Izraeli pomohl celostátní lockdown, situace se zlepšuje

Po relativně pozitivním vývoji zažil Izrael obrat v otázce koronaviru. Situace se rychle zhoršila. Denně přibývaly tisíce nových nakažených. Izrael jako první na světě opětovně zavedl celostátní lockdown. V říjnu si nicméně situace zlepšuje a opatření se uvolňují.

Přišla druhá vlna

V současnosti se dá říct, že po hrozivém vzestupu počtu nových případů po skončení prázdnin a po zavedení druhé celostátní karantény je v Izraeli druhá vlna epidemie na ústupu a počty nových případů klesly z až 10000 za den pod 1000.

Také vysoký počet testů klesl z 60 na 20 až 30 tisíc za den. Snižuje se průměrný věk hospitalizovaných pacientů i těch, co zemřeli s covidem. Podle údajů Johns Hopkins University se Izrael dostal začátkem září na určitou dobu na první místo na světě v počtu nových případů koronaviru a úmrtí v přepočtu na obyvatele. Nákaza se nevyhýbá ani izraelské armádě. Oproti předpokladům nepomohla ani vysoká letní teplota v zemi.

Někteří politici a úředníci obviňovali koaliční vládu z populistických kroků, nekvalifikovaných rozhodnutí a přílišné ochotě podřídit se tlaku různých zájmových skupin (např. pod tlakem hrozby rozpadu koalice ze strany náboženských stran nebyly uzavřeny svatostánky a náboženské školy ješiva, které jsou často ohnisky nákazy). Za hlavní zdroj nové vlny pandemie jsou někdy označovány školy a školky, k jejichž otevření došlo údajně příliš brzy. Podle některých zdrojů se lidé nejčastěji nakazí také ve veřejné dopravě, obchodech a restauračních a zábavních zařízeních. Celková shoda panuje v názoru, že řada původních omezení byla zrušena příliš brzy a jako hlavní nástroj boje proti šíření nákazy jsou univerzálně označovány dodržování sociálního distancování a důsledné používání roušek.

Znovu zavřeno

Podle názorů odborníků z předních izraelských univerzit Izrael naprosto selhával ve sběru klíčových dat o způsobu, jak se nákaza vlastně šíří. V mediích se koncem léta objevily informace, že trasování nakažených s pomocí technologie, kterou původně izraelská rozvědka Šin Bet využívala ke sledování osob podezřelých z terorismu, se ukazuje jako nepřesné v masovém civilním použití. Navíc trasování pacientů ministerstvem zdravotnictví bylo údajně velmi zastaralé (osobní dotazy po telefonu, data sdílí pouze v rámci zastaralých excelových tabulek s nepřesnými kategoriemi), zkreslené a zpožděné.

V reakci na tehdejší situaci a rostoucí kritiku byl jmenován nový vládní koordinátor pro boj s epidemií Ronni Gamzu, který okamžitě vypracoval strategický plán boje proti šíření pandemie Magen Israel – Štít Izraele. Strategie klade důraz na maximální fungování ekonomiky za přijatelného rizika pro zdraví obyvatel s cílem umožnit „normální život s koronavirem“.

Teprve koncem srpna se podařilo prosadit řadu halasně avizovaných opatření a restrikcí. Bránil tomu zejména nábožensky a ekonomicky motivovaný nesouhlas ultraortodoxních stran, a také odpor ministerstva financí. Koronavirový kabinet schválil 30. srpna program boje proti covidu-19 nazvaný „Semafor“. Vláda podle něj mohla uvalit různá omezení na jednotlivé lokality v závislosti na míře infekce koronaviru u místní populace.

Rozdělení na jednotlivé barvy (zelená, žlutá, oranžová a červená) závisí na několika parametrech: počet nových pacientů na 10 000 obyvatel za týden, procento pozitivních výsledků testů a míra nárůstu počtu pacientů za týden. Pro každou barvu platí jinak přísná omezení (týká se to především maximálního počtu lidí na shromážděních, kulturních a společenských akcích, svatbách a pohřbech a také při modlení).

V červených místech měl být zaveden totální lockdown, tj. zákaz vycházení z domova na více než 500 metrů, zákaz vjezdu či výjezdu, vyjma nezbytných pracovníků, uzavření školních zařízení, kromě školek a speciálních vzdělávacích institucí, uzavření obchodů a provozoven služeb, mimo základních potřeb. Přezkoumání ratingu by mělo proběhnout jednou za 14 dní.

Předpokládalo se, že se tak země (alespoň na čas) vyhnula hrozbě celostátní karantény a že bude možné reagovat flexibilně dle lokální situace. Po rozhodnutí o uvalení karantény na 10 míst s nejhorší situací, bylo toto řešení opět pod tlakem části koaličních partnerů změněno na omezenou karanténu (zákaz nočního vycházení, omezení škol, obchodů, služeb a shromažďování) pro 40 tzv. červených měst a oblastí.

Tato opatření ani ještě nezačala důsledně platit a Izrael s ohledem na prudce se zhoršující situaci zavedl druhý totální lockdown od 18. 9. 2020 na dobu největších židovských svátků. Dne 13. 9. 2020 schválila vláda následující celostátní karanténní opatření: uzavření školských zařízení, výrazné omezení provozu obchodů a služeb (kromě životně nezbytných), omezení práce ve státních zařízeních i v soukromém sektoru, omezení shromažďování (včetně nových pravidel pro pořádání demonstrací), omezení kulturních, sportovních a rekreačních akcí a aktivit, zákaz vycházení (maximálně 1000 m od domu) a cestování v zemi (kromě nezbytných cest). Omezena byla i veřejná a částečně i mezinárodní doprava.

Zavřeny byly synagogy a další svatostánky, modlit se bylo možné jen do jednoho kilometru od domova a max. ve dvacetičlenné skupině venku. Stejné podmínky platily pro demonstrace. V platnosti průběžně zůstává povinnost nosit na veřejnosti roušky pro všechny osoby starší 7 let.

Totální lockdown měl původně platit po dobu tří týdnů, byl však prodloužen.

Znovu otevřeno

Teprve po potvrzeném výrazném zlepšení situace a dosažení stanovených parametrů vstoupil Izrael (kromě tzv. „červených měst“) od 18. října 2020 do první fáze rozvolňování lockdownu. Denně přibývá méně než 1000 nových případů, míra pozitivních testů na celkovém objemu testovaných vzorků dosahuje 3,5 procenta a reprodukční číslo R kleslo na hodnotu 0,6.

Uvolnění restriktivních opatření umožňuje návrat do práce tam, kde nedochází ke kontaktu s veřejností, přestaly platit omezení pohybu, demonstrací a modlení dále než kilometr od místa bydliště, došlo k otevření jeslí a školek pro děti předškolního věku 0 až 6 let, restaurace začaly kromě rozvážkové služby nabízet „take away“, otevřely se rezervace, památky, pláže a také ve zvláštním režimu hlavní poutní místa všech tří nejvýznamnějších monoteistických náboženství – Chrám Božího hrobu, Chrámová hora a Zeď nářků.

Při zachování limitu na shromáždění (20 ve venkovních prostorách, 10 ve vnitřních) je umožněno setkávání rodin a příbuzných. V některých místech (zejména s převažující ultraortodoxní komunitou) by měly původní restrikce platit i dále, dokud nedosáhnou stanovených parametrů. Přes časté ústupky této vlivné komunitě však není řada opatření častokrát dodržována, policie je však obvykle nevymáhá, neboť nechce zhoršovat již tak vyhrocenou situaci ve společnosti.

Stále platí zákaz pro cizince

Izrael od 16. srpna upravil podmínky pro cestování svých občanů do zahraničí a zavedl nová pravidla pro příjezd cizinců do Izraele.  Stále se doporučuje občanům cestovat ze země pouze v naléhavých případech. Izraelské turisty přijímá v současné době jen minimální počet zemí. Pracovníci zdravotnického sektoru i nadále podléhají zákazu cestování do zahraničí, služební cesty pracovníků státní správy jsou omezené na minimum.

Od 16.8. bylo možné přicestovat z takzvaných zelených/bezpečných zemí (aktuálně cca 30, ČR ani SR mezi nimi nejsou) bez povinnosti absolvovat karanténní opatření. Cestující z těchto zemí musí 24 hodin před odletem vyplnit elektronickou registraci / žádost o vstup do Izraele (Inbound Passenger Clearance). Některé zahraniční zdroje uvádí, že ani cizincům z tzv. zelených zemí nebude umožněn masový příjezd do země.

V případě schválení jejich žádosti (mělo by proběhnout obratem) se na ně také přestává vztahovat povinné karanténní opatření. Všichni cestující z tzv. červených, tj. všech ostatních zemí, musí do karantény. Možnost absolvovat čtrnáctidenní karanténu mimo státních „korona hotelů“ v domácí izolaci zůstává zachována.

Ministerstvo vnitra publikuje seznam kategorií zahraničních osob, kterým může být při splnění povinné karantény umožněn vstup do Izraele. Jedná se například o účast přímých příbuzných na svatbách, pohřbech, sloučení rodiny (rodinný příslušník občana Izraele – manžel, dítě), cesty studentů, kteří přerušili studia kvůli koronaviru, cesty pracovníků servisu kritické infrastruktury, cesty zemědělských expertů. O povolení vstupu je nutné žádat přes příslušná zahraniční velvyslanectví. Výjimky se udělují jednotlivě. Totéž platí pro cizince s pobytovým povolením. Ministerstvo také ohlásilo automatické prodloužení některých typů víz.

Izrael zavedl pro všechny cestující z a do Izraele povinnost se 24 hodin před cestou registrovat, tzv. „Outbound/Inbound Passenger Clearance„. Bez schválení Ministerstvem zdravotnictví nebude lidem umožněno cestovat.

Celostátní karanténa se výrazně dotkla již tak omezeného cestování do a ze zahraničí a provozu telavivského mezinárodního letiště. Přes původní oznámení o jeho uzavření zůstalo letiště v omezeném provozu, avšak pouze pro dříve potvrzené lety. Nové lety v době lockdownu schvalovány nebyly. Cestovat mohli jen lidé s letenkami zakoupenými do začátku lockdownu.

Nejktuálnější cestovní informace

Ekonomická opatření

Vláda ihned na počátku krize schválila řadu kroků na pomoc podnikatelům a ekonomice, po vypuknutí druhé vlny pomoc výrazně navyšuje a rozpracovává systém ekonomických opatření. Tento plán na záchranu národního hospodářství je největší v historii země. Izraelská média se nyní zabývají tím, kdo na finanční podporu vůbec dosáhne a jak bude uplatňována v praxi. Zesilují projevy nespokojenosti (proběhlo několik demonstrací a protestních akcí) s vládou a jejími opatřeními.

Po určitém zlepšení situace začal opět narůstat počet nezaměstnaných a zvláště v souvislosti s novým totálním lockdownem je pravděpodobné, že znovu překročí jeden milion. Přesné údaje není možné uvést, neboť tři státní úřady (národní sociální pojišťovna, úřad práce a statistický úřad), které tyto údaje sledují, uvádí různá čísla. Ministerstvo financí začalo připravovat zavedení tzv. kurzarbeitu s cílem snížit nezaměstnanost, která přesáhla 20 %.

V neděli 16. 8. 2020 byly schváleny podrobnosti plánu na akceleraci ekonomiky a na pomoc ohroženým skupinám obyvatel ve výši 8,5 miliardy NIS (cca 60 miliard korun). Součástí programu je okamžité přidělení více než dvou miliard NIS na řadu dopravních projektů, které jsou připraveny k realizaci.

Byly také schváleny dodatečné daňové úlevy pro podniky zasažené koronavirem, například sleva ve výši 95 % na platbu městské daně pro podniky s obratem do 200 milionů NIS za rok, pokud se obrat snížil o 60 % a více, a podniky s obratem do 400 milionů NIS, pokud se obrat snížil o 80 % a více. Na toto osvobození od daně nemají nárok  obchody s potravinami a lékárny, které nebyly z důvodu pandemie nikdy zavřeny.

Další podpůrná ekonomická opatření reagující na zavedení druhého lockdownu jsou zveřejňována. Podle ministerstva financí bude druhá karanténa stát ekonomiku 6,5 miliardy šekelů, někteří odborníci však uvádějí cifry 14 až 20 miliard.

Izraelskému hospodářství a mezinárodnímu obchodu se nicméně daří do jisté míry fungovat i v současném stavu. Vzájemný obchod s ČR se za prvních osm měsíců letošního roku propadl ve srovnání s loňskem téměř o 14 %. Po oznámení záměru zvýšit ekologickou daň na auta očekáváme zvýšení nákupů osobních aut, včetně těch z ČR. Evidujeme pokračující projekty, na kterých se podílí české firmy, probíhají a vyhlašují se další tendry a výběrová řízení na různé projekty a dodávky nesouvisející s koronavirem. Vzhledem k potenciálu Izraele registruje zahraniční kancelář CzechTrade v Izraeli rostoucí zájem firem o její asistenční služby.

I přes prodloužení obecného zákazu vstupu cizinců (kromě tzv. zelených zemí) docházelo k obnovení leteckého spojení mezi Tel Avivem a dalšími zeměmi, provozované například společnostmi United Airlines, Belavia, WizzAir, Ryanair, Lufthansa, Delta Airlines, Air France, British Airways, SWISS, Aeroflot, Turkish Airlines, Pegasus, Aegean Airlines a řadou dalších. Do Prahy přímé spojení stále chybí.

Pozemní hraniční přechody do Jordánska, a částečně i Egypta, jsou stále uzavřeny.

Hůře je i v Palestině

Také na Palestinských územích se situace po určitém zlepšení rychle zhoršila. Stále platí některá lokální omezení, jak na Západním břehu Jordánu, tak i v Gaze, kde dokonce již dříve vyhlásili na omezené období zákaz vycházení. Za epicentra druhé vlny označuje palestinské vedení oblast Hebronu (ekonomicky nejvýznamnější aglomerace v Palestině) a Jeruzaléma. Je jasné, že celostátní karanténa v Izraeli ovlivnila i zdejší situaci.

V návaznosti na deklarovaný úmysl Izraele připojit části Západního břehu Jordánu ukončila Palestinská autonomie bezpečnostní a civilní koordinaci s Izraelem – na rozdíl od první vlny, kdy PA a Izrael v boji s nemocí relativně dobře spolupracovaly. Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet po zprávách o odkladu tohoto plánu.

Podle Palestinského statistického úřadu byla před současnou krizí nezaměstnanost na Západním břehu 25 % (15 % zaměstnáno ve státní službě a 20 % v Izraeli a osadách, zbytek v soukromých podnicích, především v obchodech, dílnách a továrnách). Průměrná měsíční mzda se pohybovala mezi 2 000 a 4 000 šekely (591 až 1 182 USD). V letošním druhém čtvrtletí odhaduje míru nezaměstnanosti na 40 % a více. Za poslední čtyři měsíce se podnikatelská aktivita snížila nejméně o 70 %.

V létě místní vláda získala finanční prostředky od soukromého sektoru a vyplatila zhruba 700 000 šekelů 40 000 zaměstnancům, zatímco podnikatelům byly poskytovány půjčky za relativně výhodných podmínek. Zaměstnanci i podnikatelé to však označují jako jednorázovou pomoc, která nemůže poskytnout dostatečnou ekonomickou záchrannou síť. I v této situaci se ekonomický život pomalu vrací do běžných kolejí a obnovuje se i spolupráce místních a českých firem. Přes řadu administrativních a technických problémů ZK CzechTrade zaregistrovala rozjezd nových obchodních případů.

Jiří Mašata, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Tel Avivu

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem