Japonsko má nouzový stav až do konce května, některá opatření ale zmírní dříve

Situace v Japonsku se podobně jako jinde i nadále vyvíjí. Od poloviny dubna platí v zemi výjimečný stav. Počty nově nakažených sice v posledních dnech klesají a včasnými opatřeními se nejspíše podařilo předejit propuknutí epidemie v plném rozsahu, premiér Abe ale dal na rady expertů a celonárodní nouzový stav prodloužil až do konce května.

Po dlouhou dobu se zdálo, že je situace relativně pod kontrolou a Japonsko bylo často uváděno západními médii jako příklad země, která se s pandemií covid-19 potýká úspěšně.

Rostoucí počet komunitních přenosů však donutil dlouho váhajícího premiéra Abeho k vyhlášení nouzového stavu.

Ten byl původně vyhlášen od 8. dubna v sedmi vybraných prefekturách, od 16. dubna se však již vztahuje na celou zemi. Původně měl nouzový stav platit do 6. května, jeho trvání ale bylo prodlouženo až do konce měsíce. Premiér Abe nicméně přislíbil, že za příznivého vývoje epidemiologické situace zruší celonárodní výjimečný stav již v průběhu měsíce a omezí opatření pouze na nejpostiženější oblasti. Během května by také mělo dojít ke znovuotevření veřejných institucí jako jsou muzea či knihovny.

I přes vyhlášení nouzového stavu nicméně japonské zákony neumožňují vládě omezení svobody podnikání či pohybu osob, jako je tomu například v evropských zemích.Ve své podstatě se proto jedná pouze o velmi důrazné doporučení a rozhodující roli hraje ochota firem a obyvatel omezit dosavadní způsob provozu a života. Dle odborníků se totiž šíření viru podaří zamezit pouze v případě, kdy dojde ke snížení mezilidských kontaktů o 70 až 80 procent.

„S vyhlášením výjimečného stavu se povedlo omezit především výskyt a pohyb osob v zábavních a obchodních čtvrtích. Ten dle dostupných dat například v jedné z nejrušnějších tokijských čtvrtí Ginza klesl o 90 %. Problematické jsou nicméně rezidenční čtvrti, kde se mezilidské kontakty na požadované hodnoty zatím snížit nepodařilo,“ uvádí ředitel sdílené zahraniční kanceláře CzechTrade a CzechInvest v Japonsku Richard Schneider.

Postupně dochází i k zpřísňování pravidel pro vstup do země. Cizincům, kteří pobývali během posledních 14 dnů v některé z 87 rizikových oblastí (včetně ČR), je vstup zakázán. Ostatní přijíždějící ze zahraničí (včetně japonských občanů) pak musí do povinné dvoutýdenní karantény.

Pomoc domácnostem i menším firmám

„Společně s vyhlášením nouzového stavu představil premiér Abe i záchranný ekonomický balíček. Ten by měl celkově přijít na 108 bilionů jenů (zhruba 22 bilionů korun) a svou velikostí odpovídá pětině japonského ročního HDP. Jen pro srovnání, americký záchranný balíček odpovídá 11 % tamního HDP, německý pak 5 %,“ shrnuje Richard Schneider.

Původní návrh záchranného balíčku počítal s vyplácením finanční podpory o výši 300 tisíc jenů (60 tisíc korun) všem domácnostem, kterým prokazatelně v důsledku pandemie klesl příjem pod vládou stanovenou hranicí. Na návrh koaliční strany Kómeitó byl však tento plán přehodnocen a namísto něj začala vláda v květnu rozesílat jednorázový příspěvek 100 tisíc jenů všem japonským občanům s trvalým bydlištěm v Japonsku a cizincům s povolením k pobytu delším než tři měsíce. Celý program je nicméně velmi časově a organizačně náročný a v některých prefekturách bude vyplácení spuštěno až v následujících měsících.

Vláda dále schválila vyplácení peněžité pomoci pro krizí zasažené malé a střední podniky, těm by měl stát jednorázově vyplatit 2 miliony jenů (400 tisíc korun). Živnostníci budou mít nárok na příspěvek ve výši jednoho milionu jenů (200 tisíc korun). Malým a středním firmám budou umožněny bezúročné půjčky, dojde i k plošnému snížení korporátní daně či daně z nemovitosti. Nejpostiženější podniky budou moci odložit platby vybraných daňových záloh, a to až o rok.

V rámci balíčku bylo vyhrazeno i 245 miliard jenů pro přenos důležitých výrobních operací velkých japonských firem z Číny zpět do Japonska. Důvodem je snaha o snížení extrémní závislosti na Číně, která se v podmínkách koronavirového omezení výroby jeví jako čím dále méně výhodná. Japonsko se tak zařadilo po bok zemí, které si uvědomují nutnost větší výrobní diverzifikace, a to zejména u strategických výrob.

Se svou vlastní podporou pro podnikatele přišla i tokijská metropolitní vláda. Ta všem provozovatelům stravovacích zařízení a obchodů, kteří v období od 16. dubna do 6. května zkrátili otevírací dobu či zcela zavřeli, vyplatí jednorázový příspěvek 500 tisíc jenů (100 tisíc korun). Pokud vlastní daná firma více provozoven, příspěvek bude činit 1 milión jenů (200 tisíc korun). Tokijská guvernérka Juriko Koike pak 5. května uvedla, že pro firmy, které uposlechnou výzvu vlády a svůj provoz omezí i v následujících týdnech, je již v přípravě další finanční pomoc. O velikosti rozpočtu se nicméně stále jedná.

Nově vláda diskutuje i možnost navýšení příspěvku na náhrady mzdy zaměstnanců malých podniků, které byly s vyhlášením nouzového stavu nuceny omezit či zcela přerušit svou činnost, ze současných 60 procent průměrného výdělku daného zaměstnance na jeho plnou výši, a to bez jakékoliv spoluúčasti ze strany zaměstnavatele.

V posledních dnech se pak z lavic opozice ozývají požadavky volající po druhém záchranném balíčku, který by pamatoval např. i na studenty vysokých škol, kteří si na školné či základní životní náklady ve velkém přivydělávají brigádami v gastronomii a pohostinství, tedy v oblasti, kde jsou v posledních týdnech možnosti přivýdělku velmi limitované. Některé univerzity sice snížily školné na následující akademický rok na polovinu (a vláda za to těmto institucím přislíbila dotaci 550 tisíc jenů ze studenta), i tak ale rostou počty vysokoškoláků, kteří si nebudou moci dovolit pokračovat ve svých studiích. Opozice dále žádá od státu příspěvky na nájmy pro menší podniky a domácnosti, kterým v důsledku pandemie klesly příjmy. Premiér Abe na výzvy reagoval s tím, že i on sám je otevřen schválení nového záchranného baličku, na detaily byl nicméně skoupý.

Propad HDP až o 5 procent

Koncem dubna vydala svou pravidelnou předpověď ekonomického vývoje japonská centrální banka. Ta v tomto fiskálním roce předpovídá průměrný meziroční propad HDP až o 5 % a oživení hospodářské činnosti neočekává dříve než v jeho druhé polovině. Růst ekonomiky zpomaluje jak pokles v zahraničním obchodě a vývozu služeb, tak i snížená domácí spotřeba.

Dle statistik zahraničního obchodu za měsíc březen klesl meziročně import o 5 procent (do zemí EU o 9,7) a export o 11,7 procenta (do zemí EU o 11,1 %). Během března došlo i k masivnímu poklesu v cestovním ruchu, kdy zemi navštívilo pouhých 190 tisíc turistů (meziroční propad o 93 %).

Domácí spotřeba sice soustavně klesala již od října 2019, kdy došlo ke zvýšení spotřební daně, v únoru se ale její hladina dostala na nejhorší hodnoty od ničivého zemětřesení a tsunami v březnu 2011 a negativní trend se nadále prohluboval i v následujícím měsíci. S rozšířením práce z domova či vyhlášením prázdnin ve velkých korporacích se v druhé polovině dubna nejvíce propadly prodeje kosmetických výrobků, deodorantů a krémů na boty. V případě řasenek se například jednalo až o třicetiprocentní propad oproti objemu z loňského dubna. Naopak skokově vzrostly prodeje ústní vody, mouky či šlehačky, a to o více než 200 %.

Jisté povzbuzení přináší zlepšení situace v Číně, kde již dochází k postupnému oživování ekonomiky a 77 procdent japonských firem operujících v Číně se již vrátilo k běžnému režimu z doby před pandemií. Nissan se tak například pochlubil dubnovým 1,1% růstem prodejů oproti loňskému roku. V Číně prodal celkem 122 846 vozidel.

Současná situace se dotkla i největší světové sportovní akce – tokijské olympiády. Japonská vláda i MOV dlouho trvaly na tom, že se olympiáda se uskuteční v původním termínu, ale nakonec se společně dohodly na ročním odkladu. Nově by hry měly proběhnout mezi 23. červencem až 8. srpnem 2021. Pokud ale globální situace konání v tomto termínu neumožní, nebude dle předsedy organizačního výboru tokijských olympijských her Jošira Moriho jiná možnost než celé hry zrušit.

Doporučení pro vstup na japonský trh

  1. Vyhodnocení trhu

V rámci přípravy marketingové strategie pro vstup na japonský trh nejprve dobře zvažte, které produkty, komu a jakými kanály dodávat. Japonsko má vysoce rozvinutý, velmi konkurenční a velký vnitřní trh, který je navíc ve většině odvětví nasycený. Váš produkt by proto měl být něčím unikátní a inovativní.

Buďte připraveni na nutnost adaptace Vašeho produktu a doprovodných služeb pro potřeby japonského zákazníka včetně nutných certifikací a překladů. S nabídkou průmyslových meziproduktů oslovte japonské trading společnosti (tzv. sogo shosha), které mají své zastoupení i v Praze. Jedná se o pro Japonsko charakteristické obchodní společnosti se širokým odvětvovým zaměřením. V případě výrobků určených pro konečné zákazníky můžete zvolit cestu vyhledání japonského importéra nebo distributora.

  1. Vyhledání a oslovení potenciálních partnerů

Na základě určení cílové skupiny a distribučních kanálů Vám pak kancelář CzechTrade Tokio může pomoci vytipovat vhodné obchodní partnery pro distribuci Vašich produktů a ověřit u nich zájem o produkt. Při prvotním oslovení komunikujte japonsky (případně využijte služeb kanceláře CT) a mějte připraveny propagační materiály v dobré japonštině a vhodném fontu. Není nutné překládat vše, stačí prezentace, leták nebo stručnější brožura či katalog.

Mějte připraven ceník pro japonský trh, lze-li ho připravit. Pokud je to možné, pošlete i fyzické propagační materiály a vzorky. Za současné situace buďte trpěliví, co se odpovědí týče, pro japonskou mentalitu je typická vysoká averze k riziku a japonské společnosti jsou nyní většinově v situaci, kdy se snaží si udržet stávající odbyt s využitím tradičních zdrojů, dodavatelů a produktů, a investovat do uvádění nového produktu na trh je pro ně rizikové.

  1. Osobní setkání a prezentace produktu   

Jakmile to bude možné, připravte se na osobní návštěvu Japonska. Japonští businessmani stále preferují osobní setkání. Zkušenosti během nouzového stavu omezujícího osobní schůzky sice naučily řadu z nich využívat videohovory, ale stále to není zcela běžný způsob. Osobní návštěva vysoce postaveného představitele české společnosti při úvodním jednání působí dojmem velkého zájmu o započetí budoucí spolupráce.

Pro urychlení jednání je to výhodné, na úvodní schůzku totiž z japonské strany dorazí osoba odpovídajícího postavení, čímž dodá jednání větší váhu. Pokud Vám to dovolují Vaše zdroje, přijeďte ve dvou. Na úvodní osobní jednání dorazte se zajištěným tlumočením, i když Vás partner dopředu ujistí o tom, že angličtina není problém. I kdyby tlumočení nakonec potřeba nebylo, opět je to znamení, že Vám na jednání záleží. Přineste s sebou vytištěné Vaše propagační materiály v japonštině a v A4 obálce. Informujte se o etiketě obchodních jednání s Japonci.

  1. Follow-up

Na osobní jednání navažte děkovným emailem, kde shrnete výstupy z jednání, dodáte slíbené informace nebo podklady, přiložíte použité prezentace a navrhnete další postup. Pokud Váš potenciální partner vysloveně projeví během jednání zájem o Váš produkt, tak na tomto základu stavte a iniciujte další kroky, nenechte ten prvotní impuls usnout. Komunikujte, přijeďte podruhé, pozvěte partnera do ČR, navrhněte setkání při další příležitosti (například na nějakém světovém veletrhu). Informujte zájemce o nových produktech a kampaních.

Archiv zpráv ke koronaviru v Japonsku a k mimořádným opatřením na webu CzechTrade

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem