Covid je v Kolumbii ve stínu voleb a válečného konfliktu na Ukrajině

Aktuální vývoj nákazy v zemi

Už začátkem tohoto měsíce vláda rozhodla o zrušení povinnosti nošení roušek na veřejnosti v regionech a městech, kde proočkovanost přesáhla 70 %. V celé zemi však stále platí povinnost zakrytí dýchacích cest v dopravních prostředcích a vnitřních veřejných prostorách. I přes zásadní rozvolňování opatření nosí drtivá většina Kolumbijců roušky i nadále.

Podle statistik bylo v zemi zaznamenáno od začátku pandemie 6 076 333 případů, z nichž 7 109 je stále aktivních, 139 283 lidí na koronavirus zemřelo a 5 907 585 se z nemoci vyléčilo. V zemi bylo do tohohle momentu podáno 78 826 650 dávek vakcín, přičemž 34,1 milionu lidí je plně očkováno a 9,3 milionu Kolumbijců obdrželo posilovací dávku. Celková proočkovanost je v konečném důsledku na úrovni 67 %.

V souvislosti s pandemií bylo v průběhu února oznámeno zahájení výstavby továrny na výrobu vakcín, ve které by se měly vyrábět očkovací látky proti různým nemocem (žlutá zimnice, dengue, chřipka, zika a chikungunya) včetně COVID-19. Továrna bude postavena v departmentu Antioquia a měla by být uvedena do provozu v roce 2023. Bude to první podobné zařízení v zemi od roku 2001.

Zpět na začátek

Konflikt na Ukrajině a jeho dopady na kolumbijské hospodářství

Od začátku války na Ukrajině kolumbijské média informují o každodenním vývoji přímo na území Ukrajiny, ale také o vývoji situace mimo ni a o dopadech na ekonomickou situaci v Kolumbií. Jednou z posledních zpráv je, že průměrné maloobchodní ceny benzínu a nafty se v březnu 2022 nezvýší, a to i přes nárůst mezinárodních cen ropy v posledních týdnech. Bylo to umožněno díky fungování Fondu pro stabilizaci cen pohonných hmot (Fondo de Estabilización de Precios de los Combustibles, Fepc).

Z rusko-ukrajinského konfliktu bude těžit nejen zahraniční prodej domácího uhlí a ropy, ale také místní nikl. Cena tohoto kovu při jeho komercializaci vzrostla natolik, že kolumbijský těžební komplex Cerro Matoso, desátý největší producent niklu na světě, zaznamená podstatné zvýšení příjmů z vývozu tohoto nerostu, optimalizuje provozní náklady při těžbě a zahájí nové projekty.

Obchodní vztah mezi Kolumbií a Ukrajinou nebude mít na místní ekonomiku tak zásadní dopady, protože se nejedná o velký trh. Dovoz z Ukrajiny v loňském roce dosáhl pouze 0,4 % veškerého importu do země. Mezi zboží, které Kolumbie dováží z Ukrajiny patří především hutní výrobky, stroje a základní chemické suroviny. Dále se importovala také pšenice a některé druhy alkoholu.

Co se týká Ruska, tak hlavní dopad války na obchodní vztahy s Kolumbií se podle odborníků projeví především v exportu kolumbijského masa, neboť Rusko se stalo hlavním odběratelem. V loňském roce bylo vyvezeno 15 850 tun této potraviny (o 78 % více než v roce 2020), dle údajů místní federace chovatelů skotu (FEDEGAN). To by ale paradoxně mohlo pozitivně ovlivnit negativní vývoj ceny masa na domácím trhu v posledních měsících. Snížení poptávky z Ruska by mohlo zvýšit nabídku, což by logicky znamenalo pokles, anebo alespoň stabilizaci ceny masa, která v Kolumbii dramaticky stoupá.

Na druhou stranu, pokud jde o dovoz, Rusko se stalo jedním z hlavních dodavatelů hnojiv do Kolumbie, takže by ozbrojený konflikt mohl způsobit navýšení nákladů na zemědělské vstupy a tím pádem i zdražení výrobků.

Zpět na začátek

Vliv voleb na finanční trhy v Kolumbii

V uplynulém víkendu proběhly v Kolumbii dlouho očekávané volby do senátu a sněmovny reprezentantů. Kolumbijci také vybírali prezidentské kandidáty v rámci jednotlivých koalic.

Finanční instituce Corficolombiana předpovídá, že výsledky voleb budou mít mírně negativní dopad na finanční trhy a očekává se mírná devalvace směnného kurzu v kontextu vysokých cen ropy, které by částečně vyrovnaly tlaky na kolumbijské peso. Trh s veřejným dluhem by neměl podle odborníků zaznamenat výrazné devalvace, protože současné sazby již zahrnují velkou část politického rizika.

Instituce také predikuje, že výsledky voleb budou pro místní finanční trhy mírně negativní. Na jedné straně nové složení senátu potvrzuje odklon doleva v zákonodárné moci a může posílit obavy investorů, že Kolumbie opustí současné „ortodoxní“ řízení makroekonomické politiky.

Co se týká voleb, tak Gustavo Petro v tuto neděli potvrdil favorizaci co by kandidát na hlavu státu, kterou mu průzkumy předpovídaly už několik týdnů. Bývalému starostovi Bogoty a ex-senátorovi se podařilo zvítězit v rámci koalice Pacto Histórico a stal se oficiálně kandidátem na prezidenta republiky. Na tuto pozici aspiruje již potřetí.

Vysoký počet získaných hlasů v primárkách z něj činí nejvýznamnější postavu kolumbijské levice a silného kandidáta na prezidenta, a to navzdory jeho kontroverzním návrhům na ekonomické změny. Mezi ty méně populární patří jeho opakovaný slib zastavení těžby ropy v den, kdy nastoupí do úřadu prezidenta, což vyvolalo velkou nejistotu mezi investory a na trhu obecně. K tomu přidává i návrh, aby se místní ekonomika odklonila od fosilních paliv.

Odborníci počítají, že Petrův návrh ukončit těžbu ropy by Kolumbii stál asi 4,3 miliardy dolarů. Mezi hlavní pilíře Petrových návrhů patří ekonomika nezávislá na fosilních palivech, těžbě uhlovodíků a větší význam zemědělství.

Jistou kontroverzi vyvolává i záměr provést úpravu penzijního systému vytvořením veřejného správce penzijních fondů, který by kombinoval smíšení a komplementární systém spolu se soukromými fondy.

Petrův postoj ke zdravotním otázkám podle odborníků také vyvolává nejistotu, protože politik chce bojovat za to, aby byl ukončen systém tzv. EPS (Entidad Prestadora de Salud), což jsou společnosti, které poskytují soukromé zdravotnické služby, a jejich nahrazení modelem preventivní péče, který podle slov Petra „zaručuje práva lidí a ne zisky bankéřů“. Diskusi odborné veřejnosti vyvolává také Petrem navrhovaná daňová reforma a návrh způsobu financování vládních výdajů.

Zpět na začátek

Kolumbie postaví první offshore větrnou elektrárnu v Latinské Americe

Starosta hlavního města departementu Atlántico podepsal memorandum o porozumění s Copenhagen Infrastructure New Market Fund I K/S, dceřinou společností CIP, o výstavbě prvního offshore parku na výrobu energie pomocí větrných turbín v Kolumbii. Předpokládaný výkon projektu je víc než 350 megawattů (MW) a postaven by měl být v mělkých vodách na pobřeží nedaleko centra města.

Barranquilla je od roku 2018 součástí Světové asociace energetických měst (WECP), jež umožnila realizaci tohoto projektu. Mimo jiné má tahle karibská oblast velký geografický potenciál pro své pasáty, které zabezpečí ideální podmínky pro výrobu elektřiny pomocí větrných turbín.

Poptávka po elektřině v hlavním městě departamentu činí 650 MW, což znamená, že proud vyrobený větrnou elektrárnou na moři v budoucnu pokryje polovinu poptávky metropole. Nicméně zpočátku bude získaná energie určena převážně pro průmysl v oblasti.

Zpět na začátek

Podmínky pro obchodní a služební cesty do Kolumbie

Aktuální informace v souvislosti s pandemií covid-19. Informace platí od 6. 4. 2023