Slovensko zasáhla druhá vlna pandemie

Slovensko se, tak jako většina evropských i mimo evropských států, ocitá uprostřed druhé vlny pandemie. Ve srovnání s první vlnou se návrhy opatření premiéra Igora Matoviče týden po týdnu setkávají se stále rozporuplnější odezvou, a to i na půdě vládní koalice.

Testování na covid-19

Igor Matovič prosadil princip plošného očkování antigenními testy, které je koncipováno jako vícekolové. Po pretestaci v několika nejvíce zasažených oblastech Slovenska bylo ve dnech 31. října a 1. listopadu přistoupeno k celoplošnému testování. Jeho smyslem bylo podchytit skrytá ohniska nákazy a zpomalit šíření viru. Opatření bylo též variantou ke zvažovanému lockdownu země, jelikož čísla začala povážlivě růst, stejně tak jako počet úmrtí a zdravotnická zařízení avizovala kolaps služeb.

Publikované kritické připomínky k plošnému testování byly dvojího charakteru; první výtka směrovala k nižší validitě tohoto typu testu ve srovnání s PCR metodou a druhá k prosazení vlastní realizace. Testování totiž bylo a zároveň nebylo povinné. Ten, kdo se nebyl schopný prokázat certifikátem o absolvování testu s negativním výsledkem, byl nucen zůstat doma v karanténě a nesměl docházet ani do práce. Originál certifikátu bylo nutné nosit u sebe při jakémkoliv opuštění domova a na požádání předložit policii při namátkových kontrolách v ulicích. Certifikát měl platnost 14 dnů.

Pod tíhou tohoto argumentu se povedlo otestovat rekordních 3.6 milionu osob. Logisticky se jednalo o mimořádně náročnou operaci v úzké součinnosti s orgány místních samospráv, příslušníky hasičských sborů, armády, policie, studentů zdravotnických oborů, dobrovolníků i zdravotníků ze zahraničí (Rakousko, Maďarsko).

Zatím proběhla tři kola testování

Druhé kolo proběhlo o víkendu 7. a 8. listopadu a realizovalo se už jen v okresech, kde počet lidí s pozitivním výsledkem v prvním kole byl 0.7 procenta a nebo více. Třetí, prozatím poslední kolo, uskutečnilo celkem 458 měst a obcí Slovenska, které měly pozitivitu v předešlém kole rovnou nebo vyšší jak 1.0 procenta. Třetí kolo se konalo 21. a 22. listopadu na dobrovolné bázi.

Premiér prosazuje další kola celoplošného testování v prosinci. Silný nesouhlas s ním ale už vyjádřila odborná veřejnost slovy ministra zdravotnictví Krajčího, samosprávy a také koaliční partner SAS. Předseda vlády na celoplošném testováni v posledním měsíci roku nadále trvá. Od 1.října na Slovensku platí nouzový stav, po 90 dnech by měl skončit. Na rozdíl od České republiky zůstaly na Slovensku otevřeny některé služby (kadeřnictví), obchody i obchodní centra, která fungují za zpřísněných bezpečnostních podmínek a zavřené jsou vnitřní gastroprovozy. Návrat dětí do škol se očekává od 7. prosince, jak školy otevírat a jak testovat pedagogy a žáky aktuálně řeší ministr školství Gröhling. Počet úmrtí na koronavirus se stále daří držet pod jedním tisícem.

Ekonomika

Z pohledu slovenské ekonomiky bylo třetí čtvrtletí překvapivě lepší, než jaká byla prognóza. Rychlý odhad HDP naznačil v meziročním srovnání pokles jen o 2,4 procenta. Po očištění výsledků o sezónní vlivy se meziročně snížil o 2,2 procent. Dle údajů Statistického úřadu SR se v běžných cenách v tomto čtvrtletí vytvořil HDP v objemu 24,4 miliardy eur, co odpovídá ročnímu poklesu v objemu 0,3 procentního bodu. Podle L. Koršňáka, analytika UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia se díky výsledkům ekonomiky ve 3. čtvrtletí povedlo podstatnou část pandemického poklesu vymazat, upozorňuje ale zároveň, že na úroveň před krizí se ještě ekonomika nevrátila. Přes očekávané zhoršení ekonomického vývoje v závěru roku v důsledku silnější druhé vlny pandemie bude odhad celkového poklesu ekonomiky v roce 2020 upraven na mínus 6 – 6,5 procenta místo původně odhadovaného poklesu o 7,5 procenta. Struktura růstu bude zveřejněna v prosinci, experti jej však připisují průmyslu, především automobilovému, čistému zahraničnímu obchodu a také vyšší spotřebě domácností.

První pomoc +

Pro druhou vlnu pandemie má Slovensko i nový plán pomoci dotčeným podnikatelům a zaměstnancům. Ve srovnání s 1. vlnou se objem pomoci zvýší o 50 procent. Měsíčně má být doručována pomoc ve výši 200 mil. eur. Cílem je především podpora hospodářství a udržení zaměstnanosti. Balík s názvem První pomoc+ zvyšuje státní finanční pomoc pro podnikatele i zaměstnance. Zvyšuje i sumu na tzv. kurzarbeit, znovu zavádí dávku SOS a novou kategorii pomoci, tzv. covidový příplatek. Pomoc je nárokovatelná od 1. října 2020.

První pomoc + tvoří čtyři opatření plus samostatný covidový příplatek.

Opatření č. 1 platí pro podnikatele nebo zaměstnavatele, kteří ze zákona museli uzavřít své provozovny. Státní pomoc se zvyšuje z 80 procent hrubé mzdy na 80 procent z celkové ceny práce (tj. superhrubá mzda).

Opatření č. 2 a č. 4 jsou zaměřena na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Zvyšuje se jim o 1,5násobek příspěvek při meziročním poklesu tržeb v jednotlivých kategoriích poklesu tržeb (nejnižší pokles tržeb o 20 – 39,99 procent a nejvyšší pokles tržeb o 80 procent a více). Nejnižší příspěvek tak činí 270 eur a nejvyšší 810 eur měsíčně. V případě OSVČ, která nemá žádný příjem z podnikatelské a závislé činnosti a přerušila provozování své činnosti, ale nezrušila ani nepozastavila oprávnění na její provozování, se zvyšuje příspěvek z 210 eur na 315 eur měsíčně.

Opatření č. 3 upravuje sumu na tzv. kurzarbeit. Zvyšuje se limit měsíčního čerpání na 1 100 eur na zaměstnance a vypočítává se z celkové ceny práce.

V rámci nového balíku pomoci se opět zavádí dávka SOS.  Její výše se zvyšuje z 210 eur na 300 eur. Dávka může být žadateli poskytnuta v maximální roční výši 1 800 eur. O dávku může požádat ten, kdo dostává starobní, předčasný, invalidní a výsluhový důchod. Žadatel nemůže být členem domácnosti, které je poskytována pomoc v hmotné nouzi.

Oproti prvnímu balíku pomoci je novou dávkou COVID příplatek. Vztahuje se na zaměstnance, kteří onemocní v práci při péči o lidi (tj. zdravotnický personál, pracovníci zařízení sociálních služeb). Novou dávkou se proplácí pracovní neschopnost cca ve výši 100 procent čisté mzdy.

První pomoc + se na Slovensku spouští od 1. listopadu 2020. Žádosti lze podávat zpětně již od října 2020 a období na finanční kompenzace se prodlužuje na leden až březen 2021.

Předběžně se odhaduje, že prodloužení realizace projektu První pomoci + za říjen až prosinec 2020 by mělo vyjít na cca 390 mil. eur a prodloužení o další tři měsíce (leden až březen 2021) na cca 202 mil. eur. Odhadované výdaje jsou součástí již slovenskou vládou schváleného finančního limitu 1,3825 mld. eur.

Nora Gill, zahraniční kancelář CzechTrade Bratislava

Použité zdroje: trend.sk, obchodní a ekonomická sekce webu Velvyslanectví ČR v SR, economy.gov.sk a ekonomika.sme.sk

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě