Korea na svátky opět zpřísnila, tlumí šíření omikronu

Jižní Korea začátkem listopadu rozvolnila antivirová opatření v rámci plánovaného návratu do normálu tzv. living with covid-19. Vzhledem k prudkému nárůstu případů (7 848 nakažených ve středu 15. prosince) však vláda opět zavedla přísná omezení v celé zemi.

Ačkoliv původně bylo zpřísnění plánováno na šestnáctidenní období od soboty 18. prosince do neděle 2. ledna, se vláda kvůli relativně vysokému počtu nakažených (kolem 5 000 případů denně) rozhodla termín prodloužit o další dva týdny do neděle 16. ledna.

V Jižní Koreji bylo k 5. lednu plně naočkováno 42,7 milionů obyvatel, tedy 83,2 % z celkové populace. Pro třetí dávku, tzv. booster, si zatím přišlo 19,3 milionů obyvatel, tedy 37,7 procenta populace. Vzhledem ke zkrácení minimální lhůty mezi druhou a třetí dávkou na 3 měsíce však nyní počet osob naočkovaných booster dávkou prudce roste.

Korejská agentura pro kontrolu a prevenci nemocí vyzvala obyvatele k naočkování třetí dávkou a uvedla, že u osob starších 60 let, jež ji dostali, byla pravděpodobnost, že se nakazí koronavirem o 82,8 procenta nižší ve srovnání s těmi, kteří absolvovali pouze druhou dávku.

Jaké platí restrikce?

V souladu s novými antivirovými opatřeními jsou setkávání omezena na čtyři osoby, bez ohledu na stav vakcinace. Jedinými výjimkami zůstávají nadále děti, senioři a osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Za současné situace spadá většina zařízení do tzv. režimu vaccine pass, kdy návštěvníci musí doložit platný certifikát o vakcinaci za posledních 6 měsíců.

Provozní hodiny pro restaurace, sauny, indoorové sportovní zařízení, karaoke, kluby a další zábavní zařízení jsou omezeny do 21. hodiny. Zvláštní skupinu tvoří soukromé vzdělávací akademie, kina, internetové kavárny, kasina a další specializovaná zařízení, jež smí zůstat otevřeny do 22. hodiny.

Organizované akce a shromáždění jsou omezeny na maximum 49 lidí bez ohledu na očkování, případně maximum 299 osob, pokud jsou všichni účastníci plně očkováni.

V případě větších akcí je třeba požádat o povolení u relevantních institucí. Náboženská zařízení jsou omezena na 30 % maximální kapacity až do maxima 299 osob bez ohledu na očkování, případně maximum 70 % kapacity, pokud jsou všichni účastníci plně naočkováni.

Vzhledem k šíření varianty omikron byla v Jižní Koreji opět zavedena povinná desetidenní karanténa, o výjimku je možné požádat předem, avšak za současné situace je vydávání výjimek značně omezené.

Od 7. ledna bude také nutné po příjezdu doložit negativní PCR test absolvovaný do 72 hodin před odletem. Dříve stačilo, aby 72hodinovou lhůtu splňovalo vydání výsledku testu. Po příletu je také důležité zaregistrovat stav vakcinace v Korejském systému vaccine pass, jinak je pro vstup do většiny zařízení vyžadován negativní PCR test s platností až 48 hodin do půlnoci 2. dne.

Současná opatření jsou platná do 16. ledna a jelikož denní přírůstky jsou relativně nižší oproti číslům z prosince, další zpřísnění se nepředpokládají. Nadále je však obtížné předpovědět kdy se vláda rozhodne pro návrat k rozvolňování antivirových opatření v rámci zmiňovaného plánu living with COVID-19

Zpět na začátek

Historie

V Soulu, Inčchonu, provincii Kjonggi a Tegu platil v létě 2022 čtvrtý stupeň sociálního distancování, dosud nejpřísnější opatření od začátku pandemie.

Mezi opatřeními 4. stupně bylo například zákaz setkávání tří a více lidí po 18. hodině, uzavření večerních podniků a omezení otevírací doby kaváren, restaurací a obchodů do 22. hodiny.

Podle agentury KDCA (Korean Disease Control and Prevention Agency) se virus šířil v létě hlavně mezi lidmi ve věku 20 až 39 let, kteří jsou sociálně aktivní, a ještě nebyli očkováni.

Od 1. července nemuseli plně očkovaní lidé absolvovat čtrnáctidenní karanténu po příjezdu do Koreje. Stále však platí povinnost prokázání negativního testu po příjezdu do země a dalších dvou negativních testů během 14 dnů po příjezdu. O výjimku je také třeba požádat předem.

Vláda však 17. července uvedla, že by mohla zvážit zrušení těchto karanténních výjimek pro plně očkované lidi ze zahraničí kvůli potvrzeným infekcím mezi nimi.

Premiér uvedl, že opatření jsou nezbytná, vzhledem k nadcházejícím dvěma květnovým svátkům. Oslavy Dne dětí a Buddhových narozenin, které by mohly potenciálně zvýšit riziko infekce.

Úřady také uvedly, že od července rozvolní social distancing, pokud průměrný denní počet případů do konce června zůstane pod 1 000. Na základě trendu infekcí pak země rovněž plánuje revidovat omezení týkající se soukromých shromáždění a provozní doby restaurací a barů.

Jižní Korea se potýká se sporadickými klastrovými infekcemi, spolu s rostoucím počtem případů s neznámými přenosovými cestami. V obavách z další vlny pandemie země urychluje očkování.

Od 26. února, co země zahájila svůj očkovací program, dostaly první dávku vakcíny více než 3 miliony lidí. Vakcína AstraZeneca byla podána 1 640 570 lidem, zatímco 1 415 434 bylo očkováno vakcínou Pfizer. KDCA uvedla, že kolem 200 000 lidí již dostalo dvě dávky. Plán je naočkovat 12 milionů lidí do konce června.

Země se zaměřuje na očkování přibližně 70 % populace země první dávkou vakcíny do září a dosažení kolektivní imunity do listopadu. Dále úřady uvedly, že umožní těm, kteří jsou plně očkováni, provádět osobní návštěvy v pečovatelských domech.

Zpět na začátek

Možnosti cestování stále omezeny

Korea na seznamu bezpečných zemí

Už 1. července 2020 došlo k rozšíření seznamu bezpečných zemí o státy mimo EU (znamená to, že jejich občané k nám mohou cestovat bez problémů). Konkrétně jde o Černou Horu, Srbsko, Thajsko, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland, Japonsko a právě Jižní Koreu.

Od 13. července je obnoveno cestování Korejců do ČR. Pro turisty bezvízově a na velvyslanectví v Soulu je plně obnoveno přijímání žádostí o všechny typy víz. Bohužel pro Čechy cestující do Koreje zatím reciprocita neplatí. Po příletu do asijské země musejí povinně do karantény.

Vstup do Koreje je tedy povolený, ale značně omezený – do odvolání pro Čechy platí, že je zrušený bezvízový styk. Cestující musí absolvovat povinnou placenou čtrnáctidenní karanténa ve státním zařízení na příletu do Koreje. Cena je cca 100 USD na den.

Navíc nově od 8. ledna 2021 musí všichni cestující před vstupem do letadla do Koreje předložit tištěné potvrzení o negativním PCR testu, ne starší než 72 hodin před časem odletu.

Stále je zrušeno přímé spojení mezi Soulem a Prahou, nicméně do ČR se dá bezpečně dostat s jedním přestupem s KLM (Amsterdam), Air France (Paříž), Lufthansou (Mnichov, Frankfurt), LOT (Varšava) a také některé dny létá spoj do Vídně.

Korean Air obnovil na konci července jednou týdně přímý spoj Praha-Soul, nicméně díky narůstajícím počtům případů v Evropě a malému zájmu o lety ze strany Korejců spojení opět zrušil. Aktuálně je plán obnovit lety od ledna v malém počtu, nicméně i to se může opět změnit dle aktuální situace. Korean Air poskytuje přímé lety do Frankfurtu a Londýna.

Zrušení bezvízového styku pro 90 zemí včetně ČR

Nově je nutné i zdravotní potvrzení před příletem a další omezení.

Jižní Korea zrušila od 13. dubna 2020 bezvízový styk pro 90 zemí, včetně České republiky. Zrušena jsou rovněž všechna krátkodobá víza vydaná před 5. dubnem. Při podávání žádosti o vízum na korejské ambasádě je nutné předložení zdravotního potvrzení vydaného nejdéle 48 hodin před termínem podání žádosti o vízum.

Zmíněné opatření se nevztahuje na diplomatické a služební pasy a posádky letadel/lodí.

Od 1. června Korejská republika zavedla povinnost pro držitele korejských dlouhodobých víz požádat o „re-entry permit“, pokud opouští korejské území a chtějí se v době platnosti víza vrátit. Před návratem do Koreje je navíc nezbytné projít lékařským vyšetřením maximálně 48 hodin před odletem.

Další dopady pandemie na vztahy ČR – Korea v politické rovině jsou pozitivní i negativní. Musela být odložena návštěva předsedy vlády v červenci a akce ke 30. výročí vztahů, negativně byl vnímán neohlášený zákaz letů s pasažéry do Prahy. Naopak velmi pozitivně byla hodnocena spolupráce při repatriacích, kdy českou vládou hrazený let pomohl repatriovat desítky Korejců z Austrálie a pak byl využit pro pár set Korejců ze střední Evropy. Korejská strana pozitivně vnímá i flexibilní přístup k umožnění přicestování několika set inženýrů Hyundai do ČR v rámci spuštění nové výrobní linky.

Povinná karanténa pro všechny přílety ze zahraničí

Od 1. dubna platí pro všechny, kteří přijíždějí ze zahraničí, povinná karanténa v délce 14 dnů. Za porušení hrozí deportace.

Opatření platí pro dlouhodobé i krátkodobé pobyty. Osoby s vlastním bydlením mohou karanténu strávit doma, ostatní mohou být umístěni do vládou určených zařízení. Pravděpodobně budou muset platit zhruba 100 tisíc korejských wonů za den (přibližně 2000 korun).

Korejská vláda také zpřísňuje postihy za porušení karantény. Korejským občanům hrozí rok vězení nebo pokuta až 10 milionů wonů (zhruba 9000 dolarů) a cizincům vyhoštění a zákaz vstupu. Někteří cizinci, kteří karanténu odmítli, už byli v minulých dnech deportováni.

Před cestou do Koreje doporučujeme sledovat aktuální podmínky vstupu pro občany ČR na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Zpět na začátek

Nové příležitosti související s pandemií

Firmy chrlí roušky a další ochranné prostředky

Od jara, kdy pandemie vypukla, byly ochranné prostředky pro boj s covidem-19 jedním z hlavních vývozních artiklů země. První místo zaujímají ochranné roušky, kterých se jen za leden vyvezlo za 157 milionů dolarů. Vývoz této komodity za jeden měsíc přesáhl vývoz celoroční. Korea plánuje investici ve výši 2,1 milionu eur do navýšení výroby základních surovin po roušky (vrstvené látky a tkaniva) vedoucí k měsíční produkci 14 milionů kusů do konce dubna ze současných 10 milionů. Nutno však podotknout, že od 6. března platí v zemi úplný zákaz exportu roušek s výjimkou „humanitárních účelů“.

Druhé místo drží biologické ochranné obleky s měsíčním vývozem 100 tun v lednu a 170 tun v únoru. Dřívější měsíční vývoz činil jen 100 kilogramů. Na tento typ zboží není prozatím uplatňováno žádné vývozní omezení.

Na třetím místě se umisťují snad v současné době nejvíce potřebné detekční sety. Z celkové týdenní produkce dvanácti domácích firem je možné exportovat zhruba 3,3 milionu testovacích setů při zachování minimální domácí poptávky na 280 tisíc setů týdně. I přes výše uvedené značné výrobní kapacity není lehké detekční sety zakoupit, neboť Korea registruje požadavky ze zhruba 117 zemí, z nichž rovných 30 o ně požádalo formou humanitární pomoci.

Roušky a další ochranné prostředky budou v Koreji nově trvale zařazeny na seznam strategických produktů.

Zpět na začátek

Úspěšný model ke zmírnění nákazy díky využití ICT

Covid změnil pozici korejské vlády k „telemedicíně“. Nyní má vzdálený přístup ke zdravotním službám podporu prezidentské kanceláře (dříve měla opačnou pozici, protože se soudilo, že telemedicína poškodí komunitní kliniky a prospěch půjde jen velkým nemocnicím). Od února do května bylo registrováno 260 000 telefonických konzultací a předpisů léků v rámci cca 3500 zdravotnických zařízení.

V zemi je nyní možné vidět několik výrazných trendů. V první řadě je to propagace „úspěchu korejského modelu“ bránění nákaze. Dále rozvolnění kampaně social distancing, ale s výrazným apelem zejména na mladou generaci, aby stále dodržovala základní bezpečnostní pravidla. Dále upozorňování na riziko importu nemoci ze zahraničí (přestože poměr komunitního šíření a importů je zhruba 3:1). Dále je to snaha zastavit pokles disciplíny obyvatel prostřednictvím nové patnáctidenní kampaně sociálního odstupu. A dalším trendem je stigmatizace některých církevních organizací (cílem kampaně jsou například konkrétní kostely).

Na základě úspěšného korejského modelu zmírnění šíření nákazy pomocí moderních technologií vydala jihokorejská vláda „booklet“ Flattening the curve on COVID-19“ pro ostatní země světa, kde sdílí své zkušenosti zvládnutí situace pomoci ICT a moderních technologií. Dokument obsahuje částečně i informace o finanční pomoci státu a je v angličtině volně ke stažení na webových stránkách korejských úřadů.

Korea se rozhodla sdílet anonymizovaná klinická data covid-19 pacientů pro vědecké účely.

Korejské ministerstvo zahraničních věcí propaguje účast na webinářích ke korejským zkušenostem v jednotlivých odvětvích. Tématicky se jedná o tyto oblasti:

• response system, diagnostika, epidemiologická analýza
• imigrace (karanténa na letišti, vstupní procedury)
• léčebné postupy a transporty
• ekonomická opatření za účelem zmírnění ekonomických dopadů
• věda a vzdělávání (ICT aplikace, online výuka)
• volby – preventivní opatření, voliči v domácí karanténě.

Zpět na začátek

Vládní opatření a podpora ekonomiky

V červenci vláda schválila již třetí záchranný balíček

Korejská vláda oznámila 24. března záchranný balíček ve výši 100 trilionů wonů (cca 74 miliard eur). Z toho zhruba polovina má pomoci stabilizovat finanční trhy. Druhá polovina peněz půjde na pomoc firmám prostřednictvím nízkoúročných půjček a vládních programů. Dalších zhruba 31 trilionů wonů (23 miliard eur) bude použito na stabilizaci akciových trhů. Tato suma je přibližně dvacetkrát vyšší než injekce při finanční krizi v roce 2008. Další dva záchranné balíky s velkým objemem peněz následovaly.

Peníze z prvního balíku měly jít mimo jiné na podporu malých a středních podniků, finanční kompenzace za zvýšené domácí výdaje (energie) a podporu v nezaměstnanosti nebo podporu karanténou postižených institucí včetně půjček zdravotním zařízením. Další triliony wonů míří samozřejmě také na kontrolu a monitoring nemoci a prevenci proti covid-19 či přímou pomoc nemocnicím. Navýšení rozpočtu rovněž počítá s výdaji do nejvíce postižených oblastí. Těmi jsou město Daegu a provincie North Kyoengsang.

Další opatření, které míří na snížení volatility na finančních trzích, posílení ekonomické aktivity a zlevnění půjček pro firmy, udělala jihokorejská centrální banka. Ta snížila už 16. března úrokovou sazbu o půl procentního bodu z dřívějších 1,25 % na 0,75 %.

Druhý vládní balíček pro velké podniky byl plánován ve výši 32 miliard dolarů (soustředí se na automobilový průmysl, loďařství, těžařství). Již v březnu byl schválen rozpočet na 2. balíček ve výši cca 11 miliard USD na podporu firmy v automobilovém průmyslu, leteckém a turismu). Dalších 8 miliard dolarů bude poskytnuto na opatření na ochranu pracovního trhu. Celkový objem podpůrných rozpočtů se vyšplhal na cca 130 miliard USD.

Vládní strana DP, která v minulém týdnu přesvědčivě vyhrála parlamentní volby, požaduje realizaci předvolebního slibu na vyplacení přímé podpory všem domácnostem (schválené vládní opatření se vztahuje jen na přibližně 70 %).

Zatímco původní rozpočet měl být financován škrty v rozpočtu, tak navýšení o cca 4 miliardy USD by bylo pravděpodobně řešeno vládními dluhopisy.

Národní shromáždění schválilo v létě třetí nouzový balíček ve výši 29,3 miliardy USD. Třetina peněz bude určena na zamezení ztrátám pracovních míst. První dva balíčky byly ve výší 10,5 miliardy a 11 miliard. Národní dluh vzroste v tomto roce minimálně o 13 % na 750 miliard USD, což je 43,5 % HDP.

Korejský „New Deal“ a tlak na návrat korejských firem ze zahraničí

Prezident Mun v projevu u příležitosti završení třetího roku ve funkci vyhlásil „korejský New Deal“. V projevu zazněla i výzva k návratu korejských firem z působišť v zahraničí.

Korejský ministr financí Hong Nam-ki oznámil, že v souvislosti s předpokládanou ekonomickou krizí ve druhé polovině roku 2020 vláda zahajuje přípravu plánu na zmírnění dopadu krize, který by měl být představen na začátku června. Hlavním cílem plánu, označovaným za „korejský New Deal“ je tak především podpora domácího trhu, spotřeby a investic. Dále pak vytváření nových pracovních pozic a podpora existujících míst, aby se předešlo růstu nezaměstnanosti. Důraz je především kladený na IT a technologická odvětví, při kterých je možné sociální distancování.

Předseda Korean Federation of SMEs p. Ch. Moon zdůraznil, že je třeba, aby korejská vláda přijala opatření, která by stimulovala korejské firmy k jejich návratu do vlasti, a to především z Číny. Návrat pouhých 5,6 % z celkového počtu všech zahraničních poboček korejských firem zpět do země by dle odhadů federace vedl k vytvoření až 130 000 pracovních míst. Překážkou je však vysoká daň z příjmu právnických osob, vysoká cena za pronájmy, rigidní pracovní právo, vysoké výrobní náklady atd.  

Zpět na začátek

Dopady pandemie na jihokorejskou ekonomiku

V souvislosti s korejsko-japonským obchodním sporem z června 2019, korejská vláda připravuje tzv.  „supply stabilisation policy“, jež umožní větší diverzifikaci dodávek strategických surovin a zařízení i z jiných zemí než je Japonsko. Původní seznam 100 prioritních položek byl nedávno rozšířen o 238 nových položek, které jsou možné získat z USA, Číny, ASEAN a EU.

Korejské ministerstvo průmyslu a energetiky (MOTIE) pověřilo státem řízený institut pro průmyslovou ekonomiku a obchod (KIET), aby navrhl novou strategii vedoucí ke zlepšení úrovně konkurenceschopnosti země s pomocí tzv. globálních hodnotových řetězců (GVS) do konce tohoto roku.

Prezident Mun ve svém vystoupení mimo jiné řekl, že pandemie covid-19 otevřela nové možnosti spolupráce s KLDR a předložil návrh na realizaci projektů zmíněných v tzv. Pchanmundžomské deklaraci z 27. dubna 2018. Konkrétně se jednalo o dostavbu zbývajícího 110,9 km dlouhého úseku z celkem 800kilometrové železniční tratě (Donghae Line) z jihokorejské Gangneung Station do severokorejské Jejin Station. Náklady na dostavbu jsou odhadovány na 2,3 mld. USD.       

Jižní Korea se v reakci na covid-19 rozhodla zvětšit bezcelní zóny. Například v přístavu Busan o 30 % a v Incheonu o 10 %.  

Delegace EU koordinuje reakci na oznámení korejských úřadů, že pomocný balíček pro malé a střední podniky se nebude týkat firem vlastněných cizinci.

Podle Mezinárodní měnový fond (MMF) korejská ekonomika v roce 2020 kvůli koronaviru klesne o 1,2 %. V lednu přitom předpovídal růst o 2,2 %. Hyundai Research Institute předpokládá celoroční nárůst korejské ekonomiky o 0,3 %, což je poněkud vyšší předpoklad, než uvádí MMF.

Předpoklad institutu vychází z prvotního poklesu ekonomiky způsobeného nezbytným opatřením vlády počátkem roku majícím za následek její pokles o 0,9 %, nicméně díky stimulačním opatřením vlády by ve druhém pololetí tohoto roku mělo dojít k oživení ekonomiky a k jejímu růstu až o 1,4 %.

Automobilkám propadly prodeje

Podle průběžně zveřejňovaných analýz sice nedochází k žádnému drastickému omezení průmyslové výroby jako takové, nicméně propad prodejů v únoru například v domácím automobilovém průmyslu je citelný. Hyundai i Renault Samsung hlásí pokles o čtvrtinu, Kia o 14 %, SsangYong Motor dokonce o třetinu. Výrazný je i propad únorového prodeje zahraničních vozů v Koreji ve srovnání s lednem. Audi-Volkswagen měl pokles prodejů o celou polovinu, Mercedes Benz o 12 %. Hyundai Motor v prvním čtvrtletí vykazuje pokles čistého zisku o 42,1 %.

I po dalších měsících je vývoz korejských vozů nižší, než se předpokládalo, proto automobilky Hyundai i KIA ohlásily dočasné zastavení výrobních linek v červnu.

Zpět na začátek

Podmínky pro obchodní a služební cesty do Korejské republiky

Aktuální cestovní opatření Covid-19 (informace platí od 11. května 2023)

Situace v Jižní Koreji je stabilní, počty nakažených jsou dlouhodobě velice nízké a je zde vysoká míra proočkovanosti. Na léto se nechystají žádná nová opatření.

Zdroje: Zastupitelský úřad ČR v Soulu, agentury CzechTrade a CzechInvest

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě