Kolumbie je za vrcholem třetí vlny pandemie, očkování se zrychluje

Po dlouhých několika měsících, kdy vytíženost nemocnic a počty nově nakažených trhaly rekordy, se situace začíná pomalu uklidňovat. Kolumbie má za sebou vrchol třetí vlny a život v zemi se opět vrací k „novému normálu“.

Za zlepšení situace bezesporu může odstoupení od masivních protivládních protestů, které Kolumbií zmítaly bez ustání několik týdnů v průběhu května a června. Demonstrace a pouliční násilí byly hlavním důvodem extrémního nárůstu covid pozitivních a dramatické situace prakticky ve všech nemocnicích v zemi. Dobrou zprávou pro místní společnost jsou také velké a časté dodávky očkovacích vakcín především Sinovac, Astra Zeneca a Jansen. Naopak problémem jsou vakcíny od Pfizeru, kterých je nedostatek v rámci druhé dávky. Bez ohlednu na to se ale proočkovanost populace poměrně zrychluje.

Denní nárůsty pozitivních se drží okolo 18 tisíc, což je výrazný pokles ve srovnáním s posledními, kdy se toto číslo pohybovalo přes 30 tisíc pacientů. Denní úmrtnost klesla také, ale i přesto je stále vysoká (pod hranicí 500 pacientů za den). Vytíženost nemocnic postupně klesá. V Bogotě se poprvé za poslední dva měsíce průměrná vytíženost dostala pod hranici 80 %. Pomyslné prvenství převzalo město Medellín, kde obaszenost nemocnic i nadále zůstává vysoká (94 %).

V rámci Národního očkovacího plánu bylo podáno 23,6 milionů dávek vakcíny. Přibližně 13,3 milionu Kolumbijců dostalo první dávku (cca. 26,6 % populace). Ukončené očkování má 8,5 milionů obyvatel (17 %). Kolumbie také nově umožňuje „doočkovat se“ druhou dávkou lidem, kteří se nechali první dávkou naočkovat v zahraničí. Podmínkou ale stále zůstává, že tito lidé musí současně spadat do aktuálně očkované věkové skupiny. Nyní se očkuje skupina 35+. I přes zrychlující se vakcinaci je situace v zemi vážná a Ministerstvo zdravotnictví České republiky stále drží Kolumbii na seznamu zemí s extrémním rizikem nákazy.

Cestování do Kolumbie

Kolumbie aktuálně pro vstup cizinců nebo občanů tohoto státu na své území nevyžaduje negativní PCR test. Stále ale platí povinnost před odjezdem do Kolumbie vyplnit následující formulář. Pro vycestování z Kolumbie země nevyžaduje předložení negativního PCR testu.

Důležitou informací pro Čechy je, že česká vláda už nezakazuje cesty do Kolumbie, nicméně je výrazně nedoporučuje. Na území celé země stále platí povinnost nosit roušku nebo respirátor po opuštění domova.

Turistický ruch a ubytovací služby

Turistický průmysl společně s tím zábavním, jsou sektory, které pandemií utrpěli nejvíce ztrát. Nutno podotknout, že turismus se před covidem z velké části podílel na HDP Kolumbie a některé oblasti této jihoamerické země z turismu žijí.

Podle Hotelové a turistické asociace, Cotelco, téměř všechny turisticky vyhledávané departamenty Kolumbie za poslední čtvrtletí zaznamenaly mírný nárůst v počtu turistů. Colteco dodává, že i přes pozitivní vývoj hotelnictví se současný stav nedá srovnávat s předpandemickým obdobím, na které se země podle odhadů dostane nejdříve kolem roku 2024. Na postupný návrat turistů se začínají připravovat hotelové řetězce jako například Estelar, Hilton, OxoHotel nebo GHL. Celkem pět největších hráčů v zemi oznámilo rozšíření své působnosti na místním trhu.

V letech 2015 až 2019 se počet hotelů v Kolumbii zvýšil o 8,6 % ročně, což představuje 731 nových hotelů, avšak v roce 2020 kvůli pandemii tento růst poklesl na 4,8 %. Dosavadní data pro rok 2021 ukazují nárůst o 0,4 % oproti roku 2020.

Nový návrh daňové reformy

Daňová reforma byla hlavním důvodem masových protivládních protestů, které zmítaly velkými městy několik týdnů a ve většině případů se zvrhly v násilí a ničení veřejného majetku. V příštích dnech bude kongresu předložena nová, mnohem méně razantní reforma veřejných financí, která ale podle odborníků i některých politiků zdaleka nepřinese do státní kasy tolik prostředků, kolik se původně očekávalo. Reforma staví na třech pilířích a cílí na vyšší zdanění firem, snížení veřejných výdajů a aktivní potírání daňových podvodů. Původní reforma cílila především na vyšší zdanění příjmů obyvatel včetně střední a nejchudší vrstvy. Přesně tento fakt vyvolal masové nepokoje v ulicích. Podle odborníků se tímto krokem vláda snaží i nadále udržet emoce mezi obyvatelstvem a tvrdší reformu veřejných financí chce nechat na příští vládě. Není zřejmé, jak takto reforma, pokud v aktualizovaném znění bude přijata, ovlivní rozhodování světových ratingových agentur. Už při nepřijetí původní změny zákona o daních na tuto skutečnost reagovaly negativně Standard & Poor’s

a později i Fitch a Kolumbii snížili hodnocení. Agentury jako Moody’s zatím vyčkávají.

Současný vývoj ekonomiky

Podle statistických údajů za poslední pololetí přímé investice klesly o 21 %. Zároveň se prohlubuje deficit obchodní bilance. Podle Kolumbijského statistického úřadu se v květnu dovoz do země zvýšil o 52 % ve srovnáním se stejným měsícem loňského roku. Toto bylo způsobeno především nárůstem dovozů do zpracovatelského průmyslu (celkem 59,4 %) Ty se podílely na celkovém importu v květnu z 77,4 %. Následovaly zemědělské produkty a potraviny (14,69 %), pohonné hmoty a produkty těžebního sektoru (7,6 %).

Reaktivace ekonomiky

V současné době fungují všechny ekonomické sektory v rámci tzv. „nového normálu“. To znamená že s jistými omezeními. Zábavní sektor je jediná oblast, která je stále účelně tlumena a její reaktivování závisí na situaci v jednotlivých departmentech země a vytíženosti tamních nemocnic. Od půlky července se země vrátila k prezenční formě studia na základních a středních školách.

Prioritou vlády je vytváření projektů, které nejen že rozpohybují pošramocenou ekonomiku, ale také budou mít velký pozitivní sociální dopad. Zaměřují se především na zvýšení zaměstnanosti mládeže a žen, kteří patří do skupiny obyvatelstva nejvíce postižené nezaměstnaností. Tento krok vláda vnímá jako klíčový k tomu, aby ekonomická situace Kolumbijců nevyústila v další nekontrolované protesty, blokády a násilí. Podle Kolumbijského statistického úřadu se totiž v loňském roce zvýšil podíl chudých obyvatel o 2,5 milionu lidí, kteří vlivem pandemie přišli o příjmy a tímto byli vyloučeny ze střední třídy. Střední a vyšší sociální vrstva byla a je ta, která pandemií utrpěla nejvíce stran příjmů domácností.

Stěžejním dokumentem pro reaktivaci je tzv. Compromiso por Colombia vytvořený vládou prezidenta Duqueho. Jedná se o strategické partnerství jednotlivých ministerstev a samospráv za účelem vytváření a realizací projektů především v oblasti výstavby dopravní infrastruktury, energetiky a těžby. Plán obsahuje 533 projektů s celkovými náklady o hodnotě téměř 621 miliard korun a předpokládá vytvoření 4,4 milionů nových pracovních míst. Mezi největší projekty se řadí především projekty v oblasti infrastruktury. Tři z 10 největších projektů, které mají podíl 23 % z celkových nákladů plánu, jsou nyní ve výstavbě a další tři se začnou stavět příští rok. Jedná se např. o nové lince sítě rychlých autobusů Transmilenio a nebo první linka nadzemního metra v hlavním městě. Během posledních 12 měsíců byl nicméně zaznamenán pomalý postup v realizacích většiny projektů. Především se jedná o těžební průmyslu. Z celkového počtu prací v těžebním sektoru, jehož investice přesahují 34,1 bilionů pesos a měly by vytvořit 6 300 pracovních míst, zaznamenává ale 90 % z nich zpoždění v jejich rozvoji. Veřejné zdroje hovoří o tom, že tyto iniciativy registrují pouze 15 % pokroku a větší progres se očekává až v roce 2023. Pokud jde o energetický sektor, zde je problém v pomalém vývoji prací u 25 strategických projektů generování energie z obnovitelných a konvenčních zdrojů. Hlavním důvodem jsou nepříjemnosti a zdržování procesu při vyjednávání s domorodým obyvatelstvem na severním pobřeží, které má optimální podmínky jak pro generování solární, tak větrné energie.

Samotný energetický sektor hraje v kolumbijském hospodářství stále větší roli, vzhledem ke stále zvyšující se poptávce po energiích.

Na konci května představila Plánovací jednotka Ministerstva dolů a energetiky UPME dlouhodobý plán expanze energetického sektoru Kolumbie. Podle nejnovější vládní prognózy ve střednědobém horizontu zaznamenají velký rozvoj projekty větrné a solární energie. Celkově se hovoří o rozšíření instalované kapacity elektráren o 12GW v následujících 14 letech. Jednotka UPME popsala, že rozšiřovací projekty přidají do národní energetické sítě přibližně 6 088 MW. Toto číslo zahrnuje 3 013 MW z větrných farem, 2 886 MW ze solárních parků, 594 MW z distribuované výroby solární energie, 497 MW generovaných z vodních toků, 262 z vodních přehrad, 120 MW z kogenerace a 35 MW z biomasy. UPME také projektuje dalších 5 391 MW kapacity z projektů přiděleným smlouvám v rámci programu poplatků za spolehlivost pro závazky v oblasti “pevné nebo zaručené” energie. Zahrnuje to 1 565 MW větrné energie, 1 200 MW vodní energie, 762 MW energie z plyn a 507 MW sluneční energie. Projekty společně zvýší instalovanou výrobní kapacitu Kolumbie ze 17 660 MW v roce 2020 na 29 139 MW v roce 2034.

Rozvoj infrastruktury MHD ve velkých městech

Součástí reaktivace ekonomiky, jak již bylo zmíněno, jsou infrastrukturní projekty. Mezi ně patří i městská hromadná doprava ve velkých městech. Kromě covidu je důvodem zvýšené aktivity jednotlivých samospráv mnohdy spíše neúnosná situace hromadné přepravy osob. V hlavním městě se jedná o masivní rozšíření sítě rychlých autobusů Transmilenio a nebo první linka metra. Kromě ní už radnice vypsala výběrové řízení na studie druhé linky metra s cílem co nejvíce zlepšit dopravní obslužnost pro své občany. Součástí zvětšení kapacity MHD bude i příměstský vlak RegioJet spojující Bogotu a okolní obce.

V Medellínu se jedná o městský vlak s názvem Metro 80, který bude navazovat na již vybudované metro. Dalším projektem je příměstský vlak s názvem Tren de Aburrá. V médiích se objevují také první zprávy o budování třetí linky metra přes celou Valle de Aburrá. Studie na tento projekt by měly údajně být hotové během let 2021 a 2023.

V Cali se rozšiřuje stávající síť MHD zvané MIO. Jedná se o několik dílčích staveb, z nichž některé jsou už v pokročilém stádiu výstavby. Některé linky jsou teprve ve stádiu hotových studií, nebo přípravných prací. Jde se o Troncal Oriental a jeho části 1,2 a 3.

V Bucaramanze se síť MHD jmenuje Metrolínea a pro přepravu využivá autobusy. Zde je naplánované rozšíření MHD o Portal de Floridablanca. Tam je ale momentálně nulový posun kvůli nedostatečnému financování. Metrolínea vyjednává s vládou o vyřešení financování projektu.

V dalším velkém městě Kolumbie, Ibagué, se rodí projekt s názvem Sistema Estratégico de Transporte Público. Podle médií je na samém začátku, nicméně se jedná o strategický projekt, který se má údajně 100 % realizovat, protože Ibagué, coby „nejzelenější“ město Kolumbie, potřebuje udržitelný systém MHD ve městě, který bude navíc ekologický. Poslední zprávy z konce 2020 hovoří, že se tamní samospráva chce inspirovat bogotským systémem Transmilenio, s tím rozdílem, že autobusy v Ibagué by měly být elektrické.

U projektů Metro 80 v Medellíně, Strategický systém MHD v Ibagué a 3 část trati MHD MIO v Cali se podepsaly během roku 2020 dohody o spolufinancování s národní vládou, což podle ministryně dopravy Orozco znamená, že tyto projekty jsou strategicky důležité, což zaručuje 70 % zdrojů na jejich výstavbu.

Zahraniční kancelář CzechTrade v Bogotě může stále pomoci českým exportérům, a to přípravou půdy pro budoucí aktivity. Jde o zprostředkování kontaktů na relevantní instituce, přípravu seznamu potenciálních parterů, zmapování trhu se základní konzultací a další služby, kterými agentura podporuje české firmy i v krizovém čase pandemie. Daří se stále navazovat nové kontakty a kolumbijské firmy mají zájem o inovativní a kvalitní řešení.

Pavel Eichner a Jan Komárek, zahraniční kancelář CzechTrade Bogota

Zpět na začátek

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě




• Oblasti podnikání: Cestovní ruch, volný čas | Obchod | Služby
• Teritorium: Amerika | Kolumbie | Zahraničí