Turecko je zajímavý trh i v době koronaviru

Zahraniční kancelář CzechTrade v Turecku ve spolupráci s Generálním konzulátem České republiky v Istanbulu vypracovaly analýzu silných a slabých stránek, hrozeb a příležitostí v Turecku v souvislosti s pandemií koronaviru.

Silné stránky

Turecko, země s významnou geostrategickou polohou mezi Evropou a Asií, je v první dvacítce nejlidnatějších států světa (podle posledních dat asi 83 milionů), přičemž každým rokem turecká populace roste o jeden milion a více. Dalším pozitivním demografickým znakem země je stáří populace. Věkový medián se v Turecku se pohybuje kolem 31,5 roku. Početná a mladá populace dělá z Turecka prostor s velkým trhem a dynamickou ekonomikou.

Mezi lety 2000–2019 HDP země rostl v průměru 4,9 % za rok. Vedle toho se Turecko jakožto nově industrializovaná ekonomika technologicky modernizovalo, čímž došlo k nastartování a růstu v oblastech, jako jsou stavebnictví, strojírenství a automobilový průmysl, tedy v oblastech s vyšší přidanou hodnotou.

Od počátku milénia můžeme pozorovat růst zejména ve strojírenském sektoru, který má produktově poměrně široký záběr. Nejvíce je vládními investicemi podporován zbrojní průmysl. Vzhledem k vývoji v regionu a posilování zahraničněpolitických ambicí se zájem turecké vlády o výrobu vlastního vojenského materiálu zvýšil, zejména během posledních třech let, kdy byly na rozvoj obranného sektoru využity miliardy USD. Místní produkce je v poslední době orientována především na bezpilotní letouny. Probíhá rovněž vývoj a výroba vlastních tanků a lodí.

Ohledně míry zadlužení se Turecko drží nad průměrem ve srovnání s dalšími státy regionu nebo v rámci skupiny rozvíjejících se ekonomik. V roce 2019 činil poměr zadlužení státu vůči HDP 33,1 %, což je výrazně méně než v případě Izraele (60 %) nebo Íránu (44,2 %). Takové makroekonomické údaje umožňují v případě krizových situací místní vládě širší manipulační prostor v podpoře hospodářství.

I přes jisté výjimky lze konstatovat, že Turecko je politicky stabilní zemí. Vláda a státní složky mají zkušenost s krizovým managementem, kterou získaly zapojováním se do regionálních konfliktů, bojem proti terorismu nebo integrací uprchlíků. Turecká armáda je druhou nejpočetnější v rámci NATO, přičemž její kapacity může vláda využít nejen ve válečných konfliktech, ale i jiných krizových situacích (přírodní katastrofy, epidemie atd.).

V krizových situacích je rovněž klíčová nemocniční síť a její kapacita. Podle z r. 2018 je v Turecku téměř 46 lůžek JIP na 100 tis. lidí, zatímco v USA je jich 34,7 a Německu 29,2. Politická stabilita, zkušenost s krizovým managementem a dostatečné kapacity jsou v případě reakce na výjimečné a krizové situace velkou výhodou.

Slabé stránky

Ještě před vypuknutím pandemie viru SARS-CoV-2 byly turecké ekonomice připisovány charakteristiky jako náchylnost a křehkost, především vůči vnějším vlivům. Příčinami jsou velký objem neřešených dluhů v tamních bankách, zadlužení soukromého sektoru v cizích měnách nebo vládní zásahy do výše úrokových sazeb. Turecko se také potýká se slabou konkurenceschopností svého zboží na zahraničních trzích. S tím souvisí záporné obchodní saldo země v zahraničním obchodu, jinak řečeno import převyšuje export. V roce 2019 tvořil vývoz 84,6 % dovozu (-31,2 mld. USD). Nejvíce je obchodní deficit zřetelný ve vztahu k Rusku nebo Číně.

Dalším problémem je inflace, která po měnové krizi z léta 2018 dosáhla krátkodobě až na úroveň 25 %, za minulý rok byla inflace v zemi stále vysokých 11,84 %. Vzhledem k výše uvedeným důvodům tak turecká lira nepatří mezi nejstabilnější světové měny. Naopak její vysoká volatilita ji v současné době řadí mezi nejslabší měny rozvíjejících se trhů. Od počátku koronakrize z části i díky všeobecnému odlivu kapitálu z rozvojových zemí tak místní měna oslabila přibližně o 13 %.

Turecko je v průmyslových odvětvích stále závislé na dovozu zahraničních subkomponentů a slabá měna dovozní náklady navyšuje. S vysokou inflací je spojena i dražší obsluha státního dluhu. Riziková prémie desetiletého dluhopisu denominovaného v místní měně se od konce letošního března zvýšila o 4,51 procentního bodu. Místní vláda tak v dubnu udala zmíněné dluhopisy s ročním výnosem 14,51 %.

Negativním makroekonomickým faktorem je rovněž vysoká nezaměstnanost, zejména u mladší části populace. Zatímco celková nezaměstnanost v roce 2019 dosáhla hranice 13,7 %, ve věkové skupině 15 až 24 let tomu je 25,4 %. Turecko je zároveň zemí s malou zaměstnaností, jelikož podíl zapojení žen (zejména v konzervativnějších regionech) do ekonomiky je ve srovnání s evropskými státy nízký. V roce 2018 bylo podle statistik ekonomicky aktivní 34,2 % ženské části turecké populace. Průměr v rámci OECD byl 52,5 %.

Významným faktorem, který turecké vládě svazuje ruce, je závislost na dovozu energetických surovin z ostatních států. Turecko nejvíce dováží ropu nebo zemní plyn z Ruska, Íránu, Iráku, Ázerbájdžánu. Ankara se však snaží své energetické zdroje geograficky více diverzifikovat (například o Alžírsko, Nigérii apod.). 

I když se situace v poslední době významně zlepšila, tak úroveň vzdělání a školství v porovnání s EU stále zaostává. Aktuálně můžeme navíc pozorovat tendenci zavádění náboženských prvků do vzdělávacího systému. Navíc velké procento absolventů vysokých škol má malou šanci získat pracovní pozici, která by byla úměrná úrovni dosaženého vzdělání a tematicky zapadala do vystudovaného oboru. V roce 2017 bylo v zemi více než 1 milion nezaměstnaných absolventů. Nevlídné podmínky a zejména nedávné zásahy vlády do akademických svobod (obzvlášť po červenci 2016) mají za následek odliv pedagogických kapacit do zahraničí.

Hrozby

Jak bylo zmíněno výše, Turecko je rozvíjející se ekonomikou, resp. rozvojovou zemí, i proto krize spojená s pandemií může mít negativní dopady na příliv přímých zahraničních investic (FDI), které se už v předešlém roce (2019) ve srovnání s daty z r. 2018 razantně snížily. Ve své poslední zprávě (únor 2020) ratingová agentura Fitch přiřadila Turecku hodnocení BB-. To znamená, že spadá do spekulativního pásma s obtížnou předpovědí budoucího vývoje. OECD řadí Turecko do rizikové kategorie 5. Snižování ratingu a pokračující propad zahraničních investic může mimo jiné přispět k další destabilizaci turecké liry.

Celosvětový hospodářský útlum má vliv na zahraniční obchod. Oblasti, kterým se v Turecku exportně daří, jsou automobilová výroba, vývoz stavební práce a tradičně textilnictví. Již nyní je v EU znát citelný úbytek poptávky po nových vozech, kde se prodeje propadly o celých 55 %. Vývoz stavebních prací může být omezeno kvůli přísnějším hygienickým opatřením v cílových destinacích (např. země SNS), případně ovlivněno poklesem investic z důvodu propadu cen ropy (země Arabského poloostrova). V obou těchto regionech realizují turecké společnosti významné stavební projekty.

Pandemie a zejména následná vládní opatření zpomalila ekonomiku. Nejvíce byla zasažena odvětví jako pohostinství a cestovní ruch. Ty zaznamenaly okamžitý útlum. Cestovní ruch je pro turecké hospodářství jedním z klíčových odvětví, především kvůli zaměstnanosti a devizám, které turisté v Turecku utrácí. V roce 2019 se totiž turismus přímo podílel na HDP téměř 5 % (34,5 mld. USD). V letošním únoru turecké příjmy z cestovního ruchu dosáhly hodnoty 1,4 mld. USD. V březnu došlo k poklesu na 787,7 mil. a od dubna příjmy z turismu prakticky nejsou.

Krize se také dotkla příjmů z logistiky neboli dopravního odvětví. Letecký průmysl, stejně jako v jiných zemích, utrpěl značné finanční ztráty. Turecké aerolinky, které patří k nejvýznamnějším hráčům v oboru, byly nuceny takřka zastavit svou činnost. Předpokládaná ztráta příjmů v leteckém průmyslu se v Turecku odhaduje na 100–120 mil. USD a dá se očekávat, že tato hodnota se bude v důsledku přetrvávající krize dále navyšovat. Turecko v posledních letech investovalo značné prostředky do letecké infrastruktury. Kromě řady regionálních letišť, jejichž vytíženost až na výjimky nebyla velká, se v zemi loni naplno otevřel významný letecký hub Nové istanbulské letiště. Do budoucna se tak očekávají ztráty spojené s vysokými fixními náklady na provoz těchto zařízení.

Z důvodu ztráty zaměstnání nebo poklesu příjmů lze očekávat, že stoupne zadluženost domácností a soukromého sektoru mající dluhy v zahraničních měnách. V posledních několika letech totiž došlo v důsledku nízkých úrokových sazeb a ztráty důvěry v tureckou měnu k nárůstu množství účtu vedených právě v zahraničních měnách (USD, EUR).

Turecko zasáhla pandemie ve velmi nevhodné době, kdy se akorát vzpamatovávalo z ekonomických dopadů měnové krize v roce 2018 a recese v roce následujícím. Dlouhodobé strukturální problémy (viz výše) se tak nyní opětovně mohou prostřednictvím krize spojené s covidem-19 dále zhoršovat.

Příležitosti

Oslabování turecké liry zvyšuje konkurenceschopnost místních výrobků a služeb v zahraničí, což může mít pozitivní vliv na saldo zahraničního obchodu, jehož záporná hodnota se od roku 2017 významně zmenšuje. Dalším důsledkem, jenž Turecko může na zahraničním trhu zvýhodnit, je snižování ceny práce.

Pandemie dorazila do Turecka ve srovnání s jinými státy (v Asii i Evropě) s jistým zpožděním, země proto měla možnost nahradit na některých trzích (zejména asijských a afrických) některé vývozce (Čína, EU). Turecko v prvním čtvrtletí registrovalo nové objednávky ze Singapuru, Hongkongu, Filipín, Malajsie a Bangladéše, tedy zemí, na jejichž trhy měli turečtí vývozci dříve potíže se dostat. Otázkou je, zdali se např. na afrických trzích, kam vývoz turecké oceli v důsledku útlumu čínské výroby a exportu vzrostl cca o 15 %, udrží.

Některé průmyslové nebo technologické oblasti zůstaly epidemiologickými opatřeními takřka nezasažené. Stát i nadále svými investicemi podporuje strojírenský sektor, zejména obranný průmysl, jehož rozvoj je pro tureckou vládu prioritní. Dále jsme během pandemie mohli zaregistrovat zvýšenou míru využívání internetových platforem a aplikací zprostředkující rozvozy potravin a jiného zboží. Informační a komunikační technologie (ICT) budou hrát v tomto ohledu silnější roli, než tomu bylo doposud. To se týká i rozvoje tzv. chytrých měst (smart cities), který turecká vláda zformulovala ve své národní strategii 2020–2023.

Místní vláda relativně rychle zareagovala v rámci navýšení zdravotnických kapacit, které zajistí lepší připravenost země proti podobným nebo jiným krizím. Podobně pružný přístup jsme mohli zaregistrovat v případě snahy o obnovu cestovního ruchu a návratu turistů do stále vyprázdněných přímořských destinací. Ministerstvo cestovního ruchu přišlo se systémem certifikace turistických zařízení, které budou z důvodu zajištění bezpečnosti a zamezení šíření viru SARS-Cov-2 nuceny splňovat příslušné hygienické normy. Implementace takového systému může ovlivnit rozhodování občanů jiných států, kam se vypraví na letní dovolenou.

Vedení země samozřejmě v rámci své zahraniční politiky využije a posílí svou image solidární země poskytující pomoc ostatním. Turecko poskytlo v rámci „koronavirové diplomacie“ materiální pomoc v podobě ochranných prostředků, oděvů nebo ventilátorů řadě zemí, se kterými má Ankara vztahy dobré i vyloženě špatné. Pomoc byla zaslána do Spojených států, Izraele, Spojeného království, Itálie, Španělska, Srbska, Kosova, středoasijských zemí a dalších.

Na konci března prezident Erdoğan vyzval celou skupinu G20, aby v čase pandemie pomohla nejzranitelnějším zemím a jedincům a vyzval všechny země, aby se účastnily boje proti této globální krizi. Proaktivním přístupem a solidaritou může Turecko získat sympatie u svých partnerů i tradičních spojenců, což může případně vést ke zvážení změny přístupu a politice vůči Ankaře. Washington se začal po dlouhé době o Turecku opět zmiňovat jako o silném a klíčovém spojenci.

Streamovací služby jako Netflix zaznamenaly po zavedení epidemiologických opatřeních vysoký divácký odběr. Zvýšení sledovanosti streamovacích služeb může být příležitostí nejen pro šíření kultury a historie Turecka prostřednictvích svých seriálů, které na televizních stanicích ve velkém měřítku nahradily ty latinskoamerické, ale také k finančnímu zisku pro tuzemské producenty. Turecko patří mezi prvních pět zemí, které vyvážejí své seriály do USA, Německa, Francie a Velké Británie. Podle prognóz by měla turecká seriálová tvorba, kterou sleduje více než 700 mil. diváků, do roku 2023 vydělat 1 mld. USD. Od roku 2018 činil příjem Turecka z vývozu televizních seriálů 500 mil. USD.

Jan Ondřejka, David Cihlář, Generální konzulát Istanbul; Vladislav Polách, ředitel kanceláře CzechTrade Istanbul

Archiv zpráv ke koronaviru v Turecku a k mimořádným opatřením na webu CzechTrade

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem