Konec povinné karantény v Kolumbii a postupný návrat k normálu

Kolumbijci už dva měsíce žijí v tzv. „novém normálu“, kdy vláda sází především na zodpovědnost jednotlivců, a nikoliv na striktní zákazy. Selektivní karanténa, přísná proti-covidová preventivní opatření a povinné roušky na veřejnosti stále platí. I přesto počet nově nakažených každý den stoupá. Stejně tak ale stoupají i počty vyléčených. Strach z nákazy napříč generacemi trvá, a to nejen kvůli zdravotním rizikům ale především z obav z dalšího omezení ekonomiky. Stabilní, celoplošná a pro všechny platící nařízení se vládě vyplácí. Kolumbijci se jako národ semkli, nová pravidla dodržují a věří, že druhé kolo pandemie nebude mít tak drtivý dopad, jako to první.

Vývoj situace a přijatá opatření

Od 1. září byla odvolána povinná celostátní karanténa a život v zemi se začal vracet do původních kolejí. Většina restriktivních opatření byla zrušena a tím se částečně umožnilo fungování i sektorům, které byly do té doby prakticky úplně utlumeny (cestovní ruch, stravování, hotelnictví). V půlce listopadu Kolumbie překonala hranici 1,2 milionu nakažených.

Denní přírůstky nakažených jsou stále vysoké. Souvisí to s výrazným navýšením kapacit pro testování. Dobrou zprávou je, že místní zdravotnictví situaci zvládá a k přetížení JIP od začátku pandemie nedošlo. I přes dobrou úroveň zdravotního sektoru, bohužel, Kolumbie patří k zemím s vysokou úmrtností. Do první poloviny listopadu v důsledku covidu zemřelo přes 34 tisíc lidí. Národ také se znepokojením vyhlíží druhou vlnu epidemie, která podle odborníků příjde zhruba v druhé půlce listopadu. Tomu odpovídá i postupný nárůst křivky nově nakažených (přibližně 10 000 nových případů denně). Momentálně se daří držet počet aktivních případů pod 60 000 nakažených. Prezident Duque také prohlásil, že nově vyvinutá vakcína bude pro všechny Kolumbijce zdarma.

Především ve velkých městech jde vidět, že se obyvatelstvo viru obává. Většina administrativních pracovníků, pokud to jde, zůstává na home office a v továrnách funguje jen výroba. To má negativní dopad na drobné prodejce v kancelářských oblastech velkých měst, které oproti normálu stále zejí prázdnotou. I toto má za následek zvyššující se podíl neformálního zaměstnávání především v menším metropolitních oblastech. Narůstá podíl neformálně zaměstnávaných mužů, naopak klesá podíl neformálně zaměstnávaných žen. Nejvíce takto pracujících lidí je statisticky ve městě Cúcuta, nejméně v Ibaqué a Bogotě. Dobrou zprávou je, že Kolumbijská asociace obchodníků a podnikatelů za poslední měsíc zaregistrovala výraznější nárůst důvěry spotřebitelů a jejich ochotu utrácet. Celkově retail zaznamenává oživení. A navzdory stále probíhající pandemii mnohé známé řetězce s fashion oblečením elektronikou nebo sportovním vybavením otevírají nové obchody po celé Kolumbii. Výjimkou není otevírání i nových obchodních center.

Výuka ve všech stupních vzdělání probíhá na dálku. Pokud pandemie něčemu napomohla, jedná se bez pochyby o rychlé a efektivní přijímání digitálních technologií nejen soukromým ale i veřejným sektorem.

Výrazný vzestup zaznamenal sektor e-commerce. Dřív laxní postoj obchodníků k alternativnímu přístupu ke klientům se razantně mění. Nyní přesouvají své aktivity na internet jak prostřednictvím nových e-shopů, tak např. i díky sociálním sítí. Dříve ne příliš užívané bezhotovostní platby nebo platby přes internet se rázem staly běžnou součástí života Kolumbijců a dle průzkumů u ní většina uživatelů zůstane i po odeznění pandemie. Doslova boom zažívají nejrůznější mobilní aplikace pro přepravu osob nebo dovážku zboží. Známí alternativní přepravci vytvářejí aliance s místními firmami a nově nabízejí přepravu zboží a zásilek, dovážku nákupů až do domu a tak podobně. Největší kolumbijské výstaviště Corferias, které spustilo virtuální platformu Econexia pro spojení mezi podnikateli primárně ze zemědělského, oděvního, zpracovatelského sektoru a tvz. oranžové ekonomiky. Expozice tak, jak je známe před pandemií, by se měly znovu začít pořádat od listopadu 2020. Prvním takovým veletrhem je Feria del Hogar (bydlení a bytové doplňky), který se bude konat od 12. listopadu na Corferias. Za největší pozitivní dopad současné koronavirové krize můžeme jednoznačně považovat výrazný rozvoj a rychlejší adaptaci moderních digitálních řešení jak pro občany, tak pro vládní instituce. Digitalizace země je jedním z dlouhodobých plánů Kolumbie. Covid19 celý proces výrazně urychlil. Mnohé z administrativních procesů se přesunuly z papíru do elektronické formy a další to v brzké době čeká, jako například online vyřízení veškerých procesů u notářů, kde bude moc občan vyřídit věci, jako je rodný list, registrace sňatku a další v online podobě. Asi nejdiskutovanějším projektem je digitální složka občana, která už do jisté míry funguje na portálu gov.co.

Cílem Duqueho administrativy je postupná integrace více služeb pro občany, zjednodušení procesů, zvýšení kybernetické bezpečnosti a vytvoření digitální identity obyvatel Kolumbie. Procesem digitální transformace se momentálně věnuje celkem 168 projektů napříč všemi sektory. Politika nulového papíru (tzv. cero papel) se týká například i zemědělství, životního prostředí a udržitelného rozvoje měst a obcí, těžebního sektoru, zdravotnictví nebo cestovního ruchu a vzdělávání. V historicky prvním průzkumu mezi zeměmi OCDE v digitální transformaci veřejného sektoru se Kolumbie umístila na 3. místě. Analýza hodnotí celkem 6 kategorií přístupu k tzv. eGovernmentu. Těsně před Kolumbií se umístila Jižní Korea (1) a Anglie (2).

Zpět na začátek

Podpora ekonomiky

Vláda prezidenta Duqueho byla od začátku pandemie proaktivní a poskytovala firmám a domácnostem finanční pomoc především proto, aby zachovala zaměstnanost. Celkový zahraniční dluh Kolumbie se v letošním červnu dostal na nové historické maximum. Podle Národní banky (Banco de la República) se tento ukazatel vyšplhal na 53,6 % HDP. Vláda se nyní soustředí na reaktivaci ekonomického života především rozvojem nových projektů, a nebo uspíšení realizace těch již naplánovaných. Cílem je podpora podnikání a vytváření nových pracovních míst především pro nejohroženější skupiny obyvatel (mladí lidé a ženy).

Mezi stěžejní projekty patří dokončení stávajících projektů výstavby silnic a dálnic 4. generace a zároveň dokončení plánů a začátek výstavby silnic 5. generace.  Prezident Duque představil plán s názvem ‘Concluir, concluir y concluir’, který počítá s investicí do infraskturktury ve výši 2,2 bilionu pesos. Proinvestovány mají být v průběhu let 2021 a 2022 a budou se týkat celkem 28 silničních projektů v několika regionech Kolumbie. 

Vedle toho se mluví o rozvoji energetického průmyslu, především urychlení projektů obnovitelných zdrojů energie ze slunce a větru. V obou dvou oblastech se už začaly projevovat mírné pokroky. Jako hlavní pilíř hospodářského oživení a nárůstu nových pracovních míst je vnímána výstavba první linky metra v hlavním městě, která by měla být zahájena v průběhu měsíce října. Dalším sektorem, který díky pandemii zažívá v zemi boom je IT, který má generovat další pracovní místa. Vláda v druhé půlce října představila také 12 nových finančních produktů pro střední, malé a mikro podniky. Opět se bude jednat o zvýhodněné půjčky a úlevy při jejich splácení.

I přes veškerou iniciativu současné vlády se očekává další nárůst nezaměstnanosti a propad ekonomiky země. Vlivem především neformálního zaměstnávání napříč všemi sektory se současný počet lidí bez práce odhaduje na 30 %. Oficiální procento lidí bez práce podle vlády je 20,2. I tak je to nejvyšší nezaměstnanost od roku 2001. Odhaduje se, že na konci roku 2020 procento lidí bez práce bude pohybovat mezi 14 a 15 %, na hodnoty před pandemií se země vrátí až za dva roky. Odborníci hovoří o tom, že úspěšná sociální progrese Kolumbie před pandemií se díky ní vrátí až o 10 let zpět a extrémní chudobou bude v zemi ohroženo ještě více lidí. Tento vývoj se netýká pouze Kolumbie, ale většiny zemí Latinské Ameriky. Vlivem dlouhého období, kdy byla většina průmyslových sektorů prakticky ze dne na den uzavřena, se očekává, že HDP země neporoste o více jak 3 % minimálně do půlky roku 2021. Nejistého vývoje v zemi se snaží využít i místní organizovaný zločin, kdy například různé skupiny jako exFARC, či ELN se snaží systém destabilizovat. Ve společnosti je stále cítit napětí, které generuje spotnální protesty některých skupin obyvatelstva. Situaci moc nepomáhá uklidnit ani velká korupce ve státní správě. Pandemie toto téma ještě více prohloubila. Podle průzkumů analytické společnosti Invmer, které jsou prováděny každé 2 měsíce, 84 % respondentů uvedlo, že se s korupcí ve státním sektoru pravidelně potýká. Situace se velmi zhoršila v průběhu výjimečného stavu, který trvá od začátku pandemie a měl by skončit v listopadu. Podle informací Úřadu generálního prokurátora od začátku výjimečného stavu stát zahájil řízení v celkem 837 případech korupce, které zahrnují celkem 417 starostů, 26 guvernérů a 32 obecních zastupitelství. Podle odborníků je míra korupce v zemi pořád stejná. Co se ale změnilo je výše veřejných prostředků k dispozici díky výjimečnému stavu.

Zpět na začátek

Dopady pandemie na ekonomické sektory

Cestovní ruch stále patří mezi nejpostiženější odvětví v Kolumbii. Odborníci tvrdí, že návrat na vytíženost ubytovacích zařízení před vypuknutí pandemie, potrvá minimálně 2-3 roky. Situaci nepomáhá ani fakt, že i přes postupné uvolňování opatření a reaktivace vnitrostátní dopravy mnoho lidí letos zůstane doma. Jednak z nedostatku finančních prostředků a také proto, že vlivem vládních opatření bylo hodně zaměstnanců nuceno si vybrat dovolenou a tímto pomoci svému zaměstnanci.

Hotely a ostatní ubytovací zařízení se snaží nalákat turisty na moderní technologie a bezkontaktní přístup k zákazníkovi. Odborníci se ale shodují na tom, že místní turistický ruch se obnoví až se z krize dostane celý sektor na globální úrovni. Vnitrostátní místní pozemní a letecká doprava už relativně funguje. Letecké společnosti ale i nadále nemohou provozovat všechny linky a v takovém počtu jako před pandemií. Mezinárodní letecká doprava především s Evropou je stále silně tlumena. Komerční lety na pravidelné bázi prakticky neexistují. Jak z USA a zemí Latinské Ameriky tak i z Evropy většina letů funguje jako tzv. charterové. K obnovení zaoceánských spojení dojde s největší pravděpodobností v průběhu listopadu. Otázkou ale zůstává, do jaké míry se do toho projeví druhá vlna pandemie, která se zde očekává zhruba v půlce listopadu. Podle posledních průzkumů ale i fungující letecká spojení nejsou na podobné úrovni poskytovaných služeb, jako před pandemií. V meziročním srovnání narostly reklamace a stížnosti pasažérů místních leteckých společností o téměř 55,5 %.

Novinkou v letecké dopravě je to, že od 4. listopadu Kolumbie nevyžaduje negativní výsledky testu na covid19 od zahraničních cestovatelů při vstupu do země. Aerolinky mají pouze povinnost nevpustit na palubu letadla mířící do Kolumbie člověka s typickými příznaky (horečka, respirační potíže). Cestující do Kolumbie (ať občan nebo cizinec) má povinnost během letu mít k dispozici několik roušek, které musí pravidelně střída a musí zůstat na svém sedadle po celou dobu letu). Jedinec nemusí ani zůstávat po vpuštění na území státu v karanténě. Pouze musí počítat s tím, že ho instituce (pojišťovna, Ministerstvo zdravotnictví nebo Národní kontaktní centrum pro sledování – CCNR) budou v průběhu 14denní doby sledovat a daná osoba má povinnost neprodleně těmto institucím hlásit jakoukoliv změnu zdravotního stavu.

Ačkoliv se může zdát, že pandemie přináší pouze negativní aspekty na vývoj v zemi, nalezneme však i některá pozitiva. Výrazný vzestup zaznamenal sektor e-commerce. Dřív laxní postoj obchodníků k alternativnímu přístupu ke klientům se razantně mění. Nyní přesouvají své aktivity na internet jak prostřednictvím nových e-shopů, tak např. i díky sociálním sítí. Dříve ne příliš užívané bezhotovostní platby nebo platby přes internet se rázem staly běžnou součástí života Kolumbijců a dle průzkumů u ní většina uživatelů zůstane i po odeznění pandemie. Jak Lidé více než dříve užívají aplikace typu Beat, Uber, Didi pro přepravu po městě. Vznikají digitální platformy, které se snaží nahradit dříve běžné sociální aktivity jako například veletrhy. Největší kolumbijské výstaviště Corferias, které spustilo virtuální platformu Econexia pro spojení mezi podnikateli primárně ze zemědělského, odvěního, zpracovatelského sektoru a tvz. oranžové ekonomiky. Expozice tak, jak je známe před pandemií, by se měly znovu začít pořádat od listopadu 2020.

Prvním takovým veletrhem je Feria del Hogar (bydlení a bytové doplky), který se bude konat od 12. listopadu na Corferias. Dalším pozitivním odrazem pandemie je potvrzení vysoké úrovně místního zdravotnictví, které je považování za jedno z nejlepších a nejvyspělejších na celém světě a které průběh pandemie covid19 úspěšně zvládá bez zásadnějších komplikací.

Za největší pozitivní dopad současné koronavirové krize můžeme jednoznačně považovat výrazný rozvoj a rychlejší adaptaci moderních digitálních řešení jak pro občany, tak pro vládní instituce. Digitalizace země je jedním z dlouhodobých plánů Kolumbie. Covid19 celý proces výrazně urychlil. Mnohé z administrativních procesů se přesunuly z papíru do elektronické formy a další to v brzké době čeká, jako například online vyřízení veškerých procesů u notářů, kde bude moc občan vyřídit věci, jako je rodný list, registrace sňatku a další v online podobě.

Asi nejdiskutovanějším projektem je digitální složka občana, která už do jisté míry funguje na portálu gov.co. Cílem Duqueho administrativy je postupná integrace více služeb pro občany, zjednodušení procesů, zvýšení kybernetické bezpečnosti a vytvoření digitální identity obyvatel Kolumbie. Procesem digitální transformace se momentálně věnuje celkem 168 projektů napříč všemi sektory. Politika nulového papíru (tzv. cero papel) se týká například i zemědělství, životního prostředí a udržitelného rozvoje měst a obcí, těžebního sektoru, zdravotnictví nebo cestovního ruchu a vzdělávání.

V historicky prvním průzkumu mezi zeměmi OCDE v digitální transformaci veřejného sektoru se Kolumbie umístila na 3. místě. Analýza hodnotí celkem 6 kategorií přístupu k tzv. eGovernmentu. Těsně před Kolumbií se umístila Jižní Korea (1) a Anglie (2).

Mezi velké problémy Kolumbie patří korupce ve státní správě. Pandemie toto téma ještě více prohloubila. Podle průzkumů analytické společnosti Invmer, které jsou prováděny každé 2 měsíce, 84 % respondentů uvedlo, že se s korupcí ve státním sektoru pravidelně potýká. Situace se velmi zhoršila v průběhu výjimečného stavu, který trvá od začátku pandemie a měl by skončit v listopadu. Podle informací Úřadu generálního prokurátora od začátku výjimečného stavu stát zahájil řízení v celkem 837 případech korupce, které zahrnují celkem 417 starostů, 26 guvernérů a 32 obecních zastupitelství. Podle odborníků je míra korupce v zemi pořád stejná. Co se ale změnilo je výše veřejných prostředků k dispozici díky výjimečnému stavu.

Kolumbie láká zahraniční investice

Kolumbie také nepřestává lákat zahraniční investory nejrůznějšími výhodami a pobídkami a tím rozpohybovat hospodářství v zemi . Kromě daňových a jiných výhod Kolumbie slibuje zjednodušení vládních nákupů, který jí umožnilo vyhlášení výjimečného stavu na počátku pandemie. Stav nouze momentálně platí až do konce listopadu 2020. Příležitosti pro české exportéry představují vládní nákupy bez výběrových řízení. Týkají se především zboží, jako jsou roušky, dezinfekce, ale i běžného lékařského vybavení, jakým mohou být nemocniční lůžka, vybavení pro nemocnice či léky, respirátory. Dekretem číslo 511 také vláda už 14. dubna dočasně zrušila 19% DPH na prodej a dovoz 211 položek sloužící pro boj proti covidem-19 (např. roušky, respirátory, monitorovací přístroje pro nemocnice apod.)

Je pozitivní sledovat i sektor hoteliérství a restaurační, který byl nejvíce zasažen, avšak většina velkých řetězců je nyní ochotna jednat o možných inovacích na rok 2021 především s ohledem na unikátnost a úsporu peněz. I v tomto oboru jsou tak pro české příležitosti firmy i přes současnou situaci.

Je ale třeba být opatrný při reakci na poptávky z Kolumbie vzhledem k velkému množství podvodných či korupčních organizací, které se snaží situace kolem covidu-19 využít k vlastnímu prospěchu. Mohou se snažit získat zboží s příslibem platby či falešnou bankovní zárukou. Dále jsou taktéž známy korupční případy, které mohou z dlouhodobého hlediska poškodit jméno českého exportéra v případě, že by v nich figuroval jako výrobce či dodavatel (i když nevinně).

Zahraniční kancelář CzechTrade v Bogotě může stále pomoci českým exportérům, a to přípravou půdy pro budoucí aktivity. Jde o zprostředkování kontaktů na relevantní instituce, přípravu seznamu potenciálních parterů, zmapování trhu se základní konzultací a další služby, kterými agentura podporuje české firmy i v krizovém čase pandemie. Daří se stále navazovat nové kontakty a kolumbijské firmy mají zájem o inovativní a kvalitní řešení.

Pavel Eichner, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Bogota

Zpět na začátek

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem