Turecko je stále zajímavý trh i v době ovlivněné covidem

Zahraniční kancelář CzechTrade v Turecku ve spolupráci s Generálním konzulátem České republiky v Istanbulu vypracovaly analýzu silných a slabých stránek, hrozeb a příležitostí v Turecku v době ovlivněné pandemií covid-19.

Ilustrační fotografie

Aktuální restrikce v Turecku

Turecko počínaje 3. března 2022 rozvolňuje covidové restrikce.

Ty se zejména týkají povinnosti nosit roušky venku, což je zrušeno. Ve vnitřních prostorách jsou nadále zachovány při letecké přepravě, v prostředcích hromadné dopravy, v kinech, divadlech, školských a zdravotnických zařízeních.

Ve všech dalších vnitřních prostorách, kde je zajištěna dostatečná cirkulace vzduchu, není povinnost mít zakrytá ústa a nos. V takovém případě by ale měla být nadále dodržována sociální distance 1,5 metru.

Bylo zrušeno pravidlo, kdy při pozitivním otestování dvou žáků jedné třídy tato celá nastoupila do karantény. Nyní je izolován pouze pozitivně testovaný žák po dobu 5 dní.

Dále je zrušena povinnost při vstupu do všech veřejně přístupných vnitřních prostor prokazovat se tzv. HES kódem, což byl v Turecku zavedený systém koronavirového trasování.

Do budoucna již nebudou testovány osoby, které nevykazují symptomy. Výjimku budou tvořit například případy povinnosti podstoupit test při vycestování do země, která pro vstup vyžaduje negativní výsledek testu.

Ilustrační fotografie

Zpět na začátek

Silné stránky

Turecko, země s významnou geostrategickou polohou mezi Evropou a Asií, je v první dvacítce nejlidnatějších států světa (podle posledních dat asi 83 milionů), přičemž každým rokem turecká populace roste o jeden milion a více. Dalším pozitivním demografickým znakem země je stáří populace. Věkový medián se v Turecku se pohybuje kolem 31,5 roku. Početná a mladá populace dělá z Turecka prostor s velkým trhem a dynamickou ekonomikou.

Mezi lety 2000–2019 HDP země rostl v průměru 4,9 % za rok. Vedle toho se Turecko jakožto nově industrializovaná ekonomika technologicky modernizovalo, čímž došlo k nastartování a růstu v oblastech, jako jsou stavebnictví, strojírenství a automobilový průmysl, tedy v oblastech s vyšší přidanou hodnotou. I díky pandemii covid-19 a ekonomickému útlumu vzrostla turecká ekonomika v roce 2020 o 1,8 procenta.

Pro cely rok 2021 ještě nejsou aktuální data k dispozici. Ve třetím kvartále loňského roku nicméně rostla turecká ekonomika o 7,8 %. Problém je nicméně aktuálně s vysokou inflací.

Od počátku milénia můžeme pozorovat růst zejména ve strojírenském sektoru, který má produktově poměrně široký záběr. Nejvíce je vládními investicemi podporován zbrojní průmysl. Vzhledem k vývoji v regionu a posilování zahraničněpolitických ambicí se zájem turecké vlády o výrobu vlastního vojenského materiálu zvýšil, zejména během posledních třech let, kdy byly na rozvoj obranného sektoru využity miliardy USD. Místní produkce je v poslední době orientována především na bezpilotní letouny. Probíhá rovněž vývoj a výroba vlastních tanků a lodí.

Ohledně míry zadlužení se Turecko drží nad průměrem ve srovnání s dalšími státy regionu nebo v rámci skupiny rozvíjejících se ekonomik. V roce 2019 činil poměr zadlužení státu vůči HDP 33,1 %, což je výrazně méně než v případě Izraele (60 %) nebo Íránu (44,2 %). Takové makroekonomické údaje umožňují v případě krizových situací místní vládě širší manipulační prostor v podpoře hospodářství, a to přesto, že v roce 2020 došlo k jistému růstu na 36,8 %.

I přes jisté výjimky lze konstatovat, že Turecko je politicky stabilní zemí. Vláda a státní složky mají zkušenost s krizovým managementem, kterou získaly zapojováním se do regionálních konfliktů, bojem proti terorismu nebo integrací uprchlíků. Turecká armáda je druhou nejpočetnější v rámci NATO, přičemž její kapacity může vláda využít nejen ve válečných konfliktech, ale i jiných krizových situacích (přírodní katastrofy, epidemie atd.).

V krizových situacích je rovněž klíčová nemocniční síť a její kapacita. Podle dat z roku 2018 je v Turecku téměř 46 lůžek JIP na 100 tis. lidí, zatímco v USA je jich 34,7 a Německu 29,2. Politická stabilita, zkušenost s krizovým managementem a dostatečné kapacity jsou v případě reakce na výjimečné a krizové situace velkou výhodou.

Ilustrační fotografie

Zpět na začátek

Slabé stránky

Ještě před vypuknutím pandemie viru SARS-CoV-2 byly turecké ekonomice připisovány charakteristiky jako náchylnost a křehkost, především vůči vnějším vlivům. Příčinami jsou velký objem neřešených dluhů v tamních bankách, zadlužení soukromého sektoru v cizích měnách nebo vládní zásahy do výše úrokových sazeb.

Turecko se také potýká se slabou konkurenceschopností svého zboží na zahraničních trzích. S tím souvisí záporné obchodní saldo země v zahraničním obchodu, jinak řečeno import převyšuje export. V roce 2019 tvořil vývoz 84,6 % dovozu (-31,2 mld. USD). Nejvíce je obchodní deficit zřetelný ve vztahu k Rusku nebo Číně.

Dalším problémem je inflace, která po měnové krizi z léta 2018 dosáhla krátkodobě až na úroveň 25 %, za minulý rok byla inflace v zemi stále vysokých 11,84 %. Vzhledem k výše uvedeným důvodům tak turecká lira nepatří mezi nejstabilnější světové měny. Naopak její vysoká volatilita ji v současné době řadí mezi nejslabší měny rozvíjejících se trhů.

Od počátku koronakrize z části i díky všeobecnému odlivu kapitálu z rozvojových zemí tak místní měna oslabila přibližně o 13 % a tento trend nadále pokračuje, přes mírný růst v průběhu hlavní turistické sezóny.

Na podzim roku 2021 ovšem díky zásahům turecké centrální banky, která snižuje úrokové sazby, dochází k dalšímu poklesu hodnoty turecké liry, která vůči americkému dolaru a euru ztratila takřka 50 % své hodnoty. Také boj s inflací je problematický, ta zkraje ledna letošního roku dosahuje neuvěřitelných 38 %.

Turecko je v průmyslových odvětvích stále závislé na dovozu zahraničních subkomponentů a slabá měna dovozní náklady navyšuje. S vysokou inflací je spojena i dražší obsluha státního dluhu. Riziková prémie desetiletého dluhopisu denominovaného v místní měně se od konce letošního března zvýšila o 4,51 %. Místní vláda tak v dubnu udala zmíněné dluhopisy s ročním výnosem 14,51 %.

Negativním makroekonomickým faktorem je rovněž vysoká nezaměstnanost, zejména u mladší části populace. Zatímco celková nezaměstnanost v roce 2019 dosáhla hranice 13,7 %, ve věkové skupině 15 až 24 let tomu je 25,4 %. Turecko je zároveň zemí s malou zaměstnaností, jelikož podíl zapojení žen (zejména v konzervativnějších regionech) do ekonomiky je ve srovnání s evropskými státy nízký. V roce 2018 bylo podle statistik ekonomicky aktivní 34,2 % ženské části turecké populace. Průměr v rámci OECD byl 52,5 %. V roce 2021 byla celková nezaměstnanost v Turecku na úrovni 11,7 procenta.

Významným faktorem, který turecké vládě svazuje ruce, je závislost na dovozu energetických surovin z ostatních států. Turecko nejvíce dováží ropu nebo zemní plyn z Ruska, Íránu, Iráku, Ázerbájdžánu. Ankara se však snaží své energetické zdroje geograficky více diverzifikovat (například o Alžírsko, Nigérii apod.).

Pro nadcházející zimu je však dle oficiálních vyjádření Turecko velmi dobře předzásobeno plynem a jeho dodávkami. 

I když se situace v poslední době významně zlepšila, tak úroveň vzdělání a školství v porovnání s EU stále zaostává. Aktuálně můžeme navíc pozorovat tendenci zavádění náboženských prvků do vzdělávacího systému. Navíc velké procento absolventů vysokých škol má malou šanci získat pracovní pozici, která by byla úměrná úrovni dosaženého vzdělání a tematicky zapadala do vystudovaného oboru.

V roce 2017 bylo v zemi více než 1 milion nezaměstnaných absolventů. Nevlídné podmínky a zejména nedávné zásahy vlády do akademických svobod (obzvlášť po červenci 2016) mají za následek odliv pedagogických kapacit do zahraničí.

Ilustrační fotografie

Zpět na začátek

Hrozby

Jak bylo zmíněno výše, Turecko je rozvíjející se ekonomikou (resp. rozvojovou zemí), i proto krize spojená s pandemií může mít negativní dopady na příliv přímých zahraničních investic (FDI), které se v porovnání se předchozími lety snižují.

Ve své poslední zprávě (srpen 2021) ratingová agentura Fitch ponechala Turecku hodnocení BB-. To znamená, že spadá do spekulativního pásma s obtížnou předpovědí budoucího vývoje. OECD řadí Turecko do rizikové kategorie 5. Snižování ratingu a pokračující propad zahraničních investic může mimo jiné přispět k další destabilizaci turecké liry.

Oživení globálního obchodu má vliv na zahraniční obchod Turecka. Oblasti, kterým se v Turecku exportně daří, jsou automobilová výroba, vývoz stavební práce a tradičně textilnictví. S ohledem na vyšší ceny ropy v regionu GCC a SNS lze předpokládat zvýšenou poptávku po stavebních pracích, což bude přinášet potenciál pro turecké stavební firmy. V obou těchto regionech realizují tamní společnosti významné stavební projekty.

Pandemie a zejména následná vládní opatření zpomalila ekonomiku. Nejvíce byla zasažena odvětví jako pohostinství a cestovní ruch. Ty zaznamenaly okamžitý útlum. Cestovní ruch je pro hospodářství jedním z klíčových odvětví, především kvůli zaměstnanosti a devizám, které turisté v Turecku utrácí.

V roce 2019 se totiž turismus přímo podílel na HDP téměř 5 % (34,5 miliardy amerických dolarů). V únoru loňského roku turecké příjmy z cestovního ruchu dosáhly hodnoty 1,4 miliardy dolarů. V březnu došlo k poklesu na 787,7 milionu a od dubna příjmy z turismu prakticky neexistovaly. Turistická sezona v letošním roce pak již byla mnohem optimističtější.

V listopadu 2021 byly odhady na celkové příjmy loňského roku ve výši 22 miliard dolarů. Aktuální data prozatím nejsou k dispozici.

Krize se také dotkla příjmů z logistiky neboli dopravního odvětví. Letecký průmysl, stejně jako v jiných zemích, utrpěl značné finanční ztráty. Turecké aerolinky, které patří k nejvýznamnějším hráčům v oboru, byly nuceny takřka zastavit svou činnost. Turkish Airlines reportovaly za rok 2020 ztrátu ve výši 765 milionů dolarů kvůli pandemii.

Za první tři kvartály roku 2021 pak již Turkish Airlines reportovaly čistý zisk ve výši 735 milionů USD.

Turecko v posledních letech investovalo značné prostředky do letecké infrastruktury. Kromě řady regionálních letišť, jejichž vytíženost až na výjimky nebyla velká, se v zemi v roce 2019 naplno otevřel významný letecký hub Nové istanbulské letiště.  Výpadek v letecké přepravě díky loňským cestovním restrikcím bude mít také značný vliv na krytí nákladů, souvisejících s těmito infrastrukturálními projekty.

Z důvodu ztráty zaměstnání nebo poklesu příjmů došlo ke zvýšení zadluženosti domácností a soukromého sektoru, mající dluhy v zahraničních měnách. V posledních několika letech totiž došlo v důsledku nízkých úrokových sazeb a ztráty důvěry v tureckou měnu k nárůstu množství účtu vedených právě v zahraničních měnách (USD, EUR).

Turecko zasáhla pandemie ve velmi nevhodné době, kdy se vzpamatovávalo z ekonomických dopadů měnové krize v roce 2018 a recese v roce následujícím. Dlouhodobé strukturální problémy (viz výše) se tak i kvůli krizi spojené s covidem-19 nezlepšují dle představ turecké vlády.

Ilustrační fotografie

Zpět na začátek

Příležitosti

Oslabování turecké liry zvyšuje konkurenceschopnost místních výrobků a služeb v zahraničí, což může mít pozitivní vliv na saldo zahraničního obchodu, jehož záporná hodnota se od roku 2017 významně zmenšuje. Dalším důsledkem, jenž Turecko může na zahraničním trhu zvýhodnit, je snižování ceny práce.

Pandemie dorazila do Turecka ve srovnání s jinými státy (v Asii i Evropě) s jistým zpožděním, země proto měla možnost nahradit na některých trzích (zejména asijských a afrických) některé vývozce (Čína, EU).

Turecko v průběhu loňského roku registrovalo nové objednávky ze Singapuru, Hongkongu, Filipín, Malajsie a Bangladéše, tedy zemí, na jejichž trhy měli turečtí vývozci dříve potíže se dostat.

Dlouhodobě se například tureckým ocelářským firmám daří na úkor poklesu exportu Číny, tuto zem nahradit na Africkém kontinentu.

Některé průmyslové nebo technologické oblasti zůstaly epidemiologickými opatřeními takřka nezasažené. Stát i nadále svými investicemi podporuje strojírenský sektor, zejména obranný průmysl, jehož rozvoj je pro tureckou vládu prioritní.

Dále jsme během pandemie mohli zaregistrovat zvýšenou míru využívání internetových platforem a aplikací zprostředkující rozvozy potravin a jiného zboží. Informační a komunikační technologie (ICT) budou hrát v tomto ohledu silnější roli, než tomu bylo doposud. To se týká i rozvoje tzv. chytrých měst (smart cities), který turecká vláda zformulovala ve své národní strategii 2020–2023.

Místní vláda relativně rychle zareagovala v rámci navýšení zdravotnických kapacit, které zajistí lepší připravenost země na podobné krize. Podobně pružný  byl zaznamenán také při snaze vlády o obnovu cestovního ruchu, což se dle dat z letošních tří kvartálů potvrzuje.

Ministerstvo cestovního ruchu přišlo se systémem certifikace turistických zařízení, které jsou z důvodu zajištění bezpečnosti a zamezení šíření viru SARS-Cov-2 nuceny splňovat příslušné hygienické normy. Implementace takového systému tak jistě ovlivnila rozhodování občanů jiných států, a ti se v loňské hlavní turistické sezóně vrátili.  

Loňskou turistickou sezónu do jisté míry komplikoval jiný faktor, a to požáry, které vypukly na několika turisticky oblíbených místech a působily značné komplikace, škody na majetky a i na životech.

Vedení země samozřejmě v rámci své zahraniční politiky využije a posílí svou image solidární země poskytující pomoc ostatním. Turecko poskytlo v rámci „koronavirové diplomacie“ materiální pomoc v podobě ochranných prostředků, oděvů nebo ventilátorů řadě zemí, se kterými má Ankara vztahy dobré i vyloženě špatné. Pomoc byla zaslána do Spojených států, Izraele, Spojeného království, Itálie, Španělska, Srbska, Kosova, středoasijských zemí a dalších.

Proaktivním přístupem a solidaritou Turecko získává sympatie u svých partnerů i tradičních spojenců, což může případně vést ke zvážení změny přístupu a politice vůči Ankaře.

Streamovací služby jako Netflix zaznamenaly po zavedení epidemiologických opatřeních vysoký divácký odběr. Zvýšení sledovanosti streamovacích služeb může být příležitostí nejen pro šíření kultury a historie Turecka prostřednictvích svých seriálů, které na televizních stanicích ve velkém měřítku nahradily ty latinskoamerické, ale také k finančnímu zisku pro tuzemské producenty.

Turecko patří mezi prvních pět zemí, které vyvážejí své seriály do USA, Německa, Francie a Velké Británie. Podle prognóz by měla turecká seriálová tvorba, kterou sleduje více než 700 mil. diváků, do roku 2023 vydělat 1 mld. USD. Od roku 2018 činil příjem Turecka z vývozu televizních seriálů 500 mil. USD.

Ilustrační fotografie

Zpět na začátek

Podmínky pro obchodní a služební cesty do Turecka

Aktuální cestovní opatření Covid-19 (informace platí od 4. 9. 2021)

Jak cestovat do Turecka?

Od 4. 9. 2021, kdy došlo k úpravám podmínek vstupu do Turecké republiky (TR), není ČR nadále na seznamu zemí, vůči kterým se uplatňují specifické přísnější restrikci při vstupu na území TR. Je nutné upozornit, že na cestovatele, kteří vstoupí do země za předpokladu, že navštívili v posledních čtrnácti dnech stát, vůči kterému se uplatňují specifické přísnější restrikce, neplatí informace uvedené níže.

Mezi rizikové země z pohledu Turecka patří Afghánistán, Bangladéš, Brazílie, Egypt, Indie, Írán, Jižní Afrika, Nepál, Pákistán a Srí Lanka,

Turecko má otevřené hranice, umožněny jsou i turistické cesty

Při cestě do Turecka musí občan České republiky (ČR) při příjezdu z ČR splnit tyto podmínky:

Před odletem z ČR podstoupit:

1)  PCR test s negativním výsledkem ne starším 72 hodin před odletem nebo

2) antigenní test s negativním výsledkem ne starším 48 hodin před odletem

Testování může být nahrazeno předložením certifikátu o očkování látkou schválenou Světovou zdravotnickou organizací, kdy u dvoudávkových vakcín uplynulo od druhé dávky 14 dní, u jednodávkové vakcíny pak 14 dní od jejího podání. Dále může být test nahrazen potvrzením o prodělání nemoci covid-19. Toto je uznáváno po dobu 6ti měsíců od prodělání nemoci. Počátek lhůty běží uplynutím 28. dne od prvního pozitivního výsledku PCR testu.

Nejdříve 72 hodin před odletem je nutné vyplnit příjezdový formulář, který je dostupný na webové stránce tureckého ministerstva zdravotnictví – na základě vyplnění příjezdového formuláře je generován tzv. HES kód

Tranzit přes Turecko je možný bez restrikcí.

Podmínky pro návrat do ČR (k 21.10.2021)

TR je na českém cestovatelském semaforu zařazeno do tmavě červené kategorie , země s velmi vysokým rizikem, což značí následující podmínky:

Pro cestovatele s očkováním nebo po prodělání nemoci:

  • Tato skupina osob má volný vstup do ČR po předložení potvrzení o vyplnění příjezdového formuláře.
  • Očkování musí být dokončené a od poslední dávky musí uplynout minimálně 14 dní.
  • V případě prodělání nemoci se počítá jen 180 dní od prvního PCR testu s pozitivním výsledkem
  • Certifikát o prodělání nemoci nebo očkování stáhnete na portálu ocko.uzis.cz, stačí ukázat QR kód v mobilu

Cestovatelé bez očkování

  • Musejí předložit potvrzení o vyplnění příjezdového formuláře
  • podstoupit před odletem do ČR PCR test s negativním výsledkem ne starším 72 hodin nebo antigenní se výsledkem ne starším 48 hodin – neplatí pro případ individuální dopravy
  • Nejdříve 5. den, nejpozději však 14. den od vstupu na území České republiky se podrobit PCR testu
  • podrobit se do doby výsledku PCR testu samoizolaci        

Další informace:

Aktuální informace najdete na webu Ministerstva vnitra země X nebo českého Ministerstva zahraničí

Turecké ministerstvo zdravotnictví (jen v turečtině)

České ministerstvo zdravotnictví

Jan Ondřejka, David Cihlář, Generální konzulát Istanbul; Vladislav Polách, ředitel kanceláře CzechTrade Istanbul

Archiv zpráv ke koronaviru v Turecku a k mimořádným opatřením na webu CzechTrade

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

• Oblasti podnikání: Obchod
• Teritorium: Asie | Turecko | Zahraničí