Japonsko se po konci nouzového stavu probouzí k životu, schválen byl i nový ekonomický balíček

Po zrušení nouzového stavu k 25. květnu i ve zbývající pětici prefektur, se Japonsko opatrně probouzí k životu a hledá způsob, jak co nejefektivněji zabránit příchodu druhé vlny. Ta reálně hrozí nejen v Tokiu, ale i na severu Kjúšú. Představitele místních samospráv proto nadále nabádají k vysoké obezřetnosti.

Na celonárodní úrovní je nicméně hlavním tématem otázka, jak vyvést zemi z recese. Do té se Japonsko propadlo již v prvním letošním čtvrtletí, tedy ještě předtím než koronavirová krize udeřila naplno. Pomoci by měla především již druhá aktualizovaná podoba státního rozpočtu, jež byla japonským parlamentem schválena během druhého červnového týdne. Nově bude na protikrizová opatření vynaloženo 230 bil. jenů, tedy přibližně 40 % japonského HDP.

Celonárodní nouzový stav byl v Japonsku vyhlášen 16. dubna a počátkem května bylo jeho trvání prodlouženo až do konce měsíce. Díky příznivému vývoji epidemiologické situace nicméně docházelo v méně zasažených prefekturách k uvolňování opatření již v průběhu měsíce a v poslední pětici prefektur (Tokio, Saitama, Čiba, Kanagawa a Hokkaidó) byl nouzový stav premiérem Abem zrušen k 25. květnu.

Navzdory veškeré opatrnosti, která provází znovuotevírání obchodů a návrat zaměstnanců z home office zpět do kanceláří, se nicméně již začaly objevovat první nová centra nákazy. Vedle Tokia, kde se denní přírůstky pohybují kolem 40 nakažených (naposledy takto vysoká čísla byla v hlavním města na začátku května), budí obavy epidemiologů i situace ve městě Kitakjúšú na severu ostrova Kjúšú.

Problematickými jsou především zábavní čtvrti s bohatým nočním životem, kdy více jak polovina případů nákazy v Tokiu je napojená na zaměstnance a návštěvníky nočních klubů a kabaretů.Co se týče pravidel pro vstup do země, nadále platí, že všem cizincům, kteří pobývali během posledních 14 dní v některé ze 111 rizikových zemí (včetně ČR), nebude příjezd do Japonska umožněn. Ostatní přijíždějící ze zahraničí (včetně japonských občanů) pak musí do povinné dvoutýdenní karantény.

V nejbližších týdnech by však mělo dojít ke zmírnění pravidel pro občany vybraných států přijíždějících za obchodními účely. Konkrétně se jedná o Austrálii, Nový Zéland, Vietnam a Thajsko, tedy země s pozitivním vývojem epidemiologické situace a úzkými obchodními styky s Japonskem. Podmínkou pro vstup má být negativní PCR pořízený krátce před odletem, absolvování dalšího testu ihned po příjezdu do Japonska a poskytnutí podrobného itineráře celé cesty.

Pomoc domácnostem i menším firmám

Již během dubnového zaváděné mimořádných opatření představil premiér Abe záchranný ekonomický balíček, jenž přisliboval na boj s ekonomickými důsledky krize ze státního rozpočtu cca 108 bil. jenů (přibližně 22 bil. korun). Původní návrh aktualizované podoby rozpočtu pro fiskální rok 2020/2021 počítal s vyplácením finanční podpory o výši 300 tisíc jenů (60 tisíc korun) všem domácnostem, kterým prokazatelně v důsledku pandemie klesl příjem pod vládou stanovenou hranicí.

Na návrh koaliční strany Kómeitó byl však tento plán přehodnocen a namísto něj začala vláda v květnu rozesílat jednorázový příspěvek 100 tisíc jenů všem japonským občanům s trvalým bydlištěm v Japonsku a cizincům s povolením k pobytu delším než tři měsíce. Celý program je nicméně velmi časově a organizačně náročný a v řadě prefektur dochází teprve nyní k rozesílání formulářů, pomocí kterých mohou zájemci o tuto jednorázovou dávku žádat.

V chodu je dále program pomoci pro krizí zasažené malé a střední podniky, kterým stát jednorázově vyplácí 2 mil. jenů (400 tisíc korun). Živnostníci mají v rámci stejného programu nárok na příspěvek ve výši jednoho mil. jenů (200 tisíc korun). Malým a středním firmám byly umožněny i bezúročné půjčky, došlo i ke snížení korporátní daně či daně z nemovitosti. Nejpostiženější podniky mohou odložit platby vybraných daňových záloh, a to až o rok.

V rámci balíčku bylo vyhrazeno i 245 mld. jenů pro přenos důležitých výrobních operací velkých japonských firem z Číny zpět do Japonska. Důvodem je snaha o snížení extrémní závislosti na Číně, která se v podmínkách koronavirového omezení výroby jeví jako čím dále méně výhodná. Japonsko se tak zařadilo po bok zemí, které si uvědomují nutnost větší výrobní diverzifikace, a to zejména u strategických výrob.

Po prodloužení nouzového stavu na počátku května a s přibývajícími týdny utlumené ekonomické aktivity bylo čím dál tím více zřejmé, že ani velmi štědrý dubnový záchranný balíček nebude stačit na ochranu japonské ekonomiky před nejtvrdšími dopady krize. Koncem května proto vláda předložila návrh na nový záchranný balíček, který při započítání přímé vládní podpory a pomoci od municipalit, finančních institucí a privátního sektoru dosahovat hodnoty 230 bil. jenů, tedy přibližně 40 % japonského HDP.

Nový dodatečný rozpočet, jenž byl parlamentem schválen koncem druhého červnového týdne, poskytne prostředky na vyšší výdaje ve zdravotnictví, příspěvky firmám na nájem (po dobu až šesti měsíců), dávky studentům, kteří v důsledku pandemii přišli ve velkém o možnost výdělku na brigádách, a navýšení rozpočtu na již probíhající programy na podporu malých firem a živnostníků. V neposlední řadě bylo v rozpočtu vyhrazeno i 10 bil. jenů pro jakékoliv nenadále výdaje, které se v následujících měsících mohou objevit.

Propad HDP až o 5 procent

Koncem dubna vydala svou pravidelnou předpověď ekonomického vývoje japonská centrální banka (BoJ). Ta v tomto fiskálním roce předpovídá průměrný meziroční propad HDP až o 5 % a oživení hospodářské činnosti neočekává dříve než v jeho druhé polovině. V souvislosti s BoJ je nutné zmínit i několik zásadních programů, které v posledních měsících banka schválila a uvedla v praxi. Jedná se např. o program bezúročných půjček komerčním bankám nebo program nákupů podnikových dluhopisů a cenných papírů. Výsledkem dlouhodobé politiky kvantitativního uvolňování BoJ je i aktuálně rekordní objem peněz v oběhu, který v květnu 2020 dosáhl hodnoty již 543,5 mld. (téměř 5 mld. USD).

Růst ekonomiky zpomaluje jak pokles v zahraničním obchodě a vývozu služeb, tak i snížená domácí spotřeba. Dle statistik zahraničního obchodu za měsíc duben klesl meziročně import o 7,1 procenta (ze zemí EU o 6,8) a export o 21.9 procent (do zemí EU o 28 %). Během března a dubna došlo i k masivnímu poklesu v cestovním ruchu, kdy v březnu zemi navštívilo 190 tisíc turistů (meziroční propad o 93 %) a v následujícím měsíci pouze 2700 (meziroční propad o 99,9 %).

Domácí spotřeba sice soustavně klesala již od října 2019, kdy došlo ke zvýšení spotřební daně, v únoru se ale její hladina dostala na nejhorší hodnoty od ničivého zemětřesení a tsunami v březnu 2011 a negativní trend se nadále prohluboval i v následujícím měsíci. S rozšířením práce z domova či vyhlášením prázdnin ve velkých korporacích se v druhé polovině dubna nejvíce propadly prodeje kosmetických výrobků, deodorantů a krémů na boty. V případě řasenek se například jednalo až o třicetiprocentní propad oproti objemu z loňského dubna. Naopak skokově vzrostly prodeje ústní vody, mouky či šlehačky, a to o více než 200 %.

Jisté povzbuzení přináší zlepšení situace v Číně, kde již dochází k postupnému oživování ekonomiky a dle dat z poloviny května se již 77 % japonských firem operujících v Číně se vrátilo k běžnému režimu z doby před pandemií. Nissan se tak např. chlubil dubnovými výsledky, kdy jeho prodeje v Číně oproti loňskému roku vzrostly o 1,1 %. V květnu však prodeje japonské automobilky zaznamenaly pokles o 1,7 %.

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem