Rumunský Senát projednává další opatření související s pandemií

Návrh zákona o některých opatřeních k prevenci a potírání účinků pandemie covid-19, který bude platit po skončení stavu nouze po dobu stavu pohotovosti od 15. 5. 2020, je projednáván v Senátu Parlamentu Rumunska.

Ganka Trendafilova / Shutterstock.com

Návrhem se bude následně zabývat také Poslanecká sněmovna. Nejdůležitější navrhovaná opatření:

  • Po dobu trvání stavu pohotovosti může být  pozastavena činnost v provozovnách stravovacích služeb (výjimky: „drive-in“, „room-service“ nebo cateringové služby).
  • Po dobu trvání stavu pohotovosti může být pozastavena činnost obchodních center. Výjimky tvoří prodejny potravin, veterinárních nebo farmaceutických výrobků, čistírny, prodejny elektronických a domácích spotřebičů a obchody, které mají přístup přímo z ulice (i když jsou součástí obchodního centra), salóny osobní péče (kadeřnictví, holičství, manikúra, pedikúra a kosmetika), zubní ordinace a oční ordinace. Pracovníci provádějící tyto činnosti jsou povinni nosit roušku, která se bude měnit v intervalu maximálně 4 hodin, a zaměstnavatel je povinen poskytovat roušky a dezinfekční prostředky.
  • Obsazení volných míst ve zdravotnictví je bez konkurzu možné jen po dobu trvání stavu pohotovosti.
  • Po dobu trvání stavu pohotovosti se ustanovuje povinnost nošení roušek v uzavřených veřejných prostorách, obchodních prostorách, prostředcích veřejné dopravy a na pracovišti. Zaměstnavatel je povinen dbát na dozor nad epidemiologickou situací všech zaměstnanců. Zaměstnanci jsou povinni dezinfikovat si ruce před nástupem na pracoviště.
  • Po dobu trvání stavu pohotovosti lze omezit ceny léků, vakcín, dezinfekčních prostředků, insekticidů, zdravotnických prostředků, asistenčních technologií a zařízení, hygienických materiálů a ochranných prostředků a jiných zdravotnických prostředků.
  • Po dobu trvání stavu pohotovosti může zaměstnavatel nařídit práci z domova.
  • Zaměstnavatelé v soukromém sektoru, úřadech a institucích centrálních a místních veřejných orgánů, bez ohledu na to, jak jsou financovány a komu podřízeny, mohou stanovit flexibilní začátek a konec pracovní doby (v časovém odstupu 3 hodin). Platí pro pracoviště s více než 50 zaměstnanci.
  • Po dobu trvání stavu pohotovosti mohou příslušné orgány nařídit zvláštní ochranná opatření pro rumunské zaměstnance pracující v zahraničí.

Magistrát Bukurešti oznámil, že 15. 5. 2020 budou otevřeny veřejnosti všechny parky včetně hřišť pro děti.

Prezident K. Iohannis dne 22. dubna 2020 na tiskové konferenci oznámil, že po ukončení nouzového stavu dojde od 15. května 2020 k rozvolňování podmínek pohybu osob, tj. nebude zapotřebí mít s sebou čestná prohlášení o účelu/cíli pohybu a osoby starší 65 let budou moci volně vycházet během celého dne. Bude však zavedeno povinné nošení roušek v obchodech, veřejné dopravě a uzavřených prostorách.

Rozhodnutím č. 24 ze 14. 5. 2020 bylo schváleno stanovení stavu pohotovosti na celostátní úrovni a schválena opatření pro prevenci a kontrolu infekcí v souvislosti s epidemiologickou situací, vyvolanou virem SARSCoV-2. Dokument ke stažení:

Vojenská nařízení

Bylo vydáno vojenské nařízení č. 11, které stanovuje prodloužení zákazu komerčních letů z a do Španělska od 12. 5. do 14. 5. 2020.

Dne 16. dubna odsouhlasil rumunský Parlament prodloužení nouzového stavu do 14. 5. 2020. Nadále zůstává v platnosti Vojenské nařízení č. 8, přijaté rumunskou vládou 9. dubna. Mezi důležité body tohoto nařízení patří mimo jiné:

  • Povoluje se pohyb rybářů a včelařů mimo domov za účelem práce a prodeje výrobků.
  • Po celou dobu nouzového stavu zůstanou otevřeny zemědělsko-potravinářské trhy.
  • Povinnost izolace nebo karantény neplatí pro přeshraniční pracovníky (bydlí a pracují v zóně do 30 km od hranic), kteří při vstupu do Rumunska z Maďarska nemají žádné příznaky covid-19.
  • Během nouzového stavu je zakázán/pozastaven vývoz některých zemědělsko-potravinářských výrobků (nařízení obsahuje přesné kódy), a to například: obilí (pšenice, ječmen, oves, kukuřice), rýže, pšeničné mouky, sójových semínek, slunečnicových semínek a slunečnicového oleje, šafránového oleje, olej ze semínek bavlny, které nebyly chemicky zpracovány, cukru, pekařských výrobků, těstovin z mouky nebo ze škrobu. Pořízení zemědělsko-potravinářských výrobků uvnitř EU lze provést pouze tehdy, pokud členský stát prokáže, že nakoupené výrobky jsou určeny pro jeho vlastní spotřebu nebo pro spotřebu v rámci EU a nikoli pro vývoz.
  • Během stavu nouze je zakázáno ukončit nebo pozastavit sociální služby mj. v pečovatelských a asistenčních centrech pro seniory, pobytových centrech pro děti a dospělé se zdravotním postižením i bez postižení. Po dobu stavu nouze je pro tyto zaměstnance výpovědní lhůta stanovena na 45 kalendářních dnů od podání výpovědi.
  • Během stavu nouze je pozastaven prodej nebo nákup většinových podílů společností v národním energetickém systému bez ohledu na formu jejich vlastnictví.

Doprava

Vojenské nařízení č. 8 má také důsledky pro dopravu. Například se prodlužuje pozastavení letů z Rumunska do Španělska (a naopak) po dobu 14 dní, s platností od 14. dubna. Prodlužuje se dočasné uzavření (celkové nebo částečné) hraničních přechodů státní hranice po celou dobu stavu nouze, a to:

  • hraniční přechody s Maďarskem:
    • Turnu (župa Arad) s výjimkou přeshraničních pracovníků
    • Salonta (Bihor) – železniční a silniční doprava (s výjimkou „silničních“ přeshraničních pracovníků)
    • Sacuieni (Bihor) – s výjimkou přeshraničních pracovníků
    • Valea lui Mihai (Bihor) – železniční a silniční doprava (s výjimkou přeshraničních pracovníků a železniční nákladní dopravy)
  • hraniční přechody s Bulharskem:
    • Negru Voda, Lipnita, Dobromir (župa Constanta)
    • Zimnicea, Turnu Magurele (Teleorman)
    • Bechet (Dolj) – s výjimkou nákladní dopravy
  • hraniční přechody s Ukrajinou:
    • Sighetu Marmatiei (župa Maramures)
    • Isaccea (Tulcea)
  • hraniční přechody s Moldavskem:
    • Radauti Prut (župa Botosani)
    • Oancea (Galati)
  • Hraniční přechody se Srbskem:
    • Portile de Fier II, Orsova, Drobeta Turnu Severin (župa Mehedinti) – s výjimkou železniční nákladní dopravy
    • Moldova Noua, Naidas (Caras Severin)
    • Valcani, Lunga, Foeni, Jimbolia, Stamora Moravita (Timis) – s výjimkou železniční nákladní dopravy

Ekonomické dopady

Výrobce automobilů Dacia obnovil výrobu na základě dobrovolné účasti zaměstnanců s tím, že od 4. května již dojde k výrobě bez omezení.

Podle rumunského ministra financí se HDP letos sníží o 1,9 % a vláda chce dosáhnout schodku veřejných financí ve výši 6,7 % HDP. Odhad rumunské vlády je tak mnohem optimističtější než odhad Mezinárodního měnového fondu (MMF), který očekává, že rumunská ekonomika letos klesne o 5 %.

Vláda očekává nominální HDP ve výši 1 080 miliard RON (zhruba 223 mld. EUR, za předpokladu směnného kurzu RON 4,85/1 EUR) ve srovnání s původně plánovanými 1 120 mld. RON. Cíl schodku veřejných financí byl nominálně posunut ze 40,5 mld. RON v rámci původního rozpočtového plánování (v souladu s veřejným schodkem 3,6 % HDP) na 72,5 mld. RON (15 mld. EUR).

Příjmy do státního rozpočtu se ve srovnání s původním rozpočtem na rok 2020 sníží o 23,2 mld. RON (4,78 mld. EUR). Příjmy z rozpočtu Evropské unie budou 3,8 miliardy RON (0,78 mld. EUR), celkově to povede k čistému poklesu příjmů o 19,4 mld. RON (4 mld. EUR). Zmíněných 3,8 mld. RON z rozpočtu EU odpovídá původnímu požadavku, který vláda zaslala Evropské komisi ke schválení a výplatě z rozpočtu EU v rámci budoucího plánu ekonomické stimulace.

Výdaje vlády se zvýší o 12,5 mld. RON (2,58 mld. EUR) ve srovnání s původním rozpočtem, neboť ke zmírnění dopadů pandemie koronaviru je podle ministerstva financí zapotřebí více veřejných výdajů.

Výdaje na sociální pomoc (včetně dávek v „technické“ nezaměstnanosti) vzrostou o 6,9 mld. RON (1,42 mld. EUR). Část těchto výdajů bude pokryta také z rozpočtu EU. Objem plánovaných veřejných investic by měl být zachován. Neplánuje se žádný nárůst daní, který by kompenzoval rostoucí výdaje.

Budova rumunského parlamentu
Budova rumunského parlamentu

Některá další krizová opatření

  • Podpora sektoru HORECA (restaurace, hotely, turistické agentury, doprava) z rozpočtových zdrojů, odvětví nesmí zůstat bez kvalifikovaných lidí.
  • Sociální ochrana pro zaměstnance (pokud možno práce z domova).
  • Podpoří se kapitálově společnosti, které mohou měnit profil výroby (např. konfekční – dělají nyní roušky a jiné sanitární materiály, kosmetické – vyrábějí primárně dezinfekční gely).
  • Lékaři jsou zaměstnáváni přímo bez konkurzu, budou poskytnuté finanční částky na přímé akvizice zdravotnických materiálů, vývoz těchto materiálů je na půl roku zakázán, s výjimkou expedování do Moldavska.
  • Ministerstva zdravotnictví, vnitra a dopravy musí být připravené na novou vlnu rumunských občanů, vracejících se na Velikonoční svátky z postižených oblastí. Musí se také více zapojit radnice měst a policie z celého Rumunska, aby hlídaly respektování domácí izolace (karantény).
  • Rozpočet ministerstva zdravotnictví se zvýší o 42 mil. RON (asi 230 mil. korun) pro fungování karanténních center, k tomu jsou vydány závazné normy.
  • Rozpočet ministerstva vnitra naroste o 100 milionů RON na činnost všech orgánů ministerstva a na akvizice ochranných prostředků pro celou strukturu (vojsko, policie, atd.).
  • Podpora lidských zdrojů společnosti UNIFARM (klíčový distributor léků).
  • Zvýší se limity ručení státu za úvěry pro malé a střední podniky o 5 mld. RON (v případě potřeby se bude záruka navyšovat ještě o 5 mld.a následně o dalších 15 mld.).
  • Stát bude dotovat úhrady úvěrů společnostem a to: 100 % do částky 1 mil. RON a 80 % nad 1 mil. RON.
  • Společnostem se bude vracet DPH a to až do maximální výše 9 mld. RON, aby bylo zachováno jejich cash flow.
  • Navýšení rozpočtu sektoru zdravotnictví na vypořádání nemocenské.
  • Stát zajistí úhradu za „technickou nezaměstnanost“ jednotlivých firem z rozpočtu ministerstva práce (tj. z rozpočtu na nezaměstnanost), a to do výše 75 % z normální čisté mzdy, ne však více než 75 % průměrné čisté mzdy.

V zemi jsou de facto dvě kategorie postižených zaměstnavatelů. Ti, kteří byli ovlivněni přímo omezujícími opatřeními ovlivněni (sektor HORECA, divadla, atd.) tedy ti, již během vyhlášeného třicetidenního nouzového stavu nemohli platit zaměstnancům, protože museli přerušit činnost. V jejich případě stát uhradí „technickou nezaměstnanost“.

Druhá skupina firem byla ovlivněna epidemii jako takovou. V tom případě společnost musí předložit prohlášení o vlastní odpovědnosti, že se jim snížil obrat o minimálně 25 %, protože zaměstnanci museli zůstat doma. Těm stát rovněž uhradí až tři čtvrtiny čisté mzdy zaměstnanců, protože preferuje karanténní opatření.

Úprava trestního zákona

  • Zvyšují se sankce za nepravdivé tvrzení (lidé neříkají pravdu, odkud přijeli…),
  • zvyšují se sankce za maření boje proti šíření epidemie (lidé nerespektují karanténu a jiná opatření) jedná se o trestný čin,
  • nový trestn čin: nepodání kompletních informací o kontaktech.

Michal Holub, CzechTrade Bukurešť

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem