Hranice pro turisty stále zavřené, byznys cestující mohou do Japonska cestovat již bez problémů

Od března platící pravidla umožňující za splněné jistých podmínek cestování za byznysovými účely vstup do země bez jakékoliv karantény využívá čím dal tím více cestujících.

Nové obchodní příležitosti a ochotu japonských firem pouštět se do nových projektů bude v blízké době nicméně negativně ovlivňovat rekordně levný jen, jehož kurz oproti dolaru v posledních týdnech překonává dvacetileté rekordy.

Ilustrační fotografie

Omikron na ústupu a pomalu postupující očkovaní posilovací dávkou

Po zrušení kvazi-nouzového stavu v polovině března sice počty nakažených krátkodobě vzrostly, v posledních týdnech ale množství nových případů opět stabilně klesá a lze očekávat, že minimálně do příchodu nové mutace, nebude muset vláda přistoupit k zavádění restrikcí.

Hlavní zbraní v boji s pandemií má být do budoucna nadále především očkování, ke kterému se Japonci stavili zpočátku velmi pozitivně a dvěma dávkami se podařilo naočkovat přes 80 procent veškeré populace.

S ohledem na postupně klesající úroveň ochrany od obdržení druhé dávky je však klíčově proočkování populace posilovací dávkou, to se však nedaří dostatečně rychle. Vakcinace třetí dávkou sice nabrala na síle a po pomalém začátku (k prvnímu únorovému týdnu pouze 6 % obyvatel), se během února a března podařilo třetí dávkou naočkovat 44,2 % populace.

Dlouhodobě se však do očkovacích center se příliš nedaří přilákat mladší generace, které s ohledem na slabší průběh varianty omikron o další očkovaní nejeví příliš zájem, v důsledku čehož se na počet naočkovaných posilovací dávkou na konci dubna zastavil na necelých 53 % obyvatel.

Březen přinesl nové podmínky vstupu do země

Na japonských hranicích po celou dobu pandemie platí jedny z nejpřísnějších pravidel a během března uplynuly již dva roky od doby, kdy do země mohl vstoupit poslední turista. Omezení se dlouhodobě ale dotýkala i cestujících přijíždějících do země za účelem studií či obchodní cesty a v reakci na šíření omikronové varianty jim byl k 1. prosince loňského roku dokonce zcela zakázán vstup do země.

Kritizovaná politika vlády komplikující nejen chod byznysu, ale snižující atraktivitu japonského pracovního trhu pro nadějné talenty za zahraničí se však konečně k 1. březnu dočkala zásadních změn.

V rámci nových pravidel se tak na přijíždějící z ČR (v současnosti vedena jako „bezpečná země“), kteří disponují platným certifikátem dokládajícím očkování třetí posilovací dávkou, poprvé od začátku pandemie nevztahuje nutnost karantény.

K výraznému zkrácení doby nezbytné izolace pak došlo i u ostatních cestujících. Ti mají sice v základu stále povinnost absolvovat sedmidenní karanténu, negativní PCR test podstoupený třetí den po příletu nicméně nově umožňuje předčasné ukončení karantény.

Nadále však trvá dočasné zrušení bezvízového styku, a při chystané cestě do Japonska je tak nutné získat vízum na Velvyslanectví Japonska v Praze. Vízum je v současnosti udělované především studentům a osobám cestujícím za prací či na obchodní jednání, kteří disponují oficiálním pozváním od japonského garanta (zpravidla škola či obchodní partner/zaměstnavatel).

Vedle ulehčení vstupu do země odborníkům a technickým pracovníkům, jejichž přítomnost je nezbytná pro realizaci již probíhajících projektů, je tak možné po více než dvouleté odmlce bez omezení cestovat na obchodní jednání či se osobně zúčastnit veletrhů. V případě zájmu o realizaci takovéto cesty je Vám pak kdykoliv k dispozici tokijská kancelář agentury CzechTrade, jež je schopna poradit a pomoci s přípravou nutné dokumentace pro žádost o vystavení víz na Japonském velvyslanectví v Praze.

Ilustrační fotografie

Zpět na začátek

Japonci už nelpí na osobním setkání, veletrhy probíhají i online

S ohledem na dlouhodobě přísná pravidla pro vstup do země platí, že v posledním roce a půl se naprostá většina obchodních jednání mezi zahraničními a japonskými firmami přesunula do online prostoru. Japonci v minulosti vždy lpěli na osobním setkání a návštěva Japonska byla pro úspěšné jednání takřka nutností.

Okolnosti ale i tradicionalistické Japonce donutily přizpůsobit se novým pořádkům, a čeští exportéři tím získávají možnost ověřit si zájem o spolupráci, aniž by museli vážit finančně a časově náročnou cestu do Asie.

Jednání online mají však samozřejmě svá úskalí a u některých typů produktů se o jejich kvalitě přesvědčuje velmi obtížně. Kvalitní a inovativní řešení s přidanou hodnotou v oblasti softwaru, IoT, zelených či výrobních technologií, mobilitě a kreativním průmyslu mají však nadále šanci zaujmout i přes obrazovky laptopů.

S ohledem na uzavřené hranice se proměnily i výstavy a veletrhy. Ty byly až na několik výjimek v roce 2020 rušeny či odkládány. Od druhého roku pandemie pak naprostá většina veletrhů fungovala v hybridním režimu, kdy domácí vystavovatelé se akcí účastní osobně a zahraniční subjekty, za asistence místního personálu přítomného přímo na stánku, online skrze vzdálený přístup.

Po březnovém rozvolnění režimu na hranicích však stále více veletrhů počítá s aktivní účastí návštěvníků ze zahraničí. Jednou takovou akcí je i přehlídka VR/AR/MR technologií XR Fair Tokyo 2022, na kterou agentura CzechTrade ve spolupráci s velvyslanectvím chystá po více než dvouleté přestávce český stánek s osobní účastí zastupitelů českých firem.

Ilustrační fotografie

Zpět na začátek

Konání letní olympiády zanechalo hořkou pachuť

Ačkoliv byly Letní olympijské hry 2020 v Tokiu pro Japonsko historicky medailově nejúspěšnějšími hrami, kdy hostitelská země získala po USA a Číně nejvíce, celkově 27, zlatých medailí, po ekonomické stránce se jednalo o mimořádně bolestivou prohru.

Zatímco pro rok 2020 byly náklady na pořádání her organizátory odhadovány na 12,6 miliardy amerických dolarů, o rok později to bylo již 15,4 miliardy. Roční odklad tak způsobil nárůst nákladů o 22 %, a tokijské hry se tak staly podle nedávné studie Oxfordské univerzity nejdražšími v historii.

Přitom v roce 2013 japonští organizátoři při udělení pořadatelství předpokládali náklady kolem 7,5 miliardy dolarů. S ohledem na dlouhodobě uzavřené hranice bylo dopředu jasné, že olympiáda nebude moci ani sloužit jako magnet pro turisty. Dlouho se provozovatelé hotelů, restaurací, ale i samotní organizátoři spoléhali alespoň na domácí návštěvníky, kteří dorazí do Tokia a dalších míst, kde se soutěžilo.

I tyto naděje ale zůstaly nenaplněny, když pouhých pár týdnů před zahájením japonská vláda z preventivních důvodů rozhodla, že se budou hry konat za zavřenými dveřmi. To mělo mj. drtivý dopad na předpokládané zisky z prodeje lístků, přibližně 90 % z nich v hodnotě 820 milionů USD se muselo vracet.

Ilustrační fotografie

Zpět na začátek

Dopady války na Ukrajině na ekonomiku

Prodělečné olympijské hry či například pomalejší oživení ekonomiky ve srovnání se západními zeměmi jsou nicméně výzvy, kterým japonské hospodářství muselo čelit v loňském roce.

V současnosti, stejně jako zbytek světa, se musí třetí největší světová ekonomika především vypořádávat s dopady válečného konfliktu na Ukrajině a s ním spojeným růstem cen komodit. Kvůli vysoké závislosti na dovozu pohonných hmot a potravin navíc Japonsko patří mezi jedny z nejzranitelnějších ekonomik.

Dle nedávného prohlášení člena rady japonské centrální banky (Bank of Japan) J. Nakagawy však bude Japonsko i nadále udržovat ultralevnou měnovou politiku a díky stabilní zahraniční poptávce a oživení spotřeby po pandemii lze očekávat pokračování růstu hospodářství z posledních čtvrtletí (v posledním čtvrtletí 2021 růst činil 4,6 %).

Co se týče inflace, silné tlaky lze očekávat především u energií, potravin a průmyslového zboží, a od příštího měsíce by mohla její hodnota zrychlit až ke 2 %. Výrazné zdražení v následujících měsících je již jisté u pšenice. Té je v Japonsku ročně potřeba přibližně 5,6 tun, přičemž více jak 90 % z veškerých objemů je dováženo. Její velkoobchodní cena je dvakrát ročně regulována vládou, která je jejím výhradním odběratelem od zahraničních dodavatelů, a dubnové navýšení o 17 % na následující půlrok se v následujících měsících na peněženkách japonských spotřebitelů bezesporu podepíše.

Na míře inflace se výrazně podepisuje i v úvodu zmíněný „levný jen“, jehož hodnota se v posledních týdnech oproti dolaru strmě propadla a krátkodobě překonala i hranici 130 JPY/USD.

Proexportně orientovaná japonská ekonomika sice tradičně z levného jenu těžila, s ohledem na současnou situaci cen základních komodit se však zvýšení nákladů na jejich dovoz výrazně promítne právě do hodnoty inflace. S ohledem na stále uzavřené hranice pro turisty navíc nemůže z nízké hodnoty měny těžit ani turismus, jak tomu bylo v letech 2015 nebo 2016.

Levný jen je pak bezesporu špatnou zprávou i pro české exportéry. Japonské firmy budou při dovozu s přihlédnutím na vyšší náklady ochotny méně riskovat a základní poučka, že šanci na úspěch na japonském trhu mají pouze inovativní a unikátní produkty, bude platit v nejbližších měsících více než dřív.

Ilustrační fotografie

Zpět na začátek

Podmínky pro obchodní a služební cesty do Japonska

Aktuální cestovní opatření Covid-19 (informace platí od 1. prosince 2021)

Jak cestovat do Japonska?

Vzhledem k šíření nové koronavirové mutace omikron ohlásila japonská vláda loni 29. listopadu úplný zákaz vstupu cizinců na území Japonska. Zákaz byl platný od 1. 12. 2021 a vztahoval se na cizince ze všech zemí světa.

Od 1. 3. 2022 platí výjimka pro studenty a osoby cestující za prací (při zachování nutnosti získat vízum). Garanti žadatelů (japonské subjekty) musí podat žádost na japonské ministerstvo zdravotnictví, které žádost posoudí a rozhodne.

Při příjezdu do Japonska z ČR (považované v tuto chvíli japonskou vládou za „bezpečnou zemi“) platí od 1. 3. 2022 povinnost absolvovat sedmidenní karanténu v místě trvalého pobytu cestovatele.

Pokud cestovatel po třech dnech od příletu podstoupí na dobrovolné bázi PCR test a jeho výsledek je negativní, další karanténa již není vyžadována. Pokud je cestovatel třikrát očkovaný a může předložit platný očkovací certifikát, nemusí podstoupit po příletu žádnou karanténu.

Otevřené hranice: Ne

Při cestě ve směru do Japonska musíte splnit tyto podmínky:

Japonským občanům a stávajícím rezidentům je umožněn návrat za standardních podmínek. Při příletu se musí prokázat negativním výsledkem PCR testu (ne starším než 72 hodin před odletem; s účinností od 20. 4. 2021 je stanoven předepsaný formulář), vyplněným příjezdovým formulářem a podepsaným slibem („written pledge“) o dodržování ochranných opatření.

Po příletu platí povinnost nainstalovat do chytrého mobilu aplikaci umožňující monitoring pohybu a zdravotního stavu cestovatele.

Při příjezdu do Japonska z ČR (považované v tuto chvíli japonskou vládou za „bezpečnou zemi“) platí od 1. 3. 2022 povinnost absolvovat sedmidenní karanténu v místě trvalého pobytu cestovatele.

Pokud cestovatel po třech dnech od příletu podstoupí na dobrovolné bázi PCR test a jeho výsledek je negativní, další karanténa již není vyžadována. Pokud je cestovatel třikrát očkovaný a může předložit platný očkovací certifikát, nemusí podstoupit po příletu žádnou karanténu.

V případě nutnosti absolvovat karanténu je nově možné pro cestu z letiště do místa bydliště použít městskou hromadnou dopravu.

Karanténa: Sedmidenní či žádná

Formulář: Certificate of Negative Test Result

Tranzit přes Japonsko

Pozemní tranzit není možný, a to ani mezi tokijskými mezinárodními letišti Haneda a Narita.

Při leteckém tranzitu nejsou žádná omezení.

Podmínky pro návrat do ČR

Pro návrat občanů ČR a jejich rodinných příslušníků s povolením k přechodnému pobytu v ČR z pobytu delšího než 12 hodin v posledních 14 dnech ze zemí mimo Evropskou unii platí následující pravidla:

Cestovatelé s očkováním nebo po prodělání nemoci:

  • cestují bez omezení
  • vyplní příjezdový formulář (starší 12 let)
  • předloží jedno z následujících: výsledek RT PCR/RAT testu, národní certifikát o provedeném nebo dokončeném očkování (Česká republika plně uznává japonské certifikáty o očkování proti Covid-19) nebo certifikát o prodělaném onemocnění Covid-19
    Certifikáty o prodělání nemoci nebo očkování si stáhnete na portálu ocko.uzis.cz, stačí ukázat QR kód v mobilu

Cestovatelé bez očkování

  • vyplní příjezdový formulář (osoby starší 12 let)
  • předloží jedno z následujících potvrzení: výsledek RT PCR/RAT testu, národní certifikát o provedeném nebo dokončeném očkování (Česká republika plně uznává japonské certifikáty o očkování proti Covid-19) nebo certifikát o prodělaném onemocnění Covid-19
  • v rozmezí 5. – 7. den po návratu do ČR je nutný RT-PCR test

Aktuální informace najdete na webu českého Ministerstva zahraničí.

Další informace:

Odkazy na oficiální informace a podmínky cestování do a z Japonska na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade/CzechInvest Japonsko.

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

• Oblasti podnikání: Obchod
• Teritorium: Asie | Japonsko | Zahraničí