval všechny společnosti, zaměstnance i živnostníky, aby se přizpůsobili nové době, byli flexibilnější, inovativní a v případě potřeby také otevření změnám v obchodní strategii.

Balíček podpůrných opatření pro nizozemské podnikatelské subjekty, v podobě a rozsahu uvedeném níže, byl prodloužen o 3 měsíce – o finanční pomoc ze strany státu tak bylo možné zažádat do 31. května.

Ve druhém kole koronavirového záchranného balíčku byly stávající podpůrné programy doplněny o podporu velkých podniků a koncernů, které „významně přispívají k blahu regionu“, tedy jejich produkce má přidanou hodnotu na trhu a/nebo poskytují zásadní množství pracovních příležitostí.

„Tato podpora bude ve znamení striktních regulací pro její čerpání. Nejde nám o podporu akcionářů. Vyplácení dividend, bonusy nebo odkup podílů je tabu. Společnosti budou muset dodržovat mimo jiné vládní nařízení ve spojitosti s ochranou životního prostředí a zacházení se zaměstnanci,“ uvedl ministr.

Balíček záchranných opatření byl ve druhé vlně navýšen o dalších 13 miliard EUR a vláda začíná mluvit o tvz. jeden a půl metrové ekonomice.

Frugal four

„Frugal four“ neboli šetrná čtyřka představila v rámci debaty zemí EU o kompenzaci následků koronaviru Evropské komisi v polovině května vlastní Covid-10 záchranný plán. Podle něj má být pomoc jednorázová, dočasná a neměla by vést k „dluhové vzájemnosti“.

Seskupení Rakouska, Dánska, Švédka a Nizozemska spojil přístup k financování škod způsobených koronavirem. Všichni členové sice souhlasí se zřízením jednorázového záchranného fondu, ale jsou proti myšlence sdíleného dluhu a značného navýšení rozpočtu v následujících sedmi letech. Nizozemsko samotné je již dlouhodobě kritizováno za svůj střídmý přístup ohledem podpory Itálie a Španělska (o nizozemském ministru financí Wopke Hoekstra se říká, že je nejlakomějším ministrem EU, pozn. autora).

Proti ve svém přístupu stojí Německo a Francie, které v polovině května vložili společně do záchranného fondu 500 miliard EUR, který má být dle jejich názoru spíše dotovat, než půjčovat. Tedy země, které by ze záchranného fondu čerpaly, by peníze nemusely vrátit.

Nizozemská skupina poradců pro vládní předpisy (Soziaal–Economische Raad – SER) zdůrazňuje, že Nizozemsko musí ukázat solidaritu s ostatními státy EU.

Jakkoli, na podobě plánu se musí shodnout všech 27 členských států.

Koronarecese v příštím roce?

Nizozemská CPB (Centraal Planbureau – Centrální plánovací kancelář; vládní instituce, jejímž úkolem je zpracovávání ekonomických prognóz a analýz) zveřejnila čtyři prognózy dopadu koronakrize na nizozemskou ekonomiku na roky 2020 a 2021. Od světle šedých po černé vyhlídky, všechny čtyři varianty počítají s recesí poklesu HDP mezi 1,2–7,7 % v roce 2020. Jen pro doplnění – v krizových letech 2008 a 2009 došlo k propadu o 3,7 %.

Šéf CPB Pieter Hasekamp považuje stávající opatření za nutná, nicméně se zásadním dopadem na ekonomiku Nizozemska. Zmiňuje mimo jiné i nepřímou úměru závažnosti ekonomického propadu s délkou krizových opatření – aneb čím déle bude restrikce trvat, tím horší ekonomický dopad budou mít a zotavení bude trvat déle.

Zaměstnanost

Nejmírnější prognóza počítá s mírným nárůstem v roce 2021, nejhorší scénář ovšem Ačkoli premiér Rutte a jeho tým dávají nezaměstnanosti přívlastky jako „alarmující“, za duben eviduje Centrální statistický úřad (Centraal planen Bureau – CBS) nezaměstnanost ve výši 3, 4 %, což dělá 314 tisíc lidí. I přes relatvně dobrý výsledek je to stále nejhorším údajem od roku 2003

Podpůrná opatření vlády pro podnikatele – včetně změn z druhého kola

Vláda se zasedání usnesla k prodloužení čerpání opatření o 4 měsíce, tedy do konce září 2020.

Dočasná nouzová opatření k udržení zaměstnanosti (Noodfonds Overbrugging Werkgelegenheid – NOW 2):

  • režim pro společnosti, které prokáží pokles tržeb za poslední 3 měsíce o více než 20 % s nárokem na maximální státní podporu ve výši až 90% krytí nákladů na zaměstnance
  • možnost přihlášení nároku je od poloviny června na období červen – srpen
  • především pro společnosti zaměstnávající sezónní pracovníky – stále poměrně vysoké množství firem pracovněprávní vztahy s dočasnými zaměstnanci rozvazuje a ti pak nemají nárok na příspěvek v nezaměstnanosti, což vede k nutnosti využít nároku na běžné sociální dávky, které mimo jiné zohledňují příjem partnera a společný majetek
  • nově mají společnosti, pobírající podporu v režimu NOW2, zakázáno vyplácet bonusy vedoucím pracovníkům nebo managementu nebo zpětný výkup podílů

Záruka úvěru pro malé a střední podniky (Borgstelling MKB-kredieten – BMKB):

  • navázání na stávající program úvěrů pro malé a střední podniky se vstřícnějšími regulacemi, jako jsou 2% úroková sazba, šestiměsíční oddálení splatnosti nebo rychlejší řízení
  • pro podnikatelské úvěry ve výši od 50 000 do 250 000 EUR
  • v rámci druhé vlny záchranných opatření byla lhůta prodloužena a možnost přihlášení nároku je od poloviny června na období červen – září
  • rozpočet byl v rámci druhé vlny navýšen

Záruka úvěru pro zemědělce (Borgstellingskrediet Landbouw – BL-C):

  • obdobné podmínky jako u BMKB
  • možnost využití překlenovací půjčky až ve výši 1,2 miliony EUR

Kompenzace pro podnikatelské subjekty v sektoru pěstitelství rostlina pěstitelů brambor

  • pěstitelstvím rostlin se rozumí ovoce, zelenina, ořechy a okrasné rostliny
  • subjekty v těchto 2 oblastech mohou požadovat částečnou kompenzaci od vlády až do výše 70 %
  • vláda vyhradila 600 milionů EUR

Garance financování podnikání (Garantie Ondernemingsfinanciering – GO):

  • navázání na stávající režim podnikatelské půjčky pro střední a velké společnosti se vstřícnějšími regulacemi v podobě zvýšení podílu záruk ze strany státu na 80 % pro velké společnosti a 90 % pro středně velké společnosti, přičemž státní garance až do výše 150 milionů EUR z celkového balíčku 10 miliard EUR

Dočasné překlenovací opatření pro OSVČ (Tijdelijke overbruggingsregeling zelfstandig ondernemers – TOZO):

  • maximální jednorázový, nevratný příspěvek 1 500 EUR (netto), nebo
  • půjčka pro obchodní kapitál do výše až 10 157 EUR s možností odložení splátek a s nízkou úrokovou sazbou
  • nově bude však v obou případech zohledněn příspěvek partnera, respektive výše jeho příjmů a vliv na finance ve společné domácnosti
  • rozpočet pro 2. vlnu opatření byl navýšen

Odložení splácení mikroúvěru (Qredits):

  • mikrokredit je podnikatelská půjčka až do výše 50 000 EUR
  • odložení povinnosti splácení úvěru o 6 měsíců a snížení úrokové sazby na 2 %
  • rozpočet byl pro 2. vlnu opatření navýšen

Náhrada pro podnikatele z postižených sektorů (Tegemoetkoming Ondernemers Getroffen Sectoren COVID-19 – TOGS):

  • jednorázová pomoc ve výši 4 000 EUR (nepodléhá dani) pro OSVČ z oborů postižených opatřeními vlády v souvislosti s koronavirem ve 2. kole nebude fixní, ale výše příspěvku bude záviset na vyčíslené ztrátě nebo snížení obratu
  • v rámci 2. vlny záchranných opatření byla lhůta pro podání požadavku na příspěvek prodloužena do 26. července 2020
  • nově by měla být součástí tohoto balíčku i jednorázová podpora pro malé a střední podniky ve výši 50 000 EUR.

Další opatření jsou:

  • rozšíření exportního úvěrového pojištění
  • rozšíření Nizozemského obchodního a investičního fondu (DTIF)
  • úvěr pro Regionálně vývojové společnosti (ROMs)
  • dodavatelský úvěr
  • rozšíření programu Schéma růstového vývoje
  • dočasná podpora pro lokální mediální schéma

Společnosti budou moci nárokovat kompenzaci až do výše 20.000 EUR na výdaje spojené s fixními náklady (např. nájem nebo pojištění).

Společnosti budou moci využít odkladu plateb daně od do 1. září.

Vláda nově vyhlásila několik podpůrných opatření pro rozvoj pracovní způsobilosti a školení zaměstnanců, živnostníků a tzv. flex workers, kteří mají méně pracovních závazků díky současné situaci. Tento krizový program má název „NL leert door“ (Nizozemsko se stále vzdělává). Lidé budou mít možnost účastnit se on-line kurzů a získat informace k osobnímu rozvoji, které jim pomohou přizpůsobit se nově nastalé situaci.

Detaily pro jednotlivé programy, požadavky pro uchazeče a další naleznete v angličtině na webových stránkách vlády.

Problematika zahraničních pracovníků

Ministr sociálních vztahů Wouter Koolmees na jednání vlády prohlásil, že nemá přesné údaje o počtu agenturních pracovníků ze zahraničí, kteří ztratili svá zaměstnání a následně i ubytování.

Mnoho „pracovních migrantů“, převážně z východní Evropy (v Nizozemsku je co do země původu místních sil nejpočetněji zastoupeno Polsko, pozn. autora) je zaměstnáno přes agentury, které s pracovním umístěním zajišťují i ubytování. Ztrátou pracovní pozice tak hrozí, že přijdou i o střechu nad hlavou.

Vláda tak zavedla opatření i pro agentury (= zaměstnavatele), které budou moci požádat o příspěvek na hrazení zaměstnanců s tímto typem smluv. „Pokud by měla pracovní agentura propustit své klienty, pracovní migranty, tak ji vyzýváme k odpovědnosti za jejich ubytování. Pokud by i přesto měli tito zaměstnanci skončit bez ubytování, mohou dostat dočasnou pomoc od úřadu místně příslušném sídlu agentury.“

Ministr Koolmees také dodal, že zatímco některé sektory poptávku po pracovních silách eliminují, další – jako sektor zemědělský či logistický – naopak poptávku posilují. „Proto jsme v úzké spolupráci s odbory, zaměstnavateli, místními úřady a soukromými zprostředkovateli a byla zřízena platforma, která by měla usnadňovat spojení mezi potenciálními zaměstnavateli a zaměstnanci, respektive jejich zprostředkovateli.

Sankce

Kromě balíčků a rozsahu pomoci je nutné nastavit i sankce za jejich neoprávněné čerpání či podání klamných údajů s jejich čerpání souvisejícími. Vláda se na detailech shodla na zasedání dne 27. května.

Společnosti, které zažádaly o čerpání na náhradu nákladů na vyplácení mezd, nebudou muset získanou podporu vrátit, pokud se po skončení jejího čerpání rozhodnou s méně než 20 zaměstnanci pracovní poměr ukončit.

Pokud by společnosti měly propustit více než 20 zaměstnanců, společnost bude penalizována vrácením podpory, navýšenou o 5% přirážku za porušení podmínek dotace.

Andrea Märzová, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Benelux

Aktuální informace přímo z teritoria Vám poskytne zahraniční kancelář CzechTrade Rotterdam

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem